| Autor |
Příspěvek |
Es499_1025
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 63
Registrován: 3-2009
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 16:10:14 | 
|
Strojvedoucí72: no jo dobré ukázky, ale já jsem se bavil o 160 km/h a ne o 36 km/h, nejde mi do palice jedno, v pálím do něčeho kabina se trhne, putuje do strejdovny, tam se opře o skříně a začne se to rolovat o překážku, do které jsem najel. Vždyť testy deformace se dělali s prázdnou mašinou bez výstroje, to si musíme uvědomit. Pak vše tohle se změní tyto deformační zony. Taurus měl taky pěknej skelet na hrubé stavbě a jak tady dopad. |
Cmburns
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 29
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 16:44:02 |
|
Es499_1025): Taurus měl taky pěknej skelet na hrubé stavbě a jak tady dopad.
Možná to bude i částečně tím, že zmíněný taurus není konstruován dle TSI jako škodovka ČD 380. |
Koudy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3262
Registrován: 3-2004
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 17:35:01 |
|
Asi tak, on Vectron je už od pohledu takovej "macatější" 
Ať máme dost sil přestát věci, které přijdou...
|
|
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 457
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 17:36:48 |
|
Ad Es499_1025: Tak ten (simulovaný) crashtest s patnáctitunovou cisternou se ale dělá pro rychlost 110 km/h. (Mám dojem, že se předpokládá rychlost 160 km/h s tím, že před nárazem se stihne "něco" ubrzdit a nárazová rychlost bude někde kolem těch 110 km/h.) Při této rychlosti musí dle příslušné TSI zbýt na stanovišti strojvedoucího prostor pro přežití šířky 750 mm. Tauruse bych s 380 v tomto ohledu opravdu nesrovnával; Vectrona už jo...
Ad Strojvedoucí72: Jen doplním k té první fotce, že to je zkouška statické pevnosti skříně lokomotivy, která musí v tlaku vydržet bez deformací zatížení silou 2000 kN. To se dá představit asi tak, že vezmete lokomotivu, postavíte jí na "zadní" čelník (otočíte jí o 90 °) a na ten "přední" (teď horní) jí položíte závaží o hmotnosti 200 t...
Ad Mik: Na té první fotce je zrovna situace, které by se měla vozidla konstruovaná podle oné TSI vyhnout, resp. by se tak měla minimalizovat pravděpodobnost "šplhání vozidel" při nárazu. Třeba právě proto jsou na 380 takové ty bytelné ocelové desky nad nárazníky...
Ad Němec z Ova: Ta konstrukce držící pluh je také důsledkem aplikace TSI. Konkrétně se jedná o kolizní scénář 4 - náraz do nízké překážky (např. osobní automobil na přejezdu). Konstrukce pluhu by v takovém případě měla především zabránit "srolování" auta pod lokomotivu, a tedy i vykolejení...
PS: Vše o čem je tady řeč se tak nějak řeší v normě (ČSN) EN 15227; to jen tak na okraj, kdyby někdo pátral...
 |
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2594
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 17:59:09 |
|
Prostě řečeno: životní pojistka pro fíru na 380 by měla být levnější než pro fíru na Taurusu, brejlovci atd. |
Strojvedoucí72
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 28
Registrován: 2-2011
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 18:23:52 |
|
Tak jsem to přesně myslel.A narazit v plný 160km/h nebo 200 to už je vcelku jedno.Já osobně se budu snažit brzdit.Vem si jenom Studénku z kolika na kolik brzdil.Ale vybrat si 380,taurus nebo Vectron,tak rozhodně ne Taurus.Na vectronu už se poučily z Taurusů.Ta nehoda co dal Mik nebyla bohužel první ani poslední,ale mají jedno společný taurus dopadl blbě a fíra taky. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3384
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 18:33:44 |
|
Krom toho se už před lety v USA začaly stavět traktory s "pancéřovou" kabinou. Dnes jsou to nejrozšířenější americké lokomotivy (kapotová šestikola). To aby fírové přežili při srážkách jejich těžkotonážních vlaků. Ty kabiny se dříve zkoušely zřejmě reálně pokusnou srážkou.
|
Strojvedoucí72
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 29
Registrován: 2-2011
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 18:42:16 |
|
( 11.09.2007 )došlo k smrteľné nehode mezi stanicemi Komárom a Almásfüzítő, při zastávce Szőny. Osobní vlak EUREGIO 9438 mezi Vidní a Tatabányou narazil do plošinového vozu nákladního vlaku, který jel před ním. Nákladní vlak vezl šrot a jel rychlostí približne 15 km/h. Při nárazu vykolejilo 5 nákladních vozů, strojvedoucí mrtvý na místě.A takhle je taur bezpečnej.
Jinak je Taurus ve šrotu. 1116017-3
(Příspěvek byl editován uživatelem strojvedoucí72.) |
Němec_z_ova
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1322
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 19:07:28 |
|
Pánové, řešit odolnost čela lokomotivy vůči prázdnému plošiňáku mi přijde zcestné. Nebo rovněž řešíte odolnost másla, chleba či kedlubny vůči noži?
Ten plošiňák (nebo třeba vůz Ds-k a nehoda u Krouny) má jednu blbou vlastnost - je-li prázdný, tak se zvedne nad nárazníky sousedního vozidla a zapíchne se do skříně "protivníka". Podobně by to vypadalo v případě plošiňáku loženého plechy nebo kolejnicemi. Nad rámem lokomotivy bude převážná část věcí amputována.
Chci věřit, že škodovácká konstrukce je vůči tomuto odolnější. Nicméně nebude určitě všespásná.
Také si myslím, že v případě Studénky šlo o velké štěstí. Pokud by most zůstal v poloze nad rovinou nárazníků, tak rám podjede a zbytek lokomotivy mohl být skalpován. Takhle si mašina na most "vyskočila" a svezla se na něm.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Oldcerry
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4369
Registrován: 7-2007
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 19:24:43 |
|
A pánové, hlavně jak donutit fíru, který se na něco řítí, aby v klidu dál seděl na židli. Nejsme s výcvikem kamikadze...
Jak nemá vypadat plánování dopravní stavby a jak likvidovat železniční dopravu jest zářným příkladem stavba 4.koridoru.
Nikdy tak mnoho nevděčí za takovouhle svízel, tak málu. Parafráze citátu W.Ch. |
|
Němec_z_ova
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1323
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 19:40:28 |
|
Ythomas_ct: Něco takového jsem za tou konstrukcí tušil. Oproti pluhům starších lokomotiv je to propastný rozdíl .
Z Vašich příspěvků zde na Káčku vidím, že se vyznáte v pojezdech a tak bych se Vás rád na něco zeptal.
Tušíte, proč Škoda umístila podvozky tak daleko za čelníkem a proč má její podvozek docela krátký rozvor? Ve výsledku musí taková lokomotiva docela pěkně plavat v příčném směru. Stejně se chová třeba M 120.4 na koridoru. Pravda, u 380-ky a v rychlostech do 90-ti km/h jsem nic takového nepozoroval.
Ten "utopený" podvozek si vysvětluji právě těmi deformačními zónami za stanovištěm. V krátkém rozvoru podvozku pak vidím tlak na úsporu hmotnosti.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Petr_Šimral
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3286
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 19:48:06 |
|
Na 380 buď v klidu. Budeš chtít zdrhnout, područka se ti zablokuje o pult a seš kde? No přeci na pevném stanovišti a hned si to vyzkoušíš. Pokud ale by měly být kabiny opravdu odolné, tak pak je to asi i o bezpečnostních pásech, ne? |
Němec_z_ova
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1324
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 19:55:07 |
|
Oldcerry: V té strojovně si nejspíše také moc nepomůžeš . Buď Tě pomačká deformovaná podlaha a utržené bedny EDB a měničů nebo se dostaneš dále a po nárazu Tě setrvačnost vrátí zpět za přední stanoviště, cestou ještě stihneš pourážet hlavou všechny zářivky i se střídavým vypínačem a ještě přijdeš o všechny kapsy na oděvu.
Uznávám, že bych taky na nic nečekal a prchal dozadu.
