P_v: to se jen děláte blbej, nebo to myslíte vážně? Byste tím sajrajtem asi "umyl" i zbytky kytu a často i rámy, ve kterých ta skla drží...

No a kdy se ta okna naposledy měnila/čistila ? Nebylo to náhodou v 80. letech, kdy se natírala konstrukce a rekonstruovalo se ? Nějaká jugoslávská fa to tehdy dělala.

Nedávno jsem se projel z Prahy do Tábora a zarazily mě rychlostníky 85 km/h. Kolik je na trati Praha Tábor omezení pod 100 km/h ? Na trati s max 160 km/h mi připadá omezení pod 100 km/h dost morbidní.

Na trati s max 160 km/h mi připadá omezení pod 100 km/h dost morbidní.

To je tam proto, aby vlak nevykolejil.
Jinak není úsek Praha-Tábor ještě zdaleka hotov - zbývá Votice-Sudoměřice.

Počty omezení můžete najít například v tabulkách traťových poměrů (TTP).

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)

Marcel Štancl: až bude hotov úsek Sudoměřice u Tábora - Votice (zahájení 2016), bude souvislá 160 v úseku Čekanice u Tábora - Bystřice u Benešova. Ovšem maximálkou to pojede, jen pokud budou lokomotivy a vozy v jedné soupravě s povolenou právě touto rychlostí, což prý v nejbližší době budou mít jen soupravy do/z Lince. Tož asi tak.
Takže za pár let se možná dožijeme jízdní doby Pha-ČB 2h 15min z roku 2000 Ex Budvar. Pravda, uhýbalo se mu vše, ale běžný rychlík to v JŘ 2005/06, tedy před zahájením modernizace dával za 2h 31min (vč. 3 min pobytu na křižování v Olbramovicích a zastavení na Hluboké-Zámostí).

Simba: pokud budou lokomotivy a vozy v jedné soupravě s povolenou právě touto rychlostí
To jako že když budou mít povolenu vyšší, tak se té 160 taky nedosáhne...?

Slovíčkaření jak v Parlamentu

Není náhodou Marcel Štancl strojvedoucím? Pokud ano, tak by mohl vědět, kde si potřebné najde a když nic jiného, tak by si mohl prolézt archiv této diskuse a zjistit si, co, jak a hlavně proč je. Tohle mi fakt hlava nebere. Ale asi nebudu sám.......

Simba:Takže za pár let se možná dožijeme jízdní doby Pha-ČB 2h 15min z roku 2000 Ex Budvar. Pravda, uhýbalo se mu vše, ale běžný rychlík to v JŘ 2005/06, tedy před zahájením modernizace dával za 2h 31min (vč. 3 min pobytu na křižování v Olbramovicích a zastavení na Hluboké-Zámostí).


Já bych se moc Budvarem neoháněl, stavěl snad jen v Táboře. Důležité je, že jízdní dobu 2:15 sjedou všechny rychlíky se zastavením ve všech současných stanicích a nově snad i se zastavením na Zahradním městě.

Tak snad se jízdní doba časem zkrátí na rovné dvě hodiny - ale to asi až po dokončení SuVo a úseku Hostivař - Vršovice.

Bram:
Tábor, Veselí a v jednom směru i Vršovice.

Že se jednalo o výjimku kosící všechno kolem je pravda, stejně jako že ty, co jezdili jen s ním, v zásadě vůbec nezajímá, jak jezdily ostatní rychlíky.

Bram: Jen v Tabore stavel "Svycarak" a ten to daval za 2:12. Kdyby se do Benesova nemusel "trefovat" mezi osobaky, tak by to dal jeste trochu rychleji...

Bram:
Já bych se moc Budvarem neoháněl, stavěl snad jen v Táboře. Důležité je, že jízdní dobu 2:15 sjedou všechny rychlíky se zastavením ve všech současných stanicích a nově snad i se zastavením na Zahradním městě.
Souhlas.

