| Autor |
Příspěvek |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.93.171.14
| | Odesláno Úterý, 05. června 2012 - 16:21:07 |
|
RIC: Mohl bych ještě poprosit o plánky vedlejší budovy k jednoduchému str. domku a služební budky?
Předem děkuje
a
zdraví
hank |
Iiii
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2435
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 05. června 2012 - 17:08:32 | 
|
Zdepa: Děkuji moc, tyhle čísla s km polohami jsou skvělá, nemáte náhodou někde po ruce také úsek HB-Okrouhlice? Rád bych to viděl ale také na mapě, tu bych asi našel spíše na Chodovci?
(Příspěvek byl editován uživatelem iiii.) |
milan ferdián
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.209.11.222
| | Odesláno Úterý, 05. června 2012 - 17:13:50 |
|
adRIC:
Díky za ty podklady a popisy. |
Pepa_l
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2367
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Úterý, 05. června 2012 - 18:04:28 |
|
Alf: Bohužel před časem majitelé zbourali služební budku poblíž traťové koleje...
Však nejbližší zachovalá „služební budka” od nás je právě až ta za Týništem n/O. Ty plánky zvláště této stavby by mne také zajímaly.
Pro ilustraci jedna už dávno zbořená (2008) u Jablonného n/O v blízkosti str. domku č. 67. Závorářské stanovište bylo ve 40. letech přeneseno na hlavní silnici k přejezdu „u lomu”.
A jedna ještě dávněji zbořená jako Zv 74 (později Zv 1072) u str. domku č. 74 mezi Těchnonínem a Mladkovem (zdroj: www.nadraziletohrad.wz.cz)
(Příspěvek byl editován uživatelem Pepa_L.) |
K.T.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 83.208.18.121
| | Odesláno Úterý, 05. června 2012 - 19:07:33 |
|
strážní domky :
u nás na hrbatý je zajímavý další faktor umístění domků a to vrcholy stoupání trati, viz. domky č. 13 a 27 ...
|
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5493
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Úterý, 05. června 2012 - 20:14:02 |
|
RIC - náádhera!! 
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Vladimír_b
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1972
Registrován: 6-2008
| | Odesláno Úterý, 05. června 2012 - 21:37:12 |
|
A to třeba u nás, na divokém západě, máme strážní domky na dohledovou vzdálenost (př. BWB a KFJB)...
Nejoblíbenější geometrický útvar? Hranaté sluníčko...
Teď, když máme co jsme nechtěli, do škodovky z vesela!  |
|
Vagonet
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.144.143.27
| | Odesláno Čtvrtek, 07. června 2012 - 19:59:56 |
|
Kdysi v uhelném kraji www.tepelnapohoda.cz/media/images/documents/document_11_13.jpg |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1291
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 07. června 2012 - 20:09:17 |
|
ad Iii - ozvěte se na mejla, já má takhle celou ÖNWB, SNDVB, BNB/TKPE. Ale asi v blbým formátu, abych to sem věšel....možná bych našel i nějakou mapu |
Polabský
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 286
Registrován: 10-2010
| | Odesláno Úterý, 12. června 2012 - 14:43:59 |
|
Přijměte prosím pozvání 12. -24. června  !!
http://www.ntm.cz/aktualita/21-2462012-zpristupneni-chomutovskeho -zeleznicniho-depozitare-ntm-verejnosti-0 |
Filnorm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 264
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Pátek, 29. června 2012 - 11:25:04 |
|
Dovolím si Vás upozornit na knihu Bomby na Květnou neděli, která je věnována třetímu (ale prvnímu naplánovanému náletu) na Prahu dne 25. března 1945 a dále útokům amerických stíhačů (tzv. hloubkařů neboli kotlářů) na železniční dopravu v Praze a okolí od března do května 1945. Poprvé v tomto prostoru zaútočili na železniční dopravu 3. března 1945. V knize najdete dále seznamy zničených a poškozených budov v Praze a především tři sta fotografií, včetně těch skutečně unikátních, které zachycují následky náletu ČKD a vrakoviště letecké techniky ve Kbelích po skončení války.
