| Autor |
Příspěvek |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.85.38
| | Odesláno Neděle, 13. března 2011 - 19:02:37 |
|
On ten Panamský průplav nejdřív začalo stavět francouzské konsorcium (neúspěšně, fůru techniky byli nuceni zanechat na místě v džungli). Až později (počínaje r. 1904) se stavby chopili Američané, tentokrát již úspěšně. Opuštěná francouzská mechanizace tou dobou většinou byla dobrá leda do šrotu (viz Vaše poslední 2 foto).
Návštěva prezidenta na parním bagru: http://panamacanalmuseum.org/images/uploads/05_TR_off_Bucyrus.jpg resp. celý článek: http://panamacanalmuseum.org/index.php/exhibits/detail/theodore_r oosevelt_visit/ |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.85.38
| | Odesláno Neděle, 13. března 2011 - 19:43:40 |
|
Ještě jedna fotka prezidenta Th. Roosevelta na bagru: http://www.canalmuseum.com/photos/panamacanalphoto009.htm |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1280
Registrován: 7-2006
| | Odesláno Neděle, 13. března 2011 - 22:16:35 | 
|
Cogwheel - dík za nasměrování. |
Tratovak
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 497
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pondělí, 14. března 2011 - 10:46:04 |
|
U nás sa používalo niečo podobné. Typy S 25 a RK 25 (obrázok z knihy Doc. Ing. Václav Jandouš, CSc, Stroje pro železniční stavitelství, NADAS 1964).
(Příspěvek byl editován uživatelem tratovak.) |
Zmar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 428
Registrován: 5-2009
| | Odesláno Pondělí, 14. března 2011 - 18:20:53 |
|
Samohybný kolejový bagr býval téměř povinným vybavením horských železnic vedených ve svážlivém území. Tam bylo nutné po každém sesuvu pohotově obnovit provoz a tak měl bagr o práci postaráno.
Tenhle bagr byl dokonce úzkorozchodný a používala jej Rio Grande Southern v Coloradu.
http://s69.photobucket.com/albums/i67/allan_family/ditcher%20buil d/?action=view¤t=ditcher_030.jpg¤ttag=ditcher
http://sites.google.com/site/riograndemodelsuk/06402-boom-car |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1039
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Pondělí, 14. března 2011 - 21:11:44 |
|
uvedené korečkové rypadlo bylo v novější době používáno hlavně v průmyslu stavebních hmot (cihelny a jiné hlíny). někde na webu byl hezký článek o firmě Raupach, která je u nás vyráběla |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1282
Registrován: 7-2006
| | Odesláno Pondělí, 14. března 2011 - 23:44:36 |
|
Zdepa
Korečkové rýpadlo Raupach bylo třeba v cihelně Brázdim, která byla založena v roce 1898 a stroj byl zakoupen v roce 1938.
Podnikatel Richard Raupach založil v roce 1908 na okraji Varnsdorfu továrnu na výrobu hnacích a pracovních strojů pro keramický průmysl a příbuzné obory. Továrna byla v roce 1947 znárodněna a v roce 1949 patří pod n. p. Blansko (závod na keramickou výrobu).. atd.
Jinak vše je na odkaz, krásný článek.
Další zajimavá technika na kolejích.
První Otisovo rýpadlo na kolejích v roce 1987 na fotce, paten je z roku 1839.
Při stavbě "Manchester Ship Canal" bylo použito několik obrovských bagrů v roce 1890.
Bagr Ruston & Dunbar.
Dále na kanálu bylo francouzské korečkové rýpadlo J & Co Boulet.
Dokonce německé korečkové rýpadlo a tento obrovský stroj byl vyroben u německé firmy Lübecker Maschinenbau-Gesellschaft Lübeck.
Dále při betonáži kanálu pracovala pojízdná domýchávačka betonu.
Mnoho z potřebných strojů jakou jsou bagry, jeřáby na požadované práce a bez použití železničních tratí se nedalo rychle pracovat.
Jen na okraj: První dochovaný výkres rýpadla je ze 16. století, ale první záznam o použití primitivního rýpadla je ve starověkém Egyptě. |
Michal22
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.13.123.3
| | Odesláno Pondělí, 14. března 2011 - 23:56:42 |
|
Tempotaxi- díky za poskytnutí fotografií krásných industriálních výrobků předminulého století. Tyto staré stroje jsou opravdu nádhernými kousky, moc se mi líbí tehdejší styl "designu".
