Tovární typ 51Lo3, třetí 20kusová série (v.č. 1956-75) průmyslových lokomotiv uspořádání Cm2t, typ 1435 CS 500.

F.B.: Ještě jsem našel, že to škodovácké v.č. 1957 bylo určeno pro Královodvorské železárny Králův Dvůr.

Tak tak Králův Dvůr
Škoda 1957/1948 (dodána 09.1948)
inv.č.601-0003
č.7 (VII)
317.001 - Cs 500
zrušena 08.1978 ; LP č.35/78 - na vyřazení, prošlá životnost, dne 20.6.1979 předána prostřednictvím
šrotového hospodářství KŽ n.p. Pozemní stavby Liberec, závod Děčín

Ad.Zdepa:Musím poděkovat,za info-.ohledně lok.317.001 pokud jde o ukončení její provozní éry.Sice tam ještě byli v provozu kolem roku 1965 317.002 a 327.001 a 002.Jejich provoz byl velice zajímavý a velice mnoho času jsem jako kluk strávil u přejezdu mezi KDŽ a KDC.Jak skončili ty zbývající 3 už bohužel nevím?

To že tam byly i loko 327.001 a 002 je v pohodě, ale od 08/1964 do 01/1966 byly v KŽ dvě lokomotivy stejného označení 317.001. Jedna "škodovka" CS 500, ale i jedna "kolbenka" CN 350, půjčená od Sokolovského revíru. Důvodem byla opožděná dodávka T 334.0 a předčasné zrušení obou původních "floridsdorfů" 314.001 a 002 v roce 1964.
Jinak ty CP 600 - 327.001 a 002 byly zrušeny - 002 v 03/1976 prodejem na vytápění do ALBA Komárov. No a 001 byla zrušena 08/1978. Ale odešla až 20.6.1978 opět do děčínského kovošrotu.
A pak byly mašinky podobných čísel i "přes trať" v cementce....

Když už se tu nakousl ten Královák, měl bych jeden dotaz od neznalého:
Při četbě 3.dílu České stavby parních lokomotiv mne překvapila tam udávaná informace, že do KDŽ, přímo z výroby, byla dodána pouze jedna BS 80, odkud se vzal ten "zbytek"?
Ostatní osmdesátky tedy byly do železáren nakoupeny z druhé ruky a přerozchodovány na tamní atypický rozchod?
Dík Sey.

(Příspěvek byl editován uživatelem Sey.)

ad Sey - ano, zrovna v tomto má autor uvedeného 3.dílu pravdu. Z výroby byla jediná BS80 určena pro Králův Dvůr. Ale další dvě přišly už v 07/1953 ze stavby Priehrady mládeže v Nosicách nad Váhom. V 04/1954 prodal dvě i n.p. Dopravní stavby, závod Baraba. Těmto bylo potřeba upravit rozchod z 600 na 650 mm. Ta poslední, co přišla v 12/1964 z šamotárny ve Zlivi, byla potřeba zúžit z rozchodu 700 mm.

Měl by někdo k dispozici informace, které autobusy ČSD byly předány MÁV v roce 1938?

Pánové, nevíte, kdo má nebo kde se dají sehnat k zapůjčení - nahlédnutí kotelní knihy ? Jde především o děčínské 556

Zdepa: Děkuji za informace, jinak, je něco k tomuto tématu, v čem autor "zrovna" pravdu nemá?

(Příspěvek byl editován uživatelem Sey.)

Je tam zmatek v průmyslových vlečkových lokomotivách. Jsou tam překlepy či tiskové chyby (?).
Nejsem z těch, co si dělají červenou tužkou do knížek poznámky o nepřesnostech. Musel bych se k tomu vrátit.
Chápu, že autor (sám samojediný) nemůže vědět všechno, ale i když jsem jeden z těch, kterým děkuje za spolupráci, tak komunikace nad některými tématy mohla být podrobnější.
Ale po bitvě bývá každý generál. Nebudu se do to více navážet, protože teprve až napíšu (a vydám) něco podobného, tak budu moct kritizovat.

