Autor |
Příspěvek |
Pes38
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 362 Registrován: 11-2005
| Odesláno Středa, 26. července 2006 - 22:43:39 |
|
To se klidně může stát, nikdy jsi nečetl u zásuvky na WC max. 20W ?
|
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 669 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 14:40:15 |
|
Koudy: co takhle ukázat ji protijedoucímu vlaku po spatření závady ve sjízdnosti JEHO troleje...? |
Nick
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 224 Registrován: 4-2003
| Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 20:07:23 |
|
Kdyz uz jsme u tech zasuvek ve vozech, jsou funkcni zasuvky v hornim patre esusu na stene tesne u schudku, jak jsou sedadla podle oken? Zkousel jsem tam pripojit notebook, lec bez uspechu. Jsou jen pro potreby uklizecek, ktere si zasuvky zapnou pro vysavace? |
Jirkas
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 325 Registrován: 8-2003
| Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 22:54:51 |
|
Já a spolubydlící máme notebooky Acer, i když na té značce asi nezáleží. Při připojení do zásuvky to háže jiskry jak , takže usuzuju, že ty měniče notebooků mají při připojení nějaký dost vysoký špičkový odběr, který některé vozy asi nerozdýchají |
Metcalf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13 Registrován: 5-2006
| Odesláno Čtvrtek, 27. července 2006 - 22:55:26 |
|
Koudy: Tyhle značky dřív byly na všem, co jezdilo na zadrátovaný trati. Na elektrikách byly ještě zkratovací tyčky. V. |
Arakain
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 58 Registrován: 8-2003
| Odesláno Pátek, 28. července 2006 - 14:59:16 |
|
Mám konečně jiný dotaz, i když notebooky mě živí a o měničích taky něco vím. Jel jsem nedávno s jednou cestující, jejíž skoromanžel pracuje na AŽD. A tam už snad mají na stole zakázku na modernizaci koridoru na zvýšení traťových rychlostí na 220km/h. Eliminuju současný zákon (max 160km/h) i lobby jak 2x vyhodit prachy (prvně za 160 a pak za 220). Nemáte k tomu někdo nějaké informace ? |
Koudy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 800 Registrován: 3-2004
| Odesláno Pátek, 28. července 2006 - 19:29:06 |
|
Koudy: co takhle ukázat ji protijedoucímu vlaku po spatření závady ve sjízdnosti JEHO troleje...? jojo, díky, to men nenapadlo.
|
Ulubos
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19 Registrován: 1-2006
| Odesláno Pátek, 28. července 2006 - 19:46:44 |
|
Koudy: Doufám že by to nenapadlo VŮBEC nikoho. |
Zlámalík Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 17 Registrován: 4-2006
| Odesláno Sobota, 29. července 2006 - 00:01:55 |
|
Jirkas, Franta: zapojte si napřed zdroj noťasu do zásuvky, ať se rozjede sám a pak připojte notebook. Já jsem vyhazoval spolehlivě 10A jističe doma i v práci... |
Zlámalík Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18 Registrován: 4-2006
| Odesláno Sobota, 29. července 2006 - 00:05:53 |
|
Laický dotaz k vykolejení u Věžek: jak se dnes řeší spoje kolejnic, když jsou bez spár? Já si z dětství pamatuju klasický zvuk du-dum, du-dum, a dnes koridor jen sviští. Bezstyková kolejnice má někde nějakou kompenzaci nebo je to jinou ocelí či čím? Díky. |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 24400 Registrován: 4-2003
| Odesláno Sobota, 29. července 2006 - 00:08:22 |
|
Bezstyková je pevněji upevněná. Tedy měla by být...
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org |
|
Pes38
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 366 Registrován: 11-2005
| Odesláno Sobota, 29. července 2006 - 00:14:18 |
|
Zlámalík: Tohle dělají hlavně klasický trafa=vysoký náběhový proud. U el. traf jsem se s tím zatím nesetkal.
|
Raspi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 194 Registrován: 8-2005
| Odesláno Sobota, 29. července 2006 - 11:23:49 |
|
Pes38: Ani tak né trafa, jako vyhlazovací kondenzátory ve zdroji za diodovým usměrňovačem, které se při nabíjení chovají jako zkrat.
