něco málo ke strážním domkům a činnostem kolem - rok 1911

Co se za těch skoro 100 let změnilo ? Furt nám jen lžou a slibujou - a skutek utek ! :

Obnova části chybějících příspěvků (bez části obrázků a odkazů):

Vámos - Odesláno Pondělí, 04. listopadu 2013 - 13:58:54
U58: Které společnosti se tento konkrétní článek týká? (při čtení mě napadla Buštehradská dráha)

---

novotny - Odesláno Pondělí, 04. listopadu 2013 - 15:32:50
BmbČ- Jak vidno omezenost, tupost, bezohlednost a arogance politiků nejsou pouze českým specifikem..... Člověk nechce nikomu nic přát zlého,ale takové svině by si skutečně zasloužily aby je takový kamion s dřevem, které díky nim zaplaví pohraničí, někde na silnici rozšmelcoval....

---

Rk_kn - Odesláno Pondělí, 04. listopadu 2013 - 16:54:38
Z depa : Až na to, že 8 h. zostalo len úradníkom a šéfom, pracovníkom v nepretržitých prevádzkach zostalo 12 h. Aj preto som si nevedel zvyknúť na 24 h., ktoré zostali v armáde.

---

Vámos - Odesláno Pondělí, 04. listopadu 2013 - 17:09:06
RK_kn: Zákon 91/1918 Sb., o 8hodinné době pracovní nestanovil nepřekročitelnost 8 hodin, ale spíš maximální počet hodin týdně (§1): "...nesmí skutečná pracovní doba zaměstnanců trvati zásadně déle, než osm hodin ve dvacetičtyřech hodinách nebo nejvýše čtyřicetosm hodin týdně." A dále pak §3 stanovil "Nezbytně musí se poskytnouti zaměstnancům jednou týdně nerušená přestávka aspoň 32 hodin." Takže obecně šlo o zkrácení pracovní doby na 8 hodin tak, kde nebyl nepřetržitý provoz, tj. tam kde se pracovalo od pondělí do soboty. Na dráze šlo spíš o ten limit počtu hodin týdně. Ale třeba v Německu těch 8 hodin platilo (platí) i na dráze, takže směny nejsou během dne 2x12hodin, ale 3x8 hodin.

---

U58 - Odesláno Pondělí, 04. listopadu 2013 - 17:54:22
Vámos - není to BD, ale podobné to bylo všude.

---

Zdepa - Odesláno Pondělí, 04. listopadu 2013 - 21:53:34
ještě drobnost ke službě strážníků trati v roce 1911

---

Rk_kn - Odesláno Pondělí, 04. listopadu 2013 - 23:05:50
V 60. rokoch min.stor sme spolu so s. náčelníkom stanice navrhovali ,aby sme sa v dop. kancelárii ( 3 byvajúci v mieste, 1 dochádzajúci a 1 striedač tiež dochádzajúci ) striedali po 8. hodinách. A ešte 8 signalistov, ktorí bývali v okolitých dedinách. Dlho sa o tom rozhodovalo, ale napokon to skončilo tak, že tí dochádzajúci nemali čím ísť domov, keď končili o 22.h. Tak to nakoniec neprešlo.

Rumuni se na rozdíl od Čechů chovali velice rozumně :

ale jen někdy :

Máme další příspěvek z historie od Simby, tentokrát Drobné příběhy z historie císařské dráhy františko-josefské - Příběh první: Kteražto byly ve Voticích-Veselce nové závory a nová silnice přes dráhu zřízeny.

Pomůže mi někdo vyřešit malou záhadu, konkrétně zahájení osobního provozu Kralupy - Kladno (Dubí)? Sekera na Zelpage uvádí 30. 7. 1856, Enzyklopädie des Eisenbahnwesens 13. 7. 1856 a Geschichte ... 3. 6. 1856. Díky.

Mast... - začetl bych se do dobového tisku, jistě tam něco bude.