Jen malá technická- tady mělo být asi jiné datum, ne?:První Otisovo rýpadlo na kolejích v roce 1987 na fotce, paten je z roku 1839 (+ patent).
Neberte to prosím jako kritiku nebo něco podobného.
Díky moc
M. |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1283
Registrován: 7-2006
| | Odesláno Úterý, 15. března 2011 - 00:31:30 |
|
Michal22 - jasně - omlouvám se - datum 1987 je vlastně 1887. Nedokonalost je lidská blbost.... atd. |
Michal22
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.13.123.3
| | Odesláno Úterý, 15. března 2011 - 00:43:25 |
|
Tempotaxi- ne, naopak, při množství informací, které zde poskytujete, beru jako minimální pomoc to, že upozorním na drobný překlep.
Dokonalost patří bohům, my lidé se jen zdokonalujem (doufám že to nezní od ateisty moc troufale  ).
Ještě jednou díky za unikátní soubor poznatků a fotografií. |
Lukaso
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 137
Registrován: 12-2008
| | Odesláno Úterý, 15. března 2011 - 10:18:01 |
|
Otázka pro historiky,potřeboval bych vědět co znamená nápis na historickém praporu,kde je napsáno NEJLEPŠÍ PRACOVNÍK VKZ ÚSTECKÉ DRÁHY,kdyby jste někdo věděl,předem děkuju za odpověď |
Pozorovatelka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 51
Registrován: 11-2010
| | Odesláno Úterý, 15. března 2011 - 15:20:49 |
|
lukaso: VKZ = výpravna kusových zásilek |
Lukaso
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 138
Registrován: 12-2008
| | Odesláno Středa, 16. března 2011 - 13:31:44 |
|
Pozorovatelka:Děkuju moc |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1284
Registrován: 7-2006
| | Odesláno Středa, 16. března 2011 - 16:57:18 |
|
Hledání ztraceného času.
Po dlouhém hledání jsem našel krásné fotky: Firma Raupach - korečkový bagr, Teplice nad Bečvou, pískovna Polom v roce 1960, foto p. Jan Bárta.
|
Zmar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 434
Registrován: 5-2009
| | Odesláno Středa, 16. března 2011 - 17:27:23 |
|
Ta malá korečková rypadla jsou tak hezká a je jich už tak málo, že by mělo cenu aspoň jedno zachovat jako muzejní. |
Žmz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2662
Registrován: 9-2007
| | Odesláno Pátek, 18. března 2011 - 10:24:13 |
|
Zmar: No, láká mě to už dlouho a moc. Ale, kdo a jak by to dovezl, aniž by to byla ekonomická sebevražda,...
|
Adolf_bleichert
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 236
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pondělí, 21. března 2011 - 22:07:15 |
|
Add. Union_Pacific:
Tyto klapky se na rakouských "dvaapadesátkách" objevily v roce 1966. Podle informací, které píše pan Eduard Saßmann, se zařízení používalo při průjezdech tunelů na Gesäusestrecke, které v té době byly v rekonstrukci. Pří průjezdu právě sanovaného tunelu se zavřel regulátor a pneumaticky ovládaná klapka se překlopila přes komín. Pokud to někdo může upřesnit, potvrdit, či vyvrátit, tak sem s tím. |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4562
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Úterý, 22. března 2011 - 12:08:13 |
|
Zjevně to sloužilo k odklonění výfuku z komína,který by jim klenbu pěkně načechral,pokud např.stříkali betonem a pod.Ale píšete se zavřeným regulátorem,tak to by zas nemělo takový význam..(pokud to nebylo myšleno zavřít reg.jen při sklápění klapky nad komín..)když jsem na tuto úpravu narazil,taky jsem dumal nač to tam je..No třeba ještě na nějaký pramen narazíte,nechám se poučit..
