Na úzkokolejkách, důlních a průmyslových drážkách se oblouky malých poloměrů také ohýbají předem. Mladějovská průmyslová dráha ale byla za socialismu (před rekonstrukcí) pověstná "sekanými" oblouky z rovných kolejnic.
P.S.: Kdyby náhodou někdo chtěl ohýbat ty menší profily kolejnic, na trhu je např. tohle: http://www.koexpro.cz/new/povrch/pdf/13_1_4_1_OKH%20Xa__KX%201361 .pdf Lepší (plynulejší) ohyb, potřebný právě třeba u tramvajových kolejí, se docílí protažením kolejnice mezi stavitelnými profilovanými válci, viz např.: http://www.strojirnytrinec.cz/pdf/reflisty/006-2003.pdf?PHPSESSID

Zdravím, chtěl bych se zeptat zda má železniční svršek nějaké rozdílné termíny.Na nějakém videu jsem kdysi viděl titulky, že vlak z koridorového svršku aktuálně přejíždí na ...... svršek.Byl to ten klasický drnčivý nemodernizovaný svršek a mě by zajímalo jak se takovým kolejím říká.Dotaz asi napsán hodně blbě ale snad mě pochopíte.Díky :-)

2 rampa: Křižovatková výhybka s jedním přestavníkem pohybovala všemi osmi jazyky současně. Byla tedy sjízdná dvěma směry zároveň - buď přímo (přímo zleva doprava a současně přímo zprava doleva) nebo oběma odbočkami (zleva doleva a zprava doprava).

tj jako model angličana od pika.....

Dejvis - jediné, čo ma napadá je "nekoridorový svršek". O žiadnom terminuse/technikuse pre to neviem...

Viz 31.1. - zde je taky jeden angličák, od DRB

Jak tak koukám, tak UK-25 není sovětský vynález, ale válečná kořist :

Dotaz k tomu mazníku:
Jak to vlasntě funguje...? Vlak vjede na kolej u toho hebla, stlačí nějakou pumpu pod kolejnicí a tim se to aktivuje a mazníkuje...?

Jo, přesně. Vlak najede kolem na ty dvě "ťupky" z vnější strany kolejnice (dobře vidět na 3. fotce), což má za následek že to vybleje další kus maziva na ty lišty z vnitřní strany, kde to "otírá" okolek. Každá ta "ťupka" je pumpou pro dvojici lišt.

stará technika, už skoro 100 let :

U58: postavíme širokorozchodnou trať pro jeřáby, které pak lehce a bez námahy dopraví kolejová pole pro normálněrozchodnou trať.
Ach ten pokrok, kde se to jen zastaví

Aleš_Liesk.: Podobné (skoro až rovnaké) zariadenia sa dnes rutinne používajú. Ona totiž tá "širokorozchodná" má podstatne menšie parametre než tá definitívna

Napr.: http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/001044-Pokladac-podvalov-DO NELLI-PTH-350/

Asdf> však já vím, ale nedalo mi to

U58 - je tam o tom niečo viac?

Z toho "širokorozchodného" jeřábku, co tu zmiňoval U58, se spíš vyvinuly Vošahlíky, u nás sériově vyráběné od r. 1947, viz: http://www.mdc.sk/stranka/tratova-mechanizacia-ulahcila-zeleznici arom-pracu/ (též foto).

Tratovak - ředitelství ČSD zájem o techniku měla, ale MŽ tomu nefandilo, ruční práce byla v roce 1934 velice levná, byla krize....

Alebo nechceli kaziť kšeft súkromným firmám?
Nevie sa, ktoré firmy a odkedy/dokedy ich mali? Počítam, že po r. 1948 už mohli byť pod ČSD, ale dokedy?
Ing. Vošahlík sa naozaj inšpiroval, potom po ňom aj Dr. Husák. ČSD sa potom orientovali na UK a PKP, ale na západe to ďalej vylepšovali a od roku 2004 je princípiálne rovnaká technológia používaná aj na SŽDC a pretože je efektivnejšia (pri oddelenej pokládke podvalov a koľajníc) ako UK/PKP, jej obľubenosť stúpa.

