http://www.libereckadrbna.cz/zpravy/doprava/anketa-urazela-by-vas -vyzva-k-uvolneni-sedacky-v-mhd.html
Já bych byl rozhodně pro tento nápad za jedno,protože napomenutí mladých lidí je dnes pro nás řidiče za trest. Těch drzích argumentů i urážek je na denním pořádku dost. Takhle bych to zahrál z uzavřené kabiny a rád

Slušně vychovaný člověk automaticky pustí starého/invalidu/těhotnou ženu sednout.
Ne vždy si ale člověk takové osoby automaticky všimne, ovšem na slušné požádání místo ihned uvolní.

Příčína je na obou stranách:
1. Drzá mládež: ...doma řezali je málo, jak se zdálo...zpívá Lucie Bílá
2. Agresivní důchodce, který místo slušného požádání rovnou začne mladému nadávat, útočit holí, citově vydírat apod.

A ještě reakce na Demon3:
Ne, nejsem konstruktér (i když bych vcelku bral jeho plat), ale kdo má alespoň jedno oko v hlavě a kus myslícího mozku a už se jako řidič projel evičkou, nemusí dlouho spekulovat nad obsahem mého příspěvku z 18.2. Spíš mi je podivné, že zrovna Vy jste ten chytrý, který ví, co je prototyp. Ta tramvaj, i když je jediná a svým způsobem prototyp asi je, tak pochybuji, že město Liberec a dozorčí rada DPMLJ (a ostatní, kteří o tom asi rozhodují) objednali a kupovali za x desítek milionů nefunkční prototyp. To má být provozní tramvaj, původně určená pro trať do Rochlice. Zaplať Bůh, že se ta trať nerealizovala, protože by na ní nemělo co jezdit. Spíš by mně zajímalo, kde bere informace takový pan Ancistrus. Jestli je evička tedy podle pana Demon3 prototyp, pak výzkum v rámci Know-How TWT neprobíhá natolik veřejně, aby se zde jen tak objevily informace podobné těm od Ancistrus...

Minule tu můj dotaz zapadl bez odezvy, tak si dovoluji zeptat se znovu:

Nemáte prosím někdo ke zveřejnění historický výkres budovy použité v nákladištích původní jablonecké sítě ve stanicích Pulečný, Vrkoslavice a Mšeno? Myslím tím tu jednotnou hrázděnou budovu z režného cihlového zdiva. A taky by mě zajímalo tehdejší uspořádání kolejiště vlečky a budov obecní plynárny Kokonín.

Děkuji předem za ochotu.

Ode dneška je na stavbě podbíječka - pár fotek je ZDE, postupně budou doplňovány. Dle plánu by měla začít podbíjet od středy.

Metrová podbíječka - odkud je prosím? Doufám, že bude obrázek z činnosti, jak si poradí s Y pražci.

Honza_o: podbíječka je z Rakouska, pronajatá je přímo od výrobce.

Podbíjení trati

https://www.facebook.com/video.php?v=997232880306845&set=o.295809 687135596&type=3&theater

Osmdesátadvojka: Požadovanou stránku nyní nelze zobrazit. Může být dočasně nedostupná, odkaz, který jste použili, může být chybný nebo prošlý, nebo nemusíte mít příslušná práva pro zobrazení této stránky

Podbíječka byla dopoledne na výletě:

Pozoroval jsem podbijecku odpoledne mezi Novou Rudou a Ustavem soc.pece.Nadhera..Ale zajimalo by mne,jak se dostane na druhou tratovou kolej,pres Fugnerku to nepujde a mezi Pivovarem a Lekarnou druha kolej chybi,zatim.A podbijecka se take musi dostat mezi Lekarnu a Vratislavice - vyhybnu.

Transmise: Proč by to přes FGN nešlo? Když se podívám na fotku od Petrd, tak by stačilo couvnout, najet si vedle Fóra a už může do protisměru na Jablonec

davelbc: No to IMHojeli prave vyzkouset a ten oblouk vedle fora ma maly polomer a nelze ho projet. Prijeli po koleji LBC - JBC (takze vlastne vprotismeru) a potrebovali projet smyckou a to se nepovedlo...