|
Vagonet
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.144.143.27
| | Odesláno Pátek, 29. června 2012 - 17:22:52 |
|
Tak kam pojedeme na prázdniny?
|
kolmec
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2
Registrován: 1-2012
| | Odesláno Sobota, 30. června 2012 - 11:23:32 |
|
Přeji dobrý den, chtěl bych se vás zeptat, jestli někdo ví dislokaci lokomotiv strojové stanice Hodonín kolem roku 1983? Děkuji předem :-) |
ze škodovky
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.168.179.90
| | Odesláno Neděle, 08. července 2012 - 17:39:26 |
|
přátelé,zdravím,smekám před RIC!i já jsem nedávno objevil několik zajímavých plánů!resp.studií jak měla postupem času vypadat rekonstrukce zast.Bakov nad Jizerou město.přibl.od roku 1916-1942.je zde opravdu několik velice zajímavých nerealizovaných návrhů,poslouží to výborně ke stavbě modelu! |
Jamesc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 27
Registrován: 4-2010
| | Odesláno Pondělí, 09. července 2012 - 00:00:02 |
|
ze škodovky:
tak se přece některé návrhy dočkají realizace 
ona už za nedlouho nemusí zastávka vypadat ani v této podobě
a když se nakousl ten Bakov, tak na hlavním nádraží se také najde něco z historie, tentokráte realizované - zde malá ochutnávka:
více zde:
http://www.okridlenekolo.euweb.cz/VODARNA-BNJ/vodarna-bnj.htm
|
čtenář
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.245.91.50
| | Odesláno Pondělí, 09. července 2012 - 18:29:07 |
|
Jamesc:
Údaje ze seznamu vodárem okolo r. 1960 - Bakov n.J.
Kapacita vodárny = 1200 m3 za 24 hodin.
Kapacita provozní + záloha = 2400 m3/24 hodin.
Obsah vodojemu = 360 m3.
Zroj vody = řeka Jizera.
Jinak jste to pěkně fotograficky zachytil, vždy při jízdě vlakem okolo pokukuji po čerpačce pod depem. Zajímavá je také vodárna o kousek dál v Ml. Boleslavi. Ta asi s rekonstrukcí žel. stanice půjde asi také do kopru. |
ze škodovky
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.168.179.90
| | Odesláno Pondělí, 09. července 2012 - 20:07:12 |
|
ahoj jamesi,rád tě vidím...sousede.ale ta kapacita vodárny pokud víme je přeci 2krát 100m3!!podle těch plánů!! |
Jamesc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 28
Registrován: 4-2010
| | Odesláno Pondělí, 09. července 2012 - 22:10:00 |
|
čtenář:
děkuji za doplňující údaje
ano, bohužel vodárna v Ml. Boleslavi asi půjde na věčnost (pokud myslíte tu za staniční budovou), navíc pokud vím, tak se již částečně rozpadá, škoda, nic není věčné 
ze škodovky:
zdravíčko, nápodobně 
pravda 2x 100m3 (celkem 200m3), takže údaj o obsahu 360m3 v příspěvku od čtenáře je zajímavý, a i kdyby byl součástí údaje i vodojem v bývalé budově u depa, tak je mi divné, že by v něm bylo dalších 160m3 ??? zase pokud by se brala v úvahu i studna u čerpačky, tak by to těch 360m3 dát mohlo ???
