paaajas - buď někdo zapomněl povolit ruční brzdy, a nebo zase ty slavný rozvaděče DAKO, kdy většina vlaku po předchozím brždění odbrzdí, ale pár jich zůstane přibržděnejch (proto při definitivním odbrždění dám na 1-3s vysokotlaký švih, aby se nestávalo tohle)

Hustý. Tady někdo dost ochcal ÚZB. Nebo je to problém rozvaděčů kontejnerových vozů? Mně to přijde jakonedostatečné povolení pořádacích brzd. Ale nejsem si jist, na které osy tyto brzdy působí.

To není ochcaná ÚZB. To je DAKO BS2 v kombinaci s kontejneráky. Nejčastěji se to stane, když fíra začne brzdit a v tom okamžiku výpravčí postaví a fíra okamžitě povolí.

Aha. Já už zapomněl, jaké to na kontejnerákách je. To víš, naposled jsem to z Dč do Uhř vezl někdy v létě 2007.

Podle mne by akorát mohly ty ikonky (M, šipky) bejt aspoň dvakrát větší.
Souhlas. A tlačítka prosvícené.

A tlačítka prosvícené.

Jo.

To Petr Šimral: Podle mne by akorát mohly ty ikonky (M, šipky) bejt aspoň dvakrát větší.
Stačí ty funkce odebrat a stačí tlačítka jaké jsou. Pokud bych měl víc takových zařízení jako je Mirel, tak nedělám nic jiného, než se budu zabývat mačkáním čehosi než abych se věnoval na 100% řízení vlaku....

paaajas- Myslím že v předchozích příspěvcích to kolegové vysvětlili dostatečně,já bych k tomu jen dodal,že tohle se stalo na atypickém místě,před vjezdem do Tišnova,kdy dotyčný kontejnerák má za sebou 18 km v podstatě nepřetržitého spádu 17 promil,takže je to poznat.V tomhle místě je to celkem běžný jev,nejenom u kontejnerů,některé vlaky musí člověk držet na brzdě téměř celý úsek z Vlkova až do Tišnova,snad jen při průjezdu Řikonínem,kde je na pár set metrech klesání menší jde na malou chvíli odbrzdit,ale za ty dvě,tři minuty se špalky ani kola neochladí,zvlášť v těchto pařácích a za Řikonínem to tam musí člověk narvat zas,to má před sebou do Tišnova ještě 9km spádu,takže jak už jsem uvedl,nic neobvyklého,v těchto místech naprosto běžný jev.

v těchto místech naprosto běžný jev.
Plný souhlas. Každopádně zde není možnost opravy přibrzění rozvaděčů nízkotlakým přebitím. Menším zlem je to nechat takto až do Tišnova.
Jen si povzdechnu: kdyby se tam dalo alespoň rekuperovat, aby i moderní stroje mohly využívat dynamickou brzdu : - (

paaajas: kdysi koncem sedmdesátých let , se tam "řízeně vypalovalo "

Tak tohle udělat u kamionu nebo autobusu, tak ryju brázdu v nejbližší rokli pod silnicí.
U vlaků nedochází k tomu, že při přehřátí brzd se zeslabuje, až zcela zmizí brzdicí účinek??

P.S. Ještěže to nebyl vlak soukromníka. To bysme se tady nejspíš nedozvěděli příčinu, ale příčinu soukromník.

U vlaků nedochází k tomu, že při přehřátí brzd se zeslabuje, až zcela zmizí brzdicí účinek??

Brzdy vlaků jsou na toto konstruovány. V tomto úseku se bavíme o cca patnácti minutách trvalého brzdění, to je jako prd. A samozřejmě tam vždy bude tráva hořet, ať se to někomu líbí nebo nelíbí.

Ml636:

Přijď si někdy čuchnout k mé spoupravě Os do Lysý, když krátím. Nebo k 471 s vypnutým EDB (nejlépe k motoráku). Jsou tam v akci komplet kotouče a někdy mi chodí okolí hlásit, že mi hoří vůz.

"Pane, nějak vám to smrdí, jako by to hořelo."