Ale tak, FGN neni jedina dosazitelna metrova smycka ne... ve vozovne to otocit nejde? A Lidovy sady? Pravda, musi se tam jet v noci a asi s majakama, ptoroze vlastne jede v protismeru...

Honza

Nechápu, proč by draze placení zahraniční pracovníci měli provádět exkurze s podbíječkou po Liberci s perspektivou výletu mimo kolej. Daleko jednodušší a lacinější je jeřábem přeložit podbíječku z koleje na kolej

Už je na druhé koleji a vlastní silou. Později večer nahraju pár fotek.

V Praze ju kdysi přesouvali na druhou kolej takto.

Pár fotek ze včerejšího podbíjení, dnešního výletu a také dnešního podbíjení je jako vždy ZDE

Dnešní úlovek a jiný úhel pohledu

Od kdy je zdrušena spojka "širké" koleje u vozovny?

Re 9 tr:

26.10.2010

hank: Možná by se něco dalo najít na historických pohlednicích... http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9069-Libere ck-kraj-Region-Reichenberg/

Jmb: pod trolejemi bych si s jeřábem raději moc nehrál...

Jiří Erben host - za naších časů jsme si v pracovní době nehráli, a když byla stavba takového rozsahu, tak trolej byla snesená a věšela se až tehdy, když už nevadila stavebním strojům. Při opravách menšího rozsahu s vyloučením provozu bývala trolej bez napětí a řádně uzemněná. Při vyloučení koleje a provozu po druhé, se občas pracovalo pod trolejí pod napětím a jeřábník o tom náležitě poučen. Předpokládám, že rekonstrukce je včetně troleje, takže nevidím problém i kdyby na staveništi náhodou už visela trolej. Ta je určitě bez proudu a řádně uzemněná (dle patřičných normativ). Zajíždění do města pod trolej pod napětím je dle mne zbytečné

Kamera: hmm, díky, tak to už jsem v Lbc nebyl pšknš dlouho. Moc hezké byly vyjeté široké "koleje" v dlažbě u metrové spojky
Holt všude pracují lidé.

Jmb: Nevím, kolik stojí práce jeřábu, schopného přenést podbíječku z koleje na kolej v Liberci, ale v Plzni jsou to za hodinu tisíce korun. Přitom obsluha podbíječky místo jízdy někam, kde lze přejet, stejně u přenášení bude. Pochybuji, že bez nároku na mzdu.

Mouka - dík za odkaz, ta fotogalerie v článku je velmi líbivá!

Ta fotogalerie je spis zoufala. Jednak jsou v ni samy pomerne znay a mnohokrat zrecyklovany fotky a druhak jsou uplne zoufaly popisky. Vetsinou tam neni napsano kde a kdy se fotilo, je tam jen neustale opakovano, ze se jezdilo Prazskou a Moskevskou, pak ze se pres namesti muselo jezdit s rpazdnyma tramvajema (toto obdobi dle diskuse trvalo jen velmi kratce, snad neceleho pul roku) a pak taky, ze se smerem na Lidove sady jezdilo okolo divadla, ale na dostupnych fotkach jsou obe koleje na 5. kvetnu, takze v te dobe uz koleje kolem divadla nevedly... Skoda..

ad.Filo:
Jednak jste neuvedl, kterou fotogalerii teď myslíte (předpokládám, že od 1988), takže je třeba si uvědomit, že neregistrovaný 1988 pouze vložil článek někoho jiného s fotogalerií prezentovanou v libereckém technickém muzeu a druhak (jak sám píšete) by možná bylo vhodné zaměřit svou (Vaši) pozornost na Vaši primitivní češtinu, použitou ve Vašem příspěvku a ne kritizovat někoho, kdo se snaží (byť fotografiemi notoricky známými, ale opakování je matka moudrosti a ono dnes z těch padesátých-šedesátých let se už nic nového nafotit nedá), aby toto diskusní téma alespoň trochu žilo svým původním určením tramvajové diskuse. Kromě jedovaté sliny - co jste sem zajímavého vložil Vy?

