Měl bych dotaz ohledně Berlína. Na jakých linkách se v PD dá setkat s KT4? Hodně bych jich snad mělo být v oblasti Köpenicku... Jinak nějaké tipy na tramvajové zajímavosti? Díky.

MR:
vozy E - 256 ks,
vleky C - 219 ks,
vozy ULF - 269 ks.
Stav ke konci 2013.

Mirek_Repčík:
Podľa stránky http://www.fpdwl.at/index.php by mal byť nasledovný plán aktuálny:

staré motorové vozy:

E1: 126, z toho 6 odstavených

E2: 119, všetky modernizované, prevádzka výlučne s vlekmi c5

vlečniaky:

c3: 22, tieto už vídam menej, prevažujú novšie vlečniaky c4, atypciký je voz č. 1272 ktorý bol spolu s vozmi 1116, 1148, 1237, 1251 a 1259 prerobený pri zadných dverách po vzore úprav na type E1, je posledný svojho druhu vo Wien, ostatené sú už vyradené alebo odpredané, minule som ho videl a kukal na to že čo to vlastne vidím, lebo tú úpravu zadného čela poznám z motorákov E1, vlečniak som taký nevidel, až neskôr som si vygúglil že čo to vlastne je

c4: 72

c5: 116, všetky v súpravách s typom E2

ULF:

A: 51, vrátane prototypu

A1: 57, druhá objednávka typu A, celkovo objednaných 80 ks

B: 101, vrátane prototypu

B1: 70, druhá objednávka typu B

Bolo by dobré spomenúť že typy A1 a B1 sú klimatizované a a rozdiel od predchodcov majú vodou chladené trakčáky. A nejaké ďalšie zmeny v interiéri a celkovo iné svetlá a smerovky a pod. drobnosti. Osobne sa mi nepáči úprava bočníc v interiéri, v starých vozoch som si mohol pohodlne vyložiť ruku keď som sedel pri okne, na nových je to "ploché". A sedačky boli tiež pohodlnejšie...

Děkuji vám za informace.

Osobně planuji se v Vídni svezt Videnskými klasiky čili s tramvajky typu E. Ale určitě vyzkouším i moderní tramvaje. Tramvaje A a B jsou cile bez klimy? Da se to v nich vydržat nebo je to sklenik?

(Příspěvek byl editován uživatelem Mirek_Repčík.)

Pokud vím, klimy má jen A1 a B1 jinak vozy E2 + c5 maji na strese taky bedny pripominajici klimy v nasich autobusech do kabiny ridice,ale maji to i nad prostorem cestujichich a ve vlecich, treba je to taky neco jako klima

LáďaH: Před pár dny jsem stál na Hackescher Markt (1 stanice S-Bahnem od Alexanderplatz) a každou chvíli kolem nějaká KT4 projela. Mnohem víc bylo sice nízkopodlažek, ale i tak na sebe KT4 nikdy nenechala dlouho čekat.



Jestli jseš fanda do KT4, tak by tě mohlo zajímat (možná to víš), že v Potsdami, která je z Berlína dosažitelná S-Bahnem, jezdí poslední tamní souprava KT4 se zrychlovačem. Poznáš ji podle čísla 123+124. Jezdí na všech linkách kromě 94, takže když si stoupneš na zastávku Hauptbahnhof, tak dřív nebo později kolem pojede, pokud je zrovna vypravena. Jestli zrovna jezdí + na které lince + časy ti můžu zjistit, ovšem pouze vždy ten den. Dopředu se to neplánuje.

Na brzkém výletě navštívím(e) na pár hodin Berlín a na celý den Stockholm, Oslo a Kodaň. Máte někdo prosím rady a doporučení, co si rozhodně nenechat ujít, kam jet apod. ? Díky moc

Dáme si něco z Moskvy...byl jsem tam v polovině června a bylo tam moc hezky

Monorail:
Jedna linka na severu města tuším z roku 2004




Tramvaje:
Dva na sobě nezávislé systémy, všechny linky sólovozy s nástupem předem.

Metro:
Netřeba jej asi podrobně popisovat, jeden z nejvytíženějších systémů metra na světě, 12 linek včetně jedné "lehké". O nádherných stanicích vypovídají nejlépe fotky samotné
Co se týká pocitů při cestování...když se taková osmivozová různě skřípějící a vrzající souprava typu 81-71 řítí tunelem rychlostí 80 km/hod i několik minut, byl to docela slušný adrenalin (a jak to dopadlo o tři týdny později víme) a představa (ano, skutečně jsem už už viděl, jak se náš vagon trhá o zdi tunelu) nárazu byla dost nepříjemná. Stejně tak jsem nepřestával pátrat po odložených zavazadlech napěchovaných výbušninami. Jinak jsem do každé stanice vstupoval s otevřenou pusou a klanějíc se každému, kdo se na tvorbě moskevského systému metra podílel. Neuvěřitelné.

