Autor |
Příspěvek |
Fousekx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 631 Registrován: 1-2005
| Odesláno Úterý, 17. července 2007 - 13:44:34 |
|
jonáš: Plánovaná životnost 1.sérií MB byla pouchých 5 (!!!) let, za předpokladu, že vůz nebude garážován. Jak víme, realita byla jiná.... |
Poborskiii
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6965 Registrován: 6-2003
| Odesláno Úterý, 17. července 2007 - 14:31:20 |
|
Němci vysadili české děti z nebezpečných autobusů Si tak říkám, co by Němci udělali s těmi našimi panťáky...
http://poborskiii.kvalitne.cz/ http://4koridor.kvalitne.cz/ |
|
Lakro
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 211 Registrován: 8-2006
| Odesláno Úterý, 17. července 2007 - 14:49:48 |
|
Chtěl bych jen podotknout , že vozidla se staví pro ježdění a ne bourání.Před čtyřiceti lety se o nějakých deformačních zonách nikomu ani nesnilo.Moc jich není ani na esech a jsou mladší. Proč? Vozidla by byla určitě dražší , tudíž se to nechává spát i ted'. Jen si vzpomeňte na povyk ,kolem folií na okna, na povyk kolem vybavení vozidel vysilačkama. Vybavení vozidel vyhovujícíma sedačkama.atd. atd. Vždyt' na nic nejsou peníze!!! Hlavně , že se našly na paskvilní rekostrukce nebo pendolina. |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 162 Registrován: 5-2004
| Odesláno Úterý, 17. července 2007 - 15:01:44 |
|
Ad M_V: podle mě má 471 stejné výchozí geometrické podmínky jako 45x. Větší tuhost je pouze výsledkem tvrdších norem a dostupností počítačů (FEM a CAx systémů). |
Lubino Neregistrovaný host Odeslán z: 213.29.92.10
| Odesláno Úterý, 17. července 2007 - 15:50:43 |
|
Myslím, že pasivní bezpečnost se u vozidel uplatňuje již dost dlouho. Pravda je, že před padesáti lety byla tato "věda" v plenkách v porovnání s dnešními normami a technologiemi. Nejsem železniční odborník, takže nevím o žádném povyku. Někde jsem ale četl, že Esa (Pershingy) jsou z "vlnitýho plechu" právě pro zvýšení pasivní bezpečnosti resp. tuhosti skříně. No a na těch pár fotkách co nedávno byly v sekci Nehody je vidět že to funguje. Specielně srážka Esa s mlíkařskou cisternou - tam je vidět že cisterna pronikla do lokomotivy jen do určité hloubky a zbytek skříně vypadá zachovale. Myslím že bobina by byla zmuchlaná celá. V případě Čerčan je také vidět, že panťák se kromě přelomení zplacatil na výšku míň jak metr, zatímco Eso je v porovnání s panťákem jenom "trochu víc ťuknuté" - a to bylo vespod. Takže u Es se s tím někdo určite zabýval, u panťáků si pravděpodobně tenkrát konstruktéři (při tehdejších technologiích) museli vybrat mezi nízkopodlažností a bezečností. |
Alox Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 145 Registrován: 5-2004
| Odesláno Úterý, 17. července 2007 - 16:28:47 |
|
Lubino: Ano, je to tak. Možná bych někde dohledal náčrt se znázorněním deformační zo´ny (taková čárová klikatice) právě na těchto typech lokomotiv. Za povšimnutí stojí, jak je to třeba udělané u lokomotiv řady 131. |
Dusanh
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 521 Registrován: 3-2004
| Odesláno Úterý, 17. července 2007 - 16:46:00 |
|
Mno, dovolím si trochu přidat: - Esa (a i jiné lokomotivy) jsou z "vlnitého plechu" především proto, aby ten zvlněný plech vnějšího pláště skříně mohl mít při stejné tuhosti menší tloušťku - lokomotivy a vozy klasické stavby mají především masivní rám. Najděte si různé fotky z nehod, pokud byla energie nárazu menší než (pomyslná) kritická anebo bylo možno energii vyplýtvat do slabší konstrukce, tak rám vozidla zůstal víceméně neporušen. -u nízkopodlažních vozidel je zdaleka největší problém s pevností skříně právě v oblasti vstupů. Dala by se tam vysledovat určitá analogie s oním blatníkem v tom smyslu, že blatník má také "vykousnutí" materiálu, stejně jako je u vozu dveřní otvor "vykousnutím" v bočnici. Na fotkách z Čerčan je velmi dobře vidět, jak se panťák doslova zlomil právě v oblasti dveří |
P_z
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 569 Registrován: 7-2006
| Odesláno Úterý, 17. července 2007 - 16:56:41 |
|
Chtělo by to zkušebně roztřískat Regionohu... |
Laminatka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 214 Registrován: 9-2003
| Odesláno Úterý, 17. července 2007 - 18:13:59 |
|
Ešte jedna vec je na zamyslenie: Čo by sa stalo keby mali 451 nárazníky?
