Pro jednoho vydřiduch a vykořisťovatel, pro druhého mecenáš a pantáta. Záleží na úhlu pohledu.
http://abicko.avcr.cz/2010/07/03/

Mecenášem umění byl hlavně jeho syn, který se zapojil do rostoucí firmy. Jmenoval se také Vojtěch, od císaře Františka Josefa I. obdržel i šlechtický titul. Viz např.: http://www.remeslozije.cz/remeslnikum/historie-remesla/lanna Díky němu se např. zaplnilo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.

Kdo vymyslel, že se bude z ČB NAD jezdit o 10 nebo 17 minut dřív?? To nás jako někdo pustí dřív z práce?

nepustí....pojedeš dalším o hodinu později,který ti přitom pojede o 17 minut dřív.....

Mlčet a sloužit: Vy asi hospodářským dějinám příliš nerozumíte a 19. století teprve ne, co? Zato kádrovat umíte, to se musí nechat.

PS: Koukám, že překrucujete fakta, co podává Mojmír Krejčiřík, nic o vykořisťovateli nepíše. Holt má zas někdo jasno a kdo nemá je "ignorant historie". Já budu radši ten ignorant, pokud má historie být poslušnou děvkou ideologie.

nepustí....pojedeš dalším o hodinu později,který ti přitom pojede o 17 minut dřív

Z toho lze predikovat, že když dotyčný přijde o hodinu později, tak mu spoj jedoucí o 17 minut dřív opět ujede.

ale je to pořád dobrý....bude čekat "jen" 43 min.....

Přesně tak... Bohužel je obsazenost rychlíků tak tragická, že vedení třetího spoje (=pro obsluhu Soběslavi a Veselí se zachovaným času odjezdu z ČB) se nevyplatí.

V 10:49 projel Novými Hodějovicemi Hektor s nákladem.

Luisi, je fajn, že Vy máte "hysterii" tak zmáknutou, správně zaškatulkovanou a vůbec, ani náznakem nekádrujete. Přečtěte si znovu a důkladněji raději toho Krejčiříka (Dějiny....), ano?

Mlčet a sloužit:
Můžu požádat o citaci, v jakém díle na jaké straně je Vámi uváděný text konkrétně zmíněn nebo naznačen? V opačném případě nemá Vaše vyjádření žádnou vědeckou váhu

Simyv: Asi jsem zas nakrmil trolla, což mě mrzí.
Víc než kec o "vykořisťovateli" Lannovi mě naštvalo to, že tuhle věc vkládá do úst ing. Krejčiříkovi.

Jinak co se Lanny týče, tak by mě zajímalo, jestli to nebyl právě on, kdo popostrčil Jana Adolfa II. ze Schwarzenberka k založení Schwarzenberského žel. konsorcia (= KFJB). Vidina toho, že by dráhu stavělo stavební vedení Lanna-Schebek pro něj bylo lákavé (cože se nakonec spolu s Kleiny vyplnilo). Pokud by dráhu stavěl StEG nebo KFNB, tak by Lanna neměl tolik šancí.
Zajímavé je i to, jak intenzivně Schw. konsorcium podporovala Obchodní a živnostenská komora v ČB, jejímž byl Lanna prvním prezidentem (ale tam měli zájmy na tom, aby dráhu stavěl Schwarzenberg i další podnikatelé jako Hardtmuth a Steffens).
Zkrátka a dobře, i když se jí nedožil, znamenal Lanna pro KFJB hodně.
Uvidíme, co mi odhalí další prameny. Každopádně náznaky jsou...

Popud k vytvoření konsorcia Lanna dal. Někde jsem to četl, ale už si bohužel nevzpomenu kde (nebyla to archiválie).
A co je zajímavé, že 15. 2. 1865 pořádalo budějovické železniční komité podporované městskou radou schůzi, na níž bylo usneseno spojit se s Schwarzenberským železničním konsorciem z obavy, aby Budějovice nezůstaly stranou budoucí dráhy (KFJB).
Je to vůbec možné?

BmbČ: A víš co se povidá? Vše to končí tam, kde to začíná.

BmbČ: S tím popudem Lanny operoval taky Míra Kunt, ale právě, že je problém, že vysloveně potvrditelné to není.
Jinak tu obavu ČB bych úplně nevyvracel, jedním z plánů byla i trat via Znojmo (ostatně obavu měla i OŽK ČB).
Ale spíš bych řekl, že šlo o to, aby dráha vůbec vznikla a to co nejrychleji (StEG a KFNB se hádaly a místní chtěli mít dráhu víc pod kontrolou a hlavně chtěli, aby co nejdříve vznikla).
Každopádně je problém, že z provenience konsorcia před vznikem KFJB je strašně málo materiálů a to ani ve Vídni.
Tu obavu ČB máš přesně odkud? Z Budivoje?

Mám obavu, že ti teď přesně neřeknu odkud mám tu obavu. Nejspíš opravdu z Budivoje, nebo z "Výběru". Pokusím se dohledat. Holt bordelář.