Nevíte někdo proč se třeba např. v Itáli natírají kolejnicové pásy bílou barvou? Má ten nátěr nějakou specifickou funkci? Dík.

Ghost: Odráža svetlo čím znižuje pohlcovanie tepla => znižuje riziko vybočenia pri horúcich slnečných dňoch. Občas sa to robí aj u nás.

Asdf: Díky moc, já si něco takového myslel

Viem, že s tým experimentovali okolo H. Brodu. Dodonca skúšali, aká farba aký efekt prinesie, myslím, že najlepšie obstála striebrenka.
Ale je to ešte niekde u nás?

Pánové dík za super dotaz,pamatuji to u Kutné Hory,koukal jsem na to vždy z auta cestou po silnici na H.Brod a nevěděl proč tam ty bílé koleje jsou ...

Tady je to trochu vidět ...

Dotaz k výhybce s přestavitelnou srdcovkou: Pokud je v oblouku o určitém převýšení výhybka s přestavitelnou srdcovkou, jak se určí rychlost v hlavním směru. Je to stejným způsobem jakoby ta výhybka v oblouku nebyla, nebo bude rychlost nižší?
Příklad Hněvice, kde je přes výhybky 30,31 a 32 rychlost 130 km/h i pro soupravy s naklápěcí skříní. Kdyby tam byly výhybky s přestavitelnou srdcovkou, byla by tam pro ně rychlost 160 km/h? Podobný příklad Povrly a Lipník nad Bečvou. Propad ze 140(150) na 110 km/h pro soupravy s naklápěcí skříní. Podařil by se tím tento rychlostní propad odstranit?

ad Josef_sandr:

Je nutno vycházet z dikce ČSN 73 6360-1:

Pro klasický oblouk platí hodnoty nedostatku převýšení I = 100 a 130 mm pro dolní a horní rychlostníky (resp. 270 mm na podvozku pro jednotky s naklápěcí skříní) a z toho je odvozena traťová rychlost.

Pokud do tohoto oblouku umístíte výhybkovou konstrukci, tak je nedostatek převýšení omezen na 85 mm (= pevná srdcovka), resp. 100 mm (= pohyblivá srdcovka) v mezních hodnotách a pro rychlost do V = 160 km/h včetně a z toho pak vychází stanovená traťová rychlost v daném místě.

To samé platí i pro jednotky s naklápěcí skříní, které jsou v takovém případě limitovány na nedostatek převýšení měřený na podvozku na I = 130 mm, resp. 150 mm při pohyblivých srdcovkách.

Je tedy lepší se obloukovým výhybkám vyhnout úplně a když už musí být, tak je vystrčit do přímé koleje nebo je aspoň vybavit pohyblivou srdcovkou.

Paul red adair: Děkuji za vyčerpávající výklad.
V Lipníku nad Bečvou bychom rychlost pro soupravy s naklápěcí skříní zvýšili jen o 5 km/h na 115, což moc není. A prodloužení dopravních kolejí by taky byl drahej špás (problémy by tvořily i mosty). Akorát délka dopravních kolejí by se zvětšili na 1300 metrů a převýšení v obloucích by se dalo snáze zvýšit (vypadly by kolejové spojky v oblouku). Tohle vše je ale nereálné.

Kde má vůbec přesně stát budova CDP Praha? Tadydle?:http://www.mapy.cz/zakladni?vlastni-body&x=14.4814723&y=50.102770 2&z=15&ut=CDP%20Praha%3F&uc=9hJ6VxYA7E&ud=%C4%8Dtvr%C5%A5%20Praha %209%2C%20Praha%2C%20okres%20Hlavn%C3%AD%20m%C4%9Bsto%20Praha

Šíří se totiž zvěsti, že už tam někdo kopl :-)

Ad OlFi Kopnuto už je nějaký ten pátek. Sklep už je vybetonován cca v těchto místech http://www.mapy.cz/s/cvho

Saprloď, nám to ututlali :-), ani se k nám nedostali žádné zprávy o slavnostním výkopu, banketu řediteství SŽDC a stavbařů, žádná TV Noha a její reportáž o něčem úplně jiném :-D

Ty stroboskopy či blikající světla copa to je ??

https://www.youtube.com/watch?v=zLt3sU3-Tqs

Mimochodem moc hezky udělaný video ..