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Mkunt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 593
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Pátek, 25. března 2011 - 21:04:58 |
|
Plnění vozů ropou (asi Drohobycz nebo někde okolo):
http://www.polona.pl/dlibra/doccontent2?id=8988&from=editionindex &dirids=4 |
Statistik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3150
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Sobota, 26. března 2011 - 08:04:10 |
|
Zdá se, že je to někde v okolí. Na zásobníku v pozadí je čitelná Schodnica, tak možná přímo v ní. |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1293
Registrován: 7-2006
| | Odesláno Sobota, 26. března 2011 - 11:09:10 |
|
Mkunt
Habsburská monarchie - Rakousko-Uhersko.
Halič - Halicz - Galicja
Ropná pánev Boryslaw a hned vedle je Schodnica ( dnes Skhidnytsia, Ukrajina).
Mapa - železniční tratě v roce 1897.
Krásná fotka, maďarský kotlový vůz, David Fanto, Pardubice.
Nedávno jsem dělal právě tento vůz pro jinou továrnu odkaz |
Plešoun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2048
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Sobota, 26. března 2011 - 12:20:55 |
|
Můžete mi někdo prozradit, co znamenají na drátovodných kladkách (návěstidla, výhybky atd.) zkratky GTP a BDS? Děkuji
|
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 842
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Sobota, 26. března 2011 - 23:19:00 |
|
K předešlému tématu:
Jeřáb č. 127:
Foto: ČTK, Praha 10.12.1954.
Čs. technika v Iránu:
Foto: ČTK, Irán 25. 08. 1966. |
Statistik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3153
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Neděle, 27. března 2011 - 09:02:09 |
|
Krásná fotka, maďarský kotlový vůz, David Fanto, Pardubice.
Proč maďarský? |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 845
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pondělí, 28. března 2011 - 21:25:11 |
|
Foto: ČTK.
Na fotografii z Vřesové (Sokolovsko) ze čtvrtka 23. května 1963 je vidět dosud neznámá lokomotiva. Pozná někdo o jakou lokomotivní řadu ČSD se jedná? Tou dobou probíhala výstavba podniku "Sokolovský revír, Kombinát pro využití hnědého uhlí, národní podnik, Vřesová". Budovalo se i vlečkové kolejiště podniku. Tehdy provoz vlečky a její výstavbu zajišťoval podnik "Inženýrské a průmyslové stavby, národní podnik, Praha (IPS)", dříve známý pod názvem "Zemstav, n. p., Praha". Tahle lokomotivní řada je především známá z pražských nádraží z padesátých a šedesátých let. Zmíněný pražský podnik ji zřejmě jako vyřazenou od ČSD zakoupil, a později provozoval na stavbách. Mohlo se však také jednat pouze o zapůjčení od ČSD, případně od jiného stavebního podniku např. "Armabeton, n. p., Praha" atd. Neví někdo, prosím, zda uvedený podnik (IPS dříve Zemstav) provozoval takovouto lokomotivu?
(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.21
| | Odesláno Pondělí, 28. března 2011 - 21:33:40 |
|
To je "prajská" T 13, později 92.11 DR, u ČSD 415.0.
zdraví
hank |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 846
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pondělí, 28. března 2011 - 21:38:41 |
|
hank: Ano, děkuji za potvrzení. |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.21
| | Odesláno Pondělí, 28. března 2011 - 21:39:41 |
|
Ještě: 12 ks řady T 13 tu zůstalo už po 1. světové válce. V r. 1938 sloužily v Ústí n. L. a Děčíně, takže všechny připadly DR, která jim přidělila zvláštní řadu 92.11. V r. 1945 se všechny vrátily k ČSD. Jinak v Německu měly řadu 92.5-10.
zdraví
hank |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 847
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pondělí, 28. března 2011 - 22:09:15 |
|
hank: Děkuji.
Myslím, že 8 lokomotiv této řady (415.001 až 415.008) převzaly ČSD resp. MŽ z Německa až v letech 1922 nebo 1923 v pořizovací ceně 457 600,- M (německá marka). Opět v tom figuroval známý Ing. Pavel Koller, který obstaral i dodávku švýcarských lokomotiv řady 570 (později 436.0), které později, ještě jako nové, chtěla československá vláda nabídnout k odprodeji Rumunsku.
