Němec z ova:neodpružené kluznice skutečně předepsanou vůli mají,ale míra opotřebení bývá dost často velmi vysoká.Na vlastní oči jsem viděl i projetou o 7mm.A navíc v současné době se vypracovává pracovní instrukce a WPS jak tuto opotřebovanou součást měnit,tak o tom něco vím..a k těm pružinkám to samé.Když nepraskne tak bývá dost často i o polovinu menší než nový kus.Po vývazu vozu je to krásně vidět.To nezjistí v provoze ani nejlepší "vozák".Takže obojí může zvýšené kývání způsobovat.

Hook: prvotní příčinou je sinusový pohyb dvojkolí při jízdě (k jeho iniciaci stačí malý impuls v příčném směru) a při určité rychlosti se jeho frekvence může dostat do rezonance s vlastní frekvencí pro příčné pohyby skříně. Závisí to na mnoha faktorech, např. na aktuálním profilu jízdní plochy kola, který se opotřebením mění, na rozvoru atd.

Tak, tak - má na to vliv profil - opotřebovaný jízdní profil dvojkolí (může být i v toleranci povoleného) v kombinaci s úklonem kolejnic na "koridoru" a k tomu ploché závěsky, které nemají vlastnosti příčného vypružení.
Tu nejde o příčné pohyby skříně, ale příčný pohyb podvozků - natáčení, které pak vyvolá to naklánění skříně.
Jinak nikde nebylo řečeno, která verze Falls to byla, takže fabulace zda pevné kluznice, odpružené kluznice, podvozek 26-2.8 alias 9-807.0 nebo jeho upravené verze, nebo Y25 Rs, Cs..... u každého je to spojeno s něčím jiným, ale první je vliv profilu kola a kolejnice.

Němec_z_Ova.....Ale, ale už i ty ...... nová profese tě "zkazila", přeci zase tak těžké najít tu ruku to není - a pro ovládání plošiny je popis a zrovna u BLG je ta ruka jasná jak facan

Mcx: Jenže tohle byl vůz jiné stáje Ruka byla utopená pod čelníkem (pouze na jedné straně vozu). Samozřejmě úhlopříčně od místa, kde jsem se spustil z HV.

Sice by to mělo patřit spíš do zahraniční diskuze, ale tam většinou chodí mašinkáři a fotiči, tady vám to udělá jistě větší radost.

Takže kuk na coś egzotycznego towarowego :




Vagónky se teď naloží na návěs, odvezou se do přístavu (po kolejích to prý je administrativní problém) a poplují do... zkuste si tipnout

Vážení,
pozoruji, že se u nových vozů stále zmenšuje procento vybavených ruční (pořádací) brzdou. Zajímalo by mne, jaké procento vozů Sggrss, Sggmrss a Sggnss je vybaveno ruční brzdou. Žádnou databázi, kde by to bylo uvedeno, jsem nenašel. Může mě někdo poučit? (Podle přímého pozorování to je méně než 25%.)

Jenki: USA? Nebo Australie? Typuju enom podle sprahla ;]

Jenki: Hodně "odvážný" a "riskantní" tip- středoevroská,potupená včera italskými feudály v kopané , země provýchodně orientovaného "krále",který nesnáší západně orientované aristokratické feudály - Miloše Z...na ?

johnnyzcarga: Tyhle vozy asi do ČR nesměřují, nicméně zásah úplně vedle to nebyl. V ČR by se totiž toho času měly vyskytovat tři vozy Eaos Made in China vyrobené dle evropských norem. Takže doba, kdy budeme nákladní vozy (posléze osobní vozy a lokomotivy) dovážet z Číny se blíží...

Kbkks už u Carga definitivně skončily?

Už před časem. V současnosti se to většinou řeší využitím slovenských vozů - např. trolejbusy.

paprna : trefa, je to Austrálie, nějaká důlní dráha. Vozy jsou po dvojicích spojeny tuhou spojkou místo spřáhla, a protože nemají žádné klapky tak tam musí mít rotační výklopník na 2 vozy najednou. To bych docela rád viděl

johnyzcarga : s tou výhodností úplně všeho z Číny bych to neviděl tak divoce. Vagóny nikdy nebudou taková velkosériovka jako iPhony, takže na to nejde udělat výrobní linku jako u Forda, naopak je třeba kvalifikovanou pracovní sílu, která je v Číně docela drahá (v porovnání s uprchlíky z venkova). A další problém je, že cokoliv nejde narvat do ISO kontejneru stojí strašné peníze za dopravu.

Dám to i tady:

Pro zájemce pár fotek z překládky trafa v Rudné u Prahy dne 11. září 2013. Věc, která u nás nejede každý den a patří k těm zajímavějším. Bylo zajímavé sledovat tým chorvatských doprovodných pracovníků při precizní a přesné manipulaci s tak velkou zásilkou. Ve spolupráci s českou APB Plzeň, zajišťující nadrozměrné přepravy atd.

