Z dnešního hlediska to byl s tou lávkou obdivuhodný počin. Někde lávka přestala fungovat, tak jí prostě převezli jinam, kde slouží svému účelu dodnes, a to už více jak 80 let (!) Dnes by se na likvidaci lávky jen někdo nechutně napakoval.... No nic, prostě naši předci byli stejně borci.

Kupříkladu v Čáslavi ještě slouží svému účelu minimálně tři pole z původní lávky přes nádraží, která byla snesena takřka před sto lety...

Asi by to byl zázrak, ale přece jen by někdo nevěděl kde se stala tahle valná hrmada, neviděli jste to už někde??

Z dnešního hlediska to byl s tou lávkou obdivuhodný počin. Někde lávka přestala fungovat, tak jí prostě převezli jinam, kde slouží svému účelu dodnes-ale i dnes je to možné, např. žel. most Malá Hrabovka prý slouží někde na trati v Kutné Hoře.

Marťa rak: Do nedávna ležel v Záboří u mostního obvodu na druhé straně od výpravní budovy. Možná, že ještě leží, je vidět z vlaku.

Když je tu nakousnuta ta Česká Třebová, tak sem hodím něco z filmu Ideál septimy z roku 1937. Jediný záběr železnice je až na konci filmu, jak odjíždí (pěkně dlouhý) rychlík z Třebové, snad směrem na Olomouc. Má postavena na odjezdu dvě ramena, takže to bude "trať druhá" a první bude tedy asi na Brno. Původně jsem byl nějak přesvědčen o tom, že lokomotiva je nějaká 486, ale po podrobnějším průzkumu jsem dospěl k závěru, že to bude spíš asi mikádo.
(upřesňující nebo opravující komentáře uvítám)

Marťa rak
Nápadů na vložení "Malé Hrabovky" bylo víc, mj. i do uvažované přeložky v Kutné Hoře pro bezúvraťové napojení na KH město - ke stavbě přeložky ale nedošlo. Využitelnost konstrukce dost limituje poloměr oblouku, který by v nové lokalitě musel být podobný s původním.

Ale občas se mosty opravdu recyklují. Dvě pole tohohle mostu přes Jizeru v Mladé Boleslavi

byla vloni při rekonstrukci nahrazena vyzískanými konstrukcemi z PlChu, zkrácenými na menší rozpětí.

Neví někdo, kde by to mohlo být? Přefoceno pouze mobilem...

Někde mezi Lípou a Bakovem...? Staré Splavy?

hank: ano, ve vedlejším fóru fotohádanek to tipli na Staré Splavy a zřejmě to tak i bude.

Nádraží Pha-Hlubočepy v roce 1957. Cokoliv je na fotce dnes již neexistuje.
Foto přispěvatele.

Dobrý den ,
mám dotaz nemá nikdo z široké diskuzní veřejnosti k nahlédnutí či zapůjčení sešitový JŘ z roku 1975 trati DC - Varnsdorf ? Pokud něco existuje prosím na meil: Tubifex@seznam.cz

Modřaňák: Takže Hlubočepy prošly po uzavření továren přestavbou stanice, konfigurace zhlaví se změnila také. Podle návěstidel konec šedesátých let (1967?). Výhybkářský domek co stál na řeporyjském zhlaví asi byl němý pamětník původního uspořádání. Šlo o zděný domek oranžové barvy vedle neoficiálního přechodu.

Tak oprava němých svědků se zachovalo povícero. Po snesení výhybek se zhlaví nenarovnávalo viz zde v 5. minutě. To vysvětluje návěst "vjezd odbočkou a volno" na vjezdo/odjezdovém návěstidle tohoto zhlaví. Na snímku jsou ručně stavěné výhybky (čísla 12 a 13) a kus výhybky číslo 14 (na snímku vpravo).

(Příspěvek byl editován uživatelem Václavs.)

Modřaňák: ta kolej vlevo je vlečka k lomům (vápence)?

ZR:



Vlečková kolej z nádraží Hlubočepy přechází silnici v Hlubočepích (snímek č. 1) k vápence. Na fotu č. 2 je stejná situace v jiném pohledu. Na předchozím snímku strom vlevo je zde vpravo.
Na třetím snímku pokračuje vápenka ke čtvtému fotu, které zachycuje svážnici (svážnou).
Pátý snímek zachycuje známý lom s kotelíčkem, který dal jméno Prokopskému údolí. Kostelík již neexistuje a skalní stěna byla částečně odtěžena. Lom požívá ochranu z hlediska státní bezpečnosti.