|
Penik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1104 Registrován: 10-2004
| Odesláno Úterý, 17. července 2007 - 18:47:40 |
|
Ad Laminatka: a do čeho by se upevnily? Já myslím, že to je z hlediska konstrukce 451/2 nemyslitelné.
|
Dusanh
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 522 Registrován: 3-2004
| Odesláno Středa, 18. července 2007 - 06:53:25 |
|
Žabotlam žádný rám nemá, tudíž nemá ani pořádný čelník, do kterého by se uchytily nárazníky. Prakticky by to dopadlo tak, že by se nejprve nárazníky zatlačily dovnitř jako zátka do lahve a poté by pokračovala destrukce přesně tak, jak vidíme na fotkách. Tudíž celkový efekt - nula... |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1310 Registrován: 9-2005
| Odesláno Středa, 18. července 2007 - 09:12:03 |
|
I blbá 810ka vydrží víc, viz Krouna, kde rám vydržel, ale nákladní vozy sejmuly vše nad rámem. |
Němec z Ova Neregistrovaný host Odeslán z: 62.168.2.226
| Odesláno Středa, 18. července 2007 - 17:21:21 |
|
No zrovna 810ku vydávat za vzor pevnosti? V Krouně se srazila se služebním vozem Ds, který má akorát slušný rám a skříň z kovových profilů a peřejek. Při srážce se skříň službáku rozletěla, rám se zvedl a v 810ce se "propracoval" prostorem pro cestující až k záchodu na druhém konci motoráku. Srážkou s těmi loženými vozy řady Eas (při opačném řazení ujeté soupravy) by se rám taky ochotně ohnul. A takový bok 810ky rozpáraný armovacím prutem zasahujícím do průjezdného průřezu mě taky nepřesvědčil. Vždyť je to jen pár oboustranně oplechovaných svařených jäklů. Stejně jako autobusy. |
Alfa_beta
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 91 Registrován: 4-2006
| Odesláno Středa, 18. července 2007 - 19:38:56 |
|
jo ale vozy jely přes 100km/h a 810 33km/h, tudíž srážka v cca 133km/h a v čerčanech o 100km/h méně |
Němec z Ova Neregistrovaný host Odeslán z: 62.168.2.226
| Odesláno Čtvrtek, 19. července 2007 - 09:24:53 |
|
To ovšem nic nemění na nevhodném příkladu. Srovnávat vozidlo lehké stavby s "dospělými" vozy dost dobře nejde. |
Regpetrs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13 Registrován: 2-2007
| Odesláno Čtvrtek, 19. července 2007 - 12:25:59 |
|
Něco z příručky Maruna-Karfík: Elektrická motorová jednotka řady EM 475.1, Praha 1964: |
M_v Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2906 Registrován: 6-2002
| Odesláno Čtvrtek, 19. července 2007 - 15:36:00 |
|
