Autor |
Příspěvek |
Apollo_17 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1386 Registrován: 8-2007
| Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 07:00:56 |
|
Podle mého zjistili,po zkušenostech z minulého víkendu,že to za 55 minut jízdní doby a 5 minut obratu neodjezdí,tak "navýšili kapacitu" vlaků o 100 procent tím,že spojí obě jednotky a z Děčína do Krupky a zpět pojedou místo 5x,jen 3x za den. Také problém s " lokomotivou",která se minulý víkend objevila u jedné jednotky se lépe řeší,jsou-li spojeny 2 jednotky a jezdí jako jeden vlak. |
Mechanik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 192 Registrován: 1-2010
| Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 07:06:40 |
|
Lukfi: Je to dáno: - výkonem lokomotivy a tím max. dovoleným proudem přes sběrač (žehličky -110, 111, 210- mají výkon cca 800kW, ostatní el. loko 2000kW a víc) - konstrukcí lokomotivy (na žehličku by se 2 sběrače na střechu stanoviště nevešly) Tak to alespoň vidím já. Pokud to tak není, prosím znalce o přesnější vysvětlení |
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1848 Registrován: 11-2007
| Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 08:28:45 |
|
Mechanik: myslím si, že nemáte zcela pravdu. I velmi výkonné lokomotivy používají při jízdě zpravidla jen jeden sběrač. "Jízda na dva" se užívá jen při stání a velmi pomalé jízdě. Příčinu vidím v dynamickém působení sběračů na trolejové vedení - je dokonce předepsána minimální rozteč obou sběračů. U důlních drah je situace jiná. Jednak se jezdí pomalu (takže dynamický účinek je malý) a pak při "křivosti" důlních kolejí i trolejí je přeci jenom přenos energie poněkud jistější. |
Mechanik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 193 Registrován: 1-2010
| Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 08:45:37 |
|
Rudolf 33: Já ale netvrdím, že mám úplně pravdu. Na dynamické působení sběračů jsem zapomněl, to je také zcela jistě důvod, zároveň i předepsaná minimální rozteč. Dva sběrače "nahoře" se ale při stání a rozjezdu na stejnosměrné soustavě používají právě kvůli "rozložení" proudu do dvou míst (a tím nižší proudové zátěže troleje v místě kontaktu s ližinou) |
Lukfi Neregistrovaný host Odeslán z: 80.188.88.247
| Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 09:28:36 |
|
=>Mechanik: Díky za vysvětlení, to zní rozumně. Nicméně to evidentně nebude záležitost jenom stejnosměrné soustavy, když dva sběrače mají i střídavé lokomotivy. Co se týče té jízdy s jedním sběračem, jak píše Rudolf 33: to bych připisoval tomu, že největší proud lokomotiva bere při rozjezdu (a nevím jak při brždění, jestli se to přes sběrač vrací do vedení?), zatímco na udržení rovnoměrné rychlosti už stačí zlomek maximálního výkonu. |
Mechanik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 198 Registrován: 1-2010
| Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 09:43:08 |
|
Lukfi: Není to záležitost jen stejnosměrné soustavy, ale u této soustavy kvůli nižšímu napětí v troleji "tečou" vyšší proudy přes sběrač-vyšší riziko přepálení troleje. Taky jsem psal, že je to dáno i konstrukcí lok. Do té je zahrnuto mimo jiné to, že při jízdě vyšší rychlostí je přední sběrač "více přitlačován" proudícím vzduchem, který jde přes čelo a střechu lok, takže je větší opotřebení smykadla a taky větší zdvih troleje. Na zadní sběrač už tak velká vztlaková síla nepůsobí. |
Ekholmmesotitsch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 41 Registrován: 12-2009
| Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 11:05:20 |
|
Apollo_17: Na to teda přišli brzo. Je jen škoda, že Desiro nemělo žádné zpoždění. |
Pavel Večeřa Neregistrovaný host Odeslán z: 82.114.196.168
| Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 11:05:43 |
|
Ad (dva) sběrače - zajímavé čtení je zde: http://www.atlaslokomotiv.net/page-sberace.html Není tam přímo vysvětlení týkající se počtu sběračů, ale jsou tam krásně popsané případy, kdy se dva sběrače hodí. |
Miroslav Zikmund Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3
| Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 11:59:19 |
|
Blábol (dotaz Středa, 28. dubna 2010 - 07:57:41 ) > viz D2 článek 1367 |
Miroslav Zikmund Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3
| Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 12:10:30 |
|
