Zdravím, chtěl bych se zeptat, jestli někdo náhodou neví, jestli se obor "Dopravní, letadlová a transportní technika" na FS ČVUT ještě nějak specializuje, a pokud ano, je možné mít specializaci na kolejová i silniční vozidla? Díky za případnou odpověď.

Tak jsem se dnes ve škole dozvěděl, že pro malé hodnoty (řekněme 0 - 20 st.) můžeme funkci cosinus nahradit funkcí tangens.

Taky se vám to trošku nezdá, když v tomto rozmezí cosinus od jedničky klesá a tangens od nuly roste? Já mám za to, že to má být sinus a tangens, tam by to v zásadě sedělo.

Tvl takovýhle základy se na každý normální škole berou už někde v prváku.

Samozřejmě, že to má být sinus a tangens, a platí to i přímo pro číselnou hodnotu úhlu (v radiánech). Neboli φ ≈ sin φ ≈ tg φ. A rozhodně to neplatí do dvaceti stupňů, ale dejme tomu tak do 6-8, samozřejmě čím větší úhel, tím větší chyba (u 8° cca 1%, u těch 20° už cca 6,5%).

Mouser: Mně se to hned nezdálo. Jenže, když řeknete přednášejícímu, že tam namísto cosinu má být sinus, tak se z vás akorát snaží udělat debila.

Jinak jsme to probírali už i na střední samozřejmě.

My jsme se to na gymplu učili jako relativně neškodné do 5^o.

Neznám Moukova přednášejícího, takže nevím, jestli by z tebe dělal debila nebo ne, ale z vlastní zkušenosti vím, že nějaký přeřek (byl to přeřek nebo chyba?) se vyrobí (nejen) při přednášce snadno a považuju za dobré znamení, když mě na něj někdo upozorní - sleduje, myslí.

Ad intelpetr:
Kolem kterého data ta vypisují Pardubice druhé kolo přijímacího řízení?
Snad nechcete vyměnit dres? Kdy bude vypsáno 2. kolo, to nevím, ale vloni se mohly přihlášky ve 2. kole podávat snad někdy do půlky srpna, pokud se nepletu...

Ad Mouka:
...můžeme funkci cosinus nahradit funkcí tangens.
Jak píše Kubrt, jde o to, jestli to byla záměrná mystifikace, nebo jen přeřeknutí. No a pak také záleží na tom, kdo to tvrdil. Koluje třeba taková (už skoro pověstná) definice od jednoho bývalého nejmenovaného vyučujícího, která praví, že: "Matice je čtveřice čísel úhlopříčně uspořádaných." V takových případech totiž asi opravdu nemá smysl oponovat a nezbývá než si myslet své... :-)

Ad Mouser:
...takovýhle základy se na každý normální škole berou už někde v prváku.
Když pomineme skutečnost, že by to studenti měli znát ze střední školy, neboť s tím ve fyzice určitě někde přišli do styku, tak v prváku se to v matematice určitě bere, a to hned na začátku prvního semestru. Jenže málokterý student si bohužel dokáže dát hned dohromady Taylorův rozvoj v okolí bodu a tohle notoricky známé zjednodušení... ;-)

A rozhodně to neplatí do dvaceti stupňů...u těch 20° už cca 6,5 %...
Trochu si protiřečíte, pokud mi bude stačit výsledek s přesností do 10 %, pak nemám vůbec žádný problém použít to i pro těch 20 °. Záleží na tom, pro jaké účely to potřebujete. Jinak je ale zvykem uvádět, že do 5 ° je to "zcela neškodné" i pro takové věci jako výpočet vlastní frekvence matematického kyvadla... :-)

Záměrné to snad nebylo, ale jak už jsem uvedl, když jsem na to upozornil, tak jsem se s pochopením nesetkal.

Já to nemyslel jako záměrnou chybu - chyták na pozornost studentů - ale jako "systematickou" chybu toho vyučujícího - jeho zmatení. Jednorázové přeřeknutí chápu, ale pokud s tím vytrvale operoval, je to na pováženou.

"Matice je čtveřice čísel úhlopříčně uspořádaných."

Chrocht, pane kolego, to jste si to zapamatoval nějak špatně, ž´áno... Každý totiž ví, že matice je čtveřice čísel proti sobě úhlopříčně položených!

Ythomas už Logistika Velkého ve fuňkci nezažil, chrocht síp...

Tu legrační definici matice jsem si dovolil nevědět u zkoušky. Asi tušíte, jak jsem dopadl...

Ythomas_ct: Snad nechcete vyměnit dres?
Bude to taková pojistka, když se náhodou nezadaří. Jeden spolužák a budoucí student v Pardubicích mě inspiroval ExČVUT lidí už je tam určitě hodně.

Zdravím,
rád bych studoval dopravu na VŠ, mám pár otázek. Momentálně mám podanou přihlášku na TŘDS do Pardubic. Pak mě ještě napadlo, že bych se mohl dát na kolejová vozidla. V Pardubicích jsem termín prošvihl, ale ono ani nejde si podat přihlášku na TŘDS i kolejová vozidla. Jestli a kdy bude na vozidla vypsáno 2. kolo nevím, pokud ano, možná by šla přihláška na TŘDS zrušit a přihlásit se na vozidla.

Zaujala mě ale Ostrava, Insitut dopravy na strojní fakultě VŠB. Líbí se mi, že po bakalářovi (Dopravní technika a technologie) se člověk na magistra může hlásit jak na Technologii dopravy, tak na Kolejovou dopravu, zajímá mě obojí. Mohl bych tedy po bakalářovi tam, kam mě to víc potáhne. I když jsem teda slyšel, že vozidla učí nejlépe v Pardubicích. Máte někdo zkušenosti s tou Ostravou? Zajímalo by mě, jak na tom je - jak v tom oboru technologickém, tak vozidlovém. Díky.

