Denis

no vidíte že tam byla a dokonce dvě POSKYTNU JEDEN ULOVEK ZE SVÉ ZAHRÁDKY

Králíky vojenské muzeum, 12.8.2006



***************************************************************** ***********************************

Ještě k tématu ZAMETACÍ IFA - jednu takovou PROVOZNÍ jsem před 4 týdny viděl v severočeské Kadani.

Ad Krumpolc: (2029): Králíky vojenské muzeum, 12.8.2006

Tatra 813 8x8 AM-50 mostová souprava .
.

Liaz sloužící jako hnízdo pro vrabce..

Také přidám jeden postarší LIAZ.

KAMA3

Vyfoceno minulý týden v Benešově. Vyjížděl normálně ze stavby. Asi si nějaká zahraniční firma (bulharská? dle SPZ) dovezla i vlastní auta

Tak dneska jsem zahlédl na R 7 nadjezd ze směru Žatec, táhl šroťák na tyči T 148 dumpcar na cestu poslední.

dovezla i vlastní auta
To muselo stát majlant!

Věděl by někdo, co je zač tento vysokozdvižný vozík?

Foto z internetu.

Tyhle krasavice pracujou na přestavbě nádraží v RK .

Ta poslední využívá k pohonu pouze přírodní materiály. Kolik polen na kilometr?

Je to ruský a říká se tomu Pogruščik. Typové označení jsem k tomu nikde nenašel... Je jich u nás spousta.

1510015:

Tak jsem poprvé viděl tahač s pevným návěsem Vypadá to brutálně, hlavně za jízdy když je to naložené 20 tunama zeminy..

Původně jsem myslel že to je nějaký nadměrný tahač s pěti nápravami.. Až pak na internetu jsem se dozvěděl, že něco takového existuje, nikdy by mě nenapadlo přidělat návěs na pevno..


Tenhle "dřevák" je pěkně naložený
škoda že jsem ho neviděl za jízdy, to musí být pohled když se takové monstrum pohne.. Hlavně třeba na lesních cestách to může vypadat dost dobře

Nakladaky IFA: http://truck-forum.cz/forum/viewtopic.php?t=78&postdays=0&postord er=asc&start=285

Priadavam sve oblibene parni valce aj.: http://flickrhivemind.net/Tags/ntet60thrun/Interesting ; http://www.steamextravaganza.com/page99.htm ; http://tractors.wikia.com/wiki/Custom_built_steam_vehicles ; http://sambrandist.blogspot.cz/2013/04/slow-moving-steam-on-road. html
GB parni vozidlo domaci vyroby / home made steam lorry: http://www.heritagephotos.co.uk/v/stock/110654802/12990885202/erf -sentinel-steam-wagon-typhoo ; http://damncoolcars.blogspot.cz/2011/05/sentinel-typhoo.html

Jak jiz jsem mozna psal, divim se, ze si v Anglii muzes postavit parni vozidlo a dostane papiry. Anglicke předpisy zavest zde krome jizdy vlevo :-)

2z5... Vypdá to fakt šíleně, chtěl bych ho vidět projíždět nějakým menším rondlem. Které nápravy má řizené? Přední dvě a poslední?

Ad kwasi:
Neustále a pořád dokola se opakuješ ...
https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3071303
https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3185521

Navíc už takřka před rokem jsem ti i odpovídal ...
https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3073112
.

Dovolil bych si tvrdit,že TENHLE dřevák je naloženej ještě pěknějc(nejsem autor fotky)

Hasičský a záchranný zbor CZ

Armáda CZ

Bobesh: Já viděl ten tahač s pevným návěsem pouze na cestě jak projížděl obcí a pak v tom areálu.. Takže nemám představu jak manévruje, na youtube toho taky moc zatím není..
Má řiditelné ty dvě přední nápravy a pak tu poslední co je na tom návěsu, ale myslím že ta poslední náprava se nějak moc natáčet nebude, takže při plném rejdu na asfaltu musí ty pneumatiky pěkně trpět..
Pokud by jsi tyto kamiony chtěl vidět, jezdí okolo Starého Města a parkují v Buchlovicích..


