Doporučuji též č. 1/2004, str. 31-36: http://www.casopispoodri.cz/starsicisla/pdf/POODRI%201-2004.pdf

Cogwheel: Děkuji moc Myslíte, že bych mohl nějaké fotky z těchto novin (nejlépe v plném rozlišení) použít do krátkého článku o této trati, který chystám na web Pardubického spolku? Chci tam zaslat fotky z aktuálního stavu opuštěné dráhy. Samozřejmě, zdroj bych uvedl.

Asi ano, poslal jsem Vám mail s kontaktem na autora článků.

Vážení přátelé,
pro svoji historickou práci sháním odbornou radu a jakékoliv informace o repatriačním transportu, který 18.června 1945 kolem poledne poledne zastavil na přednádraží v Lověšicích u Přerova. Podle mně dostupných informací byl nejspíše vypraven z Ústí nad Labem nebo jeho okolí buď patnáctého nebo šestnáctého června. Souprava, která dojela do Lověšic, měla údajně osmdesát vagónů, z nichž každý byl označen vlajkou země, odkud pocházeli navracející se uprchlíci. Lokomotiva měla být ozdobena československou a sovětskou vlajkou a portréty Beneše a Stalina. Je počet vagónů reálný? Bylo by možné najít nějaké dokumenty, grafikon jízdy, číslo/a lokomotiv/y atd? Byl by Vám vděčný za sebemenší stopu a radu.




Ten repatriantský vlak se v Lověšicích setkal s vojenským vlakem č. 2059, převážejícím část jednotek 4.brigády z vojenské přehlídky v Praze na Václavském náměstí dne 15.května. Vlak jel do Bratislavy. Je možné najít jakékoliv informace i k tomuto vlaku? Mohly se oba vlaky potkat už v Praze? Kdo mohl mít informace o uprchlickém vlaku a od kterého data? Jaké bylo složení vojenského transportu?




Jde o podivnou shodu "náhod", protože šlo o mně známý jediný vlakový transport v ČSR, který převážel i šest vagónů karpatských Němců, nuceně vystěhovaných na sever Čech v prosinci 1944 wehrmachtem. Byl to tedy jediný vlak, který vezl Němce na východ - a ne do Saska nebo dále na Západ. V Lověšicích byli všichni vyvedeni z nádraží a postříleni na dohled od nádraží, celkem 265 osob, z toho sto dvacet žen a sedmdesát jedna dětí. Podle dosavadních výsledků mého výzkumu se zdá, že o vlaku předem věděla skupina OBZ, podřízená sovětské vojenské rozvědce SMĚRŠ, a masakr civilistů, včetně dětí, podobně jako ostatní z té doby, měl vyvolat paniku a přesvědčit německé uprchlíky o nemožnosti návratu domů.




Budu Vám velmi vděčen za jakoukoliv pomoc i radu.
Jan Urban

NYU Praha - Vyšel o tom článek v posledním Respektu, zkus se obrátit na redakci, třeba by mohli poskytnout alespoň zdroje.

To Bobik - článek jsem četl a je to, bohužel, jenom shrnutí a opsání už známého a napsaného. Ale moc děkuji za zájem a radu.
Jan Urban

No ono asi k tomuto moc svědectví nebude. I když jak se tam píše, nějaké vyšetřování události probíhalo, takže třeba by i něco měli na ÚSTRu.

NYU Praha: takhle Lověšice nejsou žel. stanice , ale jsou těsně u " pravého přednádraží" v Přerově. Běž do Národního archívu v Praze , tam je sbírka "staničních kronik " a Přerov tam je.
http://www.badatelna.eu/fond/2284/

Dobrý den,
prosím poradil by někdo, co vyrobila firma Breitfeld Daněk ve Slaném pod výrobním číslem 274 z roku 1924? Dle mého by to mohla být nějaká 534.0. Prosím o jakoukoli radu, děkuji.

Údajně lokomotivu "534.056".

To Parmezano:
Tak tohle je skvělý tip. Moc děkuji a v pondělí tam naběhnu. Dovolím si podat zprávu. Děkuji i Iiii, ale v ÚSTRU jsem se ptal, a prý tam nic nemají. Ale zkusím to znovu.

Jan Urban

V roce 2012 proběhla diskuse (nevím jestli v tomto vlákně anebo v trati 220/221) o historii vojenských vleček u Bystřice u Benešova. Simba odvedl skvělou práci a vypátral podrobnosti.
Vojenské vlečky v Bystřici u Benešova

NYU: Byl byste tak laskavý a mohl se mi ozvat na mail koufr@centrum.cz?