Václavs:


Zdická M 262.0072 na smíchovském zhlaví v žst. Hlubočepy (1985).
Autorem fot v příspěvku 777 (rok 1957) i v tomto příspěvku (rok 1985) je moje maličkost.

Modřaňák: Děkuji za velmi cenné snímky. Koukám že stavědlo 1 už nestálo ani v roce 1985 (bylo by od 1. koleje vlevo). Vpravo kouká výhybka 4 (do pár let ji snesou).
Pokusil jsem se o rekonstrukci uspořádání stanice.Vy si ji asi budete nejlépe pamatovat. Odpovídá následující schéma?

Ono to stavedlo 1 uz nestalo driv, jako student SDSD v Masne jsem tam byl v roce 1971 na predprazdninove praxi a v dopravnim kanclu bylo ustredni stavedlo zkrizene s ridicim pristrojem pro stavedlo na reporyjskem zhlavi, vyvedeno v elektromechanice, byla to dost divoka kombinace na jednom stojanu, koukal jsem na to dost udivene, do te doby jsme v zabezpecovaci technice ve skole probrali pouze ustredni stavedlo, a pak klasiku s ridicim pristrojem Rank, takze jsem ziral. Pak jsem se s tim nechal inspirovat na konci roku na rocnikovy projekt a i pan profesor Stuchly se tomu podivoval. Ale vzhledem k tomu ze v zabezpecovani se vyskytovalo ( a snad i jeste vyskytuje ) spousta ruznych mutantu.....

Modřaňák: Díky za úžasné fotky. Bydlím nedaleko od Prokopáku, takže jsem tam občas chodil, ale ze svážné už za mého dětství zbylo jen tažné lano, o budovách nemluvě.

Mrzí mě, že jsem si nevyfotil to úzkorozchodné nádraží pod silnicí k jezírku, při ražbách tunelů.

Krásná fotka kostelíčku i míst dnešního vstupního areálu do "nenápadného" podzemního objektu K-116 (vládní bukr) o kterém naše chrabrá army tvrdí, že neexistuje. Za mého mládí (70. - 80. léta) se dalo dostat shora až k hraně lomu a podívat se dolů. Dnes to je jiná - nové ploty, žiletkové ostnáče, jen aby tam nebylo vidět - dnešní vrchnost se o sebe bojí.

Také díky za dobové fotky z Hlubočep, zejména ta svážná a kostel je žrádlo.
Co je tam volně přístupné, mám také prošmejděné - ale rovněž léta po zániku podniků, vleček a úzkokolejek.

Chválím fota ... Prokopák jsem také prolejzal,ale krom pár kolejí a přažců už nic nenašel.

U toho bunkru se ochrance vubec nelíbilo,že tam stojím s fotákem v ruce. Akorát jsem doted nevěděl,že jde o bunkr a to jsem ptal i místních starších lidí.

Co si pamatuju byl tam ještě nedávno mostek nad tratí 173 kde jezdila předpokládám ta uzká a zajímalo by mě zda tam ten mostík stále je ,nebo už je snesen. Bylo to někde mezi st. Hlubočepy a tím bunkrem.

Jnd: pokud myslíte tento mostek, tak ten tam již bohužel není. Byl snesen cca v roce 2008. Jinak k Prokopáku doporučuji navštívit např. tuto stránku.

Jnd:
1) objekt K-116 - strejda google najde např toto:
http://usedlosti.ctrnactka.net/pos17objekt_k116.pdf

https://sites.google.com/site/pevnosti2/tajn%C3%A9velitelstv%C3%A Dvprokopsk%C3%A9m%C3%BAdol%C3%AD

https://picasaweb.google.com/109815489708825133960/NeexistujiciOb jektProkopskeUdoli

http://www.armada-praha.wbs.cz/Prokopske-udoli.html

http://wikimapia.org/22600587/cs/Objekt-K-116

http://www.infoglobe.cz/zajimavosti/vite-ze-tajny-vojensky-objekt -v-praze/

Jinak za několik posledních let to armáda opevňuje hodně intenzivně a kam se nedávno mohlo (na dohled od horních vrat, okraje lomu) se dnes nesmí (ploty posunuté aby se zvětšila chráněná plocha + elektronické zajištění + výstrahy, že vyběhne velká zlá pes).
Oplocují i místa daleko od samotného objektu u kterých bych neodhadoval, že mají souvislost s bunkrem. A když tam ještě dají cedule "military area" a zákaz focení, tak je to trapné. Prostě armáda má moc peněz a musí je utratit.