A co teprve Metro2! Ale tam se - pokud skutečně existuje, což není zas tak nepravděpodobné - asi dlouhou dobu nikdo z obyčejných smrtelníků nepodívá.

Metro2 je utajené aj tak len preto, že sa ním vyváža Putin osobne. Nuž, má sa dobre, má aj vlastné metro.

Nemyslím si, že by metro2 existovalo, rozhodně ne v tom rozsahu, o jakém se mluvívá (čtyři linky apod.).

Možná mají v Moskvě pár stanic a pár kilometrů trati pro soudruha Stalina, který byl posedlý pocitem, že ho chce někdo zabít (ne, že by nechtěl...), ale kdyby tam mělo být něco víc, než dvě tři stanice, určitě by se vědělo alespoň to, že existuje

Představa, že to někdo vyprojektoval a hlavně vykopal (a to určitě nebyla práce pro pouhých pár prověřených) a nikdo to nevykecal, nemluvě o extrémní finanční náročnosti, je podle mého úplně zcestná. Po pádu SSSR (pokud ne dříve) by se určitě našel někdo, kdo by moudře pohovořil do západního tisku a dávno by z toho byla turistická atrakce, jako je z Lenina.

I kdyby někdy něco takového existovalo, dávno je to zavřené a zrušené.

Ale představa je to hezká a taková šoto-romantická, to jo

Ono pojem "zrušená trať metra" neznamená jako u tramvají vytrhané kolejnice a nový asfalt. Metro se jen tak zrušit nedá, jelikož zůstane na místě napořád. A koneckonců, ohledně Metra2 to není jen obyčejná konspirační teorie, ale v ruské realitě se to v podstatě bere jako fakt.

No a myslím, že zrovna v sovětském režimu něco takového jako "utajení strategické stavby" problémem nebylo. A extrémní finanční náročnost? Pro stát, který stavěl železnici a sídliště v sibiřské pustině tehdy nebylo nic nemožné. Obzvláště v kombinaci se Stalinovou paranoiou.

ad metro2: Ono nějaké informace se najít dají, např. tady i s fotkami speciálních vlaků metra na akumulátorový pohon nebo tady, příp. zde. O tom, že by Sověti něco takového dokázali postavit, vůbec nepochybuji. Důvod, proč to nebylo odtajněno, je podle mě ten, že i současné vedení Ruska myslí tak trochu sovětsky, a proto s možností velkého vojenského konfliktu (byť velmi nepravděpodobnou) nadále počítá a některé strategické objekty ze sovětských dob nadále udržuje v pohotovostním stavu. Podle všeho je jedním z nich i metro2...

Smasska: To je mi samozřejmě jasné, že to není tramvajová trať a slovem "zrušeno" jsem nemyslel vytrhání kolejí a zasypání tunelů. Měl jsem spíš takovou představu, že se tunely prostě opustily a dnes je celý takový systém v dezolátním stavu, zrezivělý, zašlý a opuštěný.

V sovětském režimu se pochopitelně neutajilo nic, špionáž běžela v ose USA-SSSR oběma směry a obě velmoci se vzájemně dřzely v šachu. To platilo o jaderných zbraních, dobývání vesmíru, o okupaci Afgánistánu sovětskou armádou a bezpochyby by to platilo i pro systém druhého metra, kdyby býval existoval.

Představa šotoušů je, že jde o druhý systém, kde jezdí vlaky jen pro papaláše a tedy i Putin je svým způsobem šotouš, pač jezdí metrem namísto limuzínou

Ale vážně: Metro staví stovky a tisíce lidí (má-li být dokončeno v nějaké rozumném čase), metro potřebuje nějaké zázemí, včetně třeba depa nebo výdechů na povrch a přidružených zařízení, aby se ti papaláši neudusili. Metro v pravém slova smyslu samozřejmě potřebuje kvalifikovanou obsluhu a pravidelnou údržbu, jejíž náklady rostou s délkou sítě a dobou provozu.
A tak dále, čili já bych se nedivil, kdyby existoval jeden jednokolejný tunel někde z Kremlu mimo centrum a jednou soupravou, nicméně Metro-2, pokud bylo, bylo spíš komplexem bunkrů určených jak pro evakuaci stranických představitelů, tak pro ovládání státu pod zemí. Jestli se pro jejich budování použila technika jako při stavbě metra je možné, ostatně to známe i z Prahy. Stejně tak je možné, že jednotlivé bunkry spojovala trať, ostatně pro dopravu čehokoli je nějaký způsob železnice to nejlepší.