Regpetrs: Hmmm..., je vidět, že poslední srážka neobjevila nic nového. Já jsem měl možnost se před nedávnem povozit "švédským žabotlamem" - konkrétně jednotkou X60 Coradia LIREX od Alstomu, která ještě voní novotou. Je šestivozová na sedmi podvozcích a problém s nízkou podlahou vyřešili vtipně tím, nástupiště S-bahnu mají o schod výš než u ČD (760 mm nad TK), ulička je v celé délce rovná, jen nad podvozky jsou sedadla na nízkých podestách. Tedy něco mezi pražským žabotlamem a metrem. Tím jim odpadly veškeré problémy se zalomením rámu, ale na druhou stranu jsou omezeni na tratě s vyššími nástupišti. |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 166 Registrován: 5-2004
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 02:17:49 |
|
A jak se s tuhostí vypořádali konstruktéři 470 a 471 a dalších pater? Jsou ve střeše nosníky dimenzované na tah, které mají bránit onomu "zavírání švýcaráku" nebo jsou prostě lépe navržené a vydimenzované hlavní nosníky? |
Dusanh
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 523 Registrován: 3-2004
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 07:48:54 |
|
U dvoupodlažních vozidel je sice část podélných sil (ale rozhodně menší část) přenášena i konstrukcí mezipatra, nicméně i tam jde nejvíce spodkem vozu. Podle mě je žabotlam "měkký" díky špatně navržené konstrukci, i v tomhle provedení jednotky s nízkými podlahami ve vstupu šla skříň udělat tužší. Důvod, proč to tehdy udělali takhle lehké, neznám. |
Johny11
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 242 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 08:42:59 |
|
Podélné síly vznikají z toho, jak jsou za sebou železniční vozidla spojena spřáhlovým a narážecím ústrojím. Jednoduše řečeno motorový vůz se rozjede, tažná síla se přenáší z náprav na podvozek, z podvozku na rám, přes šroubovku na hák vlečeného vozidla atd. Při sunutí (u souprav s řídicím vozem např. 471/971)to jde přes nárazníky. Je v konstrukci patrových vozidel nějaký šikmý nosník, kterým by se přenášely síly do rámu mezipatra (pokud takový existuje)? Zkuste, prosím, vysvětlit, jak by se ty síly dostaly "o patro výš"? Nemyslím to ironicky, opravdu mne to zajímá, nejsem strojař. Podle mne je jedinou čásstí pro přenos podélných sil hlavní rám vozidla. |
Johny11
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 243 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 08:55:01 |
|
a ještě jedna poznámka...hodnoťte tu konstrukci z pohledu znalostí, dostupných techologií a materiálů z doby před padesáti lety, ne dnešní. |
Penik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1110 Registrován: 10-2004
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 09:33:46 |
|
Ad Johny11: tak to bych chtěl vidět, jak se se u 471/971 přenášení síly přes nárazníky.