Každý večer počítám kulatá okna brejlovce. Jedno okno, druhé okno, třetí okno, chrrrr.... |
|
Noltha
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 325 Registrován: 11-2005
| Odesláno Neděle, 30. července 2006 - 16:13:44 |
|
Bezstykové kolejnice: je celý mezistaniční usek svařen v jeden kus, ve stanici se to díky vyhýbkám v podstatě přeruší, takže to má trochu kam utíkat, a občas je i vidět dilatační spojka, jako je u mostů, ale nevím jak je to s nimi vím že jedna je třeba pod nadjezdem v Nymburce. Jinak ty koleje jsou celkem pěvně připevněny, když dojde v zimě k lomu koleje, je tam mezera max. tak 5 cm většinou o něco méně. A jelikož je daná teplota v jaké se koleje mohou svařovat aby se v létě tolik natlačili a zimě aby v nich nebylo moc velké pnutí. |
Kejml
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 53 Registrován: 6-2005
| Odesláno Neděle, 30. července 2006 - 19:13:53 |
|
Neví někdo, jak se dříve označovaly dopravny hlásek, hradel a odboček? (za Rakouska a za okupace) Někde lze dodnes najít zbytky nápisů jako: BL2 (H.Brod-Perknov) Bk-Hr (Odb.P.Poříčí) ZM2 (Mezihoří u Žďárce u Sk.)
|
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 208 Registrován: 1-2005
| Odesláno Neděle, 30. července 2006 - 20:04:43 |
|
bezstyková koľaj je ešte prerušovaná izolačným stykom, kde končí / začína koľajový a výmenový obvos. |
Semolina
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 331 Registrován: 2-2006
| Odesláno Neděle, 30. července 2006 - 20:52:10 |
|
Mám dotaz, v příloze Grand expresu byla při propagaci pendolina zmínka o zrychlování vlaků mezi Ostravou a Prahou. V 50. letech trvala cesta mezi těmito městy rychlíkem obvykle šest hodin. Výjimkou byl jediný "bleskový" spoj - motorový expres Ostravan - který tuto trasu ujel za přibližně čtyři a půl hodiny. A tak se ptám, co na něm jezdilo za motorový vůz (vozy)? |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 602 Registrován: 9-2005
| Odesláno Neděle, 30. července 2006 - 22:09:20 |
|
Rk_Kn: Nemáš pravdu. Lepené izolované styky (LISy) jsou určeny do bezstykovek. Proto musejí být slepeny a sešroubovány tak pevně, aby vydržely tlaky a tahy v kolejnici a také třískání kol v mezeře na LIS. Obyčejné izoláky (dřevěné, silonové) se do bezstykovek dávat nesmějí. Noltha: Bezstykovka může být kratší. Podstatné je ovšem to, že kolejnice nesmí v určité délce dilatovat. Tam, kde nedilatuje, je to bezstykovka. Konce bezstykovky jsou volné a končí BĚŽNÝM stykem. Výhybky jsou také stykované, nebo bezstykové. Bezstykové musejí mít izoláky lepené. Dilatační zařízení se zřizují na delších mostech s průběžným ložem a na mostech s přímým upevněním, nebo s mostnicemi. Ve specifických případech i na širé trati. Stykovaná kolejnice může být až 75 metrů dlouhá. |
Bobo Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5191 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 31. července 2006 - 07:26:47 |
|
Semolina - M297.0 & spol.
kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno pouze plynulá doprava může být ekologická |
|
georg Neregistrovaný host Odeslán z: 213.19.80.34
| Odesláno Pondělí, 31. července 2006 - 12:54:23 |
|
Nevíte někdo o nějaké stránce na internetu s přehledem traťových mechanismů? muvek, bagrů atd. díky |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 677 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 31. července 2006 - 12:58:06 |
|
Bl a Bk by mohlo být Block, tedy hradlo/hláska. Stavědla se označovala Bčíslo (Befehlstellwerk) a Wčíslo (Weichenstellwerk). |
Chomutovák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 661 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 31. července 2006 - 14:35:09 |
|
Ad Gottwaldov: Dovolil bych si sem zkopírovat svůj příspěvek ze vtipů: Koukal jsem namátkově do několika starších JŘ s tímto výsledek: V roce 1953 i 1958 se hlavní Zlínské nádraží jmenovalo Gottwaldov-Zlín, ostatní zastávky ve Zlíně jako dnes, jen místo Zlína Gottwaldov. V roce 1979 už se nádraží jmenovalo Gottwaldov-střed, ostatní stejně. |
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 209 Registrován: 1-2005
| Odesláno Pondělí, 31. července 2006 - 21:51:41 |
|
Qěcy: Ja som spomínal izolované styky, bez ohľadu na konštrukciu. Drevené určite neboli. Máme celú traťovú koľaj izolovanú, na obidve strany. Občas sme mali problémy s izolovaným stykom, prerazeným v skrate. Ovšem, viac toho bolo na výmenách a dop. koľajach v stanici, ako na trati. Pravdepodobne boli silonové, vyzeralo to ako umelá hmota. Koľajové polia pri výstavbe ( r. 1968 ),a gen. oprave ( r. 1985 ) boli okolo 50 - 70 m, presnú dĺžku nepoznám, nakoľko sa zvarovali až po položení. Ešte pamätám, že prvý krát sa použil pri GO Sumec 1000. |
Balik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 706 Registrován: 11-2002
| Odesláno Pondělí, 31. července 2006 - 22:04:03 |
|
Zlámalík & bezstykovka: Dovolím si žblebtnout hlavní poznatek, co jsem si coby prostý pobíječ much odnesl z předchozích poněkud polopatičtějších seancí na tomto fóru: Bezstykovka - je-li po celé svojí délce pevně uchycena (což je předpokladem) - při změně teploty kupodivu nemění svoji délku, pouze se zvyšuje/snižuje vnitřní pnutí materiálu. Což klade vyšší nároky právě na uchycení, v neuchyceném místě (např. při poškození) se síly musí nějak vyřádit, třeba vybočením. Pouze konce celého pásu (neuchycené místo na styku se sousední kolejnicí) dilatují - to vysvětluje Qěcy. Ale nekompenzují tím pnutí z celého pásu, pouze z onoho neuchyceného koncového úseku kolejnice (kilometrový i stometrový pás na koncích v místě klasického styku dilatují stejně). |
Nuts
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 587 Registrován: 9-2003
| Odesláno Úterý, 01. srpna 2006 - 10:42:36 |
|
Proč jsou v Rakousku a v Německu řádově o 20 až 30 km/h vyšší rychlosti na srovnatelných tratích?? Kupř. Plzeň – Domažlice je u nás tak zhruba furt 90 km/h, ale z Furthu do Schwandorfu je běžně 120 km/h apod.
Z nejhoršího jsme uvnitř! |
|
Jpnk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 292 Registrován: 9-2005
| Odesláno Úterý, 01. srpna 2006 - 11:57:02 |
|
AD Nuts protože v německu je povolena vyšší hodnota nevyrovnaného příčného zrychlení česky větší odstředivá síla v oblouku=vyšší rychlost v oblouku.
|
Milanisko
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 29 Registrován: 3-2006
| Odesláno Úterý, 01. srpna 2006 - 13:56:02 |
|
nazdárek dám sem takový neurčitý dotaz myslím že ve filmu Smolař s Louisem de Funésem musí čekat na přejezdu a profrčí tam takový krásný motorák věžák..neví někdo náhodou o jaký typ jde díky Milan |
Aleš Liesk. Neregistrovaný host Odeslán z: 81.19.47.123
| Odesláno Úterý, 01. srpna 2006 - 13:57:45 |
|
... což zase souvisí s kvalitou jak svršku, tak vozidel. Ale i u nás se blýská na lepší časy. Viz dvojí rychlostníky na koridoru. |
Jpnk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 293 Registrován: 9-2005
| Odesláno Úterý, 01. srpna 2006 - 16:37:19 |
|
AD Aleš Liesk častečně taky,ale stejně "přísné" normy má celé bývalé Rakousko-Uhersko,kdežto vetšina "západních" zemí povoluje vyšší hodnoty.