Ty varujou dělníky v druhé koleji, že jede vlak.

Dík

Spýtam sa radšej aj tu. Čo za "vec" je to na kolajovon rošte???
http://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/desky/deska2135.html

Myslíte ty "zdvojené" podkladnice pod stykem?
Říká se tomu tuším "podporovaný styk" (neplést s jiným stykem, který má častokrát bohužel podporu jen z jedné strany ) a slouží to k lepšímu roznosu sil na koncích kolejnic, když se nevěří pořádné pevnosti styku (dopředu se počítá se zanedbanou údržbou a povolením šroubů apod.)

Ve vláknu "Staré fotografie a pohlednice" ale dospěli k závěru, že jde o historický izolovaný styk s rtuťovým kontaktem.

V sekci "nehody" se probírájí problémy GSM-R. Já bych jednu "nesrovnalost" s GSM-R přesunul sem.

Jedná se o volání strojvedoucího výpravčímu nejbližší dopravny: strojvedoucí stojí ve vedlejší stanici (i přímo před dopravou), nebo i u vjezdu(z druhé strany než je vjezd z mé stanice). Strojvedoucí volá přes GSM-R do nejbližší dopravny, nevím jak se vysílačka gsm-r na mašině obsluhuje, ale nepoužije volání "číslem stanice" - kdo by ho také hledal, když stojí ve stanici kam chce volat, ale "voláním nejbližšího výpravčího".
A teď pozor, teď to příjde :-).... dovolá se vždy do mé stanice, tedy stanice, kde on nestojí a vždycky se moc diví, kam se to dovolal. A já pak musím dělat "informační kancelář" o tom co se ve vedlejší stanici děje, že to nejede.
Telematika prohlásila, že je to tak podle projektu, takže v pořádku. Dělá to takto ve vícero stanic. A já raději říkám, že máme asi silnější anténu.

GSM-R funguje stejně jako GSM, jen má navíc některé funkce.
Tedy území je rozděleno na buňky, každá buňka má svůj základnový vysílač. Každý mobil si měří sílu signálu od vysílače a podle toho se dá určit poloha mobilu na území. Pokud máte signál ze tří vysílačů, dá se určit poloha dost přesně, pokud jenom z jednoho, tak určíte pouze vzdálenost od vysílače.

Po stisknutí tlačítka ]2[ (na obrázku je vlevo pod červeným tlačítkem nouzového volání), se vytočí krátké číslo *) a síť podle určené polohy mobilu ho spojí s místně příslušným výpravčím. Problém je ten, že v některých místech nelze polohu přesně určit (viz výše), případně je to v síti špatně nadefinováno, nebo jsou stanice příliš blízko sebe.
Tento problém je ve všech zemích (v Regensburg Ost se dovolám do Regensburg Hbf), ovšem v těch civilizovaných není problém se nechat od výpravčího přepojit (má na to zpravidla extra tlačítko, na obrázku níže jsou to ty dvě řady tlačítek pod displejem).


*) Čtyřmístná volba, jedna z funkcí GSM-R. Síť pozná vaši polohu a podle toho vás spojí s místně příslušným pracovištěm, přestože číslo je všude stejné.
1300 - výpravčí
1200 - dispečer
1100 - elektrodispečer
Dále můžou být definovány i jiná pracoviště, např. v Regensburgu je 1361 volba na výpravčího Regensburg Ost, ale toto číslo mimo Regensburg nefunguje.

Ostatně v síti GSM je něco podobnéhu u nouzových tel. čísel - také se vám ozve místně příslušné oddělení PČR, hasičů ...