Ekholmmesotitsch : Nebude se to líbit, ale konstruktér JŘ, tedy SŽDC > počítač, který sestavil JŘ na základě zadaných dat. Mluvil jsem o tom s ing. Paroubkem. Jízdní řád sestavovala SENA na základě daných technických parametrů. Není pravda, že JŘ sestavil nějaký "vědec", jak se mezi lidem šíří. Jenže se nepočítalo s tím, že na trati jsou vypntá PZZ - o tom konstruktér, resp. program neví - takže se tam může jet nejvýše 10, tzn. prodloužování jízdních dob. Že o tom neví je špatně ... nicméně nevím, jak by se tohle dalo zadat do programu, který vychází z trvalých traťových rychlostí, tj. neuvažují se provozní mimořádnosti ... Jiné by to bylo, kdyby před přejezdem byl rychlostník 10 ... Dále se při výpočtu počítalo s pobyty "pod 30 vteřin", což byla samozřejmě fantasmagorie. Proto se nedalo dojet do Krupky za 50 minut a za 5 minut frčet zpátky - viz popsané problémy minulého víkendu Takže se RJ rozhodl změnit JŘ a polohu vlaku "zreálnit", včetně delších pobytů a navíc zastavení v Unčíně a Chlumci .. O změně JŘ se vědělo už ve středu v pozdním odpoledni .... Proč nebyla nová data v IDOSu - nevím. Pokud nová data šla přes SENU, tak by měla být překlopena do dat IDOSu. Jestliže překlopena nebyla, ptejte se na SŽDC, pokud překlopena byla, ptejte se u společnosti CHAPS s.r.o. V obou případech doporučuji poslat stížnost na ministerstvo dopravy .... sekretariat.190@mdcr.cz Apollo_17 : všechny vlaky měly být vedeny dvojmo, rozdělení na dvě soupravy, které se křižovaly v Děčíně západ byla nouzové řešení ... |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3571 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 12:32:17 |
|
Ad sběrače: ono je taky dobré mít sběrač pokud možno nad otočným bodem podvozku, aby v obloucích "nevandroval" do strany. No a protože nad předním podvozkem to není tak úplně ono (aerodynamika), je to další důvod k tomu, proč mít dva. |
Martin2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2089 Registrován: 8-2005
| Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 14:11:07 |
|
ad Miroslav Zikmund: vcelku souhlasím, až na jednu věc a to provozní mimořádnosti. Je rozdíl, když je PZS vypnuto několik hodin až dní z provozních důvodů (závada, rekonstrukce atd...) nebo dlouhodobě (týdny, měsíce třeba i roky) protože není žádný provoz a tedy není zaručena bezpečná funkce zařízení. Nemohu si pomoci, ale tohle je o neschopnosti konstruktéra, že nemá přehled o trati, pro kterou maluje GVD. Pradoxně stejný argument použil kdysi dávno odbor tvorby JŘ ke zdůvodnění stížnosti, jak je možné že vlak z Hostivic odjíždí včas a na Smíchov dojíždí v drtivé většině případů pozdě (2-4minuty), pak už ho nepustí dál ze společného, protože jede rychlík na hlavní a dál na Moravu a ve výsledku je zpoždění na hlavním až 10 minut. Jako odůvodnění bylo napsáno, že při tvorbě GVD nebyla známá omezení rychlosti přes celé žst Stodůlky, Jinonice a Žvahov na 40km/h. Podotýkám, že se o době, kdy tata omezení zdaleka nebyla již nějaký ten rok trvala a nešlo o pomalé jízdy. Další případ a lajdáctví a neschopnosti tvůrců GVD uvedu z tratě 709. Před pár lety měl nákladní vlak stanovenou jízdní dobu ze Zlivi na Hlubokou ve výši 6min (pokud se nepletu) s pobytem a rozjezdem ve Zlivi. Stejnou JD má rychlík, který ale na rozdíl od toho nákladu Zliví projížděl. Jinak řečeno, nákladu s rozjedem (dle GVD) to na Hlubokou trvalo minimálně 9 minut a to měl cca jen 1/2 stanovené normy. Martin P.S. Nejlepší perlička na závěr je opět z trati 709, tam se povedlo konstruktérům GVD naplánovat křižování dvou osobáků do Střelských Hoštic, kde je nástupiště jen u jedné koleje. Myslím, že netřeba dále komentovat... (Příspěvek byl editován uživatelem martin2.) |
Martin_zlivský
Administrátor
Číslo příspěvku: 55340 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 14:54:01 |
|
Stejně jako se celkem pravidelně nestíhá JD R ze Zlivi do Dívčic, zatímco z Budějc do Zlivi se dá nahnat i na -5 (nedivil bych se, kdyby přes Hlubokou se stále počítalo s 60). Podobně i před dvěma lety mi přišlo, že konstruktér neuvažoval stahovačku v Nemanicích, takže při křižování osobáků v Nemanicích ten z Budějc mohl sice odject včas, ale ten do Budějc měl málokdy méně jak +1.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Dessi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 96 Registrován: 3-2009
| Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 21:12:02 |
|
dostal jsem zajimavy dotaz na ktery neznam odpoved a ani na Googlu jsem neuspel, jedna se o metro v Praze, dostanu se soupravou z trasy A na C B. proste jsou propojeny. myslim si že ano ale nechci capartovi kecat tak se ptam. dekuji. |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1396 Registrován: 9-2002
| Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 21:20:03 |
|
Jen strucne: Je spojka C-A pred I.P.Pavlova (od Kc) na namesti miru (pred stanici od Mu,) ta je dvojkolejna, pak je spojka C - B jednokolejna mezi obratovou koleji na Florenc B a zaustena do C pred stanici Florenc C smerem od NH.