Při hledání na netu jsem objevil přehled starých vojenských map ještě z dob Franty Pepy jedničky (konkrétně by se mělo jednat o rok 1910). Je to docela zajímavé.
http://lazarus.elte.hu/hun/digkonyv/topo/3felmeres.htm

Yalapeak: Spousta odkazů na staré mapy je na http://www.okoun.cz/boards/mapy

Aby těch dat nebylo málo, tak nevydaný rukopis p.Panáčka uvádí tyto data k trati Kladno-Kralupy :
první jízda 11.9.1855, prozatimní nepravidelná doprava uhlí od 16.11.1855, nákladní doprava povolena (zahájena) od 23.2.1856, ten den je vedeno i slavnostní zahájení provozu. Všeobecná doprava na trati je vedena od 30.7.1856

A tady to je v originále z toho dobového tisku :

Zdepa, U58: Ano, nákladní doprava zahájena 23.2.1856, to je všude stejně, ale ta osobní se liší.

Mast.... - ale v té zprávě to je jinak, než píšeš. Zkus si to tam vyluštit.

V tom dobovým tisku se dá najít hodně věcí, ale chce to trpělivost. Pozdějším opisováním pak vznikají chyby, jak předvedl Mast.....

...z Vídně do Prešpurku vlakem a tam přestoupit na Ponny Expres do Trnavy a Sereďa.

U58: V té linkované zprávě je psáno, že 23. 2. proběhlo slavnostní zahájení provozu. Tím je míněn slavnostní zahajovací vlak popsaný v Pražských novinách z 24. 2. Ve stejných novinách se 8. 3. píše "Co nejdříve bude železnice z Kralup do Kladna i pro osoby otevřena." Třeba jsem blbej, ale o zahájení osobní dopravy v té zprávě nic nevidím.

Problém vyřešen, 30. 7. Dík za směrování. Takže na GdE nelze spoléhat

No a tady 1.7. jen povídání o významu BEB pro dopravu uhlí a železa, a chvála na stavitele Lannu. O osobní dopravě ani slovo.
"Šťastná to země, která má takéto obyvatele", je na konci textu.

Kladno-Kladno Dubí- v knize ,Po stopách našich železnic' od Mojmíra Krejčiříka jsou ještě další data ale bez rozdělení osobní nákladní. 5.11.1855 Kladno-Kladno Dubí a potom ještě 23.2.1872 nová trať. Pěkná smršť,každý si může vybrat.

konova železniční ročenka v roce 1868 udává ještě rozumné datu, ale vydání z roku 1885 už do datmů vnáší nepořádek

no a zprávy pro generální shromáždění akcionářů z let 1856 a 1857 jsou taky zajímavé

oprava - železniční ročenky sestavoval Ignaz Kohn

Můžu to šoupnout sem? Ono stavění soch obyčejného pracujícího lidu a vůbec stavění soch, kde je poznat o co jde, je už historií :-)
Sochy železničářů:


Je ještě někde nějaká železniční socha?, člověka to poteší :-)

PS: a výpravčí by nebyl. Jak kdyby byl vyhybkář hybnou silou železnic a nebo je to výpravčí a musí si všechno udělat sám :-D (vyhybkáři mi ironii prominou)

OlFi: Tahle otázka mě zaujala, a zkoušel jsem hledat na netu.
Auburn, California; totéž
Uyuni, Bolívie
Working Men of the Railroad, Atchison, Kansas
Memorial to Commemorate the Chinese Railroad Workers in Canada, Toronto
Pennsylvania Railroad World War II Memorial, Philadelhia
Ludwig-Eisenbahn-Denkmal, Nürnberg

No,co se týká železnice Bolívie,Kansas..pěkné..Zato "terminátor",kostlivec, jak se mimo mnohé jiné říká chudáku Pernerovi v Č.Třebové...Zasloužil by si důstojnější sochu..Ne že bych byl proti moderně,ale..

OlFi. ta socha v Olomoucu, tam je od roku 1929

Ve švédské Kiruně (za polárním kruhem) je sousoší mužů nesoucích kolejnici, viz např.: http://www.flickr.com/photos/abaransk/3782481609/ Je to pomník stavitelům železnice Kiruna - Narvik, sloužící zejména dopravě železné rudy.

