| Autor |
Příspěvek |
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 207
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 05. února 2009 - 15:52:16 | 
|
neregPetrS.: ythomas_ct: Co víš? Samozřejmě plocha střechy by nestačila, ale co třeba TV napájené ze solárních článků? Anebo ze solární tepelné elektrárny? http://www.flickr.com/photos/f2g2/2749843139/ Anebo z vesmíru?
http://www.solarhaus.cz/zajimavosti/solarni_energie_z_vesmiru_na_ dosah.html
Bez masivní změny technologií šance. Jednou jsem si to zkusil laicky odhadnout, a vyšlo mi, že naše spotřeba elektřiny (bez ropy!) se řádově rovná rozloze celé naší republiky pro sluníčko. A pak už je skoro jedno, jestli to chcem zpracovat solárními články, sluneční elektrárnou, nebo nějakou technickou plodinou (řepka, nejakostní obilí, vrbová nebo topolová mladina).
A z vesmíru? Laboratorně OK, ale velké problémy se spolehlivostí a hlavně bezpečností přenosu energie v takových objemech na Zem zářením, a tahání akumulací (třeba do vodíku) by se energeticky nemuselo vůbec rentovat. Až to někdo vymyslí tak, aby se to nepodobalo kobercovému bombardování, určitě dostane nobelovku.
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každou informaci (foto, schéma kolejiště, zab. zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, včetně upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. letech, nebo i 80. |
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 209
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 05. února 2009 - 16:17:04 |
|
Hairy_apple: Tommasel-> No, to je možna pravda. Jen kazisveti (ropna lobby) nejak nedovoli aby bylo ALESPON to co pisete. S kolika Gumo-Kolo-Plechovkama na elektriku jste se setkal v zivote? (tim nemyslim trolejbusy a jinou MHD ... ale individualni dopravni prostredek)... Ano, svou roli hraje cena
Ale o ceně to právě je, jako téměř u všeho. Je nutná obrovská počáteční investice, a odezva ze strany obyvatelstva je velmi nejistá. A donedávna měly elektromobily dojezd max 100 km, a pak několik hodin nabíjet. Kdo by do něčeho takového šel, když i ta poslední benzínová šunka dojede 5x dál na minutové "nabití" u benzínky, že? Paranoikové mohou plácat o ropné lobby, ale ty nějakou aktivitu ani moc nepotřebovaly, stačilo jen neinvestovat svoje vlastní peníze do konkurenčního výzkumu.
V tomhle směru mi připadá nadějný projekt státu Izrael. Izrael je tak malý, že tam stejně málokdo potřebuje jet dál než 100km v kuse, a tak do elektromobilní infrastruktury (nabíjeci stanice, měnírny AKU-beden, účast na projektu automobilek na AKU auto s výměnnou AKU-bednou, solární elektrárny ve vlastní poušti) investují státní miliardy, a benzínová auta zakáží z politických důvodů - arabové go home.
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každou informaci (foto, schéma kolejiště, zab. zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, včetně upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. letech, nebo i 80. |
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 211
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 05. února 2009 - 16:23:19 |
|
ythomas_ct: Dobrá, to beru - vozidla elektrické trakce, sosající "šťávu" z trakčního vedení! ... hledat alternativní zdroje pro nezávislou trakci zrovna na železnici, kde je relativně jednoduché trať "prostě" elektrifikovat, mi přijde v současné době trošku uhozené...
Mě vůbec ne. Už jen při stávající koridorizaci by to při neexistenci nezávislé trakce byl horror. Co neustálé napěťové výluky? Na co by asi jel vláček dráteníků? Nebo železniční jeřáb s kolejemi? Atd. Minimálně AKU mašiny nebo H2 mašiny nutné.
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každou informaci (foto, schéma kolejiště, zab. zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, včetně upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. letech, nebo i 80. |
|
ythomas_ct
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.204.234.90
| | Odesláno Čtvrtek, 05. února 2009 - 18:22:39 |
|
Ad Tommasel: Zajisté, nějaká vozidla nezávislé trakce pro tyto účely být musí, ta akumulátorová vozidla budiž! Ale např. masivní rozšíření vozidel s vodíkovým pohonem?! Stejně ten vodík musíte nějakým způsobem vyrobit! A velmi pravděpodobně to bude s využitím energie elektrické... |
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 214
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 05. února 2009 - 19:50:55 |
|
ythomas_ct: A velmi pravděpodobně to bude s využitím energie elektrické...