Hajnej: čekáte tu snad Pinďulíno ? Budeme rádi, když v horizontu dekády budou soupravy aspoň na těch 160 a s kotoučema a elektromag.brzdou, Pinďu sem dají, až bude řádně jetej - jako vždycky všechno Nedělejte z týhle trati porád něco, co nikdy nebyla, není a nebude. Trať od Bene do
Bram, Hroch: já taky mezi řádky napsal, že to byl "nadvlak" jako Vinďa, ale dal to. Kdyby byla trať na 120, bohatě by to stačilo. Docela rád bych si přečetl ty studie (především z hlediska nákladů, jízdní doby atp.), které údajně byly - původní stopa, původní stopa s několika nejnutnějšími přeložkami a nynější stav, který se realizuje. Ať tak či tak, SŽDC (potažmo státu a EU) to stejně nakonec zaplatíme my všichni. Soukromá dráha by do takovýho hazardu nikdy nešla - rozhodně ne jen za svý Ale to je jiná kapitola, co nikdy dobře nedopadla. Takové trati jako tato proto musely být zestátněny, protože na nich chcíp pes a prodělávaly. Od Třeboně do Veselí nic a od Tábora do Benešova taky pusto a prázdno. Dříve, dnes i do budoucna.

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)

Bram: na dvě hodiny spíš přidejte i s tunel do Nemanic. čtvrthodiny se tak jednoduše vykouzlit nedají...

Mimochodem, těch 2:15 je počítáno na 6 MW mašinu a soupravu na 160, nebo to za 2:15 ujede i "lety prověřený" ansámbl béček s esem?

Pikehead:
362 s Béčky by měla dát Praha - Tábor (SuVo hotovo) s rychlíkovým zastavováním za nějakých 69 minut. Dále řekněme 20 minut do Veselí i se zastavením v Soběslavi a nějakých 27 minut do Budějc. Jsem pod dvěma hodinama pro rychlík s tím, že koridor bude končit těsně před Ševajzem.

Ex na 160 km/hod a 6 MW mašinou sjede Wilson - Tábor se zastavením za Zahraďáku za 60 minut. A se zasatvením ve Veselí by to z Tábora do ČB mohlo být zhruba 40-41 minut.

Táboráky a Budějovičáky přestěhovat ku Práglu a nemusej se každej den nikam handrkovat. Jak v Číně. Vyšlo by to levněji. Místo dráhy dálnici a obě města prodat nebo pronajímat migrantům. A bylo by vymalováno

A Simbovi zalepit ústa a možná raději i klávesnici leukoplastí. A rozhodně s ní nešetřit.

Mibl: díky. Ten Ex už má velmi pěkný čas.

Není zač.

Z hlediska jízdních dob budou Budějce mít (po koridorizaci a zavedení Ex) od Prahy stejnou časovou "vzdálenost", jakou měla Plzeň rychlíky před koridorizací.

Mible, a co bys při variantě 6 MW udělal s Ešusy? Už současné R šlapou před Prahou/Benešovem na paty Os, které vyjely o necelou půlhodku dřív. Snad až bude hotovo Vrš - Host a bude možné předjíždět kdesi na Zahraďáku.

nnc:
Snad až bude hotovo Vrš - Host a bude možné předjíždět kdesi na Zahraďáku.
To je samozřejmě nutný přepoklad, který jsem jak tak koukám zpět, opomněl explicitně napsat.

čekáte tu snad Pinďulíno ?
A k cemu by tu bylo dobry? Do Benesova neuspori nic, protoze dojede osobak a dal pojede stejnejch 160, jako klasicka souprava...

Čínskej: do Benešova by osobák dojet nemuselo (viz výše) a mezi ČB a Lincem by se taky mohlo uplatnit...

Jen teoretická: Proč se stále počítá s hopsáním za osobákem? Jednoduše by třeba v Čerčanech uhnul jako je tomu ve Velimi na S1.

R_206:
Před pár měsíci Hroch někde (šlo by to dohledat v archivu googlem, pokud se někomu povede vymslet vhodná klíčová slova) rozebíral, proč konfigurace Čerčan není vůbec ale vůbec vhodná pro předjíždění.

Čerčany jsem plácnul od boku. Nicméně ten osobák bych někde uhnul a spořil rychlíku minutky. Příměstu to tolik vadit nebude jako dálkovému spoji.

