K-report
 

Archiv diskuse Filmy, klipy, hudba, poezie a próza do 22. 07. 2011  

Diskuse K-report » Archiv 2011 » Železnice » Filmy, klipy, hudba, poezie a próza » Archiv diskuse Filmy, klipy, hudba, poezie a próza do 22. 07. 2011 « Předcházející Další »

Autor Příspěvek
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1424
Registrován: 7-2006

Odesláno Pondělí, 11. července 2011 - 15:03:39   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Cogwheel - V každém článku se píše vždy něco jiného a hlavně vše se popisuje jinak.
Zde je asi tovární fotka.

A další fotka je od pana V.Beneše, dne 18.9.2005.
Mahel
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 853
Registrován: 6-2004
Odesláno Pondělí, 11. července 2011 - 19:27:55   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi, Cogwheel: sice to sem patří jen okrajově v návaznosti na film, ale něco upřesním. Ten snímek ze dvora karlínské vozovny je až z roku 1904 - v původním stavu měl vůz na čelech hadice vzduchové brzdy. Světová výstava v Paříži byla v roce 1900, v roce 1901 byl zařazen do provozu v Praze. V souvislosti s natáčením Pohádky o staré tramvaji vůz určitě dostal nový modrý nátěr, hranaté linkové svítilny apod. a není vyloučeno, že tehdy byly též provedeny některé úpravy interiéru - zvýšená podlaha a dvojitá lavice v podélné ose vozu. Rekonstrukce vozu pro muzeum začala už v roce 1978; do roku 1981 byl vůz upraven vzhledově a v interiéru byly odstraněny podélné lavice. Později byly stěny opatřeny překližkovým obložením a v roce 1992 doplněny repliky pevných stolků. Repliky křesel byly doplněny až v roce 2009, nejprve otočná křesla, která měla slavnostní premiéru při zahájení muzejní sezóny 6. 4. 2009, o něco později byly doplněny pevné kožené lavice. V kompletním stavu byl vůz předveden pražskému primátorovi při krátké projížďce v květnu 2010.
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1425
Registrován: 7-2006

Odesláno Pondělí, 11. července 2011 - 21:41:32   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Mahel - děkuji za doplnění.
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1426
Registrován: 7-2006

Odesláno Úterý, 12. července 2011 - 23:46:21   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Velká přehrada - 1942
Parní lokomotivka Lanna 25.



Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1427
Registrován: 7-2006

Odesláno Středa, 13. července 2011 - 07:41:28   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Rychlík do Ostravy - 1960
ještě jsem zapomněl přidat parní stroj 317.x19.
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1429
Registrován: 7-2006

Odesláno Středa, 13. července 2011 - 14:33:53   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Bylo nás deset - 1963.

Jnd
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 5367
Registrován: 4-2003

Odesláno Čtvrtek, 14. července 2011 - 22:10:39   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1430
Registrován: 7-2006

Odesláno Čtvrtek, 14. července 2011 - 22:25:50   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Deváte jméno - 1963.




Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1432
Registrován: 7-2006

Odesláno Pátek, 15. července 2011 - 11:37:49   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Šestapadesát neomluvených hodin - 1977.




Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1434
Registrován: 7-2006

Odesláno Sobota, 16. července 2011 - 09:27:32   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Dobrý den město - 1976.
SONP Kladno - šrotiště před ocelárnou.

Před blokovnou je parní mašinka. Ulička, nalevo hrubá válcovna a na druhé straně kotelna. Na rohu v pravou je kantýna. Do blokovny zajížděl i Valmet ze strany hlubinných pecí.

Kladenské nádraží a kladenská mandelinka před nádražím.


Kladenská nemocnice, sanita jede kolem plynového domku.
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1435
Registrován: 7-2006

Odesláno Úterý, 19. července 2011 - 12:09:29   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Nástup - 1952.
Od Turnova
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.6.80
Odesláno Úterý, 19. července 2011 - 14:15:56    Odkaz na tento příspěvek  

Dobrý den,měl bych prosbu. Je možné zde uveřejnit snímek z Karhanovy party? Je to Modrý šíp,jak vjíždí do zastávky Ktová, asi tak v čase 1:21:25. Děkuji.
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1436
Registrován: 7-2006

Odesláno Úterý, 19. července 2011 - 18:48:59   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Od Turnova
Karhanova parta - Modrý šíp a Calm 4-7044
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1040
Registrován: 9-2009
Odesláno Úterý, 19. července 2011 - 18:49:51   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Ta úzkorozchodná lokomotiva z filmu "Dobrý den město (1976)" je továrního typu "XXVII" továrny Krauss. V roce 1976 v Kladně již lokomotiv tohoto typu moc nebylo. Porovnáním fotografií lokomotiv tohoto typu v Kladně s filmovým záběrem vychází lokomotiva továrního typu "XXVIIbt" z roku 1912. Mělo by se jednat o lokomotivu "Krauss L. 6682 1912 ev. č. 21". Především nezaměnitelné pravé okno ve směru ke komínu by tuto lokomotivu mělo snadno odlišit od ostatních lokomotiv tohoto typu. Mělo by se zároveň jednat i o dnešní muzejní lokomotivu č. 21 v Lužné u Rakovníka. Bohužel dnešní podobu této lokomotivy neznám. Porovnával jsem to s fotografiemi dobovými. Můžu se však i mýlit.

Tato lokomotiva by měla patřit huti Koněv. Jsou záběry z filmu z této huti nebo z huti Poldi?

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..)
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1437
Registrován: 7-2006

Odesláno Úterý, 19. července 2011 - 19:08:16   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Kuřil_p - Při filmování jsem byl, ale číslo také neznám a ani ve filmu není žádné číslo kolem budky. Snad pomůžu, že lokomotiva je Koněvská a jezdila na blokovnu, elektroocelárnu a martínek.
Většinou pára jezdila na žhavém materiálu.

(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)
Motoráček
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 665
Registrován: 8-2006

Odesláno Úterý, 19. července 2011 - 19:16:01   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Jednadvacítka ode mne aspoň takto ze dne 2.2.2011.

Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1041
Registrován: 9-2009
Odesláno Úterý, 19. července 2011 - 19:22:11   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi: Měla by to být ona. Ještě tam jezdila téměř stejná lokomotiva č. 19, ale ta se v detailech odlišovala. V tomto roce by měla být zrušena lokomotiva č. 15, která ačkoliv byla stejného typu, byla vzhledově odlišná (starší provedení typu). Lokomotiva č. 27 se rovněž odlišovala. Lokomotivy z huti Koněv č. 15, 19, 21 a 27 byly vyrobeny v továrně Krauss. V huti Poldi byla tou dobou ještě lokomotiva č. 4 (Krauss L. 1913), ale to byl již jiný typ lokomotivy.
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1042
Registrován: 9-2009
Odesláno Úterý, 19. července 2011 - 19:55:57   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Ta lokomotiva typu 1435 CS 500 z filmu "Rychlík do Ostravy (1960)" by měla být lokomotiva 317.019 (Škoda 2470 1950) patřící podniku "Nová huť Klementa Gottwalda, národní podnik, Ostrava".
Od Turnova
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.6.80
Odesláno Úterý, 19. července 2011 - 20:10:22    Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi díky.
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1043
Registrován: 9-2009
Odesláno Úterý, 19. července 2011 - 20:31:50   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

No a lokomotivu firmy Lanna č. 25 z filmu "Velká přehrada (1942)" je již podle viditelného čísla snadné určit. Jedná se o lokomotivu "O&K 7587 1917", která patřila do roku 1924 i ČSD (A.009). Dle Z. Bauera lokomotiva pracovala v uvedeném roce (i dříve) právě na stavbě štěchovické přehrady a elektrárny, ale i na regulaci Vltavy v Bavorovicích.
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1044
Registrován: 9-2009
Odesláno Úterý, 19. července 2011 - 22:27:53   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

S tou lokomotivou T 444.1 z filmu "Dobrý den město (1976)" si nevím rady. Je to dost rozostřené. Snad to vypadá na lokomotivu T 444.1504 tou dobou v majetku podniku "Spojené ocelárny, národní podnik, Kladno (SONP Kladno)". Časem se na to přijde.
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1438
Registrován: 7-2006

Odesláno Středa, 20. července 2011 - 00:05:02   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Severní přístav - 1954.
Exteriéry:
Děčín - přístav
Plzeň - železniční nádraží
Praha - Hlavní nádraží
Praha - Masarykovo nádraží







Parní lokomotiva 4xx.x, vozy řady DF, Ci4-1374, Ci4-2717, Ci4-2697, xx3-1042, Ca4-xxxx + klička na okno.
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1439
Registrován: 7-2006

Odesláno Středa, 20. července 2011 - 07:55:28   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Kuřil_p
S tou lokomotivou T 444.1 z filmu "Dobrý den město (1976)" si nevím rady.

Normálněrozchodná dráha na vlečce POLDI SONP Kladno.
Stroje T 444.1.

Na fotce T 444.1589 na dnes již neexistující spojovací koleji Staré Kladno - Rampa, červen 1981, dříve Buštěhradská dráha Staré Kladno - Vejhybka do roku 1923, pak předáno ČSD, obsluhovala Kladensko-nučícká dráha a dne 2.10.1950 vše předáno Polďi huti a nakonec je spojka zrušena dne 8.11.1983.

Úzkorozchodná dráha v huti Koněv.
V 70 letech nastal úpadek koněvské úzkorozchodky po likvidaci zastaralých provozů, jako jsou stařičské Thomasovy konvertory a vyhasnutí vysokých pecí v roce 1975. Poslední odpich jsem zažil - parádní děj. . A zde je pak přehled posledních parních úzkorozchodných lokomotiv závodu Koněv v letech 1976-80.

Zdroj: CZV SSM závod Doprava.
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1045
Registrován: 9-2009
Odesláno Středa, 20. července 2011 - 09:02:54   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi: Děkuji. Tak to vypadá na tu T 444.1589 dle toho nátěru. Znám jen nátěr ze sedmdesátých let kladenské lokomotivy T 444.1516. Ještě jedna lokomotiva T 444.1 je na fotografii ze sedmdesátých let neznámého čísla. Ta má však nátěr odlišný. To by tedy mohla být lokomotiva T 444.1537. Ta T 444.1504 by měla být pro SONP Kladno rovněž dodána, ale možná se jedná o chybu.
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1046
Registrován: 9-2009
Odesláno Středa, 20. července 2011 - 09:11:41   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi: U té parní lokomotivy č. 21 to vypadá, že měla to pravé okno ve směru komína zacloněné. Je to možné?
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1440
Registrován: 7-2006

Odesláno Středa, 20. července 2011 - 09:48:18   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Kuřil_p
Každý den jsem chodil jako učeň, přes vápenné pece, kolem vysokých pecí přes koksovny do učňáku. Pak jsem dělal ve válcovnách a chodil jsem kolem lokomotiv, které tenkráte obsluhovaly blokovnu, ocelárnu a nikdy mně tenkráte nenapadlo si potřebné informace napsat a udělat špionážní fotky. Vím jen, že tenkráte se opravovalo jak vlašťovka hnízdo, vše pro provoz a tuny. Fotka každé lokomotivy nemusí se shodovat ze starší fotkou stroje. Těch různých samo-domo vozů bylo plno. Nikdo to už nedá dohromady. Muzeum se několikráte stěhovalo, jednotlivá střediska postupně zanikla (lokomotivní depa, opravna) a dnes to vše patří do soukromých rukou. Bylo plno fotek na skle a instruktážních filmů, brožur a technických výkresů (vždyť se tím živilo jedno celé oddělení) a vše je asi v ....
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1047
Registrován: 9-2009
Odesláno Středa, 20. července 2011 - 10:18:53   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi: Děkuji. Musel to být tehdy zajímavý provoz. Těch fotografií z SONP je relativně dost (sedmdesátá léta). To se nedá říct o jiných provozech např. šachty. Třeba v seznamu uvedená lokomotiva č. 37 je ze Sokolovska. Její fotografii ze Sokolovska snad ani nemám. Je však šance, že její podoba byla zaznamenána v Kladně. Ano, je vidět, že lokomotivy měly místní úpravy, nové kotle atd., ale pořád se dá rozeznat jejich původ. Třeba ta muzejní parní lokomotiva č. 21 nese stále konstrukční prvky továrny Krauss dodnes.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..)
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1441
Registrován: 7-2006

Odesláno Středa, 20. července 2011 - 10:35:48   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Československý filmový týdeník - 1981
Starší záběry na výrobu železničních per do nárazníků.

Koksovna - vykládka uhlí do podzemního zásobníku.

Huť POLDI.
Historický film z let 1915-1927 odkaz

Další smínek je zde odkaz POLDI STEEL.
Krásné záběry do poldovky, některá místa ještě jsou.
Dále Důl Max. odkaz
Šachty jsou celkem dobře zmapovány. Kladenské doly právě patří jednotlivým drahám a hutím. Horší je sehnat technické podklady a fotky technických zařízení.

(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1442
Registrován: 7-2006

Odesláno Středa, 20. července 2011 - 11:24:11   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Historie Poldi Kladno
1854
Vojtěch Lanna založil první Kladenskou huť. Vojtěšská huť vytavila o rok později železo na první úspěšně provozované koksové vysoké peci v Čechách.
1879
Ve Vojtěšské huti byla v květnu sfoukána první tavba Thomasovy oceli na evropském kontinentě, pouhé tři týdny po předvedení pochodu Sidney G. Thomasem v Anglii.
1881
Mostárna Vojtěšské huti vyrobila z kladenského pudlovaného železa střešní konstrukci pro Národní divadlo v Praze. Konstrukce je dodnes plně funkční!!!
1889
Carl Wittgenstein založil v sousedství Vojtěšské huti specielní ocelárnu, jíž dal na počest své manželky Leopoldiny jméno Poldina huť. týž rok se mu narodil syn Ludwig, budoucí velký západoevropský filozof.
1893
Pro Poldinu huť byla patentována ochranná známka s profilem ženské hlavy. Týž rok na světové Kolumbovské výstavě v Chicagu získaly výrobky Poldiny hutě nejvyšší ocenění.
1897
Poldina huť v té době měla již dvě desítky zastoupení v evropě a Rusku. Kromě specielních ocelí vyráběla pera, nástroje a konstrukční díly. Výkovky dodala pro první oceánské rakousko-uherské bitevní lodě třídy Habsburk.
1900
Nástrojové oceli POLDI ocenil jménem místokrále indie Geological Survey of India
1906
Wolfram-vanadiová ocel POLDI MAXIMUM se stala plně konkurenceschopnou se světovou novinkou třískového obrábění, americkými ocelemi rychlořeznými.
1907
První dodávka letecké hřídele POLDI pro německého letce a konstruktéra Hanse Grade, vítěze Lanzovy ceny 1909. Už od roku 1903 huť dodávala součástky a výkovky pro firmy Daimler a Benz. Vozy těchto značek se součástkami POLDI vyhrály Grand Prix Francie 1908. Grand Prix USA 1910 a získaly prestižní označení Prinz Heinfrich Wagen.
1908
Indukční elektrická pec Kjellin nahradila původní technologii výroby kelímkových ocelí. Byla první elektrickou ocelářskou pecí na území pozdější České Republiky.
1909
Vůz Blitzen Benz, na jehož konstrukci byla použita ocel POLDI, ustavil v Daytoně (USA) světový rychlostní rekord 211,51 km/h.
1910
hlavňová ocel POLDI ANTICORO získala zlatou medaili na Mezinárodní lovecké výstavě ve Vídni.
1912
S letounem Grade s hřídelí POLDI absolvovala první česká pilotka Božena Láglerová turné po Kubě, Haity a Santo Domingu. O dva roky později byly oceli POLDI dodány pro italské vzducholodě tybu "V". týž rok Dr. Hummelberger vyvinul ocel POLDI AKS. Poldina huť se tak vedle Krupp a Brearley zařadila do trojice prvních objevitelů korozivzdorných ocelí na světě.
1919
Byly založeny obchodní společnosti Poldi Steel Comp. v USA a Austrálii a Poldi Steel Works s indickou, čínskou a japonskou větví.
1922
patentována žáruvzdorná ocel POLDI AKC, jejíž složení celosvětově ovlivnilo vývoj těchto materiálů.
1926
Konstrukční oceli POLDI VICTRIX se uplatnily v rozvoji letecké dopravy. Byly použity k prvnímu přeletu Kilimandžára švýcarem Mittelholzerem i na etapovém letu itala De Pineda pře Atlantik po Jižní a Severní Americe.
1928
Prof. Junkers použil hřídel Poldi do letounu W-33 "Bremen", který jako první přeletěl nonstop Atlantik ve směru Evropa - Amerika.
1929
Vyvinut tvrdokov na bázi slinutých karbidů POLDI DIADUR jako reakce na materiál Widia firmy Krupp. V téže době Poldina huť zahájila výrobu přístrojů z korozivzdorných ocelí: mlékárenských odparek, tanků, cisteren i dalších zařízení pro potravinářství, farmaceutiku, textilnictví a chemii.
1930
Ocelové materiály byly použity na konstrukci Harbour Bridge v Sydney, největšího mostu tohototo typu na světě. Oceli POLDI MAXIMUM a POLDI TENAX složily jako nástroje při spojování mostní konstrukce - nýtováním.
1932
Bandážovými kruhy z antimagnetické oceli POLDI AM byl vybaven největší turbogenerátor světa v elektrárně Saint Denis u Paříže.
1933
Létající čluny Savoia Marchetti italského generála Balba absolvovaly dálkový skupinový přelet Řím - Chicago. Stejně jako u skupinového letu týchž strojů z Říma do Rio de Janeiro, byla i v těchto letounech použita ocel POLDI.
1934
s ocelemi POLDI pro naftový průmysl byla vyvrtána v Rumunsku nejhlubší evropská sonda (3382 m)
1937
s použitím korozivzdorných ocelí POLDI byla dle návrhu arch. Machoně restaurována kaple v nizozemském Naardenu s hrobem Jana Amose Komenského.
1938
Konstrukční oceli POLDI BOZ a POLDI CNS byly dodány pro automobil Thunderbolt, s nímž kapitán G.T.E.Eyston v letech 1938-39 ustavil tři světové rychlostní rekordy, všechny nad 500 km/h. V téže době vrcholily dodávky ocelí POLDI pro československou armádu. Z ocelí POLDI byla polovina čs. tanků a všech čs. vojenských pevností. Již dříve dodala Poldina huť pancéřování pro jedinou československou válečnou loď, dunajský monitor President Masaryk.
1939
Těsně před 2. světovou válkou měla Poldina huť filiálky se sklady a obchodní zastoupení v 39 zemích světa.
1960
Žáruvzdorné oceli POLDI se uplatnili na čs. cvičných proudových letounech L-29 Delfín a jejich pokračovatelích L-39 Albatros.
1969
Z korozivzdorných ocelí POLDI se začaly vyrábět první chirurgické soupravy a později i implantáty pro osteosyntézu.
1975
V tomto a následujících letech získalo devět výrobků Poldi zlaté medaile Mezinárodních strojírenských veletrhů Brno a veletrhu INVEX.
1980
Titanové slitiny POLDI byly použity na čs. akrobatické letouny Zlín Z-50, na nichž čs. letci Tuček a Jirmus získali tituly mistrů světa v letecké akrobacii.
1983
Korozivzdorné oceli POLDI se uplatnily na výtvarných dominantách Nové scény Národního divadla v Praze.
1985
Dodávky výkovků POLDI pro kamiony Liaz a Tatra, vítěze řady ročníků Rallye Paris-Dakar.
1986
Dokončena a spuštěna středojemná válcovna, poslední část nového závodu POLDI - Dříň.
1990
Zlatá medaile Brussels Euréka za ocel POLDI ATABOR, sloužící k ukládání jaderných odpadů.
1993
Certifikát TUV dle normy ISO 9002 pro POLDI OCEL na válcované a kované produkty celého sortimentu ušlechtilých ocelí POLDI.
1994
Na základě kupní smlouvy se BOHEMI ART stala reálným vlastníkem hutních aktivit, zahrnutých ve společnosti POLDI OCEL

... a vše je v , čest hutní památce a rudé záři nad Kladnem, která byla úžasná.

Nakonec - Československé křížení dvou tratí ČSD a KND u Pleteného Újezda nedaleko od kladenského nádraží.


(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1048
Registrován: 9-2009
Odesláno Středa, 20. července 2011 - 12:18:45   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi: Fotografií lokomotiv ze šachet (Severočeská a Sokolovská uhelná pánev) je dost málo. Obyčejně fotografie pochází z počátku století. Nejrozšířenější provoz parních lokomotiv po druhé světové válce a v dalších letech na lomech je jen málo fotograficky zdokumentován.
Týden ve filmu č. 44, 1958:
SONP Kladno:

Snad by se mělo jednat o lokomotivu Krauss L. 5517 1906 ev. č. 20 (huť Poldi). Byla to lokomotiva původně vyrobená pro Vítkovické železárny.
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1049
Registrován: 9-2009
Odesláno Středa, 20. července 2011 - 15:14:51   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Záběr z historického filmového dokumentu z kladenských hutí:
Na záběru z filmu by měla být jedna ze dvou lokomotiv O&K 7434 1915 ev. č. 5 nebo O&K 7448 1916 ev. č. 6 (Poldina huť, Kladno. Továrna na kelímkovou ocel). Lokomotiva č. 6 jezdila v sedmdesátých letech v závodě Koněv pod číslem 44. Na fotografii (lok. č. 44) má lokomotiva odlišnou budku strojvedoucího, než na filmovém záběru. Je možné, že obě lokomotivy v průběhu let obdržely jinou budku, než měly z výroby. Bohužel fotografii lokomotivy č. 5 (snad by to měla být pozdější lokomotiva č. 43 na závodě Koněv) jsem zatím nenašel. Obě lokomotivy by měly mít výkon 40 koní.
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1050
Registrován: 9-2009
Odesláno Středa, 20. července 2011 - 20:05:52   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Známé záběry z filmu "Skřivánci na niti (1969)" celkem pěkně dokumentují vlastní výrobek kladenských železáren (Prager Eisenindustrie-Gesellschaft), a to lokomotivy evidenčního čísla 12. Jednalo se o lokomotivu vyrobenou údajně v roce 1896. Byla to již třetí lokomotiva vyrobená v těchto železárnách. Na lokomotivě je zajímavě umístěn písečník. I zkosené boční stěny budky jsou trochu netypické. V době natáčení byla ještě funkční (patřila závodu Koněv). Zrušena byla údajně v roce 1971.


Tempotaxi: Máte pravdu, že některé lokomotivy prodělaly za ty léta tolik úprav, že by je v mateřské továrně asi nepoznali. Např. lokomotiva č. 28 (O&K 1535 1905) ze závodu Koněv (1974) by měla být původně z Habartova u Sokolova. Při porovnání fotografií z let cca 1916 a 1974, jen málo prvků prozrazuje, že by se mělo jednat o stejnou lokomotivu. Můžu se i mýlit.
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1443
Registrován: 7-2006

Odesláno Středa, 20. července 2011 - 23:27:09   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Kuřil_p - Skláním se nad Vaším věděním a zapálením o historií železnic.
Ale jinak, filmaři tenkrát dosti často filmují na Kladně, v poldovce a na šachtách. Jen sehnat staré týdeníky a záběry k filmům. Mírová ocel byla tenkrát velké téma na filmový záznam.
Je pravda, že každý závod Poldi a Koněv mají vlastní úzkou dráhu, depo a opravnu. Oba závody před mnoha lety jsou spojeny úzkou dráhou. Jen se ptám, zda čísla lokomotiv nemohou býti stejná v obou závodech a tím může sehrát i historická záměna lokomotiv. Dále stroje mohou jezdit v obou závodech a zde může být filmový nebo fotografický záznam, který může být zavádějící. Ano, lokomotivy se prodají nebo půjčí, opravují a zase vracejí a tím může dojít ke kancelářským nesrovnalostem. Možná se mýlím
Dále v prostoru huti Koněv není jen výroba železa, ale je zde i cihelna, pískovna a pár šachet, do kterých je zavedena úzká dráha.
O historií železnic se věnuji krátce a tápání v historií je běžná věc a protichůdné informace jsou také. Ale jsem rád za každou zmínku, kterou najdu v archívech. Jen dát dohromady modelařinu a bádání.

(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)
Jnd
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 5372
Registrován: 4-2003

Odesláno Čtvrtek, 21. července 2011 - 10:37:40   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Trocha "poezie" z pražského metra. Pak jsem se kouknul doprava,tam stál chlápek a četl Blesk,na druhé straně jinej a Šíp nebo podobný plátek a já se tomu všemu musel začít hrozně smát .....)))



PS je mi jasný,že to sem zase až tak neptří,ale v kolejovém vozidle to bylo,no a prostě musel jsem
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1051
Registrován: 9-2009
Odesláno Čtvrtek, 21. července 2011 - 10:46:25   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi: Ony ty lokomotivy obou závodů jsou celkem pěkně zmapované. Pochopitelně se zde vyskytují nejasnosti např. u již zmíněné lokomotivy č. 6 (závod Poldi), která byla údajně v roce 1976 předaná na závod Koněv (zde č. 44). Dle fotografií tomu ve skutečnosti bylo dříve. Oba závody dříve patřily samostatným akciovým společnostem. Určitá provázanost zde však byla patrně již od počátku (viz. K. Wittgenstein). Např. generálním ředitelem akciové společnosti "Poldina huť, Praha" ve třicátých letech byl Dr. Ing. František Hummelberger, který byl zároveň místopředsedou ve správní radě akciové společnosti "Pražská železářská společnost, Praha", která vlastnila železárny v Kladně atd.
Ze statistiky ke dni 1. října 1933:
Kladensko-Nučická horní dráha
V majetku: Pražská železářská společnost v Praze II., Lützowova ul. č. 55
...... Ve správě dráhy jest ještě 46,571 km úzkorozchodné dráhy v kladenských železárnách. Stav vozidel: 26 lokomotiv a 756 vozíků pro úzkorozchodnou dráhu atd.
Tou dobou by měl mít závod v Kladně patřící akc. společnosti "Poldina huť, Praha" pouze šest úzkorozchodných lokomotiv. Každá akc. společnost měla i závody v jiných regionech. Třeba akc. společnost "Pražská železářská společnost, Praha" uvádí v roce 1938 rozsah pozemků asi 900 ha. Po druhé světové válce byly oba závody sloučeny (1946). K Obdobnému sloučení dříve samostatných podniků docházelo v té době v celé tehdejší republice. I přesto, že docházelo k úřednímu sloučení podniků, ze kterých vznikaly podřízené závody, nové závody si stále hospodařily samostaně v rámci národního podniku. Např. na šachtách (např. Sokolovsko) lokomotivy, které patřily pod jeden národní podnik, ale ve skutečnosti byly vedeny na určitém závodě, většinou neměly nic společného s lokomotivami jiného závodu, i přestože patřily pod jeden národní podnik. Nevím jaká situace byla na Kladně, ale i zde se tedy lokomotivy obou nových závodů (Poldi a Koněv) číslovaly nadále samostatně. Na obou závodech jednoho národního podniku (Spojené ocelárny, národní podnik) byly lokomotivy stejných čísel. Totéž bylo i na šachtách na Sokolovsku.
Např. lokomotivou č. 12 na závodě Poldi byla údajně lokomotiva dodaná továrnou "Českomoravská strojírna, a. s., Praha X." v únoru 1944. Lokomotivy čísel 12 na obou závodech se tedy lišily (viz. předcházející příspěvel). Zda došlo k nějaké záměně, netuším. Zatím dle fotografií tomu nic nenasvědčuje.
Můžu se však i mýlit!
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1444
Registrován: 7-2006

Odesláno Čtvrtek, 21. července 2011 - 11:06:43   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Kuřil_p - další známé fotky a pohlednice úzké v poldovce.
Granulovací struska se původně odvážela od granulační jímky do zásobníků, a odtud se sypala do vagonů (archiv Miroslava Davida). Odvoz granulovací strusky (archiv Miroslava Davida).

Odvoz tekutého surového železa do oceláren (archiv Miroslava Davida).

Vyvážení strusky foto F. Pošta, archiv T. Roučka

Hlavní třída v závodě Poldi a úzká v hale.

Dále jednoúčelová doprava asi na 100 m koksový vůz při výměně košů (archiv Miroslava Davida).


Děkuji za vysvětlení kolem čísel úzké. Ano historií mateřského podniku znám. Jen sem se chtěl ujistit zda nejsou nesrovnalosti. Každá knížka, či brožura vše popisuje jinak, ale to hlavně záleží na autoru a archivnímu materiálu ke kterému se dostal a jak popisovanou látku pochopil a posléze sepsal. Půjdou dva badatelé za sebou do archívu a každý najde částečně něco jiného. Ale právě záleží na důležitosti písemnosti. Jasně do archívů mohu chodit i 100-let a přesto se nedá kompletně dohromady historie kladenského průmyslu se závislostí na železnici. Vždy se najdou zapadlé informace a nažloutlé staré fotky od zapomenutých fotografů.

(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1052
Registrován: 9-2009
Odesláno Čtvrtek, 21. července 2011 - 12:15:27   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi:

Výřez z fotografie.
Již podle některých konstrukčních prvků by se mělo jednat o výrobek firmy Orenstein & Koppel. Dle evidenčního čísla "37" (závod Koněv) by se mělo jednat o lokomotivu O&K 9276 1921 dodanou pro "Zieditz-Haberspirker Braun- und Glanzkohlen- Gewerkschaft, Zieditz" na rozchod 720 mm. Mám jednu fotografii asi této lokomotivy v Habartově. Bohužel nevím, zda se nejedná o lokomotivu dodanou o rok dříve (spíše ano). Lokomotiva v Kladně však už jen málo připomíná její původní vzhled.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..)
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1053
Registrován: 9-2009
Odesláno Čtvrtek, 21. července 2011 - 12:33:43   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi:

Výřez z fotografie.
Tak na téhle lokomotivě je hned poznat, že byla vyrobena v ČKD resp. v "Českomoravských strojírnách, akc. spol. v Praze X." Porovnáním jiných fotografií mi výchází lokomotiva č. 32 (snad je to i to číslo na komíně). Mělo by se snad jednat o lokomotivu "ČMS 2120 1941" dodanou ještě pro akc. společnost "Pražská železářská společnost, Praha". Výkon by měla mít dle typového označení 80 koní. Lokomotiva z předcházejícího příspěvku měla výkon 90 koní (dle materiálů FHD).
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1054
Registrován: 9-2009
Odesláno Čtvrtek, 21. července 2011 - 12:59:18   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi:

Výřez fotografie:
U této lokomotivy (typ BS 80) je evidenční číslo málo čitelné. Dle mého pohledu to vychází na lokomotivu ev. č. 29 ze závodu Poldi.
Na této fotografii dle šrámu se jedná o stejnou lokomotivu:


(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..)
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1445
Registrován: 7-2006

Odesláno Čtvrtek, 21. července 2011 - 13:48:03   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Ještě doplním o internetová fota.
Tovární fotografie dvojice lokomotiv 800 Bt 50 určených pro Kladenské hutě.

Převoz lokomotiv z Kladna do Čeké Třebové

Zdroj fotek: odkaz

Zdroj fota: odkaz
Děkuji za info k lokomotivám.
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1055
Registrován: 9-2009
Odesláno Čtvrtek, 21. července 2011 - 14:52:18   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi:

Tady si zatím nejsem jistý. Lokomotiva vlevo by měla být jedna z lokomotiv O&K viz. příspěvek výše (příspěvek č. 1049). Ta druhá lokomotiva vpravo by mohla být "Krauss 6783 1913" v původním provedení.
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1056
Registrován: 9-2009
Odesláno Čtvrtek, 21. července 2011 - 15:27:16   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi: Musím upozornit, že např. zde uvedená lokomotiva ev. č. 32 (závod Koněv) měla z výroby úplně jinou budku strojvedoucího. Dle fotografií jde vidět, že i ostatním lokomotivám později upravovali resp. dělali jim nové budky, někdy i včetně van.
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1446
Registrován: 7-2006

Odesláno Čtvrtek, 21. července 2011 - 21:20:03   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Kuřil_p - další stroje jsou ve filmu Siréna - 1948. Podle interiérů ve filmu jde o koněvské lokomotivy (Vojtěšská huť). Výřezy.
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1447
Registrován: 7-2006

Odesláno Čtvrtek, 21. července 2011 - 22:03:39   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  


Poldi

Krásná Poldi, krásná Poldi
otisku mědi
a připálená kadeři hvězd,
kterými jsem vás ověnčil,
lůžko vonící vůní routy
a svatebním veselím,
to nejkrásnější, co jsem kdy viděl,
tím vás ověnšuji,
tedy vás sebe samou,
mrtvými věcmi hovořím s vámi,
když emailové džbánky padají z nebes
když šílená luna
zrcadlí reflexy vašich rexlefů
a vzduch je vámi umazán...