A jak jsem řekl, nedivil bych se takovému systému, ovšem nemůžeme mluvit o metru v tom slova smyslu, kterým myslíme podzemní dráhu.

K těm odkazům od Jendy: Podle mě to nejsou relevantní zdroje, ostatně první odkaz začíná větou "jedná se o můj osobní názor" a na více místech snad v každém z těch odkazů se píše něco ve smyslu, že "Metro-2 jako takové neexistuje, existují ale podzemní utajované bunkry, vzájemně propojené."

Představa, že z centra Moskvy vede několik tunelů v délce až 60 km je mimo a nic na tom nezmění ani několik špatných fotek neurčitých tunelů a neurčitých objektů nebo vozidel, které mohly být určeny pro cokoli (ostatně že by byl utajený systém metra, který stavěly bezpochyby tisíce lidí a KGB by utekly fotky údajných vozidel, které se střeží podstatně lépe je podivné samo o sobě).

A ještě pár fotek oficiálního systému metra






Toť stručný výtah fotek z Moskvy. Dlouho bylo mým snem se do tohoto metra podívat...díky patří zejména Jendovi z HK, že mi pomohl vyřídit víza

A já v rámci politické vyváženosti zase přidám něco ze Severní Ameriky

...minimálně Mattapan line s PCC se dá ještě furt považovat za tramvaj a ne za LRV, bohužel zatím jsem neměl odvahu k návštěvě, v okolí této linky je totální černo a sólo běloch s DSLR na krku tam prý nemá moc dlouhou životnost. Navíc díky traumatu z 9/11 (Atta a spol. nastupovali v Bostonu) a traumatu z maratonu s papiňáky po čejensku je tam extrémně paranoidní personál DP, na fotiče se běžně volá policie apod.

Po přečtení nejen tohoto komentáře od Jenkiho, ale i spousty dalších podobných různě po internetu, jsem poctivě vybaven dokumentem MBTA Photo Policy vyrazil do Bostonu a byl jsem zvědavý, kolikrát mě tam zatknou... Nakonec mi jediný problém při focení dělaly moje v sobotu poněkud levé ruce. V neděli se mi pak pro změnu vymstilo zanedbání předběžné přípravy - trolejbusy v Cambridge jezdí jen Po-So, což jsem bohužel zjistil až na místě. Ale žádný zaměstnanec ani policista mi za celou dobu neřekl ani slovo a návštěvu Mattapanu jsem taky přežil ve zdraví včetně zastávky na oběd
Ale nechci tím nic zpochybňovat, prostě jsem asi měl štěstí (snad jen ten Mattapan - první dojem ze smyčky Ashmont skutečně byl, že je tam poněkud černo, následující dvě hodiny mě ale přesvědčily o tom, že okolí trati je zcela klidná obytná čtvrť, kde lze potkat lidi jakékoliv barvy a ve dne bych se tam vůbec nebál).

No a teď už konečně nějaké - pro dnešek tramvaje...

Ashmont - Mattapan High Speed Line je krátká, ale malebná trať, jen focení trošku komplikuje fakt, že většinu trasy vede na vlastním tělese mimo ulice v zeleni a za plotem...



A něco z tratí Green Line - jak z podpovrchového úseku v centru města (byl to Jenki, kdo tu kdysi dávno psal, jak je to v centru pomalé a pořád to zastavuje a přejíždí přes různá křížení apod.? - ať to byl kdokoliv, měl pravdu), tak i ze všech čtyř existujících větví na západě města.
Povrchové úseky jsou poměrně různorodé - větev E je jako jediná dosud vedená po ulici bez vlastního tělesa, naopak na větvi D je vidět, že jde (podobně jako v případě Ashmont-Mattapan) o původně železniční trať.
V provozu jsou jak vozy Kinki-Sharyo ("Type 7"), tak i AnsaldoBreda ("Type 8"), buď sólo, nebo ve dvojicích, kde - minimálně o víkendu - je vždy alespoň jeden z vozů nízkopodlažní AnsaldoBreda.





Pro dnešek by to asi stačilo

(Příspěvek byl editován uživatelem Fabi.)

Fabi: Super

Fabi

Slyšel jsem, že jízda v Bredě připomíná jízdu v automatické pračce, je to pravda?

Jo a taky jsem slyšel (a viděl foto důkaz), že soudruzi údržbáři na Mattapan line v rámci zlepšovatelského hnutí zrušili dekly pod vozem, protože jsou těžké a musí se s nima manipulovat, takže do zrychlovače a stykačových skříní se volně práší, prší a sněží, ale čumět pod vůz asi nebyl čas, že.