Mibl: Ono by se houby stalo, být Os předjet v celkem dobře konfigurovaných Říčanech (beru, že Strančice jsou problém kvůli obratům) - tedy být na té trati taky Sp pro Strančice, Mnichovice a Čerčany...

A to tady pořád řešíte předjetí jenom jedním rychlíkem. Zkuste si představit, že by si i na Budějice začal někdo hrát na konkurenci a jezdil tam svazek dvou-tří rychlíků...

Určitě jsou Říčany s nedostatečnejma vhodné, navíc když část linky končí ve Strančicích?

V těch Čerčanech jde snad jenom o to, aby v předjízdných nepřekážely soupravy od Pacifiku. Pro směr do Prahy to znamená, aby na horní jezdily jen vratné soupravy, což už tu mělo být dávno a dřív nebo později někde nějaké regíny zbudou (zase budou volby a nákupy 844 a 840).
Pro směr z Prahy je při nasazení jednoešusu je možné předjížděný osobák protáhnout po kolejích 5b a 7, přičemž na 5 může stát regína pro dolní Pacifik, při nasazení dvoješusu pak buď výstup a nástup jenom u první jednotky, nebo se to bude muset namalovat tak, aby se regína stihla vždy včas uklidit na záhlaví.
Každopádně se nedá říct, že by to nešlo.
Opravte mě, prosím, pokud se mýlím.

Pikehead: Podobnou reakci jsem cekal a v zasade s ni i souhlasim. I tak si ale myslim, ze na jinych tratich (hlavne do Plzne a Chebu) udela pendolino za stejny penize vyrazne vic muziky. Navic na Linec by stacilo tri az ctyrvozovy, coz tedy z Plzne do Chebu asi taky...

Hajnej:Zkuste si představit, že by si i na Budějice začal někdo hrát na konkurenci a jezdil tam svazek dvou-tří rychlíků... [crazy]

Nikde jinde, než mezi Ostravou a Prahou nebyla tak neskutečně podstřelná nabídka vůči poptávce, neadekvátní cena, komfort vozidel a zároveň velmi slušná infrastruktura, která umožňovala konkurovat IAD. Takže jinde se to asi nemá šanci opakovat, vždy něco chybí a pro vedení vlaků na vlastní triko je nutné aby se sešly všechny předpoklady zároveň. Jinak by to byla přetahovaná a jak vidíme ze zahraničí na západ od nás, úplně jednoduše to nejde (Westbahn, NTV), spíš s většími problémy. Tak tyto akademické úvahy snad ani není nutné vést. Pokud by jako Budějovice byl velký i Tábor, Soběslav i Veselí a zároveň trať mezi Prahou a Ševětínem celá po modernizaci a optimalizaci, tak by to byla jiná situace......

M250: při nasazení dvoješusu pak buď výstup a nástup jenom u první jednotky
Promiň, ale na takovéhle nápady se nedá reagovat jinak než otázkou "No to sis posral nohu...?"

Na uvolnění celé dlouhé hrany u 5. koleje byla vymyšlena 3. kolej, se svými 130 metry toho pojme docela dost (mašina + 4 vozy, víc se jich před Lc5 stejně nevejde, aby to šlo objet po sedmé). O tom, že s vratnou soupravou to půjde ještě líp, snad žádná.
Zastavení Ešusů je nastaveno tak, že dvojitej na páté zajede až na konec perónu a konec má už schovanej Sc5b (pro úplnost: jednoduchej uvolní styk u Lc5). Ale i kdyby neměl, tak se ze třetí stejně vytahuje cestou posunu.

No a horní Pacifik by si bude musel vystačit s kusou kolejí - 80 metrů sice není kdovíjaký HiFi, ale na tu reginu-dvě by to stačit mělo.
Případné posiláky "za roh" by musely vycházet mezi rychlíky, aby úvratí na 4. koleji nepřekážely předjíždění.

To bylo taky myšleno jako nouzový řešení, lepší je samozřejmě uhnout soupravou od dolního (ano, spíš na kolej 3 než na záhlaví).