(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 848
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pondělí, 28. března 2011 - 22:35:48 |
|
Tak těch osm lokomotiv bylo převzato již v letech 1920 (2 lokomotivy) a 1921 (6 lokomotiv). Snad to souviselo s Hlučínskem (repartice). S lokomotivami byly převzaty i osobní, zavazadlové a nákladní vozy.
V letech 1922 a 1923 byly sepsány k těmto vozidlům další smlouvy s Německem. |
Adolf_bleichert
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 237
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Úterý, 29. března 2011 - 21:27:13 |
|
Další ze série obrázků výroby lokomotiv řady 52 v BMAG ve Wildau u Berlína. Rok 1943. Autorem je Max Ittenbach.
|
Attilius
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 63
Registrován: 12-2009
| | Odesláno Pátek, 01. dubna 2011 - 08:45:26 |
|
Mám jeden dotaz, teď jsem dostal snímky z Děčína z roku 1968 a na první pohled mě zaujala elektrifikace. Do teď jsem byl přesvědčen, že se na levém břehu v Děčíně drátovalo až v polovině 80.let. Tahle starší elektrifikace tedy asi souvisela už z elektrifikací pravobřežní trati. Můžete mi to někdo potvrdit? A v jakém rozsahu byl Děčín zadrátován v 60.letech?
|
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.21
| | Odesláno Pátek, 01. dubna 2011 - 12:02:08 |
|
Traťový úsek Velké Březno - Děčín hl. nádraží byl uveden do elektrického provozu 4. února 1963, Ústí n. l. sever - Děčín hl. n. 1. května 1986, Děčín hl. n. - Bad Schandau a zbývající děčínské spojky 30. prosince 1987.
zdraví
hank |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1049
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Pondělí, 04. dubna 2011 - 22:59:34 |
|
Drobná oprava k nové knize o lokomotivách ÚTD. Lokomotiva X.7 byla v roce 1924 prodána Akciovému cukrovaru F.Wiesner a spol. na vlečku v Libicích nad Cidlinou. Odtud byla opravdu předána do Nymburka, kde nahradila tamní 83.37. Na vlečce cukrovaru Dostál a spol. v Poděbradech už od roku 1914 sloužila lokomotiva 93.14. Pro dvě lokomotivy tam nebyla práce. |
ü
Neregistrovaný host
Odeslán z: 212.24.147.202
| | Odesláno Úterý, 05. dubna 2011 - 08:15:27 |
|
Kuřil p: jeden z "Hlučínských" vozů (ČSD Z1-60591) se ještě počátkem letošního roku povaloval v Opavě u bývalé opravny vozů.
Existuje někde úplný seznam těchto vozidel?
|
ü
Neregistrovaný host
Odeslán z: 212.24.147.202
| | Odesláno Úterý, 05. dubna 2011 - 08:21:31 |
|
ještě malý přízpěvek do velice pěkné diskuse o kolejových jeřábech:
|
drake
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.160.59.216
| | Odesláno Úterý, 05. dubna 2011 - 11:06:17 |
|
ü: Seznam vozidel z hlučínského přídělu jsem neviděl, ale nákladní vozy jsem se už kdysi pokoušel dát dohromady. Pokud je uvedené číslo z vozu správné, pak se zřejmě nejedná o vůz z hlučínského přídělu, ale pozůstatek po WWII. Původně se pod čísly 1-60500 až 509 skrývaly vozy bez brzdy s nosností 10 a 12,5t, v roce 1925 přečíslované někam k 1-89xxx (jako Zl), do roku 1938 vyřazené. Celý interval 1-60xxx se po WWII obsadil kořistními vozy. |
ü
Neregistrovaný host
Odeslán z: 212.24.147.202
| | Odesláno Úterý, 05. dubna 2011 - 15:24:26 |
|
drake:
podle čísla vozové skupiny to WWII zrovna nevypadá. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 856
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Úterý, 05. dubna 2011 - 19:58:24 |
|
ü: Pěkný unikát. Seznam těchto vozů neznám. Snad se něco objeví.
Údajně by se dle dokumentu mělo jednat o 25 vozů osobních, 6 vozů zavazadlových a 77 vozů nákladních.