Možná ano, možná ne. to ale není to nejpodstatnější. Problém je v "nádrži" a její váze.
Li-Ion baterie:
120-200 Wh/kg (s "nádrží")*
Zkapalněný vodík:
1700 Wh/kg (s nádrží cca jen polovina)
Benzín:
6680 Wh/kg (bez nádrže, ta ale není moc významná)
Dost velké rozdíly, že? AKU prostě bude na dojezd s vodíkem hrozně prohrávat. O benzínu nemluvě.
(S touhle tabulkou paranoidní řeči o sabotáži elektromobilů olejářskou lobby přeci jen trochu blednou, že?)
___________________
*těch 120 je v autě od Tesla Motors, těch 200 snad v nějakém mobilu - drahé
Ale pozor, ty výpočty jsem dělal jen tak z voleje a moc se mi nelíbí. Hlavně u vodíku je to možná jinak...
(Příspěvek byl editován uživatelem tommasel.)
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každou informaci (foto, schéma kolejiště, zab. zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, včetně upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. letech, nebo i 80. |
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 215
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 05. února 2009 - 20:38:21 |
|
Na druhou stranu, účinnost přenosu energie z elektrárny k motoru je prý u H2 25%, u AKU 86%. Ale pozor, bez dopravy "nádrže", která se váhou hodně liší, takže s dopravou té energie to bude jinak. A se započítáním účinností motoru zase jinak. 
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každou informaci (foto, schéma kolejiště, zab. zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, včetně upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. letech, nebo i 80. |
|
Hairy_apple
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 84
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Úterý, 10. února 2009 - 14:09:07 |
|
Tommasel-> No... kdyz tak koukam na ty pocty... Sice tam jsou uvedeny Wh "ulozene" v nadrzi (nebo baterii)... ale prave ta ucinnost motoru je jina !!! A ted nemluvim o procentech ale desitky procent. Vzdyt preci naftovy motor ma ucinnost kolem 35% a elektro motor treba 90%... (zalezi na typu a provedeni samozrejme...)
Jinak mala poznamka: Zkuste si nekdo zmerit jak casto a jak daleko a jak velkou rychlosti jezdite autem !!! Pokud nepocitam lidi, kteri se denne prepravuji BRNO - PRAHA, pak si myslim, ze na nakupy do globusu by elektromobil (treba i na baterie) stacil odhadem tak 70% lidi. A prave tito lide jezdi hodne po meste, kde se nejvice projevuji emise... !!!
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 224
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Úterý, 10. února 2009 - 15:51:27 |
|
HA:
Motor: to ano, motorem jsem se nezabýval, a také jsem to napsal. Jenže když poměr účinností motoru je řádově 1:3 a u Wh/kg "nádrže" řádově 1:50, asi to nějaký dopad mít bude. Navíc při vyprazdňování se Li-Ion "nádrž" nezlehčuje. Prostě vozit průměrně 30 nebo 800 kg není zanedbatelný rozdíl.
70%:
Nevím jestli 70%, ale určitě hodně - ale jen jako druhé auto do rodiny.  Prostě dojezd je dojezd, a ten, kdo dojezd potřebuje i jen 2x ročně bude ještě dlouho volit benzin/nafťák. Přinejmenším do té doby, dokud nebude v mnoha státech Evropy dost hustě něco jako Izraelský model.
Pro tuhle diskusi je ale zajímavější, jestli by se s tím už "dnes" dokázaly vyrovnat mašiny dnes obvyklých kategorií. 
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každou informaci (foto, schéma kolejiště, zab. zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, včetně upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. letech, nebo i 80. |
|
Gor
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 564
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Úterý, 17. února 2009 - 20:40:06 |
|
Hairy_apple>
Porovnavat naftovy a elektricky motor je dost mimo misu. Doporucuju nezapominat, ze naftovy motor premenuje primarni energii na uslechtilou, kdezto elektromotor uslechtilou na uslechtilou. Ta premena z primarni energie s onou bidnou ucinnosti se musi realizovat jinde. |
Hairy_apple
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 88
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 23. února 2009 - 16:38:17 |
|
Gor-> Jasne, ze ta premena je jina... Ale pokud Tommasel uvadel hodnoty Wh/kg pro ruzne "uloziste" energie... Uvedl hodnotu energie, kterou v ni uschova nebo hodnotu "mechanicke energie", kterou ziska na vystupu motoru (treba na obvodu kol)???