Zdepa: Já dílo nekritizuji a Váš postoj, vyjádřený v posledním řádku budiž příkladem ostatním. Na "zrovna" jsem se zeptal víceméně proto, zda jsem správně vycítil Vaší lehkou "narážku-povzdech". Obávám se že nějaké "překlepy" či nepřesnosti většinovou masou čtenářů, mezi něž patřím i já, nemohou být odhaleny, obzvláště v tolik neprofláknutých tématech, mezi něž průmyslovky bezesporu patří. Ona i četnost "běžných" tiskařských překlepů je znát z opravného listu k předešlému dílu, i když je pravdou, že se v naprosté většině jedná o gramatické drobnosti, otázkou zůstává kde vyjde opravný list pro tento poslední díl?

Ohledně BS 80 jsem prošel pár let zpátky místní archiv a našel seznam dochovaných strojů od Cogwheela a další příspěvky, z nihž vyplývá že všech šest ex KŽ se dochovalo dodnes...neuvěřitelné! odkaz

(Příspěvek byl editován uživatelem Sey.)

Sey - polemika nad třemi díly uvedeného titulu je spíš hodna příšeří nějaké občerstvovací stanice než zdejších řádků. Tam by šlo i řešit takové drobnosti typu - jak a proč uvedený titul vznikl ....
BS80 - ano Jirka má přehled kde, co a jak.
Od roku 2003 mám v počítači text materiálu nazvaného "50 let existence průmyslových lokomotiv typu 600-800 BS 80". Nejsem autorem, ale opět jen přispěvatelem drobného archivního výzkumu, který autor také použil. Je škoda, že text (rukopis 40 stran ve wordu, bez technického popisu) se nepodařilo dotáhnout do konce a vydat. Doufejme, že to jednou vyjde...

...protože teprve až napíšu (a vydám) něco podobného, tak budu moct kritizovat.

Takže když koupím notebook nebo auto, a nefunguje to, jak by fungovat mělo, mohu to kritizovat/reklamovat teprve až sám vyrobím lepší ?

A já jsem si myslel, že kniha nebo časák je výrobek, čili zboží, jako každý jiný, a že zákazník, který to zaplatil, má dostat kvalitní výrobek. Pomačkané listy poznám už v prodejně, když to prolistuju, ale bláboly v textu poznám, až když si je přečtu. A pokud tu knihu kupuju jako dárek pro někoho, mám mu ji dát i s těmi bláboly a tak přispívat k jejich dalšímu rozšiřování, a nebo ji jako nekvalitní výrobek vrátit ? A nebo je ještě možnost slevy za nekvalitní výrobek ?

Zajímavý pohled na věc. Je pravdou, že když si koupim drahý výrobek (uvedený počítač či auto) a má to poruchy nebo najdu nějaký kaz, tak se to snažím reklamovat.
Když si koupim knihu (i krásnou literaturu, detektivky,...) tak až po přečtení zjisím, zda se mi líbila. A přijít to reklamovat do knihkupectví, tak si pro mě přijde Chocholoušek.

Je jen škoda, že nelze nějakým způsobem porovnat kvalitu auta a kvalitu knihy.... U auta je kvalita jasná - musí jezdit, svítit,.. mít jisté vybavení. Ale kniha ?

Kousek problému je v tom, že běžný čtenář tu chybu nenajde, protože o dané věci nic neví, takže k reklamaci vlastně nemá důvod. V lepším případě narazí na to, že ve dvou či více pracích jsou rozdílné informace. Konkrétní chybu přesně identifikuje jen ten, kdo o nějakém problému ví víc než autor...

Problém vzniká, když věhlasný historik napíše (obvykle jako první o nějakém tématu) knihu, v které je závažná historická nepřesnost. Ta nepřesnost se pak traduje jako "oficiální verze" daného úseku dějin (přičemž ani nemusí být politicky nebo ideologicky ovlivněná). Pro další, důkladnější badatele je pak obtížné tuto "oficiální" a obecně tradovanou verzi vyvrátit.