|
Regpetrs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14 Registrován: 2-2007
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 09:41:05 |
|
Zásadní bylo v tomto ohledu rozhodnutí postavit panťák jako vozidlo lehké stavby. To ovšem byl trend 50. a 60. let v celé Evropě a možná i jinde ve světě. Nehody pak zákonitě měly tragické následky - viz např. Radevormwald 27. 5. 1971 |
Regpetrs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15 Registrován: 2-2007
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 09:47:22 |
|
Johny11: Skříň 471/971 je vlastně jedna velká roura z hliníkových panelů. U osobních vozů s ocelovou nebo hliníkovou skříní je tato vždy alespoň částečně nosná. Jelikož přenos tažných a tlačných sil se odehrává ve spodní části, tak se při natažení trochu prohne dolů a při stlačení zase nahoru. To se dá změřit, ale pro člověka je to nepostřehnutelné. Jinak 471 má přenos tažných sil přes centrální spřáhlo, ty "nárazníky" jsou jen pro případ kolize |
Johny11
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 245 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 10:54:58 |
|
Myslím, že stavba panťáků jako vozidel lehké stavby nebylo špatné rozhodnutí. Jinak bychom museli za špatnou prohlásit celou koncepci lehkých motorových vozů a vlaků, počínaje třicátými léty. Stejný trend se razil např. i u autobusů. Přál bych vám vidět, jak vypadaly ŠM 11 po takových 5-7 letech provozu. Jenomže ŠM 11 jsou dávno v autobusovém nebi a jejich vrstevníci panťáci jsou stále nosnou řadou příměstské dopravy v Praze. To znamená, že u 471/071/971 není žádný rám a je to celé samonosné? Dá se někde najít popis a schéma konstrukce? |
Regpetrs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16 Registrován: 2-2007
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 11:39:13 |
|
Ke 471 najdeš něco na http://pantograf.wz.cz . Skříň je dělaná z asi 27 m dlouhých protlačovaných hliníkových panelů - v řezu jsou to dvě desky a mezi nimi příčky - jak příhradový nosník. Otvory se frézují po svaření příslušné části skříně. Vnitřní stěny a podlahy jsou některé přivařené nepřerušovaným svarem, některé přerušovaným a některé přinýtované - dle dokumentace konzultované s firmou Aluswiss. |
Dusanh
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 524 Registrován: 3-2004
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 11:51:24 |
|
To znamená, že u 471/071/971 není žádný rám a je to celé samonosné? Přesně tak a nejen u nich, ale i třeba 470 nebo zrovna žabotlam. Výhodou hliníkových konstrukcí nicméně je to, že ty hliníkové profily ve výsledku dávají větší tuhost, u ocelových staveb se to musí dohánět dodatečným zpevňováním průběžných profilů (ty ale netvoří "rám", nýbrž slouží jako základ pro přenos podélných sil). Co se týče směrování podélných sil přes to či ono patro, lze to docílit vhodnou úpravou tuhosti celků, přes které se předpokládá přenos sil dál do středu vozu. Nicméně i tak je lepší hnát to spodem, alespoň si s tím pak v horních patrech nemusíte lámat hlavu. Konstrukce jako taková to jistě nebyla špatná, ale ani konstruktér si jistě nepředstavoval, že to bude jezdit ještě po 40letech... Špatné na té konstrukci je to, že i slabší náraz vede k její celkové deformaci, resp. k deformaci neopravitelného rozsahu. |
Samlep
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 110 Registrován: 2-2006
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 11:59:06 |
|
Z setkání "historických vozidel" v Praze hl.n. 16.7. :
810 - trabant na kolejích. |
|
Penik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1111 Registrován: 10-2004
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 12:22:11 |
|
Koukám, že výlet do Prahy byl úspěšný.
|
M_v Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2912 Registrován: 6-2002
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 15:20:46 |
|
Firma ALCAN má Ešus v seznamu referencí. Pár fotek hliníkové skříně a profilů je taky na stránkách MSV: Hrubá stavba skříně zevnitř, profily a předek. Tak mě napadlo - ty podélné vnitřní stěny jsou tam jen aby nesly schody do patra, nebo přenáší i část podelných sil z podlahy nad podvozkem do horní podlahy? |
Mcbain Administrátor
Číslo příspěvku: 9675 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 15:34:25 |
|
Regpetrs - Nehody pak zákonitě měly tragické následky - viz např. Radevormwald 27. 5. 1971 Docela mazec. Kam se na to hrabe Krouna.
|
Mcbain Administrátor
Číslo příspěvku: 9676 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 15:37:34 |
|
Johny11 - Myslím, že stavba panťáků jako vozidel lehké stavby nebylo špatné rozhodnutí. Po přečtení toho odkazu si nejsem tak jist.