No pořád je co objevovat 
(Příspěvek byl editován uživatelem JamesC.)
|
ze škodovky
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.168.179.90
| | Odesláno Úterý, 10. července 2012 - 16:00:02 |
|
hmm...asi máš třeba možná i pravdu... |
Brrr
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Úterý, 10. července 2012 - 21:22:01 |
|
SŽDC si šetří síly - čeká až vodárna spadne sama....
|
RIC
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.246.222
| | Odesláno Středa, 11. července 2012 - 10:30:44 |
|
Dělá se mě z toho zle ("chce se mi zase zvracet") z toho jak se potažno stát (SŽDC) chová k industriálním památkám. Jaký koliv jiný dům na jakémkoliv náměstí ještě mladší než z roku 1872, byl již byl prohlášen kulturní památkou v kulturní-památkové rezervaci a za pomoci dotací EU opraven!!! ale na dráze či v průmyslu se tyto věkem ještě starší industriální objekty bourají a demolují (za tichého souhlasu národního památkového ústavu, nebo kterému to raději majitel neoznamuje!). At žije "ranný" kapitalizmus a "neviditelná ruka trhu". |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.182.180.12
| | Odesláno Středa, 11. července 2012 - 12:16:40 |
|
RIC: Protože málo řveme. V Ústí nad Orlicí jsme řvali dost, tak se bourat nebude. |
Hungry_bear
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1231
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Středa, 11. července 2012 - 12:19:36 |
|
V Ústí nad Orlicí jsme řvali dost, tak se bourat nebude.
Jasně - tam se jenom počká, až spadne samo. |
RadekŠ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4549
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Středa, 11. července 2012 - 15:15:24 |
|
Jaký koliv jiný dům na jakémkoliv náměstí ještě mladší než z roku 1872, byl již byl prohlášen kulturní památkou v kulturní-památkové rezervaci a za pomoci dotací EU opraven!!! ale na dráze či v průmyslu
Jenže v domě na náměstí se dá bydlet či podnikat - co budete dělat se 150 let starou tovární halou a nebo vodárnou pro parní lokomotivy ?
A možná byste taky mohl pochopit, že ty dotace se odněkud berou - totiž z našich kapes. |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.93.171.14
| | Odesláno Středa, 11. července 2012 - 18:26:21 |
|
RadekŠ 4549: No, to je fakt, třeba v takovém kostele u nás za náměstím se taky nedá moc bydlet...tak ho necháme radši spadnout. A když nám v roce 97 vzala velká voda barokní most i se sochou Johánka z Nepomuka, tak jsme se měli vykašlat na jeho drahou opravu, měli jsme tam místo toho hodit čtyři třístovky íčka a pár dvoucoulek fošen a za ušetřené prachy radši postavit další supermarket nebo hospodu, že jo...
Přepočítávání historických, kulturních, přírodních a podobných hodnot na prachy a jejich následná likvidace pod záminkou, že ty prachy radši vyhodíme za něco jiného - třeba za golfová hřiště pro ty, kdo rozkradli národní hospodářství, aby měli místo a klid na vymýšlení dalších způsobů, kde a jak nás příště okrást za našeho hlasitého jásání - je nejviditelnějším důkazem a nejpřesnějším měřítkem stupně rozkladu tohoto způsobu civilizace. |
RadekŠ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4551
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Středa, 11. července 2012 - 18:58:32 |
|
když nám v roce 97 vzala velká voda barokní most i se sochou Johánka z Nepomuka
Máte fakt pocit, že je to totéž co nádražní vodárna ? Já ne. |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.93.171.14
| | Odesláno Středa, 11. července 2012 - 19:15:51 |
|
RadekŠ 4551: Díkybohu existuje dost lidí, kteří ten pocit mají... Kromě toho existuje něco jako odborné posuzování toho, co, kdy, kde a jak lze za památku považovat, a to už s pocity nemá moc společného. Takže když nemá ten pocit dost lidí - dost na to, aby třeba donutili nějakou radnici nebo jiný úřad k rozhodnutí, že je jejich pocit správný - tak nastupuje to odborné posuzování.
I když bych byl samozřejmě radši, kdyby místo respektu k odborníkům a počítání peněz lidi zkrátka mysleli i na další generace a řekli si, jo, třeba si naše vnoučata budou vážit něčeho, co nám připadá banální, tak to zachráníme kvůli nim.