... od kdy si mužů říct, že jsem odborník na dané téma ???

Když vás ve vydávaných publikacích na dané téma již nic nepřekvapí, tedy v kladném slova smyslu.

Tak si představuji, jak vracím do knihkupectví knížku, protože měla hloupý příběh a já jsem dopředu odhadnul, jak to dopadne. Nebo měla být legrační, ale já jsem se vůbec nezasmál.

Bádání v oblasti historie se do určité míry podobá detektivce. Dochované a dostupné historické prameny jsou neúplné a někdy si i vzájemně odporují. Příkladem budiž nedávno zde představené doklady k přesunu U58. Je na historikovi, aby je správně interpretoval a aby se pokusil sestavit co nejdokonalejší obraz skutečnosti. Ne vždy se mu to musí podařit a ani ne vždy je to vůbec možné. Naopak se stává, že časem se podaří vypátrat nový pramen, který umožní už známé skutečnosti interpretovat lépe a třeba i zásadně změní známý obraz celku. I sám autor, který problematiku hodně pečlivě studoval, leckdy zjistí, že něco nenapsal správně, ale už je pozdě, aby to spravil. Ono úplně stačí, když zkracuje text a vynechá slovo 'pravděpodobně' - a jeho následovníci tomu porozumí jinak. To nevylučuje, že autor skutečně může být lempl, který si ani nedá práci, aby pořádně prostudoval materiály, které má na stole před sebou. Proto není tak jednoduché tvrdit, že nějaká knížka je špatná - i když jsou výjimky.

Myslím, že to chce mít i nějaký přehled "napříč obory". Kupříkladu student napíše zajímavou diplomku o dějinách železářství na Plzeňsku, viz: https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/5385/diplomova_prac e_fiala.pdf?sequence=1
V ní na str. 52 dole uvede, že firma Bartelmus počátkem 20. století koupila továrnu na smaltované nádobí ze sléváren z Kis Garanu (Rhonitz) v Uhrách a že název firmy se změnil na: „Aktien-Gesellschaft der Eisen – und Email Werke Bartelmus a Comp. in Pilsen und Kis Garan".
My (s širším zájmem o železnice, zejména úzkokolejné a industriální historii obecně) se dovtípíme, že šlo o součást slévárny v Hronci (na nynějším Slovensku), ale autor to neví - a ani recenzent/oponent si toho nevšimne.

Úspěchem je, že ta diplomka neobsahuje moc pravopisných a gramatických chyb, a dokonce i stylisticky je docela přijatelná. Zdaleka nejde o zcela bezchybnou práci, ale oproti tomu, co se mi občas dostane do ruky, je značně nadprůměrná. Nejednou už jsem měl v ruce diplomku, která prošla přes vedoucího práce až k oponentuře, aniž by někomu vadilo, že je na každé stránce minimálně jedna hrubka, v každé kapitole nejedno vyšinutí z větné vazby, případně autor důsledně a za všech okolností používá výhradně spojku "že" (takže má tuto spojku na každé stránce nejméně 20×).

V ní na str. 52 dole uvede, že firma Bartelmus počátkem 20. století koupila továrnu na smaltované nádobí ze sléváren z Kis Garanu (Rhonitz) v Uhrách a že název firmy se změnil na: „Aktien-Gesellschaft der Eisen – und Email Werke Bartelmus a Comp. in Pilsen und Kis Garan".
My (s širším zájmem o železnice, zejména úzkokolejné a industriální historii obecně) se dovtípíme, že šlo o součást slévárny v Hronci (na nynějším Slovensku), ale autor to neví - a ani recenzent/oponent si toho nevšimne.

Nedávno jsem v jedné nejmenovamné knize o lokomotivách ATE od českého renomovaného historika četl, že kolejivo pro stavbu jejích prvních tratí bylo nakupováno v německých železárnách Zöptau.

