| Autor |
Příspěvek |
K.T.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 83.208.18.121
| | Odesláno Pátek, 09. března 2007 - 20:07:48 | 
|
ad Tyllerův seznam :
je někde k mání jeho poslední (nebo alespoň předposlední  ) verze ?
ad Neveřejné úzkorozchodky :
není v NA sumář podobné akce z roku 1893/95 - Lehce přenosné dráhy polní ? Podle zadávacího formuláře mělo být také směřováno na České místodržitelství... |
Rosta_kolmix
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1341
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 09. března 2007 - 20:17:55 | 
|
Malý pozdrav z dřínovské cihelny z tohoto úterý:
http://prototypy.bilysklep.cz
http://sergeje.bilysklep.cz
pokec na ICQ: 258883797 |
|
M.Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.25.181
| | Odesláno Sobota, 10. března 2007 - 20:39:10 |
|
Ad K.T.: takovou soupisovou akci jsem neobjevil, zkuste to vy. Zajímavější by bylo podívat se ve Vídni do Kriegsarchivu (možná to zkusím). |
lubochlast
Neregistrovaný host
Odeslán z: 217.64.5.162
| | Odesláno Pondělí, 12. března 2007 - 12:50:29 |
|
Ako pokračuje oprava MÁV 4281/1916 vo Vrútkach. |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Pondělí, 12. března 2007 - 13:13:53 |
|
Vím, že je to jen "třešnička na dortu", ale této velké Maďarce z Vychylovky by opravdu slušela tabulka s označením U 45.901 (číslo je v současnosti volné). |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Pondělí, 12. března 2007 - 14:13:25 |
|
Mimochodem: Víte, že maďarský lokotraktor C 50 č. 3737, který byl dočasně v moci Chrena (doufám, že mu moc neublížil), je již zpět v Maďarsku? Viz www.kisvasut.hu/view_cikk.php?id=541 a fotodokumentace na www.kisvasut.hu/pagebase/showgallery.php?f=92&a=310&t=1 |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 176
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Pondělí, 12. března 2007 - 20:56:35 |
|
tahle C50 se dostala na Slovensko výměnou za jednu BNE 50. tři byly kolem roku 1993 zakoupeny v železárnách Třinec a byly ve sbírce PLŽ. jedna šla do Maďarska, jedna do Zákameného a jedna je ve skanzenu u Mária. jestli se pletu, ať jsem opraven. to znamená, že v maďarsku jsou již 3 loko ř.BNE 50 (z toho 2 ex ČHŽ). no na to, že tam v 50.letech šlo několik málo loko z výroby do hliníkáren v Gantu, tak je tam maj rádi
*když jsme u toho "šíbování" tak loko BS 80 co stála u železničního učiliště Bratislava-Rača, tak tam už není. měla by být na moravě. |
Rudolf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 49
Registrován: 4-2004
| | Odesláno Úterý, 13. března 2007 - 16:24:14 |
|
A kdo tu BS 80 teď vlastní ? Podle mých informací nebyla úplně kompletní ... |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 177
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Úterý, 13. března 2007 - 18:31:14 |
|
ano nebyla kompletní. ty její válce jsou kvalitní imitace. majitelé teď schání výkresovou dokumentaci na výrobu nových. fotky ještě z pomníku najdete na www.uzkyrozchod.com |
Nyplzet
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 24
Registrován: 10-2006
| | Odesláno Úterý, 13. března 2007 - 20:14:58 |
|
Procházím si ony stránky Uzkyrozchod.com a nutí mě to k otázce. Jak jsou na tom ty dvě BN30. Jedna je ta Pezinské tehelne a druhá RD Brezno. Ta první se mě zdá v docela dobrém stavu, ale ta v Brezne je tak nějak ..... čtyřválcová  |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 178
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Středa, 14. března 2007 - 00:00:18 |
|
majitel pezinocké cihelny se zakoukal do úzkých mašin a začíná kupovat různé důlní stroje po slovensku. mašinka (BN30) je dost původní. dnes má už i nějáky BND a DH.