Odpovídám: "To nehoří, to jen dobře brzdí."

m.J. - děkuji za informaci! Já už několikrát upozorňoval četu na "ampérův zápach" nevěda, že to je od destiček,

honzaklonfar:
Nechci vám radit, ale hlaste jen v případech, kdy se začne z inkriminovaných míst hustě kouřit. Ona taková 471 v těchto vedrech po vypnutí EDB začne po ohřevu kotoučů (které při zapnuté EDB skoro nepřijdou ke slovu) vypalovat prach s olejem usazený na nich a okolí. Proto může i lehce kouřit, než se humus vypálí. Jinak to ale vidí i fíra ve zpětných zrcátkách.

Jasně, to je koloritem skoro každého brzdění v tom už dneska slavném úseku Dlouhá Třebová - UnO, tam je na té zpomalovačce smradem z desek provoněný vždycky komplet celý vlak.
Ostatně jako většinou i při mírnějším brzdění u kotoučáků. Chtělo by to vyvést sání klimatizace někam na střechu. Snad už jsou aspoň bezazbestové...

Corllin: To by radi odobrali vsetci. Bohuzial, to by z toho vznikol zas LS90, o ktoreho nedostatocnosti (aj v porovnani s mirelom) panuje konsenzus este sirsi ako o tom ze mirel je kram.

Brzdy: No vážení diskutující...nic ve zlém, ale...na mašině to necítíte. Na koridoru při brždění je cítit smrad jako by něco hořelo v každém klimatizovaném voze. Jen se divím, že někdo ještě nestrhává záchranku pro požár....
To píši jen aby se potom někdo nedivil, že se vlak zastavil...

262:

Ale cítíme. Stačí zastavit. Ten smrad nám doběhne až na mašinu.

Ono na těch mašinách je toho asi cítit XX krát víc a fíra už musí mít vycvičený čuch, co je dobré a co už je taky dobré, ale leda tak k hašení.
Spíš víc než ten smrad z brzd by mělo být zneklidňující, jak hlavně některé ING reko mají výrazně neklidný chod a někdy sebou škubou jako na popravě až by se jeden bál, aby si podvozek jednou ve 160 km/h neudělal výlet mimo šíny. Ale to je mimo téma.

no, co se týče brzdnýho účinku v závislosti na teplotě, tak nechtějte mít za sebou vozy 4x Bdmtee v těchto vedrech, tam, jak se brzdy přehřejou, tak ten brzdný účinek je mizerný, pak to cpete až do maxima (na 3,5baru) a brzdný účinek nikde, zlatý litinový špalky, bohužel

Že by kotoučovky byly vhodnější na rychlejší vlaky s menším počtem zastavování a naopak špalky i přes svojí hlučnost radši na osobáky? Nebo je to jen použitým typem obložení, případně konstrukcí/stářím/neúdržbou?

Practicus: nechtějte mít za sebou vozy 4x Bdmtee v těchto vedrech
Vedro má oproti normálnímu počasí rozdíl nějakých 10-20 °C, což je vůči povolenému oteplení brzdových kotoučů sotva 10%.
Potíž bude spíš v tom, že u fírů z masa a kostí má zejména na začátku brzdění velký vliv zvyk, takže pokud u obvyklého patníku zabrzdí obvyklým způsobem, tak o co později začíná brzdění korigovat, o to víc musí přidat, aby tu chybějící trošku nahradil. Trvale zpětnovazební křemík si tam naproti tomu tu chybějící trošku přidává hned od začátku.

zlatý litinový špalky
Ale kdeže. Stačí se podívat na průběh zrychlení při brzdění z vyšší rychlosti (a že jsem jich při zkouškách protismyků viděl dost takovejch, kdy to ještě nezačalo klouzat).
Součinitel tření by měl podle teorie s poklesem rychlosti neustále růst, jenže to platí pro jinak stejné podmínky, tedy i pro konstantní teplotu. Skutečnost je taková, že po náběhu účinek brzdy vlivem ohřátí špalků naopak klesá a začíná se znovu zvedat až někde okolo 50 km/h.

(Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)

Bymáče a brždění- když čekám na zastávce a přijíždí plecháč se čtyřma, tak to brzdí krásně potichu. Čím to? Proč špalky na plecháči nevržou?
Jinak (dle zcela subjektivního pocitu) se mi zdá, že bymáče brzdí velice dobře (proti třeba 560, 842+954, všechny možné klony Béček atd.).

Practicus:

To asi máte u vás nějaký jiný BDmtee. Já se třema nějak úbytek brzdícího účinku v těch vedrech necítím. Spíše cítím přírůstek smradu z obložení, ale brzdí to cca stejně. Mnohem horší je jejich zavátí prašanem.

m.J.: To asi máte u vás nějaký jiný BDmtee.
Nebo tam maj víc "kozí počasí". To pak jeden neví, kam kouknout dřív...

Co je "kozí počasí"? Kozí bobky na kolejích?

22michal: Bo plecháč má odvetrané valce a nebrzdí.

Sapér: Stalo se, že osobní vlak vedený zánovním strojem 750.7 duněl podzimním ránem povolenou devadesátkou vstříc kopci. Počasí bylo typicky listopadové, vlhko, mokro hnusno, větrno. Za těchto podmínek vlak přijel k místu, kde trať lemuje listnatý háj, ze kterého zmíněný větřík trhal odumřelé listy a vháněl je na traťovou kolej.
Když byla ta situace tak typická, proč moudrý strojvedoucí nezkrotil tažnou sílu a ponechal mašinu osudu a hloupému křemíkovi...?

Mašina okamžitě po najetí na ten sajrajt šla do skluzu
To je holt vlastnost AC/DC přenosu - při nezměněném buzení má alternátor blíž ke zdroji proudu, takže při skluzu jedné nápravy přidá těm ostatním (na rozdíl od dynama, které je zdrojem napětí a ostatním nápravám dává furt stejně). No a časová konstanta buzení holt udělá svoje...

a mirel reagoval daleko dřív než skluzovka nebo strojvedoucí.
To je věčný boj mezi zabezpečováky a zbytkem světa, jak vlastně rozumět tomu číslu na rychlostníku. Pokud se na tu rychlost počítají jízdní doby, tak musí mít zabezpečovač určitou toleranci. Jde o to, kolik a jak dlouho. Pokud zřídím nějakou toleranci, musím s ní počítat všude možně:
- při konstrukci ochranných křivek (a zabezpečovač je pak zbytečně přísnej a klesá propustnost),
- při výpočtu přibližovacích dob přejezdů (a šraňky jsou pak zbytečně moc dlouho dole),
- a bůhví kde ještě...

Na hnacích vozidlech je to ještě opepřeno skluzem a reakcí skluzovky na něj. Kupříkladu na metru to na povrchovém úseku v Depu Hostivař dopadlo tak, že se první vůz vypíná z trakce.

Skončilo to soustružením kol lokomotivy i vozů. Jó, proti živlům je člověk bezmocný...
Člověk asi ano, ale protismyk by s tím s velmi velkou pravděpodobností poradil...

m.J.: Co je "kozí počasí"?
Odvážné výstřihy (nejen) na perónech.

(Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)

Hajnej:

Ahá!

Ale pěkně narostlý holky máme i u nás. Akorát z nich asi už nejsem tak hin, jako mladší kolega. Takže mám víc času na korekce rychlosti.

proč moudrý strojvedoucí nezkrotil tažnou sílu a ponechal mašinu osudu a hloupému křemíkovi...?

Třeba vložil naděje do chytrého písku a on byl zrovna "za školou".

m.J.: Třeba vložil naděje do chytrého písku a on byl zrovna "za školou".
Čili jedna z podob toho, čemu říkáme "dej na mašinu počítač a fíra přestane myslet"...?

Čili jedna z podob toho, čemu říkáme "dej na mašinu počítač a fíra přestane myslet"...?

...a současně ušetři za protismyky.

Hajnej: Například Indusi při překročení max. rychlosti vozidla (vlaku) také práskne, ale při poklesu pod tuto rychlost zase hned povolí.
U Mirelů se to tak nikdy nedělalo.

