Archiv do 3. ledna 2009

Autor Příspěvek Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 448 Registrován: 7-2005 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 08:22:30       ad Kuřil P. - OK 7064 byla dle továrního seznamu dodána 04.1916 na rozchod 500 mm pro Karlsbader Kaolin Electro Osinovre. Podle kotelního certfikátu z 8.11.1922 (tlak.zkouška v Soosu) už je v majetku Vereinigte Wildstein Neudorfer Tonwerke in Eger, zde určitě 600 mm, později provoz Sedlecko-Vildštejnské kaolinové závody n.p. pod inv.č.612, zrušena 1958/9 Rozchodu 500 mm odpovídají i dodávky důlních lokomotiv Deutz pro Karsbader Kaolin Elektro Osmose (i ekv. Säschische Kaolin....) dodány dle tov.seznamu č.23156/06.1938 - typ MLH 332, č.33133/10.1940 - typ MLH 332, č.46742/02.1943 - typ MLH 220 Karlex Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 235 Registrován: 9-2008 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 10:43:24       Dnes na R613 Bílina je la cargacká mašina to ale ČD dopadly http://www.sokolovskybus.unas.cz http://www.sx2.ic.cz http://www.spvd.cz/skoda-bus Jabko Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 354 Registrován: 12-2007 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 11:49:24       Tímto se s Vámi loučím a přeji...., ale raději budu mlčet. Mé poslední fotky ze dnů 31.12.2008 a 1.1.2009 Tak si to tu užívejte..... http://brumlafoto.blogspot.com/ http://dpkv.blogspot.com/ http://fotoletadla.blogspot.com/ 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 13:12:22       Kuřil P. : Prohlížel jsem Vaší mapku a srovnával s podklady, které mám k dispozici. Asi jsou stejné – archiv Sokolovská uhelná a knihy Jaroslava Jiskry. Navíc jsem našel plán vlečky Osmosa z roku 1921, 1941. Do plánku jsem zakreslil dvě drobnosti. 1. Zakončení Jindřich – Na mapách (pol.20.let) je zakreslena od dolu pozemní lanová dráha, vozíková dráha (Huntebahn), která dosahovala délky cca 400 m, potom až byla koňka. 2. Koňka podle map vedla jen k 1plavírně (u Vás Karlovarské kaolinové Elektro-Osmose), potom přes vlečku pozemní lanová dráha. Podle plánu z roku 1921 sice není u plavírny zákres konce koňky a začátek vozíkové dráhy, ale je zakreslena vozíková dráha přes vlečku (cca km 1.650), kdy šla nad vlečkou (zakresleny pilíře). Vedla asi do kaolinového dolu nebo lomu. Na plánu 1921 od dolu Karel k 1plavírně je zakreslena již pozemní lanová dráha. Vedle Karla je v plánu zákres i důl kaolinový (Karel uhlí i důl kaolín vedle sebe – v úrovni konce vlečky – 2plavírna „Akeros“). Problémem je asi to, že se tady těžilo uhlí a kaolín spolu, neznám moc technologii úpravy kaolinu, majetkové poměry. Asi by bylo dobré jít tímto směrem, pozná se, co k tomu bylo třeba a tím se pronikne do systému dopravy (nic určitě nebylo zbytečné a určitě to perfektně fungovalo). Foto Hedvika II. jsem našel v knížce, nemáte něco lepšího. Tady na tomto kousku (vlečka z Chodov - Nová Role) se také toho dělo (1872 až 1938).532. Zdepa píše o lokomotivách. Jedno foto ze stránek Sedlecký kaolin......532. Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 13:43:18       Zdepa: Děkuju. Já se domnívám, že v tom seznamu je ten výraz "Osinovre" chýbný,že to má být správně "Osmose". Nebyl by to jediný chybný název v těchto seznamech. Nevím, kdy tato společnost vznikla. Zřejmě podnik koupila od Antona Fischera. Jak už jsem psal, společnost měla pronajatý důl Karel od JUDr. Gustava Linnarze. Po jeho smrti (1917) se stala vlastníkem dolu jeho dcera Hedvika provdaná za statkáře Jindřicha Rittera. Podle jejich křestních jmen byly pojmenovány ostatní doly (Jindřich I., Hedvika I., Hedvika II.). Uhlí se začalo těžit v prosinci roku 1917. Patrně již rok předtím se začalo s přípravnými pracemi (1916). Vytěžené uhlí se spotřebovalo ve vlastním kaolinovém závodě. Mezi dolem a závodem byla vybudována drážka. Na orig. mapě z roku 1923 je tato drážka zakreslená již jako lanová dráha. Údajně se vozíky tahaly koňmi. Normálněrozchodná vlečka dlouhá 1,653 km odbočující z vlečky na důl Hedvika I. (také Caroli-Hedy) byla v provozu od roku 1920 (povolení uděleno 7. 