Ad Fanouš:

Jestli a kdy bude na vozidla vypsáno 2. kolo nevím, pokud ano, možná by šla přihláška na TŘDS zrušit a přihlásit se na vozidla.
Druhé kolo přijímacího řízení bude - dle informací, které mám - vypsáno na všechny bakalářské obory na DFJP, takže s tím "prošvihnutím" to nebude tak horké. A co se případné změny oboru týče, tak tady bych se asi obrátil na paní Blažkovou ze studijního oddělení; kontakt najdete tady... ;-)

Máte někdo zkušenosti s tou Ostravou? Zajímalo by mě, jak na tom je - jak v tom oboru technologickém, tak vozidlovém.
Za sebe musí říct, že tedy zkušenosti s Ostravou nemám. Ale o tom, že by se tam dala studovat přímo vozidla jsem ovšem zatím neslyšel...

Jenže málokterý student si bohužel dokáže dát hned dohromady Taylorův rozvoj v okolí bodu a tohle notoricky známé zjednodušení...

Dovolím si tuto větu zneužít ke svému oblíbenému rýpnutí: až pak přijde pan velkoinženýr z VŠ do praxe, tak ho kdejaký umouněnec v montérkách hravě vykoupe v zásadních neznalostech o železničních vozidlech. Ale umět ten Taylorův rozvoj, to je pro praktický život pochopitelně nezbytně nutné...

Ad Statistik:

No jo, Ty aby sis nerejpnul. :-) Nepochybuju o tom, že po ukončení školy třeba zrovna toho Taylora někdy využije max. 1 % absolventů. Ale tady jsem narážel spíš na to, že když se to někdo učí v prvním semestru, následně z toho dělá zkoušku (nebo se o to aspoň snaží) a v druhém semestru už nemá ani páru o tom, co to vlastně je, nebo k čemu by se to asi tak dalo použít, tak bych to spíš než jako "zapomenutí nepotřebného" označil za totální nepochopení problému...

A ještě obecná poznámka k vysokému školství - nedávno jsem kdesi zaslechl dvě čísla pro letošní rok. A to: 85 tisíc absolventů středních škol a 110 tisíc míst v prvních ročnících vysokých škol všeho druhu. Čísla jsou to neověřená, možná i nepřesná, ale v každém případě špatná... Čo s tým budeme robiť? :-(

Čo s tým budeme robiť?
25 tisíc absolventů středních škol bude studovat dvě vysoké školy.

Nebrat na VŠ každého jen na základě maturity?

Ythomas_ct: Děkuji za informace.

A ještě obecná poznámka k vysokému školství - nedávno jsem kdesi zaslechl dvě čísla pro letošní rok. A to: 85 tisíc absolventů středních škol a 110 tisíc míst v prvních ročnících vysokých škol všeho druhu. Čísla jsou to neověřená, možná i nepřesná, ale v každém případě špatná... Čo s tým budeme robiť? :-(

Jenže, co s tím chcete robiť? Při současném systému financování to holt dopadá tak, že po studentech je ze strany škol obrovská poptávka, která se však nesetkává s odpovídající nabídkou.

Jen bych dodal, že spoustu studentů nastoupí do prvního ročníku z různých důvodů až rok po maturitě. Ale i tak ta čísla nevypadají pěkně.

Dopravní fakulta ČVUT potřebuje nabírat velký počet studentů. Fakulta má vysoké dluhy, a za každého nastoupeného studenta dostane od státu peníze. Čím víc nastoupených studentů, tím vyšší příspěvky. Potom se zase všichni vyhážou a naberou noví, a tak dokola.

Možná by fakutla ušetřila, kdyby se nejezdilo na záhadné služební cesty do Mexika.

Ad Fanouš:
Děkuji za informace.
Není zač... ;-)

Ad Mouka:
Jenže, co s tím chcete robiť?
To byla samozřejmě řečnická otázka. :-) My s tím neuděláme vůbec nic; tohle se dá řešit (kdyby se ovšem chtělo) jen a pouze "shora". A mám velké obavy, že pokud se to začne řešit "shora", tak se to řešení nevydá zrovna tím nejlepším směrem, což by mohlo - dle některých současných náznaků - znamenat až konec technického vysokého školství v ČR...

Ad intelpetr:
Dopravní fakulta ČVUT potřebuje nabírat velký počet studentů.
...tohle můžete klidně zobecnit, to potřebuje prakticky každá škola. Jinak je ovšem i tak nutné pokles v dotacích na studenta nahradit příjmy na straně řešení projektů; některým školám se to daří lépe, některým hůře...

...za každého nastoupeného studenta dostane od státu peníze.
Tohle - pokud vím - není tak úplně pravda, za některé studenty škola nedostaně ani halíř. Jsou to takoví ti věčně studující, přičemž se snad do celkové doby studia započítává působení na všech (veřejných) vysokých školách...

znamenat až konec technického vysokého školství v ČR...

Skoro se mi nechce věřit, že něco takového by u nás bylo reálně možné. To snad ne.

Jsou to takoví ti věčně studující, přičemž se snad do celkové doby studia započítává působení na všech (veřejných) vysokých školách...
Dobře, ale takoví si platí studium sami. Takže peníze sice nejsou nejdou ze státní kasy, ale z jejich vlastní kapsy, což ale může být škole jedno, ne? Hlavně, že je dostane. Nedokážu však srovnat jejich výši. Logika věci však říká, že by to mělo být alespoň srovnatelné.