Benzin (nafta) x Vodik x Baterie - kazde "uloziste" ma sve pro i proti ale dulezity nakonec asi bude stejne vysledek, ktery poda dane vozidlo !!!
Uvidime co prinese budoucnost...
|
Hairy_apple
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 89
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 23. února 2009 - 16:45:44 |
|
Tommasel-> Tak prvnim pokusem asi budou hybridni vozidla. Samozrejme uz kazdy slysel o lokomotivach GE http://www.getransportation.com/na/en/docs/806574_050504_Hybrid-l ocomotive_OP.pdf. Zaslechl jsem neco o tom, ze i unas se chysta vyroba hybridni lokomotivy.
Zajimalo by me proc se neuchytila lokomotiva A219... Pokud by se do ni "nasazely" nove typy baterii misto puvodnich, mohlo by to byt celkem dobre vozidlo. Na vleckach typu cely den stojim a pak hodinu jezdim by urcite uplatneni nasla ne?
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 263
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 23. února 2009 - 18:41:42 |
|
HA: Tak prvnim pokusem asi budou hybridni vozidla. Samozrejme uz kazdy slysel o lokomotivach GE http://www.getransportation.com/na/en/docs/806574_050504_Hybrid-l ocomotive_OP.pdf. Zaslechl jsem neco o tom, ze i unas se chysta vyroba hybridni lokomotivy.
Hmm, koukám, desítky let provozovaný hybridní model lokomotivy zatížili tunami dalších AKU baterií ve prospěch rekuperace a krátkodobého špičkového výkonu - no lepší než nic, jistě to bude vylepšení, ale asi nic světoborného.
Na rozdíl od čisté Li-Ion to jistě bude mít výhodu, že pojede i za mrazu. 
(Příspěvek byl editován uživatelem tommasel.)
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každou informaci (foto, schéma kolejiště, zab. zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, včetně upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. letech, nebo i 80. |
|
Hairy_apple
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 90
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Pondělí, 23. února 2009 - 21:13:19 |
|
Tommasel-> Taky si myslim, ze tento system (Hybrid) je vhodny hlavne u posunovacich lokomotiv, protoze kapacita baterii je mala.
|
Vytrezvitel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 235
Registrován: 9-2002
| | Odesláno Neděle, 03. května 2009 - 18:36:49 |
|
Tommasel - parametr Wh/kg je jen jedním z mnoha, který je nutno uvažovat. Dále máte parametry jako W/kg, W/$, Wh/$, životnost, atd...Dneska jsou rozhodující především ty, kde je nějaký ten $. A s nimi budou mají technologie na bázi H2 hodně velký problém. Na druhou stranu Li-ion technologie v případě plug-in hybridních aut s čistě elektrickým dojezdem 40mil, už splňují prakticky všechna kritéria USABC kromě bezpečnosti a provozuschopnosti v intervalu -30°-+55°. Pokud se jim podaří takovou baterii stvořit bude použitelná i pro železniční vozidla. Sice asi ne pro náklady Union Pacificu, ale pro příměstské, často zastavující určitě. |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Pondělí, 04. května 2009 - 14:08:17 |
|
V jiné diskusi jsem už uváděl odkaz: www.h2bus.cz Projekt má asi skluz (technické potíže?): Sice o něm vyšel článek v nejnovějším čísle časopisu Městská doprava, ale reklamní tablo o projektu visí u konečné autobusu l. 371 v Řeži (před ÚJV, na opačném břehu Vltavy než je železniční zastávka) už delší dobu a není mi známo, že by se u té cedule funkční vzorek nového autobusu vyskytl, natož vlastní silou tam dojel (nemyslím přímo na lince 371, ale aspoň za účelem focení). |
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2003
Registrován: 9-2004
| | Odesláno Středa, 06. května 2009 - 19:51:20 |
|
Ad Cogwheel: ta tabule tam visí od začátku projektu, jak to bývá u mezinárodních projektů zvykem. Jako obyvatel Řeže bych tu FCbus rád viděl; nicméně ÚJV je "jen" koordinátorem projektu, fyzicky bude realizovat asi jen to focení. Číhal bych spíš v Plzni. Každopádně jsem zvědav, jak to dopadne. FC busů je po světě mnoho (možná už několik stovek), ale nejsem si jist, kolik jich s FC kombinuje akumulátory i superkondenzátory. |
810 292-3
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.71.82.18
| | Odesláno Pátek, 29. května 2009 - 20:55:01 |
|
Vodíkový autobus míří do finiše |
Pisecan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 292
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Úterý, 02. června 2009 - 18:19:27 |
|
810...: To je sice fajn, že se sníží emise síry apod., ale jaksi tyhle bazmegy neřeší to, že stejně pro výrobu vodíku se někde bude muset spálit uhlí (hnědé ).