PŠ: Ta absence bezpečnostních pásů mne taky udivila.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Adamko
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.112.79.156
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 19:58:32 |
|
Láďa_2(660): "A jestli máte na mysli jakousi počítačovou simulaci, tak věřte že japonci měli vlnu u elektrárny taky počítačově určitě dobře nasimulovanou..."
Japonci to mali zratane na v projekte pozadovanych 5,7m v pripade Fukushima Daiichi (1) a 5,2m v pripade Fukushima Daiini (2). Realna vlna vsak mala vysku 10m v pripade Daiichi a 12m v pripade Daiini.
Zdroj: MIT |
Jajdulak
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 167
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 20:03:13 |
|
Díky za odpovědi ohledně nehod Tauruse. Aniž bych měl možnost nějak obě mašinky srovnávat jako zdejší fírové, obě zmíněné nehody tak trochu potlačují zde několikrát zmíněný argument proti 380. A to, že než fíra stihne utéct ze židle do strojovny, bude pozdě. Dle mého selského rozumu toto není priorita v případě blížící se nehody. Naprosto souhlasím s Oldcerrym, že člověk chce instinktivně zdrhnout a že potlačit to v sobě je hodně náročné. Ale pokud se podaří výrobci a zaměstnavateli je rozumnou přirozenou cestou přesvědčit, že v kabině je to pro ně paradoxně bezpečnější, myslím že by to mohlo najít cestu do jejich podvědomí. Nicméně z tepla domova se to hezky kecá, každopádně přeju všem dotyčným, aby toto nikdy nemuseli zažít a řešit!! |
Strojvedoucí72
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 30
Registrován: 2-2011
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 20:25:52 |
|
Samozřejmě,že každý instinktivně zdrhá ze stanoviště,ale zdrhni do strojovny kde tě to rozmačká na sr..,nebo zůstaň.Je to u nás něco nového a nevyzkoušeného.Osobně to zkoušet nechci.
Ale radši budu věřit klukovi ze škodovky co to navrhnul.Praxe samozřejmě ukáže.
A Petře Š.,pásy už jsi instaloval na Vaše lokomotivy aby jsi zvýšil bezpečnost? |
Oldcerry
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4371
Registrován: 7-2007
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 20:52:19 |
|
Když už meleme, třeba zas někdo navrhne aktivaci airbagů tlačítkem total stop. Pak bude fíra v peřinkách...
Petr_Šimral: se svojí náturou tam budu čumět jak tele. Na mě je to stavěné...
Když jsem měl to potěšění, tak každý normální opustí lokál a já debil se zvednu ze židle a koukám jak tele co se bude dít, přemýšlím co budu psát do hlášení,těch komedií okolo a jestli vůbec to radši nezatlučeme...(zatloukli, nikdy se nic nestalo)
Jak nemá vypadat plánování dopravní stavby a jak likvidovat železniční dopravu jest zářným příkladem stavba 4.koridoru.
Nikdy tak mnoho nevděčí za takovouhle svízel, tak málu. Parafráze citátu W.Ch. |
|
Drn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8538
Registrován: 4-2007
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 21:22:35 |
|
Krom toho se už před lety v USA začaly stavět traktory s "pancéřovou" kabinou. Dnes jsou to nejrozšířenější americké lokomotivy (kapotová šestikola). To aby fírové přežili při srážkách jejich těžkotonážních vlaků. Ty kabiny se dříve zkoušely zřejmě reálně pokusnou srážkou.
Myslíš asi tyhle...
|
Lukfi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 181
Registrován: 10-2010
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 21:33:08 |
|
Spíš myslí asi General Electric AC4400 a AC6000, to jsou šestikola a vozí nákladní vlaky. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4432
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 22:40:20 |
|
Láďa2: ale skutečně to simulovalo reálnou situaci? tedy jelo to 110 a něco to před sebou tlačilo abychom mohli říct, že to funguje?
Pro ty, co umí příslušné partie fyziky, není až zas takový problém mačkat skříň pomalou silou a měřit vynaloženou práci a tu porovnat s pohlcenou energií při nárazu... |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3385
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 22:53:36 |
|
Němec z OVA: Všimni si naprosto shodných základních rozměrů skříně, rámu, rozvoru, vzdálenosti otoč. čepů a téměř všech rozměrů podvozku u 380ky a Asynchrona. Odtud vane větříček, totiž.
|
Němec_z_ova
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1329
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 23:12:46 |
|
Qěcy: No vida, z téhle strany jsem to nezkoumal. Děkuji za osvětlení. A jak jsem se právě díval na typák 380-ky, tak se podvozek pod stanoviště ani nevejde.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Petr_Šimral
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3287
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 01:09:43 |
|
My zatím nemáme lokomotivu, kde by bylo nařízeno setrvat na stanovišti v případě MU. Takže pásy nepotřebujeme. |
Láďa_2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 665
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 08:51:11 |
|
Pro ty, co umí příslušné partie fyziky, není až zas takový problém mačkat skříň pomalou silou a měřit vynaloženou práci a tu porovnat s pohlcenou energií při nárazu...
V tom případě jsou všechny testy novejch aut zbytečný a to chování plechů i panďuláků by se mohlo odsimulovat se stejnou věrohodností, nebo ne?
Já nezpochybňuju, že simulace hodně napoví, ale tvrdit, že to tak je aniž jsem to v reálu vyzkozušel je prostě blbost. |
Honzasl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3051
Registrován: 3-2004
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 09:09:29 |
|
Láďa_2
A nedělají se ty nárazové testy aut až na hotových autech pro získání hvězdiček? Tedy spíš z jakýchsi víceméně reklamních důvodů?
Ad. setrvání na stanovišti: není lepší si na tom snanovišti alespoň lehnout na podlahu? Přece jenom, taková traverza zapíchlá do čelního skla asi nebude moc příjemná... |
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 458
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 09:12:54 |
|
Ad Němec z Ova:
Vidím, že mě předběhl Qěcy. Pravdou je, že rozvor podvozku 2500 mm a vzdálenost otočných čepů 8700 mm jsou shodné s prototypem 85E. Mimo to je v principu shodná i konstrukce přenosu podélných sil antiparalelogramem, sekundární vypružení flexicoil pružinami (i když zde jsou "jen" dvě za sebou, navíc vypodložené celkem bytelným pryžovým udělátorem) a ve variantě asynchrona s rychloběžnými trakčními motory i pohon dvojkolí kloubovým dutým hřídelem, byť tento hřídel je na 380 z důvodu úspory hmotnosti kompozitní...
K Vaší poznámce ohledně "plavání v příčném směru" - ono to v tomto případě záleží na mnoha faktorech. Už nejsme v době kuželových jízdních obrysů kol, kdy se např. vozy M290.0 (Slovenská strela) vyráběly s rozvorem podvozku 4150 mm, aby vůbec bylo možné i ve vyšších rychlostech jezdit stabilně (tj. bez onoho, z "Béček" dobře známého "plavání", vrtění, kvrdlání apod.). Dominantní vliv zde mají parametry vypružení, zejména tuhost vedení dvojkolí v podélném a v příčném směru, ale třeba i moment odporu podvozku proti natáčení. Významně do stability jízdy promlouvá i naladění tlumičů (zejména tlumičů vrtivých pohybů podvozků a příčných tlumičů sekundáru) a také charakteristiky kontaktní geometrie dvojkolí-kolej. Např. na starší trati s úklonem kolejnic 1:20 se Vám ani to "Béčko" - ani v případě, že by geometrická poloha koleje byla tak kvalitní jako na koridoru - nerozkmitá, na koridorové trati - kde je úklon 1:40 - už ano; zaklínadlem je zde pojem ekvivalentní konicita, ale to by bylo na dlouho...
|
Sim
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 279
Registrován: 11-2009
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 09:20:55 |
|
Láďa_2 > a nebude to spis o tom, ze u aut (s produkci v radu stotisicu az milionu) se proste ekonomicky rentuje jich par regulerne sesrotovat, zatimco u lokomotivy je preci jen ekonomicky prijatelnejsi spolehat na pocitacovou simulaci?
| ChacharCity 142 Odra - Vrak vyssi kvality |
|
Sim
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 280
Registrován: 11-2009
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 09:22:37 |
|
Honzasl > na fotkach "probodleho" taura me prekvapilo, jak sklo - byt rozbite drzi pohromade (zrejme diky foliim). Samosebou je to nehoda od nehody, ale v pripade plosinaku by lehnuti na zem bylo asi to nejhorsi, co muze nastat.
| ChacharCity 142 Odra - Vrak vyssi kvality |
|
Láďa_2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 667
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 10:40:53 |
|
no řešíme ekonomiku, nebo život strojvedoucího?
Jistě. simulace bude asi levnější než reálnej test... i když to taky nemusí platit vždycky |
Krimitz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 101
Registrován: 10-2010
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 10:44:22 |
|
Takže 109E koncepčně vychází z 85E0, která vznikla v první půlce 80 let ms? Co se podvozku týče? To tenkrát tolik konstrukčně předběhli dobu? |
Honzasl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3053
Registrován: 3-2004
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 11:07:27 |
|
no řešíme ekonomiku, nebo život strojvedoucího?
No, vždycky existujě nějaká nejistota, zda to strojvedoucí přežije a kalkuluje se s nějakoým společensky přijatelným rizikem. Kdyby se kalkulovalo na 100% živých, tak by se po kolejích jezdilo rychlostí chůze v pancéřovaných bednách.
Stejně tak se jistě kalkuluje s nenulovou úmrností na silnicích při konstrukci vozidel.
No a to dovolené procento úmrtnosti je dáno jen a jedině společenskou poptávkou. Dovolím si jeden citát:
Pod pojmem riziko rozumíme počet poškození zdraví nebo úmrtí za určité časově omezené období (obvykle 1 rok) vztažený k celkovému počtu osob, které se zúčastnily statistického šetření. Protože vlastně každá lidská činnost je provázena jistým rizikem (riziko nás prakticky provází již od početí, a i když odpočíváme nebo tak zvaně „neděláme nic“ hrozí nám stále „nějaké“ riziko) nemůžeme požadovat po průmyslovém zařízení riziko nulové nebo jinak řečeno absolutní bezpečnost – ta prostě neexistuje.
Člověk řadu vysokých rizik podstupuje dobrovolně, zejména u tzv. zájmových činností (automobilismus, různé sporty apod.). Rizika z průmyslové činnosti, tzv. „vnucená“ rizika, však akceptuje podstatně menší než rizika vyplývající z činnosti dobrovolné. V průmyslové činnosti, do níž počítáme i energetiku, akceptuje společnost riziko úmrtí řádu 10-7, tj. úmrtí jedné osoby z 10 milionů osob za rok. To je výrazně méně než počet úmrtí v důsledku automobilových, havárií přírodních katastrof apod. [1]
[1]Matoušek A. Ekologie v elektroenergetice
(Příspěvek byl editován uživatelem honzasl.) |
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 459
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 11:08:51 |
|
Ad Krimitz: To těžko posuzovat. Koncepčně vychází 109E z principu odvalování ocelového kola po ocelové kolejnici, takže první polovina 19. století. ;o) Ne, co se podvozku týče, tak něco je převzato z 85E a příslušným způsobem upraveno (vylepšeno) a něco je úplně jinak, třeba vedení dvojkolí, mechanická brzda,... |
prag
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.100.223.130
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 12:25:31 |
|
Honzasl: rozhodně se nový auta nevyvíjej tak, že by se svařila kastle, roztřískala, sešli se konstruktéři, podumali a tam či onde přidali kus plechu a jelo se s oskarem znova
Ale je možný, že nějakej ten prototyp se po vývoji na základě počítačový simulace a statických pevnostních zkouškách pro sichr na závěr rozbije, ovšem do dvacetikusový série by se to rozpočítávalo dost blbě. |
Němec_z_ova
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1332
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 12:57:44 |
|
Ythomas_ct: Děkuji za odpověď, zkusím se "prokousat" termínem ekvivalentní konicita. Tím mě na učňáku nezatěžovali. Tam jsme si vystačili s kuželovitostí kola (profil jízdní plochy UIC - ORE před námi také úspěšně zamlčeli) a úklony kolejnic.