A co teprve, až ze středních škol začnou vycházet demograficky slabé ročníky. Sice to bude ještě nějakou dobu trvat, ale pak VŠ vezmou úplně každého, nebo se budou jednotlivé obory zavírat. Ostatně už to začíná, viz zde.
Mj. je zde i částečně odpověď na dotaz Mouky: Nedokážu však srovnat jejich výši.

Pro ekonomickou fakultu je nepříznivé to, že musí pracovat s koeficientem ekonomické náročnosti jedna. To, co dostáváme na studenta, se násobí pouze jedničkou. Tato politika ministerstva školství znamená, že ekonomická fakulta dostane na jednoho studenta ročně dvacet šest tisíc korun. U jiných oborů je částka vyšší. Vedení univerzity chce proto přesunout některé ekonomické obory pod správu technických fakult.

přičemž se snad do celkové doby studia započítává působení na všech (veřejných) vysokých školách...

Započítává. V posledním ročníku dálkového studia na VŠB jsem už platil 9000,-Kč za semestr. Naštěstí mi to ale po odvolání snížili - v letním semestru dokonce o 70%. Určitě i proto, že jsem měl vše hotové a mířil ke státnicím.

Koeficienty ekonomické náročnosti naleznete zde.

Pro zajímavost DFJP UPCE má 1,65, FD ČVUT má u většiny programů 2,25, nejvíce, co jsem si všiml, mají umělecké a medicinské programy a to 2,00 - 4,00. Zato většina humanitních programů má 1,00.

Edit: Koukám, že některé umělecké obory mají dokonce 5,90.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mouka.)

Milí studenti, učte se, učte se, učte se!
Anebo se vyučte řemeslu nebo s něčím obchodujte, ale hlavně neskončete u "obdivovaných" firem jako nejmenované e-knihkupectví či nejmenovaná žlurá cestovně-dopravní společnost...

A komu to nestačilo, ještě citát z diskuse pod článkem. Osobně nemám důvod mu nevěřit...

jako člověk který se projektu nepatrně angažoval se pokusím nastínit české podmínky:

1) 90% lidí bude zaměstnáno přes agentury, žadný Amazon ve smlouvě mít nebudou, minimálně na začátku. Nutno dodat že pro reworky/vratky už Amazon v Dobrovízi běží (samozřejmě přes agentury)

2) plat bude agenturám odpovídající, tj 65-80Kč/hod dle pozice + příplatky viz třeba jobs.cz, inzerce "hledáme pickera" nebo pickera-lídra, baliče atd...

2b) i vedoucí na středních pozicích (směnový mistr, týmlídr sklad. úseku) budou mít český plat, takže ne německých 10,5E, ale českých 140-180Kč/hod (22-27t hrubého)

3) zapomeňte na odbory, a) jsme v ČR ne v Německu a b) agenturní pracovníci zaměstnaní na určito beztak nemůžou říct nic, ani odbory Amazonu by je nezachránili

4) jo, můžeme očekávat takovou tu moderní špínu jako vyhazování na hodinu, kamery za zadkem (co nehlídají Vás, ale "pouze prostor a bezpečnost"), zažil jsem sledování přes software, běda člověku, který přes scanner nevychystá třeba 80 výrobků za hodinu, počítač nechá jméno na obrazovce s pracovníky zrudnout a už má po prachach (co na tom, že třeba nějaká položka nešla načíst, nebo se mezi tisíci jiných podobných obtížně hledala)... 5) všechno jede přes čtečky a čipy, na narovnání zad, delší záchod, cigáro, 3 min odpočinek o kafi jako někde v kanclu nemluvě můžete zapomenout. Sledování je úplně detailní a když si dveře na WC nebo do jídelny otevíráte čipem a zboží jede VŠUDE přes scannery (příjem = píp, za/vyskladnění = píp, kompletace = píp, balení = píp), software ví, že jste to Vy a běží Vám čas... Na sekundu přesně monitorováno...

Pro pořádek se ještě sluší dodat, že podobné poměry panují v celé řadě dalších "moderních" firem.

Jednou tady máme dokonalý a bezchybný kapitalismus, za který celý národ bojoval (bohužel si ho představoval trošku jinak), tak se s těmito prektikami musíme smířit. Můžeme sice říkat, že je něco nemorální, ale pokud to není nelegální, tak to víceméně nic neznamená.

Legální, nelegální... Jenže v tom našem pojetí kapitalismu bys musel do zákonů vtělit naprosto všechno, na co je vychcaný český mozek schopen přijít. A protože toto fakticky a v reálném čase není možné udělat, je nutné se spolehnout na jakous-takous morální úroveň, slušnost, skromnost nebo svědomí, které zajistí, že ve zbytku případů, které nepostihne litera zákona, tak si to člověk pořeší v makovici sám. Jenže nejsme "Švýcaři", ale z větší části skrz naskrz vyčůraný, závistivý a podrazácký pronárod, který se rád odvolává na to, že to, co není striktně zakázáno, je automaticky dovoleno.

PS: mimochodem, chtěl bych vidět firmu, ve které to opravdu funguje až tak na hraně, jak to v pěti bodech popsal Michal Drábek...

morální úroveň, slušnost, skromnost nebo svědomí
Asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že tato slova by hodně lidí muselo hledat ve slovnících, jelikož o jejich významu nemají tušení.