2) úzká nad tratí 173 - to byla větev na odval. Jinak lom měl snad 3 etáže (pokud si to pamatuji dobře).
http://www.mapy.cz/s/6Jut ten most je v cca místě bodu A. Body B - D jsou přibližně v trase koleje (možná jsou blíž k trati). Pokud se nepletu, tak traverzy tvořící mostovku jsou snesené (ale je to před nedávnem).

Doporučuji Pražský železničář z cca roku 1991 byl tam seriál o úzkých Českého krasu a obsahoval i jednoduchá kolejová schémata. Nedokáži je nyní najít.

A nejzajímavější na mapě je bod E. To je samotný vstup do podzemí.

Díky

ZR:
Ono bylo tzv. "o držku" se pohybovat i v druhé polovině 50. let v blízkosti zmiňovaného lomu. Dva kolegové zde byli zatčeni StB při sběru materiálu k diplomové práci. Nikdy jsme nepřišli na to jak iniciovali zásah StB. Senzory snad v té době ještě nebyly. V osmdesátých letech denně přijížděly dva autobusy s příbramskými horníky. Plot byl zvýšen a zneprůhledněn.

Modřaňák: v té době to bylo hodně riskantní (proti dnešku byla hrozba fatálních následků), to je jasné. V té době bych to s foťákem neriskoval.

Mě jen vadí, že před několika lety (10 let?) to bylo v pohodě a nyní se dělají problémy tam kde nejsou. Většina lidí, kteří bydlí poblíž ví co tam je, zájemci o podzemí to ví taky, několikrát to bylo v televizi. Tak proč je nutné oplocovat i pozemek který ohraničuje křovím zarostlej pozemek cca 2 km od lomu (zřejmě větračka) a ještě tam dávat cedulky "MILITARY AREA" + zákaz focení? To mi přijde dost ujeté. Jen to zbytečně láká pozornost různých "záhadologů".

Je to stejné, jako když horní vrata byla v zimě jasně vidět ze sídliště. Tak nějaký myslitel nechal před ně postavit zábranu z vlnitého plechu (půlka 80. let?) a to byla v zimě ještě větší rána pěstí na tmavém kopci. Tak se to vyřešilo, že se přes ten plech přehodila maskovací síť. K tomu není co dodat.

Připadá mi, že nějací šílenci si pořád hledají důvod proč být nepostradatelní a vymýšlí hlouposti za naše daně. Před pár lety se dalo legálně dohodnout exkurzi na mnohá zajímavá místa (ne zrovna do tohoto bunkru - jinam), ale dneska to nejde, neb probíhá boj s terorizmem. Je to vlastní zkušenost.

ZR: Dalším důvodem může být zoufalá snaha o zakrytí skutečnosti, že naše armáda se doreformovala k absolutní nepoužitelnosti pro účel, jemuž armáda obvykle slouží - pro obranu státu. Teď kromě méně důležité expediční činnosti v různých horoucích peklech celého glóbusu v zájmu bůhvíkoho slouží hlavně k přelívání veřejných peněz do pečlivě předem vybraných soukromých kapes.

ZR:



Tak ještě pohlednice z 20. let. V textu má odesílatel pravdu. Ještě v 50. letech zde byly zahradní restaurace a to z Hlubočep až do Klukovic, množství domů, ovocné zahrady, v Klukovicích na potoce přírodní koupaliště včetně šaten. Dnes je Prokopák vybydlen. Výpravy za focením jsem začínal na konečné tramvaje č. 5 a akce jsem zakončoval u rybníčku v Jinonicích, kde byla konečná trolejbusu. Byly doby, kdy jsem sem chodil i 2 x týdně.