|
Vašut Moderátor
Číslo příspěvku: 471 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 01. srpna 2006 - 19:57:58 |
|
Bezstykovka: podmínkou je samozřejmě nejen dokonalé uchycení kolejnic k pražcům, ale vůbec dokonale provedené lože s dokonalým podbitím... no a když to není tak vybočíme...
Za více peněz méně muziky ... Motto DP hl. m. Prahy od 1.7.2005 Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat... |
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 24473 Registrován: 4-2003
| Odesláno Úterý, 01. srpna 2006 - 20:47:14 |
|
I proto byla 225 dlouhou dobu v obloucích stykovaná a předělání na bezstykový svršek tam provází ukotvování pražců do náspu. PS: Vítej, Vašute, zpátky
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org |
|
dep Neregistrovaný host Odeslán z: 213.19.80.34
| Odesláno Úterý, 01. srpna 2006 - 21:09:13 |
|
traťové mechanismy SVB - speciální vozidlo bagr SVP - speciální vozidlo ????? díky |
lukin Neregistrovaný host Odeslán z: 213.19.80.34
| Odesláno Úterý, 01. srpna 2006 - 21:21:41 |
|
re: dep http://www.vlaky.net/servis/galeria.asp?lang=1&id=475 |
Michal_novotny Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 468 Registrován: 11-2002
| Odesláno Středa, 02. srpna 2006 - 01:41:12 |
|
SVP - strojni vytahovak prazcu |
neregPetrS. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2
| Odesláno Středa, 02. srpna 2006 - 10:43:43 |
|
Nuts: Já to vidím takhle - u nás je povolená hodnota nevyrovnaného příčného zrychlení 0,65 m/s2 a převýšení koleje snížené - asi 100 mm. Celkem to dá asi 1,3 m/s2 odstředivého zrychlení. V Německu budou mít možná kolem 0,9 m/s2 a převýšení plné - 150 mm, to dá celkem 1,9 m/s2. No a odmocnina z poměru těchto hodnot - přibližně 1,2 - to je poměr rychlostí v Německu a u nás. Dále se na tom podepisuje stav tratě, zabzař a alibismus kompetentních úředníků. |
Zlámalík Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19 Registrován: 4-2006
| Odesláno Středa, 02. srpna 2006 - 10:49:45 |
|
2all@bezstykovka: díky za podrobné info, já sice nejsem úplný laik, ale vůbec bych nevěřil, že by se ty podélné síly daly udržet ve štěrkovém loži, navíc když jsou kolejnice držené pružně. Beru za prokázané :-) |
Aleš Liesk. Neregistrovaný host Odeslán z: 81.19.47.123
| Odesláno Středa, 02. srpna 2006 - 11:33:06 |
|
Ech, Petře, to jsi to smotal dohromady. Snížení převýšení oproti teoretickému právě dává tu nevyrovnanou složku příčného zrychlení. Čili pokud snížím o 100 mm, dostanu tím nevyrovnanou složku těch 0,65 m/s2. Pokud snížím o 130 mm, dostanu 0,85 m/s2. Nebo opačným pohledem, působí-li na cestující příčná složka 0,65, tak je nedostatek převýšení 100 mm (bez ohledu na to, jaká je hodnota převýšení jako takového - chybí-li vám půl metru kabelu, je jedno, jestli celého kabelu je metr nebo deset metrů :-). |
Vašut Moderátor
Číslo příspěvku: 472 Registrován: 5-2002
| Odesláno Středa, 02. srpna 2006 - 14:42:40 |
|
MZ: Však to není nadlouho
Za více peněz méně muziky ... Motto DP hl. m. Prahy od 1.7.2005 Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat... |
|
Citátor Předpisový Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73
| Odesláno Středa, 02. srpna 2006 - 16:15:31 |
|
ad neregPetrS: Hodnoty nedostatku převýšení (I) by měly/mohly platit/-ily (k dnešnímu datu) nějako takto: a) ČD(*) I = 100 mm (Anc = 0,65 m/s2) b) DB(**) I = 130 mm (Anc = 0,85 m/s2) c) FS(***) I = 153 mm (Anc = 1 m/s2) * - pro klopidla I = 270 mm na podvozku ** - pro klopidla I = 300 mm resp. výjímečně 330 mm na podvozku *** - přechodnostní kategorie "C", tedy 4 nápr. loko + vozy RIC 160(200) + lehké elektrické a motorové jednotky (třeba Minueto)- ve vnitru většina vlaků jezdí na "B" - tj. hodnota I tuším stejná, jako na DB). Přeji pěkný den. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 605 Registrován: 9-2005