Pokud by to někoho zajímalo, tak podbíječka dnes odcestovala ...
Pár fotek z pracovního procesu jako vždy v odkazu.

Dovolím si doplnit fotografií z nakládky:

ad Trainz: Ano, myslel jsem galerii v clanku na idnesu, jehoz odkaz sem vlozil 1988 a nasledne byl pochvalen od Janatak. Utok na formu prispevku necham bez komentare, vzdycky se najde nejaky grammar nazi...

A k tematu... v jine (ne zcela verejne) diskusi na jinem serveru od kohosi padlo, ze priprava na prerozchodovani mezimestske trati byla v ramci uspor opustena (coz si ja osobne nemyslim, protoze v reko. usecich jsou vhodne prazce pokladany atd)... doklada to fotografiemi z useku od Pivorau k Lekarne, kde je teleso v silnici a tedy zalite betonem.

Co pripadne prerozchodovani znamena v tomto useku? Co vsechno se pripadne bude muset vymlatit a jak to je narocne? Predpokladal bych, ze spodni betonove loze zustane a nejak se odrizne na krajich horni vrstva, ta se vyboura, krajni kolejnice se posune, nejak se upevni do betonoveho podkladu a zase se to zabetonuje... je to tak?

ad.Filo
Dobrý večer, nechci se vás dotknout ale tady se nemusíte bát psát čárky a tečky, kredit z mobilu to neodečte.
Jinak ani nesouhlasím s vaším názorem a kritikou...na tu dobu jsou fotky velmi pěkné, ostré, černobílé, prostě nostalgie...teď ale nevím, zda znáte pojem toho slova.

Soupravy 70+76 a 66+64 dnes po 8:30 zaparkovaly na terminálu. Tipuju, že jsou tam jako záloha, protože vozovna se zdá být zablokovaná (viz webky).

Co se týče rozchodu tramvají v Liberci - základní chybou bylo to, že se začalo se změnou rozchodu z 1000 na 1435 mm. Kdyby do toho nezačali hrabat, byl by v celé liberecké síti jednotný rozchod 1000 mm, byl by pokoj a dost by se ušetřilo. Fakt nevím, proč by mělo být nutné měnit rozchod. Úzkorozchodné tramvaje jezdí dodnes třeba v mnohých německých městech nebo v Bratislavě a nemyslím si, že by s tím byl nějaký zásadní problém...

Výprachtický_okultista: V době kdy se se změnou začalo (konec 80. let), byl tento rozchod neperspektivní. Tuzemský výrobce na metr nic novějšího než zastaralé T3 neměl a hodlat nedělal, a cokoli zahraničního bylo na naše poměry strašně drahé (a za socíku i nedostupné). V jiných městech tuto ekonomickou úvahu provedli mnohem pragmatičtěji a místo cpaní peněz do přestavby prostě koupili autobusy a trolejbusy. V Blavě si kvůli velikosti města nemohli dovolit tramvaje rušit bez náhrady, tam si ale vymysleli metro a na rozvoj sítě kašlali. Jen díky tomu že metro furt není, tam ty tramvaje vydržely dodnes, ale síť je za ta léta neúdržby v žalostném stavu.
Situace se změnila až s novým stoletím, když tuzemský výrobce zanikl a cena tím pádem přestala být rozhodující.

Výprachtický okultista:
Po válce je každý generálem.
Impulzem pro změnu rozchodu bylo, že tehdejší monopolní ČKD odmítalo vyvíjet nové vozy pro úzký rozchod. Navíc bylo třeba tak jako tak síť zcela opravit.
Najdi mi nízkopodlažní tramvaj metrového rozchodu, která má nízkopodlažní plochu nad otočným podvozkem? Pevným podvozkům se Liberec brání. Např. nové Bratislavské 29T a 30T mají pouze krajní podvozky otočné, nad nimi je podlaha o dva schody výše. Prostřední články jsou na Jacobsnových podvozcích, principem stejné jako prostředek RT6.

