Hledal jsem hledal, a našel jsem o rail Baltica toto:

http://en.wikipedia.org/wiki/Rail_Baltica

A hotovo to má být až v roce 2023...

přípoj z Chopina na Hańczu není takový problém jak se zdá, neboť oba provozují PKP Intercity, tudíž vlaky jedné spolky na sebe počkají...
Tak na to bych nevsadil ani groš. Bylo by to sice krásné, ale po mnoha, mnoha ujetých přípojích tomu nevěřím ani omylem.

W.: v Polsku se nikdy nelze spolehnout na nic. Ale já právě zažil, že to na sebe počkalo. Zaručit napořád to ovšem nemůžu.

A (jak ukazuje např. fotka od Mikuldy nákladu tranzitujícího osobním v Rize) dost taky toho jezdí do terminálu napojeného v Bolderaja (nákladní trať LDZ, vedoucí po levém břehu Daugvy).

Díky za doplnění, i když to tam tak trošku znám... Nevím sice, co má průjezd nákladu přes osobní rižské nádraží společného zrovna s Bolderájou, když cokoliv, co jede od Jelgavy do rižské Škirotavy musí přes osobní projet (a že tam toho jezdí hodně), ale jinak máte samozřejmě pravdu, že do Bolderáje záloha i dispečerky otočí dost zátěže. V porovnání s Krastou, Mangali a Ziemelblázmou (Rínuži) je to ale pořád druhá liga. Taky už těch vleček v Bolderáje a Daugavgrívě dnes tolik nefunguje, jako dřív, ale furt je obrat na naše poměry neskutečný *). A navíc nová stanice Bolderája II, určená jako cílová stanice pro zásilky do nových levobřežních přístavních terminálů na Daugavě už není jen diskuzním tématem anarchistických hospodských debatních kroužků.

*) samozřejmě vědomě srovnávám hrušky s jabkama. Lotyšské přístavními terminály fungují hlavně jako překladiště pro ruské zásilky, takže tomu odpovídá i objem přepravy na železnici. V samotném Lotyšsku je příspěvek do nákladní dopravy (krom klasické těžby břízy, písků a výroby cementu) jen minimální. I když zrovna v té zmíněné Bolderáje to místní Kronospan vytěžuje docela slušně i v loženém směru ven.

A k té vytíženosti nákladních tahů v Lotyšsku jen nástin:
směr východ - západ má asi pěti až desetinásobně větší "objem přepravy" než obráceně.
Sever - jih: od jihu z LT do Jelgavy asi 2x víc než obráceně a pro změnu z Estonska na jih do Rigy a do Jelgavy 2x víc než opačně. Co do objemu, tak je to asi pětina až desetina toho, co se přiveze od východu.
Od východu z Ruska do Rézekne dojede asi půlka toho, co z Běloruska do Daugavpilsu, to je nejvytíženější tranzit (s tím, že přes Bělorusko ale tranzituje mraky ruské zátěže, jen to do LV prostě "doteče" jinudy). Z Rézekne a z Daugavpilsu se oba směry sjedou ve výše zmíněné díře Krustpils (Jékabpils), kde se to rozdělí na dva směry: co jede do Rigy, jede "vrchem" přímo. Co jede do Ventspilsu (tj. víc zátěže), jede přes Jelgavu (spodem, mimo Rigu, protože tam není osobní doprava). Asi tak 1,5 víc, ale aktuální čísla neznám.
Z Jelgavy do Liepáje pak odjede tak desetina toho, co odtamtud jede do Ventspilsu (soukromníci už většinou nepřepřahají, LDz tam střídá a Litevec končí/vychází).
Směrem zpět do Jelgavy toho samozřejmě z Venstpilsu přijede víc (prázdnoty), než z Liepáje. Co do přepravené zátěže směrem do vnitrozemí to ale vyjde tak na stejno.

k *: Absolutní souhlas, že je to nesrovnatelný, respektive hrušky/jabka. Běžný čtenář nechť si z toho přebere asi to, že jsou to na naše poměry naprosto neuvěřitelný kvanta vlaků...

na naše poměry naprosto neuvěřitelný kvanta vlaků...