Sběratel kuriozit: Jo ten je víc

2z5_0409 - to auto co jsi fotil není žádný návěs na pevno, ale regulérní pětinápravové auto, asi Volvo FMX 10x4.


A tohle je to co jsi fotil:

Ještě jsem našel jednu pěknou fotku Volva s uspořádáním 10x4.



A v minulém příspěvku je ta první fotka 10x6, nějak jsem si prve nevšimnul.

(Příspěvek byl editován uživatelem 353.)

353: Praveže to čo 2z5_0409 odfotil pevny náves je a tiež niektoré z tých áut na tvojich fotkách majú pevny náves no nie všetky, niektoré su ozaj skutočné 5 nápravové auta (1. 2. fotka)

Každopádně, nechtěl bych to živit pneumatikama

353 - člověče, asi mají pravdu. Na fotce zezadu je vidět, že to před poslední nápravou má ještě jedny koncový světla.

Zajímalo by mě ovšem jestli má takový návěs vlastní RZ, nebo je to pouze bráno jako nástavba a tudíž se musí vždycky zadní RZ přemontovat na ten "víc zadní konec"

Tady to máte na Tatře Phoenix dobře vidět. Osobně jsem ale nepochopil smysl pevného tahače, může mi to někdo vysvětlit? možná se s tím lépe couvá, ale jinak mě nenapadá výhoda oproti buď klasického návěsu a nebo regulérního vícenápravového auta..



Zdroj:liaz.cz/forum

mirous:odkaz,odkaz,
Včera jsem to studoval,a mají to vymyšlené.

Díky za odkazy, tak nějak jsem to proletěl, takže jsem z toho pochopil, že celé je to vlastně vymyšlené kvůli legislativě a vlastně něco podobného už bylo kdysi v Německu, tam ale pak upravili zákon tak, že poslední kolo tahače musí být 3m od prvního kola vleku, takže pak už to asi pozbývalo na smyslu..pokud jsem to vše správně pochopil..

353: to auto co jsi fotil není žádný návěs na pevno, ale regulérní pětinápravové auto
Já si to původně taky myslel, až tento detail, značka na blatníku za čtvrtou nápravou, mě utvrdil v tom, že něco nehraje..




OndraS: Zajímalo by mě ovšem jestli má takový návěs vlastní RZ, nebo je to pouze bráno jako nástavba a tudíž se musí vždycky zadní RZ přemontovat na ten "víc zadní konec"
Jo jo, mají svojí rz, jako regulerní návěs



Včera jsem se díval na jeden film (50 odstínů šedi, ehm) a hned na začátku mě nadchl tenhle kamion s přívěsem s extra, ale fakt extra dlouhým ojem..

Vím že ten kamion sype pouze dozadu (že v USA ještě nevymysleli trojstraný sklápěč), tak že musí mít trochu delší oje, aby mohl s přívěsem uhnout na stranu a vysypat.. Ale nechápu na co až taaak dlouhé..??? Přece by stačilo třetinové či dokonce poloviční oje..

Tak teď si mě fakt rozsmál..zatímco 99% žen co to vidělo se rozvádí a hledají miliardáře co by je zmlátil, tak Ty sis z filmu odnesl náklaďák :D někde jsem četl, že prý jsou ve filmu jen Audi, jako by autorka nic jiného neznala, a hele, tady náklaďák a ještě Mercedes. Ale je fakt, že ta oj je divná a docela i nebezpečná..mimochodem, v USA vážně nemají třístrnné sklopky?

Já věděl že ten film mám napsat bílou neviditelnou barvou, nebo spíš ho vůbec nepsat
Ale zatím jsem to skoukl jen do půlky, takže to hlavní jsem neviděl..
Ten kamion je snad hned ve třetí minutě, proto mě hned udeřil do očí.. Udeřilo mě hlavně to, že ten přívěs je fakt mega daleko od tažného vozidla, což mi fakt příjde šílené
Nějak postrádám smysl proč to tak je, proč až tak dlouhé..?
Nějak si nedokážu představit jak toto manévruje někde na stavbě, nebo někde v křižovatce..