Dokud se nebude elektřina nebude vyrábět především z jádra, tak je to prašť jako uhoď. A pak nebylo by bezpečnější používat vysokokapacitní kondezátory (něco jsem četl o využití aktivního uhlí jako substrát elektrod) a úplně nejradějí troleje.
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 400
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Středa, 03. června 2009 - 10:15:21 |
|
Pisecan: Dokud se nebude elektřina nebude vyrábět především z jádra
Jenže ona bude. Až pojedou jaderky 4. generace (ty co uměj přepalovat zbytky po např. Temelínu), bude to už dostatečně rozumný zdroj, aby už ekoaktivisty v tomhle punktu kdekdo poslal do háje. A to bude předpokládám ještě o dost dřív než fúze. Takže vodík s výhledem 10-20 let dopředu je právě současně ve hře.
Jinak troleje jsou samozřejmě fajn, ale nikdy nebudou 100% všude, už jen kvůli stavbám, výlukám a poruchám. A chcem opravdu zadrátovat i ten poslední šturc? Kdybychom se bez této infrastruktury navíc (= poruchy, zlodějina, ztráty ve vedení, zábor půdy, organizace a zaměstnanci a peníze navíc) mohli jednou obejít, nebylo by to špatné.
(Příspěvek byl editován uživatelem tommasel.)
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každou informaci (foto, schéma kolejiště, zab. zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, včetně upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. letech, nebo i 80. |
|
Pisecan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 297
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Středa, 03. června 2009 - 13:26:27 |
|
ty co uměj přepalovat zbytky po např. Temelínu
To by neměl být problém ani teď, technologie na "přečištění" odpadu jsou. Jen je to nevýhodné z hlediska náročnosti a legislativy (jedná se o vysoce jedovatý a zároveň celkem radioaktivní odpad), takže se to nikde nedělá. Jen mám totiž takový pocit, že největším problémem nejčistší výroby energie jsou právě ekoteroristé...
S tím drátováním máte částečně pravdu. Teď je tu ještě otázka: nakolik dobrou mají palivové články účinnost (teoretickou, ne ty bazmegy, které jsou dnes s velkou pompou ukazovány; ale včetně výroby vodíku!!!) a jak na tom jsou (a zároveň jaké je technologické maximum) ohledně špičkových poskytnutelných proudů. Pak je tu otázka poměru hmotnost/kapacita. Osobně si myslím, že je lepší vyvíjet něco na způsob vysokokapacitních kondenzátorů. Také je potřeba dobře zvážit bezpečnostní aspekty obou možných řešení.
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 402
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Středa, 03. června 2009 - 14:19:39 |
|
Pisecan:
Technologie je, ale problém je v tom, že to funguje zatím v laboratoři, ne ve velkém. Ještě nedávno by to bylo i energeticky ztrátové, teď už je to (v laboratoři) rentabilní. K ekonomicky rentabilní velké elektrárně se musí ještě kus cesty ujít. (Podobně by se totiž dalo říct, že technologie je i pro fúzi.)
No, v autech už to pomaličku začíná, např. http://www.hybrid.cz/sportovni-elektromobil-tesla-roadster
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každou informaci (foto, schéma kolejiště, zab. zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, včetně upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. letech, nebo i 80. |
|
Pisecan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 298
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Středa, 03. června 2009 - 14:36:03 |
|
Než retabilní, spíš bych řekl, že je levnější zpracovat rudu, než "vyhořelé" palivo, viz Vaše i moje důvody.
Ad to auto: celkem hezký vtip, neb jezdí na Li-ION akumulátory. To je technologie jaksi nevhodná pro dané účely (poměr kapacita/hmotnost, životnost, efektivita, cena...).
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 403
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Středa, 03. června 2009 - 15:32:38 |
|
Než retabilní, spíš bych řekl, že je levnější zpracovat rudu, než "vyhořelé" palivo, viz Vaše i moje důvody.