A v jiné knize, též od renomovaného autora (ovšem zahraničního, takže tady to spíš padá na vrub českého překladatele), jsem se zase onehdy dočetl, že Habsburská monarchie se před první světovou válkou rozkádala od Podmokel na severu po Cattaro na jihu.

McBain 24418: Aspoň to cituj pořádně.

"Je přitom s podivem, že se zde neprosadili osvědčení domácí stavitelé tratí Adalbert Lanna a bratří Kleinové. Za německé peníze zde tehdy stavěli němečtí podnikatelé. Domácího původu nebyly ani kolejnice. Ty byly dovezeny z Anglie. Dodala je firma Zwilchenbart & Co z Liverpoolu. Podobně i drobný kolejový materiál pocházel ze železáren v Zöptau."

Karel Zeithammer: Lokomotivy Ústecko-teplické dráhy, Vydavatelství dopravní literatury Ing. Luděk Čada, Litoměřice 2011, str. 15.

Je přitom s podivem, že se zde neprosadili osvědčení domácí stavitelé tratí Adalbert Lanna a bratří Kleinové. Za německé peníze zde tehdy stavěli němečtí podnikatelé. Domácího původu nebyly ani kolejnice. Ty byly dovezeny z Anglie. Dodala je firma Zwilchenbart & Co z Liverpoolu. Podobně i drobný kolejový materiál pocházel ze železáren v Zöptau."

A v čem je problém?

McBain 24419: "Nedávno jsem v jedné nejmenované knize o lokomotivách ATE od českého renomovaného historika četl..."

Zbytečná jedovatost. Co je pravda, to je pravda, padni komu padni. I mistr tesař se občas utne a jestli chceš, aby se to autorovi příště nestalo, je dobře jmenovitě na chyby upozornit jeho i čtenáře.

A kdo tedy ATE stavěl? Dobový dokument k úseku Ústí n.l.-Teplice udává - podnikatel Karl Holmgreen v zastoupení firmy A.Niemann & H.Westphal, Kostrin a firmy Wenzel & Baumann, Prag

Zdepa - A kdo tedy ATE stavěl? Dobový dokument k úseku Ústí n.l.-Teplice udává - podnikatel Karl Holmgreen v zastoupení firmy A.Niemann & H.Westphal, Kostrin a firmy Wenzel & Baumann, Prag

To je možné, mě šlo jen o to, že mě překvapilo, že pan Zeithammer nevěděl, kde je Zöptau se svými železárnami (= že ho lokalizuje někam mezi Německo a Liverpool ).

Rejpal by mohl říci že je to jedno ,neb v tom Sobotíně byli také samí Němci

(vtip)
Každý kdo něco napsal většinou po vydání nějakou tu chybu najde,často se také najednou objeví další údaje na doplnění či novinky které už do textu nejdou doplnit..Jak tu bylo řečeno nikdo neví vše..Já bych taky třeba tápal s rozlohou monarchie..

Kolem vzniku materiálu o ATE jsem byl svědkem "pár špeků" ze strany autora, ale to až jindy a jinde....

Prodávám na Aukru:

http://aukro.cz/predpis-1928-svabach-i5809890497.html

můžete mi někdo prosím říct, co to vůbec je? Díky.

Předpisy říšských drah pro vrchní stavbu.

Jestli to chceš přepsat lidsky německy , tak Oberbauvorschriften - Reichsbahnoberbau

Iiii 3126: Chtít od historika fotografie s novinářskou ambicí, aby rozlišoval rakouské státní dráhy a soukromou Společnost státních drah, je asi přehnaný požadavek? Je sice chvályhodné, že si autor dokázal najít k odbornému vyjádření Zd. Bauera, ale zůstal na půl cesty. Přesto vypadá mezi dnešními novináři jako bílá vrána... bída (nejen) české žurnalistiky je všeobecná.

(Diskuse na tom webu po mě chtěla registraci, tak jsem se na to vykašlal...)