BmbČ: Já bych Budivoj projel,ale nějak se mi nechce v mých Win8 otevřít.
Holt na něj budu muset zas někdy do archlívu.

Znáte tlustou knihu LANNA, kterou napsal Theodor Žákavec a která vyšla r. 1936? Koukám, že i různé antikvariáty ji nabízejí: http://muj-antikvariat.cz/kniha/lanna-zakavec-theodor-1936

Cogwheel: No jéje, Žákavec je dobrý základ o Lannovi.

Živé hromy! Taková bichle a on to základ.

BmbČ: Tak se mi povedlo otevřít konečně i za pomocí Simyv ten Budivoj na stránkách Jihoč. věd. knihovny:

Takže v Budivoji ze 16. 2. 1865 se píše o jednání města o stavbě dráhy Vídeň-Plzeň z předešlého dne. Vyjadřují podporu Schw. konsorciu, ale víceméně jsem nalezl informace, co už předtím u živn. komor ČB a Plzeň: město ČB se připojilo k podpoře nového železničního projektu z obavy, že KFNB by nasadila jako monopol vysoké tarify (a StEG byl jako firma s majoritním francouzským kapitálem všeobecně neoblíben....ale to se v článku nepíše).
Každopádně to je oficiální verze, kterou prohlašovalo i město Plzeň a obě živn. komory... Jakou úlohu v lobby za konsorciu sehrál Lanna zůstává dále ne úplně vyjasněné.

Lousi, mrkni ještě do čísla z 19.2.1865. Tam není o konsorciu také nic, ale boj o dráhu přes Budějce obrovský.

Na Plzeň se žene Metrans (HV 186) s kontejnerama. Premiéra řady 186 na plzeňské trati?

MZ: Nene, už to tudy jelo z 24. na 25.4. a předtím v sudém směru i 3./4.4.

Máme začít houkat v Mrkvanově?

Metrans to včera málem zapíchl na Včelné, když těsně předtím, než jel vlak přes přejezd, ho přejel blbeček s Fabií.

Fabie to včera málem zapíchla ve Včelné, když těsně předtím, než vjela na přejezd ho přejel blbeček z Metransu.

Trochu otočeno a nadsazeno, ale tak se mi posledních pár let jeví pohled některých gumokolistů na železnici a železniční přejezdy.

Asi před měsícem totéž na vlaku z ČB do Velešína před nádražím Kamenný Újezd.Kdyby to chtěl přejet o 20sec pozdějc tak .
To byl CS a seděl jsem v řídicím voze, tak nevím jestli by to odnesl jen řidič auta a jeho spolucestující.

Pár snímků ze stavby budějcké Zanádražky v prostoru vlečky Palstav. Zdá se, že vlečka byla nedávno projeta.

Fabie to včera málem zapíchla ve Včelné, když těsně předtím, než vjela na přejezd ho přejel blbeček z Metransu.

Já to kolegovi předám : - )

Kolegovi z té Fabie?

Ještě přidám pár snímků z budějcké stanice.
1- budějcká "trojka". V dobách "předESAvými" t.j. před rokem 2002 to bylo stavědlo 5. 2 - malá budka, která vypadá jako ustřelené kecky je bývalá věž, kde vrchní telegrafní /telefonní/ vedení přecházelo ve vedení kabelové (telegraf Morse byl v budějcké stanici zrušen 28.5.1967). Vpravo je objekt pověstného místa pro stížnosti, bývalé lampárny os. n. 3 - opěrnou zeď v délce 162 metrů začala 4.11.1988 stavět Geoindustria Jihlava spolu s budějckou TD. 4 - bývalá desinfekční stanice, pohled o severu. 5 - ta samá budova pohled od jihu. V desinfekční stanici bylo např. v únoru 1974 vyčistěno rekordních 50 vozových jednotek za den. 6 - dvojče dieselových vehiklů později najede na bílozelené vozy vlevo na snímku.

Kolegovi z té Fabie?

Ne ne. Tomu, který honil tu Fabii po stanici :-)

To byl z mé strany samozřejmě pokus o žert, i když v těchto situacích není žert na místě. Ale což, počet krizových situací na přejezdech stejně diskuzí zde neovlivním.

BmbČ > pjeknéééé fotky

A kdyby chtěl někdo vidět jak to teď vypadá ve Veselí - koukněte sem

(až mi dovolí zase vkládat fotky - asi zítra protože dnes jsem dosáhl limitu - tak mám ještě nějaké )