Nejen Foto dukaz ale existuje i video důkáz existuje: http://youtu.be/CqnsNhDVefs. Jde na tým vidět velmi dobře jak takový zrychlovač funguje.

PS: A já myslel ze zrychlovače v USA už nejezdí v běžnem provozu. Ze jen u náš doživá pár posledných T3 s zrychlováčem

Straßenbahnfahrer: Ještě kdyby byl třeba nějaký tip na restauraci, kde se dá v Postupimi dobře najíst...

A abych nebyl mimo téma, tak ještě k Berlínu

(mimochodem v květnu tohoto roku jsem viděl KT4 i v nepracovní den, takže v provozu jich je nejspíš ještě dost)

Jenki, nevím úplně, co si představit pod "jízdou v automatické pračce", ale pokud se to týká hlučnosti, nepřišlo mi, že by se nějak výrazně lišila od jiných srovnatelných vozidel. Ale řekl bych, že bezkonkurenčně nejtišší dopravní prostředek ve městě jsou právě PCC v Mattapanu (jezdí to tak potichu, že se mi to při focení málem několikrát vymstilo promeškanou fotkou).
Pod vůz jsem ale skutečně nelezl ani nekoukal, čili co se týče deklů nemohu sloužit.

Mirek Repčík - video hezké, je ale z muzejního provozu v Kenoshe ve Wisconsinu, nikoliv z Mattapanu.

Přihodím zbytek fotek ostatních dopravních prostředků - něco by patřilo spíš do autobusů, ale smysluplnější to asi bude všechno pohromadě.

Metro - Red Line:



Metro - Orange Line:



Metro - Blue Line (z části původně tramvajový tunel pod Atlantikem, z části původně železnice - v tunelu dnes napájení přívodní kolejnicí, na povrchu z troleje):


Harvard - autobusový/trolejbusový terminál v podzemí ("Harvard Square Subway") a jedna zapomenutá fotka Red Line - stanice metra i autobusů tvoří jeden podzemní terminál. Jak už jsem psal včera, trolejbusy se mi bohužel podařilo minout, o víkendu místo nich jezdí autobusy.



Další autobusovou zajímavostí je tzv. Silver Line. Tvoří ji 4 linky. Na SL4 a SL5 jezdí běžné kloubové autobusy, a z velké části vede přibližně v původní stopě nadzemky Orange Line na jihozápad města. (Metro tu bylo v 80. letech přeloženo do nového koridoru spolu s železniční tratí - ten byl původně určen pro nikdy nerealizované protažení dálnice I-95 do centra Bostonu, nová trasa tak ovšem vede trošku západněji než původní.)
Trasu jsem nezkoumal, ale od běžných autobusů by se to zřejmě mělo odlišovat akorát vyhrazenými pruhy.

Naopak SL1/SL2 jsou poněkud bizarnější dopravní systém. Jeho základ tvoří autobusový tunel společný oběma linkám, který začíná na South Station a vede ani ne 1 km na východ podél pobřeží. Nachází se tu i několik stanic. Kvůli zplodinám jsou ovšem v tunelu nataženy dráty a je tu tak pouze trolejbusový provoz. SL1 pak ale pokračuje dálničním tunelem na letiště, kde instalace trolejového vedení nepřichází v úvahu a SL2 se motá po zdejší části přístavu, kde by zřejmě taky troleje překážely. Na obou linkách tak jezdí duobusy.
Význam tohohle díla (vyžadujícího navíc patrně ne úplně jednoduchou přestavbu podzemí pod South Station a zahrnujícího dvě na pohled zbytečně megalomanské podpovrchové stanice) v místech, kde mi opravdu nepřišlo, že by byl nepřekonatelný problém případně vyhradit dva pruhy některé z ulic pro autobusy, mi poněkud uniká, ale třeba je problém na mé straně




Součástí sítě MBTA je také poměrně rozsáhlá síť příměstské železnice, kterou od začátku tohoto měsíce provozuje Keolis. V provozu jsou klasické soupravy, v jejichž čele v současnosti převažují lokomotivy F40PH... právě ale probíhají dodávky 40 nových (a ošklivých) lokomotiv od MotivePower.

Dobrá je ta vzduchotechnika ve stanici State :-)

To je v Bostonu celkem standard - obvykle je takových větráků ve stanici rozestaveno několik, pravda, někdy jsou místo toho použity větráky připevněné k podhledovým konstrukcím.