No, i u nás se ještě nedávno dalo a občas i dnes se dá zažít podobné kvantum vlaků. Třeba otevření kontejnerového terminálu v MuNu je taky docela znát. Vtip je ale v tom, že to, co uveze jeden lotyšský NV, se u nás rozloží do tří.

Statistik: zajímavé informace, díky za ně. Docela by mě zajímalo zda (téměř) neexistující osobní železniční doprava do obou lotyšských přístavů (Lijepaja, Ventspils) je způsobena přetížením tratí (v obou případech neelektrizované jednokolejka), nebo kvalitními silnicemi vůči nimž nemá železnice moc šancí.

Našel jsem traťový JŘ Lotyšských železnic, tak kdyby měl někdo zájem, dávám odkaz:

http://www.pv.lv/images/userfiles/skaidrite/vilcienu__kustibas_sa raksts__ar_izmainjam_no_22.10.2012..xls

Dceřiná společnost ukrajinských drah UZ pro rychlovlaky oznámila, že od příštího grafikonu prodlouží trasu IC+ Kyjev-Dněpropetrovsk až do Záporoží. Navíc by měly IC+ začít stavět i v žst. Kyjev-Darnyca, v jednání je dokonce i zavedení zvláštní transferové linky z této stanice na letiště Boryspil. Pro zajímavost, vlaky IC+ dnes přepravily svého miliontého pasažéra.

Zdravím při neděli. Je to škodovácká litevka?
Od 1:24

http://youtu.be/-s-LAqqHpww

Další novinka z rozšiřování ICčkových koridorů na Ukrajině - probíhá modernizace trasy Dnipropetrovsk-Simferopol na traťové rychlosti 140 km/h a vyšší, cena investice je 230 milionů hřiven. Zároveň zde probíhají zkušební jízdy nové jednotky z Krjukivské vagonky, která by na této trati měla zajišťovat spoje IC+. Plánované zavedení "rychlovlaků" je už od grafikonu 2013/2014.

Reichenberger: U Ukrajiny bych ještě zůstal. Tahleta novika na stránkách ukrajinských železnic naznačuje, že i na Ukrajině se chystá něco na způsob našich Včasných jízdenek.

Teď jsem koukal na stránky té Krjukivské vagonky a objevil článek o testování toho nového rychlovlaku a musím říct, že to vypadá pěkně zajímavě, trochu jak Pendolino

pěkná fotoreportáž z nejsevernější trati světa Obskaja - Bovaněnkovo na poloostrově Jamal,
viz. odkaz: http://gazprom.ru/press/reports/2013/yamalskiy-express/

Zajímavá reportáž a námět na výlet! Šachťor by nás tam mohl propašovat jako OW zásilku nebezpečného zboží

Prosba na znalce Bílé Rusi:

jedu-li vlakem z Minska do Prahy, je v Brestu na nádraží skoro dvouhodinová zastávka. Je možné během ní opustit vlak, nebo se (ještě stále) provádí celní a pasová kontrola, tj. nemožno vystoupit?

Díky.

Frank 810-010-010 : oddané služebníky soudruha Lukašenka není záhodno dráždit. Mohl byste být považován za nepřátelského agenta z EU ...

M.Z.+810...oddaným služebníkom Lukašenka treba ukázať fotografie bieloruskej tenisovej hviezdy.Viktória Azarenková by ich "ukľudnila"

Je tady někdo, kdo jel v nedávné době Transsib na OSŽD?
Díky

Nachází se v Estonsku, Lotyšsku, Litvě či Kalinigradské oblasti nějaké zajímavosti, které stojí za zhlédnutí? Mohou být i neželezniční. Díky za tip

Vojta Karásek

Pokud máte seriózní zájem o tyto oblasti, dejte mi vědět, já se vám ozvu na email.

Před cca týdnem jsme se z kolegou vrátili z této oblasti a mimo reálií můžeme uvést i čerstvé údaje o cenách jízdenek, ubytování a podobně.

Jasmín Tchoř: S kamarádem plánujeme výlet do Pobaltí na podzim. Mohl byste se mi ozvat? Děkuji.

Frank 810-010-010:
V roce 2010 v opačném směru (Terespol-Brest-Minsk) nebyl problém, běhali jsme po celém nádraží. Celní a pasová kontrola byla v Terespolu.
Miroslav Zikmund:
Nikdo takový tam v srpnu 2010 nebyl spatřen.
242.216-0:
Jel jsem v roce 2010 na OSŽD Brest Gr. - Vladivostok. Jsou-li nějaké dotazy, rád pomohu.