Máte pro to někdo nějaké rozumné vysvětlení, proč to tak je..?

Jo jinak v tom filmu jsou samé Audi, to jo
Myslím si, nikdy jsem tam nebyl, že v USA třístranné sklopky fakt nemají.. Že prostě na to ještě nepřišli, že je jednoudušší vysypat tahač i přívěs dohromady do strany..

99% žen co to vidělo se rozvádí a hledají miliardáře co by je zmlátil, tak Ty sis z filmu odnesl náklaďák
To bude tím, že kolega není baba
tady náklaďák a ještě Mercedes
A před náklaďákem Jeep.

(Příspěvek byl editován uživatelem transit01.)

Naruším Vám rozjetou diskusi na téma "návěsy" a dovolím si malou reportáž, třeba to bude někoho zajímat.

Spousta z nás miluje zimní sporty, ať už běžky, či snowboard a jezdí je provozovat na hory, kde je předpoklad dobrých sněhových podmínek. Všichni očekávají dobře upravené sjezdovky, běžecké trasy a ti, kteří se chtějí ubytovat v některé z vysoko položených chat, i zajištěnou dopravu ke svému ubytovacímu zařízení. Toto vše dnes dokáží zajistit moderní, výkonné rolby.

Dnešní rolby jsou mnohdy lépe vybavené, než průměrný osobní vůz, jejich velmi výkonné motory zvládnou to největší stoupání a kde by náhodou nestačily, pomůže mohutný naviják. Díky tomu lze upravovat i ty nejstrmější sjezdovky. Taková rolba dnes stojí kolem 4 a více milionů korun, dle typu a výbavy. Stejně jako se poměrně dost v určitých prvcích sjednocuje design aut, sjednocuje se i vzhled sněžných pásových vozidel, jak se správně rolba nazývá. Možná stejně jako já, se i Vy za rolbou vždy otočíte, anebo si po skončení provozu sjezdovky počkáte, až tyto mohutné stroje vyjedou na svou "šichtu". Zkrátka mě rolby od malička fascinovaly, přestože o nich mnoho nevím. Stejně jako v případě aut, se mi více líbí starší stroje a jelikož považuji za svůj domov Krkonoše, vrátím se zde do historie a pokusím se přiblížit, jaké stroje jsme na našich nejvyšších horách mohli v dobách minulých potkat.

Nejprve musím říci, že najít důvěryhodné zdroje, či větší detaily o této problematice, je dosti těžké. Knížky nepomohly vůbec a internet sporadicky. Ne všechny údaje mám ověřené, a v některých typech a podtypech mám stále nepřesnosti. Takže bude-li někde nějaký omyl či budete vědět něco více, budu rád za doplnění.

Pochopitelně začnu československou produkcí, možná někoho překvapí, že jsme za minulého režimu rolby vyráběli.

Moje "zdokumentování" této problematiky začíná v roce 1971, jaké rolby zde jezdily dříve, se mi nepodařilo zjistit, a zatím jsem to ani do hloubky nestudoval. Většina fotek je z internetu, ne vždy mám uložený zdroj, takže v náhledu fotky bude uvedeno buď "zdroj internet" nebo "vlastní foto".

V roce 1971 vznikla v Třinci společnost Beskydsport, která se primárně začala věnovat výrobě sněžných roleb (mimo jiné vyráběla přívěsné vozíky za automobily, například velmi známý Kempík). Tato firma produkovala Rolby pod názvem Lavina. Údajně vyráběla rolby v počtu cca 20 kusů jednotlivého typu za rok, což samozřejmě zdaleka nepokrývalo poptávku z horských středisek, jak v Čechách, tak na Slovensku. Později bylo zažádáno o navýšení výrobní kapacity, ovšem to se sem začaly již více dovážet rolby ze západu a tak nebylo tomuto návrhu vyhověno.

Základním typem byla Lavina PL800, která se v průběhu let lišila především vzhledem.

