Zdepa 1499: Ta drážka měla 600 mm?

Velice výživné:
http://oidnes.cz/13/072/org/AMA4c7b07_06_11.jpg
Podle popisku jsou to Jeseníky na přelomu 19. a 20. století. Vzhledem k ostrosti snímku by IMHO místní mohli docela přesně určit místo, kde tehdy dráha jezdila...

Průvodní článek + další fotky: Fotky z přelomu století ležely roky na půdě. Teď je uvidíte na zámku

Pene: Těleso té šturcové koleje je vidět i z vlaku. Starý lom, z kterého vedla drážka, musel být hned u trati, v nyní zarostlém prostoru. Nyní činný lom Dubičná je jinde, podstatně dál od trati - pohltil vrchol přes kilometr vzdáleného kopce. V jeho opuštěné části vznikla motorkářská dráha - i to je vidět na fotomapě.

Pionýrka přestala jezdit, protože jim odpojili napájecí kabel z měnírny dopravního podniku. Až po letech, když se uvažovalo obnovení provozu, tak se našly důvody, proč železnici neopravovat a radši ji zlikvidovat.

Je tato informace patrná z nějakého dokumentu? Protože ani pamětníci se opět neshodli v tom, kdy přesně pionýrka vyjela naposledy a z jakých důvodů.

Trolleybus 2152:
Gravitační lesní dráhy byly v Jeseníkách tři.
1. Na panství Johanna II. z Lichtenštjenu v polesí Nové Losiny, končila u nákladiště Františkov jižně od žst Branná na ramzovské dráze.
2. Na stejném panství v polesí Branná, končila u vlečky u hájovny Banja Luka severně od žst Branná.
3. Na panství Rudolfa z Lichtenštejnu v polesí Annín, nejdřív jako kalamitní v údolí Poniklého potoka a Hučivé Desné nad Kouty nad Desnou, později byla přenesena na jižní svah Černé stráně zhruba do prostoru mezi Přemyslov a Annín a končila dole u Knížecí stezky (dodnes je tam místo, kterému se říká Bremsberk).

Já si osobně (bez záruky!) myslím, že ta fotka je z té třetí drážky.

hank:Taky si to myslím(Např dle fotek v publikaci Z.Gáby)Ta první sice svážnici měla jednu u Josefové - těleso zachované v hustém lese,ale i dnes je patrné,že z ní nemohl být takový výhled.A ta druhá svážnici neměla vůbec.Takže i já jsem pro tu Černou stráň.Jinak připojuji pro zajímavost fotku mostu v náspu bývalé svážnice u Josefové.

Robertcert: Díky. Já jsem v 80.letech pracoval v papírně v Jindřichově a Černá stráň byla takříkajíc mé domovské území, které jsem prolezl cestou necestou dost důkladně. Je sice pravda, že probíhající těžba mohla měnit možnosti dalekých výhledů permanentně, někdy doslova z týdne na týden, ale souhlasím s tebou, že z míst nad Brannou takové výhledy zřejmě ani kolem roku 1900 možné nebyly.

Hank:já mám zase důkladně prochozené obě Brannenské větve ale rád bych si pokecal s někým kdo je na tom podobně,protože mi některá místa nesedí s uveřejněnými plánky.Konkrétně počet úvratí pod Josefovou.Ten počet se do toho úzkého údolíčka prostě nemohl"nacpat".Nebo se pletu,nevím....

Robertcert 217: Od 27. 07. mám dovolenou a stejně jsem chtěl do Branné taky jet, tak už mám námět... Po x letech se zase podívám do míst mládí.

M_k: pionýrka byla napájená z trolejbusové měnírny Lochotín. Jenomže dopravní podnik v letech 1977 až 1978 zlikvidoval trolejbusové tratě v okolí Lochotína. Přitom byla pionýrka odpojena. Potom sice byla měnírna rekonstruovaná a znovu použita pro nově stavěnou tramvaj. Ale dopravní podnik odmítnul pionýrku znovu připojit. Poslední provozní sezóna byla 1977. V roce 1978 už nebyl obnoven provoz.