Vozová skupina vozů býv. KPEV resp. vozů z Hlučínska) byla "147". |
Vladimír_b
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1673
Registrován: 6-2008
| | Odesláno Úterý, 05. dubna 2011 - 20:12:49 |
|
ü 05. dubna 2011 - 08:21:31: vida, vida, hodně zajímavé, zrovna dnes jsem okolo jednoho EDK 50 šel. To označení bude asik jen klamání imperialistů  páč ten jeřáb vypadá jako tuctová třístovka (až na ty barvičky )...
A co vlastně znamená, nebo byl GHD Montážní závod Praha? Příp. co dělali? Děkuji
(Příspěvek byl editován uživatelem Vladimír_B .)
Poslední odklonová bitva vzplála! Tranzistoři všech zemí, spojte se!
|
|
drake
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.176.36.82
| | Odesláno Středa, 06. dubna 2011 - 01:05:01 |
|
ü: Vyloučit přečíslování po WWII taky nelze. V kterém období se uváděla na vůz vozová skupina? Nikdy jsem to neviděl.
Kuřil_p: Napočítal jsem se teď 37 krytých vozů a 42 vysokostěnných, celkem tedy 79 nákladních vozů. Dva jsou v roce 1925 přesunuty do 6. voz. sk., po r. 25 to je 77 nákladních vozů. Odkud jsou Vaše údaje? Název vozové skupiny je trochu zavádějící, skoro třetina vozů má původ mimo Prusko.
Občas se vyskytuje vozová skupina 147 u kotlových vozů, a to i soukromých. Ale tam je to hodně zmatené. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1679
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Středa, 06. dubna 2011 - 17:35:39 |
|
Vozová skupina se píše na čelo vozu od dob kkStB dodnes. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1680
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Středa, 06. dubna 2011 - 18:17:41 |
|
K hlučínským vozům a k skupině 147, vozy z této skupiny byly částečně do roku 1945 zrušeny, částečně vrácený DRB v roce 1938.
Za důvěryhodnost označení sk. 147 po roce 1945 bych moc nedal.
poznámka o předání DRB např zde:
|
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1681
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Středa, 06. dubna 2011 - 18:47:54 |
|
Tak s psaním vozové skupiny na čelo vozu jsem mystifikoval - poprvé jsme je našel na výkrese popisu vozu Vtr č.v. 92284 uspořádání nápisů z roku 1950, je to nápis dle výkresu 37-20-1-18, což je ze sady dokumentace vozů Laz - takže to budou první vozy s uvedenou vozovou skupinou na čele vozu.
Dříve byla vozová skupina identifikovatelná přes uváděný vzor ložisek na rozsochách a k tomu existující přiřazení vozové skupiny. Problém je v tom, že skupina 147 nemá v žádném materiálu ČSD přiřazen vzor ložiska. |
drake
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.176.36.82
| | Odesláno Středa, 06. dubna 2011 - 21:26:36 |
|
Za důvěryhodnost označení sk. 147 po roce 1945 bych moc nedal.
S tím souhlasím, čert ví podle čeho byl tento vůz přiřazen do 147. voz. sk. Všechny zavřené vozy s ložnou vahou 15t přešly v roce 1938 k DRB, k ředitelství Hannover. Těchto vozů bez brzdy bylo 15 a pochybuju, že by je někdo po válečných událostech našel a zařazoval zpět. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 859
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Středa, 06. dubna 2011 - 23:24:34 |
|
drake: Dokonce ministerstvo dopravy platilo lidem v zahraničí za identifikaci původních vozidel ČSD nalézajících se po druhé světové válce v zahraničí. Tato vozidla např. Bizonie vyměňovala za vozidla DR, které se zde po válce nalézaly.
Ocenění vozidel hlučínských (Paříž 1924). |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 864
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pondělí, 11. dubna 2011 - 22:08:45 |
|
Nezná někdo,prosím, jaké lokomotivě opravdu patřilo výrobní číslo 893 (1938) tehdejší firmy "Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni"? Výrobní čísla 861 až 892 zmiňovaného výrobce byla údajně obsazena parními lokomotivami vyrobenými dříve u firmy "Akciová společnost pro stavbu strojů a mostů v Adamově" (32 parních lokomotiv).
Další výr. č. 894 až 903 (1938) údajně patřily parním lokomotivám určeným do Číny.