Jasmín Tuchoř: Ano mám zájem, chystám se tyto končiny o prázdninách projet na kole. Moc díky za Vaši nabídku!

Jasmín Tchoř: Jestli můžu, poprosil bych taky o tipy k Pobaltí na ales.stuchlik[zavináč]centrum.cz. Děkuji

Jasmin Tchoř: Jestli mohu, také bych prosil o tipy k Pobaltí, email pod nickem funkční.

Do Pobaltí si hlavně připravte dostatečnou zásobu "děněg". Ceny za zboží v obchodech stále rostou a dost rychlým tempem. Beru v potaz Rimi a Maximu, případně Netto. Ceny v Rimi jsou "tradičně" o něco vyšší, než v Maximě. Jídlo je vesměs stejně drahé, jako u nás, dokonce je často dražší (za běžné potraviny zhruba 1,5 krát i dvakrát víc, než v ČR).

Nejvíc je to znát na palivu. V Litvě a Lotyšsku je benzín/nafta víceméně na naší úrovni, leckde i dražší. Samozřejmě tohle cyklistu asi trápit nebude. Cigára už se prý taky nevyplatí vozit (to zase netrápí mě ).
Porovnávám to za poslední tři roky.

Tak se mi podařilo "zvítězit" nad www.e-kvytok.com.ua a uskutečnil jsem testovací nákup. Ale byl to opradvdu souboj uživatele (tedy mně) s tvůrci tohoto e-shopu. Docela by mě zajímalo, kdo to takhle vytvořil a proč.

Proč nepoužijete raději oficiální e-shop UZ http://booking.uz.gov.ua/ ? Zezačátku to, pravda, celkem haprovalo, ale naposledy jsme tam nakupovali v únoru a šlo to jak na drátkách. Navíc umí i anglicky, takže požadovanou destinaci můžete zadat latinkou, což usnadňuje práci. Nějaké mezery v oblasti uživatelské přívětivosti tam sice stále jsou, ale svému účelu to poslouží.

jedna mandelinka a jeden přejezd v Rusku
http://englishrussia.com/2013/05/12/transportation-and-loading-of -the-intercontinental-ballistic-missile/#more-123318

Proč nepoužijete raději oficiální e-shop UZ

I ten jsem zkoušel, ale je zajímavé, že mi to nefungovalo korektně. V případě vagonu typu S se mi vždy zobrazují všechna sedadla vyšedle (jakože jsou obsazená), přestože aspoň některá jsou volná. Aspoň ty vagony typu S mi naopak na www.e-kvytok.com.ua bez problémů fungují. A předpokládám, že problém s nepřijímáním platebních karet KB a.s. bude i na tom oficiálním e-shopu.

Spíš by mě zajímalo co je v pozadí. Kdoví jaký software (database), možná ještě z dob JSEP a SMEP, jsou tam vlastně použity? A kdo ví jestli něco z toho ještě neběží na hardware z těch dob :-))) ?

Pozn.: mě osobně ukrajinština nijak zvlášť nevadí. Přeci jen, když znám 3 slovanské jazyky, tak si se 4-tým nějak poradím. Ovšem chudáci rusové, kteří znají jen 1 slovanský jazyk. Ti jsou asi docela vykulení, když se třeba mají vyznat v ukrajinských názvech měsíců :-))) .

Z Drehscheibe online: odkaz je nutné zkopírovat ručně, případně kliknout na "PL: Verschrottung von SUW2000 Schlafwagen".
První vůz s podvozky systému SUW2000 bude sešrotován.

R.F.C.F.: Tak to je zvláštní. Asi to s tímhle konkrétním problémem přímo nesouvisí, ale stává se, že se vlak tváří v danou chvíli jako vyprodaný, ale ve skutečnosti se během cca dne-dvou objeví spousta nových míst. Předpokládám, že je to jen proto, že se UZ takto snaží soupravu zaplňovat postupně.

Jazyk je v pořádku, taky ho mám společně s polštinou ze všech slovanských nejraději Šlo mi čistě jen o to, že díky anglické verzi není nutné přepínat konfiguraci klávesnice a vyťukávat bukvy.