Nejdříve vyráběná Lavina PL800Z (někdy jako PLZ800) měla motor M207 z rumunského ARA o obsahu 2512cm3 a výkonu 56,7kw. Spotřeba se pohybovala kolem 12 litrů na 100km, dle terénu, při maximální možné rychlosti 25km/h. Hmotnost této rolby byla 2400kg přičemž jste na ní mohli naložit náklad o hmotnosti 700kg, popřípadě zapojit přívěs o maximální hmotnosti 1500kg. Udávaná maximální povolená stoupavost rolby byla 30°. Rolby z prvních let produkce poznáte podle šikmého, hladkého čela bez integrovaných světlometů v karoserii. Těchto nejstarších roleb se pravděpodobně vyrobilo nejméně a také se jich nejméně dochovalo. Osobně jsem na Krkonoších viděl jen jednu a to již několik let zpět.



V následujících letech proběhla inovace vyráběných roleb, jak po stránce technické, tak i designové. Nyní se označovaly PL800Z - 02, dnes by místo 02 bylo zřejmě označení "facelift".

Rolby měly již integrované světlomety v přídi a poměrně zajímavěji tvarovanou kabinu. Do roku 1985 byly rolby osazovány světlomety kulatými, od roku 1985 do roku 1990 oválnými (dle produkce AZNP MB - Škoda). Motor byl stále ARO M207, ale již o výkonu 59kw při 4200 otáčkách za minutu, hmotnost se snížila na 2300kg a užitečné zatížení se zvedlo na 850kg. Tento typ se dodnes vyskytuje na našich horách nejvíce u celé řady horských chalup.

Provedení do roku 1985:




Provedení od roku 1985-1990:




Příspěvek musím rozdělit do více částí.

Dalším typem československých roleb Lavina byly typy PL1000 a PL1000D, vyráběné od roku 1982.

Tyto rolby byly určeny pro úpravu méně náročných sjezdových a běžeckých tratí. Dle dokumentace výrobce nebyly určeny pro dopravu osob, ale z dobových zdrojů můžeme zjistit, že minimálně pár kusů pro přepravu osob a zásobování bylo.

Rolby typu PL1000 a PL1000D se lišily oproti modelům PL800 především použitou technikou a rozměry, kabina byla stejná, kromě použitých čtyř kulatých světlometů, které tyto rolby odlišovaly.

Pro typ PL1000 z počátku výroby byl také použit motor ARO M207 se stejnými parametry jako pro modely PL800. Rolba byla vybavena hydraulicky ovládanou přední radlicí a zadním vykrývacím válcem s uhlazovací lištou. Maximální svahová dostupnost byla překvapivě menší, než pro model PL800, a to konkrétně 22°. Celková hmotnost rolby činila 3300kg.

V dalších letech výroby se vozidlo inovovalo a dostalo vznětový motor AVIA o obsahu 3600cm3. Modely s tímto motorem byly označeny jako PL1000D. Motor mněl výkon 61kw a udávaná spotřeba byla 8litrů nafty za hodinu. Ve skutečnosti dle podmínek byla spotřeba vyšší a v hlubším sněhu na svahu se projevovaly nedostatky tohoto motoru, především nedostatek otáček. Hmotnost Laviny s motorem AVIA stoupla na 4000kg, zvedla se ale svahová dostupnost na 30°.




Posledním typem z dílen Beskydsportu byla Lavina PH1400D, která se od předchozích typů zcela lišila.

Jednalo se o pásové vozidlo určené výhradně pro úpravu tratí, především sjezdových, s vyšší svahovou dostupností (40°/84%), s hydrostatickým pohonem a přídavným zařízením (přední radlice, zadní lišta pro úpravu tratí). Tato Lavina se lišila i designem, už na první pohled má daleko širší pásy a užší kabinu s oválnými světlomety.