ostatní: Dovedete si představit tohle při výrobě lokomotiv? Aneb osud prvních i30-tek v Dobré.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 528
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 18:35:21 |
|
Hajnej: Pro ty, co umí příslušné partie fyziky, není až zas takový problém mačkat skříň pomalou silou a měřit vynaloženou práci a tu porovnat s pohlcenou energií při nárazu... Obavam se, ze takhle to uplne nefunguje. V takovem pripade totiz nezohlednite setrvacne sily jednotlivych teles v deformujicim se cele vozidla i vlastni deformace probihaji krapet jinak. Proto se treba crash-testy na autech provadi v realnych rychlostech a vyrobci se zabyvaji celym cirkusem s rychlobeznymi kamerami, presnym urychlovanim auta, radove drazsimi cidly atd. Kdyby to slo delat pomalu, meli by to o dost jedodussi. I SW na simulace narazu je specialni. |
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 529
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 19:19:55 |
|
Ythomas_ct: Dovolil si trochu oponovat - stary dobry asynchron mel pohon dutym hridelem obepinajicim napravu jen v pripade pomalubeznych motoru - rychlobezne mely zaveskove prevodovky. Duty hridel se pak "v zeleze" objevil az se 471.
Např. na starší trati s úklonem kolejnic 1:20 se Vám ani to "Béčko" - ani v případě, že by geometrická poloha koleje byla tak kvalitní jako na koridoru - nerozkmitá, na koridorové trati - kde je úklon 1:40 - už ano; zaklínadlem je zde pojem ekvivalentní konicita, ale to by bylo na dlouho... Co takhle Becko s neopotrebenym vedenim dvojkoli a cerstvym S1002? Koneckoncu i to vymlacene a s profilem S100X pak v oblouku pojede klidne  |
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 530
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 19:34:55 |
|
K te ochrane proti narazu - scenar kolize s cisternou je teoreticky super, ale co kdyz povoli celni sklo (jako ze asi povoli) a proleti jim kapalina z protrzene cisterny popripade cokoliv jineho mensiho a nejlip i tezkeho z nakladu....takze ja bych do strojovny asi radsi odkracel..koneckoncu, cela se jako harmonika neslisuje, maximalne tak par metru za kabinou. A k tomu uz jsem si parkrat rikal dalsi vec - kam se vlastne u lokomotivy jako 380 nebo 1216 schovat? Vzdyt tam je prima pruchozi ulicka, zadne zakouti kde by se dalo zalezt a oprit aby fira pri narazu neletel ulickou hezky zpatky na stanoviste. Dobehnout na druhe stanoviste take nemusi byt prave ono - nejlip pokud jsou na prvnim voze kolejnice, betonove prefebrikaty mostovky nebo klady...pokud tam bude osobni vuz, nebo treba kontejner, tak snad ano.
(Příspěvek byl editován uživatelem Raquac.) |
Agent_s_teplou_vodou
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 469
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 20:30:49 |
|
A nechtěli byste třeba lokomotivu, která odolá jadernému výbuchu? Nebo kabinu vodotěsnou do padesáti metrů? 
Nedávej si nohy na sedadlo, aby sis neušpinil boty. Nikdy nevíš, jaký prase tam sedělo.
Nikdy nepouštěj nikoho sednout na své místo. Odpočívej tak dlouho, jak jen to jde. Až budeš starý, tak si už nesedneš.
Když střílíš po revizorovi, dávej pozor, abys netrefil řidiče. Musel bys na své zastávce vyskakovat za jízdy. |
|
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4436
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 23:51:03 |
|
Láďa2: V tom případě jsou všechny testy novejch aut zbytečný a to chování plechů i panďuláků by se mohlo odsimulovat se stejnou věrohodností, nebo ne?
Prásknout s autem je zhruba o dva řády levnější, než prásknout s mašinou... |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4437
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 23:59:54 |
|
Láďa2: no řešíme ekonomiku, nebo život strojvedoucího
Uslyšíte to nerad, ale tu ekonomiku.
