423.0145 a EP 1000 která je nyní uváděna do provozniho stavu ve Veselí nas Moravou.

ckk - Moc děkuji, docela se divím za tak rychlou odpověď a aspoň se to popíše, je to fotka po mém otci... Díky moc !!!

Není zač.

Zajímavé je, že i výše zmiňovaná CS 400 (ČKD 3208/1952), kterou cukrovar Klobuky používal před tou exKladenskou CS 500 č. 29 (Škoda 2438/1950) se dochovala dosud. Nyní se nachází v expozici v Lisovicích u Zlonic. Na fotce http://zmzlonice.draha.net/karty/CKD3208.jpg je zachycena ještě v kolejišti žst. Zlonice.

Díky za tu Choceň,ta EP1000 pak stála delší dobu ve šturcu u výjezdu z depa,taky si ji tam nějak 1979-80 vybavuju..

Nebyly v Chocni ve zmíněných letech ty EP 1000 hned dvě? Jedna byla SONP 32, která byla později (1981) odvezena do České Třebové a dnes se opravuje ve Veselí n.Mor. Druhá topila v místní pile a pak skončila ve šturcu z depa. Později byla (asi) sešrotována. Ale možná je to jen moje stařecká děravá paměť. Budu se muset podívat na fotky.

Po svém vyřazení některé "malletky" sloužily k vytápění. Na obrázku za 60. let ve Dvořisku u Chocně stojí vedle sebe 623.012 a 623.0?

autor J.V.

Ad EP 1000: Jaké měly parametry? Teď parametry nemám před sebou, ale vím, že byly větší než řada 525.0 (ČKD EP 800). Je tady někdo, kdo s nimi jezdil?

Choceň: dostal jsem evidentně ze stejného místa několik fotografií s čitelnými tabulkami - 623.007 a 623.010.

Video: Lokomotiva 556.0506 v rakovnickém depu a cesta na vážení mostů https://youtu.be/Z8527u8A7Zk

K maletkám musím doplnit.. fotil to kolega Josef Vencl,který se nyní potýká s vážnou chorobou..negativ od něho jsem měl půjčený a fotky i dělal.přefocené foto předpokládám pochází z publikace Luboše Čermáka k výročí tratě Choceň - Meziměstí - Broumov.A upřesnění k tomu Dvořisku..lokomotivy vytápěly podnik Orličan výrobce chladírenských návěsů a letadel..větroňů.
Že v Chocni byly dvě EP1000 jsem již také slyšel,jak píše Past.. Já pamatuji jen tu ve šturcu a někde mám i foto koupené na pražské burze..

(Příspěvek byl editován uživatelem alf.)

Past: já mám rovněž fotku stroje EP 1000 v Chocni, a je to zaručeně jiný stroj!!! Tak tam byly fakt dvě!!

Zde foto té tisícovky z Chocně. Naštěstí je to ze stejné strany pro lepší porovnání. Autor fota je mě neznámý.

A pak tu mám dva dlouhodobě nerozlousklé oříšky... Parní průmyslové lokomotivy bývaly většinou označeny špatně a někdy vůbec, proto je dnes zpětně velice špatná identifikace. To je i případ dvou strojů zachycených ve Varnsdorfu-st.nádraží. Na fotografiích je stroj CP600 který pravda, časem trochu "ubyl" ale výrobák známe: ČKD 3255/1953 neboli 327.001 ex.:KŽ Králův Dvůr. Bezpředmětné asi bude řešit proč byla potřeba přetahovat loko přes půl republiky, ale co bych ocenil velice, kdyby někdo zjistil výrobák druhého stroje Škoda (CS500) je totiž dost možné že pochází rovněž z KŽ. Ale to se jen domnívám. Na prvním fotu od J.Hoška je napsáno "z Kladna" což je zjevně blbost. Nevěděl by tedy někdo odkud je stroj CS500, popřípadě nebyla by lepší fotka???
Další neidentifikovaný stroj je CP600 z kovošrotu Česká Lípa na fotu M.Martinka někdy ze začátku 80 let, bohužel loko na sobě nemá ani písmenko, takže se není čeho chytit. (Jiné foto je ve vlákně o vracích) Děkuji za každý názor!!