| Odesláno Středa, 02. srpna 2006 - 19:50:16 |
|
CiP: A není vyvíjen tlak na zvýšení hodnoty nedostatku převýšení v ČR? Vím, že tratě stojí za prd, ale aspoň na nově položeném svršku by to šlo, ne? |
Jožo_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 253 Registrován: 11-2002
| Odesláno Středa, 02. srpna 2006 - 20:23:58 |
|
Súvisí to skôr s MHD ale možno mi to aj tu niekto vysvetlí: Keď sa už bavíme o tej bezstykovke, mám zaujímavý postreh: na mnohých TT býva bezstykovka nejako divne urobená: koľaje sú zvarené ale zostali namontované aj spojky a vyzerá to, že je zvarená iba hlava a päta a pod koľajnicou je kus plechu. Videné napr. hocikde v Brne ale aj inde. Aké sú vyhody tejto finty? |
Koudy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 810 Registrován: 3-2004
| Odesláno Středa, 02. srpna 2006 - 21:18:29 |
|
Trochu netradičně, ale nevím, kam to dát. Malý tip pro IDOS(klasická PC verze pro Win) jak zadat více stanic "Přes" (dlouho mi to vrtalo hlavou, a věřím, že nejsem sám-všichni mi zatím tvrdili, že to nelze). Nuže, stoupnout do pole Přes a stisknout magickou kombinaci CTRL+E. Zobrazené okno se seznamem případně rozbalit (>>>) a přidávat stanice/města dle libosti.
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 24522 Registrován: 4-2003
| Odesláno Středa, 02. srpna 2006 - 22:53:06 |
|
Vím, že tratě stojí za prd, ale aspoň na nově položeném svršku by to šlo, ne? Ale jak dlouho při současném „bezúdržbovém stavu”? Z Úval do Kolína už to občas jako po totální modernizaci moc nevypadá . Buď se podceňuje údržba, nebo byla stavba provedena nekvalitně.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org |
|
Ramon Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 94 Registrován: 6-2005
| Odesláno Středa, 02. srpna 2006 - 23:08:43 |
|
Mám otázku: chci si koupit síťovku, a dle webu ČD to musí být pokladna UNIPOK, kde mi ji vydají. Je někde jejich seznam? A je konkrétně UNIPOK v Uherském Hradišti nebo Starém Městě? |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 24525 Registrován: 4-2003
| Odesláno Středa, 02. srpna 2006 - 23:37:29 |
|
Ne, umí to samozřejmě i AVOS. Navíc - je pouze problém ČD (měl by být...), jak tu jízdenku vydají. Takže nevydají-li, tak požadovat takzvanou přímou cestu (=jízdenku, kterou umět vydat umí) a pak se ten již zaplacený obnos od ceny požadované nevydané (zde síťové) jízdenly odečte.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org |
|
Ramon Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 95 Registrován: 6-2005
| Odesláno Středa, 02. srpna 2006 - 23:48:04 |
|
To je teda dost složité - seznam těch stanic je asi těžko dostupný. Co už. A v AVOSu je to kde, abych mohl onoho pracovníka nasměrovat? Jinak díky. |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 24534 Registrován: 4-2003
| Odesláno Čtvrtek, 03. srpna 2006 - 00:47:58 |
|
To záleží na tom, kterou verzi síťové jízdenky... Obecně platí, že stačí, aby na podladně měli počítač (ne POP nebo MOP). Dvoudenní a týdenní verze by snad šla vypsat i na psanou, ale to si nejsem jist a zkoumat to teď nebudu.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org |
|
Láďa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 56 Registrován: 7-2006
| Odesláno Čtvrtek, 03. srpna 2006 - 02:20:22 |
|
Nevím to přesně,ale řekla bych,že Avos je už v os. pokladnách pasé ... |
Bobo Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5204 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 03. srpna 2006 - 07:05:31 |
|
nedostatek převýšení - on je problém v tom, že když se tam dá převýšení moc velký, tak náklady a jiný pomalý vlci moc opotřebovávaj tu vnitřní kolejnici, protože je to moc naklopený.
kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno pouze plynulá doprava může být ekologická |
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 24537 Registrován: 4-2003
| Odesláno Čtvrtek, 03. srpna 2006 - 07:10:22 |
|
Láďa: Tím líp . Tedy by to opravdu neměl být problém, a když, tak obsluhy...
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org |
|
Noltha
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 329 Registrován: 11-2005
| Odesláno Čtvrtek, 03. srpna 2006 - 08:01:38 |
|
Bobo: no nevím ale vždy jsem v oblouku viděl opotřebenou jen tu vnější kolejnici, to vyplívá z konstrukce železničního dvojkolí. Ale nehádám se že to není možné. |
Citátor Předpisový Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73
| Odesláno Čtvrtek, 03. srpna 2006 - 08:26:33 |
|
ad Bobo: Špatně, nedostatek převýšení I není o vnitřní kolejnici, ale naopak o vnější, čím vyšší povolená hodnota I, tím více je "vnějšek" namáhán... PS: To, co popisujete Vy je naopak přebytek převýšení E (pro nákladní vlaky), tam se bere do úvahy opotřebovávání vnitřní kolejnice. PS2: Nakreslete si rozklad sil F a k tomu odstředivé a gravitační zrychlení + schéma vozu s těžištěm na koleji s převýšením, to je pro pochopení podstaty lepší... Zdravím. |
neregPetrS. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2
| Odesláno Čtvrtek, 03. srpna 2006 - 08:54:55 |
|
Aleši, mluvíme každý o něčem jiném. Obecně je maximální dovolené převýšení kolejnic na železnici 150 mm. U nás se tato míra většinou nevyskytuje, pokud si matně pamatuji, bývá to těch 100 mm. (Možná, že konstruktéři jsou vedeni úvahou, že u stojícího vozidla na takto převýšené koleji je složka grav. zrychlení rovnoběžná s rovinou koleje taky přibližně těch 0,65.) O teoretickém převýšení a snížení převýšení vůči teoretickému nebyla v mém příspěvku řeč. |
neregPetrS. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2
| Odesláno Čtvrtek, 03. srpna 2006 - 09:02:16 |
|
CiP:Tak dlouho jsem smolil svůj příspěvek, až koukám, že jsi mne předběhl. Noltha: Zatímco vnější kolejnice bývá vybroušená okolky, vnitřní se zase rozválcovává a vlnkovatí. Čím větší převýšení a pomalejší vlaky, tím více. Většinou se pak kolejnice vtipně prohodí. |
Aleš Liesk. Neregistrovaný host Odeslán z: 81.19.47.123
| Odesláno Čtvrtek, 03. srpna 2006 - 09:24:16 |
|
Petře, fakt si myslím, že se pleteš. Pleteš si převýšení a nedostatek převýšení. Nahlédl jsem do náhodně vytaženého podélňáku, nějaké Dobřichovice a okolí, a čtu tu (skutečná) převýšení jako 137, 139, 141 mm. Takže pokud je potřeba, využívá se i těch 150 mm. Vezměme pro příklad oblouk za žst Zadní Třebáň s parametry 350 / 146. Rychlost odpovídající teoretickému převýšení oněch 146 mm (čili s nulovým nedostatkem aneb An = 0) je 66 km/h. Připustíme-li An = 0,65 (tj. np = 100 mm), dovolená rychlost se zvýší na 85 km/h (v reálu je tam "pro sichr" 80 km/h, možná ale omezuje nějaký oblouk kousek vedle). Pokud bychom povolili An = 0,80 (np = 130 mm), bude dovolená rychlost 90 km/h. Max. hodnota převýšení (nikoliv nedostatku!!!) 