Vždyť to není tak dlouho, kdy parní lokomotivy byly přepočítávány na hodnotu šrotu, který v našich železárnách ušetří drahou železnou rudu... |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.93.171.14
| | Odesláno Středa, 11. července 2012 - 19:17:22 |
|
Jo a mimochodem i v drážní vodárně se dá bydlet... viz třeba Rynoltice. |
čtenář
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.245.91.50
| | Odesláno Středa, 11. července 2012 - 20:01:46 |
|
Dodal bych snad jedno. Bydlet se dá, ale je to otázka generace a návyku. Táta třeba ano, děti už ne, ani ve strážním domku. Bydlí se třeba i v Žandově Polici, České Lípě nebo Mimoni, ale po určitých stavebních úpravách, převážně takových, že se okna směrem ke dráze zazdí a žije se na odvrácené straně. Podstatně lepší jsou čerpací stanice, které nejsou přímo v kontaktu s kolejemi. |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.93.171.14
| | Odesláno Středa, 11. července 2012 - 20:13:01 |
|
čtenář: Ale třeba v těch Rynolticích to tehdy koupila mladá rodinka s dětmi a evidentně si to užívali. A měli od stavební správy (nebo jak se to dneska jmenuje) originál výkresy ATE a spravovali si to celkem citlivě. (Dnešní stav neznám.) V tom má RadekŠ pravdu, že "živé" památky se udržují lépe, když se v nich někdo cítí doma, když k nim má citový vztah. Napadá mě třeba živý slovenský skansen Vlkolinec u Ružomberka - to je dokonce památka UNESCO a lidi tam normálně žijí. |
čtenář
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.245.91.50
| | Odesláno Středa, 11. července 2012 - 20:35:23 |
|
Souhlasím s Vámi, ale je těch případů na počet vodáren málo. O Rynolticích nediskutuji, snad se tam v brzké době podívám. Mimoň je třeba obydlená v té části obytné, samotná vodárna se rozpadá (střecha). Ona je to kouzelná trať, samozřejmně né jediná. |
Brrr
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Středa, 11. července 2012 - 21:18:52 |
|
V té MB byl taky zájem o bydlení ve vodárně, chtěl tam bydlet jeden místní posunovač - měl by to blízko do práce a budovu by udržoval. Avšak ze strany železniční vrchnosti mu nasadili takovou cenu, že ztratil zájem, přešla ho chuť. Takhle se to dělá. A bývalý strážní domek u mostu do Lihovaru taky nechali raději k podpálení bezdomovcům než jemu. Na vlastní řadové zaměstnance firma ČD zvysoka kálí ( lidově se to říká jadrněji !). |
zdeneknovy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5
Registrován: 7-2012
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 12:04:28 |
|
Dobrý den! Nemá někdo prosím fotografie vlaků s náklady vápence kolem Berouna z 60. a 70. let? Děkuji moc. |
SOOZ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 7-2012
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 12:18:29 |
|
Dobrý den! Sháním informace o Požární ochraně železnic. Zvláště mne zajímá kdy byla založena, zda již existovala za RU a první rep. Samozřejmě uvítám foto. Děkuji. |
RIC
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.246.222
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 16:50:16 |
|
Jako bych to zrovna nedávno, někomu ve svém okolí nepřipravoval pro jejich výroční publikaci hasiců SŽDC.
Něco jen povrchního je na dvou odkazech:
http://www.rewue.cz/historie/tovarni_has_sbory.htm
a
http://www.pozary.cz/clanek/51590-historie-pozarni-ochrana-na-zel eznici-dil-prvni/
k tomu tam jsou další dva díly i foto. |
SOOZ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3
Registrován: 7-2012
| | Odesláno Sobota, 14. července 2012 - 17:28:58 |
|
Děkuji RIC za odkazy. :-) |
Paca
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 86
Registrován: 8-2008
| | Odesláno Neděle, 15. července 2012 - 14:25:07 |
|
Má někdo zájem , našel jsem na půdě starý časopis
Železničář z roku 1945. Je mi líto ho vyhodit, někdo si ho rád přečte. Ozvěte se na e-mail.