I motor byl tentokrát zcela jiný a to konkrétně domácí Zetor Z8602. Tento motor o obsahu 6842cm3 disponoval výkonem 116kw při 2200 otáček za minutu. Maximální rychlost byla 19km/h. Udávaná spotřeba 12l za hodinu byla jen stěží dosažitelná a ve skutečnosti se při úpravě sjezdovky mohla pohybovat až k hranici třiceti litrů. Dle výrobce rolba zvládla za hodinu upravit cca 35ha svahu. Těchto roleb nebylo vyrobeno mnoho, přesto jich ještě spoustu můžeme na sjezdovkách potkat, především na těch menších dětských, patřících k nějaké horské boudě, či na městských běžeckých tratích.




Během výroby Lavin se používaly komponenty, které v rámci doby a dovozu byly k dispozici a tak jsme mohli v Lavinách najít rumunské motory z ARA, světlomety ze Škodovek (zadní ze Škody 100), budíky z Uazu a podobně.

Výrobce sice přesně rozděluje, který typ je na co určen, ve skutečnosti jsme ale na zásobovacích Lavinách mohli vidět příslušenství na úpravu sjezdovek a naproti tomu jsme mohli potkat Lavinu určenou na úpravu tratí s plachtou a naloženou zásobami pro některou z chat. Snad s výjimkou PH1400D, která se pro jiné účely než úpravu tratí skutečně nehodila.

Vidět můžeme i několik úprav Lavin, kdy ta nejznámější je výměna kabiny za kabinu z Tatry 815. Dodnes slouží na Černé hoře v Krkonoších (možné ale je, že je to tovární výroba, bylo jich několik, žádné podložené informace nemám k dispozici, přesto se k tování výrobě přikláním).



Po revoluci se společnost Beskydsport přetvořila na Kovosport Třinec, a.s. a dodnes zajišťuje výrobu náhradních dílů. Kromě toho firma okolo roku 2006 vyrobila rolbu Lavina 801 TD-Z, která na první pohled zaujme kabinou z novější Avie D-line. Nikde se mi však nepodařilo zjistit, kolik těchto vozidel bylo vyrobeno, z dostupných zdrojů však odhaduji maximálně dva kusy.



Na úpravu sjezdových tratí jsou dnes staré Laviny nevhodné a nahradily je moderní stroje, ovšem pro menší pensiony a horské boudy jsou zásobovací Laviny nenahraditelné stroje. Jejich relativní spolehlivost a naprostá jednoduchost oprav z nich dělají platné pomocníky i v dnešní době. Nehledě na fakt, že pořizovací cena nové rolby je v řádech milionů korun a to je investice pro mnohé drobné podnikatele nemyslitelná. Dalším faktem je, že dnešní výrobci se soustředí spíše na stroje pro úpravu sjezdovek a ty určené k zásobování jsou trochu v pozadí. A tak se s Lavinami patrně ještě mnoho let budeme potkávat.

Kromě Lavin byly v Československu ještě další dva pokusy o výrobu roleb.

Prvním z nich byl pokus firmy ZTS, která vyrobila typ Mulda 120. Nepodařilo se mi zjistit přesný počet vyrobených kusů, ale minimálně 4 kusy byly určitě. Informací o této rolbě moc není, vyráběné byly pravděpodobně v období 1990-1992. Byly osazeny motorem Zetor 8604.019 Turbo o výkonu 124kw. Více technických údajů jsem nikde nenašel, každopádně už na první pohled se designem tato rolba podobá západní konkurenci a je možná škoda, že jich nebylo více.



Posledním československým výrobkem v oblasti sněžných pásových vozidel byla rolba Rudý Letov, ze stejnojmenného národního podniku, který vyráběl letadla. Tato rolba vznikla v jediném exempláři nadšenci z továrny pro potřeby podnikové chaty. Poslední informace o tomto unikátu je z roku 2006 a je velmi pravděpodobné, že je dodnes v dobrých rukou.

Ad Mirous (2506, 2507):

Zajímavé, hezké počtení .
.

Večer ještě bude pokračování na téma zahraniční rolby u nás. K-report mi nedovolil za jeden den nahrát tolik fotek.

Kamionek na přepravu mistrovských pian

Poslední díl na téma "rolby". Tentokrát okénko o zahraničních rolbách na Krkonoších..