7. 1920). Asi v roce 1922 důl Karel společnost odkupuje. Animální pohon na drážce se po vzoru sousedních dolů nahradil lany. V roce 1925 byl důl Karel uzavřen kvůli vysokým nákladům. Výhodnější bylo nakupovat uhlí v okolních dolech, včetně dopravy. Všechny akcie společnosti získává v roce 1927 společnost "Sedlecké kaolinové závody, akc. spol., Sedlec". Tato společnost získává v tomto roce i akcie společnosti "Akeros" všeobecné keramické Elektro-Osmose, akc. spol, Karlovy Vary. V roce 1929 jsou obě získané společnosti spojeny v jednu společnost "Karlovarská kaolinová Elektro-Osmosa, akc. spol, Karlovy Vary". V roce 1946 jsou všechny závody spojeny do jednoho podniku "Sedlecko-vildštejnské kaolinové a hlinné závody, n. p., Karlovy Vary". Podle těchto údajů se nabízí, že právě tato lokomotiva, která byla zakoupená v roce 1916 a prodaná zřejmě v roce 1922 jezdila právě na drážce mezi dolem a samotným závodem. Ovšem je to jenom domněnka. Ty motorové lokomotivy jezdily později asi v kaolinovém lomu, který existuje dosud. Je třeba ještě dodat, že důl Jindřich (později Jindřich I.) začal těžit uhlí v roce 1924. Důl Hedvika I. byl přejmenován na důl Jindřich II. Oba ukončily těžbu v období druhé světové války (1942 a 1944). Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 14:30:10       532: Děkuji. 1. Tu vozíkovou dráhu od dolu Jindřich jste nakreslil správně. Existuje fotografie, kde ta dráha jde do kopce, teprve na rovině je už asi koňka. 2. O té drážce přes vlečku nic nevím. Na fotomapě to vypadá na nějakou haldu (za vlečkou a potokem). Ta spojka od trasy mezi Jindřichem a Hedvikou I. by mohla také sloužit k zavážení uhlí pro závod v době, kdy skončila vlastní těžba v dole Karel. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 450 Registrován: 7-2005 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 14:55:18       ad 532 i Kuřil P. - ano na fotce je lokomotiva Deutz, typové řad MLH. jestli je to 220 nebo 332, by se zjistilo jen podle motoru. byl tam výkonový rozdíl asi 6-8 koní. obé byly ležaté jednoválce s rozdílnými průměry a zdvihy. Ano překlepů v literatuře je spousty. Následně i v dokumetech. Takže na karlovarský kaolin patří i motorová OK MD2 č.10302 z r.1939. došla z výroby na 600 mm, což ale při možnosti změny rozchodu přelisováním (stačí tlak 50 tun) nevidím jako problém. Díky překlepu v seznamech už vím, že od 50.let jezdila na Skalné, kde jí v r.1984 (papírově) zrušily s tov.č.10362. Když jsem se dostal na Skalnou, taky jsem dlouho nevěděl, že jeden z velkých skalenských kaolínových podniků patřil akciově vítkovickým železárnám a tak dlouho nemohl pochopit přesun parní lokomotivy z vítkovic na skalnou nebo dodávku nové motorové lokomotivy pro vítkovice, ale provoz na skalné.... 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 15:20:44       Kuřil P: „Akeros“ - Allgemeine Keramische Elektro-Osmose A.G. Karlsbad, založeno 1923 (plán 1921 již firma existovala, chyba tisku ?) Karlsbader Kaolin-Elektro-Osmose A.G. Karlsbad, založeno 1914 (Der Tschechoslowakische Markt II.vydání 1928-1931) Anton Fischer – Z Almanachu 700 let založení Nové Role se píše : Mlýn v Nové Roli čp.28 (asi někde u Rolavy, podle katastru už neexistuje m.poz) - majitel Václav Zuleger přistavěl k mlýnu kolem roku 1850 pilu s vodním náhonem. Mlýn byl přebudován novým majitelem Karlem Hassmanem na kaolinový mlýn a plavírnu, v této době byl otevřen kaolinový důl v Nové Roli. Jeho další majitel Anton Fischer po vybudování kaolinových dolů a plavírny (Osmosa stará) v Božíčanech odprodal této firmě svoji plavírnu, protože se mu stala nerentabilní vznikem kaolinového monopolu (Osmosa), která zde plavení ihned zrušila. Za obdržené peníze Anton Fischer zmodernizoval mlýn (kaolinový mlýn, který neodprodal) a zvětšil také svoji cihelnu (u Rolavy), kde se pálily bílé cihly pro stavbu pecí na výpal kaolinu. Sice trošku je v tom zmatek, ale dá se pochopit, že A. Fischer s vlastní stavbou Osmosy neměl asi nic společného. Díky za foto Hedvika II. 532. Zdepa : Díky za upřesnění fota, nebyl jsem si jistý........532. Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 15:22:37       Na té orig. mapě z roku 1923 je dokreslena (asi později) důlní elektrická dráha z dolu Jindřich k dolu Hedvika II. Zřejmě to byl pouze návrh. Důl Jindřich měl pouze malou třídírnu určenou pro místní prodej uhlí, takže se hledala možnost přepravit vytěžené uhlí do třídíren dolů Hedvika I. a Hedvika II. Zdepa: Doufám, že už někdo historii úzkokolejek ve Skalné zpracoval. Tam to vůbec neznám. Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 15:29:57       532: To je perfektní! bílek.alda Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.58.63 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 15:42:11       další cargo na R a tentokrát 363 050 na R619 foto jako dokumentační dnes nebylo moc ěkné počasí na fota 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 16:06:26       Kuřil P: Ještě k normální vlečce : Odbočovala v km cca 0,250 vlečky Hedvika I.(snesena 1952, potom znovu položeny koleje do nového Chodosu od 0,250), původně končila tedy v km 1,653 (stará plavírna, uran Příbram, dnešní budovy Sedlecký kaolín), potom byla prodloužena k "Akeros" km cca 2,175 (nová plavírna, dnes nic). Snad jsem to popsal správně a stručně.532. Jabko Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 355 Registrován: 12-2007 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 16:06:51       bílek.alda Není to náhodou ta samá co vezla ráno R 613 http://brumlafoto.blogspot.com/ http://dpkv.blogspot.com/ http://fotoletadla.blogspot.com/ Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 16:37:01       532: Tu koňku a vlečku k "AKEROS" jsem zakresloval podle mapy z roku 1931. Na té mapě z roku 1923 není zakreslena vůbec. Je to jen důlní mapa. Kdy byla vlečka prodloužena k "AKEROS", netuším. Je to nepochybně zajímavá oblast. Na první pohled obyčejná lokálka Chodov-Nová Role a tolik průmyslu. Stejně to bylo kdysi i s tratí Nové Sedlo-Loket. Dnes obě trati působí smutně. Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 17:06:24       Teď jsem našel nějaký nejasný údaj k vlečce v majetku Karsbader Elektro-Osmose. Politická pochůzka konaná 20. 10. 1921. Délka neuvedena. V roce 1923 byla ve stavbě. Že by se jednalo o prodloužení stávající vlečky? 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 17:33:12       Kuřil P: Zaujal mě ten Váš údaj 1,563 (povolení uděleno 7. 7. 1920). Tato kilometráž končí u staré plavírny (dnešní budovy). Na mém plánu vlečky z roku 1921 (ředitelství Plzeň (Čís.Z.?) 799/II. - 1921) je vlečka zakreslena až k nové plavírně "Akeros" km cca 2,175. Nebo, jak byla dlouhá normální vlečka k dolu Hedvika I. (od km cca 3,150 Chodov Nová Role), to jsem nenašel, ale asi do 1km, neboť nový Chodos měl dle plánů 1,624. Počítám tak 0,7 0,8 těsně za přejezd. Ten rok 1921 asi odpovídá, ale vztahuje se asi jen k firmě KKEO a k "Akeros" ne. Zajímavé jedna vlečka dvě firmy. Ale co ten údaj 1923. Plán 1921 je bez dokreslování. 532. 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 17:43:03       Kuřil P: Další problém. Na plánku vlečky 1921 jsem našel ještě jednu lanovku viz. Vaše mapa. Tato pozemní lanová dráha vlečku naopak podcházela v km cca 1,550. Nové nalezená lanovka odpovídá Vašemu zákresu a ta co šla nad vlečkou je nový zákres. Ach jo.......532. W. Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.77.34 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 18:59:59       Pánové smekám! Pokud by Vám oběma pomohly výkresy vleček (z různých období, něco i jen schemata), tak se slezeme v rámci běžného sokolovského srazu a uděláme z toho hlavní téma (abychom zase neskončili u tramvají ). Mám to porůznu v deskách, něco se vyřazovalo v Plzni, něco z archivů něco od ČSD. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 451 Registrován: 7-2005 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 19:14:37       počítám že seznamy vleček v síti ČSD, které vyšly jako součást výroční zprávy ČSD (myslím 1920 a 1932 ?, ve statistikách kkStB vycházely skoro každý rok !) asi máte? to samé - předpis D102/3č Dopravní údaje o vlečkách platné od 1.4.1947 určitě znáte W. Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.77.34 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 20:13:17       A vůbec bychom měli trochu navázat na to pracovní setkání k publikaci o trati Chodov - N. Role a znova si to trochu přerozdělit. W. Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.77.34 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 20:25:32       Omouvám se za narušení kvalitní diskuze, ale na výslovnou prosbu: Dnes jsem potkal známého a voči mu mohly vypadnout, že tu taky brejlovci OKD jezdí s Pn s Wapkama. A že prý je to hard-šoto a proč to sem nedám. Tož tedy jedna tuctovka na mostě přes Rolavu ve Starý Roli: bilek.aldo Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.58.63 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 21:14:05       Jabko : nevím ráno sem jí neviděl 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Čtvrtek, 01. ledna 2009 - 22:08:39       W : Určitě každý materiál pomůže, dík, jsem pro - viz. sraz. I když nevím, kdo to řekl, ale údajně se člověk celý život učí, aby nakonec dospěl k tomu, že neví nic...... Ohledně publikací jsem si vypěstoval určitou fobii, které se pomalu zbavuji, však víš - zkušenosti s RK, ale proč ne. Zdepa : Já osobně předpis D 102/3 1947 znám, po zdlouhavém hledání jsem našel jen str. 72 až 74 Tršnice Luby. O starších vím jen, že něco takového existuje, ale jinak o tom nemám ani páru. Nakonec asi nejlepší mapa situace naší starosti "Osmosa" z roku 1926, kterou jsem našel. 532. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 452 Registrován: 7-2005 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 09:11:32       předpis D 102/3č vyšel v každém ředitelství samostatně. počítám, že str.72-74 je myšleno v brožurce co vydalo řsd Ústí n.L., protože plzeňská strana 72 je trať Aš-Rossbach tento předpis byl nahrazen předpisem D 153 z roku 1957 - Přehled o vlečkách xxxxxx dráhy (podle drah). Předpisy z r.1947 budou časem v elektronické podobě. na evidenci kkStB, ale nemají. tam bylo i datum zahájení provozu. koukám do statistiky za rok 1919 a k trati Chodov-Nýdek je tu záznam o dokončení lečky C.T.Petzold, Bošařady o délce 1,241 (odbočuje v km 4,187, 3,964, 3,954). Statistika za r.1920 část drobné a vlečné dráhy uvádí soupis vleček. Na trati Chodov-Neydek (ano takhle to píšou) uvádí km 1,557 majite stát.dráhy firma Karolinzeche, délka 0,235 k dolu Hedy, km 2,098 důl Josef a August (Petzold) délka 0,241, km 3,154 důl Caroli délka 0,870 (ale délka všech kolejí 1,075 km), z km 0,245 uvedené vlečky odbočuje vlečka Karlovarské Kaolin-Elektroosmosa o délce 1,534 km (celková délka 1,654 km).... a tak dále Jen doplňuji - soupisy vleček v 20-30.let nebyly v ročenkách, ale ve Statistikách ČSD. Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 12:17:58       Ze stejného mareiálu jsem rovněž čerpal. Tady je uvedeno: Průmyslový závod, majitel vlečky a nákladiště: Karlsbader Kaolin-Elektroosmose, Bošeřany Železniční trať: Chodov-Nýdek Vlečka odbočuje z běžné trati v km nebo ze stanice v km: odbočuje od vlečky Carolizeche 1,500 Délka vlečky km: 1,653 Byl-li projekt zásadně schválen a vykonána politická pochůzka: stavební povolení uděleno 6. II. 1919 čís. 88/III-19 Stav stavby: - Užívací povolení uděleno a provoz zahájen dne: 7. VII. 1920 čís. 821/II-20 Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 12:35:53       Ze statistiky za rok 1923?: Průmyslový závod, majitel vlečky a nákladiště: Karlsbader Elektro-Osmose v Chodově Železniční trať: Chodov-Nýdek Vlečka odbočuje z běžné trati v km nebo ze stanice v km: 0,244 vlečky k dolu Caroli (4,250) Délka vlečky km: - Byl-li projekt zásadně schválen a vykonána politická pochůzka: politická