Mkzb: No, v Liberci stejně nic lepšího než wany není... Nebo tam snad je v plánu kupovat něco na způsob 15T třeba?

Vzpomínky na historické kolejové situace v Horním Hanychově: http://neviditelnypes.lidovky.cz/samanovo-doupe-kusa-kolej-09d-/p _doupe.aspx?c=A150310_172133_p_doupe_wag

Impulzem pro změnu rozchodu bylo, že tehdejší monopolní ČKD odmítalo vyvíjet nové vozy pro úzký rozchod.

- kdyby to bylo tak jednoduché. Tvrzení trochu mimo mísu, copak ČKD rozhodovalo, co se bude vyrábět nebo vyvíjet? Problém byl úplně jinde, s normalizací počátkem 70. let přišli noví normotvorci a najednou tramvaj ve vozovce, a navíc na úzkém rozchodě byla nemoderní, hodná likvidace. Tramvaj musí být jedině na svém tělese, nejlépe normálně rozchodná rychlá tramvaj a normální klasické tramvaje zrušit. Tím pádem nebyly potřeba nízkopodlažní tramvaje (vysoké nástupiště) a proto se u nás s nimi začalo ČKD zaobírat až před smrtí. Dozvuky těchto trendu jsou dodnes

Jmb: Spíš že ČKD bylo namačkané v malé fabrice pamatující barona Ringhoffera a přednostní zakázky z východní ciziny ho kapacitně vytěžovaly natolik, že už si nemohlo dovolit nic moc navíc. Ze stejného důvodu např. vybuchl i projekt na nové soupravy metra, prostě nestíhali - i kdyby nedošlo k té nehodě, stejně už bylo pozdě.

P_v - to je sice taky pravda, že v prostorách po baronovi se kouzla dělat nedaly, ale ministerstvo dle požadavků z tuzemska a zemí RVHP jednoznačně vždy na pětiletku direktivně určilo, kolik a čeho se musí vyrobit, čímž bylo dáno i to, co se bude vyvíjet. Nevím, jak v době vývoje R1 měly volné kapacity na Smíchově, či v jiné vagonce, že se ale ten krám nevyráběl, tak to nebylo jen z kapacitních a politických důvodů. Byly tam mimo to, že to byl pořádný zmetek díky požadavkům na nápravový tlak, i důvody valutové náročnosti, na R1 tehdy republika valuty neměla.

Výprachtický_okultista:
základní chybou bylo to, že se začalo se změnou rozchodu z 1000 na 1435 mm. Kdyby do toho nezačali hrabat, byl by v celé liberecké síti jednotný rozchod 1000 mm, byl by pokoj a dost by se ušetřilo.

Silně mi to vyjádření připomíná Televarieté někdy z roku 1986, kde Vladimír Dvořák obvinil Československou televizi, že je nepřímým viníkem nedostatku barevných televizorů na československém trhu: "Proč vlastně ta televize vysílá v barvách? Kdyby si s tím nezačala, tak byl televizorů dostatek, protože černobílejch je fůra. A ještě jsme mohli bejt světová atrakce!"

No a jinak si zkuste zjistit nebo spočítat, o kolik vyšší je namáhání úzkorozchodné trati oproti normálněrozchodné při stejné hmotnosti tramvajového vozu (poté, co Tatra Česká Lípa skončila s výrobou MT6, se na metrový rozchod dodávaly už jen upravené T2 a T3) a o kolik větší je třeba výkyv vozové skříně, pokud se jedna kolejnice propadne o 1 cm na rozchodu 1000 nebo 1435 mm. Jo, on ten metrový rozchod je mi taky sympatický (už vzhledem k nostalgii), ale perspektivu má asi takovou jako 16 mm film nebo síťové napětí 120 V...