Z fotek můžeme vyčíst, že zásilka vážila 216t, samotný vůz 195t. Takže celkem čistých 441t. S tím si na Rudénce jedna loko neporadí. Proto v Berouně přepřahali ze 750.103 na 742.204 + 083.



O půl osmé ráno ještě na placu panoval naprostý klid:


Za hodinu se již dostavil doprovodný kamion a začalo se s přípravou na demontáž vozu. Nejprve byly pod trafo umístěny dřevěné podvaly, na kterou se zásilka spustila.


Bočnice vozu byla odejmuta jeřábem a položena bokem.


Mezitím přjel speciální 19 nápravový valník.


Poté již probíhalo samotné vysouvání zásilky po speciální dráze. Hydraulickými hevery se trafo o pár cm zvedlo, sestavily se speciální kolejnice a centimetr po centimetru celý kolos posunul mimo přepravovaný vůz.




A pár detailů.


Kolem se vesele proháněly Regionovy.


Dále jsem překládku už nefotil. Takže jakým způsobem se trafo dostalo na valník netuším.

Fotky bez větších úprav, snad se budou líbit.

@Trainspot: Mě právě v brněnské trolejbusové zaujalo použití Resu. Proč se vlastně pro takové přepravy nepoužívají Kns? Třeba 14Tr by se na to snad délkově vlézt měla.

Bugear: Máte pravdu, délkově (i váhově) se Tr 14 na vůz Kns vejde. Svou roli však určitě bude hrát způsob nakládání trolejbusů. Odhaduji, že většina bude naložena (vyložena) z boční rampy. A téhle nakládce nebude ložná délka vozu Kns (12 520mm) příliš nakloněna

Ono je spíš smutné, že železnice nejsou ani dnes schopny dát rozumnou cenu na ty Resy, kterých jsou všude hromady, a musí se přes celé Československo převážet vozová výpomoc.
Kns nejde použít na současnou plzeňskou produkci.

@Němec_z_ova: Mi známé případy (které nemusí být reprezentativním vzorkem) se nakládaly čelní rampou. Otázkou je pak technologie překládky v ČnT.

Dneska nám do Aussig dorazila zase jedna zajímavůstka. Viděl jsem už poměrně dost "přetržených táhel", ale u Sgnnss to vidím poprvé v životě. Vadu materiálu bych asi vyloučil.

V minulých dnech tu byla kolegou "Bugearem" vznesena otázka na vozy ř.Kbkks -tak jsem jeden našel,trocha barvy, pár nových či repasovaných dílů a hurá do provozu.
Ten vůz byl snad původně určen pro DKV ÚL na služební účely, ale nějak na něj nedošlo.

Johny z carga - vada materiálu asi ne, ale ten prošoupanej čelník nad hákem??? A pak to jednoho dne prostě uletělo...

M p: Tak nevím, ale že by tažný hák "uletěl" kvůli přodřenému vodítku táhla -to jsem tedy ještě neviděl a neslyšel.Nu mohu se mýlit.

Copak nám to stojí v Plzni?

odpověď pro:M_P:Tak za prvé:prošoupaná je čelní deska a na ní je teprve přišroubováno vodítko táhla(info pro johnyho z carga :-D), ne čelník,čelník je to, na čem je čelní deska přišroubovaná.Za druhé:sdílím názor johnyho z carga že by kvůli této vadě uletěl hák(taky se můžu mýlit)ale je to velmi nepravděpodobné.Spíš bych tuhle událost přisuzoval nestažené šroubovce při posunu..

johnny_z_carga, berlinerTTbahnen: Mezi námi děvčaty, to úplné prodření horního vodítka táhla není normální. Ať už lom vznikl jakkoliv, tak to "lámání" tažného háku v obloucích přes zuby vodítka ničemu dobrému neprospělo.

Jj to vodítko táhla je podezřelé, vydření by mělo být na spodním díle vodítka - tady je asi něco špatně na táhle vozu.