Klaus na hrade Absurdistanu. To jsme teda dopadli. |
|
Němec_z_ova Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 699 Registrován: 4-2009
| Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 21:23:53 |
|
Dessi: Nepodceňujte Google!!! Po zadání hesla "síť metra Praha" na mne vypadlo mezi prvními toto: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metro_v_Praze#S.C3.AD.C5.A5_trat.C3. AD_a_linkov.C3.A9_veden.C3.AD. A tam píší: "Každá linka má svou vlastní trať, v žádném úseku není vedeno více linek. Přestup mezi nimi je možný ve třech stanicích: Muzeum, Florenc a Můstek, které tvoří vrcholy „přestupního trojúhelníku“ pod centrem města. Soupravy mohou přejíždět mezi všemi linkami – to se používalo hlavně v časech, kdy některé linky neměly vlastní depo. Celkem existují tři spojky; mezi linkami A a C jsou dvě jednokolejné spojky, mezi linkami B a C je pouze jedna jednokolejná, využívaná obousměrně. Z linky A na linku B není možný přímý přejezd."
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice. Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Dessi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 97 Registrován: 3-2009
| Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 22:28:05 |
|
NzO: mnohokrat dekuji. ja ho nepodcenuji jen s nim neumim rachat zkoušel jsem par možnosti ale vždy vyskočily jen veřejne linky. nejsem moc velky znalec pc. jen lehce uživatelsky tak me prosim nekamenujte |
Koudy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2930 Registrován: 3-2004
| Odesláno Pondělí, 03. května 2010 - 13:56:41 |
|
Dessi: A tady to máte krásně v detailu.
Ať máme dost sil přestát věci, které přijdou...
|
|
Mikulda
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1066 Registrován: 3-2006
| Odesláno Pondělí, 03. května 2010 - 16:57:27 |
|
Pro zajímavost tady je Berlín a tady New York. Pokud by někdo našel Moskvu a Tokio, byl bych vděčný.
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru. Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
|
Zeleznicni
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1827 Registrován: 10-2003
| Odesláno Pondělí, 03. května 2010 - 17:14:58 |
|
Nevím, jestli jsou tam všechna metra na světě, ale je jich tam dost urbanrail.net |
Zlámalík Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 372 Registrován: 4-2006
| Odesláno Středa, 05. května 2010 - 14:07:21 |
|
Hajnej, Mechanik: nicméně anglické el. loko mají často (téměř pravidelně) jen jeden pantograf. Ale v této zemi je mnoho věcí zcela jinak, třeba třetí kolejnice... |
diagnostika Neregistrovaný host Odeslán z: 80.188.241.108
| Odesláno Pátek, 07. května 2010 - 16:30:27 |
|
čau mají diagnostický systém nějaké jiné řady lokomotiv než 363,362,163,162? třeba 754 ? eventuelně kde bych se o tom něco dočetl ? diky |
Lukfi Neregistrovaný host Odeslán z: 80.188.88.247
| Odesláno Pátek, 07. května 2010 - 16:45:22 |
|
Pokračování pantografové diskuze, byť už to patří trochu jinam: proč má dva sběrače tramvaj KT8? |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3597 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 07. května 2010 - 17:07:12 |
|
Lukfi: Protože tramvaj musí mít kvůli klasickému ovládání výměn sběrač vepředu (se zadním sběračem by se blbě trafovalo na kontakt a došlo by pozdě k zablokování). No a KT8 je obousměrná... Diagnostika: to přijde na to, co si představuješ pod pojmem "diagnostický systém". Pokud hafo LEDek indikujících napětí na důležitých vodičích, tak kromě 363/362 a 163/162 snad jen 150/151 a 842 a asi i 111 (a nebožtík Kraken). Pokud máš na mysli zobrazování diagnostických informací na displeji, tak 843/943, 471/971, 854/954, 754 reko, 054 reko, 814/914, TU47... |
diagnostika Neregistrovaný host Odeslán z: 80.188.241.108
| Odesláno Pátek, 07. května 2010 - 17:27:28 |
|
Hajnej: no měl sem na mysli spíš ten "LEDkovej systém"... ale na netu o tom nemůžu nic moc najít a v technický knihovně taky ne... |
Vasekpetr1
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 219 Registrován: 8-2006
| Odesláno Pátek, 07. května 2010 - 20:50:06 |
|
Kdysi hooodně dávno (okolo roku 1985) měla ledkovou diagnostiku ovládacích obvodů i jednotka SM488003-4 po střední opravě v ŽOS Kolín, umístěnou na stropu uprostřed stanoviště. Použity byly LQ100 - bodové led diody s minimální svítivostí, ale tenkrát toho moc na výběr nebylo. |
Tajemný_em
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1814 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 08. května 2010 - 21:01:20 |
|
Mikulda: tady máš tu Moskvu. Sice v azbuce, ale jinak docela síla...
Spolehlivý prostředek ke snížení nehodovosti na našich silnicích? Fyzické tresty pro narušitele předpisů! Pokuty a nesmyslné body to nevyřeší... |
|
Miroslav Zikmund Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2
| Odesláno Sobota, 08. května 2010 - 21:59:10 |
|
Martin2 (02.05.): pokud jde o onu "neschopnost" konstruktéra ...nemajícího přehled o trati, pro kterou maluje GVD. Ono to nesedí. "Žluté vlaky" totiž maluje konstruktér, který dělá "mimořádnosti", tedy zvláštní vlaky, např. "Vlak plný úsměvů" z Prahy do Zlína apod. na celé síti SŽDC, tj. na cca 9 300 km tratí, které pochopitelně nemůže detailně znát, byť jde o člověka odpovědného a pečlivého ... Pro nakreslení takové trasy použije příslušný program, který obsahuje příslušná technická data, přihodí k tomu pobyty a když někde něco drobátko koliduje, tak "jménem svého ředitele" nařídí, že pravidelný vlak někde uhne nebo počká ... Kdysi pracoval konstruktér GVD s jízdními dobami, které pro příslušný druh vlaku a řadu HV počítal dynamik odvětví kolejových vozidel, který neměl a nemohl mít detailní znalosti o všech tratích příslušného obvodu (řekněmě někdejší dráhy). Přirážky na pomalé jízdy se zpravidla uváděly v zaváděcí DPS pomalé jízdy, aby analýza GVD věděla, že vlaky tam budou prodlužovat JD a nedávaly se na to dispečeráky ... |
Martin2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2108 Registrován: 8-2005
| Odesláno Sobota, 08. května 2010 - 23:10:08 |
|
No a to je takový problém, aby se ten konstruktér zeptal kolegy co tu trať má v malíku, zda tam není nějaký zádrhel? Kór když jde o trať vlastně bez provozu. Co jeden telefon na SDC nebo na vedení PO? Ano, přihodí k tomu pobyty do 0,5min. Už jen to samo o sobě vypovídá o kvalitách... Vždyť jen otevření a zavření (moderních s výstrahou) dveří trvá pomalu více. Přesně tak, přirážky k JD se uvádí k DPS. Jenže pomalá jízda zpravidla platí pár týdnů nebo měsíců a je nepředpokládaná a hlavně se počítá s jejím odstraněním (v drtivé většině případů). Vypnutí PZS je předpokládané, úmyslné a vlastně i definitivní (pokud se nezvýší počet vlaků). Proto je to neschopnost konstruktéra a především obecně tvorby GVD nepočítat s omezeními, které jsme sami a úmyslně (SŽDC) vytvořili a házet to na to, že se s pomalýma jízdama při sestavování tras vlaků nepočítá. Martin (Příspěvek byl editován uživatelem martin2.) |
Umar Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96
| Odesláno Sobota, 08. května 2010 - 23:24:42 |
|
Martin2 : přihodí k tomu pobyty do 0,5min Takové pobyty bývaly nedávno i u mnoha pražských Os v Bakově na hlavním. To že se tam přestupuje na Č.Lípu asi konstruktéra GVD vůbec nezajímá. A k tomu navíc ještě ty tabule a hlášení : Nevstupujte do kolejiště dokud vlak nezastaví ! |
Xhost
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 258 Registrován: 7-2009
| Odesláno Neděle, 09. května 2010 - 12:00:34 |
|
Že se vůbec vztekáte - normální firma by takového člověka nejdřív strouhla interně (platově, pozičně) a kdyby produkoval podobnou práci dále, tak by ho vyexpedovala na trh nezaměstnaných. Ale dokud se tohle nebude dělat, tak se zlepšení nikde nedočkáte. Bohužel se to děje snad v každé větší firmě a často paradoxně jsou odcházeni ti poctiví dříči, kteří dělají práci svědomitě, ale naneštěstí jsou nezaškatulkovatelní do excelovských tabulek těch novopečených MBA co jim šéfují. A navíc jsou i "nebezpeční" - mají rozhled, praxi a hlavně umí přemýšlet...