Modřaňák: krásné fotky z Prokopáku. V keramičce u hlubočepského nádraží jsem byl v roce 1973 na exkurzi se školou. Už tehdy dost otřesné prostředí dožívající fabriky. Ani si nedovedu představit, že by dnes do takových prostor někdo pustil školní mládež na prohlídku...
Jinak Prokopák jsem se snažil prošmejdit již od mládí. Většinou od Řeporyj přes přes Holyni do Hlubočep. Anebo od Jinonic - (jak vzpomínáte na trolejbus 52).
Dnes člověk v údolí potká maximálně "zelenožluté nebezpečí" a může jen vzpomínat na dvěstědvaášedesátky nebo ještě i stará zelená patra.., ale to už je opravdu dávno.

Modřaňák: to přírodní koupaliště je tam krásně vidět dodnes. Škoda, že již nefunguje. I dnes by bylo hojně navštěvované. V létě se chodí Prokopákem houfy turistů.

hank: naše armáda je díky našim politikům nekomentovatelná (letouny CASA, modernizace tanku T-72, biteníky L-159, nefunkční padáky , obrněnce Pandury, obrněnce Dingo - které nemohou jezdit v terénu, a další nakoupené buď přímo bez, nebo za pochybného výběrového řízení). Hlavně najít možnost jak si nakrást.

Modřaňák: to je parádní pohlednice. Dnes již neexistující kostelíček, domky restaurace, vápencová skála kde je dnes jen obrovský zářez lomu a jako bonus vydáno nákladem pana Kneifla v KLUBOCĚPICH - to nemá chybu.
Raději tam dnes nechoďte v létě SO+NE - hlava na hlavě, řvoucí a běhající děti, šílení cyklisté jedoucí bez ohledu na všechny kolem, psi bez vodítek. Když tam jít, tak jen v pracovní den, jinak se tam schází velká část Prahy a celá atmosféra je hrozná.

Rob: byl tam i nějaký závod, kde se používal tekutý dusík???? a naše základka tam pořádala exkurze (dávno před tím než jsem do ní nastoupil), zlatým hřebem bylo zmrazení něčí svačiny. Jenže pak tu svačinu někdo nevyhodil, ale strčil si jí do kapsy. Po tomto úrazu byl konec exkurzí.
Jo M 262.0 + Balm, nebo zamráča + stará patra - to bylo něco krásného. V té době se dalo najít i staré skloníky - ramenové. Pro mě v té době bylo hrozné, když tam došlo k nasazení M296.1 + Balm - to byla hrozná jízda.

Pene: betonová část koupaliště v potoce je a kdo chce, tak tam může, chybí jen ty kabiny. Já si myslím, že by se neuživilo. Kdyby to bylo za peníze, tak by se všichni koupali někde jinde. Dotovat to z města, tak by to byla další rozkrádačka.

Potok v prostoru toho koupaliště je nyní dost znečištěný. Nedaleko onoho koupaliště pod Klukovicemi krátce (cca 1933-1942) existovala i další osobní železniční zastávka v úseku mezi Hlubočepy a Holyní. Nikoli ale pro rekreanty, ale spíše pro obyvatele Klukovic a dělníky z dalších vápencových lomů, které tam měly i vlečku.

Cogwheel: ta zastávka byla od silničního podjezdu cca 200 metrů směrem do Rudné?
Další vlečka byla kde? Vím o vlečce do vápenky Hlubočepy (viz nádherné fotky Modřaňáka výše) a pak před Řeporyjema (vápenku - tam co nad tratí vedla kolej přes most na odval, jak je tunel mezi závodem a lomem, kde si dnes přerostlé děti hrají na válku painball).

ZR: Tady byla. hned vedle výhybky byla zastávka.
Pak ještě existovalo nákladiště na řepu cukrovku mezi Řeporyjemi a Rudnou.

Václavs: díky moc. Zastávku jsem odhadnul přesně, ale ta vlečka mě překvapuje - budu tam muset zase někdy zajít.