kolegové z "ova" a "tt": Je to přísně "tajná" informace a nechte si to jen pro sebe, ale k utržení táhla došlo při odtahu vozů ze stanice "xxxxxx-xxxx" a na přání a prosbu všemocné "PJ xxxxx" se to opravilo jako "běžka"-takže tipuji na "nadrženého" pardón ten termín-pana strojvůdce nebo "unaveného" posunovače , který něco podcenil či zapomenul udělat."Prodřená" deska vodítka táhla se u vozů ř.Sgnss stává poslední dobou dost často problémem při "REV a TK" opravách v našem "milovaném ústavu".Ale můj osobní názor -opakuji "můj osobní názor"je , že k tomu dochází z důvodu jízdy vozů ř.Sgnss v ucelených soupravách , kde vůbec nikdo neřeší průměr zavázaných dvojkolí na voze, takže se může stát, že na jednom voze jsou dvojkolí o dovoleném minimálním průměru a na spojeném-přivěšeném voze o maximálně možném dovoleném průměru.U vozů s pružnicemi se dosazují podložky pružnic, ale u vozů s vinutými pružinami se sice "mají" dosazovat podložky toren a pružin, ale "upřímně" kdo to dělá.Pokud tedy dobře počítám -rozdíl výšek "středů" tažných háků může býti až 60 mm.Takže pokud vůz jezdí nějakou dobu v "ucelence"s vyšším sousedem tak tomu "prodření" musí zákonitě dojít , neb deska vodítka táhla je z "měkčího"-pardón tén název, materiálu.Prosím-neřešme zde prosím výšku středů nárazníků, protože jakýmsi "zázrakem" -pokud není "nabořený" čelník, vždy splní požadovanou výšku.Byl jsem už u hodně komisionálních prohlídek táhel, ale buď to byl "čistý" lom a problém "PJ" nebo trhlina a šlo to za "DKV-SOKV".Samozřejmě jinou "věcí" jsou "výkoly,přenárazníkovaní,podhození výměny atd." , ale to není případ "výše" zmíněného vozu. Uff....jsem naprosto vyčerpán tímto komentářem.

Ve Zvoleně neni toto vidět asi nic momořádného,ale přesto se podělím.
dneska odpoledne:

Vážení,
před časem jsem přispěl dotazem, ale nějak se to ztratilo. Tedy opakuji: Pozoruji, že čím dál tím menší procento nových vozů je opatřováno ruční brzdou, podle pozorování snad méně než 25%. Zajímalo by mne, jaké toto procento je u našich vozů Sggrss, Sggmrs a Sggss, v žádné databázi jsem to nenašel. Za poučení děkuji předem.

Důvodem bude nejspíš to, že železnice opouští své kdysi tradiční přepravy jednotlivých vozů, skupin vozů na různá nakládací místa a vlečky a její hlavní přepravní činností se stává přeprava ucelených vlaků a pak můžu jít s procentem RB dolů. No, ale když vezmu že všechny Es neměly a nemají RB... tak nevím.
Ke kontejnerákům - pokud jsou myšleny vozy ČDC všechny RB mají, ale nedosazením na všechny vozy při výrobě lze ušetřit nějaké love - viz. vozy Metrans, Intrans.....

Dnešní oprava "nosičů kluznice" na Eas 11.skupiny v Aussig.

Ad Mcx:
Děkuji za vysvětlení, ty důvody jsou mi ale jasné. Beru na vědomí, že všechny kontejneráky ČDC (tedy i Sggmrss) ruční brzdu mají, ale jak to je u těch ostatních? Tedy u Sggrss a Sgss?

Promiňte, zase jsem se "upsal". Samozřejmě má být Sggnss, ne Sggss.}

Kontejneráků je v Evropě "nekonečné" množství typů a tam to bude různé, u dvojčat které vlastní u nás Metrans je ruka u části (počet neznám) a myslím, že Intrans na těch svých vozech ruku nemá. U vozů Sggnss 80´Metrans myslím taky minimálně na části vozů pokud, ne na všech, ruka je.

U vozů MT ručka je minimálně. Cca 10%.

Ostatně v provozu ucelených vlaků jich více není potřeba.
A nikde jinde by se tyto vozy neměly vyskytovat.

Ad johny z carga. Kdo to vařil?

Marian P:vařil to svářeč ,který má u nás nejrozsáhlejší kvalifikaci a není tam finální fotka po zavaření a defektoskopické kontrole VT a MT ,jestli máš zájem,není problém finální fotky ukázat

Dík, toto vysvětlení mi stačí, myslel jsem si totéž.

Tak jen pro pořádek,finální podoba zde

Pěkně položený kouťák nad hlavou.Hádám na práci D.L-----ye

Desperados:hádáš správně

Cosi z Germánistánu:



Byl to nějaký ucelený vlak a tipuju, že autodíly nebo něco podobného.

Martin_j: tipujete dobře, relace Devínská Nová Ves - Lipsko, v tomto směru snad ještě pořád Porsche (Cayenne).

Mohl by někdo,prosím, napsat,co je to za vozy ?.Vlastník Lokotrans Brno,popisy přestavovačů španělsky,dom.st. Dubnica na Slovensku,tabulka Ferroviaria del Uruguay.Je v tom trochu zmatek.Jde snad o pronájem sypáků do zámoří nebo už tady podniká kdekdo ?

Kterých vozů a jakého rozsahu oprav, nebo rekonstrukcí se týkají čtyři smlouvy ČD-C z konce letošního září?