Jarda161@atlas.cz |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5525
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Pondělí, 23. července 2012 - 15:54:52 |
|
Jak již bylo uvedeno,město Rokytnice v Orlických horách se rozhodlo s povolením Královehradeckého kraje vyhlásit veřejnou sbírku na obnovu (výrobu repliky) pamětní desky z portálu pěčínského tunelu,která byla odcizena a zničena v r.2010.Pachatelé sice byli dopadeni,ale umělecké dílo,stejně jako jiná z okolí už zmizelo nenávratně v hromadách šrotu.
Je možno přispět jakoukoliv částkou na uvedený účet (vklad zdarma) ,nebo na určených místech kde budou osoby oprávněné vybrat hotovost proti podpisu na seznam dárců.Takové místo je infocentrum města Rokytnice,dále Muzeum lokálky v Rokytnici ,železniční fandové mohou přispět též na pravidelných tzv.Výměnných setkáních v Praze ,kde členové LŽK mají svůj stálý stánek.
Příspěvek vyšší než 500Kč bude odměněn originálním tištěným a číslovaným cenným listem který dárce obdrží poštou, jelikož se jedná o malosériový tisk.
Podpořte dobrou věc na obnovu našeho historického dědictví.
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.175.210.61
| | Odesláno Středa, 25. července 2012 - 14:31:59 |
|
Přátelé, máte prosím někdo záznamy o provozu těchto původně šumperských lokomotiv 178 = 422.0 po jejich předání k ČSD?
178.26 = 422.013
178.48 = 422.024
178.121 = 422.058
178.144 = 422.066
Děkuji předem. |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.175.210.61
| | Odesláno Středa, 25. července 2012 - 14:53:26 |
|
Ve starých análech se občas najdou pěkné špeky.
Stockklausner a Pospichal uvádějí, že před r. 1914 se do Kadaně zaběhla jedna lokomotiva bývalé dráhy KRB (Kronprinz Rudolf Bahn, Dráha korunního prince Rudolfa ve Štýrsku), vyrobena u Siegela 1872 pod v. č. 1440, u KRB č. 66 Ulmerfeld, u kkStB 34.33, u ČSD byla vyřazena bez přečíslování v březnu 1924.
Víme něco o jejím provozu v Kadani? Byla nějak využívána i u ČSD? Šla po vyřazení rovnou do šrotu nebo ještě někam na vlečku?
A nenašla by se náhodou nějaká fotka?
Děkuji předem. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1727
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Středa, 25. července 2012 - 23:34:33 |
|
hank: Na počátku roku 1922 je u této lokomotivy (řada 34 kkStB) uvedeno, že se měla předat do Rakouska. Ty lokomotivy se vyměňovaly většinou kus za kus. Brala se v úvahu i poslední oprava, resp. hodnota stroje po hlavní opravě, atd. Zřejmě již v Rakousku o ni neměli zájem. Do Československa se měly předat z Rakouska, Rumunska atd. rovněž lokomotivy, které se sem již nedostaly, např. z Rakouska se měly předat lokomotivy 660.04 a 660.09, z Rumunska např. lokomotiva 108.14.
Už jsme ji tu na K-reportu jednou uváděli. Ve známém seznamu z roku 1914 je uváděná ve služebně v Kadani.
Můžu se mýlit.
(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1728
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 00:07:56 |
|
Po první světové válce a po vzniku ČSD, zde byly spousty lokomotiv, které se později vyměnily s Rakouskem, Polskem atd. Např. u ČSD byly nějaký čas lokomotivy řady 112.01 a 112.02. Později (r. 1920 ?) byly vyměněny s Rakouskem. V plánu bylo je vyměnit s Rakouskem za stroj 4.004 (později M 112.003) a lokomotivu 560.06 (později 344.306). Některé plánované výměny se již neuskutečnily. Snad to byl i případ lokomotivy řady 34 (pův. kkStB) u ČSD.