|
Lubino Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.89.52
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 18:42:50 |
|
Ke konstrukci panťáků: 1) Každá konstrukce má svoje slabé místo. Kdyby dali 3m na každou stranu od dveří samý traverzy, tak se to bude lámat hned za nima. Tímhle způsobem uvažování byste se za chvíli dopracovali k rámu přes celý vůz a to je přesně to o co konstruktérům nešlo. Šlo o stavbu lehké skříně ze zvohejbanech svařenejch plechů. 2) Když dáte na jedno místo konstrukce o hodně víc materiálu, tak se vám to přesně vedle něj bude lámat taky kvůli hmotnosti. Přesněni řečeno kvůli dynamice namáhání. Hmotnost by měla být pokud možno homogenně rozložena po celém objemu - jedině tak se docílí nejlepšího poměru nosnost/hmotnost. Různá setrvačnost různých partií skříně způsobuje další namáhání konstrukce. 3) Když budete některé místo zesilovat, tak aby se to nezhroutilo, musíte zesílit i ty místa, která to zesílené nesou. Takže zase máte začarovaný kruh, který inklinuje k rámové konstrukci. 4) Když se pak potká vozidlo lehké stavby a klasika, jsou z toho Čerčany. To je proste smůla asi jako když se potká osobní auto a kamion. Myslíte si, že by bylo řešením zakázat vozidla lehké stavby??? 5) Kdybyste konstruktérovi panťáku řekli, že to má udělat ze svařenýho hliníku, tak by Vás nechal zavřít do blázince. Ještě i nás ve škole učili že, hliník svařovat nejde. Takže technologický pokrok nám dnes umožňuje stavět ešusy, který splněj současné normy. 6) Ty normy vycházej z praxe - jsou jen tak přísný aby se podle nich dalo vůbec něco postavit. Kdybyste si dneska dali do norem že maj bejt vozidla skleněný, tak naco by Vám ta norma byla, že? A přitom je klidně možný, že za sto let se to tak bude dělat běžne. Proto ty panťáky dnešní normu logicky nesplněj, tenkrát musela bejt měkčí. A to máte se vším. Například Križík dal do Národního divadla osvětlení s dráty izolovanými slámou. A co dneska? Samozhášivé izolace... |
Tajemný_em
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 988 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 19:01:45 |
|
Když jsme u té konstrukce, je pravda, že 451.049 a 050 mají (lépe řečeno z výroby měly) laminátová čela? Ať dělám, co dělám, není to na nich vidět (oproti laminátové 121.085 ). Nejlépe by bylo zjistit to poklepem, bohužel ani jeden z téhle dvojice vozů nemám po ruce. Ví někdo? |
Penik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1112 Registrován: 10-2004
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 19:11:46 |
|
Tak to je pro mě nová informace. Jestli nezapomenu, tak při nejbližší možné příležitosti poťukám.
|
Alox Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 149 Registrován: 5-2004
| Odesláno Pátek, 20. července 2007 - 19:16:19 |
|
No, opatrně s tím poťukáním |
Samlep
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 112 Registrován: 2-2006
| Odesláno Sobota, 21. července 2007 - 16:52:27 |
|
Penik: Byl, navíc jsem se pobavil. Od kdy jezdí Os 9135 do Benešova po trase Praha-Přerov-Havířov-Čerčany-Benešov?
810 - trabant na kolejích. |
|
Penik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1113 Registrován: 10-2004
| Odesláno Sobota, 21. července 2007 - 19:10:30 |
|
Ad Samlep: asi nějaký speciální spoj. Super fotka.