V Rostocku začaly jezdit nové tramvaje 6N2 Tramlink, které ještě tento rok nahradí v provozu vozy T6A2.
http://mhd86.cz/2014/07/31/rostock-nove-tramvaje-tramlink-uz-vozi -cestujici/

V Potsdami se budou rekonstruovat nebo modernizovat tramvaje KT4. Takže to bude vlastně modernizace modernizace. Důvod je ten, že KT4 jsou (bohužel) stále nepostradatelné, ačkoliv jsou již dodány všechny nové vozy Stadler Variobahn. V Potsdami totiž stále roste počet cestujících. Roste také spokojenost se službami. Poslední průzkum spokojenosti vyšel nejlíp ze všech. Myslím, že oprávněně, protože za 3 roky, které postupimskou MHD sleduji, se zde udělalo dost. KT4 sice jezdí již podstatně méně než před 3 roky, mnoho jich bylo vyřazeno, ale několik jich zůstane i nadále a budou modernizovány. Také se měla nechat prověřit možnost prodloužení vozů Siemens Combino o jeden článek, o tomto záměru jsme byli před půl rokem informováni. Jestli k tomu dojde, nevím. Koncepce toho vozu to umožňuje.




Ke čtvrtému obrázku: V Potsdami jsou některé ovládací prvky na opěrce pravé ruky, v Praze byly na řadiči (na té páce). V Potsdami (i jinde v Německu) má páka řadiče nahoře kulovitý tvar, který umožňuje držet ji tak, jak je to řidiči pohodlné (shora, zboku, pod libovolným úhlem). V Praze ta páka měla nahoře takový tvar, že v podstatě umožňovala jen držení shora a pod stále stejným úhlem ruky. Když člověk chce v Praze držet tu páku třeba zboku, tak už ji nedrží celou rukou za rukojeť, ale částečně prsty za tu spojovací tyčku, která na držení neslouží. Také si myslím, že je lepší mít tlačítka na opěrce a ne na páce. Levá ruka se tak soustředí jen na jízdu a na brzdu a myslím, že je to lepší i při nouzovém brzdění a současném zvonění. To je pocit můj jako řidiče, který zažil obě varianty. V Praze mi také vadilo vyklápění páky. V Potsdami se páka vyklápět nedá.

Neexistence deklů na přístrojových skříních PCC v Bostonu je záležitost stará už několik desítek let. Těch pár zbylých PCC obsluhujících rychlostí hlemýždě "high speed line" Ashmont - Mattapan je pouhým pozůstatkem místní bostonské tradice. Prostě bylo moc práce dekly sundávat a nasazovat zpátky, tak je sundali jednou a hodili rovnou do šrotu, a to byly lehké z hliníku, ne jako ty naše!
I když sem tam nějaký vůz PCC v Bostonu má plochy, tak vozy jezdí vcelku tiše, s výjimkou oblouků malých poloměrů a smyčkách, a to i přes to, že tyto vozy nemají vypružená kola, což je další tradice (rozumějte důsledek manažerské neschopnosti) zavedená v 60. letech.

Straßenbahnfahrer: Neuvažuje se, že by při modernizaci šoupli mezi články KT4 jeden článek nízkopodlažní jako např. v Geře či Tallinu? Výsledkem je KT6NF. Vzpomínám-li si dobře, nízkopodlažní články byly vyráběny technologií navíjení laminátových vláken, takže celková konstrukce je poměrně lehká. Na výběr byla verze dounápravová a čtyřnápravová. Jen už si nevzpomenu, kdo to tenkrát vyráběl.

Rail:
„Patrně konstrukčně nezdařený nízkopodlažní článek zapříčinil vykolejení v přímé na kvalitní trati.”
odkaz

Adameichler: Co to dokazuje? Pricina vykolejeni je navic nejspis jen domnenka autora fotky...

Rail: Typu NP-clanku je nekolik, jsou i s ocelovou skrini (CKD pro Geru). Nizkopodlazni clanek je hlavne o penezich a pochybuji, ze by se do nej Postupimi investovalo, kdyz vysokopodlazni vozidla budou tvorit jen velmi malou cast parku - tedy, ze "pristi spoj bude NP".

BREMEN
1. srpna 2014 byla otevřena další tramvajová trať. Tentokrát se jednalo o severní prodloužení linky 4 ze zastávky Borgfeld do nové smyčky Falkenberg v obci Lillenthal. Na trati o délce 4,2 km je celkem 10 zastávek. Zajímavostí zde může být, že nová trať byla postavena i přesto, že na lince v Lellenthalu je delší interval – 15 minut ve špičce a 20 minut v sedle a o víkendu.

