Autor |
Příspěvek |
bez lopaty Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.25
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 11:05:34 |
|
frako - tak co třeba Svitavy - Brno Majlont, naprosto v klidu s vlakem a rychlost nespadne pod šedesát a celou jízdu v pohodě výběhem a nepřiložím ani jednou, když to mám porychtované.. . Ano je to s jinou čoudou, než je kremák, ale jde to. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1706 Registrován: 9-2009
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 11:42:54 |
|
frako: Jak se v Sokolově zbrojilo uhlí? Bylo to i částečně z té třídírny (kolej č. 10)? Do roku 1967 se tam dopravovalo uhlí z hlubinného dolu Jiří v Lomnici podzemní štolou (lanovka). Po ukončení se sem dopravovalo uhlí z hlubinného dolu Marie v Královském Poříčí. Stav z padesátých let. |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 694 Registrován: 1-2009
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 11:53:38 |
|
hank: Nechci zpochybňovat Váš překlad, ale Oberflächen znamená "povrchová úprava". Správně uvádíte překlad Vorwärmer jako předehřívač. Jelikož nejsem příliš zdatný ve strojařině, zkuste zkompletovat výrazy "povrchová úprava" a "předehřívač" do jednoho významu. Zdroj: Německo-český slovník pro technickou praxi, Montanex, a.s. 1995 |
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3127 Registrován: 2-2009
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 11:59:15 |
|
Bez lopaty - a ze Svitav do Brna je to do svahu ??? Sem si nevšim. Frako - jo to mě taky napadlo, kdyby to byly obří brikety a někdo na srovnání do řádek a sloupců.... Ale pořád nemůžu přijít na tu šikovnost, v čem spočívala. Ad díry - nemyslel jsem vypadlou roštnici, - myslel jsem, žs když Ti to mezi velehroudama definitivně prohoří tak to dyšna vytrhne a i kdyby nevytrhla vznikne tam černej flek neb tam nemá co hořet. v obojím případě tamtudy půjde do topeniště studený vzduch se vším, co k tomu patří. |
Bohumír Golda Neregistrovaný host Odeslán z: 178.248.252.209
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 12:06:14 |
|
S tím sokolovským uhlím to bylo asi jako s každým jiným. Záleželo z jakého dolu. Já mám skvělé zkušenosti s mosteckým, hořelo jak papír a krásně chrastilo na lopatě, No a s těmi dírami na roštu mám bohaté zkušenosti vzhledem k dřívějšímu stavu roštového pole na naší ušaté. V zadním poli byly 800 mm dlouhé roštnice se širokými patkami (velmi vhodné pro uhlí s vysokým obsahem hlušiny, ale ne pro uhlí ostravské či polské), abychom udrželi vůbec oheň na roštech, pokrývali jsme při zátopu inkriminovaná místa několika kolečky štěrku. Pomoc se dá i tak, že mezi zdeformované roštnice vložíte zbroušenou "hulsonku" jako klín. Díru tím zalepíte a máte dík komůrkové roštnici dostatečný přívod vzduchu pod roštové místo. P.S. zdravím BAJU a ORLA, ať vám ta sudeťátská mašinka v sobotu doře jezdí. Příležitostně ji zalejem..... |
Zvídavý_člověk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 291 Registrován: 1-2011
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 12:40:13 |
|
frako - můj prastrýc (roč. 1915) vzpomínal, že existovaly stroje, které jeden den vzorně spolupracovaly, druhý den (totožná obsluha, uhlí i zátěž) si postavily hlavu a dělaly "naschvály". Nikdo prý netušil, čím to bylo, ale prý to u obsluh způsobovalo až paranoidní pověrčivost. U strejdy se to konkrétně projevovalo tím, že s takovou lokomotivou za jízdy diskutoval, prosil a sliboval. Setkal jste se s něčím takovým nebo to byla jen další pohádka o mašinkách pro zvídavého prasynovečka? |
bez lopaty Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.25
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 12:53:58 |
|
Mad_noodle2- frako přeci píše "i kdyby to bylo na spádu (tak dlouhý u nás neznám).... " A to jistě uznáte, že na spádu je |
ahoj Neregistrovaný host Odeslán z: 62.245.119.223
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 13:33:33 |
|
Však byl prý topič co v za Třebovou naházel plnou pec uhlím..sedl a do Brna na to nešáhl..jen tahal vodu..Hold tenkrát to byly frajeři a měli to v malíčku..a hlavně každá četa měla svou mašinku a ty věděli co a jak na ní ..co si s ní můžou dovolit.. |
Bram
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3140 Registrován: 4-2003
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 13:53:30 |