V odkazovaném článku je podle mne chyba.
Tak tomu bylo i v případě výstavby skladiště pohonných hmot v Petrovicích a muničního skladu v Bořím lese u Tvoršovic, nalézajících se v prostoru tehdejšího německého vojenského cviciště.

Boří les je, podle mne, u Břeclavi a byla tam za války muniční továrna MUNA. V roce 1945 vyletěla do vzduchu (podle jedné verze ji vyhodili do vzduchu Rusové s cílem zlikvidovat nepotřebnou munici) a prostor je dodnes nevyčištěný.
Nakonec dále v článku autor píše o skladu munice Dvůr Tvoršovice.

Johny 11: Dle současné turistické mapy je u Tvoršovic "Borový les" což se mohlo v mapách dřívějších označovalo jako "Boří les".
Máme k dispozici starou mapu, kde mezi Olbramovicemi a Maršovicemi je samota - dnes "Palouky" dříve "V prdely" To y je správně.

Johny11: děkuji za upozornění, chyba byla opravena v textu přímo - i když pravdu má i p.Kolský, na hodně starých mapách se mohl vyskytovat i původní název, stejně jako je zmíněn v materiálu, ze kterého jsem čerpal - pouze jsem si nezkontroloval s mapou, za což se omlouvám.
Článek je hlavně o vlečkách, pokud by se vyskytly nějaké další chyby, např.vojensko-odborné nepřesnosti v terminologii, rovněž mi to odpusťte, necítím se na tyto být "expertem", ale samozřejmě je rád opravím.

Simba: V pohodě, díky za zajímavé čtení :-).

Dobré odpoledne, krátce po válce byly zrušeny provozní, přepravní a strojní úřady zřízené v roce 1943. Prosím, provozní úřad = Betriebswerk; přepravní úřad = Betriebsamt, strojní úřad = Maschinenamt? Díky.

Podle výnosu ministerstva dopravy č.j. Pres-1165/45 ze dne 23. května 1945 byly k 1. červnu 1945 zrušeny úřady přepravní, provozní a strojní, zřízené za německé okupace na území Protektorátu (dle předpisů A 8 a A 9), ustanovené v Železničním věstníku č.15/1943, 19/1943 a 39/1943. Přepravním, provozní a strojní úřady zřízené Německou říšskou drahou na území Československé republiky obsazeném v roce 1938 (pohraniční území) nebyly obnoveny. (Železniční věstník č.1/45, 2/1945 ; od 19. května 1945).
Působnost ředitelství státních drah a výkonných služeben jednotlivých služebních odvětví bylo obnoveno podle stavu všeobecných i odborných předpisů, jaký byl před zřízením uvedených úřadů, t.j. před 15. dubnem 1943 ve službě přepravní, před 1. červnem 1943 ve službě stavební a udržovací a dopravní, a před 1. zářím 1943 ve službě strojní.

Rozhodnutím ministra dopravy a techniky ze dne 28. prosince 1942 (č.j. Präs-1562/42-2 H 2) byly přeneseny od 1. ledna 1943 některé působnosti z oboru ministerstva dopravy a techniky na ředitelství drah. Soupis 88 převedených pravomocí vyšlo v Železničním věstníku ministerstva dopravy a techniky č.64 z 31.prosince 1942, jako ustanovení č.291.

Podle výnosu ministra dopravy a techniky z 24. března 1943 (č.j. E-Präs-843/42-2 H 1) vstoupily 15. března 1943 v platnost nové služební předpisy A 8, A 9, A 10 a A16, které podle vzoru Říšských drah upravovaly službu úřadu dopravních, provozních, strojních, ale i samotnou kancelářskou službu.
(Věstník č.15/1943, str.127)

Zdepa: Tomu rozumím, ovšem není mně jasné, zda je správné, to co jsem napsal: provozní úřad = Betriebswerk; přepravní úřad = Betriebsamt, strojní úřad = Maschinenamt. Jsou ty překlady uvedeny ve věstníku, prosím?

filnorm:
Sice oficiální překlad nemám teď nikde k dispozici a protektorátní úřední čeština byla občas dost divná, ale logicky bych přeložil Betriebsamt=provozní úřad. Betriebswerk znamená depo/výtopna a že by se nazývala výtopna provozním úřadem se mi moc nezdá. Obecně "Werk" je dílna, ne úřad.

filnorm:
U Reichsbahn byly: Betriebsamt, Verkehrsamt, Maschinenamt

Náhodně nalezená videa- sice "jen" osmnáct roků stará, ale mnoho věcí už neexistuje (např. uzávěry kolejí v Sokolově, provozní Sergeje, levostranný provoz na Krušnohorské apod.). Myslím že to stojí za zhlédnutí, ač je kvalita horší:
video1video2video3

úřady dle oficiálního slovníku

leták zabavovaný v létě 1919 na vlacích ze Saska do Podmokel...

dotaz na znalce - komentátor dnešní etapy TdF hlásil, že v Utrechtu je největší holandské železniční muzeum (tomu věřím) a že je v něm 6 300 lokomotiv (tomu se zdráhám věřit).
Ví někdo jak je to doopravdy?