Za velmi silný považuji varšavský Pomnik Poległym i Pomordowanym na Wschodzie. Je z něj opravdu cítit utrpení. Z podobné kategorie by asi byly pomníky transportů v rámci holocaustu.

Není to sice socha, nebo sousoší, ale plastika. Stanice MÁV Nagykanizsa.

No vida vida, těch je. Ale ta z Olomouce je stejně nejhezčí. :-) A proč hlavně, protože je Naše :-) (myšleno celou ČR)

Když ještě jezdily u nás pořádný vlaky...

VENDA : on ten autor tam nerozlišuje co je Staré kladno, a co Nové, možná ani nikdy neslyšel o Vejhybce. V té knize je děsnej guláš, od každýho kousek, pak všechno promíchat a krátce povařit, Němci by tomu řekli Ajntopf.

U58- já jsem k tomu přidal taky trošku-vypustil jsem z toho Kralupy. zde je uvedeno 16.11. stejně jako v rukopise p. Panáčka.

Na Kralupský železniční uzel jsem napsal knížku a zatím leží u nakladatele v šuplíku.
Datová část na buštěhradské dráze je dosti zajímavá kolem osobní dopravy. Je zde plno dalších zajimavostí. Ale kdy knížka bude na půltech obchodů, tak to opravdu netuším. Možná je čas změnit nakladatele.

S knížkama to je problém - všechno je o penězích.
Správně to vystihl jeden autor, který říká : raději vydám TŘI knihy s nesmysly než jednu kvalitní. Za kvalitní knihu mi vydavatel trojnásobný honorář nedá. A já potřebuju peníze.

Autor dostane z prodané knihy nějakých 5-8%, zatímco RABAT obchodníků bývá 30-40.
To se jim pak dávají SLEVY 10-15-20% ! !

Něco k sobotnímu čtení.
Ne že bych se doma nudil, ale když už tu hromadu "papíru" (osobních listů) jsem musel prohrabat (abych něco našel) tak jen tak něco na čtení - jedna osoba, jak pracovala a když se nedařilo.

česká tradice, a tradice se přeci musí dodržovat, že ? Už skoro 100 let.

Mh. Dnes se kradou spisy kvůli zametení stop. Typicky před příchodem policie. Tohle je spíše jen úsměvná historka, kdy se nikdo nenapakoval, ale šel sedět.

Tohle je spíše jen úsměvná historka, kdy se nikdo nenapakova. Třeba se napakoval. Viz odkaz na jakousi "pražcovou aféru" na konci článku. Když jsem toto sousloví hodil do Gůglu, vypadly na mě parlamentní stenozáznamy, kde se mluvilo o škodě 800 mil Kč při dovozu pražců z Rumunska. Při tom čteme v novinách, že se železniční pražce dovážejí z Rumunska. Tážeme se proč, a lidé mluví mezi sebou: Když jedna skupina může vydělati na "kukuřičné akci" miliony, proč by nemohla druhá skupina vydělati také miliony na pražcích? Byla rozvířena t. zv. pražcová aféra, podle všeho s politickým účelem před volbami, a z oficiálních míst bylo rozhlášeno, že stát byl poškozen o 800 mil. Kč.

Ono těch afér na dráze během první republiky bylo několik. Mimo jiné s prodejem vyřazených lokomotiv pro šrotovací firmy, s nákupem napaječů pro lokomotivy a zohledňování některých firem. Ve vyšetřovacích spisech je velmi často uvedeno, že "spisy k tématu nebyly nalezeny" nebo "byly nalezeny uložené ve stole referenta, byť již x let měly být ve spisovně" a také "že věc řešil již penzionovaný nebo zemřelý úředník MŽ".

Bw_Ig: to mi silně připomíná služební záznamy mého dědy z dnešního SOKV Č. Budějovice (do důchodu odešel 1955). Díky protektorátní akci "Dokaž svůj nežidovský původ" jsem v těch papírech dohledal i spoustu předků!

ad : Ono těch afér na dráze během první republiky bylo několik

Nejen na dráze. Všude kam oko pohlédne.
Proto si taky tehdejší kmotři vytvořili samostatný stát, aby jim do toho jejich hospodaření ten zlej císař nekecal.
V parlamentu pak ministr financí Rašín přiznal : výstavbu lokálek jsme tehdy podporovali, abysme tomu zlému Rakousku co nejvíce škodili. Teď ale máme svou Republiku, a proto už žádné lokálky stavět nebudeme, ty jsou jen na obtíž a nevydělávají.
A pak od koho se Kalousek učil !

honzaklonfar
ano máte pravdu je to z osobního listu. Kolega zdepa v minulém čísle SŽ psal o tom jak se dobrat k materiálům o rodinných předcích na dráze. Na jeden a důležitý hlavní zdroj zapomněl! (Zdeno neber to osobně) - ale ne schválně. Ony totiž ty jmenované osobní listy (jsou to někdy dost obsáhlé desky) se totiž nesmí dostat na veřejnost (ani pozůstalým) a podléhají nejvyššímu utajení a skartačnímu řádu ČSD (dnes i zákonu na ochranu osobních údajů - i když... už někdo před 50 zemřel tak co by kdo chtěl)). Tedy jsou uloženy po dobu 50 let od propuštění (smrti) zaměstnance nebo odchodu du důchodu.
Dostat se k nim je dost těžké. Já jsme jich dost sehnal právě při prováděné skartaci po 50 letech. Nebo jsem je našel jen tak uložené v budově která se druhý den bourala. Problémem je ale i to že už to nemám doma kam dávat, tak jsem musel provést i soukromou probírku a nechat si ty nej-nej-nejstarší.
Největší poptávka po těchto dokumentech byla začátkem 90 let, když se totálně nasazení z dráhy dožadovali odškodnění po Německu - právě v osobních listech jsou uloženy karty DRB s datumem přeložení k DRB - služebny - a návrat - odpracované dny.

Celkově řečeno - osobní listy zaměstnance (pracovníka) jsou velice důležité historicky cenné dokumenty nejen o dané osobě, ale obsahující i přiložená hlášení (i o nehodách), úrazech, přeložení - a to od doby kkStb až ČSD. Většinou dost zajímavé a výživné čtení - třeba viz výše uvedené záznamy o "průserech" jednoho topiče za doby KkStB. Ty čísla lokomotiv i s datumem patří (mj.) k vyhledávaným údajů dobře doplnující nesehnatelnou statistiku.

z. č. 101/200 Sb., o oschraně sobních údajů v platném znění:
§ 3

Působnost zákona

(1) Tento zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci, jakož i fyzické a právnické osoby.

(2) Tento zákon se vztahuje na veškeré zpracovávání osobních údajů, ať k němu dochází automatizovaně nebo jinými prostředky.

(3) Tento zákon se nevztahuje na zpracování osobních údajů, které provádí fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu.

(4) Tento zákon se nevztahuje na nahodilé shromažďování osobních údajů, pokud tyto údaje nejsou dále zpracovávány.

§ 11
...
(3) Informace a poučení podle odstavce 1 není povinen správce poskytovat v případech, kdy osobní údaje nezískal od subjektu údajů, pokud

a) zpracovává osobní údaje výlučně pro účely výkonu státní statistické služby, vědecké nebo archivní účely a poskytnutí takových informací by vyžadovalo neúměrné úsilí nebo nepřiměřeně vysoké náklady; nebo pokud ukládání na nosiče informací nebo zpřístupnění je výslovně stanoveno zvláštním zákonem. V těchto případech je správce povinen přijmout potřebná opatření proti neoprávněnému zasahování do soukromého a osobního života subjektu údajů,

Zpracování osobních údajů již zemřelých osob viz http://www.uoou.cz/files/stanovisko_2012_4_old.pdf

Problematiku utajování řeší zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. Seznam toho, co patří do utajovaných informací řeší navazující nařízení vlády. Osobní údaje (bývalých) zaměstnanců tam nejsou. Do skupiny s "nejvyšším utajením" čili "přísně tajné" spadají pouze vojenské a bezpečnostní informace na nadnárodní úrovni (NATO).