Václavs, ZR:




Nevěděl jsem, že nastane tak rozvinutá diskuse a tak trocha podrobností. Vynechám vlečku na Zlíchově a popíši vlečky od žst. Hlubočepy po Holyni.
Vlečka z Červeného lomu do bývalé zastávky Klukovice (nákres uveřejnil kolega Václavs) nebyla normálně rozchodná, nýbrž úzkokolejka. V zastávce bylo překladiště.
Vrátím se do výchozího bodu - žst. Hlubočepy. Z nádraží vedly 3 vlečky. Tehdejší kolejiště mělo 4 koleje. Na čtvrté koleji (nejdále od nádražní budovy) byla točna. Z ní byla vlečková kolej vedena ke kruhové peci firmy Bárta-Tichý a další kolej od točny vedla k mě neznámé budově téže firmy.
Další vlečka-viz mé foto z 2.4.- vedla k již fotograficky doložené vápence, svážné, a dále pokračovala až k Dalejskému mlýnu. Později zkrácená k Prokopskému lomu.
Přeskočíme vlečku z Červeného lomu a jsme v zastávce Holyně. Zde odbočovala vlečka vlevo (z pohledu od Hlubočep)ke kruhové peci. Délka vlečky necelých 200 m.
Cca o 900 m výše byla další vlečka a opět odbočovala vlevo. Vedla ke kruhové peci. Délka vlečky něco málo přes 200 m.
A konečně poslední vlečka patřila firmě Biskup, Kvíz, Kotrba. Vlečka opět odbočovala vlevo k vápence. Kvůli orientaci uvádím kilometr odbočení - 8,400. Další vlečky patří již k Řeporyjím.

- mapka části Hlubočep (rok 1937)
k fotkám: č.1. Polední spoj do Berouna vede zdická M 262.0; č.2. Zdická M 262.0005 projíždí kolem strážního domku; č.3. Zdická M 262.0 v prostoru bývalé zastávky Klukovice; č. 4. Setkání v Hlubočepích

vlečky rok 1919 Smíchov - Dušníky
Km firma délky vlečk.kolejí (m)
2,057 Herget Zlíchov 289
4,029 Bárta & Tichý - animální trakce 212 + 86
4,275 Bárta & Tichý - keramické záv. 110
4,347 Český prům.pro výrobu kysliny uhlič. 142
4,354 Jinonické vápencové lomy (Schwanzerberg) 236
6,194 Bárta & Tichý 790 + 303
7,098 Antonín Herget 122 + 53
7,984 Bárta & Tichý 164 + 49
8,405 Biskup, Kvís & Kotrba 255 + 57
10,182 Bárta & Tichý - Řeporyje 541 + 99
10,462 Hugo Reiser - cihelny 350

vlečky rok 1935 Smíchov - Dušníky firma délky vlečk.kolejí (m)
2,057 Prastav 207
4,029 Prastav - animální trakce 200
4,275 Prastav - keramické záv. 53
4,346 Český prům.pro výrobu kysliny uhlič. 286
4,355 Pražské vápenky v Jinonicích 790 + 338
6,190 Prastav - Klukovice 121
7,098 Prastav 164 + 58
7,985 Prastav 255 + 189
8,405 Biskup, Kvís a Kotrba 240 + 107
9,361 Prastav - lom Požár 352 + 181
10,182 Karel Malý - cihelny Řeporyje 535
10,462 Hugo Reiser - cihelny 350
13,859 Cukrovar Zvoleněves - nákladací rampa 100

Pěkné fotky (nejen) hlubočepského nádraží a okolních fabrik jsou i v knize Zmizelá Praha - Továrny a tovární haly 2. díl od Kateřiny Bečkové.

Nádraží Pha-Bubny v roce 1956. Strom vpravo dole jsem sázel.

Vlak 1896
http://www.retro.jecool.net/prvni-film-roku-1896/
odkaz

Modřaňák: a to shromáždění lidu bylo před nádražím k jakému účelu? (Asi ke Spartakiádě ne, ta byla v roce 1955....) Ten strom existuje nebo ustoupil také přestavbám a budování okolo nádraží? Dík.

Narazil jsem na internetu na jednu fotografii mostu http://www.smirice.eu/rakousko/vlak.htm a zajímalo by mě, zda se jedná opravdu o most mezi stanicí Kuks a Žirec. Zdá se mi, že tam není v tomto úseku, tak vysoký násep a přijde mi divné, když je na vagónech Ö.N.W.B. které existovalo od roku ~1870 a výstavba pokud by se jednalo o zmíněný most by probíhala v roce 1858. A konstrukcí připomíná most třeba ten co je v Bernarticích u Trutnova.