|
ahoj: Zas tolik nevěř pohádkám........... I když jedeš po spádu, tak sem tam musíš něco přihodit. Jinak to prostě nejde. Každé táhnutí vody znamená pokles tlaku v kotli a to by muselo být velmi zajímavé uhlí, které by vydrželo dodávat teplo ze Svitav až do Brna. Třeba také hodinu a půl by to muselo vydržet. Moje zkušenosti mi říkají, že takové tvrzení je hodně přitažené za vlasy....... |
frako
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 46 Registrován: 7-2011
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 14:18:47 |
|
Kuřil P- máte uplnou pravdu, po koleji č.10 na třídírnu Jiří, kde byla tzv. separace a zde se sypalo uhlí do tendru. Obsluha sypala tak dlouho, dokud se nepísklo. Pak do úvratě k bagru (Kirow),tam bylo několik figur s uhlím, zpravidla Plzeň, Kladno, i jiné sokolovské,sem tam polák, mostecké ne. Pak se pokračovalo na kanál atd. Tak s těma dírama jsem to opět špatně pochopil, je to tak jak pravíte Noodle2, pokud se to nepokropí další dávkou tak to dyšna vytrhá atd. Zč-to víte, že jsme si s mašinkama povídali, dávali jsme jim co potřeba...,oni nás za to poslouchaly, ale někdy také ne. No a pak jsme začali mluvit i se Sergejema,Čmelákama,Laminátkama, Plecháčema aj., tak to holt šlo. Ještě Kuřil p, vy jste taková chodící encyklopedie, co se i lokomotiv týká, mohl bych se zeptat na osud některých? |
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3128 Registrován: 2-2009
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 14:34:22 |
|
Bohouš - no mě se jednou, v Krči povedlo prudkým otevřením regulátoru odstranit uhlí z roštu tak 30x30 cm. Tak jsem to honem zahrabával a uhlím zasejpal. |
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3129 Registrován: 2-2009
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 14:44:57 |
|
Bez lopaty - pravda, to píše. Asi by taky silně záleželo na tom, kolik by toho tam před sjezdem naházel a jak dlouho by mu sjezd trval. Jinak si myslím, že by v peci bylo dost šero. |
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3130 Registrován: 2-2009
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 14:56:22 |
|
Hank - pokud Ti nikdo ještě neodpověděl ohledně předehříváků vody - rozšířily se proto, že byly v Německu rozšířené pístové napájecí pumpy. a ty by, na rozdíl od injektoru, rvaly do kotle vodu studenou. Což by nesvědčilo ani kotli ani spotřebě paliva. Ty které mají injektory / BR 52 nereko/ nemají ani předehřívač. |
hank Neregistrovaný host Odeslán z: 188.175.210.61
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 18:58:28 |
|
Mad_noodle2 3130: Děkuji. Takže otázka by správně měla znít, proč se někde rozšířily pumpy a jinde injektory. Pokud si dobře vzpomínám, u nás byly pumpy na válečných dodávkách několika 534.01 a předtím také na buštěhradské Va 506 (= 524.106) - měly je i jiné původní konstrukce? Jakou teplotu má napájecí voda po průchodu injektorem? A rozdíl mezi Oberflächenvorwärmerem a směšovacím předehřívačem mi pořád jasný není. |
Boris Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2357 Registrován: 6-2002
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 19:44:53 |
|
hank: No u toho Ober.... se jen předá část tepla výfukové páry napájecí vodě přes stěny výměníku, zatímco u směšovacího se foukne výfuková pára rovnou do napájecí vody, kde kondenzuje a zároveň vodu ohřívá, takže teoreticky větší tepelné využití výfukové páry. |
Johny11
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1668 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 19:45:54 |
|
Hank: Co když v tom směšovacím dochází k ohřevu vody tím, že se do ní pouští pára (tudíž tam musí být odolejovač a jiná čuda) zatím co ten Oberflächenvorwärmer funguje jako klasický ohřívák, tj. nějaké trubky na páru a oddělený vodní prostor (pak nemusíte řešit znečištění vody olejem, nějaký protitlak apod.)? Nevím, dopouštím se jisté úvahy... Boris byl rychlejší... :-) (Příspěvek byl editován uživatelem johny11.) |
Boris Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2358 Registrován: 6-2002
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 20:10:23 |
|
Tak mě napadá otázka, co zamrzání vody v tendrech a vanách při zvláště nízkých teplotách? Jak se proti tomu bojovalo? |
hank Neregistrovaný host Odeslán z: 188.175.210.61
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 20:58:36 |