Československá výroba by však nepokryla potřeby našich hor a tak se sem rolby dovážely ze zahraničí, ze „zapovězeného“ západu. Importovaly se sem v menších počtech rolby dvou tehdy největších hráčů na poli výrobců sněžných vozidel, a to značky Ratrac a Kässbohrer . Kromě nich byla významným zástupcem zahraničních roleb u nás rolba Snow-Trac.

Jednotlivých typů bylo více a zřejmě o všech ani zdaleka nevím, ale uvedu pro příklad pár opravdu zdokumentovaných.

Švýcarská firma Ratrac byla v šedesátých a sedmdesátých letech jednička na výrobu roleb. Kromě toho, že vyráběly rolby vlastní, byly také největším importérem sněžných vozidel z Ameriky. V Evropě pod svým jménem Ratrac prodávaly americké rolby Thiokol a LMC. Po odchodu zakladatele vyměnila společnost několik vlastníků a nakonec zanikla. Níže uvedené rolby jsou z let výroby 1965 - 1977.

Ratrac S/ Thiokol:




V technickém muzeu v Liberci se rolba Ratrac jako exponát nachází. Rolba je z roku 1971, kdy byla výrobcem vystavována na brněnském veletrhu. Pohání jí motor Ford. Do devadesátých let sloužia na ještědských sjezdovkách. Muzeum uvádí, že rolba hrála ve filmu "Jak vytrhnout verlybě stoličku". Já osobně tomu nevěřím, zaprvé film se natáčel v Krkonoších, pochybuji tedy, že tam kvůli filmu rolbu od Ještědu převáželi (sloužila tam od počátku) a navíc, ve filmu hrály 4 rolby. Z těch byly jen dvě rolby Ratrac, přičemž jeden Ratrac byl zcela jiného typu. Ovšem ani ten druhý, mi nepříjde stejný (viz. druhý obr.):



Ratrac SL/ Spryte:



Ratrac S69:

Taktéž z filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku (Ratrac vlevo, vpravo Lavina Pl800, vzadu Snow-Trac):



Ratrac ST:

Ratrac na prvním obrázku by měl být z Luční boudy.



Německá společnost Kässbohrer je známá především jako výrobce autobusů. Výroba roleb byla nejdříve okrajová část, ovšem dnes je největším výrobcem sněžných vozidel pod názvem PistenBully.



Snow-Trac neodmyslitelně k našim horám patřil odjakživa. Používala ho horská služba a po jejich vyřazení přešel do služby několika horských chat. Dodnes jsou v Krkonoších údajně dva, o jednom jsou jen kusé informace a přesně se neví, kde se nachází (snad ve Špindlerově Mlýně), druhý Snow-Trac patří Pražské boudě, ještě před pár lety byl v každodenní službě a dnes je jako velmi zachovalý, provozní, exponát vystaven u již zmíněné boudy.

Snow-Trac pochází ze Švédska, patentován byl již v roce 1955 a vyráběly se od roku 1957 až do roku 1981. Poháněl jej velmi známý, vzduchem chlazený motor Volkswagen 1200. Kuriózní bylo použité řízení, oproti ostatním rolbám, které jsou řízené pákami, se Snow-Trac ovládal klasickým volantem pomocí řemenového variátoru. Řidič v tomto vozidle seděl uprostřed a po bocích byly lavice pro cestující. Proto také uprostřed vznikl prostor vhodný pro lehátko se zraněným a v kombinaci s rychlostí a velmi dobrými jízdními vlastnostmi se vozidlo uplatnilo u armád a horských služeb po celém světě.




A pak tu mám ještě dvě zajímavá vozidla. První je screen z nějakého filmu (nevím z jakého), ale vozidlo je převlečeno za rolbu české armády, jestli je to natáčené v ČR nevím, ale jedná se o Ratrac SRC z roku 1973.



A nakonec Rolba, která byla naprodej v hyperinzerci, i když není z Krkonoš. I dle názvu na ní se jedná o "Regent SB100" s motorem Ford V6 120 PS, ale internet vůbec totu rolbu nezná, takže její původ je mi záhadou..