Hajnej - soupravu bymek, která opravdu dobře brzdila, jsem zažil jen jednou a to jsem pak byl všude krátkej

tak proč si s PTG560, nebo s rychlíkovým syslem (5x špalkový vůz) dovolím vletět do zastávky 60km/h s bezproblémovým zastavením, ale s vozy Bdmtee tam můžu mít max. 45km/h, jinak ji prosvištím? (nebejt toho, že v BV na mašině mám tak cca 1-2 bary, jinak bych musel jet ještě pomaleji)

To bych vám přál zkusit takovou 843+043. 103 brzdících procent. Leda na papíře. 3,5 v potrubí a 100% EDB a čekat. Nesmrdí, nekouří, nebrzdí. V zimě je to jako sedět na sudu střelnýho prachu.

Howard_wolowitz - jo, ty % na tom papíře kolikrát neodpovídají skutečnýmu stavu a rychlobrzda se na běžný zastavení nepoužívá, 6-ti vozový PTG560 má 101% (001 a 002 "jen" 97%) a brzdí líp, než plech + 4x Bdmtee který maj 104%

Practicus: ale s vozy Bdmtee tam můžu mít max. 45km/h, jinak ji prosvištím?
Nevím, o jak dlouhých perónech je řeč a v jakém stavy ty Bymee máte, ale když jsme před 20 lety jezdili s ACB se 163.034 a 7xBymee z Prahy do Kolína, tak jsme měli na hraně perónu nějakých 65-70 a vyšlo to (odrychlení bylo 0.6 m/s2, pro srovnání Ešus má 0.8 m/s2, metro 0.96 m/s2). Rozdíl je možná v tom, že mašina brzdila EDB.

Hajnej - nevím, jak to bylo tenkrát, ale to EDB dělá hodně, kdyby ti vypadla, tak budeš mít i ošoupaný podrážky

Practicus: kdyby ti vypadla, tak budeš mít i ošoupaný podrážky
Představ si, že jsme tehdy mockrát zkoušeli i to - v nějakých 300 metrech do cíle (tam se to zdálo fírům nejhorší - dřív bylo dost času a později už byla houby rychlost) jsme zmáčkli červenýho hřiba a ono si to přebralo.

Practicus:
Sysel s WTB 162(3) a dvěma Bdmtee brzdí subjektivně lépe, než ešus. Nutnost 45 na hraně peronu je blbost. Klidně 65. Nabrzděnej.

843 a 043 jsou takové pokusy na lidech, tam se nedivím ničemu.

Ale ten Bdmtee je přece vozidlo technologicky na špici i z dnešního pohledu. Je nějaký důvod, proč kotoučovky nebrzdí?

Je nějaký důvod, proč kotoučovky nebrzdí?
Fyzika. Plocha "špalků" na velkém obvodu vs. malá plocha "destiček" na menším obvodu.

KU: Fyzika. Plocha "špalků" na velkém obvodu vs. malá plocha "destiček" na menším obvodu.
To je docela zajímavý pojetí fyziky. Docela se divím, že TGV a ICE nemají špalky, když je to taková výhra.
Jinak když si porovnám plochu jedný destičky, tak je srovnatelná či spíš větší, než plocha špalku, přičemž jsou na nápravu čtyři jako čtyři.
Otázka rozdílného třecího poloměru se dá vyřešit jednak větší plochou, jednak součinitelem tření (princmetál na oceli má výrazně víc než litina na oceli), jednak převodem - jednoduchej bremscajk kotoučový brzdy má výrazně vyšší účinnost, než složitý pákosloví brzdy špalíkový.
Kotouče jsou ve vyšší rychlosti chlazený ventilačním efektem a na ne-monoblokách k tomu přistupuje fakt, že nemusím řešit uvolnění obruče po ohřátí.

ad 22michal : sladké tajemství > špalky na plecháči nevržou, "protože strojvedoucí před odjezdem vždycky poctivě špalky namažou kolomazí," aby nevrzaly.

M.Z.: díky za přínosný příspěvek, ale zkuste si dělat raději z plastelíny.

22michal: a proč se vztekáš??..spíš ta tvoje otázka vypadala jako z le nepovedenej vtip..