|
Boris, Johnny11: Ale vždyť na to jsem se ptal hned na začátku, jestli ten Oberflächenvorwärmer je výměník. Oberflächen se překládá taky jako plocha - tenhle pojem se v tepelné technice používá - teplosměnná plocha. |
Topič
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1025 Registrován: 9-2006
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 20:59:05 |
|
Boris: Do tendrů se přidával denaturovaný líh nebo látka složením podobná fridexu. Ve vybraných stanicích byly vodní jeřáby, kde se dala nazbrojit teplá voda. Bojovalo se proti tomu všemi možnými prostředky. V České Lípě to bylo například na odpopelovacím kanále poblíž motorárny, kam byla dotaženo potrubí s horkou párou ze stabilního kotle, která ohřívala vodu pro zbrojící lokomotivy. |
Brrr Neregistrovaný host Odeslán z: 85.70.40.253
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 21:23:09 |
|
frako a nnudla - pánové, teorie je jedna věc, praxe druhá, a často velice odlišná. Napsali vám to správně kolegové "ahoj" a "bez lopaty". O tom brňákovi, co jel z ČTŘ do Brna bez topení, se zde už před nějakou dobou diskutovalo, ale na to už asi nevzpomínáte, že ? Ach ta stařecká demence, teď ji nazývají Alzheimer. Nudla to trošku nakousl správně - pro potřebný výkon, či správně "práci" musí do pece dodat odpovídající množství paliva. Kdy ho tam dodá není důležité, ale důležité je kdy to palivo vydá svou energii. Kdyby si frako vyrovnal pec až do stropu balvanama poláku, asi by brzy letěl líp než ty mazutky co bouchly. A když by si frako hrál s kladivem a pokoušel se rozbíjet balvany, kde asi za něj bude topit ? Na mašině byl topič sám, nejsme u SŽD, kde byl topič a pomocník. Takže ten topič tam ty balvany naházet musel, protože mu nic jinýho nezbejvalo. Ono není uhlí jako uhlí, a to hnědý často bývalo nerozbitné, do toho mohl mlátit hodinu a nerozbil ho. A hnědý uhlí nevyhoří tak, aby byly holý rošty, to čistej polák žádnej popel neudělá a pak jsou rošty holý - páni teoretici. Už jste aspoň trošku pochopili ? |
Kovářmirek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1175 Registrován: 3-2006
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 21:37:30 |
|
Jednoduše, prostě sis občas "zavermoval". Mám pomalý připojení, mezitím tam naskákaly další příspěvky - to je k tomu zabraňování zamrzání vody v tendrech, trubkách a hadicích mezi tendrem a mašinou. (Příspěvek byl editován uživatelem kovářmirek.) |
Boris Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2360 Registrován: 6-2002
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 21:38:51 |
|
Topič: A omotávání vodních jeřábů kokosovou šňůrou případně jinými prostředky se používalo u těch "teplých" jeřábů, nebo i u "studených"? |
Martink
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 700 Registrován: 11-2004
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 21:56:58 |
|
Přátelé z praxe, poraďte prosím - může změna k vyšší tvrdosti vody (zbrojení z jiného zdroje) a s ní nutnost použít změkčovadlo, vést k náhlému zhoršení mazání parního stroje? Tedy jinak řečeno - zda pára (mokrá) při použití změkčovadla více eliminuje mazací schopnosti válcového oleje, než pára bez změkčovadla? Nebo změkčovadlo na mazání vliv nemá?
|
Kovářmirek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1178 Registrován: 3-2006
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 22:21:51 |
|
Martine, řekl bych že změkčovadlo vliv na mazací schopnost válcáku mít nebude. Teplotně-chemický procesy se dějí v kotli ve vodě a do páry se to nedostane. Leda že by to moc pěnilo a pěna se strhla do strojů. Bylo by možná dobré prohlédnou lis a jeho "ventilky",stejně jako trubičky od lisu ke strojům nebo použít hustší válcák - je léto. Kolikatku Peťa používá? |
Martink
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 701 Registrován: 11-2004
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 22:44:06 |
|
Kovářmirek: Nevím, Mirku, jen jsme na tu dálku konzultovali zhoršené mazání, ke kterému se tento víkend schýlilo. Spíš to však vypadá na problém zpětných kuličkových ventilů, které už Peťo předělal a snad to už pomohlo. Nešlo brát vodu z potoka, neboť se v lese těžilo, a potokem teklo bláto, takže se zkoušela studna v hajcu, která má mnohem tvrdší vodu a špatné mazání se zdálo být v důsledku změny napajecí vody.