Díky. Ještě se vrátím k výše uvedené vlečce, která patří k jedné z nejstarších v Budějcích.
V roce 1874 založil vídeňský podnikatel Quido Rüdgers na místě dnešního Palstavu továrnu na impregnaci dřeva později mezi lidmi zvanou "Impregnýrka" nebo "Schwelerka". Už jak název napovídá, továrna se zabývala impregnací sloupů, dřevěné dlažby a především pražců.
V roce 1876 došlo k výstavbě železniční vlečky, která byla prodloužením (odbočkou) nejstarší budějcké vlečky, vlečky do městské plynárny (1868). Vlečka do továrny na impregnaci dřeva zpočátku měřila 478 metrů. Na přelomu 19. a 20.stol. došlo k rozšíření tohoto závodu (kolem 100 zaměstnanců) přičemž přímo v podniku vznikl téměř "vlečkový areál" tvořený čtyřmi kusými kolejemi k jednotlivým pracovištím a skladům. Tehdy se udávala délka hlavní vlečkové koleje 492 metrů. Ve 30. letech 20. stol. došlo ke zrušení tohoto podniku.
Po 2. svět. válce je v tomto prostoru obsluhována pouze vlečka Plynárna a vlečka Teerag (později Dechtochema) existující od roku 1917.
Na místě továrny na impregnaci pražců se dlouhá léta, prakticky až do roku 1993, nacházel podnik Uhelné sklady, který byl přeměněn na Palstav, s.r.o. (paliva, staviva).

V roce 2006 byla situace v této vlečkové oblasti tato:
Seřaďovací nádraží - areál vleček "Továrny"

Vlečka PALSTAV s.r.o. České Budějovice odbočuje výhybkou číslo 190 z koleje
číslo 156 v km 213,387 trati České Velenice – České Budějovice.
Z vlečky PALSTAV s.r.o. České Budějovice odbočují vlečky:
DUROPACK Bupak Obaly - provoz Dehtochema (není provozována, zrušeno úřední povolení)
JUNIVEL (není provozována, zrušeno úřední povolení)
V roce 2014 je sporadicky obsluhována pouze vlečka Palstav. Dehtochema a Junivel sneseny, podniky zrušeny.

Ještě se vrátím k tomu pátečnímu reportu z Veselí nad Lužnicí - abyste taky viděli jak to tam vypadá

Bílý_petr:
super fotoreport, smekám,
To bylo asi kroků a skoků přes výmoly na stavbě, než vznikly tyto fotečky,že?

a BmbČ: také velký dík za další info o vlečkách

Bardotka_749 > To bylo asi kroků a skoků přes výmoly... - já se vznáším já si létám

BP - jj, ale pak si musím koupit nový boty, to znám...

dnešní moje brouzdání u kolejí kolem Budváru...

zast. "severka" - pár fotek z našeho terminálu - když jsem čekal na šelmičku.



o kus dál:

a ostatní nedělní provoz do oběda kolem Budváru:

Bardotka_749: Díval ses na Severce na druhou stranu té EU desky? Nedíval, protože je nepřístupná. Víme proč.
Na jedné straně čteme: Projekt byl spolufinancován EU z Fondu soudržnosti a na druhé straně stojí: Však vy nám ty peníze za pár let stejně všechny vrátíte zpět i s úroky

BmbČ: jj, přesně tak, jako na vojně - Vítáme vás - z druhé strany nápisu stálo - Už vás zobáci máme !

No jo, teď se tady jede beton a cedule lobby, ze zastávek se dělaj nádraží, ale pak to cvaknem x krát násobně. A bude po soudržnosti

kámen nahradil tuto tabuli...

Bardotka_749 > to je provoz jak na václaváku - a ten šutr - no to muselo stát peněz

ale po pravdě - pjekný fotky - díky za ně

a ten šutr - no to muselo stát peněz
Bez šutru a pokecu na něm (nebo jiné vhodné prezentaci) bychom nedostali od EU ani vindru. Po ukončení projektu musí být, stejně jako třeba texty na Panterech a jinde. Jedna z podmínek už při žádosti o spolufinancování.

A nedej Bože, aby ta cedule měla jinou barvu, než byla předepsána.

Přesně tak. Platí přísná pravidla.
Připomíná mi to film Slavnosti sněženek se známým nápisem Zahrádkáři Kersku. Ten byl proveden také jednotně a všude.

Přísná pravidla je slabé slovo. Viz Sudoměřice u Tábora a tam stavba EU chodníku. Inspektor měřil (v obleku lezl po zemi) předepsanou šířku. Na jednom místě to bylo moc úzké, tak byla obec pokárána, že není možné ho plnohodnotně užívat. Na jiném zase moc široké, kde se zase plýtvalo s penězi EU.

Před 10-ti min odjel z Č.B METRANS směr H.D

Bílý_petr: Ta Grena měla elektrifikovanou vlečku?

Obsluhovala ji II.záloha se žehličkou ....

Metrans 9.5.2014 v Č.B 186.291-1...

Když to nikdo jiný nefotí...

Martin_zlivský > ale fotí - jen budou fotky později

Martin_zlivský

zkusím taky později něco přidat, gumokol se dneska projel,když jsem ty brejle,plechy a spol. naháněl od Budějc po Čičky a zpět

Rád bych věděl jestli vyjede v budoucnu nějaká ta parní lokomotiva na Novohradskou trať naposledy tudy projela poslední jízda ze zátěžovky v roce 2009.

Tak přináším slíbené fotky ze Zlivi - i když ta lávka - to je teda něco

- osobáky zřejmě vozily 842 - tady alespoň jeden:


- na přípřeži rychlíků brejlovec:




- přes přejezd vedla trasa Veterán Rallye Křivonoska - koukněte na ty nádherný stroje: