Energetická náročnost a emise z dopravy

Autor Příspěvek Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 86.49.85.38 Odesláno Sobota, 01. ledna 2011 - 18:24:29       Obrázek z USA aneb jak jedou lokomotivy pro bioetanol: http://www.railpictures.net/viewphoto.php?id=349990&nseq=7 Strejcekms Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 501 Registrován: 11-2010 Odesláno Úterý, 29. března 2011 - 07:14:12       http://www.vagony.cz/vagony/energie.html Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Úterý, 29. března 2011 - 09:43:48       Z novin: Evropská komise včera navrhla dlouhodobý cíl: zákaz vjezdu automobilů se spalovacími motory do měst v roce 2050. Zatím jde o legislativní návrh, ale pokud by členské státy EU plán realizovaly, emise z dopravy by měly klesnout o 60 procent. Brusel také počítá s tím, že za 39 let se bude většina cestujících na vzdálenost větší než 300 kilometrů přesouvat po železnici. Atmák Moderátor Číslo příspěvku: 2897 Registrován: 10-2006 Odesláno Čtvrtek, 07. dubna 2011 - 23:31:50       Cog: Hlavně mi to přišlo, jako bych četl nějaké sci-fi z šedesátých let, jak to bude vypadat v roce 2000 ŠD11 2040 Čedok Bratislava Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 81.0.203.121 Odesláno Neděle, 24. dubna 2011 - 21:48:45       Zajímavý poznatek: Snad všechna experimentální vozidla co porůznu po světě jezdí, která využívají palivové články a tudíž "tankují" vodík, používají vodík vyrobený z uhlí či ropy. Výroba čistého vodíku z uhlovodíků je totiž zatím mnohem levnější, než různé futuristické "ekologické" technologie výroby vodíku, kterým údajně patří budoucnost. Honzasl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3238 Registrován: 3-2004 Odesláno Pondělí, 15. srpna 2011 - 09:49:26       Existuje někde na světě nějaká dráha pro běžnou přepravu osob, pracující na principu "zvonkové dráhy z pouti", tj. že pevné trakční zařízení vystřelí vozidlo do další stanice? Resp. dalo by se třeba u vozidel metra uvažovat o nějaké fromě "katapultu", který by vozidlo vyšoupnul ze stanice? Přineslo by to nějaké úspory či výhody? energetik Neregistrovaný host Odeslán z: 93.99.166.111 Odesláno Pátek, 19. srpna 2011 - 15:54:36       Z hlediska elektrizační soustavy by to byla katastrofa... Honzasl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3270 Registrován: 3-2004 Odesláno Pondělí, 22. srpna 2011 - 14:58:53       energetik Proč myslíte? Pokud bychom v "rozjížděcích stanicích" zavedli akumulaci energie (superkapacitory), klidně i mechanickou (setrvačníky, pružiny) nemusel by to být nějak zvlášť tragické. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 86.49.85.38 Odesláno Pondělí, 22. srpna 2011 - 20:13:09       Ano, nápadu Honzysl se trochu blíží někdejší gyrobusy (na setrvačník, elektricky roztáčený v zastávkách). Experimentovalo se s tím ve Švýcarsku (fa Oerlikon). Nebo třeba "ultralehké tramvaje systému Parry" - viz www.parrypeoplemovers.com také na setrvačník, rovněž nedoznaly většího rozšíření. energetik Neregistrovaný host Odeslán z: 93.99.166.111 Odesláno Pondělí, 22. srpna 2011 - 20:56:12       Honzasl: Za tohoto předpokladu ano, ale: Superkapacitory - každý o nich mluví jako o spáse pro akumulaci elektrické energie pro nestabilní OZE. Kdo ale ví, kolik takovej superkapacitor stojí? Akumulace v setrvačníku - nastudujte si něco o zařízeních, kde se otáčí velké rotory (např. generátory a turbiny velkého výkonu). Pak zjistíte jak složité jsou pomocná zařízení (mazací olej). Neumím si představit, že by se někde udržovala teplota několika tun oleje na cca 60 °C a nepřetržitě by byla hnána čerpadla oleje jen proto, aby se vystřelilo 40 tun železa o 5 km dál. Pro vaši představu vyvážený rotor o hmotnosti 60 tun (možná i větší rotor by byl potřeba) ve vyvažovacím tunelu při otáčkách 3000 ot/min má ventilační ztráty kolem 2 MW. A udržovat kolem rotoru vakum by ušetřilo, ale složitost zařízení by byla velká... Něco o rotorech vím. Neb generátory do výkonu stovem MW a jejich vyvažování je můj denní chleba. Honzasl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3273 Registrován: 3-2004 Odesláno Úterý, 23. srpna 2011 - 06:44:08       energetik Však proto se ptám, abych se něco dozvěděl. Superkapacitory jsme vyloučili, setrvačníky taky. Takže nám zbývá dlouhé gumové lano, nebo pružiny. Jaké nevýhody mají tyhle záležitosti? Otázka druhá: Budují se dneska traťe metra apod. tak, aby stanice byly na kopečku a při rozjjedu ji klesání přidalo rychlost a do stanice stoupání pomohlo brzdit, nebo se jedná o pouhou teorii, která při praktickém budování nemá šanci? Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2687 Registrován: 9-2004 Odesláno Středa, 24. srpna 2011 - 10:27:26       stanice byly na kopečku.. V pražském metru je tento princip částečně aplikován - třeba mezi Chodovem a Opatovem. Pak při podcházení Vltavy - tam se to samo nabízí Ovšem zrovna v pražském terénu to není možné použít univerzálně, to je jasné. Libcha Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 826 Registrován: 11-2005 Odesláno Pátek, 02. září 2011 - 20:25:03       Mě se nejvíc líbila původní technologie na Petřínské lanovce: na kopečku se do jednoho vozíku nalila voda a ten sjel dolů a vytáh druhý vozík nahoru Tam někde bych viděl odrazový můstek pro dopravu budoucnosti Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Čtvrtek, 06. října 2011 - 15:31:12       Podle tohoto článku: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/ceskou-energetik u-bude-ridit-jaderny-nadsenec-706391 to s dostavbou Jetelína opět začíná vypadat nadějně. Možná časem přibudou i další JE. BmbČ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4174 Registrován: 1-2007 Odesláno Středa, 26. října 2011 - 16:21:37       Jen Češi najezdí ročně víc kilometrů veřejnou hromadnou dopravou než Rakušané. Ti loni absolvovali po železnici, autobusy apod. na osobu průměrně 2910 kilometrů. Napsal to linecký deník OÖN. Češi se nechali „sockou“ svézt průměrně 3010 km. Průměr Evropské unie je 2010 km. Rakušané veřejnou dopravou loni urazili 24,3 miliardy kilometrů. Na hlavu to vychází skoro o tisíc kilometrů víc než třeba Němci (1970) a na skoro trojnásobek oproti Litevcům (960). V Horních Rakousích je denně takto absolvováno na 400 000 cest. Podle Dopravního klubu Rakouska bylo užíváním hromadné dopravy za rok ušetřeno kolem tři milionů tun emisí. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!