pochůzka 20. X. 1921 Stav stavby: ve stavbě Užívací povolení uděleno a provoz zahájen dne: - Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 13:29:27       V Božičanech říkají nebo řílali nějakému rybníku s názvem "Náveský" Osmoza. Na podrobných mapách jsem to nenašel. Na starých mapách je nějaký rybník s názvem Dorf Teich (severně od vlečky). S porovnáním s leteckou mapou mi přijde nějaký posunutý doprava. Navíc má jinou podobu. Vypadá to, že původní rybník byl zasypán. Není ten dnešní rybník zavodněným kaolinovým lomem kam směřovala ta lanová dráha (viz. mapa r. 1926)? Jinak ta mapa z r. 1926 je perfektní. Co mi nejde do hlavy, jak fungoval ten lanový pohon, kterým nahradili koně, při tak členité trati (oblouky)? bilek.alda Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.76.166 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 14:08:28       něco z dneška Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 453 Registrován: 7-2005 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 14:13:23       to musela být jiná trakce než lano. znám dost podkladů k lanovkám či drahám s vrchním lanem, ale právě pro četnost různých nerovností se moc nepoužívali. to spíš koně nebo mašinka. kdyby ty úzké vznikly do r.1910, tak je možné zmínky najít v místodržitelství. podívám se v mž co je kolem vleček Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 14:42:53       Zdepa: Děkuji. Na mapě z r. 1931 je tato koňka zakreslena stejně jako lanové dráhy (stejnou linkou jako jsou kresleny lanové nebo řetězové dráhy na mapě z r. 1926). Píše o tom Ing. J. Jiskra. Zkusil jsem proložit tu mapu z r. 1926 s fotomapou. Ta drážka směřující na sever od závodu Kaolin Elektro-Osmose vychází do míst, kde je dnes nějaká halda. Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 15:04:51       Pro ty, které uhlí a kaolin nebaví sem dávám fotografie jak to vypadá na stanovišti lokomotivy 774.701-7 (stejný typ lokomotivy jako na fotografii od přispěvatele "bilek.alda") A trochu novější historie: Dnes již "neexistující" čmelák společnosti SU, a. s., Sokolov. Pes38 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2514 Registrován: 11-2005 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 15:25:22       To nahoře je televize nebo parkovací (posunovací) asistent (kamera) ? Když chceš něco udělat pořádně, musíš to udělat sám. ICQ 311-297-744 Jabko Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 356 Registrován: 12-2007 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 16:08:13       Pes38 monitor od kamery nad nárazníkama na fotce od aldy bilka si všimni světlého fleku nad šroubovkou, nastaveno záběrem na nárazníky (Příspěvek byl editován uživatelem Jabko.) http://brumlafoto.blogspot.com/ http://dpkv.blogspot.com/ http://fotoletadla.blogspot.com/ Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 454 Registrován: 7-2005 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 16:40:33       ad Kuřil P. - zákresy úzkých v 1:75 000 to je téma samo o sobě. mám 3 různé vydání map se zákresem řepařky u Dymokur. každá má jiný znak úzké dráhy. a když vedle položím pokračování, vydané o rok později, tak má taky jiný znak (zubatý, přerušovaný,..) a furt je to stejná dráha - žádná tramvaj, řetězovka,.... W. Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.77.34 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 16:52:40       Ohledně publikací jsem si vypěstoval určitou fobii, které se pomalu zbavuji, však víš - zkušenosti s RK, ale proč ne. Tak to asi každý Proberem to u Permoníků. Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 16:58:01       Tu historii šachet zpracoval Ing. J. Jiskra. Je to rozsahem velké dílo. Je možné, že se v některých údajích a informacích může mýlit. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 455 Registrován: 7-2005 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 17:00:44       na chvíli se vrátím na normální koleje - když byla dráha Chodov-Nejdek ještě ÖLEGu, tak se zde nejprve objevily lokomotivy Krauss M. 958 a 959/1881, dne 10.10.1881 měla policatku 958 a 26.11.1881 proběhla policajtka u 959. Označení strojů C 13 a 14 (později F 505/506, kkStB 9303/04). pravděpodobně sloužily už na stavbě dráhy. pak je nahradily silnější lokomotivy Krauss M. č.1163 a 1164/1882. Ty vykonaly dne 22.11.1882 na trati policajtky. 1163 dosáhla max.rychlosti 35 a 1164 až 38 km/h. Stroje byly označeny jako D 41 a D 42 (později G 601 / 602, kkStB 9401/9402 a 194.01/02). Jinak vlastním statistku vozidel (početní) na tratích ÖLEG z let 1882-1889 a přehled vleček na tratích ÖLEG k 31.12.1893. Vše z výročních zpráv ÖLEG, policajtky dle Centrablatů min.obchodu Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 17:27:47       Zdepa: To je úžasný! Trochu odbočím z Karlovarského kraje. Vrtají mi hlavou dvě lokomotivy této společnosti dodané pro Místní dráhu Kaštice-Krásný Jez. Tato dráha dostala dvě lokomotivy. V seznamech mají jména dráhy Bolzano-Meran. Tato dráha i s lokomotivami se stala až později majetkem Oe.L.E.G.. Tam teprve zřejmě dostaly označení této společnosti, tedy G 605 a G 606. Nevíš prosím tě jaké označení měly po vyrobení? Nechce se mi věřit, že zde při otevření této dráhy lokomotivy jezdily s cizokrajnými jmény. Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 17:34:52       Zdepa: Pokud nechceš, tak mi to neprozrazuj. Já se nechávám rád překvapovat v nějakém tvém článku. Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 18:56:54       Oprava k mému předposlednímu příspěvku: Místo Krásný Jez má být Krásný Dvůr. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 456 Registrován: 7-2005 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 19:39:38       jsi si jistý, že tyhle dva stroje přišly do Kašnic ? statistiky uvádí koncem 1881 a 1882 celkem 2 loko, 1883 a 1884 dokonce 3, pak opět 2. policajtky strojů 968 a 969 jsem nenašel. naopak 15.9.1883 zde měla policajtku Krauss 1097 (č.20, F 512, kkStB 9313) a 11.12.1883 Krauss 1403 (č.B 24, B 111, kkStB 8325). Podle všeho tu už v r.1881 měla být loko Krauss 957 (č.19, F 511, kkStB 9303) - policajtku neznám. dohledal jsem policajtky loketským mašinek i motoráku. přišla odpověd k tématu depozitář chomutov (mejl) Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 457 Registrován: 7-2005 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 19:46:55       oprava k minulému - loko ÖLEG F 505 a 506 byly přeznačeny jako 9304 a 9305 (né 9303/9304) 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 21:38:43       Zdepa, Kuřil P.: S W. jsme mysleli na jiné publikace, od pana Jiskry určitě ne, i když... Vezmu co JJ píše o Jindřich, Hedvika, Caroli, koňka atd. tak se dá říct, že text je opsaným úvodem do inventáře Těžařstva Gustav ve Zlatém Kopci se sídlem v Chodově z archivu SÚ 1980 Petr Beran. Právě zde je jediná zmíňka o 1500m koňky. Krom map (nějaká úzká) nic jiného jsem neviděl. Úvod má několik pramenů a tam bych hledal počátek koňky. Víte o nějakém jiném pramenu, kde se povídá o koňce ?. Jinak knihy JJ určitě patří k zlatému fondu k historii našeho regionu, to bez diskuze. K lanovce ze staré plavírny (dnešní budovy), psal jsem, že na plánu 1921 jsem našel ještě jednu - viz mapa 1926 (tam už není zakreslena, ale jde poznat kudy vedla, od zakreslené přes vlečku a před rybník Dorf Teich). Normální vlečky. Opravdu v seznamech je plno tajemných čísel (třeba to nechápu). Např.: Karlovarské Kaolin-Elektroosmosa o délce 1,534 km (celková délka 1,654 km).... --- to se dá ještě jen tak tak vzít. dále, Vlečka odbočuje z běžné trati v km nebo ze stanice v km: odbočuje od vlečky Carolizeche 1,500 a Vlečka odbočuje z běžné trati v km nebo ze stanice v km: 0,244 vlečky k dolu Caroli (4,250) --- čísla 1,500 a 4,250 to opravdu nevím co znamenají (třeba mám dlouhé vedení, i když občas ano ) Přehled vleček na tratích ÖLEG k 31.12.1893. To by mě opravdu zajímalo, tedy Chodov Nejdek. Mezi lety 1881 až 1899 fungovaly na dráze následující: 1. km 1,577 Kohlen Industrie