ta co stojí v Brezne je ex ČHŽ, ještě blíže ex LŽ Kamenica n.Cir. nebo ex pomník LŽ Remetské Hámry (dnes je tam něco jiného). nikdo na "balogu" nebyl schopný nikdy říct zda "azorek" (to je ta druhá BN30-ka, provozní ČHŽ) je ta či ona |
antonio
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.102.0.243
| | Odesláno Středa, 14. března 2007 - 11:26:18 |
|
Jedna lehká šotoinformace: Včera v Kamenici n. Lipou spatřena PX 48 zatopená, ještě nedodělaná. Držím palce, ať to čoudí:-) |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Středa, 14. března 2007 - 12:57:33 |
|
V tématu "Tratě v Karlovarském kraji" jsem si všiml zmínky, že větev kaolínové industriálky Nový Drahov - Kateřina je prý už mimo provoz. Mohla by to být příležitost pro soukromého dopravce a muzejní-turistický provoz na tomto návštěvnicky atraktivním úseku. Spíše se tam ale asi dočkáme ... však víte, čeho. |
Mixmouses
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 252
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Středa, 14. března 2007 - 21:43:41 |
|
Však už to znáte - http://zeleznicka.bloudil.cz .  motorová myš |
Nyplzet
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 26
Registrován: 10-2006
| | Odesláno Středa, 14. března 2007 - 22:26:44 |
|
Mixmouses: mohu-li se zeptat, jakou bude mět tragač barvu? |
J.D.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.101.170.74
| | Odesláno Čtvrtek, 15. března 2007 - 07:33:22 |
|
Ad Nyplzet: No přece MYŠÍ, né? |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Čtvrtek, 15. března 2007 - 12:43:11 |
|
Možná nejen provozovatele a opraváře Lxd-2 bude zajímat, že na www.dabie.k-ow.net/~maciek/ lze v sekci Tabor - Lokomotywy najít příručku k obsluze a údržbě této lokomotivy (v pdf). |
Mixmouses
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 254
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 15. března 2007 - 16:02:41 |
|
Ad Nyplzet: samozřejmě myší, jak napsal kolega J.D., ale podle myšího vzorníku, ještě nejsme rozhodnutí, s Tragačem, co mu namalujeme  motorová myš |
Pavel Zoubel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.31.42.6
| | Odesláno Čtvrtek, 15. března 2007 - 18:14:31 |
|
Prosím, nevíte někdo podrobnosti o průmyslové úzkorochodce u Borovan nedaleko Č.Budějovic. Zásobovala Calofrig materiálem z těžební jámy. Jde mi o nějaký odkaz, informace, fotky atd. Děkuji |
Nyplzet
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 27
Registrován: 10-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 15. března 2007 - 18:24:36 |
|
Tak jsem přátelé byl v Dolním Žlebu na pile. Musím říct že dráha je to pěkná, ale nikdo mě neřek že když ji chci vidět budu muset porozprávat s Celníky z německé POLIZEI  a do samotného objektu mě nepustili. Doporučuji si sebou vzít občanku, kterou já si zapoměl v autě. Jinak s vámi Němci mluvit nebudou.  Zítra dodám foto. |
Jožo_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 280
Registrován: 11-2002
| | Odesláno Sobota, 17. března 2007 - 17:34:54 |
|
Vidím, že JHMD si veľmi pekne upravili hlavnú stránku. Je tam na čo sa dívať ;-))) |
BSD
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.240.182.20
| | Odesláno Sobota, 17. března 2007 - 21:30:12 |
|
Odpovídáme na váš dotaz ohledně průmyslové železnice Calofrik Borovany.Tel. č. 724 108 874 |
Petr_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2096
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 17. března 2007 - 23:46:25 |
|
web JHMD - krystova noho, flash... hejbací serepetičky nemá moje připojení rádo...
| NEMOCNÁ PRASATA PATŘÍ DO KAFILERIE! |
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 31542
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 17:22:10 |
|
Ale ten pragotron je pěknej, to se musí nechat. 
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti?   www.danceradio.cz
|
|
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 179
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 20:02:02 |
|
Calofrig Borovany - pod přezdívkou je mejl, stačí napsat o jaké info je zájem. taky něco málo vím.. |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 31586
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 18. března 2007 - 23:36:33 |
|
...ten pragotron je sice pěknej, ale sloupeček zpoždění jaxi nevystihuje realitu, v tomto ohledu propojení na reálnou situaci chybí.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
JC123
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.157.4
| | Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 10:34:44 |
|
Taky jsem koukal... Co dvě minuty načtou data bůhví odkud, ale určitě nám ukážou jen to, co se jim hodí. Tuhle se mi stalo - sedim v JH na Agipu, leju pívo do hlavy, puštěnýho noťasa, prohlížim, co jsem dneska našotoušil, kouknu na web, vlak tu má bejt za chvíli, tak si už další pivo nedám, jdu na nádraží a vlak nikde. Mohl jsem si dát nejmíň ještě jedno!