Bohumil Hrabal
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1448
Registrován: 7-2006

Odesláno Čtvrtek, 21. července 2011 - 22:59:36   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Kuřil_p - ještě doplním film Siréna o další záběry, které jsem musel přepsat aby bylo na co koukat.

Ve filmu je plno záběrů jak se vyrábí železo a na konec je část výpravny Starého Kladna, které se nacházelo mezi podniky Poldi a Vojtěšskou hutí.

(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1057
Registrován: 9-2009
Odesláno Čtvrtek, 21. července 2011 - 23:14:32   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  


Tepotaxi: Tak na tomto záběru z filmu "Siréna (1948)" je lokomotiva, která dle fotografií doznala mnoha změn. Pochopitelně na konci provozu měla již odlišnou budku strojvedoucího, ale i tvar van. Svým typem by to měla být v závodě Koněv ojedinělá lokomotiva resp. stejná lokomotiva by se tam tou dobou neměla nacházet. Lokomotiva byla tedy vyrobena pro akc. společnost "Prager Eisenindustrie-Gesellschaft" pro její závod v Králově Dvoře. Asi až v roce 1937 se přestěhovala do závodu v Kladně. Zde obdržela evidenční číslo 27. Základní konstrukční prvky jí zůstaly i na konci provozu v první polovině sedmdesátých let, takže se snad nemýlím, že se jedná o lokomotivu č. 27 ze závodu Koněv.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..)
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1449
Registrován: 7-2006

Odesláno Čtvrtek, 21. července 2011 - 23:57:27   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Nejen dělnické a budovatelské filmy se točí v poldovce. Jedna komedie se zde také točila - Marečku podejde mi pero - 1976. Tato část se dělala na Koněvu, vedle mechaniky byl sklad plechů a profilů (sklad u Maškové). Zde Hujer (Václav Lohnický) běhá pod jeřábovou dráhou.

Ale i zde je pár železničních záběrů.


Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
Odesláno Pátek, 22. července 2011 - 08:18:37    Odkaz na tento příspěvek  

Ty další záběry z filmu Marečku, podejte mi pero (posun s parní lokomotivou, točna v blízkosti vrátnice, výroba zemědělských strojů) byly ale natočeny v již zlikvidovaných Roudnických strojírnách (podnik se tehdy jmenoval Agrozet Roudnice). Vlečkou byl připojen do nádraží Roudnice-Hracholusky. Parní lokomotiva vlečkaři tehdy ještě normálně sloužila.
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
Odesláno Pátek, 22. července 2011 - 08:21:46    Odkaz na tento příspěvek  

Viz též http://ross.jex.cz/
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1058
Registrován: 9-2009
Odesláno Pátek, 22. července 2011 - 09:36:58   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

A lokomotiva typu 1435 CS 500 (Škoda 1914 1948), která byla dodána v září 1948 na vlečku závodu "Důl Antonín, Sokolov". Bohužel její fotografii ze Sokolovska nemám. V létě roku 1967 byla předána tehdejšímu národnímu podniku Agrostroj Roudnice nad Labem (od r. 1983 Agrozet), kde si zahrála i ve filmu.
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1059
Registrován: 9-2009
Odesláno Pátek, 22. července 2011 - 11:17:42   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi:

Tak na této fotografii budou nejspíše dvě lokomotivy typu B 800/50 dodané pro akc. spol. "Pražská železářská společnost, Praha" a její závod v Kladně. Mělo by se jednat o rok 1929 (asi začátek května). V pozadí jsou již vidět tendry řady 621.1 v majetku akc. společnosti "Košicko-Bohumínská dráha", které byly určeny pro lokomotivy řady 365.3 v majetku akc. společnosti K.B. rekonstruovaných v té době v továrně ČKD z lokomotiv řady 354.9 (K.B.). Bude se tedy jednat o lokomotivy čísel 2 a 5, které se v závodě Koněv dožily sedmdesátých let.
V roce 1929 byly dokončeny v ČKD údajně první tři lokomotivy akc. společnosti "Košicko-Bohumínská dráha (K.B.)" 365.304, 365.307 a 365.309.
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1060
Registrován: 9-2009
Odesláno Pátek, 22. července 2011 - 12:54:05   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi:

Tak na tomto záběru z filmu "Siréna (1948)" je lokomotiva vyrobená u firmy "Orenstein & Koppel". Zatím to vypadá na lokomotivu č. 17 ze závodu Koněv. Opět lokomotiva na konci svého provozu doznala některých změn (budka strojvedoucího, čelník pro spřáhlo atd.). Tato informace se ještě může změnit.
Pospec
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2388
Registrován: 2-2007

Odesláno Pátek, 22. července 2011 - 13:30:21   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Vlak do Hongkongu, zajímavý dokumentární film z r. 1997 o cestě z Evropy do Asie. Cestopis je možno číst zde.
ČD: Bohužel , nejde vystavit   jízdenky na Vámi vybraný spoj !!!
DB: We hope that we have been of assistance and look forward to welcome you in our trains.
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1450
Registrován: 7-2006

Odesláno Pátek, 22. července 2011 - 13:36:17   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Ještě pár starých pohlednic.
Poldina huť a úzká lokomotiva - rok 1922.