150 mm je dána právě tím stojícím vozidlem a jeho naklápěním do oblouku. Zde může být (abs.)hodnota An větší než (mínus) 0,65, protože vozidlo stojí a na lidi kromě An nepříznivě působí i dAn/dt, a to možná víc než samotné An. Konec teoretických kydů :-) Qěci: ale Mlho, však u nás už je na koridoru povoleno jezdit na np = 130 mm (dvojí rychlostníky). |
Bohumil Neregistrovaný host Odeslán z: 62.168.37.70
| Odesláno Čtvrtek, 03. srpna 2006 - 10:29:04 |
|
Max. hodnota převýšení 150 mm je skutečně omezena stojícím vozidlem, jak píše Aleš Lieskovský. Při konstantním nevyrovnaném zrychlení An=0,65 by další zvyšování hodnoty převýšení umožnilo žádoucí zvýšení rychlosti průjezdu vozidel, což by například u lehčích motorových vozů z hlediska účinků na železniční svršek nemuselo být problém. |
Aleš Liesk. Neregistrovaný host Odeslán z: 81.19.47.123
| Odesláno Čtvrtek, 03. srpna 2006 - 12:00:37 |
|
Bohumil: Jenže ty (hlavně boční) účinky na trať jsou způsobeny právě tím nedostatkem převýšení, nikoliv převýšením samotným. Při převýšení rovném teoretickému totiž (při návrhové rychlosti) žádné boční účinky na kolej nejsou, aneb veškerá síla jde kolmo na rovinu kolejí. Shrnuto: pokud držíme An = 0,65 (np = 100), jak navrhujete, tak boční účinky na trať jsou stejné při p = 0, p = 100 i p = 150 mm. |
Ulubos
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20 Registrován: 1-2006
| Odesláno Čtvrtek, 03. srpna 2006 - 12:44:42 |
|
Proč je povolená rychlost dle horních rychlostníků jen pro kotoučové vozy a lok. řad 363,350 (a odvozené od nich)? Je to pouze z důvodu lepšího udržení profilu jízdní plochy nebo je tam ještě něco jiného? |
Bohumil Neregistrovaný host Odeslán z: 62.168.37.70
| Odesláno Čtvrtek, 03. srpna 2006 - 12:54:46 |
|
Ad Aleš Lieskovský - jasně, že nevyrovnané zrychlení je způsobeno nedostatkem převýšení. A při konstantním nevyrovnaném zrychlení a proměnném převýšení musí být proměnný buď poloměr projížděného oblouku, nebo rychlost vozidla. Jsme přece oba žiliňáci.... |
M_v Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2220 Registrován: 6-2002
| Odesláno Čtvrtek, 03. srpna 2006 - 14:14:01 |
|
Aleš: ale Mlho, však u nás už je na koridoru povoleno jezdit na np = 130 mm (dvojí rychlostníky). Kde je to už povoleno? Dneska ráno jsem v Podbabě viděl pod sebou rychlostníky "černý hadr" a [85] (v sousedním úseku je [90], takže předpokládám, že skrz Sedlec bude [90]/[85]). Někdo mi tu před časem "v_výj" rychlostníky na 091 dokonce vypisoval, ale dle viděného mám pocit, že den odhalení (alespoň na kralupské trati) dosud nenastal. To abyste teď upravovali mapy tratí , i když směrem nahoru je to příjemná činnost. |