Asi by bylo možné hledat v dokumentech dopravního podniku. Jinak jediné dokumenty budou moje poznámky z roku 1979 psané podle tehdejší výpovědi jednoho ze strojvedoucích, který v tu dobu ještě prováděl údržbu zařízení a spolu s dalšími hledal možnosti obnovení provozu, resp. zajištění jiného napájení.

ad fotky iDnes - kromě diskuované lesní dráhy je zajímavá i ta fotografie akumulační vlečkové lokomotivy. Je to Hohenzoller č.2605 dodaný v roce 1910 firmě J.Ginsky, Maffersdorf / Vratislavice n.Nisou. Stejnou měl i jeden z plzeňských pivovarů a přádelna vlny u Železného Brodu

Dubičná - ano, měla rozchod 600 mm a v km 66,080 křížila trať ČSD (nepřerušená kolej ČSD a plech na přejetí)

Mám dotaz. Měl by někdo k prodeji vstřikovací čerpadlo na jednoválcový motor 1ST120. Včerejší pokus o oživení lokomotivy BN15R trochu nevyšel.

Zdepa: Upřesnil bych jméno onoho továrníka - zakladatele výroby koberců ve Vratislavicích: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ignaz_Ginzkey Vždyť je to na lokomotivě napsáno.
Je zajímavé, že totéž jméno (Ignatz Ginzkey) původně nesla i jedna z ozubnicových lokomotiv na trati Tanvald - Kořenov, zřejmě pozdější 404.002. Tak si památky toho "otce-zakladatele" průmyslu na Liberecku vážili.

Hlasování se blíží ke konci tak zabojujte a hlasujte pro ČHŽ https://www.nadaciaorange.sk/sk/sanca-pre-vas-region-hlasovanie (Hlasování přes FCB) tak zkuste aspoň Vy kdo můžete nebo máte kamarády na FCB aby zabojovaly dnes ráno jsme byly na 4 místě :-(

Aktuálně včera Litice nad Orlicí.

Dubičná ještě jednou i s úzkou v lomu..... (1926)

Na nádraží v Semilech si firmy Fanta v roce 1905 nechala postavit kusou nákladní kolej (provoz od 21.12.1905). K ní časem byla postavena točna a kolej k nákládce nadrceného kamena. K lomu vedla svážná dráha. Dodnes se jedna sousední ulice jmenuje K lomu. V tělese svážné je polní cesta, což je vidět i na fotomapě

No a taky jednu "pražskou". Vokovická šamotka si v roce 1891 postavila úzkou z nádraží Veleslavín do továrny. V roce 1907 si nechala postavit nakládací kolej (vlečku) a tak úzkou zkrátili.

ad foto svážnice v Jeseníkách: Přikláním se taky k Černé stráni, tipuji, že by to mohal být 2.etáž mezi 1. a 2. svážnicí, dle výšky kopce naproti, Loveč 746m.n.m., http://zrus-zan-zel.blog.cz/0803/uzkokolejka-kouty-nad-desnou-cer na-stran-ii Pro dokumentaci vkládám fotku, pravda od Vřesové studánky, ale pro porovnání snad stačí. Jestli se mýlím, nekamenovat, prosím.

doplněk, sektor jihozápad...

Foto od Turista 760

Nevíte někdo, co,kdo a kde je to focené? Je to z pozůstalosti po otci, který žil dlouho v Křemži a V ČB ...

přefoceno

Nejsem znalec, ale není to Spálenec?

JVM Me se na tom Spalenci nezda ta motorova lokomotiva. Rekl bych spis, ze drazka u Rudolfova nebo Sevetin, ma li to byt v Jč. Otec byl rocnik 1923 a dneska to vypadlo z alba z valky, 2 sv.

Vylet na Zahradni zeleznici Vracov, oficialni WWW stranky www.zeleznice600.cz

Druha cast:

ad Pepa Rákos - na Spálenec / Arnoštov to opravdu nevypadá. Ani další jihočeské lesní dráhy neměly Montánku. Když spojím lokomotivu (O&K Montánia), stav trati (nic dočasného), tak u nás jsou možné Šťáhlavy nebo lesní dráhy na Vysočině.
Pak jedině Slovensko nebo něco, co neznám...

A co přímo úzká v Křemži na rudu, která se na konci války začala stavět ...