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím více). |
|
Bobo Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9561 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 09. května 2010 - 12:59:00 |
|
nemá LED diagnostiku i 130? si něco vybavuju s průmky
kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
motorek Neregistrovaný host Odeslán z: 217.77.165.36
| Odesláno Neděle, 09. května 2010 - 13:53:28 |
|
Xhost:100% souhlas.Všude samí noví manažeři,kteří neumí ani přibít hřebík.Ovšem teoreticky všemu rozumí(hlavně si umí rozdělit peníze).To jsme to dopracovali... |
Miroslav Zikmund Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3
| Odesláno Neděle, 09. května 2010 - 16:51:32 |
|
Martin2 : s dovolením, ale stále vám nějak uniká, že grafikon dnes "kreslí" především počítač, na základě toho, co je do něho zadáno. Asi tak jako zařízení AVV "řídí" vlak podle toho, co je do něho narváno ... Konstruktér není od toho, aby vyhledával "špecifiká", tím spíše, že se o nich ani nedozví. Vaše představa, že konstruktér JŘ má trať "v malíku" je mylná... ostatně co si pod tím představujete ... a jak toho chcete dosáhnout. Tahat konstruktéra JŘ, to toho, že něco "zvoral" je drobet od věci, protože na konstrukci GVD se podílí taky technolog stanice znalý provozních intervalů, řešící obsazení staničních koleji. Doba, kdy měl konstruktér před sebou plachtu a pomocí levítka tam různými barvičkami mastil různé čáry a mnohdy gumou mazalkou upravoval, je dávnou minulostí ... Na druhou stranu, pokud je na nějaké trati "nulový" provoz osobní dopravy, tak těžko můžete vinit "správce" dat, že nemá v datech přirážku na vypnuté PZZ, tím spíše, že se vypnuté PZZ řeší rozkazem Op ... "Plánovaně" vypnuté PZZ je podle článku 892 D2 spojeno s vydáním výlukového rozkazu. Řekl bych, že tohle je začarovaný kruh... |
Martin2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2114 Registrován: 8-2005
| Odesláno Neděle, 09. května 2010 - 17:34:18 |
|
Chápu, že konstrukci dělá PC, ale snad ta osoba co PC obsluhuje není cvičená opice a používá tu věc na krku. Nemůžu si pomoci, ale opravdu není zas tak těžké poslat mail nebo zavolat na SDC zda na trati bez provozu není něco co výrazně snižuje propustnost trati. Kór když má ulehčenou práci tím počítačem. Leda, že by ten pán o provozu moc nevěděl, šel to dělat hned po škole místo aby třeba pár let dělal výpravčího nebo něco jiného v provozu. Pak bych se nedivil, že mu to prostě nedošlo. Většina výpravčích z vlastní zkušenosti ví, že když se třeba díky výluce delší dobu někde nejezdí, tak mají první vlaky problém tam jet (klouže jim to) a zpravidla se určitý počet vlaků i zpravuje rozkazem Op... Ničeho dosahovat nemíním, protože to stejně nezměním. Každopádně právě ta neznalost je problémem všeho, ten PC dělá jen to co se mu řekne. Zrovna u AVV s optimalizátorem je funkce, abychom přijeli o půl minuty dříve než určuje JŘ. Tedy myslící člověk ví, že v další stanici bývá hodně lidí a pravidelný pobyt nestačí, tak klepne 0,5 jednou dvakrát, aby tam byl dříve. Podobnou aktivitu bych čekal od obsluhy PC co tvoří trasu vlaku na trati, kde se nejezdí. To se shodneme, že není zajištěn přenos dat o mimořádně trvalých omezeních provozu do databáze se kterou pracuje PC, které tvoří trasy. Martin |
Němec_z_ova Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 706 Registrován: 4-2009
| Odesláno Neděle, 09. května 2010 - 19:21:08 |
|
nemá LED diagnostiku i 130? si něco vybavuju s průmky Ono se snad ještě o LED diagnostice nedá hovořit, posuďte sám. Dnes už nebude ani funkční. Až se opět vyhoupnu na palubu této řady, zkusím překontrolovat stav zařízení. Ale jinak máte dobrou paměť. PS: Použité foto je součástí učebních materiálů z DVI. Autora snímku neznám.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice. Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Martin2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2115 Registrován: 8-2005
| Odesláno Neděle, 09. května 2010 - 19:37:36 |
|
A ještě jedna věc pro p. Zikmunda, trošku mne možná taháte za nost. Některé PZS jsou vypnuté na základě ROV. Neznám to tam a tedy nevím přes které PZS se jelo. Každopádně jsou vydané dva dlouhodobé ROV pro 3xPZS Chlumec u Chabařovic - Teplice lesní brána a druhý pro 1xPZS Krupka - Teplice lesní brána. To jen tak mezi řečí, že vlastně jde o plánované vypnutí PZS. Myslím si, že zpravování rozkazem Op není znakem mimořádného vypnutí PZS a klidně se může vlak takto zpravovat i při zpracovaném ROVéčku. Martin |
Výpravčí
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 248 Registrován: 12-2007
| Odesláno Neděle, 09. května 2010 - 22:27:42 |
|
Martin2: Pan Jančura prostě narazil na jedno z mnoha drážních špecifík. Měl jsem možnost nahlédnout pod pokličku konstrukce jízdního řádu zvláštního vlaku. Problém bývá většinou s dosud (nebo už) neznámými řadami vozidel, jelikož nikdo dopředu neumí odhadnout jízdní doby. Veškerá odpovědnost za sestavu jízdního řádu totiž leží na objednavateli trasy! Co si do žádosti sesmolí, to taky (pokud to dle konstruktéra odpovídá realitě a vleze se to mezi ostatní vlaky) dostane. Prostě "tady máš námi odsouhlasený jízdní řád, který sis navrhl, a v případě zpoždění je to jen tvoje ostuda". |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3601 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 09. května 2010 - 22:45:07 |
|