Právě ta rentabilita v masivním provozu je důležitá. Znamená to možnost při náhlém prudkém zdražení fosilních paliv (jako nedávno u surové ropy), a to je to o co nám jde.
Ad to auto:
...zato se prodalo a jezdí pár set kousků už dnes. Jde hlavně o to, že se trh elektromobilů nastartoval a pomalu se rozvíjí. A to je pro ty "vaše" ultrakapacitory potřebné.
poměr kapacita/hmotnost, životnost, efektivita, cena...
Tyto parametry u ultrakapacitorů znáte? Pokud vím, kvůli mizernému poměru kapacita/objem jsou zatím prakticky nevyužitelné pro trakci - narozdíl od Li-Ion.
(Příspěvek byl editován uživatelem tommasel.)
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každou informaci (foto, schéma kolejiště, zab. zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, včetně upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. letech, nebo i 80. |
|
Pisecan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 299
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Středa, 03. června 2009 - 16:48:55 |
|
Tyto parametry u ultrakapacitorů znáte?
Znám, při dnešních provedeních jsou obrovské a zároveň nebezpečné - při průrazu. Ale uvědomte si, že kapacatita kondenzátoru závisí (krom jiného, ale to jsou v podstatě detaily-nějaká ta všivá konstanta a vzdálenost elektrod) na kolmém průmětu elektrod a jejich vzdálenosti. Tady je hodně prostoru, jak zdokonalovat. Navíc nabíjení/vybíjení není příliš ztrátové v případě kvalitních kondezátorů, navíc hraje roli velmi vysoká životnost.
Obecně nejsem ani proti akumulátorům, jen Li-ION technologie je pro trakci nevhodná (zlaté Pb akumulátory).
Spíš si myslím, že vodíkové palivové články nejsou nic extra, neboť výroba vodíku je zbytečně energeticky ztrátová. Nejspíš tedy elektrolýzou vody (lepší postup mě nenapadá - termický rozklad by asi nebyl to pravé ořechové...). A navíc se tenhle zdroj bude muset stejně doplnit nějakým pomocným zdrojem pro vykrytí odběrových špiček - nepředpokládám, že to bude nějak flexibilní řešení.
PS: To je odporný výraz "ultrakapacitory", ježí se mi všechny vlasy...
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 404
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Středa, 03. června 2009 - 17:33:04 |
|
Pisecan: jsou obrovské a zároveň nebezpečné - při průrazu. ... Tady je hodně prostoru, jak zdokonalovat.
No právě. Prostor tu je jistě nadlouho, ale s Li-Ion se i přes jejich nevýhody dá jezdit už dnes, proto to podle mě není "hezký vtip" ale fajn počin.
Pisecan: termický rozklad by asi nebyl to pravé ořechové...)
A pročpak ne? Termický rozklad na chladicím okruhu jaderky 4. generace právě je to pravé ořechové. Právě proto, že je to účinnější než elektrolýza.
Pisecan: A navíc se tenhle zdroj bude muset stejně doplnit nějakým pomocným zdrojem pro vykrytí odběrových špiček
Nemohu se dobrat, co jste mi tím chtěl napsat. Co se má doplnit v době špičky, výroba vodíku do flašek přece ne? Ale výroba vodíku elektrolýzou by mohla vykrýt naopak energetická sedla, to ano.
PS: Máte pravdu, ultrakapacitor je hrozný výraz.
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každou informaci (foto, schéma kolejiště, zab. zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, včetně upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. letech, nebo i 80. |
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 405
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Středa, 03. června 2009 - 17:56:45 |
|
Pisecan:
Máte nějaká novější čísla? Já znám pro - ehm - vysokokapacitní kondenzátory - jen 12 Wh/kg a 5 Wh/dm3. A to není (zatím?) nic moc oproti Li-Ion a Li-Polymer, které jsou o řád až dva řády v tomhle lepší.
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každou informaci (foto, schéma kolejiště, zab. zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, včetně upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. letech, nebo i 80. |
|
Pisecan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 301
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Středa, 03. června 2009 - 18:37:56 |
|
Co se má doplnit v době špičky, výroba vodíku do flašek přece ne?
Ale houby, špičková spotřeba proudu, při rozjezdu a pod.
Termický rozklad na chladicím okruhu jaderky 4. generace právě je to pravé ořechové.