A někteří, kteří je znají, je dokonce považují za projev slabosti. To se týká hlavně nastupující generace. Ostatně co čekat, když vidí takové "učebnicové vzory" morálky doma (rodiče), v bedně (politici, filmové postavy...), i v té škole.

No nic, dost bylo kázání Prostě to tak je.

kapitalismus, za který celý národ bojoval (bohužel si ho představoval trošku jinak)

No, ono to bylo trochu jinak, pokud si vzpomínám. O to nastolit tady nějaký kapitalismus ani moc nešlo. Jednak proto, že pro většinu lidí, semletých televizní a učebnicovou propagandou, to byl symbol zla, úpadku, vykořisťování, bezdomovectví a tak dále, takže to tu asi nikdo nastolit nechtěl Spíš šlo o to obecně skončit se stále více a více zahnívajícím socialismem. Společenské klima, stav samotné KSČ, uvolnění v SSSR i podobné dění v ostatních socialistických státech tomu dost nahrávaly, takže to bylo podhoubí k rozpoutání nějaké masové akce, která by s režimem mohla zatřást. Samozřejmě určitou úlohu v tom sehráli i našeptavači ze západu, kteří tu snadno našli své hlásné trouby, ale nerad bych se tu pouštěl do nějakých paranoidních nepodložených úvah.

Konkrétně třeba u nás v "Sudetech" to probíhalo tak, že sem jezdili různí vesměs Pražáci (doslova kdekdo, kdo měl do díru, tj. hlavně někteří studenti pražských VŠ, tj. hlavní tahouni všeho dění (někteří pozdějším členy OF), nebo bývalí disidenti, "komedianti", tedy známé xichty kvůli důvěryhodnosti, nebo aspoň někdo, kdo chodil s Havlem na pivo nebo poslouchal Plastiky) a tihle "agitátoři" jezdili po školách, ale zejména po fabrikách a namlouvali lidem, že chtějí změnu. Ne každý ji totiž chtěl, že. Přeci jen ředitelská nebo podobná vedoucí funkce ve fabrice znamenala pro materialisticky deformovaného jedince víc, než nějaká svoboda slova, projevu, cestování, občanská práva a tak. A těch 40 let režimu se zejména na kovaných soudruzích podepsalo taky dost, takže když přijela nějaká mánička, co "zná Havla", tak ta v takových lidech nejen nemohla vzbudit důvěru, ale asi těžko takového jedince přesvědčila o tom, že je tu něco potřeba změnit.

Nicméně to, kam jsme to dopracovali, za to žádný kapitalismus nemůže. Za to si můžeme sami.

Bohužel...zákon nabídky a poptávky..
Hodně se mi to příčí , nicméně nic moc s tím dělat nejde.. Dokud budou mraky logistiků,dopraváků a speditérů a mraky logistických , dopravních a spedičních firem a všichni se budou předhánět v tom , za jak malé peníze dokáží zásilku přepravit či zmanipulovat , poté logicky budou všichni zaměstnavatelé tlačit mzdy v těchto firmách na pokud možno co minimální hodnotu. Protože firma , která to neudělá...skončí..protože prohraje v konkurenčním boji..
Budiž alespoň útěchou to , že práce skladníka v hodně skladech není o jakkékoliv odbornosti a tak zde mohou nalézt útočiště lidi , kteří by jinak skončili na pracáku s nálepkou "nezaměstnatelný".
Jinak co se týče uvedené výše mezd... to cca souhlasí.. Dokonce jedna firma v Praze nabízí mistrovi s padesáti podřízenými skladníky plat nějakých 19 brutto.
V automotive zase existuje jedna "velice úspěšná" a rozvíjející se logistická firma cca několik desítek km od Kvasin , kde sice žádné čipy nejsou...ale skladník tam pracuje za cca 9500 Kč brutto ..a je zde ještě jedna specialitka..sklad není vytápěn. Takže v minus dvaceti lidi fasují vaťáky a beranice...


Jinak ohledně hesla...učte se, učte se , učte se..
Jasně , lze s tím souhlasit.. Až na to , že co študáci budou potřebovat nejvíce do praxe je žádná škola nenaučí.
Každý student by si měl vytipovat oblast , která jej baví a ve které dle jeho názoru je vyjímečně dobrý..V této oblasti by se měl neustále zdokonalovat a získávat zkušenosti...
Takže...jestli někoho baví železnice...měl by usilovat o to , aby si během studia udělal nějaké pracovní zkoušky a brigádně sloužil...
Nebo se dají dodávkou rozvážet balíky ..každá taková zkušenost je do budoucnosti k nezaplacení.
A samostatnou kapitolou jsou jazyky.. dnes se pomalu české školství tváří , že jiné jazyky mimo angličtiny neexistují...a znalost i jiného jazyka než angličtiny může být u řady študáků při nástupu do praxe veliká výhoda...s němcem je lepší se bavit německy , s francouzem francouzky atd...