Jak šel čas před závodem Poldi.
Před Poldovkou byl důl Thienfeld (1905), pak závod Kablo Kladno a tato část města nese stejný název jako důl. Pak následují léta 1910, 1924, 1934 a všude popředí je Buštěhradská dráha a trať Kralupy nad Vltavou - Staré Kladno. Vše je foceno ze stejné haldy. Ta velká bílá budova je ředitelská budova a také vrátnice č. 1. Na druhé straně je původní vlečková kolej, která vede od dolu Thiefeldu do hutí Poldi.


A další zajímavé snímky jsou ze závodu Koněv.
Přísun materiálu na zásobníky pro vysoké pece, které se provádělo přes most a který začínal ve stanici KND (archiv Miroslava Davida).

Ve stanici KND jsou i vápenné pece, které mají pro potřebu pár skládkových kolejí. Koleje pak pokračují dál, kde jsou pak bunkry pro železnou rudu.

Pak se přesunem na druhou stranu závodu Koněv, kde je koksovna a výsypné zařízení do podzemního bunkru. Suroviny pro závod SONP při skládání do podzemního zásobníku (archiv Miroslava Davida).

Vše je krásně popsáno v pořadu Podzemní Čechy II - Černé Kladno (5/2009) odkaz

(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1061
Registrován: 9-2009
Odesláno Pátek, 22. července 2011 - 14:25:47   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Akc. společnost "Pražská železářská společnost v Praze" se často prezentovala i v reklamě obrázky z Kladna. Tehdy byly tiskoviny zaplaveny reklamou. Z deseti stran, čtyři strany tvořila reklama. Strašná doba. Vtíravá reklama byla tehdy všude.
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1062
Registrován: 9-2009
Odesláno Pátek, 22. července 2011 - 15:38:36   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi:

Tak tento lokomotivní chcípáček, tedy pokud to není kresba (retušované to je), vypadá jako tovární typ XIV lokomotivky Krauss. Takové lokomotivy (výkon 20 koní) však měl závod v Kladně akc. společnosti "Pražská železářská společnost". Poldina huť měla již tovární typ IV (výkon 40 koní). To byly již větší lokomotivy. Zda to bylo nějaké zapůjčení Poldině huti z huti Vojtěšské?
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1063
Registrován: 9-2009
Odesláno Pátek, 22. července 2011 - 17:07:59   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi:
Ještě se vrátím k lokomotivě ev. č. 32? (již jsem ji uváděl v jednom předešlém příspěvku). Lokomotiva z výroby by měla mít takovouto podobu (kabina strojvůdce) jakou znázorňuje lokomotiva na fotografii ČTK přízená ve středu 23. července 1947 údajně v huti Koněv:


Výřez z fotografie pravděpodobně lokomotivy č. 32 již po pozdějších úpravách.
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1064
Registrován: 9-2009
Odesláno Pátek, 22. července 2011 - 17:33:50   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi:

Ta lokomotiva z toho prezentačního filmu firmy Poldina huť by snad měla být jedna ze dvou lokomotiv (č. 2 nebo č. 3) zakoupena od firmy Krauss typu IV (40 koní). Porovnával jsem to i s jinými fotografiemi lokomotiv tohoto typu jiných majitelů, tak to tento typ lokomotivy trochu připomíná. Ovšem některé detaily mi moc nesedí. Snad se časem dozvíme více. U lokomotivy je zajímavé, že nemá vzadu uzavřenou budku strojvedoucího.
Kuřil_p
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1065
Registrován: 9-2009
Odesláno Pátek, 22. července 2011 - 18:44:16   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi:
Lokomotiva č. 21 (Krauss L. 6682 1912) ze závodu Koněv si zahrála i ve filmu "Tajemství ocelového města (1978)".
Některé její detaily opět prozrazují, že je to ta samá lokomotiva, která si zahrála i ve filmu "Dobrý den město (1976)" (jeden z předcházejících příspěvků). Téměř již herečka.


A na závěr: Převrácená lokomotiva, dle detailů tatáž lokomotiva.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..)
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1451
Registrován: 7-2006

Odesláno Pátek, 22. července 2011 - 20:08:31   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Kuřil_p - Jejda, na tento film jsem nějak zapomněl.
Filmů, kde je záběr nebo část děje v poldovském prostředí jistě bude dost, ale nemám žádný seznam.
Až bude čas tak budu muset prostudovat podnikový časopis "Kovák" a těch čísel je ... moc a moc...
Jsou tam právě fotky a články o historií podniku.
Ano, archív ČTK je taky bohatý ale vše je za peníze.
Fotorchív ČTK - rok 1947.
Zde je taky úzká lokomotiva v dálce.

Dále je zde vše kolem koksoven.

Další fotka je dělaná v letech 1950 a jedná se podle mně o část rohu budovy blokovny a části šrodiště, která slouží pro další pece, které pokračují vedle blokovny. Na část šrodiště se pak postavila nová hala elektroocelárny. Tento prostor nesl název Brusel, podle proskleného věžového stavědla.