Souvisí to i s tím, že na železnici se cpou prachy přednostně do toho, aby ke střetům nedocházelo. |
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 460
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Středa, 23. března 2011 - 11:26:12 |
|
Ad Němec z Ova:
Není zač! Kdybyste měl zájem, ozvěte se mi na mail <ythomas(a)centrum.cz>; mám k tomu (teda když je najdu) nějaké celkem stravitelné materiály...
Ad Raquac:
O té pomaluběžné verzi vím, tam to zase zdaleka není klasický kloubový dutý hřídel. Nevím proč, ale měl jsem za to, že u rychloběžné verze už nebyla klasická spojka Škoda; asi si to už s něčím pletu. A "Béčko" s neopotřebeným vedením dvojkolí a zánovním S1002? Hmm, kdy jste naposled něčím takovým jel? ;o) Ne, pravdou je, že poslední dobou je to lepší, než to bývalo, a kolikrát už i vůz na rychlíku jede po koridoru jakžtakž stabilně...
|
Str
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 101
Registrován: 6-2010
| | Odesláno Středa, 23. března 2011 - 12:17:12 |
|
Ythomas_ct: Nebude to tim, ze i z koridoru se zase zacina nekde stavat tankodrom? ;-)
Jinak u tech B me nakoridoru facinuje evidentni rezonance mezi primarnim a sekundarnim vypruzeni pri (odhadem) 110-120 km/h... |
PvB
Neregistrovaný host
Odeslán z: 147.32.94.162
| | Odesláno Středa, 23. března 2011 - 14:38:53 |
|
Mohl by mě zde někdo vysvětlit, proč snad na všech videích, co jsem zde s 380 viděl, se vždy rozjíždí na oba smetáky a po prvním cuknutí jeden sundavá?? |
Šoupátková komora
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.245.119.223
| | Odesláno Středa, 23. března 2011 - 15:03:46 |
|
PvB-Třeba to bude tím,že jak dojede nahodí si oba..a a pak při rozjedu si je zase sama mašinka sundá) Ona je celkem chytrá ).. |
PvB
Neregistrovaný host
Odeslán z: 147.32.94.162
| | Odesláno Středa, 23. března 2011 - 15:10:25 |
|
a má to i nějaký funkční význam, krom toho, aby ukázala, že je chytrá?? |
Šoupátková komora
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.245.119.223
| | Odesláno Středa, 23. března 2011 - 15:18:19 |
|
PvB-Tak určitě,třeba v zimě když topí nebo v létě valí klima ve vagonech a je velký odběr z trojele tak aspoň takhle ten odběr rozloží..určitě by jen tak si tam nedávala druhý smeták.. |
Volda
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 8-2008
| | Odesláno Středa, 23. března 2011 - 15:18:43 |
|
Třeba proudové zatížení = dvěma smetákama se proud rozloží |
Petr_Šimral
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3289
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 23. března 2011 - 15:28:13 |
|
A k čemu to je? Berme, že spotřeba loko s klimou při stání bude třeba 500 kW. Při běžném napětí v síti 3300 V bude proud 151 A. Při rozjezdu kolik bude příkon? 1000 kW?, to je 303 A. To na dva smětáky. A co se bude dít, když tam někdo při rychlosti 100 km naloží plný knedlík? No přece 2180 Ampér, pro změnu na jeden smeták. Pravda, za pohybu. |
Voodoocz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3
Registrován: 3-2011
| | Odesláno Středa, 23. března 2011 - 15:34:14 |
|
No, není to třeba proto, že když jede, tak se nezahřívá (přechodový odpor) stále stejné místo troleje?
| Live smart, die happy...! |
|
Vlakomil
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 755
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Středa, 23. března 2011 - 15:36:40 |
|
http://www.zelpage.cz/zpravy/8077
| http://www.lokomotiva.nafotil.cz/uvodni-stranka/-fotografie lokomotiv,modelů,přezdívky lokomotiv |
|
Aleš Liesk.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.19.47.93
| | Odesláno Středa, 23. března 2011 - 15:37:08 |
|
Pravda, za pohybu.