|
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 168 Registrován: 5-2004
| Odesláno Sobota, 21. července 2007 - 22:46:54 |
|
lubino: ad 1 - 3: je to svařovaná samonosná kastle, takže se tam pro zvýšení tuhosti nemusí narvat jedna velká traverza, ale místo toho postupně zvětšovat počet profilů od místa, kde jde tuhost dolů přes celou oslabenou oblast (podle fotek z nehod zhruba od druhého nebo prvního okna v NP části po uložení podvozku). Myslím si, že by se kastle dala udělat tužší už v 60. letech po prvních zkušenostech s EM 475.0. Podle mě se na ČSD nebo ministerstvu dopravy se rozhodlo, že lepší než vylepšovat moderní lehkou konstrukci bude cesta zpátky na stromy a EM 475.1 měla být jen přechodné řešení na pár let, a proto se dělaly jen kosmetické změny... |
Lubino Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.89.52
| Odesláno Neděle, 22. července 2007 - 13:59:37 |
|
No já nevím jestli v 60. letech uměli to, na co jsou dneska všechny ty CADy a počítačové simulace namáhání. Obávám se, že by to na logáru nespočítali ani do konce století. A technologie a la JZD tj. přivařit další plech tam kde to minule povolilo taky není ta správná cesta, uznejte. Pro to co navrhujete Vy platí moje body 2) a zvláště pak 3) tj. důvodem pravděpodobně bude hmotnost, respektive už popsaný začarovný kruh zvyšování hmotnosti. A to nejenom že by se báli překročení zatížení na nápravu ale spíše v tom smyslu, že každý ušetřený metrák je znát na akceleraci a poté jízdních dobách. Vozidlo které veze náklad/lidi na/v sobě má být co nejlehčí, vozidlo které je tahačem jiných vozidel zase co nejtěžší. Politické pozadí věci jako drážní laik neznám a ani ho neodhaduji a proto nekomentuji. |
Johny11
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 246 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 22. července 2007 - 21:06:18 |
|
Pánové, díky všem za vysvětlení. |
JCH Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2
| Odesláno Pondělí, 23. července 2007 - 07:23:36 |
|
Tajemný EM: Je tomu tak, ale byly s nimi problémy - čela se odlepovala a mezi čelem a skříní vznikala mezera. Nejsem si jistý, jestli ta laminátová čela má ještě dnes. |
Tajemný_em
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 990 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 26. července 2007 - 23:32:34 |
|
JCH - dík za upřesnění. Moc nevěřím, že by se na 451.049 a 50 laminát dochoval dodnes. Tyhle experimenty většinou nemívaly dlouhého trvání... |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1348 Registrován: 9-2005
| Odesláno Čtvrtek, 26. července 2007 - 23:49:09 |
|
TM: Hlavně by na tom panťáku byl vidět ten přechod mezi laminátovou kabinou a plechovou skříní, nejspíš by jej kryla lišta ve stylu lokomotiv 75X. |
Tajemný_em
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 992 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 27. července 2007 - 00:08:46 |
|
To jo. Právě proto, že na 49 a 50 nic není vidět, se ptám. Zajímá mě, jak dlouho laminátové čumáky těmhle žábám vydržely. |
JCH Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2
| Odesláno Pátek, 27. července 2007 - 09:12:28 |
|
Včera jsem obhlédl situaci a i když je to opravdu špatně poznat, řekl bych, že 451.049 již laminátové čelo nemá, ale 451.050 ještě ano. Docela se tomu divím, ale zřejmě má štěstí a vyhýbá se střetům s divokými prasaty a velkými psy, jinak by se zřejmě toto čelo nezachovalo. |
Folcek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 352 Registrován: 12-2006
| Odesláno Sobota, 28. července 2007 - 19:12:49 |
|
dneska odjela jednotka 452 005/006 z přerova směr praha, nejspíš byla na soustruhu!!:
nažhavte fotoaparáty na řadu 810 na trati 331 |
|
Musil
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 144 Registrován: 9-2005
| Odesláno Sobota, 28. července 2007 - 19:45:31 |
|
Jedno laminátové čelo (zeleno žluté), jsem viděl odložené v PJ Libeň tak před dvěma roky...