Statistik:
skrz naskrz vyčůraný, závistivý a podrazácký pronárod, který se rád odvolává na to, že to, co není striktně zakázáno, je automaticky dovoleno

Bohužel musím souhlasit.
Tohle je hlavní důvod naší civilizační úrovně, bez ohledu na to, co má na vývěsním štítě napsáno aktuální režim.
Podle mého laického názoru je třeba kořeny "národní mentality" hledat ještě hlouběji než v socialismu, a sice ve staletém nevolnictví:

- kdo se stavěl na zadní, byl zabit nebo musel uprchnout
- kdo pánovi podlézal (a zároveň ho za jeho zády okrádal) a pouštěl hrůzu na plebs, měl se dobře
- "mlčící většina" to na panstvo taky trochu hrála, ale hlavně se snažila nevyčnívat

Naroznej:
Souhlasím, ale navíc je dobré snažit se odlišit od davu, aby člověk neskončil jako otrok (byť kancelářský). Problém je, že po té odlišnosti musí být poptávka. Přičemž naši manažeři mají praktické zkušenosti i schopnosti, ale vizionářů je jako šafránu a v železniční/VHD branži ještě méně...}

K zamyšlení, zajímavý článek:

http://www.veda.muni.cz/tema/4359-vzdelavani-je-prilis-selektivni #.U2-JfIF_v3Q

-MS-
Rychlý nárůst počtu studentů na veřejných vysokých školách, kterému však neodpovídá růst výdajů na ně, může podle poslední zprávy Organizace pro hospodářskou politiku a rozvoj (OECD) o Česku snížit kvalitu terciárního vzdělávání.

Už se stalo

Článek je opravdu zajímavý:

Experti OECD proto doporučují vylepšit systém akreditace o kritéria založená na výsledcích, jako je podíl studentů, kteří dokončí studium...
Hezká myšlenka, ale nezvrhly by se pak VŠ v "dávačku", aby co nejvíc studentů prolezlo?

Podle zprávy OECD existují důkazy, že předčasná selekce má negativní dopad na žáky vzdělávající se v nižších kategoriích a nezlepšuje průměrné výsledky. Rozdělování do různých vzdělávacích cest přitom v Česku začíná už v jedenácti letech.
Já tedy nevím, ale jedenáctileté děcko i jeho rodiče by už mohli tušit, zda se hodí spíš k soustruhu, do obchodu, anebo je studijní typ.

Ti, kteří se rozhodnou pro odborné učiliště, jsou na tom asi nejhůř, nezískají maturitu a z pohledu společnosti jsou na jakési zbytkové škole
Na Západě (Německo, Švýcarsko) se zachoval systém, v němž firmy/organizace vypisují konkurzy na učňovská místa a vychovávají si svůj dorost samy. Němci ani Švýcaři z nějakého důvodu necítí potřebu pěstovat si "zbytkové školy".

Jestliže si děti vyberou studium na učilišti, tak to v českém vzdělávacím systému znamená, že se pro ně uzavírají ostatní směry. Z takto započaté vzdělávací dráhy již v podstatě není cesta ven či dál například na vysokou školu
Tohle mi přijde jako neomarxistické lkaní nad osudem "znevýhodněných skupin". Pokud někoho studium nebaví, tak se může vyučit a začít dělat. Když pak v sobě objeví přirozenou inteligenci a chuť dále se učit, tak mu každý příčetný zaměstnavatel vytvoří podmínky k dalšímu vzdělávání...

Podle něj navíc zahraniční zkušenosti ukazují, že když škola udrží žáky déle pohromadě, tak se postupem času snižují rozdíly dané socioekonomickým zázemím.
Chytří se bojí projevit...
Pilní se přestávají snažit...
...a společnost pozvolna hloupne, nechávajíc se čím dál, tím víc manipulovat a ovládat.

A soudruzi již na poli oblbování národa zaznamenávají první úspěchy:
V matematice, která se při posledním šetření v roce 2012 testovala, měli čeští žáci horší výsledky než v roce 2003, a i když stále patříme k zemím s průměrným výsledkem, vzrostl u nás podíl žáků s nejhoršími výsledky.

„Nechceme brzdit talentované a lepší studenty, ale společnost se musí dívat i na to, zda ti dobří vydělají nakonec dost na to, že budou schopní zaplatit i neúspěchy druhých,“
Takže chytří a pracovití, MAKEJTE, AŤ SE (my líní) MÁME LÍP!

Na Západě (Německo, Švýcarsko) se zachoval systém, v němž firmy/organizace vypisují konkurzy na učňovská místa a vychovávají si svůj dorost samy. Němci ani Švýcaři z nějakého důvodu necítí potřebu pěstovat si "zbytkové školy".
Však i nás to dělá ČD se stipendijním programem na dělnické pozice např. v depu.

Tohle mi přijde jako neomarxistické lkaní nad osudem "znevýhodněných skupin". Pokud někoho studium nebaví, tak se může vyučit a začít dělat. Když pak v sobě objeví přirozenou inteligenci a chuť dále se učit, tak mu každý příčetný zaměstnavatel vytvoří podmínky k dalšímu vzdělávání...
No já nevím, ale pokud člověk dělá někde ve fabrice u pásu (po učňáku asi běžné) a řekne, že potřebuje studijní volno na to, aby si dodělal maturitu a pak vejšku, tak mu zaměstnavatel řekne, že na jeho místo čeká 10 jinejch.

Já tedy nevím, ale jedenáctileté děcko i jeho rodiče by už mohli tušit, zda se hodí spíš k soustruhu, do obchodu, anebo je studijní typ.

Takové základní rozdělení , jestli se hodí k pásu či dalšímu studiu určitě...Nicméně si troufnu tvrdit , že většina čtrnáctiletých nemá představu , co chce v životě dělat. I z tohoto důvodu se na ZŠ obnovovala devátá třída.

Ti, kteří se rozhodnou pro odborné učiliště, jsou na tom asi nejhůř, nezískají maturitu a z pohledu společnosti jsou na jakési zbytkové škole



Dnes ještě existuje nějaký klasický učňák ? V našem městě jsou ze všech bývalých učňáků dnes integrované střední školy , kde lze získat jak výuční list , tak i maturitu ...zjednodušeně lze říci , že pro průměrného učně je cesta k maturitě lehčí , než byla před třiceti lety.