A teď (10:29) koukám, že R662 má podle nich 15 minut, ale podle on-line polohy 18 minut. Je to chaos!! Takhle nám motaj hlavu a my se nemůžeme v klidu nalejt!!! |
JC123
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.157.4
| | Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 10:43:15 |
|
No prosím! V Žirovnici má R662 17 minut a oni nám furt ukazujou 15!!! |
JC123
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.157.4
| | Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 11:06:52 |
|
... a v JH totéž. Podle lokálky 15", podle online polohy 17". Kdo tam ty čísla píše? Odkud se to tam bere??  Nemohl by se k této zásadní nesrovnalosti někdo odpovědný vyjádřit??! |
Kovářmirek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 162
Registrován: 3-2006
| | Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 12:40:39 |
|
Poněkud nechápu proč se někdo rozčiluje nad disproporcí dvou či tří minut...navíc ukazatele zpoždění vlaků byly a snad ještě jsou pouze s koncovými číslicemi 5 a 0.Tudíž se zpoždění zaokrouhluje na 5 či 10 atd. minut. |
Mixmouses
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 256
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 17:54:45 |
|
Nejnovější novinka - kuk na strejdu
motorová myš
|
Zababa
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.42.16
| | Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 19:26:42 |
|
Možná se to příteli M. Zlivskému zdá jako zázrak, ale pragotron na webu JHMD je online obraz informační tabule ve vestibulu nádraží ČD v Jindřichově Hradci. Zpoždění je tam takové, jaké zadá výpravčí ve službě. Výpravčí ČD samozřejmě, odporný soukromník žádného nemá. Existence tohoto zázraku informačních technologií je výrazem dobré spolupráce ČD a JHMD. Cestující čili kaštan je jen jeden (tedy ne jedna osoba, ale jeden cestující lid). Nebuďte smutnej, Martine Z., když začalo vysílat rádio, taky babky koukaly dozadu, kde jsou schovaný ti trpaslíci. A oni se zatím strašně rychle množili :-))! |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 31619
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 19:55:26 |
|
Jako zázrak jistě ne. To by bylo, kdyby to fungovalo dokonale.
Zmátlo mne, že to hlásilo u všeho včas, ač skutečnost byla jiná.
Pokud je to na základě nádražních tabulí, tak to vše vysvětluje.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Petr_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2112
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Pondělí, 19. března 2007 - 23:31:11 |
|
Mixérový myš - to být moc pjeknej feldbáhn... kiplorový podvozky jsou autentickou rekonstrukcí původního vzhledu nebo východisko z toho "aby to jezdilo"?
| NEMOCNÁ PRASATA PATŘÍ DO KAFILERIE! |
|
Kovářmirek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 164
Registrován: 3-2006
| | Odesláno Úterý, 20. března 2007 - 08:33:31 |
|
Ad Petr K: podvozky na zetce nejsou z kiplor i když k tomu svádí zvláště levá strana obrázku, jsou ze slovenských plaťáků s kluznama a spojeny s rámem vagonu nicohlavy.Originál podvozky z tohoto vagonu se nedochovaly, asi padesát let už byl bez nich a složil jako kůlna. |
Petr_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2118
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Úterý, 20. března 2007 - 16:50:36 |
|
KovářMirek - ne, nerozumíme si (jak dopadl jsem si přečetl na vašich stránkách), ptám se, jestli jde o rekonstrukci původního vzhledu, tedy jestli vagonek jezdil s podobnýma "polníma" podvozkama (na ty se dělaly nejen kiplory, ale vůbec většina vagonů pro německej Heeresfeldbahn), nebo jezdil na jiných a tohle je jenom využití dostupnejch podvozků ze Slovače...