Rob:
Shromáždění lidu bylo z důvodu odjezdu na chmel. Takový mumraj jsme měli před bytem každý rok po několik dní. Ten strom skutečně ještě stojí a k vzhledem k mému věku mě zcela určitě přežije.
Z vlečkových kolejí ještě odbočovaly další vlečky do podniků sídlících mezi Bubenskou ulicí a na fotu uvedenými vlečkami. Jedna vlečková kolej byla dokonce propojena s tramvajovou kolejí v Bubenské ulici. Údajně měla sloužit jako překladiště zraněných vojáků z lazaretního vlaku do tramvaje upravené pro převoz zraněných do pražských nemocnic.

Podobně "živo" mohlo být před nádražím Praha-Bubny za 2. světové války, když odtamtud odjížděly transporty Židů do Bohušovic nad Ohří, resp. po vlečce až do ghetta Terezín. Před transportem byli ti Židé shromážděni ve Veletržním paláci (vzorkové veletrhy tehdy jaksi nefungovaly) a k vlaku odtud patrně došli pěšky.

Cogwheel:
Jako rodák v této oblasti si Vás dovolím opravit. Židé nebyli koncentrováni ve Veletržním paláci, nýbrž ve Výstavišti P.V.V. a o další pozemek výše. Čili Veletržní orientační č. 16 a 18. Výše byla po válce postavena nouzová dřevěná budova ONV a následovala válečná požární vodní nádrž.
Výstaviště P.V.V bylo na místě dnešního Parkhotelu. Objekt byl obehnán vysokou zděnou ohradou s vjezdem, odkud hnali Židy Veletržní ulicí na nádraží Pha-Bubny. Jako školáček jsem chodil denně z Veletržní č. 1 kolem tohoto smutného místa do Národní školy v Umělecké ulici na Letné.
Jistou zajímavostí je pokusné televizní vysílání pro veřejnost koncem 40. let. Bylo to při příležitosti MEVRa (Mezinárodní výstava rozhlasu). Vysílač byl v prostoru P.V.V. a přijímač ve Veletržním paláci.

Díky za upřesnění, o tom Veletržním paláci se to traduje i v učebnicích.
Na doplnění bych ještě zmínil, že o (výše probíraných) vlečkách v Prokopském údolí, zaniklé zastávce Klukovice a jiných zajímavostech býv. Pražsko-duchcovské dráhy pojednává obsáhlý materiál J. Přibyla v nejnovějím (72.) čísle dráhařského zpravodaje "Tulák po drahách". Je tam např. situační plánek, jak vypadalo okolí nynější zastávky Praha-Holyně r. 1933.

Cogwheel:
Veletržní palác se často zaměňuje za Rádiopalác, který byl hned naproti a byli zde soustřeďování Žide zhruba na 3-4 dny před transportem. Ovšem za Protektorátu byl již značně zchátralý. Později byly v dřevěných budovách sklady zahradnictví. Jako malí kluci jsme zde pořádali bitky s květináči(mrskali jsme je po sobě).

Modřaňák: Ty fotky jsou nádherné.

Modřaňák, Zdepa: Díky za info o vlečkách.

A jedna prosba. Máte někdo prosím fotku/y vlečky do Smíchovského přístavu, popř. na Císařskou louku?

Modřaňák: Vážený pane kolego, děkuji Vám za částečné objasnění jedné ze stinných chvil historie železnic.
Hezký den,

Modřaňák, Číslo příspěvku: 781: 2 snímek v Prokopském údolí s M 262.0 a strážním domkem. Filmový čb záběr je, jak se domnívám, pořízen kousíček dál?:

s hlubočepskou předvěstí. Dík.

Modřaňák: Jenom pro upřesnění. Naproti Veletržnímu paláci nestál Radiopalác, ale komplex dřevěných stánků Radiotrhu. Jednalo se o prodejní výstaviště rozhlasových přijímačů. Radiopalác stojí od r.1925 na Vinohradské třídě.