Zdepa Ta vysocina je velice dobry navod, kor ve spojeni s Montanii.

ad 532 - v Křemži bylo jen 5 parních lokomotiv a hromada kiplorek nebo jiných pčeklopných vozů. Na fotce jsou opleny lehké stavby.
Oblečení taky neodpovídá polovině 40.let. Spíš se přikláním k té Vysočině.
Lesní dráhy na Brdech - ta vojenská němala tento typ loko O&K, ta ze 40.let měla motorové lokomotivy Jung

Zdepa Me napadla lesni draha Najdek - Cizov. Tam meli takovou masinku. V muzeu ve Zdaru nad Sazavou maji p
odobnou fotku. Je i na netu, pokusim se porovnat lidi na obou fotkach.

Oprava Najdek - Racin.

O tamní motorové lokomotivě: http://www.vzpominky.net/zeleznice/Najdek-Racin/vozidla.html

-- chci ze zeptat, slovenských přátel:je už posta-
vená železnička v Bojné u Topolčan, (ranč pod
Babicou), byl tam uvažovaný par. provoz na roz.
600 mm na trati o délce 4 km. Děkuji.

Funguje ještě úzkokolejka cihelny v Časech?

Cihelna v Časech byla zrušena na podzim roku 2010. Spolu s cihelnou byla zrušena i úzkokolejka...

Slysel jsem, ze lokomotiva z Casu (BN30? remotorizovana motorem Zetor 30) pry skoncila u klubu Herkules? Co s ni planuji dale?
Dotaz: V lete se chystam do Usti na Labem , kde bych chtel nafotit pomniky vozidel ze Spolchemie: http://www.uzkorozchodky.hys.cz/existlok/tlp10/tlp10_002.php ; http://www.uzkorozchodky.hys.cz/existlok/dh30d0/dh30d0_012.php Kde se presne nachazeji? Trate tamni uzkokolejky jsou predpokladam zruseny? Co je s vozidly? Neco je ve Zbysove a dalsich sberatelu. Kolik vozidel se zachovalo? Diky Kwasi

kwasi: pokud je mě známo, pak se podrobuje opravě a měla by být provozována na vlastní drážce v sídle KHKD. Mají i další vozidla.

(Příspěvek byl editován uživatelem Nyplzet.)

BSDkučerapavel: Jakási 600 mm úzkokolejka by prý měla také vzniknout na nějakém ranči cca 7 km od západočeského Soosu. S propojením s drážkou Soos-Kateřina, na které je sezonní výletní provoz, se ale nepočítá.

Dneska na CT ve zpravach byla reportaz o dokonceni opravy saloniho vozu v OLPASu, to vim, ze se tam delal. Ale na zaberu byly dalsi 2 vozy na kamionu a jeste nejaka motorova masinka. Na jakou drahu tyto vozy sly?

Stačí trochu zagooglit:
Oprava v Olpasu
V galerii k článku je zmíněna zakázka na 1+4 osobáky a sněhový pluh. Část vozů a pluh je na fotkách vidět. Jestli odjely na domovskou trať Clubu 760 nebo jinam, se tam, ale nepíše...

Když si prohlížím snímky opraveného (tedy vlastně nově postaveného) císařského vozu, nejsem si jistý, jestli je v pořádku rozteč stropních oblouků. Dnes má oblouky vždy nad opěradlem sedadla - tedy na délku oddílu je jedno stropní pole. Ale klasické rakouské osmiokěňáky (u uherských to bylo jinak) měly na délku oddílu vždy na stropě tři pole. Možná, že císařský vůz byl atypický. Ale myslím si, že pevnostní požadavky mohly být u všech osmiokeňáků ze stejného období aspoň přibližně stejné ??

Tenhle vůz je o generaci starší. Vozy SKGLB spíš odpovídaly vozům Steyrtalbahn.

Jde o pevnost prken, která tvoří nosnou konstrukci stropu. V takovém případě by u starších vozů museli používat silnější prkna. Nevylučuji to. Jen mne to překvapilo.

Ke svému předchozímu údaji se musím opravit: ve třetí třídě měl strop na délku oddílu dvé pole a ve druhé třídě tři pole.