| NEMOCNÁ PRASATA PATŘÍ DO KAFILERIE! |
|
Mixmouses
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 259
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Úterý, 20. března 2007 - 16:55:58 |
|
Původní vzhled myslím nikde zachycený není, bohužel, a stejně jiné podvozky k dispozici nemáme. Myslím, že se můžou podobat těm původním, dost podobných vagonů jsem na takových viděl, jen nebyly tak robustní a měly kratší rozvor a menší průměr kol. motorová myš |
Kovářmirek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 166
Registrován: 3-2006
| | Odesláno Středa, 21. března 2007 - 08:47:37 |
|
Ad Petr K :Nedalo mi to a tak jsem zahrabal v monografii o Kolínské drážce, kde jsou alespoň soupisy vozů i když bez výrobních čísel.Dokonce na jedné fotografii je i jedna Zetka, bohužel jiná než ta naše zachovaná ještě na podvozcích s kluznými ložisky (obdobné měly třeba vozy Kopidlnské drážky cukrovarské)Při náletu na Koramo byla část vozů pro poškození zcela zrušena, opravitelné byly přebudovány a po válce došlo k doplnění vozového parku již o novější vozy (mezi které patří asi i ta naše zachovalá Zetka) na podvozcích s uložením kol v ložiskách /doslova se píše "moderní konstrukce"/ takže můj osobní dojem je že se nám podařilo se přiblížit vzhledu .Bohužel jediný pamětník který tu naši zetku pamatuje ještě jako služební vůz a pak si ji při rušení drážky odkoupil již bez podvozků před rokem zemřel. |
Kovářmirek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 168
Registrován: 3-2006
| | Odesláno Středa, 21. března 2007 - 10:01:48 |
|
Jo, ta monografie je od Jiřího Strnada.Fotky z ní a některé údaje použil i Bauer ve své knize o Úzkém rozchodu v průmyslu a zemědělství. |
Bafy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 127
Registrován: 9-2006
| | Odesláno Středa, 21. března 2007 - 11:07:44 |
|
Zdravím, neví náhodou někdo o nějakém provozu  loko Orenstein & Koppel v Kolíně? byla z roku 1917. |
Kovářmirek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 169
Registrován: 3-2006
| | Odesláno Středa, 21. března 2007 - 11:26:25 |
|
V Kolíně jezdily myslím dvě, to by mohla být ta novější.Podívám se doma do papírů a zítra dám vědět. |
Kwasi
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.102.172.235
| | Odesláno Středa, 21. března 2007 - 16:15:52 |
|
Nazdar pratele,
dostal jsem mailem fotku dulni lokomotivy a zajimalo by me, odkud je, pripadne nejake podrobnosti ke zminene draze ,,CK-Rudany.jpg´´.
Kde vlastne se tato trat nachazi?
S pozdravem a diky Kwasi |
W.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.102.46.205
| | Odesláno Středa, 21. března 2007 - 18:25:19 |
|
Rudný důl na Slovensku. Těžba zastavena. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 181
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Středa, 21. března 2007 - 21:58:12 |
|
Rudňany (dříve Koterbachy) - rozchod 550 mm, bývalý rudný důl. na povrchu pár torz důlních strojů jako i tato polská trolejová lokomotiva LD 21/2 dodávaná na konci 70.let do ČSSR (mj.Kladno) |
Motoluban
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 22. března 2007 - 09:15:14 |
|
Zdar a sílu
Nevíte někdo něco více o lesní železnici Velký Rečkov - Hradčany?Na netu toho o ní opravdu moc k sehnání není.Vyjma jednoho článku, na neoficiálních stránkách Mimoňských. |
Bafy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 132
Registrován: 9-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 22. března 2007 - 19:16:10 |
|
Ad Kovářmirek: Ta o které sháním info je z roku 1917, výrobní číslo 7397, vyrobena v Budapešti. Poslední zmíňka - majetek Draslovka Kolín, inv. číslo bylo špatně čitelné....pravděpodobně 13.381 nebo 13.38. Kdyby byla fotečka jak vypadala, to by bylo nejlepší  . Prohledal jsem zahraniční stránky a nic jsem o ní nenašel. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 183
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 22. března 2007 - 22:21:43 |
|
ad Bafy - tak parní akumulační loko O&K byly v Kolíně v "Draslovce" celkem 2. Ano byly obě z r.1917
a nebyly vyrobeny v Budapešti, ale dodány pro Dynamit Nobel Poszony (Poszony není nic jiného než Bratislava, takže jezdily v "bratislavský dynamitce" či též pro mladší v "dimitrovce"). Obě (č.7396 a 7397) byly zakoupeny v r.1924 do Semtína. Zde obě ještě 1955. Po té co byly koupeny moderní akumulačky z ČKD, byly předány do závodu Kolín - Draslo. To už byly označeny č. A 901 a A 905. Byly odstaveny v únoru a květnu 1967.