Ziki: Asi tak jako zařízení AVV "řídí" vlak podle toho, co je do něho narváno Proč ty uvozovky...? Činnost vykonávaná AVV přece je řízení v tom smyslu, jak je tento pojem v kybernetice zadefinován. Koneckonců i živý strojvedoucí řídí vlak víc podle toho, co si při zácviku na vozidle a při poznání tratě "narval" do hlavy, než podle toho, co vidí. No a do AVV a jemu podobných zařízení jsou místo citu, předpisů a poznání "narvány" regulační a rozhodovací algoritmy a mapy tratě. Pro zjednodušení neuvažuji vazbu AVV na povětrnostní a adhezní podmínky, kde za současného stavu techniky vyjde levněji a spolehlivěji dát fírovi možnost omezovat tah... |
Výpravčí
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 249 Registrován: 12-2007
| Odesláno Neděle, 09. května 2010 - 22:50:47 |
|
Hajnej: AVV neřídí vlak ve smyslu odpovědnosti před zákonem. Ale to už jinde jsme, to je jiná diskuse :-) |
Martin2 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2116 Registrován: 8-2005
| Odesláno Neděle, 09. května 2010 - 23:16:39 |
|
No, ale to už je jiná káva Výpravčí. Takže ten JŘ nemaluje PC jak píše MZ, ale rukavice je spíše na straně objednavatele? Tedy pokud jde o né zcela běžné vozidlo. I tak by aspoň ten objednavatel při zadávání či zpracování požadavku měl být tím kdo od něj ten požadavek přebírá vyrozumněn a těchto trvalých změnách, i když nejsou v TTP. Martin |
Výpravčí
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 250 Registrován: 12-2007
| Odesláno Pondělí, 10. května 2010 - 08:37:32 |
|
Martin2: PC nemůže nic malovat, jelikož pro dané HV nemá dosud stanoveny jízdní doby. Jízdní doby lze pouze ověřit v provozu (nebo si je tipnout s nejistým výsledkem). Objednavatel v tomto případě udělal chybu už na začátku, kdy při výběrových řízeních na funkce v RJ bylo předchozí působení v řízení železničního provozu spíše diskriminací :-) |
Bobo Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9562 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 10. května 2010 - 13:07:36 |
|
a spoleh, že se to dycky nějak stihne, jako na silnici
kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1872 Registrován: 5-2004
| Odesláno Úterý, 11. května 2010 - 11:44:44 |
|
Jaký je praktický rozdíl mezi brzdou s vířivými proudy a "normální" magnetickou přisávající se brzdou? Když jsem viděl tohle, napadlo mě, že snad jen v rychlosti, kdy tření s rychlostí klesá, zatímco indukce roste.
|
Aleš Liesk. Neregistrovaný host Odeslán z: 81.19.47.92
| Odesláno Úterý, 11. května 2010 - 14:09:27 |
|
DJaša: rozdíl není snad jen v tom, že oboje je "na eletryku". Jinak je to nebesa a dudesa. Např. vířivá brzda pracuje bezkontaktně, její účinek v nižších rychlostech (to je řekněme pod 100 km/h) mizí... |
PAUL RED ADAIR Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73
| Odesláno Úterý, 11. května 2010 - 15:02:31 |
|
ad David Jaša: Pár čísel...(pro porovnání)... a) Brzdicí síla při 100 km/h v kN b) Max. přítlačná síla (trámec ke koleji) v kN c) Maximální příkon (kW) Mg-brzda (kontra WB-brzda): ad a) 7 na magnet, 14 na podvozek (11 resp. 22) ad b) 84 na magnet (25 na magnet při výšce magnetu 7 mm nad TK a cca V = 50 km/h) ad c) 1 na magnet resp. 2 na podvozek (43 na magnet resp. 86 na podvozek) Průběh brzdicí síly u Mg-brzdy: Od 0 kN prudce nahoru do cca 30 kN na podvozek při V = 20-25 km/h, pak pomalý pokles....při V = 160 km/h síla 10 kN na podvozek... Průběh WB-brzdy - udává se jako brzdicí síla/metr (kN/m) resp. jako přítlačná síla/metr: Od 0 kN/m prudce nahoru až do cca. 55 km/h = kulminační bod cirka 8,5 kN/m brzdicí síly (cca 85 kN/m přítlačné síly), pak pomalý pokles až do rychlosti cca. 350 km/h = při této rychlosti jsou numera 4 resp. 40 kN/metr. Výhodou Mg-brzdy je hlavně napájení z vozidlové baterie, malý příkon, brzda je napájena jen ve stavu činnosti, jinak si nic nebere....nevýhoda malá účinnost pro VRT provoz a rychlostní pásmo cca. 250 - 350 km/h, není řiditelná ve více stupních apod., "ošoupává" kolejnici... Výhodou WB-brzdy je vyšší výkon oproti Mg-brzdě, "neošoupávání" kolejnice, je řiditelná a použitelná v kombinaci s ostatními brzdovými systémy = funkce BLENDING, nevýhoda velký příkon = je napájená přímo z trakčních střídačů resp. lze ji napájet i z vozidlové baterie, ale s nejvýše polovičním výkonem a zhruba třetinovou třecí sílou... |
PAUL RED ADAIR Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73
| Odesláno Úterý, 11. května 2010 - 15:21:15 |
|
ad ještě doplnění k minulému: WB-brzda ohřívá kolejnici, a proto ne všude je její nasazení povoleno...jinak stejně jako Mg-brzda je protismykem v oblasti rychlostí do cca. 50 km/h vyřazena z provozu a oba typy brzd jsou započitatelné do br. váhy vlaku (soupravy),a to jako režimy R+Mg a R+WB. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3610 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 11. května 2010 - 16:59:31 |
|
P.R.A.: Průběh brzdicí síly u Mg-brzdy: Od 0 kN prudce nahoru do cca 30 kN na podvozek při V = 20-25 km/h Huh, to se mi nějak nezdá, kde se u Mg brzdy bere ta nula v nule (pokud by zůstala zapnutá)...? |
PAUL RED ADAIR Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73
| Odesláno Úterý, 11. května 2010 - 17:07:18 |
|
ad Hajnej: Jejda, nastala minela, koukám koukám sem (link) http://www.ids.uni-hannover.de/fileadmin/IDS/ids_lehre/SFZ/4._Vor lesung_Bremstechnik_2007.pdf ..a ono se začíná na X-ové ose ne nulou, ale rovnou 10-kou (tj. 10 km/h).... |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1874 Registrován: 5-2004
| Odesláno Úterý, 11. května 2010 - 19:12:30 |
|
Že jsou si principy Mg a vířivé brzdy podobné jako hodinky a holinky vím. Šlo mě o konstrukční uspořádání - využívají se ty stejné cívky v tom samém trámci pro oba typy brzd? Za ty konkrétní čísla dík.