Něco úzkorozchodného od našich německých přátel - Fichtelbergbahn

Podařilo se nám sehnat takovouto ohýbačku, bohužel nám k ní pravděpodobně něco chybí, nevíte někdo, jak by se dala zprovoznit? Díky

To Vojtag: Jedna se o hydraulickou ohybacku kolejnic, to vpravo je vlastni ohybacka, te se zda nechybi nic, tedy pokud je funkcni hydraulicky valec. To vlevo je pistova olejova pumpa kterou se tlaci olej do zminovaneho valce - na te pumpe by mela byt nejako paka, kterou by slo pumpovat - neco jako u hydraulickeho zvedaku na auta.
V porovnani s klasickou sroubovou ohybackou (ta ma misto hydaulickeho valce sroub) se snadneji ohybaji vetsi profily kolejnic (93mm, 115mm), ale hur se dodrzuje pravidelnost oblouku - sroubove totiz maji racnu (jako na Gole) a tak se da pocitanim "cvaknuti" racny ohnout kolej vzdy o stejny uhel.

I nyní se vyrábějí podobné ohýbačky (na prospektu je zobrazena bez hydraulické pumpy): http://www.koexpro.cz/new/povrch/pdf/13_1_4_1_OKH%20Xa__KX%201361 .pdf

Paráda, díky za informace, zkusíme to nějak rozhýbat, původně jsme mysleli že je příruba na nějaký motor který by ten olej tlakoval. Ale kdyby měl někdo navíc jednu obyčejnou šroubovou ohýbačku, měli bychom zájem :-) Jinak v neděli budeme v Rajnochovicích jezdit u příležitosti poutě, kdyby se někdo chtěl přijet podívat

To Vojtag: Kdyz o tom mluvite, tak si vzpominam, ze jsem kdysi kdesi videl nejakou zminku o tom, ze se "ohybacka kolejnic pohani upravenou vzduchovou vrtackou..." - jestli to tedy neni Vas pripad. Pak ale ta "citlivost " ohybani bude jeste horsi a Vam chybi jen ta vrtacka a kompresor )
Ale asi by se snaze sehnal hydraulicky zvedak pro nakladak a po drobne uprave dal pouzit jako pumpa pro ohybacku.
DK

D_k - na snímku je hydraulický zvedák, kterému chybí pro pumpování jen tyčka prodlužující pumpovací rameno, nevím, zda originál, ale je-li zvedák funkční, tak určitě slouží jako pumpa na ohýbačku

A na vlastní ohýbačce, pro její snadnější přenášení 3 osobami na pracovišti, doporučuji mít připravené nějaké tyčky z tvrdého dřeva nebo vhodné železné trubky k zasunutí do 2 zahnutých rour (třetí držadlo na uchopení je kovové - u hydraulického pístu).

Díky všem za ohlasy,tak jsem to vyčistil a rozhýbal, nahoře je příruba s konusovou hřídelí a pérem, což by mohlo odpovídat tomu pohonu vrtačkou. Olej to tlačí, tak buď budem muset udělat pohon toho čerpadla, nebo na to připojit tu pumpu ze zvedáku

Foto z nedělního výletu do Soosu - www.facebook.com/masinka.cz

(Příspěvek byl editován uživatelem valis88.)

Valis88: moc hezké fotky!

Shanim podrobnosti o zeleznicnich kuriozitach, nasel jsem odkaz o splitkach: https://en.wikipedia.org/wiki/Dual_gauge
Zaujaly me splitka v Montreux a Volosu: Montreux, Switzerland 800 mm (2 ft 7 1⁄2 in) 1,000 mm (3 ft 3 3⁄8 in) 1,435 mm (4 ft 8 1⁄2 in) still in use
Volos, Greece 600 mm (1 ft 11 5⁄8 in) 1,000 mm (3 ft 3 3⁄8 in) 1,435 mm (4 ft 8 1⁄2 in) 600 mm gauge closed on 70s, 1000 mm gauge closed on 1998 Podle nejake nekvalitni fotky vedla voloska splitka ulicemi? Predpokladam, ze tyto splitky maji komplikovane vyhybky?
Ma nekdo fotky z techto splitek? Diky Kwasi

Něco malý kousek za hranicemi - pozůstatky úzkokolejky Kohlmühle - Hohnstein (Schwarzbachbahn).



V Lohsdorfu se obnovuje nádraží a pár desítek metrů koleje. V srpnu se tam bude konat "Bahnhofsfest" - jen ilustrační fotka z auta:

Muj dnesni vylet do Rajnochovic:

Druha cast:


Oficialni WWW stranka: https://www.facebook.com/rajnochovicka

Téda kucí rajnochovický, vy jedete
Držím palce, jen tak dál