Ukládání osobních listů /dříve/, resp. mzdových listů souvisí s problematikou důchodového zabezpečení a skartační lhůta je 45 let od ukončení pracovního poměru.

Suma sumárum. Je možné zpřístupnění osobních listů pro badatelské účely. Publikovat lze výsledky bádání, avšak v agregované podobě. Jmenovitě (textem nebo fotokopié) jen se souhlasem dotčeného nebo jeho pozůstalých. Jinak řečeno - popsat, jaké "štráfy" schytal nebohý topič (nejmenovaný) je v pořádku, zveřejnit fotokopii záznamu nikoliv (pokuta až 5 000 000 Kč). To,že v oné budově určené k demolici byly neskartované osobní listy je hrubé zanedbání povinností vyplývajících ze zákona č. 101/2000 Sb. Vzhledem k tomu, že pravděpodobně šlo o větší množství osobních údajů, je možná pokuta až 10 000 000 Kč za správní delikt (pro ČD/SŽDC/či jiného majitele budovy nebo písemností).

Děkuji za vysvětlení. Vážím si vašeho právního rozboru, což není tak běžně dostupné.
Ještě že daná osoba již dávno zemřela, pozůstalí byli odsunuti,... objekt byl majitelem protokolárně vyklizen (prázdný - bezdomovce a ci... nějaké papíry nezajímají) a předán stavební firmě, která jej neprodleně zbourala, pozemek prodán cizí firmě k výstavbě zcela něčeho jiného než dráhy. Tedy vlastně již nikdo nikde neexistuje aby se přihlásil o vlastnictví čehokoliv.

Z důvodu právně výše uvedené, se z osobních listů nezveřejnují jakékoliv údaje (byt jsou historicky-badatelky důležité a cenné) a osobní listy dál klidně spí odložené po sklepech (mnohdy i hnijí či plesnivějí) a čekají až nastane předpisová doba jejich skartace (většinou odvozem do sběru) stanovené předpisem vlastníka (nebudu jmenovat ty organizace). Aniž by byly nabídnuty nějakému státem zřizovanému archivu k uložení aby někdy v budoucnosti s nimi se mohli badatelé seznámit. Věčná škoda.

Dotaz jsem dával do diskuze o pracovních vozidlech, ale dám jej i sem.

Neměl by někdo prosím náhodou podrobnější informace nebo fotografie, ze kterých by bylo patrno, který sněžný pluh "Riga" byl dislokován v Poličce v 60. letech?

Bw_Ig: O způsobu získání těch papírů se nebudu šířit, protože ochrana osobních údajů dávno zemřelých osob před jejich potomky je nadevše (v tomhle blbým státě, který můj děda jako italský legionář pomáhal vystřílet v Itálii i v Maďarsku a na Slovensku). Ale jsem rád, že je mám - zjistil jsem např. že den po narození mého otce se děda v práci slušně ožral!

Ríšo, tebou jmenový článek jsem psal právě proto, aby se člověk nemusel doprošovat úřadu, který ho velmi často díky neznalosti zákona pošle domů, a mohl si dohledat historii v běžně dostupných údajů. Pro své bádání jsem se musel seznámit se spisovými a skartačními řády našich železničních úřadů, proto vím že osobní listy se likvidují 45 let od ukončení pracovního poměru a do doby likvidace by měli zůstat v depozitu osobních oddělení. Vůbec by neměly odcházet do spisoven nebo archivů.
Jinak mám taky pár osobních listů jako zajímavou ukázku. Zrovna tento vyrovnával stabilitu jedné skříně pod nožičkou a proto ho zapomněli vyhodit....

Moclipak se toho u nás za těch 90 let změnilo ? , řekl by Ducháček :

Naši současní ekonomové mají své vzory v historii.