Foto, mapa: http://mhd86.cz/2014/08/11/bremen-slavnostni-otevreni-nove-tt-do- lillenthalu/

Zdravím, rád by som vedel, či je bežnou praxou v zahraničných MHD (najmä na Západe a to nielen v električkách) púšťať medzi hláseniami zastávok aj reklamy. Kvôli ním si zrejme budem musieť čoskoro nosiť do busov a elektrčiek v istom nemenovanom slovenskom meste mp3 so slúchadlami, nakoľko ma reklamy, najmä tie zvukové dokážu totálne na.

johnykiller:
V niektorých busoch vo Wien beží na displeji reklama, bez zvuku. Jedná sa o súkromných prevádzkovateľov ktorí robia niektoré linky pre WienerLinien/VOR. V tramvajách som sa s tým netretol. Osobne mi vizuálne reklamy nevadia, ale počúvať to sa mi nechce.

V metru v japonské Osace je to spíš hlásič reklamy, který taky umí říct jméno stanice - takže tam to je běžné...

Mně stačí ty žluté autobusy pana J. Tam je sice zvuk jen do sluchátek souseda a k tomu mi před očima rozsvítí monitor, kde to vidím stejně rozmazaně, jak je to blízko. A nesmím to vypnout (obsluha nesmí)dokud nedoběhnou reklamy (zpravidla 15 minut po odjezdu spoje se přepíná na volnou zábavu). Z Liberce jsem jel zpátky raději vlakem, naštěstí to občas už jde, jen třičvrtěhodinka navíc.

Ad Johnykiller - "...či je bežnou praxou v zahraničných MHD ... púšťať medzi hláseniami zastávok aj reklamy...najmä tie zvukové ...

V civilizované společnosti dopravce ví, že před zvukovou reklamou je únik z MHD jedině do auta - proto své ZÁKAZNÍKY NEOBTĚŽUJE.

Anebo taky V civilizované společnosti dopravce ví, že reklama je to, co mu vydělává a díky tomu může vozit lidi skoro zadarmo.
Takovým příkladem jsou modro-žluté eroplány s irskou eSPZetkou, kterými létá po Evropě víc lidí než s kýmkoliv jiným.

Dobrý deň v Strdu idem do Wiedne a preto sa chcem spýtať čo sa vo wiedni oplatí náštívíť z hladiska mhd

díky moc

Jakub Mrkva:
Záleží od toho čo ťa zaujíma. Dnes som videl ďalšie dva ULFy s vytrhanými sitzlami na linke 6. Takže už ich je minimálne 5 a niekde som čítal že postupne upracia všetky dlhé ULFy na "Stehplatz Bim". Keby si odchytil súpravu E1+c3 č. 4502+1272 tak máš unikát, hlavne tých vlečniakov jazdí už iba 22 a tento je posldný svojho typu (modernizovaný c3, úprava 3. dverí a bočnice). Včera som tú súpravu videl na Simmerignu, takže linka 6 alebo 71. Ďalej momentálne prebieha debata o farbe linky metra U5, rozhoduje sa medzi ružovou a tyrkisovou, pričom druhá vyhráva (možnosť hlasovať na stránke wienerlinien). Možno niekde uvidíš aj nejaké reklamy na to, najskôr v staniciach metra. Stále veselo prebieha výstaba predĺženia U1 na juhu Viedne na Rothneusied (a po dokonečení sa začne so stavbou U5 a prestavbou U2). Keď som tam bol naposledy (asi dva mesiace dozazu) tak bola skrátnená tramvaj 67 o jednu zastávku kvôli reko obratiska a bola tam dočasná meniareň zo starého vozňa ktorý bol umiestnený v dočasnom obratisku, určite stojí za fotku...

Jo a takmer som zabudol, určie sa choď povoziť linkou 25 z Hausfeldstraße, ak pôjdeš do Wien REXom z Hlavnej stanice v Bratislave, tak tam môžeš hneď vystúpiť, je to prvá stanice vo Viedni. Uvidíš ako funguje preferencia tramvají a odvezieš sa aj estakádnym úsekom s ľavostrannou premávkou a jednou ostrovnou zastávkou (Gewerbepark Stadlau). Určite stojí za fotku! Ja som tam pár krát išiel ale ešte som to neodfotil.

linkou 26, som sa preklepol

Rostock a jejich nový vůz Tramlink 6N2 - ev.č. 602 ve smyčce Lütten Klein, Rügener Straße na lince č. 1

Ale Tatry T6 se do prosince ještě určitě v ulicích Rostocku objevovat budou.






Do konce roku 2014 chtějí mít všech 13 vozů typu Tramlink 6N2 v provozu, které mají tímto všechny tatry na lince č. 1 vystřídat.
Uvidíme, jak se jim to povede. Nyní jezdí denně 2 vozy 6N2 v ostrém provozu a cca 1 vůz provádí zkušební jízdy či Fahrschule.