|
Taurus1216
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 69 Registrován: 11-2009
| Odesláno Úterý, 17. července 2012 - 22:58:26 |
|
Šlechtična 475.101 na zvláštním spěšném vlaku Sp1825 odjíždí ze stanice Nedvědice dne 8.7.2012 http://youtu.be/Uj08onh2SC8
moje další fotky v železničních albech na Facebooku v profilu Dušan Šretr moje videa na YouTube pod nickem taurus1216brno |
|
Topič
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1026 Registrován: 9-2006
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 01:48:43 |
|
Boris: Kokosová šňůra se používala u těch studených, ale poté co se prezident Konga Joseph Kasawubu demaskoval jako agent imperialismu, nastalo s kokosovými šňůrami utrum a museli se hledat jiné prostředky. |
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3131 Registrován: 2-2009
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 06:47:06 |
|
Brrr - my jo, ale tobě se to motá čím dál víc - Tobě to jelo 26 km do kopce kdežto ze Svitav do Brna je to z kopce.Tam to jede na gravitaci, ne na uhlí. Důkazem tohoto jevu je, že tam pojede vlak i bez hnacího vozidla. Nejdřív jsi měl zázračného topiče, topícího balvany teď budeš mít co ? Posloužím ti dalším fyzikálním jevem - obecně je každé spalování prudká oxidace. Její kvalita a rychlost je přímo ůměrná velikosti hořícího povrchu, což je dáno tím, že v pevném nebo kapalném skupenství nic nehoří. Obé musí nejdřív zplynovat a pak hořet. Ale to jsem trochu odbočil. Ergo ty Tvoje velehroudy - záruka dlohého dojezdu - jelikož mají povrch nejmenší ze všech alternativ budou sice hořet nejdéle ale nejhůř.Dokonalost spalování a účinnost procesu bude ve psí. - Výsledek ? Kotel bude produkovat ničemný výkon, což je při jízdě do stoupání určitě žádaný jev. A když už jsme u toho - pořád jsi mi neřek co dělal onen mistr lopaty s dírama mezi hroudama, kde mu palivo totálně prohořelo. Takže pořád nevím, v čem byl ten topič šikovnej - v tom ,že tam v potu tváře rval balvany, co, podle tvého tvrzení, ledva prošly dvířky ? Vypadá to, že nejdřív jsem blbec já, pak se jím stane Frako, až se ozve Joska bude nás asi následovat, kamarád Bohouš už k nám supí a jedinej chytrej budeš Ty. Pak Ti budu pokládat fyzikální záhady tak dlouho, dokud nevymyslíš perpetum mobile a nebo mi uspokojivě neodpovíš. Protože to, cos napsal v původní podobě je absolutní blud. Buď provedeš zásadní revizi svých odvážných tvrzení nebo se stane, že se náš titul přesune k Tobě. A pamatuj ! Fyzika platí obecně a to i u parní lokomotivy. A rozbití velehroudy je otázka tří ran kladivem - cca 15 vteřin. Navíc mu mohl pomoct fíra. Když mohl topičovi dvířkovat tak tři rány kladivem ho taky nezabily. A né každý topič jezdil s tendrem plným koňských hlav.... |
Bohumír Golda Neregistrovaný host Odeslán z: 178.248.252.210
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 08:11:38 |
|
Pro Nudly: Ahoj, pravdu máš, je fakt že když mi přišly na lopatu balvany většinou jsem jimi vydláždil zadní rohy a stěny no a na prostředek šlo uhlí jemnější zrnitosti. Nikdy jsem nic moc nerozbíjel a když už to muselo být (Brno 1989), tak pouze ve vyjimečných případech. Vždy máš v tendru či uhláku nehomogení směs uhlí. Nikdy jsem nezažil, že by byly pouze balvany, vždy tam máš i nějaký ten bordel. Ještě k tomu Brnu: tam jsem se setkal poprvé s polákem velikosti koňských hlav a nemohl jsem si vůbec stěžovat. 434.2186 si to excelentně přebrala a nebyly s tímto druhem uhlí pokud si vzpomínám žádné problémy.... Zdar |
Kovářmirek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1179 Registrován: 3-2006
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 09:12:58 |