Jiří Erben host:Jen mala reakce,takze podle Vas,jsou vsechny tramvajove provozy na 1000 mm,neperspektivni ???Pravda sitove napeti 120 V a 16 mm film,uz jsou minulosti,ale tramvajova provozy s 1000 mm rozchodem ne a ani nebudou. Nevim,ale vsude kde to maji to funguje a zmena rozchodu neni na poradu dne.Proc tedy tato vase reakce ???

...a jen tak maličko "přišťournu" k tomu případnému přerozchodování.
Jablonecká trať v rámci rekonstrukce je svým podkladem v rekonstruovaných úsecích připravována pro PŘÍPADNÉ (úmyslně píši velkým písmem) přerozchodování na 1435, protože by byl do nebe volající nesmysl toto nepřipravit, rekonstruovaná trať bude zase muset vydržet X desítek roků (penízky penízky). Ale řekneme-li a), pak musíme říci i b). Kdyby nyní byla trať přerozchodována na 1435, neslo by to s sebou úplně jiné, ale rovněž neodkladné milionové investice. Zhruba třetina libereckého vozového parku tramvají má podvozky 1000mm. Co by se asi pod ty tramvajky dalo místo nich? Tuším, že na rozchodu 1435 by do Jablonce nemělo co jezdit...

111:
Fakt, že jsou udržovány provozy s metrovým rozchodem, nemusí nutně znamenat, že je ten rozchod perspektivní. Klidně to může být tak, že prostě změna rozchodu by byla tak drahá, že se vyplatí udržovat méně výhodný úzký rozchod.

Trainz:
V českých provozech se likviduje tolik T3, že by jistě nebyl problém potřebný počet podvozků odkoupit za nějakou "šrotovou" cenu a potřebným způsobem rekonstruovat.

Přerozchodováním na 1435 se tehdy i počítalo s Regiotram. Nač po železnicích tahat jen těžké motoráky, když pozadrátování v okolí měst s tramvajovým provozem by mohly dopravní obslužnost zajistit lehké tramvajové vozy?
Otázkou je zajištění napětí. Jestli 600V a mít na každém rohu měnírnu a nebo napětí shodné se železnicí s upravenými tramvajemi na městské i mimoměstské napětí, v severní části 3000V. Horší by to bylo v jižní části státu (v okolí Plzně a Brna)
25000V už dělá pěkný oblouk, to by se T3 blbě zabezpečila, i když v německých zemích si s tím také poradili.
V koncových stanicích vybudovat smyčky a nebo při upravách T3, vozy zobousměrnit, viz nové vozy v Olomouci, což by na železnici při zachování běžného provozu ČD bylo asi lepší.

Jevec:
Jedna technická: Pro tramtrain by nutně musela být pořízena nová vozidla, která by byla způsobilá pro provoz jak na "velké" železnici, tak jako tramvaj. T3 a spol pustit do souběžného provozu s vozidly "velké" železnice fakt nejde.

(Příspěvek byl editován uživatelem kondra89.)

ale jde to (jen chtít), jako v některých případech mimo ČR, jediný problém je zajištění profilu a vybudování odlišných nástupišť s výškovou úrovní v části stanic.
V zahraničí dokonce v metru v jednom provozu fungují souběžně velké soupravy i tramvaje ve společných úsecích.

Jevec - jasně že to "jde" - ale! Ale chce to změnit, upravit či vyřešit "jen pár drobností" typu normy ohledně pevnosti konstrukce drážních vozidel, zabezpečovací zařízení, vyvinout a zkonstruovat vozidla vhodná provozu na obou systémech a podobně.
No, pro začátek postačí jako domácí úkol si naštudovat, co všechno (a proč) by se kvůli tomu muselo změnit a co všechno prosazení takové změny obnáší a jen tak cvičně si zkusit spočítat klady a zápory (zisky a ztráty) takového řešení (jestli by se nakonec neukázalo levnějším provozovat oba systémy odděleně i při vědomí cen novostaveb).
Ale jinak jistě, stačí jen chtít...