Můžu se i mýlit.
I takové lokomotivy byly ve stavu ČSD, ačkoliv současná literatura je automaticky připisuje hned po roce 1918 žel. správám Rakouska, Polska atd.
(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.175.210.61
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 10:25:06 |
|
Kuřil_p: Děkuji. |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.175.210.61
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 10:40:58 |
|
Kuřil_p: BTW, ta 112 je docela srandovní. Píše se o ní, že byla určena pro lehký rychlíkový (!!!) provoz a měla utáhnout 4 "lehké" osobní vozy - tehdy ještě asi 2nápravové, takže řekněme nějakých 60 t - po rovině rychlostí 100 km/h. Měla přehřívač (!!!) a tlak na jedinou hnanou nápravu 14 t, takže podle Kryšpína se mohla jmenovat 174.0. Byly vyrobeny jen dvě, jedna z nich přešla ještě k DR jako 69.011 a byla vyřazena až v r. 1943. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1729
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 11:00:14 |
|
hank: Nemáte za co, moc jsem nepomohl. V roce 1922 se tedy plánovalo ještě vyměnit s Rakouskem tuto lokomotivu řady 34 a jedenáct lokomotiv řady 60 (pozdější řada 334.1 ČSD). I do dalších států se měly předat lokomotivy, které tu již u ČSD zůstaly. Např. do Itálie se měly předat lokomotivy 294.11 a 294.12. Tou dobou (březen 1922) se ještě uvádí, že se do Polska má předat 6 lokomotiv ČSD řady 210.
Musím ještě opravit předešlý údaj k lokomotivám řady 112. Lokomotiva 112.01 (ČSD) se měla tedy vyměnit za stroj 4.004 (BBÖ - později M 112.003) z Rakouska. To byly přibližně cenově srovnatelné stroje. Z Rakouska se měla předat lokomotiva 560.06 (BBÖ - později 344.306). Jenže to je trochu větší stroj než 112.02 (ČSD), takže k ní ČSD dle plánu měly přidat ještě lokomotivu 15.07 (ČSD). Zda se uskutečnila výměna dle plánu, netuším.
Můžu se mýlit.
(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1731
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 11:48:46 |
|
Nevím, zda tu lokomotivu 34.33 kkStB neměla pronajatou akciová společnost Kadaňské místní dráhy. Nějakou takovou lokomotivu si již dříve zapůjčila i společnost Oe.L.E.G., které patřila dříve trať Kaštice - Krásný Dvůr - Radonice. Dříve jsem si myslel, že je to ona, a že tu již zůstala, ale zřejmě to není pravda.
Ono pořád něco překvapuje. Minule jsem se zmínil jak akcionáři místní dráhy Votice - Sedlčany, chtěli na svojí trať lokomotivu řady 178 (ČSD), že ty jejich lokomotivy řady 97 (ČSD) jsou slabé. Mají udajně od ČSD zapůjčenou lokomotivu řady 30, ale ta je provozně drahá. ČSD snad měly jednu lokomotivu řady 30. Ta se údajně později předala do Rakouska. Takovou lokomotivu, pokud nejde o překlep v dokumentu, bych na této dráze nečekal.
"......., vyměniti oba své nynější malé parostroje za 1 větší stroj serie 178."
"Kotel lokomotivy byl v tak chatrném stavu, že jest nutno vyměniti celý stojatý kotel a topeniště."
".... vypůjčený větší stroj serie 30 pohltí úžasné množství paliva."
Tak v oblasti akc. společnosti Kadaňské místní dráhy se těžilo uhlí. Možná vlastní tendrovky nestačily. Jenže lokomotiva řady 34 kkStB na vozbu nákladních vlaků?