|
Hmm, "koňský hlavy" jsme používali úspěšně na posunu či na záloze, vydržely v peci dlouho, pomalu odhořívaly a postupně se rozpadaly, do pece 423 se jich naskládalo tak osm, devět a mohlo se o noční na střídačku mezi šibováním klimbat. |
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3132 Registrován: 2-2009
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 09:42:46 |
|
Kovář mirek - tam bych to bral. Tam Ti pára moc chybět nebude. Bohouš - jo jde ledas co. Ale všechno ne. Když jsem jel s Ptákem 043 do Leopoldova, nazbrojili jsme v Malešicích, co bylo, byla to sice ostrava ale na dešti se pěkně rozhasila TAK JSME Z TOHO MĚLI HRUBOPRACH. Zaplať pánbůh za štokra - tehdy jsem viděl poprvé fluidní spalování v mašině s roštem - jen to tak prolítlo kotlem a komínem nás to opustilo. V noci to byly krásné optické jevy kolem mašiny ale jinak nic moc - mašina + salon, max 14 atp v peci podivno. Oddechli jsme si až v H.B., kde nám nazbrojili slušné uhlí. |
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3133 Registrován: 2-2009
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 09:50:02 |
|
Hank - parní pumpa je úspornější než injektor na ostrou páru. Ale mohla to být i tradice nebo co já vím. Pumpy byly Knorr, Dabeg, Heinl a co já vím jaké ještě. Dva Kremáky o1 měli právě na zkoušku toho Heinla, visel na boku. Pokud si vzpomínám, mělo jít právě o porovnání injektoru a pumpy. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1708 Registrován: 9-2009
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 12:15:59 |
|
frako: Moc děkuji. Ty červeně označené koleje na tom schématu kolejiště pod třídírnou byla vlečka patřící dolům. Obsluhována byla správou ČSD. Ten kanál je na té mapce rovněž vidět (kolej č. 10). Zeleně označená kolej je vlečka patřící chemičce. Nějaké sokolovské lokomotivy řady 556.0 znám. Bohužel neznám vše. Zde je více znalců, než jsem já. Je pořád co objevovat. Chybí mi toho ještě hodně. |
frako
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 47 Registrován: 7-2011
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 13:24:39 |
|
Ještě k těm hroudám. V 60tých , 70tých letech a počátkem 80tých, kdy pára pomalu končila to tak bylo jak psal BG. nějaký balvan se našel, než lopatou, hodil se tam ručně, hned za dvířka, nějak moc ho usměrňovat nešlo. Došlo i na balvany které dvířky zkrátka neprošly, než ho rozbíjet (čas na to třeba byl) a zasvinit si kuchyň, tak se vyhodil ven. Takové kusy byly jen černého, nepamatuji hnědého. Jednou se nám stalo, to už jsem byl pár let na P. straně, že takový kus jsme nafasovali v Chomutov . A že si topiči, tenkrát pomocníci strojvedoucích, zbrojení hlídali, pěknou čepici až na prkna, aby se co nejpozději tahaly šubry. Zkrátka ušlo pozornosti a spadl tam takový kus, což jsme poznali až na seř. na vlaku při zkoušce brzdy. Přikladač nic, točil se naprázdno,zpět,dopředu, furt nic. Zkrátka ten balvan překryl koryto šneku, opřel se o dvířka a zabraňoval i propadání uhlí na náběrný plech. Bylo třeba odstoupit z vlaku a uhlí vybagrovat a nazbrojit znovu. Stalo se se Štokrem 003.I tak to bývalo. |
22Michal Neregistrovaný host Odeslán z: 213.211.48.35
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 13:29:12 |
|
Dotaz- nezkoušelo se nekdy zbrojení parních lokomotiv pomocí výměny tendru- prázdný by se odpojil od lokomotivy a nachystal ke zbrojení, lokomotiva by převzala jiný kus, který by byl již vyzbrojení (nazbrojený- jak je to správně?)? |
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3492 Registrován: 11-2007
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 13:44:14 |
|