...ženy...počkali

Fakt děs. Neumí to ani pořádně česky a hraje si to na historika...

Chtít od historika fotografie s novinářskou ambicí, aby rozlišoval rakouské státní dráhy a soukromou Společnost státních drah, je asi přehnaný požadavek?

A tato chyba je tam kde, Hanku? Já tam o StEGu vidím jen toto (pokusím se citovat přesně ):

Lokomotivy této řady vyráběla v letech 1866-73 vídeňská továrna StEG (soukromá železniční společnost, která vlastnila a provozovala železniční tratě v obou částech Rakousko-Uherska).

V popisu pod fotkou je uvedeno, cituji: "Vlak rakousko-uherských státních drah u Adamova, kolem roku 1890." Má tam tu fotku dvakrát, na titulní stránce to má uvedeno jako "Vlak rakousko-uherských drah u Adamova", zatímco druhý popis mluví o "státních" drahách.

V konkrétním případě možná prkotina, ale když člověk naráží na takový přístup profesionálních novinářů x-krát denně, jak jim pak může cokoli věřit? Na co je v médiích včetně internetu spolehnutí? Toto se dá omluvit u amatérů, ale u profesionálů ani náhodou. (A i u těch amatérů jen tehdy, když to udělají nevědomě... Hovadina se občas podaří každému. Ale profík by měl být veřejně kritický a měl by se umět opravit.)

V popisu pod fotkou je uvedeno, cituji: "Vlak rakousko-uherských státních drah u Adamova, kolem roku 1890." Má tam tu fotku dvakrát, na titulní stránce to má uvedeno jako "Vlak rakousko-uherských drah u Adamova", zatímco druhý popis mluví o "státních" drahách.

Já mám pocit, že to klidně může být originální popisek z rubu fotky (už podle těch malých písmen). A též se vůbec nedivím, že se v tom "lehce" zavádějícím názvu Společnost Státní dráhy ztrácejí nejen dnešní novináři, ale i tehdejší obecenstvo. Ona sitauce privatizace a zestátňování rakouských železnic ve druhé polovině 19. století není tedy zrovna úplně přehledná.

Manipulák nebo rychlík, všecko jezdí 40 ?
Velká kola, malá kola, na tom nezáleží ?
To je zas nová pohádka a nebo blábol ?
O "rakousko-uherských" státních drahách psalo už vícero vodborníků.
Při pohledu na tu fotku vlaku to vypadá na dlouhé(trochu delší) sklo u foťáku. A ten barák tam je stále :

McBain 24433: Trvám na tom, že novinář má zodpovídat za to, co pustí do světa. To je zásada té profese č. 1, asi jako Hippokratova přísaha lékaře. Média mají obrovskou a obrovsky zneužitelnou sílu a každý novinář, který tuto zásdadu nedodržuje, svým dílem přispívá ke všeobecnému rozkladu společnosti.

Nechci zde nějak omlouvat chyby autorů knih (o novinářích nemluvě), ale on je autor většinou jeden a čtenářů mnoho. Takže na nález chyby je prostě víc očí. Není nad to si zkusit něco napsat, vřele doporučuji. Člověku dojde, jak to funguje a jak je snadné něco opomenout, nebo se nechat unést fantazií, a pravděpodobné popsat jako jisté, zvlášť když zdrojů je zoufale málo, nebo se nedejbože rozcházejí. A pak ještě řešíte, kdy se před nebo píše čárka Uvažoval jsem i o vydání "nanečisto" na webu, podrobenému širší diskusi - ale to už vlastně dělají na Wikipedii.

Takže na nález chyby je prostě víc očí. Není nad to si zkusit něco napsat, vřele doporučuji.

Hlavně, kdo už něco napsal (ať už knihu, odbornou stať, či jen závěrečnou práci aj.), tak jistě zná onu „autorskou slepotu”, tj. že to tam už v tom milionkrát pročteném prostě nevidí. Proto to výsledné dílo dát pročíst dalším očím s novým pohledem na věc je prostě nezbytné.