Mě by zajímalo, zda je opravdu nějaký PÍSEMNÝ DŮKAZ, které lokomotivě to výr. číslo "893" opravdu patřilo?
Elektrické lokomotivy E 423.001 a E 423.002 byly vyrobeny rovněž v Adamově, ale pouze jejich mechanická část. Elektrickou výzbroj dodal jiný výrobce resp. konkurent výrobce v Plzni. Tyto lokomotivy tedy Škodovy závody patrně nezapočítaly?
V roce 1938 byla vyrobena v Plzni pro místní "Plzeňské akciové pivovary v Plzni" elektrická akumulátorová lokomotiva, které jaksi chybí výrobní číslo. Nezdá se mi, že by tato lokomotiva žádné výr. číslo neobdržela. Byl to vlastní výrobek této firmy.
Někdy se dělají při opisování výr. seznamů chyby. I třeba lokomotiva E 225.0 dostala u výrobce StEG ve Vídni své výrobní číslo (mechanická část), ale při sestavování seznamu výrobků vozidel firmy z ní pozdější historici udělali parní lokomotivu.
(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 865
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Úterý, 12. dubna 2011 - 12:12:53 |
|
K vozům ČSD nebo původem od ČSD po druhé světové válce nalézajících se v zahraničí:
Třeba z Bizonie a francouzské zóńy (později Západní Německo resp. NSR) se vrátilo k ČSD do 31. prosince 1948 1018 osobních vozů v bilanční hodnotě 42 353 350,- Kč. Nákladních vozů se vrátilo z Bizonie ke stejnému datumu 3767 vozů v hodnotě cca 37 670 000,- Kč.
(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 866
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Úterý, 12. dubna 2011 - 13:12:46 |
|
I takovéto zprávy ohledně vozidel pův. od ČSD docházely na Ministerstvo zahraničích věcí od Čs. restituční mise v Bizonii (později Západní Německo):
V tomto případě se však jedná o vozy býv. BMB/ČMD. Ministerstvo dopravy bylo ochotno poslat kvůli těmto dvoum vozům do Bizonie osm ložisek. Zasílat i zařízení brzd pro přepravu do Československa se nepovažovalo za nutné.
Zda se vrátil i nějaký vůz původem z restituce vozidel hlučínských zařazených k DR, netuším. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1053
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Úterý, 12. dubna 2011 - 17:07:23 |
|
pozor ! 32 chybějících čísel (parních lokomotiv) z Adamova nejsou jen lokomotivy, ale i parní automobily Garett. dle kotelních dokladů je tam jasná posloupnost |
drake
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.176.36.82
| | Odesláno Středa, 13. dubna 2011 - 14:21:54 |
|
Dohledávání vozů ČSD, které za války patřily ČMD-BMB je jedna věc a identifikace vozů, které dostaly DRB s odstoupení Sudet, je druhá.
Narozdíl od jiných drah nebylo pro vozy exČSD vytvořeno nové ředitelství. Třeba pro polské vozy vznikly Posen, Frankfurt a Danzig, Wien pro rakouské, Marburg hlavně pro slovinské vozy, ale patřil jsem i zbytek Jugoslávie. Vozy ČSD byly částečně přidány k vozům länderbahn, částečně k ředitelstvím starajícím se o vozy cizích konstrukcí (Ludwigshafen), částečně třeba do ředitelství Wien (ex kkStB vozy).
Pro odstoupené vozy ČSD nebyl vytištěn přečíslovací seznam (narozdíl od vozů PKP a BBÖ) a to ve spojení s výše uvedeným dělá z hledání odstoupených vozů pěkný oříšek. V roce 1947 se počet takto předaných vozů odhadoval asi na 19000 až 21000 a navíc později převzali DR ještě asi dalších 2000 vozů, ale ty se snad nepovedlo přečíslovat. Pro mne je trochu záhadou, proč ministerstvo nevědělo, které vozy byly předány DRB. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1054
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Středa, 13. dubna 2011 - 19:06:09 |
|
ale seznamy odevzdaného lokomotivního a vozového parku lze najít v písemnostech fondu MŽ I. jsou toho 4 kartony... |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 867
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Středa, 13. dubna 2011 - 22:21:24 |
|
To ani u lokomotiv nebo motorových vozů neznalo po válce Ministerstvo dopravy jaké čísla u DR tato vozidla dostaly. Bizonie sama zasílala informace o těchto vozidlech DR pův. od ČSD před rokem 1938, které se po válce nacházely na tomto území. Chtěli však, aby se výměna vozidel např. v roce 1948 prováděla ve stanici Selb-Plössberg kus (ČSD) za kus (DR). Souhlas k výměnám vozidel DR musel dát "Fond národní obnovy".