|
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3612 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 11. května 2010 - 19:25:09 |
|
P.R.A.: No tak to je ještě divnější - to fakt vypadá, že někdo změřil časový průběh Fb i s vypnutím a zpracoval to závislosti na rychlosti. Fyzikálně není k takovému poklesu vůbec žádný důvod... Jinak je hezké to názvosloví - to se člověk na stará kolena dozví, že dělá Istwertblending. |
Ml636 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1324 Registrován: 11-2006
| Odesláno Úterý, 11. května 2010 - 23:55:54 |
|
Je tu někdo, kdo se vyzná v Banánech? Tak mě napadlo, ohledně té kontrolky mezi manometry na stanovišti, je zabudovaná kontrolka "tlak v brzdových válcích" nebo jak se to přesně nazývá. Dá se na tuto kontrolku spolehnout, tj. když zhasne, jsou skutečně brzdové válce zcela odvětrané, je tam nějaká tlaková tolerance, nebo ten tlakový spínač, co ji rozsvěcí, je velmi citlivý a reaguje na sebemenší tlak? K čemu se tato kontrolka využívá hlavně? Je to doplňková funkce k ručce tlaku v hlavním potrubí a tím pádem možnosti i jen nepatrného nechtěného přibrzdění soupravy, nebo jako kontrola, jestli třeba některý z brzdových válců na lokomotivě nezůstal závadou pod tlakem, resp. jestli je zcela odbrzděna BP? Nikde jsem si podobné kontrolky nevšiml, jen na Banánech a myslím, že je to dost dobrá věc, zvlášť při použití BSE, kde poloha rukojeti ovladače není informace o odbrzděné soupravě.
-Jezdím velmi rychle, jezdím ostře, jako kdybych prchal, Cose Nostře; na dopravní vyhlášku, já ale dbám, tisíce kaštanů denně vozívám. -Ráno si kafe dám, a do Francie... všechny ty Ciťáky, zpět jim naházíme! |
|
PAUL RED ADAIR Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.188.73
| Odesláno Středa, 12. května 2010 - 08:57:20 |
|
ještě malá oprava k tomuto......s nejvýše polovičním výkonem a zhruba třetinovou třecí sílou.......má být ...s nejvýše pětinovým výkonem a zhruba poloviční brzdou silou... viz. link - http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/29630/1/text.pdf |
Luboš_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9296 Registrován: 9-2002
| Odesláno Středa, 12. května 2010 - 15:14:17 |
|
Ml636: Tu kontrolku má hned několik laminátek, je to funkce zavedená převážně ke kontrole odbrždění druhé lokomotivy při spojení do dvojčlenu...mají to i některé 742 a možná se najdou i jiné řady, já měl tu čest se s tím potkat jen na těchto řadách.. Zda-li je tím daná stoprocentní info o úplném odbrždění ti jako řidič nepovím...jen vím, že když kontrolka nechce zhasnout, pomůžu si tlačítkem OL2 či ještě ručním ocucávačem...jakmile kontrolka nechce ani tak zhasnout, při nejbližší možné příležitosti jdu preventivně oddojit rozvaděče na obou lokomotivách...obruče skutečně nejsou levnou záležitostí..dodnes jsem s tím problém neměl... To, že by nastal případ, že kontrolka svítí neustále i po těchto úkonech, jsem ještě nezažil a ani od kolegů neslyšel, spíš býval ten problém, že kontrolka při přivedení vzduchu do brzdových válců se nerozsvítila... |
Mirek_svob Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 26 Registrován: 12-2009
| Odesláno Středa, 12. května 2010 - 18:51:57 |
|
Ml636: Při svitu kontrolky (tj. při zbytkovém tlaku v brzových jednotkách) je blokován výkon tahem při rychlosti > 25 km/h. Tlakový spínač je pak umístěn vpravo pod řídicím pultem na druhém stanovišti. |
Ml636 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1327 Registrován: 11-2006
| Odesláno Středa, 12. května 2010 - 23:35:26 |
|