475.001 - Výtopna Vršovice - 1950

"S rychlíkem u Staré Paky"

Lepší pohled na EP1000 v Chocni, zdroj: klubfoticu.estranky.cz

UP- Ty jsi ďábel, nádhera.

Většina lokomotiv 623.0 zrušených v období 1953-56 byla prodána mimo ČSD jako vytápěčky. A to většinou v páru. Bylo to logické. Vždyť jejich kotle byly vyrobeny teprve v roce 1919 ! 007 a 010 šly do Dubnice. Je dost pravděpodobné, že jako nouzové topení při rozšiřování podniku. Nebyly by první. Po vyřešení stavby nové kotelny je nabídnul podnik dál.
Takhle se v železárnách Králův Dvůr objevily počátkem 60.let lokomotivy 365.4 (podle kotle asi 365.428) a 334.???. Po dostavbě a rekonstrukci jedné části slévárny byly v roce 1964 prodány dál pro Vítkoivké stavby Ostrava-Kunčice.
Prostě taková byla doba...

Když už se tu rozebírají průmyslové parní lokomotivy, dovolte mi jednu teoretickou otázku – v čem měly výhodu oproti "traťovým" strojům kvůli absenci běhounů?

Průmyslové parní lokomotivy byly jednodušší, mnohdy vzhledem ke svému stáří již nevyhovovaly drážnímu provozu, myslí tím státní dráhy. Proto mnohé měly na budkách nápis "Přechod na ČSD povolen". Jednodušší byl samozřejmně pojezd a to vzhledem podmínkám provozu na vlečkách, nebyly vybaveny parním topením pro vytápění vozových souprav apod. Armatůra kotle byla zákonná záležitost, takže ta musela odovídat tehdejším zákonům. U těch starších strojů se například vybavení tlakovou brzdou dohánělo dosazením v železničních dílnách. Jednalo se o nejednotné řešení co do uspořádání brzdy (rozvody potrubí, rozmístění jímek, kompresoru, brzdičů apod). Dnes bychom řekli, že byly určené pouze pro vlečkový provoz. Ty starší neměly mnohdy například tlakovou brzdu, která by odpovídala tehdejším standardům. Myslím tím to, že měly brzdu přídavnou a né pro brzdění vlaku, to samozřejmně záviselo na jaké vlečce s jakou frekvencí vozů se provozovaly. Také technický dozor byl jinak stanoven, většinou tyto stroje dozorovaly zaměstnanci ČSD, jako po stránce technického stavu, tak po stránce obsluhy těchto strojů. Dnes je díky zákonu o drahách vše jinak, všichni provozovatelé, majelé těchto strojů mají stejnou odpovědnost k těmto záležitostem. Samozřejmně by se našlo více rozdílností a odchylek.

Quadrophonia: na tvém snímku (obdobný z vlaku mám rovněž) a na EP 1000 (to je přímo můj) je právě stroj EP 1000, který mimo jiné vytápěl pilu v Chocni.

To jsou zase kydy

nevyhovovaly drážnímu provozu, myslí tím státní dráhy. Proto mnohé měly na budkách nápis "Přechod na ČSD povolen"
Aha, takže nevyhovovaly provozu na tratích ČSD, takže proto na ně měly povolen přechod...


Také technický dozor byl jinak stanoven, většinou tyto stroje dozorovaly zaměstnanci ČSD, jako po stránce technického stavu, tak po stránce obsluhy těchto strojů.
Zatímco technický dozor nad lokomotivami ČSD vykonávali asi Marťani

vonschirz: Podle mého názoru se ke konstrukci bez běhounů přistupovalo proto, aby celková hmotnost byla rovna hmotnosti adhezní. A dále kvůli celkovému rozvoru. Ale to jsou moje dohady, nejsem konstruktér lokomotiv :-).

UP: moc pěkné

Johny11: Vzhledem k Vaší poznámce o marťanech lituji, že jsem na tuto záležitost částečně odpověděl a že jsem počítač pustil. Věřte příště to už neudělám.