Marťa rak:
Upřímně řečeno, nedokáži se orientovat na fotu TV Barrandov. Připomíná mě to spíše horní trať na Žvahově. Což však nemusí být pravda.
Posloupnost mých snímků: Po fotu č. 2 záhy následuje foto č. 1 a po táhlém levém oblouku ve směru na Holyni foto č. 3 (ex zastávka Klukovice).
S tím filmem TV jsem skutečně zcela "na větvi".

Joska:
Čekal jsem kdo toto napíše. Rádiopalác na Vinohradech a na Letné jsou dvě odlišné stavby. Ostatně ze stánku by se těžko uskutečnilo televizní vysílání. Jinak s Vámi ohledně prodeje rozhlasových přijímačů souhlasím.
Ostatně mnou zmíněný Rádiopalác se dá doložit. Kdo má zájem může dohledat.

Joska:
Nakonec jsem si dal práci a letenský Rádiopalác dohledal. Jedna z informací je na www.Historie transportu pražských židů/Původ.cz.
Z něho uvádím vyprávění jedné nešťastnice:
„…Několik slov k naší deportaci z Prahy do Terezína. Na shromaždiště v Radiopaláci jsme měli blízko. Bydleli jsme v Sochařské ulici s okny do Veletržní, tedy opravdu několik kroků. Na tento krátký pochod se nepamatuji, ani na reakci lidí kolem . Ale nikdy nezapomenu na to, jak tatínek v Radiopaláci rozložil na matrace (nebo na čem jsme leželi ) archy balícího papíru (nevěděl, co nás čeká a že špína nebude určitě to nejhorší). Když jsme se v noci pohnuli, papír šustil a lidé kolem protestovali…..“ Božena Guttmannová
Odkazů se dá najít o mnoho více a to nejen ve věci Židů. Pojmenování je mnohdy matoucí. Například Výstaviště, Staré výstaviště, nejnovější Výstaviště. Kdo to nezná bloudí.

Připomíná mě to spíše horní trať na Žvahově - to mě také prvně napadlo s tím, že krajní upozorňovadlo vpravo dole je k hlásce Hlubočepy zast. Zase je nejasná předvěst v oblouku. Opačně od Konvářky to taky neštymuje.

Modřaňák: Pro dokonalejší zmatení navíc ještě v dolní (lázeňské) části Jáchymova, ve svahu naproti pláni bývalého nádraží, existuje luxusní sanatorium Radium Palace, dříve též Radiumpalác, viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Radiumpal%C3%A1c nebo http://www.laznejachymov.cz/ubytovaci-sluzby/detail/radium-palace .hotel/
V uranových dolech na Jáchymovsku zhruba před 60 lety dřeli zase jiní nešťastníci.

Modřaňák: není to Žvahov (vybudování této výhybny vedlo ke zrušení zastávek Hlubočepy - včetně mechanik- a Konvářka na trati na Zličín. Žvahov měl pouze světelná návěstidla).
V dobách mechanik byla předvěst do zastávky Praha - Hlubočepy umístěná od Jinonic hned za přejezdem pod hřbitovem - např. fotka v knížce Sergeje, str. 207 a po rovině (100 - 150 metrů) následoval oblouk do leva a viadukt. Zastávka Praha - Hlubočepy včetně přejezdu (ruční závory) + mechanik pro oba směry je ve stejné knížce na str. 201.
Předvěst od Smíchova si nevybavuji, ale nesedí mi tam skála vlevo - za prvním viaduktem je zářez a na jeho konci byla zastávka.

Jako domorodec vůbec netuším kde to je. Nesedí mi dohromady oblouk, skála, příliš úzké "údolí" vpravo a předvěst. Naopak mi chybí silnice, nebo most.

Marťa_rak: máte ještě nějaký další záběr?

Cogwheel:
Vím, byl jsem tam též.

V ediční řadě Zmizelá Praha aktuálně vyšla kniha Nádraží a železniční tratě - 2. díl: Zaniklé, proměněné a ohrožené stavby na pražské periférii. V ní jsou také historické žel. fotky z Hlubočep - a mnohé další.

ZR: ještě nějaký další záběr?-těsně před tím se mladičká Andrea Čunderlíková pochází loukou u řeky; po lávce nad hlubočepským zářezem, pak toto:


po louce u skály sbíhá k trati, kde se zastaví a podívá na jedoucí vlak. Poté záběr na nějakém mostě. Samozřejmě vše nemusí souviset.