To je třeba zdůraznit - jde o tepelné účinky, které jsou buď půl hodiny na jednom místě, nebo naopak se za 1 sekundu roztáhnou na 40 metrech. |
Petr_Šimral
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3290
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 23. března 2011 - 15:42:30 |
|
Souhlas. A může řada 111 přitáhnout soupravu a klimatizovat jí? |
Asdf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1318
Registrován: 5-2007
| | Odesláno Středa, 23. března 2011 - 17:31:29 |
|
Petr_Šimral: Keď 111 ťahá súpravu, tak ju najčastejšie neklimatizuje, bo na konci je už zapojená mašina, čo s tým pôjde potom preč ...
Ono to nie je také, že by to hneď pri prvej príležitosti by sa to utrhlo (to by to nevydržalo ani ten rozjazd), ale keď by každý deň na nejakú koľaj niekoľkokrát na cca. to isté miesto doviezla žehlička 10 vozňovú súpravu klimaťákov a pol hodinu tam s ňou stála, tak tam drotári budú mať veľa roboty ... I len na 671 už tak v Žiline trolej upálili ... a z toho istého dôvodu nepredkurovala v Žiline pri nástupišti lôžka Zvolen - Praha žehlička ale 163. |
Pes38
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4471
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Středa, 23. března 2011 - 17:32:41 |
|
A může řada 111 přitáhnout soupravu a klimatizovat jí?
Může, ale předpis říká, že při předtápění (myšleno i klimatizovaní) soupravy se na SS systému zvedou oba sběrače, je li jimi HV vybaveno. Proud se stejně nikdy přesně nerozdělí v poměru 1:1, ale pokud by na jednom spoji byl moc velký přechod, tak by to ten druhý mohl zachránit před přepálením troleje.
Rozčilovat se znamená ničit si nervy pro blbost druhých.
Zvířata jednají pudově a proto po vás pudou...
Když chceš něco udělat pořádně, musíš to udělat sám.
ICQ 311-297-744
|
|
Pes38
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4472
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Středa, 23. března 2011 - 17:33:50 |
|
Keď 111 ťahá súpravu, tak ju najčastejšie neklimatizuje, bo na konci je už zapojená mašina, čo s tým pôjde potom preč ...
V Praze se takhle celkem běžně předtápí.
Rozčilovat se znamená ničit si nervy pro blbost druhých.
Zvířata jednají pudově a proto po vás pudou...
Když chceš něco udělat pořádně, musíš to udělat sám.
ICQ 311-297-744
|
|
Hugo_004
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 137
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Středa, 23. března 2011 - 18:29:39 |
|
Dnesni EC136 v podani 380 008
http://www.railtrains.sk/modules/xcgal/displayimage.php?pid=3885& fullsize=1
| www.trainfoto.eu , www.railtrains.sk |
|
109_e
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 30
Registrován: 5-2010
| | Odesláno Středa, 23. března 2011 - 20:16:30 |
|
Na R 815 byla v Břeclavi hlášena porucha na vlaku (+42 minut), dodá někdo konkrétní informace, zda se jednalo o poruchu 380.005 a nebo nějakého vozu? |
Ythomas_ct
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 461
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 24. března 2011 - 09:17:33 |
|
Ad Str: Tím "tankodromem" (i když si myslím, že kvalita geometrické polohy koleje je na koridorech - až na vybraná místa - stále velmi slušná) to nebude. Naopak, když je trať nekvalitní, je menší riziko toho, že se vozidlo dostane do nestability, bo jsou jeho nestabilní úmysly neustále ovlivňovány nerovnostmi koleje a ono nemá čas a klid na to, aby se rozkmitalo. A co máte na mysli onou "evidentní rezonancí mezi primárním a sekundárním vypružením", mohu-li se zeptat? |
januch1
Neregistrovaný host
Odeslán z: 212.96.160.52
| | Odesláno Čtvrtek, 24. března 2011 - 13:40:17 |
|
190 e: Roztržení vlaku při odjezdu z Brna. Asi za to moc vzal... |
Vladimír K
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.78.156.4
| | Odesláno Čtvrtek, 24. března 2011 - 15:13:39 |
|
109e:Příčinou roztržení jak jsem se informoval u kolegy byl starý lom na táhlovém ústrojí |