Člověku dojde, jak to funguje a jak je snadné něco opomenout, nebo se nechat unést fantazií, a pravděpodobné popsat jako jisté, zvlášť když zdrojů je zoufale málo, nebo se nedejbože rozcházejí.

Bohužel jsou autoři, kteří se nechali unést fantazií, či odkazují na pochybné nebo i těžko doložitelné zdroje a jejich dílo je pak bráno dogmaticky. O neustále opisovaných nepravdách ani nemluvě. Jak nepřímo říkáte, je těžké něco napsat aby byl každý spokojen. Na druhou stranu když už vynesu svoji kůži na trh v podobě „čehosi” pak s kritikou i oprávněnou musím počítat.

hank - Trvám na tom, že novinář má zodpovídat za to, co pustí do světa.

No já teda nevím, co je v tom odkazu tak strašně špatně. Nemyslím si, že výraz "rakousko uherské státní dráhy" je v tak obrovsky nepřekonatelném rozporu s oficiálním názvem StEGu. Navíc, když je toto použito jen u popisky fotky a v textu to vysvětluje správně.

Mimochodem, jste tu někdo schopen napsat, kdo konkrétně byl v onom inkriminovaném roce 1891 majitelem StEGu?

Nechci zde nějak omlouvat chyby autorů knih (o novinářích nemluvě), ale on je autor většinou jeden a čtenářů mnoho. Takže na nález chyby je prostě víc očí. Není nad to si zkusit něco napsat, vřele doporučuji. Člověku dojde, jak to funguje a jak je snadné něco opomenout, nebo se nechat unést fantazií, a pravděpodobné popsat jako jisté, zvlášť když zdrojů je zoufale málo, nebo se nedejbože rozcházejí. A pak ještě řešíte, kdy se před nebo píše čárka Uvažoval jsem i o vydání "nanečisto" na webu, podrobenému širší diskusi - ale to už vlastně dělají na Wikipedii.

Hlavně, kdo už něco napsal (ať už knihu, odbornou stať, či jen závěrečnou práci aj.), tak jistě zná onu „autorskou slepotu”, tj. že to tam už v tom milionkrát pročteném prostě nevidí. Proto to výsledné dílo dát pročíst dalším očím s novým pohledem na věc je prostě nezbytné.

Souhlasím.

A ještě prosba na kolegu Zdepa - mohl by ses prosím ozvat na redakční adresu? Díky.

Kejml 160: Sám jsem 5 let (2005 - 2010) chodil pod vlastním jménem s kůží na trh, když jsem přispíval (jako amatér a neplacený dobrovolník) do jednoho seriózního internetového periodika, kde mi zveřejnili přes 100 příspěvků, částečně řádně ozdrojovaných analýz (před napsáním některých bylo potřeba nastudovat nebo aspoň přečíst třeba i několik desítek odkazů), částečně pokusů o publicistiku nebo tzv. názorových článků. Takže zhruba vím, o čem je řeč.

McBain "Mimochodem, jste tu někdo schopen napsat, kdo konkrétně byl v onom inkriminovaném roce 1891 majitelem StEGu? "

Ktorého ? Zalitavského alebo predlitavského ? Inak SteG bola akciová spoločnosť s 400 000 prioritkami. Aj keď väčšinu vlastnili banky v Paríži.

Na této stránce dole (z onoho období).

Ten lůžkový vůz CIWL se nedávno řešil zde

kapa - Inak SteG bola akciová spoločnosť s 400 000 prioritkami.

To se týká celého StEGu?

Aj keď väčšinu vlastnili banky v Paríži.

Což podle mě znamená, že pro "běžného člověka" někdy koem roku 1890 (35 let po privatizaci státní dráhy) muselo být úplně nerozlišitelné, co vlastně ta "Státní dráha" v názvu StEG znamenala.