Frank 810-010-010 ad Brest.
Sveho casu v roce 2005 v unoru jsme to s kolegy pri ceste vyresily tak, ze jsme si za 10E najali taxik, zajeli s nim do Brestske pevnosti, taxikar na nas pockal a odvezl nas zpet na nadrazi. V roce 2006 jsem si zase zarizoval tranzitni vizum a docetl jsem se na ambasade, ze se s nim lze zdrzovat je v prostoru beloruskych nadrazi. Inu, blazena nevedomost.
Jak je to ted, nevim.

Já s E-Kvytokem mám jen dobré zkušenosti. V roce 2011 jsme potřebovali koupit jízdenky pro asi 28 lidí na vlak z Užhorodu do Kyjeva. Vagón jsme si zaplnili téměř jen pro sebe (z čehož jistě měla děžurná radost, že zrovna ona má na starost takovou sebranku lidí ještě k tomu z různých států), dostali jsme mailem kódy jízdenek, s těma jsme pak po překonání hranice Vyšné Nemecké / Užhorod (opět si říkám, že celníci a vůbec řidič autobusu museli být nadšení z takové skupiny cestujících) přišli na kasy, kde sice byly prve trochu obtíže, že jsme vystáli frontu, dostali první čtyři lístky, paní řekla, že další nevydá a že máme jít k druhé paní, ta nám pak vyhubovala, že prý jsme nemuseli čekat vzorně ve frontě a lístky samozřejmě dostaneme všechny naráz).

Každopádně vylepšení webu UZ, e-shop v angličtině, obecně i aktivita na Facebooku, vítám - UZ rozhodně jdou dopředu :-)

Nevíte, kdy na Ukrajině proběhne změna jízdního řádu?

Snad 26. května.

Tak jest, už jsem našel a vzhledem k tomu, že musím přehodnotit plán cesty, nemá někdo zkušenost s kimnatami vidpočinku na nádraží ve Lvově? dá se spolehnout na telefonickou rezervaci?

Efektní snímek z Moskvy: http://www.railpictures.net/viewphoto.php?id=436662&nseq=16#remar ks

Pěkný den přeji, nevíte jak je to s focením na Ukrajině, dá se tam v pohodě fotit vlaky a nádraží nebo je zákaz či je třeba povolení ?

Fkam: Neříkám, že jsem na ukrajinských nádražích profotil celé dny, ale kromě jednoho přehnaně aktivního strojvedoucího v Simferopoli a náhodného kolemjdoucího ve stanici Im. T. Ševčenka s tím nikdo problém neměl. Myslím, že pokud někdo prudí a není to od pohledu persona, která by se svým postavením mohla způsobit problémy, tak stačí ignorovat, popř. se na chvilku vzdálit. Jediné, co jsem nezkoušel, bylo focení interiérů nádražních budov, i když jsou zpravidla krásné a říkají si o to.
Jinak, souvisí to s tím jen okrajově, ale ještě pozor na fotografování v metru v Charkově. Myslím, že je stále oficiálně zakázáno, i když k tomu neexistuje valný důvod. Ale stačí se nechovat příliš nápadně, což ostatně na Ukrajině platí pro jakékoli fotografování v podobných prostorech - ušetří to spoustu problémů.

Reichenberger - děkuji. Chystám se tam do 2 let a měl jsem obavy, protože jsem někde četl, že někoho kvůli tomu i popotahovala policie.

Fkam: Hlavne bacha v okolí hraníc a v prípade, že v stanici zbadáte niečo ako vojenskú prepravu, tak radšej foťák schovať. A ešte je dobrá vec fotiť každú vec len raz (tzn. ju neobchádzať a nefotiť z rôznych uhlov a pozícii).

(Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)

Před pár lety jsem fotil v Samboru jak na peroně vlaky tak i v hale jízdní řády a nikoho to nesralo včetně tamo se pohybující nějaké ochranky. Ta spíš hlídala zákaz konzumace alkoholu včetně piva.

Asdf - tak to bude podobné jako v Sofii. Tam jsem si taky netroufl něco oblézat. A i tak se tam tvářili, jak kdybych byl terorista.