22Michal: Obávám se, že spojit lokomotivu s tendrem je mnohem složitější záležitost, než spojit dva vagony. Vůbec nic by se tím neurychlilo. A navíc si nejsem jist (nikdy jsem to neviděl, ale třeba někdo upřesní) zda to jde dělat se zatopenou lokomotivou. |
22Michal Neregistrovaný host Odeslán z: 213.211.48.35
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 13:49:20 |
|
Rudolf_33: právě to je věc, která mě (jako laikovi) uniká. Jaké by byly problémy při tomto způsobu zbrojení. Problém toho, že by se lokomotiva na chviílí ocitla bez vody, by možná šelo vyřešit nějakou přídavnou nádrží o vcelku malém objemu. Je mi jasné, že při zbrojení za pomoci mechanizace a při možnostech vodáren ve velkých stanicích bylo vcelku rychlé. Ale tyto prostředky nebyly k dispozici od začátku, tak třeba někdy měl někdo stejný nápad jako já a dotáhl jej k realizaci? |
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3135 Registrován: 2-2009
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 14:07:20 |
|
22 Michal - to by opravdu nebyla dobrá metoda, kuplování tendru není moc vyhledávaná činnost a je k tomu potřebná ještě jedna lokomotiva. Jinak to šlo a občas se to i dělalo. Voda se musela natáhnout až ,, po komín" a pracovat rychle. Velmi pěkně, s nadsázkou a humorem, je to popsáno v knize Mám páru rád. Pan Klimeš má nejen znalosti a dloholetou praxi ale i literární vlohy. |
pterodaktyl Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 30 Registrován: 1-2012
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 14:24:47 |
|
22 Michal- jak zde píší jiní( Rudolf 33, Mad_noodle2)-kuplovat mašinu a tendr není sranda. Uzavřít vodní kohouty tendru, odpojit vodní hadice( nebo dokonce u starých c.k. mašin kovové trubky s kloubem-"trumpety"-kde dalo práci utěsnění kloubu), rozpojit brzdové hadice, topnou spojku, kabely elektrického osvětlení, u mašin s přikladačem i spojku přívodu páry k přikladači a hlavně vlastní šnekový dopravník přikladače-pěkně se hrabat v mouru. A to je jen začátek. Pak nastalo kuplování vlastního spojení mašiny a tendru-jak píše Mad_noodle2, byla k tomu třeba další mašina, která stlačila tendr vůči mašině, aby bylo možno vyrazit svorník tuhé spojky. Mezi tendrem a mašinou je totiž silně předepnutá listová pružina, která vymezuje vůle ve spojení a zabraňuje nárazům tendru na mašinu, škubání a podobným jevům. No a přemoci předpětí této pružiny není jen tak- pan Vladimír Klimeš v knize "Mám páru rád" popisuje, kterak v pravidelném provozu jako turnusový zámečník kuploval spojení tendr-lokomotiva na lokomotivě řady 475.1-k přetlačení listové pružnice nestačil kafemlejnek, museli použít lokomotivu řady 411.0 a i ta musela nabrat tendr ranou, aby svorník tuhé spojky zapadl na své místo. Suma sumárum - kuplovat spojení mašina-tendr je mnohem náročnější, než tendr vyzbrojit. |
Deka Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1684 Registrován: 11-2004
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 14:33:54 |
|
Možná by stálo za zmínku, že třeba u štokrů (a němek, předpokládám) byla kuple předpjatá, jednak už jen rozpojit tu kupli je pojeb, natož to spojit. Viděl jsem to před lety s nebožkou 0298, ve Vršovicích, zepředu zamráča, zezadu zamráča, a jebali se s tím dobrou půlhodinu. Jestli je předpjatá kuple i na kremáku, čtyčkoláku apod. nevím, to nechť doplní znalejší.
...a ještě měl tu drzost říct mi ty py*o ty semnou nikam nepojedeš. Co to máte za řidiče??? ---- |
|
Deka Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1685 Registrován: 11-2004
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 14:34:42 |
|
Tak pterodaktyl mě předešel...