Pěkný večer a víkend z Rostocku!

Zaujímavé stožiare trakčného vedenia v Rostocku...

Gorzów Wielkopolski 14.8.2014

3 linky, 3 konečné. Světelná signalizace pro tramvaje není moc spolehlivá, řidič jel párkrát na "stůj". Autobusy jsem viděl většinou MAN nebo Solaris. Takové "papíráky" jako jsou pražské SORy jsem tam neviděl. Autobusy jsem ale nefotil.
Při cestě z Berlína se jede motoráčkem přes Strausberg a přestupuje se ve stanici Kostrzyn. Na začátku je pár fotek této přestupní stanice a mašinek, které jsem tam viděl nebo kterými jsem jel. V tramvajích jsem ani neměl moc strach, že vykolejíme, což jsem třeba ve Szczecin říct nemohl.

...a jezdí ty T6 v Rostock i o víkendu, víme?

Straßenbahnfahrer:

Máš krásné fotky z toho Landsbergu! Mám radost, že zřejmě znovu objevili svůj městský nátěr. Když já jsem tam byl před třema rokama, v červeno-krémovém jezdila akorát jedna souprava 105N, zatím co kasselské ojetiny nosily vesměs nevkusné CVR.

P.S. Ty spoje na nádraží (linky 4 a 5) už zase zrušili?

Zdenda999: T6 v Rostocku jezdí dlouhodobě jen v PD.

Klv: Já o tom provozu moc nevím. Viděli jsme tam taky jednu bílou s CVR, je někde mezi těma fotkama. V depu jsme přes plot viděli i nějaké Konstaly, ale co tam všechno kdy jezdí, nevím. My tam byli ve čtvrtek a to tam jezdily jenom německé ojetiny a tři linky.

Spojka k nádraží v tom Landsbergu pojížděná není, i když nevypadá o nic hůř, než zbytek sítě. Ale asi jim nevyhovovalo to šíbování s přejezdem do protisměru na odbočce z hlavní trati- namísto dvoukolejné odbočky je tam totiž jen jednokolejka na kolej z Wieprzyc na Piasky, doplněná kolejovým přejezdem mezi oběma kolejemi. A musím říct, že mě celkem překvapilo, v jak relativně dobrém stavu (na polské poměry) to je, čekal jsem cosi mnohem horšího. I když na řadě míst se ten Düwag taky kolébá dost divoce, že si člověk div neukousne jazyk... Bohužel Konstaly v provozu nebyly, všechny stály odstavené ve vozovně, důvod neznám. Každopádně provoz je to vrcholně zajímavý!

SZKV: I za mé náštěvy Kontaly nejezdily. Ale to jsem tam byl v neděli, tak jsem předpokládal, že jezdí v PD ve dvojicích.

Gorzów Wielkopolski 2012
Foto: http://www.omh86.cz/mesta/gorzow_12/index.html
Video: https://www.youtube.com/watch?v=_Pcsxln0vEU

Augsburg

Vozový park čítá 7 nejstarších vozů Düwag M8C, dále je to 11 nízkopodlažních tramvají z devadesátých let typu Adtranz GT6M a následuje nejdůležitější část flotily: 41 vozů Siemens Combino NF8 a 27 vozů Bombardier Cityflex CF8.
V provozu je 5 pravidelných tramvajových linek očíslovaných 1-4 a 6. Na všech je jednotný rozsah provozu i interval. Přes pracovní den, cca 6:30-19:00, mají všechny linky interval 5 minut, v sobotu se interval protahuje na 10 minut a v neděli na 15 minut.
Celý článek ► http://mhd86.cz/2014/08/17/augsburg-2014/



Foto: http://omh86.cz/mesta/augsburg_14/index.html
Video: http://youtu.be/pbyPp9vDQmU?list=UUWEf0VJK0b4c_BEBhFszuFQ

Několik fotografií z červencového výletu po evropských pidistátech. V Lichtenštejnsku, Andorře, Monaku ani San Marinu elektrická městská doprava sice není, ale cestou jsem navštívil pár zajímavých provozů.

Nice, Francie

V tomto 350 tisícovém městě (s aglomerací má však 1 milion obyvatel) zatím jezdí jen jedna tramvajová linka. Otevřena byla v roce 2007. V centru města je pár úseků bez troleje, ve kterých jezdí vozy na akumulátor. Ve stavbě je druhá linka, která v centru povede pod zemí.



Montpellier, Francie

Zde byla první moderní tramvajová trať otevřena v roce 2000, dnes síť měří přes 50 km (4 linky). Trochu mě překvapilo, že rychlost tramvají je omezena na 40 km/h (to platí i pro Nice).