Já jezdím na Ukrajinu a do bývalého SSSR každý rok (i několikrát) už pěknou řádku let a nikdy se mi nestalo, že bych měl s fotografováním nějaký problém. Jediné „problémy” byly v depech, kde se klasicky musí nejdřív za náčelníkem a pak jednat dle jeho dovolení či nedovolení. Prostě když je fotografování „zapovězeno” tak . Ono většinou bývají depa fotitelná stejnak z přístupného místa jako nadchodu atd. Takhle se mi stalo v Hajvoronu, že náčelník stanice povolil (a přidělil průvodce po drážních pamětihodnostech jako dopravní kancelář, traťovka aj.) a náčelník depa zakázal. A když na nás vyskočila ochranka dílen se samopalem, tak si museli s průvodcem vyjasnit dotazem až někam „nahoru” pod koho dílny vlastně spadají...

Pepa_l : jest záhodno jednat s načálniky čehokoli drážního na základě "pytlíku pro hrocha" (slovy pánů G & Š) v podobě nějaké železniční veteše z tuzemska (kalendáře apod.)

Takto jsem ovlažil načálníka teplovoza, mašinista, pomocníka mašinista i konduktora pro cestu na Sergeji z Čopu do Djakova, kdy konduktor hlídal moji bagáž, zatímco já jsem seznával splítku na Serjožkovi ... Psal se rok 1996 a jednalo se o vlak Krakow - Constanta ...

Miroslav Zikmund: Bohužel v zemi bumažek a náčelníků, kdy malý náčelník aby mohl vydat bumažku musí dostat bumažku od velkého náčelníka aby po velkém ouřadování mohl člověk občas zadokumentovat něco co už dávno vyrazilo z depa na trať (a člověk to mimo jiné blejskl v nestřežené chvíli na hranicích depa) ani železniční veteš nepomáhá. A já nemám zrovna tu pravou šotovlastnost, vyhodí-li tě oknem vrať se dveřmi a naopak. Však najdou se i tací náčelníci kteří mají takříkajíc vedení u a pak je vše OK...

Nevíte někdo, jestli se už opravila trať Cahul - Giurgiulesti v Moldávii?

Prý je to stále nesjízdné... (sesuvy po nějaké povodni?)

Minulým týdnem jsem s kamarádem absolvovali cestu vlakem po Ukrajině. V pondělí ráno jsme se vydali Haškem do Bratislavy, kde jsme přečkali dvě hodinky na lavičce před nádražím. Pak jsme už nastoupili do přímého vozu RŽD Bratislava - Moskva, který v čopu přivěšují na vlak firmenyj pojezd Tisa z Užhorodu do Moskvy. Druhý den jsme v půl jedenácté dopoledne vystoupili ve Lvově. Protože se měnil jízdní řád a původní plánované spojení do volyňského Lucku osobními vlaky s přestupem na stanici Pidzamče zaniklo, zvolili jsme náhradní trasu přes Zdolbunov. V kase jsme zakoupili dvě jízdenky (po 90 UAH) do plackartu ve vlaku 48 Lvov - St. Petersburg a za dvě hodinky jsme už byli na cestě. Ve vlaku jsme se seznámili s Bělorusem, který byl u nás 15 let na práci, takže jsme pokecali česky a hodně ho potěšila plechovka Braníka. Vystoupil jsme ve Zdolbunově, tam se vlak přepřahal na 2M62 depa Zdolbunov, vlak jím byl vezen až na běloruské hranice. Ze Zdolbunova jsme pak pokračovali osobním vlakem do Lucku, kam jsme navečer dorazili v pořádku. Strávili jsme tam u známých necelé dva dny a pro nemožnost rozumného spojení vlakem jsme zvolili na cestu do Lvova maršrutku Luck - Lvov - Truskavec, ta nás zavezla přímo ke vlakovému nádraží. Tam jsme měli již z domova telefonicky zarezervovaný pokoj s výhledem na peron, včetně rezervace to stálo 308 UAH. Vyspali jsme se a ráno se vydali vlakem 807 do Mukačeva, vlak byl vedený elektrickou jednotkou. Cestou jsme viděli počínající budování nového vrcholového dvojkolejného tunelu Beskid.Po příjezdu do Mukačeva v 11 dopoledne jsme zjistili, že potřebný osobní vlak do Užhorodu jede až v 15:28, takže nastoupila opět improvizace, zakoupení palckart na rychlík 107 Oděsa - Užhorod a ve 14:23 jsme už byli na místě. Přesunuli jsme se do hotel Vyraž, kde jsme byli jedinými hosty. Procourali jsme trochu město a zalehli po výborné večeři k odpočinku. Druhý den v 10:45 jsme odjeli električkou na hlavní hřeb programu. Vydali jsme se do Lvova, ovšem po jednokolejné trati přes Sjanky. Traťy je opravdu krásná a myslím, že i kouzelnější než přes Lavočne. Přímé električky zde nejezdí, vždy se přesedá v mrtvé stanici Sjanky. Konečně ve čtvrt na osm večer jsme byli ve Lvově na příměstském nádraží, přešli na hlavní a za necelé dvě hodinky nastoupili už na cestu domů do přímého vagonu Moskva - Bratislava. Druhý den po přestupu v Žilině jsme dorazili domů. Sedmidenní výlet plný sluníčka, piva Lvivské 1715 a dlouhých vlaků tak skončil.