...a ještě měl tu drzost říct mi ty py*o ty semnou nikam nepojedeš. Co to máte za řidiče??? ---- |
|
pterodaktyl Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 31 Registrován: 1-2012
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 15:05:45 |
|
Deka: Myslím si,že kuple byla vypružená u všech mašin s přívěsným tendrem. Přeci jen podélné rázy by dokázaly natropit pořádnou paseku. Co se týče němek, tak tam bylo to zápolení s kuplí mezi mašinou a tendrem určitě mnohem větší-němky totiž mohly jet jak komínem , tak uhlím napřed plnou rychlostí( 80km/h)-to znamená, že ta pružnice musela být mnohem silnější( jen moje dedukce-kupli u němky jsem neviděl). Pokud má někdo zkušenosti s kuplí němky(uspořádání, zvláštnosti konstrukce),budu rád, když přispěje-rád se poučím! Každopádně představa kuplování mezi vlaky nebo dokonce v pauze na zbrojení je z kategorie sci-fi( nebo spíše Hitchcockova horroru?). |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1709 Registrován: 9-2009
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 15:28:02 |
|
frako: Lokomotivy řady 556.0, které bylo možné vidět v sokolovském depu v sedmdesátých letech: 556.003, 556.007, 556.0012, 556.017, 556.027, 556.0110, 556.0113, 556.0117, 556.0121, 556.0128, 556.0129, 556.0135, 556.0142, 556.0176, 556.0187, 556.0194, 556.0216, 556.0277, 556.0301, 556.0304, 556.0328, 556.0345, 556.0346, 556.0351, 556.0354, 556.0356, 556.0358, 556.0360, 556.0365, 556.0366, 556.0368, 556.0372, 556.0375, 556.0384, 556.0418, 556.0444, 556.0455. Nějaké jsem vynechal, neboť u nich nevím, zda nebyly pouze v Chebu, např. 556.0232, 556.0246, 556.0348 atd. Možná tam mám i chyby. |
Lakro
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1048 Registrován: 8-2006
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 15:33:50 |
|
frako -to určitě nebyla legrace s tím balvanem.Ještě ,že se to nestalo někde cestou. Mě se stalo na průběžáku , štokr po dílnách, vařil jako blázen a turnusový fíra mi povídal ,mladej ,dneska se svezeš. Z Jaroměře norma a jelo se , vše v pořádku až při odjezdu z B.Třemešný ,když se můžeš trošku rozjet na kopec s obloukama na Mostek ,štokr začal běžet naprázdno, do předu nic ,dozadu nic, nezbylo než popadnou "kytaru " a růčo. Když pominu krok k peci , to by ještě šlo ,ale odevřený dvířka ,katastrofa.Dojeli jsme do Mostku, dofoukli páru a hurá do Starý Paky. Utrhnout a do depa. Po odbagrování se vyndala fošna ,z podlahy nějakýho uhláku ,která ležela na díře nad šachtou, opět doplnit uhlí ,zpět na vlak a hurá do Turnova. Pak jsem si cestu užíval. Byl to štokr 556.068. |
Lakro
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1049 Registrován: 8-2006
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 15:45:44 |
|
kuřil p ,ještě doplním, 556.019,197,199,450, i 348,246. Ty poslední dvě, byly poslední štokry v provozu v Sokolově. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1710 Registrován: 9-2009
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 16:04:29 |
|
Lakro: Dík. Asi jsem zapomněl i na další. Počátkem sedmdesátých let po příchodu nových lokomotiv řady T 679.1 odcházely lokomotivy řady 556.0 ze Sokolova do Tábora, Veselí nad Lužnicí atd. Sokolovská lokomotiva 556.0142 v Novém Sedle? Foto: archiv "SU, právní nástupce, a. s." Naštěstí fotografií těchto sokolovských lokomotiv řady 556.0 je relativně dost. |
frako
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 48 Registrován: 7-2011
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 16:56:25 |
|
Kuřil p - děkuji, 003, 056,(ta tam byla také, věčné problémy s kylšapama)187,to byly srdeční záležitosti. Ta knížka, někteří ji zmiňujete, myslíte, že je ještě k sehnání? |
Boris Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2361 Registrován: 6-2002
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 17:17:39 |
|
Nemohl by někdo z vás, co ji máte, poslat pár fotek jak vypadá? V kterém roce vyšla? (Příspěvek byl editován uživatelem boris.) |
Michal Šorel Neregistrovaný host Odeslán z: 78.136.140.223
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 17:25:38 |
|
K těm "kuplím". Lokomotiva a tendr jsou spojeny tzv. tuhou spojkou, která je jak na mašině tak na tendru na pevno spojena svorníkem. Vypružení (předpětí) zajišťuje pružnice působící na tzv. nárazníčky, které se opírají o kluzné desky (torny) na lokomotivě. Němka i štokr mají toto spojení včetně spojky a nárazníčků téměř totožné a mnohem mohutnější než třeba pětasedma či kremák a ostatní starší stroje ČSD. Součástí tohoto spojení jsou i nouzové spojky pro případ přetržení té hlavní, ty ale většinou na němkách nejsou. |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 695 Registrován: 1-2009