Obě byly -normálněrozchodné- takže to sem vlastně nepatří.
Jinak další úzká v Kolíně byla ve zmiňovaném Koramu. Sice neměla mašinku, ale podle plánku závodu byla dost rozsáhlá. |
Bafy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 133
Registrován: 9-2006
| | Odesláno Pátek, 23. března 2007 - 08:22:52 |
|
Ad Zdepa: No, já nevěděl že byla normálněrozchodná, tak proto jsem ji nemohl na zahraničních stránkách najít  . Tak proč měly na výrobních štítcích uvedeno BUDAPEST ??? Jinak nějaké části z této loko se dají ještě najít  a vim o nich . Náhodou nějaké archivní foto by se nenašlo? Díky |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Pátek, 23. března 2007 - 08:39:43 |
|
Ad Motoluban: Chce to hledat i mimo ně a mimo net. Například v dávno zanikém časopise Železničář, konkrétně v č. 5/1987 na str. 74 vyšel článek Rečkovská lesní dráha (autoři K. Dub a V. Novotný), též doprovodné fotky na vnitřní straně obálky. Před několika lety vydaná kniha Vôňa dymu a ihličia - Putovanie za kúzlom lesných železníc (autor J. Junek, v "ČHŽ-centru" na nádraží v Čiernom Balogu /SK/ je možná ještě v prodeji) o rečkovské LŽ píše na str. 206 a násl.
Doporučuji také sehnat prvorepublikové vojenské speciálky této oblasti. Když Vám tady napíšu, že: "Trať začínala na pile v Rečkově, odkud sledovala trasu 1435 mm trati Bakov - Česká Lípa, kterou po 1 km podjížděla. Pak stoupala Černou roklí lesy pod Zadní Kozinec, kde tvořila esíčko a dále pokračovala téměř v přímém směru, překřížila silnici Bělá - Krupá a pod Radechovem pokračovala na křížení s další silnicí Bělá - Kuřivody. Dále zpovzdálí (vlevo) sledovala Mariánskou cestu, ze které asi po 2 km odbočila vpravo k bývalému lesním zámečku Strážov na mýtině. Odtud pokračovala lesy k hájovně Trojzubec. Zde po překřížení silnice Doksy - Mimoň končila asi po 200 m v nákladišti v konečné délce 21,3 km.", uděláte si aspoň nějakou představu? |
Kovářmirek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 170
Registrován: 3-2006
| | Odesláno Pátek, 23. března 2007 - 08:45:13 |
|
Ad Bafy : no a já to hledal v bývalé řepné, tam totiž taky jezdily parní loko Orenstajnky.Už jsem to vydumal tož to sem hodím,třeba se to někomu bude hodit pro doplnění informací.
Takže loko č.1, 30 koňských sil, vyrobená v roce 1894 výrobního čísla 38, dodána v září téhož roku , uspořádání Bt.Rozvod Allanův. Od roku 1895 k ní dodán od Ringhoffera 2osý tendr o objemu 4,5kubíku vody typu T 138 výrobního čísla 1262 o váze 1510kg.Lokomotiva jezdila až do konce první republiky, pak již jen jako záloha a sem tam na posunu, před topírnou byla v roští ještě po zrušení drážky.Pak šrot...
Loko O a K č.2: vyrobena roku 1913, výrobní číslo 6719 čtyřosá s uspořádáním náprav Klien-Lindner (pod přezdívkou Dacan jezdila až do konce drážky).Služební hmotnost 11,2t, 70 koní.Vnitřní rám o rozvoru 1,4m, délka loko 4,4m.Heusingerův rozvod, šoupátka plochá, sichráky už Pop-Coal.