Každopádně ale předjíždění v Čerčanech není takový problém, jak by se mohlo někomu zdát.

Já bych volil jiné řešení. Rychlík bych nechal zastavit v Hostivaři a to už od prvního grafikonu, kdy bude hotová. Pak už tam může stavět pořád, zastavení Wilson, ZM i Hostivař se unesou a trochu by ho to zpomalilo. A osobák, na jehož konce by od Čerčan do Benešova koukal Ex, by nestavěl na Pyšelce. Myslím, že to je místo, kde se hodinový takt unese.

Pak jsem se zkoušel zamýšlet nad pásmováním v Říčanech/Strančicích, ale zatím jsem se nedobral k něčemu, co bych si tu troufl předhodit plénu. Hlavní probém toho pásma je ovšem ten, že se pak mezi Hostivaří a Uhříněvsí dostaneme na 8 párů vlaků osobní dopravy za hodinu a v tu chvíli by to už nutně chtělo mimoúrovňové zapojení trati od Malešic ve směru do Uhříněvsi. Jenže na potřebný přesmyk snad existují dvě ideové myšlenky a tím to hasne (= příprava ještě ani nezačala, územní ochrana není). A pohledem z druhé strany: Jsme v situaci, kdy ROPID veřejně říká, že je schopen získat prostředky na 6 párů vlaků z Prahy do Říčan a že limitující ke kapacita infrasruktury.

Bram:
Nikde jinde, než mezi Ostravou a Prahou nebyla tak neskutečně podstřelná nabídka vůči poptávce, neadekvátní cena, komfort vozidel a zároveň velmi slušná infrastruktura, která umožňovala konkurovat IAD.

Kde jsou k dispozici podpisové archy?

Neboli řekněme to, co napsal Bram, jinými slovy: Za nástup konkurence si mohou dráhy do značné míry samy.

A ještě do třetice:
Pendolína bych si představoval na lince se zastavováním Brno (:08) - Blansko - Skalice - Letovice - Svitavy (:00) - Třebová - Pardubice - Praha (:38 - :49) - Plzeň (:57 - :03) a dále jako rychlík do Chebu. Pokud akceptujeme těch 16 minut na obrat v Brně, tak to myslím vychází na 6 ks v oběhu + 1 záložní. Bylo by to z Brna do Prahy srovnatelně rychlé jako EC/rj a zároveň by to z Prahy do Brna půlilo interval mezi EC a rj.

No, stavět rychlíkem v Hostivaři i v ZM mi přijde trochu nesmyslné.

P.S. Mladej se ptá, co to je za vlajku, a je mu na to neumím odpovědět.

Hajnej: odkaz

Pendolína bych si představoval na lince se zastavováním Brno (:08) - Blansko - Skalice - Letovice - Svitavy (:00) - Třebová - Pardubice - Praha (:38 - :49) - Plzeň (:57 - :03) a dále jako rychlík do Chebu.

Zní to vcelku smysluplně, jen by bylo otázkou, zda o hodinu protočit (oproti dnešnímu stavu) úsek Brno - ČT - Praha, anebo úsek Praha - Plzeň - Cheb.

A předjíždění Os vlaků rychlíky v Čerčanech považuji za nevhodné i proto, že nedává logiku, aby přestupní doba v relaci typu Tábor (ev. ČB) - Čerčany (út-210/212)/Říčany apod. byla, když dobře, 25minutová, a když nedobře, tak 55minutová.

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)

Vozit to na 260 jako posilové spěšňáky doplňující stávající rychlíky. To znamená mezi Prahoua a Brnem jen tak 5-6 párů denně. Prostě řešení toho, že za rj nikdo vozy přivěšovat asi nebude a zároveň toho, že na 260 by se hodilo rychlíkovou linku mít aspoň ve špičce po hodině.

Ale čekal jsem, že položíš jiné otázky.

Vozit to na 260 jako posilové spěšňáky doplňující stávající rychlíky.
O. K., tím pádem 1 h takt R-260 = velmi žádoucí stav a tím pádem úplný proklad s EC/rj (tzn. 30 - 30 - 30 - 30, žádné 30 - 60 - 30) + vlastně mezi ČT a Prahou jedoucí expresně.
O. K., takto to zní velmi logicky.