(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.175.210.61
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 12:11:19 |
|
Kuřil_p: S vypůjčenou lokomotivou řady 30 se v roce 1896 zahajoval i provoz z Ostrova do Jáchymova - tam bych ji vzhledem k tomu, jaký to byl krpál, čekal ještě méně než v Sedlčanech... |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1732
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 12:27:40 |
|
Na té trati si tehdy novou lokomotivu 30.01 (Floridsdorf 935 1895) chtěli zřejmě pořádně vyzkoušet. |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.175.210.61
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 12:31:48 |
|
Kuřil_p: A proč ne 34 pro nákladní vlaky? U KRB sloužila taky v nákladní vozbě. A prastaré štégovské třiatřictíky z let 1866 - 73 (kkStB 32.31 až 91, ČSD 311.1) sloužily v Kopidlně na komerciálkách po zestátnění StEG a potažmo jejích bývalých tratí BCB hned v sedmi kusech ještě po 1. světové válce. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1733
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 13:35:18 |
|
Tak musím opravit ten údaj o společnosti Oe.L.E.G. Ta měla lokomotivu od býv. K.E.B., tedy řady 33 k.k.St.B.
Z knihy vydané při příležitosti "Ku výstavbě tisícího kilometru železnic lokálních v Království českém":
Kadaňské místní dráhy.
Drahami těmito bylo zjednáno krajině tamnější, intensivně vzdělávané, také na nerostné výrobky bohaté, spojení se sítí železniční a tím i s okolními středisky obchodními.
Krajina, kterou Doupovská dráha probíhá, jest až k obci Hluboké poměrně velmi příznivá. Odtud uží se údolí Aubachu směrem k Doupovu a má strmější břehy, následkem čehož povstávaly i větší obtíže ve vedení dráhy a bylo třeba větších skalních prací. Krajinářsky jest partie jmenovaná velmi zajímavá.
Mimo průběžné vlaky na hlavní trati a odbočce, jezdí mezi městem Kadani a stanicí Kadaň-Prunéřov vlaky zvláštní.
Hlavním předmětem dopravy jsou suroviny a výrobky kamenné a hliněné, uhlí, dříví a pak potřeby a produkty tamní krajiny, převahou hospodářské.
V roce 1905:
Přeprava osobní:
76 884 osob
Přeprava zboží:
54 149 tun
Příjmy:
115 769,- korun
Výdaje:
85 741, - korun
Přebytek:
30 028,- korun
|
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 698
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 18:19:13 |
|
Lokomotiva 34.33 měla tendr 35.35 a k 1.2.1920 byla v ČSR provozní. |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.175.210.61
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 20:01:28 |
|
Modřaňák 398: No vida. Tak teď ještě tak najít někoho, kdo by věděl, jak to tenkrát v té Kadani opravdu bylo.
Každopádně děkuji. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1327
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 20:47:10 |
|
sčítání 11/1918 - 178.24, 48 - Krnov ; 178.121, 144 - Šumperk ; 34.33+ tendr 35.35 - Kadaň tč.dílny Plzeň, zrušna 1924, prodána 1.3.1924 firmě C.T.Petzold (dnešními slovy - šrotařská firma) |
Frigo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 75
Registrován: 8-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 21:12:17 |
|
Ta 34.33 kkStB jezdila v roce 1912 v Počeradech. Jako první svého typu měla namontovaný extra kotlík pro napájecí vodu - systém Brázda, viz
foto podle článku v časopisu Die Lokomotive z roku 1912, str. 219-223. |
Cogwheel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 440
Registrován: 1-2012
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 21:43:34 |
|
Zdepa: Ale vždyť firma C.T. Petzold provozovala i lomy a vápenky v Českém krasu. Nemohla u této fy. aspoň krátkodobě sloužit, jen jako vytápěcí kotel? |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1330
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 26. července 2012 - 22:00:19 |
|
Jirko - ano, vím. Ale také ve velkém vykupovala, mj. i od ČSD, druhotné suroviny.