Hmmmm, otázka čeho, vody? Pokud vzniklou směs udržím neustále v dostatečně energeticky bohatém stavu tak, aby nezreagovala zpět na vodu, tak je vše ok. V případě, že však dojde k snížení energetické hladiny na hodnotu, kdy už není schopna stabilně existovat a zároveň je vyšší než hladina iniciační energie - viz Černobyl - pude to zpátky na vodu... Asi není zrovna příjemné separovat složky za daných podmínek.
Spíš myslím na to, jak je to s životností Li-* akumulátorů a jak se chovají při opravdu velkých vybíjecích proudech. Samozřejmě nemyslím zbytek po výběru z třetí jakosti z Číny.
Ohledně poměrů výkon/hmotnost(objem) zkusím popátrat. Jen bych se zeptal: myslíte ty hračky, které se dají sehnat v obchodě, nebo hračky na stolech vědců?
(Příspěvek byl editován uživatelem Pisecan.)
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 406
Registrován: 10-2008
| | Odesláno Středa, 03. června 2009 - 19:02:14 |
|
Pisecan: Jen bych se zeptal: myslíte ty hračky, které se dají sehnat v obchodě, nebo hračky na stolech vědců?
Lépe obojí!
(Ale úplně nejlépe to, co už se z toho stolu pomalu dostává někam dál, a má lepší perspektivu, než že si na tom stole pobude ještě dlouhá desetiletí.)
Pisecan: Hmmmm, otázka čeho, vody? ...
Jinými slovy - technologii tepelného rozkladu vody nepovažujete za dostatečně zvládnutou?
Pisecan: Ale houby, špičková spotřeba proudu, při rozjezdu a pod.
No tak to jo, na to těžko něco lepšího, když máme rekuperaci.
(Příspěvek byl editován uživatelem tommasel.)
(Příspěvek byl editován uživatelem tommasel.)
| Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každou informaci (foto, schéma kolejiště, zab. zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, včetně upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. letech, nebo i 80. |
|
Pisecan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 302
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Středa, 03. června 2009 - 19:58:09 |
|
technologii tepelného rozkladu vody...
Zatím jsem o tom neslyšel nic povzbudivého - reálně použitelného, což ovšem nevylučuje, že postupy neexistují.
Jestli o tom víte nějaké zajímavé novinky, sem s nimi. Osobně mi to totiž nijak moc nesedí, neb směs kyslík-vodík je dosti nestabilní a stačí jen malá iniciační energie a  .
|
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2006
Registrován: 9-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 04. června 2009 - 08:36:53 |
|
Pisecan: ráčej si něco přečíst, vaší diskuze se týká strana 3. Ne že by o SI cyklu nebylo napsáno nic jiného, ale tnehle článek je čerstvý, tak si pamatuju a pro ilustraci to stačí. |
Pisecan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 304
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 04. června 2009 - 13:39:43 |
|
Kubrt: Hm, to vypadá velmi zajímavě, já se ale spíše bavil o přímém termickém rozkladu... To ale nevadí. Otázka je, nakolik je Vaše technologie efektivní - každý krok navíc dle termodynamického zákona o entropii přináší ztrátu energie - , nebo se spíš jedná o síť na granty?
|
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2008
Registrován: 9-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 04. června 2009 - 14:17:27 |
|
Jak píšeš, přímý termický rozklad není realizovatelný protože separace produktů. Nějaký nepřímý cyklus tam být musí.
udržím neustále v dostatečně energeticky bohatém stavu tak, aby nezreagovala zpět na vodu
To je kolik stupňů? Já si to umím spočítat, ale jak je to reálně nevím (termochemická data pro vysoké teploty nemám). |
Pisecan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 305
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 04. června 2009 - 17:29:53 |
|
To je kolik stupňů?
Co jsem viděl v materiálech VŠCHT (nestuduji tam), tak pro přímé rozložení je třeba teplota 2000-3000°C, což i při nižší hranici je celkem problém.
|
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2010
Registrován: 9-2004
| | Odesláno Pátek, 05. června 2009 - 08:04:02 |
|
Pisecan: mě to spíš vychází k těm 3000, z prostého výpočtu rovnovážné konstanty. Což už je samozřejmě v technologickém měřítku těžko realizovatelné. Naproti tomu SI cyklus se pohybuje pod 900 stupňů, což je materiálově příznivější. |
Pisecan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 307
Registrován: 2-2009
| | Odesláno Pátek, 05. června 2009 - 10:36:25 |
|
Kubrt: nechtělo se mi to hledat, tak jsem nepsal rozmezí, ve kterém jsem tam hodnoty viděl (byl to užší interval).