Ale čekal jsem, že položíš jiné otázky. [wink]
Holt všechny věci nevyjdou dle očekávání.
No samozřejmě, že při dogmatickém netrvání na Plzni přesně v X:00 h by ten pražský pobyt vycházel delší (= stabilnější) a aspoň by nebyl tak dlouhý plonkový prostoj v Chebu/FL.

Ale to se zase dostáváme ze 4. koridoru na 3. koridor, že.

P_v: díky, to jsem netušil.
Tady na drážním fóru jednoho spíš trkne, že to jsou barvy Leoše a Jančury , ale smysl to žádnej nedává...

Kdo ví, co eben, zlato je
a kdo ty barvy miluje,
být Rakušanem musí.
(K. Toman)

Tak já k tomu taky něco napíšu, snad se do mně někdy nepustí za OT.
Každý si v sobě neseme více identit. Kromě té české si většina z nás uvědomuje svou/naši československou identitu. Ta rakouská je pak prožívaná nevědomě, ale cítíme ji. Přijedeme do Vídně, Krakova, Budapešti, Grazu či Lublaně a cítíme se tam jak doma. Nevíme proč, ale ten pocit v nás prostě. A na druhou stranu stačí dojet do Drážďan nebo Řezna a cosi uvnitř v nás nám říká, že tady jsme v cizině. S Němci, Poláky a západními Ukrajinci (=těmi Ukrajinci, co byli za Rakouska naši) nás pak spojuje identita středoevropská. Tu ale jen málokdo umíme prožít vědomě ... A nad tím ještě stojí taková mlhavá a neostrá identita Evropana. Můžeme to celé vnímat jako slupky cibule, které různě odhalujeme, nebo naopak jako energetická oblaka kolem nás, která za různých okolností různě vystupují do popředí.

Ale zpět k rakušanství: Je v nás zakořeněno mnohem hlouběji než si většina z nás myslí. Je neoddiskutovatelnou součástí naší národní identity, ať už v podobě toho, že na všechno je třeba mít razítko nebo v podobě toho, že čeští politici, když neví kudy kam, házejí kde co na Brusel, podobně jako to jejich předchůdci házeli na Moskvu a Vídeň. Kdybychom tuto část naší identity dokázali jako společnost většinově přijmout, leccos by nám šlo lépe, neb bychom neměli potřebu opakovat situace z minulosti dokola a dokola podle toho starého mustru ...

Mibl: tak to si to bohužel trochu idealizujete. Jen co se týká velmi blízkého Slovenska, až delší pobyt nebo intenzivnější vztahy odhalí pohledy, které by Vás z Prahy v životě nenapadly. Stejně tak Rakousko je "stejné" jen z rychlíku: jakmile se začnete učit německy a jedete tam, vidíte poměrně velké rozdíly.

Pocit identity není vrozený, je daná kulturně a bez přímého kontaktu (který s Rakouskem ani Slovenskem moc neexistuje) nebo hrabání se v historii ho nemáte šanci získat. Tím chci říci, že Vaše pocity jsou velmi menšinové.

Německy umím tak, že jsem schopnej se domluvit. Ano, je to kulturní záležitost, ale ono se to v nás přenáší z generace na generaci. Kultury se vzájemně ovliňovaly a je možné tam najít nemalý průnik. Stejně tak velké rozdíly. A z aktuální štace tady za Atlantikem to vidím poněkud jinak, než jsem to viděl ještě před pár týdny z Evropy. Ale je mi jasný, že většinová česká společnost tento pohled jen těžko přijme ... Je mnohem snazší nadávat na Brusel, než říci, nebyli jsme schopni převzít zodpovědnost a nevyjednali jsme v důsledku toho maximum možného. Možná to ale není otázka toho, že nejsme schopni vědomě prožít naše rakušanství (resp. dědictví z té doby v nás/ podobně jako si v sobě jako společnost vláčíme 40 let komunistické totality), ale jedná se o českou malost a já to jen popsal blbě.