To Hajnej: ...pro srovnání Ešus má 0.8 m/s2...
Na 471 mám na Berounech vyzkoušeno, že na hraně peronu 75 km/h a v pohodě ubrzdím. Jednou jsem se nějak zapomněl v Řevnici, na hraně peronu 90, ač na magnety, ale první dveře na hraně peronu, ale to není pravidlo, to byla vyjímka....

Steamfan- nechápu. V čem je otázka špatně položená? Jsem pouhý fanda, nevyznám se ve způsobech brždění vlaku, nevím jaký materiál se používá na špalky u řady 242 atd. Zajímalo mě, jak je možné že souprava složená z loko řady 242 a několika kusů vozů Bdmtee při brždění skoro neskřípe, když loko nemá EDB.
Někde tu teď někdo napsal že vlak brzdí vlastně vozy, lokomotiva má odvětrané brzdové válce. Tímto dotyčnému děkuji za odpověď.
Že se do toho zapojil MZ se svým pseudohumorem, za to nemůžu.

To 22michal: To tě akorát Miroslav Zikmund houpe. Nikde, nikdo nic nemaže a už vůbec ne špalky. Nemám řadu 242, ale co se týká řad které mám (162, 151...), tak v případě brzdění se nejdřív na lokomotivě naplní brzdové válce a až má EDB dost velký brzdný účinek, tak se brzdové válce lokomotivy odvětrají a brzdí jen EDB. Nevím, ale jak to má 242. Tyto stroje neznám....
Pro rejpaly, popisuju to hodně zjednodušeně....

Tak já ještě pamatuji za svých mladých let při jízdě na 130, ale i 141, že se odvětrávala loko a brzdilo se jen vozy. Obdobně tomu bývalo i u dieselů (zamráča). Mé nejlepší vzpomínky byly na 2xzamráča na kabelu, přes 1000 tun za sebou a hurá do malešického tunelu od Libně. 1x jsem měl tak staženou prdel obráceným směrem (špatná technologie brzdění), že jsem byl rád, že už jsem v Libni a jedu do kopce do Vysočan.

Murphy : Ten, kto z toho nevie nič, ten to kontroluje !

Lokomotivy se při brzdění odvětrávají zcela běžně.Je li dvojče (230,240,750,742) a na vlaku dostatek brzd.procent,zadní lok.se naprosto běžně vypíná z brzdy,předchází se tak případnému (ale svého času častému) vyhřátí obručí.

(Příspěvek byl editován uživatelem novotny.)

(Příspěvek byl editován uživatelem novotny.)

To novotny: Na dvojčatech se MUSÍ zadní lok.vypínat z brzdy VŽDY!!! Nevíš, jestli ti ta zadní mašina odbrzdila nebo ne a pak není opravdu daleko k vyhřátí obručí...

Corlin- ale to já vím, SPŠS není k zahození, i když jsem z ní vypadnul už před 15 roky a dělám úplně jiný obor. Já jen nechápu proč se do toho MZ pletl, když mě ani nechtěl odpovědět.

Corllin- Některé mašiny jsou osazeny kontrolkami signalizujícími tlak v brzd.válcích údajně i na zadní lok. K vyhřátím obručí však občas docházelo i tak,takže jak říkáš,vypínají se zadní lok.vždy.
Akorát když člověk táhne konvoj (5,6 i více mašin u nás není vyjímkou) tak to je na průser,tam se nemůže vypnout nic (lépe řečeno nemělo by se ).

To novotny: To si už musíš vybrat co je pro tebe menší zlo, jestli jet se zapnutou loko s rizikem vyhřátí obručí nebo jestli si ji vypneš, budeš mít klid, ale budeš mít míň br.%. Osobně si myslím, že každý nejezdíme na to, kolik vycházejí % papírově, ale podle toho jak to brzdí, podle toho přizpůsobíš jízdu.

ono se mu to kecá, když jezdí na panťákách...

To Pardál: ono se mu to kecá, když jezdí na panťákách... A myslíš si, že jsem nikdy s dvojčatama nejel, nebo co??? Nemyslím panťáky, ale 742....