Jinak jsem v těch materiálech viděl i postup jakési redukce pomocí železa, který vyžaduje daleko nižší teploty, ale zase se spotřebuje elementární Fe.
|
Honzasl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2128
Registrován: 3-2004
| | Odesláno Pátek, 05. června 2009 - 22:59:33 |
|
Uvažoval někdo někdy nad tím, jestli by se nedala klimatizace ve v osobních vagonech využívat i pro podporu vytápění v méně chladných dnech jako tepelné čerpadlo? |
Bručoun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2149
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Sobota, 01. srpna 2009 - 19:33:31 |
|
Neekologický vlak |
Mzitka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1141
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Sobota, 01. srpna 2009 - 21:16:47 |
|
Add. Bručoun - ten článek je pěkný blábol. Copak na výstavbu silniční infrastruktury se nespotřebuje nic? Zábor plochy u 4 proudové dálnice je výrazně vyšší než dvoukolejné trati.... Opravny aut a autobusů jsou čisté provozy a nespotřebovávají energii?? Autor si šikovně vybral jen několik dat a ostatní zamlčel.... horší článek na tohle téma jsem snad ještě nečetl. |
Bručoun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2151
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Sobota, 01. srpna 2009 - 21:31:28 |
|
"Copak na výstavbu silniční infrastruktury se nespotřebuje nic? Zábor plochy u 4 proudové dálnice je výrazně vyšší než dvoukolejné trati...."
Nechci dělat žádné dalekosáhlé závěry z novinového článku. V současné době ale je fakt, že po železnici se v průměru vozí mnohanásobně méně nákladu i osob, než po silnici. Zábor železnice, celkově nižší, je vzhledem k výkonu méně efektivní. Podíl tun a metrů čtverečních záboru je pro železnici nepříznivý. Silnice mimoto nepotřebuje takové množství budov, aby mohla fungovat. Nemůžu potvrdit ani vyvrátit všechny údaje v článku, některá tvrzení ale jsou správná. |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 3516
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 02. srpna 2009 - 13:01:15 |
|
Já myslím, že ten článek dokládá jediné - za jaké blbosti je možné schovat veřejné výdaje za vědu a výzkum. Předpokládám, že za zjištění těchto plků by žádný soukromý investor své peníze nevyhazoval...
Jinak z toho pohledu je určitě nejekologičtější doprava po oběžné dráze... |
Bručoun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2158
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Neděle, 02. srpna 2009 - 14:17:34 |
|
Trainspot: Tak příkrý bych nebyl. Kdyby jediným efektem výzkumu bylo všeobecné přijetí faktu, že železniční doprava není vždy a za všech okolností ekologická, tak to byly relativně účelně vyhozené peníze. Háček je "jen" v tom, že střízlivě uvažující člověk k podobnému závěru dojde i bez rozsáhlého výzkumu.
Na to, abych zjistil, že třívozový vlak, vozící denně oběma směry do 20 lidí je neekologický, nebo že jsou neekologické sólo 810 a Švejci, opravdu není třeba nic moc zkoumat. Stejně tak je očividná neekologičnost výstavby, nebo rozsáhlé rekonstrukce, tratě, po které se vozí málo nákladu i málo lidí. |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 3518
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 02. srpna 2009 - 16:29:26 |
|
Jo, trochu jsem se nechal unést - jde spíš o to, že segment, kde jde vzájemně nahradit pozemní železniční a leteckou dopravu je poměrně úzký. Konkrétně tedy v Americe. Teď mě napadá, jestli to třeba není součást lobování letecké kliky v rámci nedávných záměrů Terminátora na vybudování sítě VRTek v Kalifornii?
Kdybychom to brali takto do důsledků, tak k tíži železnice je potřeba připočíst i palivo propálené při šotoušení |
810 292-3
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.71.82.18
| | Odesláno Neděle, 02. srpna 2009 - 19:50:29 |
|
V tom článku mi chybí jedno zásadní srovnání:
„K jízdě vlakem zdaleka nestačí jen nafta pro dieselovou lokomotivu nebo elektřina pro její elektrickou variantu. Nutně potřebujeme i samotnou lokomotivu, vagony, koleje, pražce, semafory, nádraží, závory na železničních přejezdech. Na jejich pořízení, údržbu a konečnou likvidaci je zapotřebí další energie a to s sebou nese vznik dalších zplodin...“
– jak dlouho se tyto jmenované součásti „infrastruktury“ používají u jednotlivých druhů dopravy.