Vodis: Tak dík,už vím jak ses měl a jaké to bylo.

Arménie pro Brr:
Vynechal bych Jerevan. Velký, rozpálený, po zemětřesení znovu postavený. Samé bulváry a náměstí, samá nic moc moderna. Co se týče vedra, my jeli klimatizovaným autem, bylo to v červenci, venku 40 stupňů v nižších polohách. Jenže půlka arménie jsou hory a plošiny 1800 až 2500 mnm, kde je kolem 25 stupňů, takže snesitelné. Obrovské plus pro nás byla pítka u silnic (cca co 5 km), která jsou jak na hlavních tazích, tak u okresek, jsou vždy dobře vidět a voda je vždy pitná pramenitá.
Já doporučuju přírodu (hory, kaňony) a památky. A osobně mám rád cestování po zaostalejších zemích a to nadivoko. Z těch fotek, co jsem odkazoval si vyberete.

Tak podle EGTRE již UZ skončila i úzkokolejka Antonivka – Zarične! Škoda, to byla romantika jak o půl století nazád. A dále:

2 Antonivka – Zarične; passenger service withdrawn
32 Birky-Velyki - Skalat; passenger service withdrawn
36 Čortkiv - Bučač; passenger service withdrawn
138 Savro - Terny; passenger service withdrawn from the entire Savro – Musiivka line
174 Rodakovo – Lutuhyne; passenger service withdrawn
181 [Part] Dolja - Menčuhove; passenger service withdrawn
183 Mospyne - Makiïvka-Gruzovoj; passenger service withdrawn
187 Cukuryne - Kurachivka; passenger service withdrawn
188 Legendarna – Dubove; passenger service withdrawn

Nicméně tratě 106 a 107 by měly být v provozu v 1,5,7 jako poslední pozůstatek osobní dopravy na úzkém rozchodu. A Rudnica se také stále drží.

Na jakýsi pokud možno aktuální přehled úzkokolejek (i neveřejných), které jsou provozovány v Rusku, jsem zase narazil zde: http://www.internationalsteam.co.uk/trains/russia27.htm

W: Osobně tomu konci moc nevěřím, jiné zdroje (třeba oficiální stránky úzkokolejky) nic takového neuvádí. Ale je pravda, že letos na jaře už to bylo „nahnuté”.

Dle mého mínění kvalitní a jakž takž aktualizovaný seznam úzkých v bývalém SSSR je i http://narrow.parovoz.com/emb/regions.php. Leccos jsem dle něj už navštívil a nemůžu si stěžovat.

Přes web booking.uz.gov.ua jsem celkem v pohodě koupil jízdenky na cestu po Ukrajině resp. potvrzení o rezervaci na mail(placeno kartou Visa m-bank). Mám dva dotazy:
1) Má někdo zkušenosti s vyzvednutím jízdenky na nádraží v Užhorodě? (na jakou pokladu zajít, potřebuju ještě něco kromě potvrzení o rezervaci a pasu)
2) Vlastní chybou jsem omylem koupil 2x jízdenku na stejný vlak. Předpokládám, že je musím nejdřív obě jízdenky vyzvednout a pak jednu z nich vrátit?
Díky.