Janov (Genova), Itálie

Janov je se svými 600 tisíci obyvateli 6. Největší město Itálie. Páteř městské dopravy tu tvoří jedna linka metra – jedná se o 6,5 km dlouhou linku s 8 stanicemi. Vozy jsou na metro dost malé, ale postačují. Dále v Janově fungují 2 pozemní lanové dráhy, jedna ozubnicová tramvaj (klasické tramvaje byly zrušeny v roce 1967), jedna trolejbusová linka, mnoho linek autobusových a několik veřejných výtahů.


Lanovka Zecca – Righi je pozemní lanovka se 7 stanicemi. Dolní polovina je v tunelu. Pod výhybnou jsou pouze 2 stanice, nad výhybnou 4. V tunelu tedy vůz zastavuje kvůli druhé kabině 2x mimo stanici. Turisti to moc nechápou.



Lanovka Sant‘ Anna je taktéž pozemní, ale má jen 2 stanice. Nejezdí zde obsluha.


Ozubnicová železnice (spíš tramvaj) Principe – Granarolo má 6 stanic. Má také jednu výhybnu, ale ta se běžně nepoužívá, protože zde většinou jezdí jen jeden vůz. Dráha byla otevřena 1898, dnešní vozy jsou z roku 1929.



Trolejbusy byly obnoveny v roce 1997. Dnes jezdí jen kloubové nízkopodlažní Van Hooly z roku 2008 (alespoň jsem tam nic jiného neviděl). Vozový park autobusů je pestřejší.

Pokračování:

Florencie (Firenze), Itálie

Od roku 2010 se můžete ve Florencii opět svézt tramvají. Zatím je tu jedna linka vedoucí z centra na jihozápad. Vozový park se skládá z vozů Ansaldo Sirio.



Rimini, Itálie

U pidistátu San Marino se nachází přímořské letovisko Rimini s jednou trolejbusovou tratí, která se táhne podél pobřeží. Je tu jen 6 trolejbusů (moderní Van Hooly) a tak v létě na této lince (č. 11) vypomáhají autobusy.

Poslední fotka u Nice má být tato:

Skvelé fotky.

Díky všem za super reporty :-)

Adam:

Jako vždycky parádní fotky. Nejvíc mě zaskočilo, jak "neviditelné" jsou v Nice ty dráty i tam, kde jsou. Nechápu tu snahu Francouzů za každou cenu chránit každé náměstí před trolejemi. To by se měli radši zaměřit na nevkusné dlažby atd.

Osmisetmetrovou elektrickou podzemní dopravu v San Marinu jsi vynechal schválně nebo omylem?



(Musím se přiznat, že ani já jsem teď narychlo nenašel žádné informace o tom, jak často, jak pravidelně nebo zda vůbec někdy ten vláček ze svého tunelu vyleze...)

Drôty sú sami o sebe takmer nevidieľné (teda ak nie sme niekde v Germánii kde majú fetiš na reťazovky aj tam kde ich netreba). To čo je vidieť a hlavne do čoho je možné naraziť (teda to prekáža v pohybe) sú stožiare. Odporúčam všetkým kuknúť si Viedeň kde všetko čo sa dá zásadne vešajú priamo na budovy (trakčné vedenie, pouličné osvetlenie, semafóry). Chodníky tým pádom ostávaú pre chodcov, prípadne cyklistov ak sú tam vyznačené pruhy pre nich. U nás je chodec háveď, nežiadúci pomaly pohybujúci sa účastník dopravy ktorému je nutné za každú cenu znemožniť prirodzený pohyb. Jednak zapchaním chodníkov stožiarmi pre pouličné osvelene, stožiarmi pre trakčné vedenie, smetnými košmi, reklamnými pútačmi, rôznymi rozvádzačmi a v neposlednom všade prítomnými dierami v rozbitom povrchu. Aby to nebolo málo tak mu ešte bránime v prirodzenom pohybe zábradlím a nútime ho robiť obchádzky, ktoré ho priamo navedú do najbližšieho stĺpu.

Jeden príklad za všety:
http://imhd.zoznam.sk/ba/galeria-media/2487/vystavba-trolejbusove j-trate-na-trencianskej-ul.html?#120251-Trakcny-stoziar-a-stoziar -verejneho-osvetlenia-umiestnene-vo-vyusteni-priechodu-pre-pesich

Za to by mali všetci zúčastnení, od projektntov po robtníkov ktorí to tam zrealizovali dostať medalu a plaketu s nápisom: výnimočná cena za kokotizmus. A túto plaketu by povinne nosili na krku, ak by odmietli tak by sa im malo na čelo vytetovať "KOKOT".