V roce 1924 při jarní soutěži prošlo jeho šrotištěm 24 loko a 21 tendrů. Pak další, mj. i mnoho tun kolejiva....
313.304 512.104 ...1924 Řsd Košice
313.311 512.111 ...1924 Řsd Košice
313.318 512.118 ...1924 Řsd Košice
II.a 2 2 ...1924 Řsd Košice
102.01 --- 06.03.1924 Řsd Hr. Králové
102.03 --- 11.03.1924 Řsd Hr. Králové
102.22 --- 06.03.1924 Řsd Hr. Králové
4.128 --- 31.03.1924 Řsd Plzeň
24.10 13.41 01.03.1924 Řsd Plzeň
24.13 35.72 01.03.1924 Řsd Plzeň
24.16 13.96 01.03.1924 Řsd Plzeň
32.32 --- 21.03.1924 Řsd Praha jih
34.33 35.35 01.03.1924 Řsd Plzeň
40.77 22.27 31.03.1924 Řsd Plzeň
40.94 22.33 31.03.1924 Řsd Plzeň
45.03 33.03 01.03.1924 Řsd Plzeň
67.23 02.03.1924 Řsd Olomouc
335.038 335.038 04.03.1924 Řsd Hr. Králové
335.093 335.093 20.05.1924 Řsd Bratislava
420.002 420.034 15.05.1924 Řsd Bratislava
420.004 420.005 01.03.1924 Řsd Plzeň
420.006 420.026 01.03.1924 Řsd Plzeň
420.012 420.012 12.06.1924 Řsd Bratislava
420.041 420.029 25.05.1924 Řsd Bratislava
10.177 ...1924 Řsd Plzeň
22.24 ...1924 Řsd Plzeň
40.25 ...1924 Řsd Praha jih |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.175.210.61
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 08:08:01 |
|
Za info o lokomotivě 34.33 i bývalých šumperských 178 děkuji všem. |
Cogwheel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 441
Registrován: 1-2012
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 08:16:12 |
|
A já děkuji za informaci o šrotařských aktivitách firmy C.T. Petzold. |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.175.210.61
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 08:28:55 |
|
Mám tu ještě jednu lahůdku.
Dráha Zábřeh - Sobotín, ještě než ji "vcucla" Moravská pohraniční (MGB), si v r. 1871 u Siglů pořídila jako první dvě lokomotivy čísel 1 a 2, pojmenované - jak jinak - Hohenstadt (Zábřeh) a Zöptau (Sobotín), pozdější řady kkStB 90. Kolem roku 1895 dostala přinejmenším 90.01 nový kotel a pořádnou budku. Lokomotivy byly doslova kapesní, měly sice uspořádání Cn2 s vlečným tendrem, vnější rám, hallské kliky a rozvod uvnitř rámu, ale rošt neměl ani celý 1 m2 a na nápravu měly údajně jen 7 t.
V tabulkových přehledech v Gölsdorfově knize Lokomotivbau in Alt-Österreich je řada 90 uváděna i ve stavu ČSD pod původním označením, ale podle Pospichala byly vyřazeny v l. 1911 a 1915. To koresponduje se seznamem ke 30. 06. 1914, kde se uvádí už jen 90.01, a to ve výtopně Vídeň I. Víte prosím někdo, jak to bylo doopravdy? |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1331
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Pátek, 27. července 2012 - 08:53:43 |
|
"Pospichal to ví" - protože jen kopíruje a přepisuje. Uvedený údaj o zrušení je ze seznasmů lokomotiv kkStB, které ve strojopisné podobě vyšly v 70.letech v Rakousku a sestavil je Erich Hoch. Mimo jiné z těch 16 krabic zápisů policejních zkoušek, co jsou ve vídeňském archivu u fondu Generální inspekce. I Motyčku opisuje s chybama...
|