"Pokud máte signál ze tří vysílačů, dá se určit poloha dost přesně"
Pakliže se nic v technice GSM nezměnilo, tak poloha se dá určit s přesností na 1/255 vzdálenosti BTSek. Ve městě paráda, v lesích Ontaria (kde čerstvá smůla voní) je to výrazně horší. Nevím jak dopadlo GSM_R, ale v počátcích byly BTS navrhovány po 15 km, takže taky nic moc...

Obdobný problém zde: http://vary.idnes.cz/mestska-policie-ladi-linku-156-na-karlovarsk u-a-sokolovsku-pzx-/vary-zpravy.aspx?c=A140918_2100448_vary-zprav y_ba
Čili je to asi vlastnost systému:-/

1/255 z 15 km je asi 60 m.
Pokud nepotřebujeme rozlišit třeba číslo koleje, tak snad není problém, ne?

HK: Každý mobil si měří sílu signálu od vysílače a podle toho se dá určit poloha mobilu na území.
To zavání relativním měřením, ale GSM potřebuje kvůli správnému "zapadání" multiplexovanách paketů měřit vzdálenost absolutně, čili bude to spíš 1/255 maximálního dosahu.

Jo, to se dá pochopit(to lajcké vysvětlení, technika už jde mimo mě). Ale nefunguje to i ve stanici, kde ten vysílač mají přímo ve stanici. Každopádně až bude dálkovina, tak to bude všechno jedno.

Prostě a jednoduše nevychytaný nastavení. U běžnějch mobilů se tohle nedělá a tady si ještě nikdo nezvykl.

Hajnej: To zavání relativním měřením, ale GSM potřebuje kvůli správnému "zapadání" multiplexovanách paketů měřit vzdálenost absolutně, čili bude to spíš 1/255 maximálního dosahu.

Až na to, že je to 1/64 maximálního dosahu, přesně 48/13 us * 300000 km/s * 0.5

Jinak je to dost mimoběžné s otázkou směrováním "krátkých" čísel, protože ty budou nejspíš směrované jen podle zdrojové buňky (ačkoli by bylo možné směrovat je např. podle čísla vlaku v ESe). To, že si mobil pomocí síly signálu z různých BTS může polohu upřesnit, je z hlediska směrování k ničemu.

JirikP.: Lenže GSM-R (aspoň nateraz) nemá prístup k údajom o číslach vlakov z ESy (a dostať to tam cez tú GTNku nebude zas až tak úplná trivka), navyše dokiaľ nebude všade obojsmerný prenos GTN<->ESA tak tam budú vznikať kvantá konfliktov.

Ta značka,copa znamená ??

Jnd: Je to kilometrovník (alebo hektometrovník, mne sa ten názov furt pletie čo je čo, skrátka to označuje kilometrickú polohu). Dva oranžové pruhy hore a dole potom znamenajú, že v úseku príde použiť premostenie záchrannej brzdy.

Je to kilometrovník

A není to náhodou staničník?

Pepa_l: Tiež pravda

S tou brzdou to nějak nechápu ...

Jnd: Moderné vozidlá sú vybavované tzv. systémom premostenia záchrannej brzdy (NbÜ). Ten slúži k tomu, aby rušňovodič mohol (dočasne) vyradiť z činnosti záchrannú brzdu v prípade, že by vlak zastavil na nejakom kritickom mieste (v tuneli, na úzkom moste, v záreze), kde by došlo ku komplikáciám napr. požiaru, poprípade nebol prístup IZS,atď. No a pretože rušňovodiči logicky nechceli niesť plnú zodpovednosť za jeho použitie (predsalen prakticky netušia, čo sa za nimi deje a použitie za určitých okolností môže napáchať viac škody ako úžitku), vyriešilo sa to tak, že sa administratívne spracovali a vyznačili úseky, kde toto zariadenie použiť majú. Tieto úseky sú vyznačené dvoma oranžovými pruhmi na staničníkoch.

ad Jnd:

Jo jo, ted už chápu ...
dík