JaCi: dík! Intuice neklamala.

honzaklonfar: prosimtě, nemůžeš věřit nějakému sportovnímu kecálkovi. Ten neví, kolik závodníků jede konkrétní etapu, tak jak se může vyjadřovat k něčemu, co je mimo jeho obor!

Hans25: důvodně se domnívám, že Tomáš Jílek není "nějaký sportovní kecálek". Dostává podklady a ty byly blbě. Nemůžeme po něm chtít, aby kromě přípravy na komentování TdF ještě studoval šotoinformace.

Nevíte, prosím, náhodou někdo, kterým Dílnám pro opravu vozidel náležela v číselníku ČSD v 60. letech, ale i později kódová čísla 950 a 951?

Zdravím,
sháním na výstavu staré železniční snímky z provozu (žel. nádraží, lokomotivy..) z 90. let a starší z Hradce Králové a blízkého okolí a fotografie vlaků R, které se na Hradecku vyskytovaly v letech 1990-2005 nebo popřípadně i jiné.
Děkuju za vaše tipy.

JaCi:
prostě neplatí: exponát = lokomotiva

zubatý dotazy:
v zubatý knížce od borka je foto tisovecké 403.5, jak jede po zubech komínem dolu. jestli sune nebo tahne sem nerozluštil. pak je tam foto ze zbojské, kde se ASI parnička chystá do brezna taky komínem napřed.
takže dotazy:
jak byly otočené loko na úsecích tisovec- zbojská a zbojská-brezno? stejně nebo opačně? a na zbojské se loko prohazovaly nebo se jezdilo durch?
vždy byla loko dole, nebo se na kopec i tahalo?
a další dotaz sem zapoměl

No, slyšel jsem něco o tom, že prý na Zbojské býval triangl, na kterém objela vlak a zároveň se obrátila do správného "ozubnicového" postavení. Ale jestli je to pravda...? Takže mě trochu překvapuje, že se jezdilo i komínem dopředu, podle této teorie by to mělo jít vždy komínem ke kopci.

A ještě JŘ z léta 1912:

Tak ono to bylo asi nejspíše tak, že lokomotiva vytlačila soupravu komínem proti kopci a na Zbojské objela do čela soupravy a sjela po komínu z kopce. Možná také v určitém období provozu docházelo k předávání vlaků nahoře na Zbojské. V Pohronské Polhoře byla točna, která umožňovala otočit lokomotivu komínem proti kopci při zpáteční jízdě. Při sklonech jaké jsou na tisovecké dráze je možné jezdit dolů po komínu.

Některé zubačkové mašiny mají takovou konstrukci kotle, aby mohly jezdit i komínem s kopce. Nevím přesně, v čem ta úprava spočívá - pravděpodobně mohou mít níž strop pece, aby byl pořád pod vodou i při nakloněmém kotli. Vím, že tohle provedení mají mašiny na Furce. Snad to mohly mít i tisovecké lokomotivy.

Nevím, jak vypadala původní trať rumunských zubaček - zda se i tam jezdilo komínem s kopce. V takovém případě by to teoreticky zvládala i dnešní mašina, pokud má pořád stejnou konstrukci kotle. Ale asi nemá cenu to dnes zkoušet, když provozovaný úsek docela stačí.

aha, takže komínem dolu neni zas takovej problém. jasný.
Bramac - tak nějak to předpokládám taky.
o trianglu na zbojské si dovolim pochybovat, neb by tam po něm muselo něco zůstat. nějak nevim, kam by se vešel
v 90-tých letech sem tam byl víckrát a ničeho zvláštního, krom vlka, sem neviděl.

Tisovecka pára i 404.0 maji strop topeniste níže než je u obdobných lokomotiv obvyklé. U ozubnicovych lokomotiv to snižovalo riziko, že při změně nivelity dojde k odhaleni stropu topeniste. Když 404ky vyjely z polubenskeho tunely, tak sjely z ozubnice, strojvůdce zavřel regulator a následně trať mirne klesá do dnesni stanice Korenov. Proto bylo nutne v techto mistech obzvláště dbati na hladinu vody a kazdy centimetr navic posiloval bezpecnost provozu.

to by se nějak dalo poznat z typáku.
okouknu

Bramac - Možná také v určitém období provozu docházelo k předávání vlaků nahoře na Zbojské.