Jinak já jsem v klidu, podobný "úlet" s vlakotramvají už jsme v Práglu měli taky. Šotoušci z vedení Ropidu dojeli na nádraží do Řep na nakládací kolej, vyfotili se s tramvají s nápisem Hostivice*, poplácali se po zádech v oslavných článcích a - a to bylo celý, tím to zhaslo a život jde v klidu dál...

*Nejvtipnější na tom bylo, že se jednalo o kolej pro najíždění/sjíždění tram. na žel. vagony, která je tím pádem cca 1,5m nad zbytkem kolejiště a ještě k tomu orientovaná směrem zpět do města. Byť to na "oficiálních" fotografiích samozřejmě nebylo moc vidět, znalí se mohli potrhat smíchy, co je to za kašpary).

Jevec:
Je to jak píše Bobík. Jedním ze zásadních problémů jsou odlišné pevnostní předpisy. U jenom čistě logicky. Jeden čelní střet jakéhokoliv železničního vozidla s T3 a spol, a T3 bude totálně na hadry a z cestujících sekaná. Tohle je fakt ptákovina.

Drive se po tramvajových tratích vozily zeleznicni vozy (Ostrava, Brno aj.) a tam pevnost nevadila? Jaky je rozdil, když se vlak s tramvaji srazi na trati uredne zvane ,,vlak" nebo ,,tramvaj"? Mozna, ze na trati ,,tramvaj" jede vlak pomaleji, v Ostrave jsem slysel, ze nakladni tramvaj ma max. rychlost okolo 30 km/ h, motorova lokomotiva 700 ma max. rychlost 40 km/h.
V Jizni Americe také jezdi ruzne motoraky z autobusu apod. Videl jsem ale fotku z Afriky, kde se srazil lehky motorak s klasickym vlakem. Na druhou stranu nehoda u Krouny (ujete nakladni vozy x 810) byla masakr také. Existuji dvoucestne autobusy apod viz http://en.wikipedia.org/wiki/Road-rail_vehicle
Jak pevne jsou tramtrainy z Karlsruhe aj.? Diky Kwasi

Dříve se na mamuty chodilo s oštěpem a to považuji za nebezpečnější než pustit tramvaj na železnici. C oblouky? Myslím že jsem někde četl o možném propadnutí tramvaje v oblouku. Sice nevím proč, ale mám ten pocit. Uvádět extrémy z Ruska a Ameriky taky není dobrý příklad pro pokrok. Dříve taky bývaly vleky za autobusy a socialistický průmysl vyráběl auta, kde deformační zónou byly řidičovy nohy. A tuším že v Ostravě kvůli tomu mají jiné žlábky. Z nějakého racionálního důvodu se to opustilo

Emile, ale vleky za autobusy a trolejbusy jsou stále a to dokonce na kapitalistickém západě.
A dokoncetakové, že starý vysokopodlažní trolejbus táhne nový nízkopodlažní vlek, který má délku cca 9m...

9tr: Nejezdi trolejbusy s vlekem nekde ve Svycarsku, snad Luzern? : http://trolleybus.ch/en/Vehicles/other-networks/Luzern

Emil Švec: Našel bych si nehody NOVÝCH autobusů s čímkoli větším než je osobák... Řidič je pořád stále součástí deformační zony...

K T3 na železnici. Právě v Ostravě byla nižší rychlost, ale na běžných tratích se jezdí okolo 60-80 km/h...

Tak to zírám na ty vleky. Má nevědomost.

9001: tady je omyl našeho průmyslu:
https://www.youtube.com/watch?v=ydOaxOwOrc0
a tady je soudobé vozidlo. Tak jsem to myslel
https://www.youtube.com/watch?v=n1f3SgqysZM

U autobusů (aspoň u 700 to tak bylo) tě chránila jen hrazda na pedály. Prý stačilo nohy stáhnout pod sebe a zůstaly ti. Což tedy asi není prvkem pasivní bezpečnosti