Verein Vídeň doly Friedrich a Theofil (tato vlečka byla určitě už 1881, neboť cca 1,5 km vlečky se využilo ke stavbě dráhy do Nejdku, vlečka už je zakreslena na důlní mapě 1872, mapa Kuřil P. - Hedvika II, vlečka překračovala silnici CH-KV) 2. km cca 2.350 uhelný důl Norberti 3. km 3,153 uhelný důl Caroli (mapa Hedvika I) 4. km cca 3,3 až 3,4 uhelný důl Sirius (tato vlečka je hóoooooodně nejistá) 5. km cca 9,975 Schlesinger Holzschleiferei ("brusírna dřeva" - polotovar na výrobu papíru) 6. km cca 10,980 Baumann a Rölz (také někdy Richard Baumann, patrně také brusírna) 7. km cca 13,380 válcovna železárna Nejdek 8. km cca 13,475 přádelna Nejdek 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 21:40:31       Zdepa, Kuřil P: Lokomotivy prostě paráda Zdepa, není co dodat... Také bych si přihřál svoji polívčičku. Na podzim (září, říjen jsme povídali o lokomotivách železáren Rotava Nejdek, i padla řeč o lokomotivach OLEG). Našel jsem hnusnou fotku (díky za ní) vlečkové lokomotivy v železárně Nejdek před válkou (budovy jsou určitě v železárně). Jediné co o ní vím je, že jí říkali FULDA. Absolutně nevím co je to za lokomotivu, srovnával jsem to se vším možným. Chtěl bych poprosit o Váš názor. 532. Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 21:42:59       Zdepa: Mail jsem dostal, odpovím zítra. Dík. Jistý si nejsem, zda tam ty lokomotivy byly dodány. Bohužel se mohu opřít jen o to co bylo někdy publikováno. Ze zkušenosti vím, že se všemu co se píše nedá věřit. V časopise Die lokomotive pan V. Hilscher v kapitole o Plzeňsko-březenské dráze píše "V čase od 18. 8. 1881 do 15. 4. 1883 opatřovaly provoz na 4,185 km dlouhé lokomotivní dráze Kaschitz-Schönhof s jejich lokomotivním materiálem. Poté ji převzaly Ö.L.E.G.". Ve výrobním seznamu firmy Krauss je u lokomotiv výr. čísel 968/1881 a 969/1882 uvedena jako odběratel tato dráha. Zase v jiném seznamu jsou k těmto lokomotivám uvedena jména "Meran" a "Vinschgau". Dráha Bolzano-Meran pod těmito jmény odebrala lokomotivy výr. čísel 1069/1882 a 1068/1882. U lokomotiv 968/1881 a 969/1882 není uveden první systém označování společnosti Ö.L.E.G. např. C 14, C 15 atd. Tento způsob označování dostávaly ještě nové lokomotivy v roce 1883. Domníval jsem se, že tyto dvě lokomotivy se dostaly k ÖLEG společně s dráhou Kaštice-Krásný Dvůr, jak napsal V. Hilscher. Zřejmě je vše špatně. Koukám na tu tvou uvedenou lokomotivu v. č. 957/1881 č. 19, která tu měla být první. Ve výrobním seznamu je uveden jako odběratel "Herglotz, Eger". Asi to sedí, protože jedním ze dvou koncesionářů této dráhy byl nějaký Ferdinand Herglotz. 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 22:01:56       Zapomenul jsem napsat, že fotografie pochází z téměř 40 let starého, krajanského časopisu Neudeker Heimatbrief (č.175/1970). Pokusím se sehnat lepší (nějaký kontakt mám), ale moc v to nedoufám, 40 let...532. Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 22:13:41       532: Měl jsem tu na návštěvě strejdu co chodíval za svým tátou v padesátých letech do přádelny v Nejdku. Popisuje mi lokomotivu, která tam jezdila, že z toho moudrej nejsem. To co popisuje je snad nějaká akumulačka. Dokonce na nějaké lokomotivě v přádelně byl můj děda focený. Bohužel fotografie dnes již neexistuje. 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 22:27:21       Kuřil. P: Nejedná se o přádelnu, ale železárnu. 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 22:31:49       Kuřil P. : Nějaký e-mail máte, nebo napište mě, alespoň se představíme, i když asi oba víme kdo možná jsme. Ohledně akumulačky jsem mluvil s Zdepa, určitě se nebude zlobit. 532. Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Pátek, 02. ledna 2009 - 22:41:35       532: Já vím. Jen jsem chtěl říct, že těch záhad je nějak moc. Co všechno je třeba v budoucnu vypátrat. Zítra napíšu. Mzitka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1000 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 03. ledna 2009 - 08:30:47       Může mi někdo popsat, v kterém místě byl důl Jindřich? Evidentně na území Chodova, bylo to v místech dnešních garáží za sídlištěm pod Smolnickým kopcem? Podle mapky zde uvedené, kde je zakreslen potok..... W. Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.77.34 Odesláno Sobota, 03. ledna 2009 - 11:42:21       Tento první sraz v 2009 bohužel nebudu, mám šklu, zkoušky, rodinné povinnosti (intenzifikace sexu). Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Sobota, 03. ledna 2009 - 11:49:57       Mzitka: Porovnáním a měřením letecké fotografie z r. 1946 a důlních map mi vychází zařízení závodu Jindřich I. na okraj dnešního hřiště. Zde bylo pouze zařízení dolu. Byla zde malá třídírna s nakládací rampou, stanice pro pohon lanovky, cáchovna a šachetní budova. Uhlí se těžilo dvěma úpadními chodbami. Jedna byla no kótě 405,142 m, druhá na kótě 416,371 m. První měla spád 10 stupňů, druhá 8,5 stupně. Vytěžené uhlí se dopravovalo na povrch pozemní lanovkou. Na fotografii je patrná první z těchto úpadních chodeb. Vedle do kopce vede lanová dráha. Na rovině už vozíky tahaly koně do třídírny dolu Hedvika I. (i Caroli-Hedy, později Jindřich II.) Existuje fotografie té malé třídírny, ale tu nemám. Důl začal s těžbou v roce 1924 a provoz ukončil v roce 1942. Na letecké mapě z roku 1946 už vrchní budovy nejsou vidět. Dále je vidět, že ten potok (Chodovský potok) byl v místech od mostu směrem k zátočině napřímen. Zřejmě kvůli výstavbě panelových domů. Pokud se tedy na hřišti postavíte bokem ke garážím dostane se Vám podobný pohled jako na té historické fotografii. W. Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.77.34 Odesláno Sobota, 03. ledna 2009 - 13:38:17       Upozornění: příští týden mě vůbec neshánějte, ani po mejlu. Zítra večer odjížím a vracím se až příští neděli večer. Na mejlu budu jen přílěžitostně, záleží co Wielkopolská nížina nabídne... 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Sobota, 03. ledna 2009 - 13:38:24       Kuřil P: Omlouvám se, že do toho šťourám, ale není na fotografii spíše ta druhá úpadní chodba 416,371. Výška 405,142 vychází na to hřiště a garáže. Pokud na fotografii byla ta první, tak nad ní by byla vidět i ta druhá, nahoře je vidět jen konec lanovky. Viz. mapka 1926 (nadmořské výšky jsem porovnával podle jiných map). 532. 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Sobota, 03. ledna 2009 - 13:40:48       W : Dopoledne jsem se byl podívat v Dolní Rotavě, po 10 metrech jsem uklouz, kotník, tak jsem jel zpět domů. Tak nic.........532. W. Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.77.34 Odesláno Sobota, 03. ledna 2009 - 13:51:57       Jo, počasí je vpravdě pekelné Ale mě tyhle mrazy vyhovují, akorát by mělo ještě přituhnout tak k -17 až -20, to jsem pak naprosto spokojený :-) Manželka mě stejně furt tahá na běžky, takže alespoň se dřív vyčerpáme. Ale na procházení zrušených tratí to taky jde - akorát musí bejt člověk obalenej do teplých hadrů a vynechávat svážnice a lanovky Ostatně jeden můj známý říkává : "Neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení!!!" 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Sobota, 03. ledna 2009 - 14:00:01       W : Boty jsem měl dobré, jenom Ti nesmí uklouznout obě nohy a mít ruce v kapsách. 532. Mzitka : A co Váš zákres lanovky Vysoká Pec, kam podle Vás až vedla, viz. 28.12.08. Dík. 532. Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Sobota, 03. ledna 2009 - 14:13:00       532: Težko říci, která to je. Já tu druhou na mapách vůbec nenašel. Akorát na této mapě je dokreslen nějaký vstup lanovou dráhou s pokračováním elektrické dráhy, která končila v chodbách dolu Hedvika II. Kuřil P. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.177.137.224 Odesláno Sobota, 03. ledna 2009 - 14:27:59       532: Podívejte se na tu leteckou fotografii z r. 1946. Tak se vše odehrávalo dole. Nahoře vpravo je taky něco. Podle mě na té mapě z r. 1926 ten objekt vlevo od té dlouhé lanovky na kopec je vyústění tzv. větrací šachty.