Johny11: Souhlas. Ve vlečkovém provozu byly obvykle menší poloměry oblouků, velikost celkového rozvoru byla tedy důležitá. Krajní rejdovné běhouny sloužily u lokomotiv, mimo dodržení hmotnosti na nápravu, hlavně k lepšímu navádění stroje při jízdě do oblouku. Tato nutnost ovšem odpadala při nízkých rychlostech, jak ostatně můžeme vidět i u mnohých lok. řady v ,,normálním" provozu. U provozovatelů vleček nebyly většinou zanedbatelné ani náklady na údržbu a opravy, čemuž absence běžných rejdovných náprav plně vyhovovala.

I vlečkové lokomotivy schvalovali odborníci, dle v dané době platného "drážního" zákona. Před rokem 1918 chodili zástupci Generální inspekce provádět policajtky nových lokomotivv, které vyrobily tehdejší strojírny pro vlečkový provoz.
Např. za dnes dochovaným Kraussem 3625 musel ing.Camilio Zamazal 20.7.1897 z Vídně až do Dolního Cetna. Tam se setkal se zástupcem majitele, České severní dráhy na jehož kolejích policajtka proběhla, přijel zástupce pražského Místodržitelství a byl pozván i zástupce okresního hejtmanství. Pokud by mašinu dodala Krausova strojírna v Linci, tak by si policajtku vykonala u výrobce (na Rakouské půdě) a výrobce by zaplatil jen poplatek. Tahle přišla z mnichovské výroby, tak to musel majitel dělat až na místě.
Po r.1918 to dělali zástuci MŽ a tak dále. To by mohl ing.Heřmanovský vyprávět, kolik protokolů podepsal (jezdil hodně na Slovensko a Podkarpadskou rus, kde schvaloval i úzké mašiny). I průmyslovky vyrobené ČKD v 50.letech prošly schvalovacím řízením na Min.dopravy (v archivu jsou k tomu dokumenty - už jsem to pro někoho nechával kopírovat)
U lokomotiv prodaných do vlečkových povozů od státních drah (kkStB, ČSD,....) se vždy počítalo, že vozidlo bylo schváleno k provozu na státních drahách a tak logicky vyhovují k provozu na vlečce. Taky při prodeji vozidla musel nový majitel převzít kotelní doklady (většinou kniha), soupis předmětu převzatých se strojem a byla snaha aby dostal i původní doklad k policajtce. Což se ale né vždy povedlo zajistit.

ukázky ke schválení vlečkových vozidel (zde nových)

Já děkuji všem za odpověď, udělal jsem si lepší přehled co a proč.

čtenář: Promiňte, ale pokud si přečtete otázku, kterou položil vonschirz a váš příspěvek, tak zjistíte, že a) na danou otázku neodpovídáte a b) píšete protimluvy. Kdyby nevyhovovaly "drážnímu provozu", tak by neměly "přechod na ČSD dovolen". Stačí?
Přechod na ČSD povolen musela mít jakákoliv vlečková lokomotivy, u které se předpokládalo překročení hranice vlečky - ať už kvůli zajíždění na předávací koleje ležící mimo vlečku nebo třeba pro cesty do dílen. Většina vlečkařů si K opravy nechávala dělat ve smluvních dílnách ČSD.
A k tomu kotelnímu dozoru - kotelní komisaři byli (mluvíme o době od padesátých let do konce parního provozu) pracovníci organizačních složek ČSD, zpravidla DPOV, později ŽOS. Takže samozřejmě dohlíželi na kotle parních lokomotiv ČSD a zase na základě smluv i na kotle mašin vlečkařů.

Když už se tady probírají průmyslovky, tak mám prosbu, ve svém archivu mám tyto fotky bez jakéhokoliv popisu, dokáže je prosím někdo identifikovat ? Bohužel autory fotek neznám, tak se jim omlouvám.