|
Musil
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 145 Registrován: 9-2005
| Odesláno Sobota, 28. července 2007 - 19:55:17 |
|
Posílám fotku z 30.8.2006 v praze Uhříněvsi 451.050, čelo má hladčí než bočnici.
|
Penik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1130 Registrován: 10-2004
| Odesláno Neděle, 29. července 2007 - 08:40:54 |
|
já bych spíš řekl, že je to čelo bráno pod jiným úhlem a není to vidět. Bočnice je ke všemu "rovná" plocha, kde je vše vidět a čelo je tvarováno. Až se s ní potkám prozkoumám, zatím jsem ji nepotkal.
|
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1368 Registrován: 9-2005
| Odesláno Neděle, 29. července 2007 - 09:02:15 |
|
JCH: Jak jsi to poznal? |
JCH Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2
| Odesláno Pondělí, 30. července 2007 - 07:18:16 |
|
Je to slyšet na poklep a u jedné kapsy na světlo (tuším pravé) je odloupnutý kousek laku a tmelu, takže je tam laminát vidět. |
Nereus
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10 Registrován: 2-2007
| Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 20:16:43 |
|
Chtěl jsem se zeptat - když dávali 001 a 002 v Šumperku ten staronový lak, prý zde uskutečnili i opravu v "rozsahu H". Věděl by někdo z vás, co to konkrétně znamená ? (Respektive co tam vše ještě dělali ?) |
Trainster
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 65 Registrován: 1-2006
| Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 20:55:37 |
|
nereus ) neni to treba neco co by napovidalo jak to opravdu bylo ? houno, nebo houby) |
neregPetrS. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2
| Odesláno Čtvrtek, 02. srpna 2007 - 08:27:22 |
|
H = Hlavní oprava. rozsah by byl na několik stran. Postup je v zásadě tento: rozebrat - vyčistit - přeměřit - vadné opravit nebo vyměnit - složit. Velmi důkladně se dělají podvozky, na skříni se kontrolují hlavně nosníky pod nástupními prostory a pak celkově zkorodovaná místa, případně se navaří nové plechy a skříň se nalakuje, pak taky všechny stroje a přístroje uvnitř - kompresor, kontrolér, baterky, AREL, hlavní blok atd. atd. Okna se většinou v rámci možností seřídí, poškrábaná skla se poslední dobou už nemění, stejně jako mírně poškozené sedačky. Taky podlaha se opraví. Ale nerozebírá se podlaha, nedělají se prakticky žádné trubky (ty v břiše už by to potřebovaly), netahají se kabely (pokud ještě nejsou v textilní izolaci). To je tak v kostce to hlavní. |
Trainster
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 66 Registrován: 1-2006
| Odesláno Čtvrtek, 02. srpna 2007 - 09:48:12 |
|
omlouvam se za svuj nejapny zert. respektuhodny vykon, u takovych šperků jako je 451 |
Honzík
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 224 Registrován: 12-2003
| Odesláno Pátek, 03. srpna 2007 - 12:51:02 |
|
451.049 a 451.050: 049 má stanoviště z plechu a 050 z laminátu a přechod není vůbec poznat(zřejmě silná vrstva tmelu). Je to poznat jen poklepem a taky že to stanoviště vůbec "nekvete", jako ostatní žabotlamy. Teď stojí na EKV v Libni(vypadá že nadlouho) a tak jsem hned italským kolegům z Alstomu ukázal, že už jsme dělali laminátový kabiny v roce 1968
|
Bart Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3941 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 03. srpna 2007 - 17:51:24 |
|
Jak to vypadá s jednotkami po nehodě v Čerčanech?
|
Zapa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1642 Registrován: 10-2003
| Odesláno Pátek, 03. srpna 2007 - 20:45:01 |
|
Bart: Doporučuji si přečíst tohle:http://pantograf.wz.cz/novinky.html
|
Bart Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3956 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 03. srpna 2007 - 21:29:34 |
|
Díky za info.
|