I v Bizonii však neměli jasno, které vozidlo zabrané DR, kam správně patří. Např. lokomotivu 51 003 DR (ex 623.003 ČSD) nacházející se v roce 1948 ve stanici Furt im Wald nahlásili Maďarsku. To již podalo žádost. Při projednávání se zjistilo, že se jedná o lokomotivu pův. z Československa atd. atd.
Ta čísla vozů ČSD předaných v roce 1938 DR neznám. Třeba v Rakousku se po válce uvádějí např. vozy ČSD (DR) 92011, 91902, 96840 atd. Zda jsou to vozy ČSD odstoupené v roce 1938 DR, netuším. |
drake
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.176.36.82
| | Odesláno Čtvrtek, 14. dubna 2011 - 01:46:11 |
|
Zdepa: Omlouvám se, ten kdo po válce nevěděl byl Hauptwagenamt Berlin, nikoli MŽ.
Kuřil_p: U nákladních vozů přečíslovací seznamy po válce existovali, s výjimkou ČSD. Okupační správa je od německých úřadů vyžádala a podle nich tlačila na vracení majetku. Ale asi ani existence seznamu majetku a jeho evidence v Německu nezajišťovala hladký průběh.
Vozy přejaté DRB od PKP, ČSD, BBÖ a Prinz Heinrich Eisenbahn byly v jednotlivých ředitelstvích většinou zařazeny pod čísla 90001 - 99999. Pro ředitelství Wien to platí určitě, tam jiná čísla snad ani obsazena nebyla. Od ČSD tam měly přejít vozy Vd a Vdn s ložnou vahou 15t. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1055
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 14. dubna 2011 - 22:26:07 |
|
tak, tak. naši úředníci měli dobré podklady, co odešlo. |
Mahel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 778
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Pátek, 15. dubna 2011 - 07:52:30 |
|
drake: Podle toho, s čím jsem se já zatím setkal, měly osobní vozy ČSD a BBÖ zabrané DR šestimístná čísla 20xxxx a 21xxxx, vozy PKP 25xxxx |
drake
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.160.47.162
| | Odesláno Pátek, 15. dubna 2011 - 15:57:08 |
|
Mahel: Naprosto souhlasím, mnou napsané se týká výhradně nákladních vozů. |
Marťa_rak
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3221
Registrován: 6-2006
| | Odesláno Úterý, 26. dubna 2011 - 16:10:23 |
|
V žst. Beroun-Závodí jsem si na staré nástěnné turistické mapě, všiml zobrazené zast. Praha-Konvářka a druhé zast. níže v Hlubočepích nad bývalou výhybnou. Jaká byla jejich historie. Dík.
Stejný údiv mám u žst. Praha-Řepy-ex Zličín, ačkoliv tak je na výpravní budově ještě nyní.
| http://smoubernvald.rajce.idnes.cz/Chomutovska_Zamracena_749.130-1_v_letech_2001_05/ |
|
Plešoun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2084
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Středa, 27. dubna 2011 - 07:06:55 |
|
Pozvánka na akci ŽMZ
|
Wels
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 348
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Středa, 27. dubna 2011 - 07:26:57 |
|
Marťa rak : Tyto obě zastávky zanikly se vznikem výhybny Žvahov. Ale na rok bych se musel podívat do starých jízdních řádů. Na téhle trati jsem sloužil v letech 1985 - 1993. V sobotu večer jsem jel tamtudy naposledy po denní a stavělo se ve starých zastávkách a druhý den ráno, cestou na denní, už na Žvahvě. Výhybna ještě nebyla ve skutečnosti hotová a tak stále ještě fungovala hláska Hlubočepy. Stavěli jsme tam pro vlakvedoucí jedoucí do Slaného, která si to ráno neuvědomila a šla na vlak na starou zastávku. |