Resp.: kolik oněch „dalších zplodin“ vzniká na jednotku výkonu daného druhu dopravy. |
Mates111
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 437
Registrován: 5-2007
| | Odesláno Neděle, 02. srpna 2009 - 21:25:01 |
|
No popravdě řečeno mě příliš nepřekvapuje, že takovéto články vycházejí. Četl jsem i takové, které se snažili dokázat, jak neekologické je třídit odpad atd. Nicméně u toho článku mě zaráží jeden odstavec.
Potřeby letecké dopravy na infrastrukturu jsou ve srovnání s automobilovou i železniční dopravou výrazně menší. Koleje nebo silnice nahradí vzduch. Letiště jsou jistě náročnější stavby než vlaková nádraží a depa, ale je jich zapotřebí neskonale méně.
Pokud by měla letecká doprava plně nahradit automobilovou a železniční dopravu, musel by úměrně tomu vzrůst i počet letišť. Tím by se výrazně zvyšovala hodnota zplodin, až by přesáhla hodnotu dosaženou automobilovou a železniční dopravou. Celkově mě to celé přijde jako motání jablek s hruškami... |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2741
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 05. srpna 2009 - 07:59:35 |
|
No hlavně jsou ta "tvrdá data" zcela jiná pro USA s jejich hustotou či spíše řídkostí osídlení a třeba zrovna pro ČR. Pro ni totiž z těch emerických dat neplyne prakticky vůbec nic... |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.0.203.121
| | Odesláno Úterý, 10. listopadu 2009 - 18:06:28 |
|
Vodíkový autobus (palivové články + superkondenzátory) dnes okolo poledne stál u konečné linky PID č. 371 před Ústavem jaderného výzkumu v Řeži. Dopoledne tam v konf. sále bylo nějaké setkání představitelů ÚJV s kapitány českého průmyslu. Čerpací stanice H2 kdesi v Neratovicích prý už je také funkční. Autobus by tedy brzy měl být k vidění ve zkušebním provozu (nikoliv ale na lince 371). Info viz též www.h2bus.cz |
Cog.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.71.193.58
| | Odesláno Neděle, 27. prosince 2009 - 16:06:20 |
|
Jelikož k zahájení zkušebního provozu s cestujícími (předpoklad byl MHD v Neratovicích) zatím nedošlo (a letos už nedojde), uvedu (pro ty, kdo snad nečetli obsáhlejší článek v čas. Městská doprava č. 2/2009) aspoň pár základních údajů z prospektu:
Autobus byl vyroben v plzeňské Škodě Electric a.s. s využitím podvozku a karosérie Iveco Irisbus Citelis. Hlavním zdrojem energie pro 120 kW elektrický trakční motor autobusu je membránový palivový článek o výkonu 48 kW. Při akceleraci a jízdě do kopce pomáhají palivovému článku akumulátory a ultrakapacitory, které také umožňují rekuperaci při brždění. Autobus využívá hybridní koncepci, díky níž dochází ke zvýšení účinnosti celého pohonu (dojezd 300 km, max.špičkový výkon 200 kW).
P.S.: Jen jestli to všechno není příliš složité. Pro začátek by určitě byl jednodušší výbušný motor na vodík. (Pro srovnání: Známý Cimrmanův výbušný motor byl spolehlivě zničen výbuchem maximálně po 2 hodinách provozu. ) |
Cog.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.71.193.58
| | Odesláno Úterý, 29. prosince 2009 - 16:12:52 |
|
Nějaké další informace jsou v časopise Městská doprava č. 6/2009. Zejména, jak je to s tím tankováním vodíku v Neratovicích. |
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2062
Registrován: 9-2004
| | Odesláno Středa, 30. prosince 2009 - 00:16:26 |
|
Složité to je, ale to je taky smyslem projektu. "Jednoduchých" FC busů jezdí po světě desítky (možná už stovky), ta "trihybridnost" tohoto stroje je právě to, co je na něm nové a tudíž hodné výzkumného zájmu. |
|