Pikehead: Já si myslím, že si to Mibl zas tak moc nepřikrášluje. Já osobně vidím spousta kulturních schod, kremžskou hořčicí a knedlíky začínaje, hospodským nadáváním a světovým názorem konče. Problém je, že ani jedna strana si dnes nechce přiznat, že bychom měli mít něco společného: Rakušáci se cítí povýšení a dělají z nás skoro Rusko. My je zas hážeme do jednoho pytle s Němci. A oba se vnímáme podle pohraničí, které je na obou stranách postižené 40 lety Železné opony (na jedné straně vylidněná divočina vs. buranov na konci světa).

Ale popravdě: myslím, že máme blíže k Rakousku, než ke Slovensku. Ten vliv maďarského kulturního prostředí je příliš veliký.

Kamarád z Tyrol to shrnul tak nějak prostěji:
Jako doma se cejtí tam, kde znaj štrůdl, řízek, guláš, knedlíky a pivo v půllitru.
Řek bych, že na tomhle pohledu něco bude.....

"máme blíže" - co to je ? Já tady spíš podepisuju Pikeheada.
Ono je sice hezká "rakouská vzájemnost", Vídeň jako Praha, ale 40 let bolševika vzdálilo tu zemi od Československa hodně daleko, a to platí i o lidech.
Ještě po 1968 tam utíkali lidé z ČSSR a cítili se tam dost "jako doma", ale pokud nebyli nějakými známými osobami (spisovatelé, herci), tak jim to česské "nýmandství" dávali místní leckdy dost sežrat.
Po pádu železné opony před 26 lety (utíká to..) na vzájemný resentiment a nostalgii Rakušáci (obyčejní lidé i politici) velmi slyšeli - Rakousko jako první zrušilo pro Čechoslováky doslova za pár dnů víza (Francouzům to třeba trvalo až do srpna 1990!), jezdily zvláštní vlaky do Vídně (později z Bratislavy a Brna od hranic zdarma), vybrané památky (Schoenbrunn třeba, galerie..) byly pro Čechoslováky zdarma, ale po euforickém začátku to "vylepšili" naši nejen snědší spoluobčané, co tam začali krást v obchodech, později i jinde..a tak nějak uzavřeli dlouholetou nestandardní vzájemnou náklonnost.

Co se týče Rakousko-Uherska, jistě, že najdu třeba v Maďarsku styčné body, stejně jako v tom Slovinsku třeba, ale běžný Maďar je nacionalista, to spíš resentiment v tom Slovinsku, Chorvatsku či Srbsku.
Ale opravdu je to dlouho a vystřídalo se mnoho generací.

Ad česká malost - víte, já si tohle nemyslím.
Spíše mne tohle české sebemrskačství docela vadí.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)

Mladějov:
Spíše mne tohle české sebemrskačství docela vadí.
Mně taky. Pohledem odsud (133 mil po železnici do Atlanty i Charlotte) a na základě komunikace s kamarádkami, kdy jedna aktuálně čerstvě pracuje v Drážďanech a druhá v Miláně, máme být právem na co hrdí. Jen to prostě neumíme vidět. Až tady mi došlo, jak výraznou transformací naše společnost za to čtvrtstoletí prošla a jak velká byla dynamika té transformace.

Já neměl na mysli resentiment, ale spíše to, že pod tím nánosem od bolševika, skrz který většina z nás nemusí vidět, je silný základ či nános rakouský, který naopak většinou vidět nechceme se všemi důsledky z toho plynoucími ... Ostatně stávající česko-rakouské vztahy jasně ukazují, že máslo na hlavě mají obě strany.

ad Bosnak:
Takhle já definuju středovropanství.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)

pod tím nánosem od bolševika, skrz který většina z nás nemusí vidět, je silný základ či nános rakouský, který naopak většinou vidět nechceme se všemi důsledky z toho plynoucími

Hm, asi ano..ale co to je, můžeme to nějak definovat ? Křesťanské hodnoty a vidění světa ?
Asi se vám to líbit nebude, ale já se ze současné (západní) Evropy cítím asi nejlépe ne v Rakousku, ale v Německu. Ono jsou to většinou lidé stejných nebo podobných hodnotových stupnic, netrpí syndromy povýšenosti (blbci samozřejmě ano, ale to je všude), jsou vzdělaní, zajímá je jak kultura, tak sport, tak práce, rodina a rodinný život i zábava včetně občasného příjemného posezení ..jsou nám velmi podobní a nemusíte po pár skleničkách poslouchat nějaké povýšenecké nacionalistické řeči (jako třeba od Rusa či Maďara či Poláka).