Tak v roce 1912 to tak zjevně nebylo. Tedy pokud tam kromě uvedených vlaků samozřejmě nejezdil ještě nějaký náklad bez cestujících, na který by toto vycházelo. Ale nějak mám pocit, že nejezdil .

S tím trianglem to nemám ze své hlavy, a taky si spíš myslím, že je to nesmysl.

McBain: Píši MOŽNÁ - nikoliv jezdil... byl to jeden z možných provozních modelů, ale při intenzitě tamního provozu nejméně pravděpodobný.

Daruji za 1 korunu a poštovné
http://aukro.cz/show_item.php?item=5581874290

bez komentáře...

To Zdepa: Velmi Vám děkuji!

něco na odlehčení...

Pro zájemce o BMB ČMD mapa z roku 1940.

http://skolakemvprotektoratu.pamatnik-terezin.cz/images/typ_skoly /mapy/PDF/mapa6.pdf

Pro zájemce o BMB ČMD mapa z roku 1940.

Pěkné, díky .

Nevěděl by tu někdo něco více o historii žst. Ziegenhals (Glucholazy) ?

Mapa ČMD/BMB 1940: je velice dobrá.A líbí se mi na ní také projekt dálnice Breslau - Wien.

Rovněž děkuji za mapu BMB-ČMD, skutečně skvělé!

ad Simba - ten smajlík se k otázce "Nevěděl by tu někdo něco více o historii žst. Ziegenhals (Glucholazy)" opravdu hodí. Co je to víc ? Dokumenty kolem této hraniční společné stanice jsou v archivu ČD v Července (dříve Olomouc), mimo jiné z doby c.k. monarchie - roční rozúčtování nákladů na provoz, hádání se kolik kdo zaplatí za vydláždění nové příjezdové silnice ke stanici, řešení příhraničních smluv a podobně. Samozřejmě díky společnému kolejišti čí budově i toto téma. Jde o to jen vyrazit bádat....

(Příspěvek byl editován uživatelem zdepa.)

Za mapu BMB 1940 rovněž velký dík !!! Super !

Na té mapě nejsou zakresleny jen trasy dálnic Praha -Brno-Púchov(a dál na východ) a Bresslau(Wroclaw)- Brno-Wien, ale také trasa průplavu Odra -Dunaj(vše v té době už ve stavbě).. Super věc, takovýhle unikát!

Zdepa: tak to nepochybně - a právě proto nějak nevěřím, že by min. poslední dvě dekády nikdo (kdo to má blízko, je ve výhodě) nebádal.
Pravda, je to dnes polozapomenutá stanice na území Polska, a když vidím tamní přístup ke všemu po nenáviděných Němcích, tak tam by mě ta lhostejnost ke zděděnému, ale nechtěnému dědictví ani nepřekvapila (byť se to pomalu mění). Ale v Čechách a na Moravě je situace jiná, tady se s industriálním bádáním protrhl pytel (což je jen dobře, samozřejmě).
Na netu je základních faktů poměrně dost, ale něco jako historii stanice jsem nenašel (sám ale vím, jaká práce s tím je a dokážu si živě představit, jaké to musí být se stanicí, která leží kdesi v pohraničí u sousedů a ještě na území s pohnutou minulostí).
Byl to jen dotaz. Když nic, tak nic

Zdepa: Ono se do těchto archivů dá nějak dostat?

Stanice se od konce druhé světové války prakticky nezměnila, až na opravené domky signalistů a nové závory, čekárna žádná, personál se choval veledůležitě, jako by sloužil na nějakém koridoru. V roce 2013 jsem zde však potkal milého výpravčího, který mi vyprávěl, jak dojížděl do školy v Nyse, a když mu ujel vlak, tak šlapal po kolejích na vlak do Nového Světova.

Odkážu na můj report z prosince 2014
https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3245964

A zde je jeden zajímavý článek, kterak jsme se o Ziegenhals s poláky málem po válce poprali
http://www.cd.cz/old/TCD2005/5_49valk.htm

Simba: Nevím jestli Vám to nějak pomůže, ale poměrně dost materiálu z období před rokem 1894 lze najít ve státním archivu ve Vídni. Jednak ve fondu ÖELG, kde je poměrně dost materiálu k trati Hannsdorf-Ziegenhals a hlavně ve fondu MSCB. Určitě tam jsou připojovací slmouvy, vyúčtování provozu a pochopitelně jak píše Zdepa občas nějaké fyzické úpravy stanice. Určitě jsem nějaký plán stanice prohnal skenerem.