Na Západě (Německo, Švýcarsko) se zachoval systém, v němž firmy/organizace vypisují konkurzy na učňovská místa a vychovávají si svůj dorost samy. Němci ani Švýcaři z nějakého důvodu necítí potřebu pěstovat si "zbytkové školy".

Podobný systém funguje i u vysokých škol. Škola má smlouvu s firmou , kam student dochází během studia na praxi... poslední ročník už je jenom praxe. V okamžiku ukončení školy má student za sebou více než 1 rok praxe. Je-li dobrý , firma jej poté zaměstná .

Jestliže si děti vyberou studium na učilišti, tak to v českém vzdělávacím systému znamená, že se pro ně uzavírají ostatní směry. Z takto započaté vzdělávací dráhy již v podstatě není cesta ven či dál například na vysokou školu

Toto vnímám jako nesmysl. Na každém učňáku (dnes střední škole) se dá udělat maturita a poté se lze přihlásit ke studiu na VŠ..

No já nevím, ale pokud člověk dělá někde ve fabrice u pásu (po učňáku asi běžné) a řekne, že potřebuje studijní volno na to, aby si dodělal maturitu a pak vejšku, tak mu zaměstnavatel řekne, že na jeho místo čeká 10 jinejch.

Jsou i zaměstnavatelé , kteří podporují vzdělávání svých zaměstnanců.

Naroznej: Tak pokud je možnost uplatnění v rámci dané firmy na nějaké vyšší pozici, tak proč ne, ale kolik je takových případů?

Jinak zaměstnavatel nemá důvod podporovat vzdělávání, který povede k tomu, že mu pracovní zdrhne jinam.

Škola má smlouvu s firmou , kam student dochází během studia na praxi... poslední ročník už je jenom praxe. V okamžiku ukončení školy má student za sebou více než 1 rok praxe. Je-li dobrý , firma jej poté zaměstná.

Ano, ale většinou na smlouvu na dobu určitou. V případě stipendijní praxe, přecházející potom v zaměstnání u dané firmy, můžete dojít do situace, že s nástupem podepisujete smlouvu i na několikaletý takový pracovní poměr u daného zaměstnavatele. Ten si Vás tím posichruje a nemá např. potřebu do Vás během Vašeho pracovního poměru nějak výrazně investovat, protože má "jistotu" (nechytat za slovo, prosím), že si tam pár let tak jako tak odmakáte.

V okamžiku ukončení školy má student za sebou více než 1 rok praxe.
OK, ale je nějaký rozdíl v započítávání takové vysokoškolské praxe a klasického denního studia VŠ do celkového počtu odpracovaných let (v souvislosti s důchodem)? Kdyby šlo o rozdíl v tom, že takto vyjdu ze školy s aspoň nějakou praxí, tak pokud se budu ucházet sám o nějaké místo, tak mi ten 1 rok stejně nebude stačit. Většinou chtějí zaměstnavatelé i agentury 3 roky, i když je to jen podle mě takové prázdné klišé a podle mě trapná obezlička na protřídění jednotlivých kandidátů. Vysokoškolský absolvent s minimem praxe by měl být pro zaměstnavatele naopak zajímavější, protože ještě neměl kde moc pochytit špatné pracovní móresy.

Jinak zaměstnavatel nemá důvod podporovat vzdělávání, který povede k tomu, že mu pracovní zdrhne jinam

Jasně. Je to také o tom , jak zaměstnavatel vidí své zaměstnance a jaké má dlouhodobé cíle. Pokud zaměstnance bere jako tažné koně , které zlikviduje , když táhnout přestanou ...případně odsud zmizí ihned , pokud dojde i k mírnému zvýšení cen vstupů....takový zaměstnavatel nemá důvod se podílet na osobním i profesním růstu svých zaměstnanců.

Ano, ale většinou na smlouvu na dobu určitou
To je realita dnešních dnů. Netýká se pouze čerstvých absolventů...má to dva důvody..jednak nechat si zadní vrátka , pokud se firmě nebude dařit , aby se takového zaměstnance snadno zbavila...a druhý důvod spočívá v tom , že zaměstnanec v rámci zkušební doby může "sekat dobrotu" , ale poté dojde k radikálnímu pádu...


tak mi ten 1 rok stejně nebude stačit. Většinou chtějí zaměstnavatelé i agentury 3 roky

1 rok zkušeností je lepší než nic...
Mě třeba kdysi ohromně pomohlo , když jsem k životopisu přiložil potvrzení , že jsem v průběhu pěti let odpracoval na pozicích v provozu u ČD cca 180 směn.

Michal Drábek: Chytří se bojí projevit...
Pilní se přestávají snažit...
...a společnost pozvolna hloupne, nechávajíc se čím dál, tím víc manipulovat a ovládat.

Čím dál víc mi to připomíná americký film "Absurdistán" (2006). Už od počátku jsem měl tušení, že to zase takové sci-fi není.