Je samozřejmě moc fajn, že jsme se za to více než čtvrtstoletí dokopali nejen k otevřeným hranicím, ale také ke směnitelnosti koruny a k tomu, že nemusíme žrát večer v kempu u Konstanz potichu paštiky, ale můžem "fungovat" jako běžní turisté, návštěvníci.
Že se naše děti učí od základní školy světové jazyky, že se můžou otrkávat ve světě, že můžou to, co bylo pro starší generace nedostižným snem.

A skutečně doporučuji těm, co jsou toho schopni, se přesvědčit, že se nemáme v ČR vůbec špatně, i v porovnání s jinými evropskými zeměmi.
Nemusí to tak být pořád.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)

Bolsevickej nanos, kultura. Praha utraci v rozpoctu na obyvatele petinu toho co Viden. To proste neschovate, i kdybyste se rozkrajeli. A to je Praha (Krakov, Budapest), co je mimo ni, o tom lepsi nemluvit. Stejne tak vypadaji treba ty vlaky nebo autobusy nebo tramvaje.

nemusíte po pár skleničkách poslouchat
Jeste se mi teda nepovedlo nikoho ze "zapadu" opit tak, aby zacal rikat svinstva, co bezny Cech (Slovak, Polak... Madary asi zadne neznam) roztoci klidne i se sklenici u water cooleru. Ostatne, viz...

Když ono to (kultura) není ani tak v tom utrácení, ale už o kulturním povědomí ze školy, z domova..
Vztah k vlastní historii..
To nenahraděj ani happeningy ze státního, ani dotované divadlo na každém rohu, ani národní fotbalový stadion .

Thingie:
Ale jistě, můžem někde v kempu fungovat tejden nebo dva jako civilizovaný Evropani, jen si na to musíme celej zbytek roku šetřit. A taky jen někteří, protože mnozí nenašetřej ani na Lipno. Ona se s tim pak ta úroveň kultury i vyjadřování docela hladce sveze.

ad Mladějov:
Hm, asi ano..ale co to je, můžeme to nějak definovat ? Křesťanské hodnoty a vidění světa ?
Tak já to zkusím vysvětlit jinak. Pokud si třeba v manželství jeden není schopen uvědomovat svou hodnotu a druhý se nad něj povyšuje, tak to neznamená, že jeden je lepší a druhý horší. Jen jsou prostě oba nezralí. Může to skončit divokým rozvodem, za nímž zůstane spoušť emocí, která ani jednomu nedovolí si uvědomit to, co bylo příčinou rozpadu toho svazku. Ostatně ani ten povyšující se si neumí vážit sám sebe dost, protože kdyby to uměl, tak se nepotřebuje ujišťovat o své hodnotě tím povyšováním. A tak jako se někdy stává, že 20 let po rozvodu emoce vychladnou a lidi pochopí, že za to mohli rovným dílem, tak pak přijde doba, kdy (ač už se už znova nestanou partnery) se oběma vnitřně uleví a mají korektní vztahy.

Teď si jen můžeme dosadit, kdo je a kdo a co si s Rakušany ve stávajícím stavu ukazujeme. Jen to odžití emocí u vztahu dvou národů trvá delší dobu než u rozpadlého parnerského svazku.

a ještě poznámka:
Asi se vám to líbit nebude, ale ...
Myslím, že není nutné předjímat, co mě se líbí nebo nelíbí. Jednak vám to neberu a jednak nemám potřebu to hodnotit. To je jen vaše záležitost, kde je vám dobře. Ony totiž právě ty předsudky vedou často k tomu, že neumíme věci vnímat v celé šíři a hlavně ve stávající realitě. A pak se předsudky, které jsou v nás mnohem hlouběji, než si většinou myslíme, předávají z generace na generaci a už to celé jede.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)

právě ty předsudky vedou často k tomu, že neumíme věci vnímat v celé šíři a hlavně ve stávající realitě. A pak se předsudky, které jsou v nás mnohem hlouběji, než si většinou myslíme, předávají z generace na generaci a už to celé jede.