Což podle mě znamená, že pro "běžného člověka"

Ono pro běžného člověka i dnes je poněkuď nerozlišitelné, že privátní společnost měla v názvu termín „státní dráhy”. Asi jako když dnes mají žluťáci či čerňáci snahy míti v názvu termín „národní dopravce” (nebo to byla jen kachna?). A pak se v tom blíže problematikou nezasažení vyznejte

Mc Bain - celého Stegu, do 1.1. 1891, po tomto dátume vykupuje Uhorský štát uhorské verejné dráhy StEGu, teda vykúpil ich skôr ale od 1.1. ich oficiálne začleňuje do MAV, spoločnosti ostávajú iba neverejne dráhy a vlečky. Takže ešte trošku zložitejšie. A čo sa dialo od roku 1880-1891 je na román.

Pepa l - Ono pro běžného člověka i dnes je poněkuď nerozlišitelné, že privátní společnost měla v názvu termín „státní dráhy”. Asi jako když dnes mají žluťáci či čerňáci snahy míti v názvu termín „národní dopravce” (nebo to byla jen kachna?). A pak se v tom blíže problematikou nezasažení vyznejte

To přesně myslím.

kapa - elého Stegu, do 1.1. 1891

Díky.

Tak to byl účel při tehdejší privatizaci státních drah, kdy vlastnictví získala bankovní společnost "Société Générale du Crédit Mobilier" přibližně za polovinu skutečné ceny, aby název nové společnosti byl zavádějící. Už tehdy se lidé (obdobně i po roce 1989) rozčilovali, že původně státní majetek budou vlastnit cizinci. Název společnosti tedy měl "klamat" tím, že jde o národní či vlastenecký podnik sloužící zájmům říše.

Název této společnosti Je tedy pro neznalé klamavý dodnes.

(Příspěvek byl editován uživatelem kuřil_p.)

rok po prodeji používali různé názvy oné dráhy

a koncese byla platná do konce roku 1947

Když to tu člověk čte,má skoro strach něco napsat..
Vážení měl bych speciální dotaz.. Zde foto z muzea místních drakh v bavorské Železné Rudě(Alžbětín..)
Jedná se o kamna na sušení písku,kdysi výbava kdejaké výtopny.. Já jsem je viděl jen v Velkém Oseku (mám foto dodám..)a Medzilaborce cca 1991..asi litinové prstence,dole topeniště a komory kde teplý vzduch sušil písek..Kvůli možnosti vyrobit repliku potřebuji nějaký náčrtek nebo výkres..Na dvířkách exponátu na fotce je tuším Bauart Hohenzollern..pátral jsem přes google a pod.. No výsledek.. bída..výrobci železničního příslušenství.. atd. Jen mne napadlo kdyby tu náhodou někdo něco měl výkres a pod...

Alf 6544: Mám tady slušné kopie normálie kamen KFNB z malých jednomístných remíz lokálek (Otrokovice, Budišov n.B., Horní Benešov...) včetně speciálního způsobu zaústění do komína. Jestli máš zájem, odpoledne ti je pošlu.

vidím, že jsem tady vyvolal smršť. A to jsem jen chtěl, abyste se pokochali pěknou fotkou, jež není často k vidění.

Kuřil p - Název společnosti tedy měl "klamat" tím, že jde o národní či vlastenecký podnik sloužící zájmům říše.

Tomu bych klidně věřil.

Iiii - vidím, že jsem tady vyvolal smršť. A to jsem jen chtěl, abyste se pokochali pěknou fotkou, jež není často k vidění

Myslím, že se nestalo nic závadného .

Dobrý den.Dokázal by někdo alespoň přibližně určit od kdy je v žst.Ml.Boleslav hl.n elektrodynamika?A druhý dotaz z obdobného ranku.Kdy došlo k aktivaci RZZ ve Všetatech?Předem děkuji.

Všetaty: RZZ AŽD 71 s číslicovou volbou (1992).
U Boleslavi mám psán rok aktivace stavědel 1953.