To první bude lokomotiva typu RIIIc: http://www.mpz.cz/RIIIC

XA: druhý snímek je z r.1985, Roudnice n/L.-Hracholusky, CS500 (Škoda 1914/1948) ta si zahrála ve filmu "Marečku, podejte mi pero" a v 90tých letech ji sešrotoval soudruh Mach z Turska -"milovník" parních lokomotiv. A třetí snímek je z cukrovaru Klobuky v Č. a je to CS400 (ČKD 3208/1952) původně Spolana, cukr.Klobuky, pomník Louny a nyní je v muzeu ZMŽ Lisovice u Zlonic.

Pánové, oběma děkuji za identifikaci lokomotiv a míst pořízení. Náhodou autor fotografií není znám??

čtenář - souhlasím s Johny 11 a ty nemáš sebemenší důvod se urážet. Tvůj příspěvek je snůškou nesmyslů, polopravd, a na vznesený dotaz neodpověděl ani náhodou.
477.043 taky nosil nápis ,, Na ČSD přechod povolen", stejně jako ho nosily dieselové vlečkové lokomotivy, běžně provozované i u ČSD. Co chybělo těm ?

Když jste tak úspěšný v identifikaci, tak zkusím další.

Je nějaká šance, že se některá z 328.011 a 313.901(zlíchovská, nejsem si jistý označením, ale taky nějaká třínápravová průmyslovka) ještě podívá na koleje vlastní silou? Tyhle lokomotivy se mi líbí daleko víc, než většina velkých drážních strojů, a rád bych nějakou z nich ještě někdy viděl.

Zlíchovská 1435 CS 500 je označena "dle Kryšpína" jako 317.903, 1435 CS 400 jako 313.901 a 1435 CP 600 jako 327.904 (více přímo na jejich stránkách).
A šance je vždycky, ovšem závisí to samozřejmě na finacích. Pokud by se našel nějakej "bohatej strejček z Ameriky", kterej by zaplatil zprovoznění...

(Příspěvek byl editován uživatelem Bobik.)

XA to první je 524.113X, druhá CS 400 nevím kde a třetí je CP600 V Neratovicích na předávací koleji / Spolana 7/

XA - pardon, čtvrtá. Ta třetí mi nejvíc připomíná CN 450, ale s touto nástavbou jsem ji dosud neviděl.

XA ta první je pětikolák 524.1135 zvící se v zrcadle.

mirek 2037 - zrcadlo jsem rovněž zaznamenal...., číslo nikoli, bude to dost staré a tak jsem si netroufl odhadnout, která to je. Naživo jsem viděl jen 1139,1136.

Mad_noodle2: Mám už tuto fotku ve sbírce delší dobu. Nejdřív jsem si ji zrcadlově otočil a pak v několika foto programech otevřel a hodně zesvětlil a číslo 524.1135 v horní části dýmnice je vidět.Ta fotka bude nejspíš z první republiky. Jinak mašinka jezdila na Slovensku - Zvolen? Brezno? Třeba ještě někdo doplní.

Prosím, nemá tu někdo na prodej publikace: Lokomotivy 423, Osobní lokomotivy II, Kafemlejnek, Arcivévoda a Heligón,a Motorové vozy M131.1 a M152.0? Při odkupu samozřejmě zaplatím i poštovné... Předem děkuji všem za nabídky.

Pánové opět děkuji.

mirek 2037 - já už je viděl, ale bohužel nevyfotil, jen H.B. a okolí. Naposledy pak 1139 v kovošrotu Kladno Dříň.

Když tady běží diskuze o vlečkových mašinkách, tak na brněnské televizi právě skončil pořad "Legendy železniční dopravy", kde hlavní představitelkou byla lok. 213,901 a lidé kolem ní, včetně několika záběrů dalších vlečkových parních lok.. Kdo má možnost zpětného přehrávání, tak začátek byl ve 22,25 hod..

XA: Fotografii v cukrovaru v Klobukách pořídil pan Josef Chvosta 4. 10. 1975 (viz fotogalerie na Zelpage).

A co to je brnenska televize za stanicu?

XA: čtvrtý snímek fotil zjevně J.Hošek (mám od něj orig.negativ) je to CP600 ve Spolaně Neratovice, ČKD 3686/1956, sešrotována 11.května 1972.

jagg: BTV, beru TV signál od O2 a tuto stanici mám dostupnou.