A ty poodstavované Eas ČD-C (s podvozky 26-2.8) se všechny hodí do šrotu, nebo půjdou na přestavbu?

ad ZDS - pěkné, do střední Ameriky se již v minulosti dostaly vozy Sav, tak proč ne Faccs. Nejkouzelnější je ten rok výroby 1989 !! Modernizace nejspíš udělána letos, vůz asi nevyhovuje TSI, ragistraci asi u slovenského Dráhového úradu dostal proto ten rok 1989, od roku 2011 to už nejde - neprojde TSI hluk, musí být K- brzda a na voze jsou klasiky litinové BGU.

Na stránkach pána google sa dozvedáme, že táto spoločnosť:
Corporación Ferroviaria del Uruguay je stavebná firma, ktorá sa zaoberá obnovou a stavbou železníc. A keďže sa jedná o železnice, kde sa používa klasické spriahlo a nárazníky (nie SA3), tak predpokladám, že je to voz, ktorý mal ísť do urugaya a nedošiel... Inak neviem, či sa do strednej ameriky vozili Sav vozy, viem len o tých do Afriky spolu s čmeliakmi..

V Uruguayi jsou vozy Sav uz dlouho. Melo bych jich tam byt 40.
vozy firmy CUCPSA (drive Sav) - registrovane u Uruguayskych statnich drah AFE

(Příspěvek byl editován uživatelem j p.)

Včera se v Libni na nějakou dobu cestou z dílen zastavili 3 vozy Tdns lovosické Lovochemie. Byly to čísla 275,280 a tento je 270.

Prosím, jak se dostalo těchto několik vozů k ÖBB? Díky.

Jezisek: Zřejmě nákupem u:

Mne by spíše zajímalo, kolik vozů tam tehdy skončilo? V ČR jsou (nemýlím-li se) 2 kousky.

Jezisek, Němec: v Rakousku je (bylo) 50 kousků z 80. let a pak 100 vozů z 90. let, více na Parostroji

(Příspěvek byl editován uživatelem Zlámalík.)

Nové cisternové vozne pre holandského zákazníka z produkcie Tatravagónky Poprad :

http://goo.gl/VpZwCW

sapphire: Až na to, že ten zákazník je švýcarský...

Na to ste ako prišli? Lebo vozeň je registrovaný u holanďanov.

Na to ste ako prišli?

Třeba takto: Jednalo sa o podvozkové cisterny radu Zacens registrovaných u holandských železníc (84 NL-WASCO) spoločnosti WASCOSA A.G. Luzern.
V článku chybí zmínka o ochranných rámech nad nárazníky, jež mají zabránit vyšplhání sousedního vozu nad rám vozu. A ta ohrada na vrcholu kotle zase chrání plnící dóm před poškozením při případném převrácení vozu.

Včera se na nádraží v Ústí na Střekově povalovalo osm pěkných žlutých vagónků:

sapphire: Už to tady napsal Němec_z_ova, za což děkuji. Čili je úplně jedno, kde je vůz registrovaný, zákazníkem Tatravagónky je v tomto případě švýcarská firma Wascosa. V tom odkazovaném článku je taky chyba, protože vozy nejsou registrovány u holandských železnic, ale u tamního registračního úřadu, což by měl být Inspectie Leefomgeving en Transport.

Zdravím, nevíte někdo, jaké jsou normy pro vagóny na přepravu aut (např. max. rozměry)?

AUTOsro: Tak na takovou otázku se špatně odpovídá. To Vám můžu napsat (a správně), že vůz musí být těžší devíti tun a mít (minimálně) potrubí průběžné brzdy.
Zkuste specifikovat oč Vám konkrétně jde. Nejlepší je použít takový vůz, aby automobil na něm naložený nepřekročil povolenou ložnou míru (jeden příklad takové míry je na str. 32). Tím máte zaručeno, že auto nezůstane "viset" na prvním mostě po trase.
Jdou přepravit i zásilky, jež tuto míru překračují. Ty je ovšem potřeba projednat jako překročenou ložnou míru (PLM), což stojí navíc čas, peníze a mnohdy je to spojeno se změnou trasy.
Vůz by měl taky umožnit zajištění převáženého automobilu ( viz str. 80-89), což většinou umí.
A co se týká délky? Všeobecně rozšířené vozy řady Res mají ložnou délku něco málo přes 18,5 metru. Občas se na našich kolejích vyskytnou i cizí vozy o delší ložné délce.
Vše výše psané se týká přepravy vozidel na běžných plošinových vozech. Existují ještě vozy pro přepravu osobních automobilů, ale ty patří automobilkám (např. Škoda Mladá Boleslav) nebo různým logistickým společnostem zabývajících se přepravami automobilů.