Ano, ale většinou na smlouvu na dobu určitou
Poděkujte socialistům a dalším "vylepšovatelům" zákoníku práce, že zaměstnanec je v okamžiku menšího množství práce prakticky nepropustitelný (pokud není zaměstnavatel taková swině, že to dožene do absurdna a vypálí mu tři žluté karty), proto tu flexibilitu zaměstnavatelé řeší řetězením smluv na dobu určitou nebo agenturními lidmi. Chcete to zakázat? OK, nezaměstná ho vůbec. Donutíte ho zaměstnávat nezaměstnané (jak)? OK, odstěhuje firmu do Rumunska/do Číny.
můžete dojít do situace, že s nástupem podepisujete smlouvu i na několikaletý takový pracovní poměr u daného zaměstnavatele
A to je dobře (jistota práce, brečí se furt že absolventi mají problém s jejím získáváním) nebo špatně (vytváří se tu iluze jakéhosi "otroctví")? Ono ke každé smlouvě musí být dvě strany... ale závazek se naopak obvykle podepisuje PRÁVĚ TEHDY, kdy zaměstnavatel poskytuje další vzdělání (což není zadarmo).
Vysokoškolský absolvent s minimem praxe by měl být pro zaměstnavatele naopak zajímavější
...pokud by měl nějaké praktické znalosti a ne jen své teoretické poučky ze školy (které se mu zčásti musí z té hlavy naopak vytlouct) a pocit mistra světa, před kterým si všichni musí sednout na prdel. Bohužel, není to standard.

Statistik:
až pak přijde pan velkoinženýr z VŠ do praxe, tak ho kdejaký umouněnec v montérkách hravě vykoupe v zásadních neznalostech o železničních vozidlech. Ale umět ten Taylorův rozvoj, to je pro praktický život pochopitelně nezbytně nutné...

Můžeme zde diskutovat, která teorie pro které studijní obory má význam.
Ale na tom, že na VŠ se bez teorie nelze obejít, trvám.

Právě tohle odlišuje VŠ od nižších stupňů škol.

Napsal bych to asi takhle - dobrá teorie je v kontaktu s praxí, ale používá nadhled a ukazuje praktikům cestu, kudy dál.

Mimochodem, Římané opsali od Řeků učebnice matematiky, ale během staletí nějak přestali opisovat důkazy - jako praktikům jim stačilo, že to funguje.

A kam se dostali někdy kolem roku 476, je všeobecně známo.

Samozřejmě je za tím i pár dalších příčin - rodilý Říman nechtěl dělat "podřadnou" práci, místo technických věd kvetly nabubřelé projevy a právničina, řečnilo se o neporazitelnosti armády, přitom ale armáda upadala, elity byly mimo realitu a vyžadovaly totéž od poddaných - nepřipomíná vám to něco...?

ythomas_ct:

Jinak je ovšem i tak nutné pokles v dotacích na studenta nahradit příjmy na straně řešení projektů
Projekty jsou fajn, ALE:

Když asistent stíhá pouze výuku, administrativu, projekty a publikace z nich, může být něco špatně.

Samozřejmě záleží, co přesně to pracoviště dělá.

Já se třeba chci zamyslet nad koncepčními otázkami železniční dopravy například ve vztahu k VRT - jízdní doby, taktové uzly apod. Má-li se to udělat pořádně, není to vtěsnatelné do formálních či termínových rámců projektu.
Sám nevím, co a kdy z toho vyleze, jak se tedy mohu k něčemu zavazovat??

Zkrátka a dobře, příliš mnoho projektů může zabíjet soustavnou, dlouhodobou badatelskou práci...

Ad M. D.:

Vezmu to od konce...

Zkrátka a dobře, příliš mnoho projektů může zabíjet soustavnou, dlouhodobou badatelskou práci...
Tak v tom případě musí být tahle "soustavná badatelská práce" cestou k řešení těch projektů. Předně je třeba rozlišovat "projekty" a projekty. Ty první - tedy ty s uvozovkami, které se obvykle vyznačují honosnými (nebo dokonce rovnou přiblblými) nicneříkajícími názvy a hlavičkami EU, ESF apod. - jsou dnes (bohužel) velmi rozšířené, přináší především administrativu a jsou vesměs takříkajíc -gh-. Pak jsou projekty, kde je třeba řešit něco nového, co má praktický význam, a jedině tohle může člověka trochu posunout vpřed i v tom bádání. A asi je někde chyba v tom, že suma peněz určená na to prvně popsané "darmožroutství a budižkničemství" mnohonásobně převyšuje finance na ty skutečné projekty...

Sám nevím, co a kdy z toho vyleze, jak se tedy mohu k něčemu zavazovat?
To chce odvahu! :-) Pokud mám dělat něco, kde je v podstatě předem znám výsledek a co nepotřebuje žádnou inovaci (a tedy žádné bádání), tak na to přeci není potřeba žádný projekt... ;-)

Sám nevím, co a kdy z toho vyleze, jak se tedy mohu k něčemu zavazovat??
Vy děláte, jako by byl "projekt" na dopravní fakultě nějakým základním výzkumem, ze kterého může náhodou bokem vylézt lék proti rakovině... nebo co je na síti VRT potřeba vynalézat?

P.S. Kdyby tahle země místo blouznění o VRT radši dostavěla základní silniční síť...

Vy děláte, jako by byl "projekt" na dopravní fakultě nějakým základním výzkumem, ze kterého může náhodou bokem vylézt lék proti rakovině... nebo co je na síti VRT potřeba vynalézat?

Přesně
Mne baví , jak "vědci" z dopravních fakult mají o sobě pomalu mínění , že bez nich by se to celé zhroutilo.
Nebo také , jak sami sebe dávají na roveň prof.Pirka a podobných skutečně vědeckých es.

Díky podobným diskusím mám čím dál větší pocit, že jsou dopravní inženýři zbyteční.