Bittner a Roman: Oběma děkuji za identifikaci lokomotiv.

Mirek 2037: Když se kouká na ten snímek 524.1135 tak mě napadají dvě věci: Za 1: Nemůže ten snímek být až z pozdější doby ? Asi 60, nebo 70 léta ? Protože na boudě lokomotivy schází státní znak. Za 2: Něco mi říká, jestli by to nemohlo foceno v depu Žilina, nebo Vrůtky ??

XA: Žilina to nebude určitě. Neodpovídá tomu ani budova remízy, ani tvar kolejiště směrem k točně. V Žilině nikdy nebyl tento bok budovy prosklen.Vrútky by to při troše fantazie být mohly, ale chybí mi tam kolej do rovna přímo před pětikolákem.Spíš bych řešil, jestli se jedná o 524.1135 vyrobenou pro SŽ v roce 1942 (pozdější poválečná 524.1145) nebo originální 1135 také z roku 1942, která ovšem zůstala v zemích koruny české, potažmo Protektorátu. Já bych se osobně přiklonil k variantě druhé a období buď těsně po WW2 nebo 50-60.léta.Některé chybějící detaily na stroji mi napovídají, že se nejedná o lokomotivu úplně novou.

E499001 - je to každopádně ta druhá, ty pro SŽ vypadaly zcela jinak - jako předválečné provedení s dosazeným vodočističem před dlouhým hrbem. V ŽILINĚ bývaly ty dvouhrbé / nizké hrby, zkosené vany / ale asi až po válce. Ty původně SŽ jsem registroval v Lučenci a okolí.

XA: Takhle vymóděné dítě v 60. a 70. letech by vypadalo dost divně. Ta lokomotiva 524.1135 sloužila po válce v Brně. Patrně z té lokomotivy byl sundán znak Protektorátních drah Čech a Moravy. Na konci roku 1946 odešla do Mezimostí.

(Příspěvek byl editován uživatelem kuřil_p.)

Přátelé jen malý detail k tomu pětikoláku: ten negativ je zcadlově převrácen tj. je mašinka vlastně fotogafována z pravé strany(viz. páka regulátoru a i převrácené číslo). Originál negativu jsem spolu s dalšími koupil na Aukru cca před dvěma lety a vše bylo fotografováno v letech 1945 až 1946 v Bubnech, Bubenči, Dejvicích, Lužné a na Kladně, ergo, když si obrázek převrátím typoval bych ty Bubny pohled od remízy k točně. Ale jest to prosím pouze dedukce....

Ty Bubny mi také zatím vyšly. I podle toho žebříku u té střechy.

(Příspěvek byl editován uživatelem kuřil_p.)

Tak ještě k té sérii 524.1135 - 524.1139
524.1135 - zrušená ve Zvolenu 1970
524.1136 - jezdila s plochou dyšnou, zrušená v Žilině 1969
524.1137 - měla kouřové plechy, kulatý komínek dosloužila ve ve Vršovicích 1970
524.1138 - jezdila s plochou dyšnou, zrušená v Nymburku 1970
524.1139 - kulatý komínek Nymburk 1970
Všechna depa, které jsem uvedl a data zrušení jsou s otazníkem, byl bych moc rád, pokud někdo ještě doplní.

Lokomotivy 524.1137, 8, 9 dosloužily v Ledči nad Sázavou (VS Havl. Brod), kam byly disponovány v souvislosti s výstavbou vodního díla Želivka.

Rušení:
7 - 11. 05. 1970
8 - 03. 12. 1970
9 - 06. 10. 1971

Mirek2037 - mohlo by to tak být, jen ta 1137 a Vršovice mi nějak nejde dohromady - fotky mám nebo jsem viděl vždy kolem H.B. a na horním Pacifiku. Kolem Prahy dosud ani fotečku. Nemohlo to být jen administrativně ? 1138 a 1139 by mohli sedět, H.B. tenkrát spadal pod NBK, pokud se nepletu.