Určitě jsem nezdokumentoval všechna vozidla, která u nás jezdila, ani to nebylo cílem. Přiblížil jsem ale historii roleb na Krkonoších, kompletní československou prudkci a nejdůležitější modely zahraničních roleb.

Mirous: Díky, zajímavá rekapitulace, kterou jsem si rád přečetl.
Vzpomněl jsem si na jeden Ratrac ST, který mají ve Zdobnici a čas od času s ním ještě aktivně rolbují...

Mirous: Na hlavním tahu Jilemnici dve a v bordelu pod Labskou jedna odstavena rolba.

Rutak: díky, tento Ratrac je docela vzácnost..

Crack: kde prosim Tě na tahu k Jilemnici? :O To vůbec nevím..pokud tedy nemyslíš u toho neomítnutého domu naproti Intersportu. Je to servis na rolby. A o té Labské také nevím a to jsem tam nedávno byl, ale stály tam jen dva nové Pisten Bully.

Jeden Snow-trac byl i ve službách Veřejné bezpečnosti ve Špindlerově Mlýně, stával mnoho let (ještě za socíku) vedle tamní služebny. Byl klasicky červený.

Hustý, tak to jsem nevěděl. Jedině že Laviny sloužily u požárníků.

Mirous: Pěkný souhrn!

Ten Ratrac SRC je z bondovky Dech života, agentovi to dělalo společnost, když utíkal z Bratislavy přes hranice do Rakouska .

Pokud vím jen jediná Lavina patřila hasičům - na Moldavě u JSDH a pokud vím je tam dodnes...

Sypu si popel na hlavu, pokud jde o to pěti-, ale ve skutečnosti čtyřnápravové Volvo. Fakt návěs . Zmátlo mne že právě před pár dny jsem tady okukoval podobnou desetikolku a ta určitě měla pět náprav v celku.

Hynek: určitě jich bylo více a na horách je měla spousta hasičských stanic. Co je celkem dobře doložený, je působení Laviny u hasičů v Peci pod Sněžkou, v Olešnici v Orlických horách a Petrovicích. A třeba ve Vrchlabí by měl být modernější vůz Gaz Bobr a myslím, že hasiči v Liberci mají rolbu Montrago Hägglunds, i když to jsou vlastně obojživelníci. A těch Montrag je myslím v ČR více. .



(Příspěvek byl editován uživatelem mirous.)

Já letos viděl jen jedinou rolbu a to v Beskydech v Bukovci. Tahle moc stará nebude.

Pravda pravda... Nikdy jsem se nima nijak zvlášť nezabýval. Co se Bobrů týká - jsou dva - jeden ve Žďáru nad Sázavou a druhý ve Vrchlabí. Starý zgenerálkovaný Hägglunds BV206 je v Liberci, jiný u hasičů není. Ostatně staré BV 202 sloužily ve dvou kusech i v ČSLA k zásobování odposlechových stanic na Šumavě a v Českém Lese. Jednu BV 202 má záchranná služba Trans Hospital v Řevnicích.

Pravda, an tu v Řevnicích jsem zapomněl. Docela by mě zajímalo, jestli to mají jen tak "pro radost", nebo to vážně využijí..

Dnes v rychlosti u MB chtěl jsem fotit něco jiného ale připletla se stará dobrá " Líza"

Jedna vylepšená multikára od Blatna u Jesenice se samodomo hydraulickou rukou.

Jedna pěkná Avča, kterou provozujou Technické služby RK.

Na přechodu pro chodce, drtí TATRA 148 důchodce. Důchodce se vrtí, jak ho TATRA 148 drtí.

Avie mrazak Zlin Cepkov
a další Avie plosina Zlin Podvesna,
, vse 2015-03-14

Bagr: nejsem si jistý, ale přední nárazník asi nebude originál. Jinak Tatra pěkná, takový dumper jsem již dlouho nepotkal.

Nemá tahle Tatra vpředu nějak moc velký převis???