Díky za vysvětlení. Ještě teda pro doplnění: Takže když ve výkonu zavedu jakékoliv i sebemenší brzdění a jedu více, než 25 km/h, tak by měl výkon odpadnout. Co se stane, pokud předtím nesjedu ze stupňů? a) vystřelím HV, případně zruším možnost výkonu dokud opětovně nesjedu do 0 a potom na stupně, nebo za b) po odvětrání brzd (tj. zhasnutí kontrolky), mašina najede hned zpátky na výkon v tom stupni, který byl předtím zvolen? Počítám, že a) bude s ohledem na bezpečnost jediné možné. Pokud by to bylo za b) je to použitelné v rámci správné technologie jízdy? (samozřejmě po snížené rychlosti sjetím do přiměřeného stupně)
-Jezdím velmi rychle, jezdím ostře, jako kdybych prchal, Cose Nostře; na dopravní vyhlášku, já ale dbám, tisíce kaštanů denně vozívám. -Ráno si kafe dám, a do Francie... všechny ty Ciťáky, zpět jim naházíme! |
|
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1429 Registrován: 9-2002
| Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 15:14:48 |
|
Ad b) tak to je pekna prasarna, to se da pouzit jen kdyz mas najizdet na vozy na velmi kratkou vzdalenost (10 - 15 metru a mene.) Dela se to nasledovne (napriklad na 150: ) zabrzdi se uplne BP, nahodi se 2. - 3. stupen pak pomalu a velmi opatrne se zacne to BP povolovat. Pri sebemansim naznaku pohybu okamzite prestat s povolovanim (!) jinak dopadnes jako ten manik v HB. Pri vzdalenosti asi 1,5 az 2 metry mezi narazniky lok a vozy shodit vykon. ZA JAKYCHKOLIV JINYCH PODMINEK JE POUZITI JIZDY A BRZDY ZAROVEN PRASARNA NEJVYSSIHO KALIBRU !!! O pootoceni obruci nemluve, to je draha zalezitost. Kdosi mi vykladal, ze se mu kdysi davno v Praze blokla brzda na zadni naprave na 350, nevsiml si toho a za KH vyzul v rychlosti nad 100 km/h obruc, ta odletela do pole. Nastesti bez dalsich nasledku. (Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste mu vsechno co chce. Pak bezte si najit vetsi zbran... |
|
Ml636 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1328 Registrován: 11-2006
| Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 16:15:45 |
|
Agent: Jasně no... já si to myslel. Srovnával jsem to se simulátorem, tam je to jediné možné, aby se stihlo snížit rychlost, nelze tam sjet do nuly naráz. Věděl jsem, že ve skutečnosti to asi bude kravina a nesmí se to příliš dostat do krve, aby z toho nebyly ty zlozvyky. Pootočení obručí mě ale nenapadlo, abych se přiznal. To musí být šleha, když odletí ve 100 km/h. Už taky zásadně chápu význam té kontrolky zbytkového tlaku v brzd. jednotkách na Banánovi. Jinak s tím najížděním ve výkonu a současně brzdě, to si asi v budoucnu nikdy netroufnu. Prostě si všichni počkaj, v klidu. Roztáhnu, shodím a budu dobrzďovat, přihodím a zase přibrzdím... pijánko, hlavně bezpečně a stykače se taky nezblázní.
-Jezdím velmi rychle, jezdím ostře, jako kdybych prchal, Cose Nostře; na dopravní vyhlášku, já ale dbám, tisíce kaštanů denně vozívám. -Ráno si kafe dám, a do Francie... všechny ty Ciťáky, zpět jim naházíme! |
|
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1432 Registrován: 9-2002
| Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 16:31:01 |
|
Ani v realu z vykonu nesjedes hned, odporove masiny krokuji (nevim jak ty digitalni 15X) ale 12X a 14X jeden stupen po druhym , X62 a X63 dekrementuji zadavaci citac PT. Sjet z vykonu okamzite nejde ani na dieselu. Teda pokud se nepouzije to cerveny tlacitko. Doporucuju, aby sis sehnal nejakej navod na obsluhu HV, ty obecne zasady jsou +/- podobne.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste mu vsechno co chce. Pak bezte si najit vetsi zbran... |
|
Rumek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1147 Registrován: 2-2007
| Odesláno Čtvrtek, 13. května 2010 - 16:43:22 |
|
ML636: Jinak s tím najížděním ve výkonu a současně brzdě, to si asi v budoucnu nikdy netroufnu. Prostě si všichni počkaj, v klidu. Roztáhnu, shodím a budu dobrzďovat, přihodím a zase přibrzdím... pijánko To se rád někdy podívám, na to najíždění bez BP, obzvláště na řadě 150/151, 1 výkonový stupeň a mašina vystřelí jako blesk........ |