Když já si právě nemyslím (a proto odsuzuju tohle české sebemrskačství), že by právě Češi měli nějaký výrazný problém s předsudky.
Řekl bych, že právě Češi jsou slušně vzdělaný národ, který si historicky ledasčím prošel, nejsme nacionalisté, xenofobové, ale ani pokrytci.

Srovnejte si to v Evropě třeba s těmi Maďary, Rusy, ale i třeba Srby.
Já si prostě nemyslím, že by byl ve většinovém mínění Čechů nějaký problém, ať už vůči Rakousku, tak jiným zemím.

Souhlas s tím co píšete.

Ale až si budeme umět většinově více vážit toho, jací jsme a kam jsme došli, tak na to zareaguje i struktura ekonomiky a projeví se to v těch hmotných statcích.

Navíc nesouhlasit s tím v hlavě (mysli), ještě neznamená to, že to v nás není uložené někde hlouběji - právě v rovině emocí. Prostě jakási míra toho, že neumíme docenit sami sebe se v nás vleče. Jenže doma si to člověk neuvědomuje. A já k tomu potřeboval brutální kulturní šok. Až tady jsem pochopil, že v tomto naše společnost udělala obrovský pokrok a místní by se od nás mohli hodně učit. Ale zpátky: Těmi emocemi myslím třeba právě ten pocit, že se na nás někdo povyšuje.

Louis: s tím uhersko-tatarským (nepodceňovat) vlivem zcela souhlasím. Například archetyp slovenského muže na mě až šokujícím způsobem vyskočil v hlavním hrdinovi filmu Medená veža.

Thingie: Asi tři roky dozadu jsem v Třebový při zcela náhodou usedl do EC z Vídně, snad to byl Klimt. Normální EC velkoprostor, ale pocit z něho a z palubního časopisu byl opravdu jako z jiný planety. Máte do značný míry pravdu. A to je Praha stát ve státě.

Mibl: Vaše otázky jsou především špatně uchopené. Obyvatelstvo ("národ") je sám o sobě natolik heterogenní, že těžko o něm můžete vynášet takto ucelené soudy. Asi by bylo přesnější říci, že se bavíme o tom, co si vzdělaní lidé střední třídy (nebo intelektuálové) myslí o celkovém dojmu z historie a reálií Česka/Rakouska. Podobně náš pohled na Rakousko se týká hlavně na podunajské, do světa otevřené a s Čechami interagující oblasti; Tyroly, Štýrsko a hory už jsou zase úplně jiný svět.

A tady podceňujete, že Rakousko vidělo zvenku i zevnitř 40 let tu trapnou ostudu ("Tatínku, a kdo je za tím plotem?" "My".), vidělo hlupáckou a zbytečnou devastaci rakouské kulturní oblasti (především bývalá německojazyčná jižní Morava a jižní Čechy), viděli ty fízly všude nalezlé, tu chudobu a ubohost, která během generace či dvou nezmizí, pokud vůbec kdy zmizí. Pokud jsem já byl v roce 1987 u vytržení, když jsem jako 11 letý navštívil Furth im Wald (město uklizené, s barevnými fasádami a dračími hrami) jak se asi cítili rodáci z Neubistritz, když tu rozmlácenou šedivou hnusnou vesnici za ostnatým drátem po letech navštívili? Jak tohle chcete přebít něčím pozitivním? Nemáte šanci...

A to nejsou předsudky, poválečná "historie" Československa se tu naopak vnímá mnohem pozitivněji, než by měla, což považuju za megaúspěch komunistické propagandy.

(Příspěvek byl editován uživatelem Pikehead.)

Rychlost Sob. - Ves. byla zvednuta na 100km/h.