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 17:44:16 |
|
Lakro Uváděné stroje 556.0246 a 556.0450 nebyly poslední štokry v Sokolově. 556.0246 v roce 1973 z Chebu do Plzně, zde od 9.9.1979 neprovozní a čeká na zrušení. 556.0348 v Táboře. Jinak poslední štokry v Sokolově mohu vypsat, není problém. Zdroj: OPŘ Plzeń |
Lakro
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1050 Registrován: 8-2006
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 18:11:54 |
|
Modřaňák- máte pravdu! kdybych se podíval ,nenapsal bych zde takový omyl.Byly to 556.0358 a 556.346. Všem se omlouvám. Tady posílám oba štokříky. |
556007
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 301 Registrován: 7-2011
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 18:38:24 |
|
Zdar! Abych názorně doložil nudleho vysvětlení principu hoření paliva (uhlí) , dovolím si vyjmout pasáž z knihy , kterou vlastním a jejíž název je : "Parní kotle , stroje a jejich obsluha. Pro obsluhovatele a majitele parních strojů a pro dílovedoucí i dělníky v závodech síly parní využívající " z roku 1911 . " Hoření jest slučování se součástek paliva s kyslíkem vzduchu , při čemž vznikají žhavé plyny , které tvoří plamen. Hořeti začne palivo. když se dostatečně zahřeje, aby se vznalo . Teplota "zánětu" jest asi 500 °Celsiových .Aby palivo úplně shořelo jest nutně třeba : a/ aby k palivu dostatečné množství vzduchu se přivedlo b/ aby vzduch s palivem všude se stýkal c/ aby teplota tak vysoká byla , jaké k hoření třeba . Tolik citace . S pozdravem : jirka šenk ( jinak čeština v téhle příručce je fakt kouzelná ) |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 696 Registrován: 1-2009
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 18:38:40 |
|
Lakro Souhlas s 556.0358. Dne 19.3.1981 na základě plánu rušení do neprovozního stavu. Poslední štokr v Sokolově bylo inv.č. 304. Z Plzně do Sokolova dne 19.12.1979. Do neprovozního stavu dne 19.7.1981. Je to prkotina, ale inv.č. 346 šlo do neprovozního stavu o 4 měsíce dříve. Zdůrazńuji, je to prkotina, ale i upřesnění. |
Baja
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 126 Registrován: 5-2007
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 20:56:49 |
|
Draci když se tu tak bavíte o tom topení přiťe mi někdo v sobotu poradit na Matyldu jak se to tam má vlastně házet... Já ani to uhlí nepoznám jaké tam vlastně je , vím jen že je to černé a bojím se aby to vůbec bylo uhlí , třeba kdyby to nějak špatně hořelo aby to nebylo třeby hovno....to jednou provždy nehoří!!!
|
556.036 Neregistrovaný host Odeslán z: 178.41.204.35
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 21:15:30 |
|
treba velbloudi anoo... |
Boris Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2362 Registrován: 6-2002
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 21:16:14 |
|
Baja: Zeptej se chlapů z Ostravy nebo Bohumína, kam byla odejita osobní vozba. Jinak hovno hoří, četl jsem o tom knížku |
Baja
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 127 Registrován: 5-2007
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 21:17:44 |
|
Hm rada nad zlato.... Ale tam bych se neptal to že je mašina v lužné je nejlepší co ji mohlo potka...
|
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2316 Registrován: 1-2005
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 21:38:27 |
|
Baja : Čím kúria Mongoli alebo Berberi v púšti,v stepiach,v pustinách, kde nemajú drevo a uhlie ? Uholný kal ešte môže horieť, aj keď je z toho veľa dymu a smradu, ale smolinec, anódová zmes a p. to je horšie, to sa spečie na sopečné sklo. |
Boris Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2363 Registrován: 6-2002
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 21:38:45 |
|
Nevím, od doby, kdy odešla přes FM a pak do Lužné už jsem ji neviděl, takže neposoudím, jestli jí je tam líp, nicméně nejsem příliš zastáncem názoru, že všechno, co je v téhle republice nějak zajímavé, by mělo být přestěhované do Prahy nebo na její předměstí, kterým z pohledu nás na Prahou opovrhovaném dálném východě, Lužná je. |
Baja
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 128 Registrován: 5-2007
| Odesláno Středa, 18. července 2012 - 21:43:02 |
|
No já sem za její osud rád, neb co sem na ní vše našel a viděl, kovozemědělština hadr.... Takže sem rád že ji tam mám....
|