Obě mašinky byly na přetlak 12 atm. a obě vybaveny sacími ejektory (voda při trati ve studnách a potoce u Písečného mlýna). |
Kovářmirek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 171
Registrován: 3-2006
| | Odesláno Pátek, 23. března 2007 - 08:49:57 |
|
Rozchod samozřejmě 700 mm z kovárny. |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Pátek, 23. března 2007 - 10:10:04 |
|
Jak tu bylo výše psáno o normálněrozchodných akumulačkách O&K v kolínské Draslovce, tak jednu z nich (spíše vrak) jsem jako malý kluk ještě počátkem 70.let min. století vídal stát na konci šturců vlečk. areálu Draslovky poblíž silničního přejezdu v lokalitě Kolín,místní nádraží. Jezdili jsme tehdy přes Kolín autem za tetou. |
Bafy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 134
Registrován: 9-2006
| | Odesláno Pátek, 23. března 2007 - 10:21:18 |
|
Ad Cogwheel: Jj, máš pravdu, něco z toho torza se tam stále nachází. Tak kdyby měl někdo zájem, tak se tam vydejte....ale "ať spěchaj, brzo nebudou". Je tam torzo budky s rámečky oken a nějakými elektročástmi. Ale je těžké se tam dostat. Ale pokud chce někdo vědět, jak se tam dostat..... |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Pátek, 23. března 2007 - 10:41:04 |
|
Zajímavé - po tolika letech - a přitom Kovošrot (i s vlečkou) je nedaleko. |
Bafy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 135
Registrován: 9-2006
| | Odesláno Pátek, 23. března 2007 - 11:09:34 |
|
To máš pravdu, ale ony by se nejdřív musely odtáhnout ty kotlíky (cisterny) které tam stojí X let. No a na to je potřeba motorové lokomotivy a ta jezdí na naftu...a nafta něco stojí. Takže to tam zůstane ještě dlouho. Nebo pokud se toho chytí nějaký spolek? Nejlepší by bylo cca 8 chlapů a odnést to ručně  |
Milanisko
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 167
Registrován: 3-2006
| | Odesláno Sobota, 24. března 2007 - 10:09:55 |
|
malý příspěvek k bzenecké úzkokolejce |
magyal
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.224.39.243
| | Odesláno Neděle, 25. března 2007 - 01:55:41 |
|
Posilam foto lokomotivy z lesni drahy v mestecku Ayancik na Cernomorskem pobrezi v Turecku, tusim ze je to O&K, stoji jako pomnik na pobrezi a vypada temer kompletni, kdybyste se pro ni nekdo chtel zastavit:-) Do Kolina by se asi hodila vic, ne BS 80:-)
OT: V Turecku maji vubec na pomnicich docela skvosty, treba primo v Istanbulu pred nadrazimi Haydarpasa i Sirkeci. A kolem trati se vyskytuje obrovske mnozstvi pakovych drezin, nektere z nich se jeste pouzivaji, vetsina zarusta travou. Jedna by se zase hodila do Zubrnic, v Turecku je zadny dobry konec neceka:-)
|
Milanklewar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 60
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Neděle, 25. března 2007 - 11:07:21 |
|
Přátelé,nemáte někdo nějaké informace o úzké ze Suchdola nad Odrou do mlýna v Jeseníku nad Odrou?Dráha byla v provozu někdy v letech 1920-35.Bohužel ani pamětníci,kterých není moc,protože zde žili převážně němci,si nic nepamatují.Dráha patřila pravděpodobně mlýnu.Také bych byl vděčný za ínformace o úzkých v okolí Lhotky nad Bečvou.Byly tam dvě ramena,jedno přímo od nynější Prefy k Bečvě a druhé kolem trati na Hranice a u místa zvané Hájenka se stáčelo směrem k Choryni,k řece.Na těchto kolejích se vozil říční štěrk do betonárky.Drážky fungovaly ještě v 50 letech minulého století.Těleso prvního zmiňovaného ramene je ještě patrné v lesním porostu a je používané jako lesní cesta. |
Petr_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2132
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 25. března 2007 - 20:56:41 |
|
Milanklewar - o suchdolské drážce doporučuji nastudovat v časopise HSM Železnice 4/97 na str. 35 článek "Tajemství Tillova mlýna". Pár zajímavejch údajů ale vytáhnu: rozchod 710 mm, délka kolem 4 km. Postavena v r. 1872, do r. 1900 animální provoz, po r. 1900 elektrický (údajně 2 lokomotivy), napájení z vlastní elektrárny v mlýně (ta navíc napájela i Jeseník a Suchdol). Provoz ukončen v r. 1935 - obce byly přepojeny na veřejnou síť a elektrárna mlýna tak byla atypická a nedokázala se uživit jenom napájením dráhy - a dráha byla téměř komplet snesena.
| NEMOCNÁ PRASATA PATŘÍ DO KAFILERIE! |
|
Pikehead
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.24.4.81
| | Odesláno Neděle, 25. března 2007 - 21:21:32 |
|
Zdravim! Nema nekdo nejake novinky o motoracich Faur a JHMD? |