Phd:
Ano i ne... takto bych to nedefinoval...
Dříve fungovala pro celé Československo pouze jedna VŠ dopravní v Žilině... Nevím , kolik vypouštěla do světa tehdy absolventů , ale myslím si , že to určitě nebylo více , než dnes vypouští DFJP nebo ČVUT.
Osobně si myslím , že optimem by měla být jediná dopravní fakulta (ekonomické či technologické směry) pro celou republiku , která by se zabývala pouze oblastmi , kde lze na nějaké téma bádat...a těch lidí , kteří by se tímto zabývalo by mělo být omezené množství.... Řekněme si to na rovinu. Proto , aby někdo řešil dopravu u spediční či logistické firmy , nebo u organizací typu ROPID , či u státní správy nemusí být dopravní inženýr...
Na to , aby někdo pracoval jako technolog u jakéhokoliv dopravce nemusí být taktéž dopravní inženýr....stačí SPŠD s praxí...a je to lepší než VŠ bez praxe...
Směry v oblasti bádání v dopravě vidím snad jen v problematice dopravních sítí (kapacity , propustnosti , atd) Toť vše..
Takže mi to vychází tak maximálně na několik málo desítek lidí pro celou zemi...
Jenom však takové CDV má 150 zaměstnanců...

Co se týče optimálního množství absolventů...to mi vychází tak na cca 100-200 lidí za rok. Myšleno ekonomika+technologie

Michal Drábek: rodilý Říman nechtěl dělat "podřadnou" práci, místo technických věd kvetly nabubřelé projevy a právničina, řečnilo se o neporazitelnosti armády, přitom ale armáda upadala, elity byly mimo realitu a vyžadovaly totéž od poddaných - nepřipomíná vám to něco...?

Ano, připomíná. Jmenuje se to Pád velmoci, recituje Mirek Černý a je to tak dokonale padnoucí na tuto společnost, až z toho mrazí. Koho by to zajímalo, celý text např. tady:

http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/cerny-mirek/pad-velmoci-20 8187

T.H., Naroznej:
Díky za podněty, rád se k nim vyjádřím.

Vy děláte, jako by byl "projekt" na dopravní fakultě nějakým základním výzkumem, ze kterého může náhodou bokem vylézt lék proti rakovině... nebo co je na síti VRT potřeba vynalézat?
1) Projekt je něco jiného než základní výzkum. Já jsem vyjádřil politování nad tím, že pro samé projekty nemá člověk čas a duševní kapacitu zamyslet se nad řešením problémů, které přesahují rámec "programovacích období".
2) Lék proti rakovině jste mi "vložil do úst" Vy a srovnávání se s prof. Pirkem zase kolega Naroznej.
Nic takového jsem nikdy a nikde netvrdil.

Kdyby tahle země místo blouznění o VRT radši dostavěla základní silniční síť...)¨
To by měla také a rozhodně tuhle potřebu nezpochybňuji.
Pokud se ale staví PŘEDIMENZOVANÉ stavby, jako třeba silnice R6, kde mezi Kladnem a Karlovými Vary mi přijde čtyřpruh trochu moc.

Kolik aut tam jezdí:
http://scitani2010.rsd.cz/content/doc/pentlogram_A3.jpg
(Karlovy Vary mají cca 50 000 obyvatel, Sokolov 24 000)

A tady výkresy se čtyřpruhem v polích:
http://www.komunikace-r6.cz/index.php?t=maps&n=mapy-oficialni-map y-45

Tož takhle vypadá ta Vaše opěvovaná PRAXE.
Vylejeme tolik betonu a asfaltu, že pak nemáme na to, udržovat to všechno v kvalitním stavu...

A co se týče toho "blouznění o VRT", svezte se po D1, když už se konečně začala opravovat.

Anebo vlakem do Pardubic...
Ony ty nové tratě nejsou potřeba jen kvůli konkurenceschopnosti vůči autu, ale také kvůli nedostačující kapacitě pražského a brněnského uzlu...

Naroznej:
Jinak co se týče počtu absolventů dopravních VŠ, souhlasím s Vámi.
Na to, aby si člověk dal dvě a dvě dohromady (jak jsem naznačil u silnice R6), opravdu člověk nepotřebuje vysokou.

Ale na to, aby si člověk dal deset a deset dohromady - tedy na širší souvislosti a koncepční uvažování - už se podle mého skromného názoru vysokoškolské vzdělání hodí, samozřejmě když se doplní i o vhled do praxe.

Jo a k tomu bádání.
NIKDO se dnes v ČR pořádně nezabývá hledáním odpovědí na otázky, jako například:

1) Jak dát dohromady nižší příjmy veřejných rozpočtů a stále se zvyšující náklady na vybudování i údržbu infrastruktury? Různá PPP neberu vážně, to je řešení jen pro lukrativní relace, nikoliv pro dopravní síť celé ČR.
2) Jak si "segmentovat" železniční síť podle přepravního významu?
3) Jak napomoci ke vzájemné koordinaci provozních konceptů Ministerstva dopravy a krajů/koordinátorů (objednávka vlaků v taktu)?
4) Jak by měl vypadat takovýto provozní koncept po dobudování RS (tj. i VRT), resp. v jednotlivých etapách?
5) Jak dosáhnout následného mezidobí pod 2 min v úzkých hrdlech sítě?
6) Jak rozdělit železniční síť a objednávané linky osobní dopravy na (bez ETCS/s ETCS)
7) Jak zajistit optimální rovnováhu mezi náklady na modernizaci dráhy a potřebou souprav objednávaných vlaků? Zde jde proti sobě zájem SŽDC a objednatelům, ač jsou to všechno VEŘEJNÉ organizace...

Atd.
atd.
atd.

MD: palec nahoru
Koncepční uvažování doplněné realistickou a NAPLŇOVANOU koncepcí je přesně to, co nás od vyspělých zemí posouvá směrem k banánovým republikám...