Na co jsem opravdu zapomněl je poznámka o krabici v ministerstvu železnic (4659), kde jsou seznamy za války perzekuovaných zaměstnanců a penzistů ČMD / ČSD, seznamy zaměstnanců zraněných či zemřelých při květnovém povstání (hlášení od jednotlivých řsd, zpětná konfrontace s MD, jmenné seznamy s funkci, umístěním a druhem perzekuce)

Ano zdeno máš pravdu.
Právě s předpisy dráhy (stát ve státě) je to všechno jinak než by mělo být. Je škoda že to končí skartací.
Viděl jsem skartaci (drcení a lisování) několika dost vzácných osob.spisů a neměl jsem možnost byt si i jen jeden dokument vzít (a to byly údaje historické ceny a dokumentace!). Nejde o data, osoby (osobní data) ale o železniční události, děje, statické údaje, atd..
Dobrou...

Zdravím,nakousli jste zajímavé téma..Dostal jsem též několik osobních spisů zaměstnanců kteří jsou téměř jistě všichni na věčné dráze..Je to věru zajímavé čtení,navíc většinou česky-je to období cca 1935-1948.Už jenom vzhled některých tiskopisů,různá razítka atd..zajímavé jsou např.postupné proměny služebních slibů ČSD atd..Zachránila to jedna moje známá osoba při jedné z mnoha reorganizací ČD kdy se bezhlavě likvidovalo leccos..Mám obavu že naši nástupci si z elektronických médií už nic o naší době nezjistí..data nebudou..

Ano, i můj důvod záchrany byla zajímavá sbírka razítek, přípisů a služebních slibů v dané složce

ad 30. října 2013 - 09:31
-na trati 300 jde vidět v několika stanicích (Sokolnice, Křenovice horní, Holubice, Rousínov, Ivanovice na Hané) že je mazi nejvzdálenější dopravní kolejí (bráno od staniční budovy) a vedlejší manipulační kolejí podstatně větší osová vzdálenost. Jaký to má důvod?
-- V Holubicách je manipulační "šestá" první od budovy , ta poslední je služebně " pátá " , je určena pro "zvláštní určení dráhy"

A takhle to vidělo naše Ministerstvo války, které tehdy o všem na železnici rozhodovalo :

Takže pozemky se vykoupily, ale pak přišel Hitler a naše Ministerstvo války se rozpustilo a tudíž nedalo příkaz k položení kolejí.....

U58- díky moc, perfektní historická vsuvka
Máme rok 2013 a uvedená nádraží vypadají skoro stejně a do Přerova se pořád nejezdí dvoukolejně...

Jestli za ten současný stav tratě Brno-Přerov nemůže právě to zrušené a potom už neobnovené Ministerstvo války..

Před nějakou dobou jsem měl v archivu plány 1:1000 navrhované dvojkolejné hlavní trati, která v Čerčanech odbočovala z benešovské. Vedla podél Sázavy jako náhrada Pacifiku až přibližně ke Zbraslavi. Tam přešla přes Vltavu a Berounku a napojila se na plzeňskou. Fungovala by jako obchvat Prahy. Plány mohly být cca z doby kolem 1939 ale více jsem po tom nepátral. Nevěděl by někdo náhodou historické údaje - jak a proč k tomu projektu došlo a jak to skončilo ?

Zmar - něco podobného začal stavět hitler za války. Z Mokropes na Zbraslav. Ale moc toho neudělal.

Mokropsy - Zbraslav by do toho zapadaly. Už si nejsem jistý, jestli v Čerčanech nenavazovaly další koleje pro pokračování až ke Světlé. Toho se ale už spis netýkal. V tom případě by mohla trať sloužit pro odvedení průběžné dopravy východ <-> západ mimo pražský uzel. To by mělo smysl kdyby byl uzel přetížený (což asi nebyl) anebo kdyby to bylo žádoucí z politických důvodů například pro vojenské transporty ??

Z Mokropes na Zbraslav. Ale moc toho neudělal.

Zajímavé. Jsou nějaké stopy v terénu? Děkuji.

Kdyby po tom chtěl někdo pátrat, je to ve fondu MŽ I. Já jsem měl v ruce kartony 3551 a 3552 ale dodatečně jsem v inventáři našel, že je toho mnohem víc. Je to popsané jako Projekt trati Dobřichovice - Čerčany z roku 1937 !! a zabírá rozsah kartonů 3533 až 3552. Takže rok 1937 vylučuje Hitlera (ten na to mohl dodatečně navázat) a o to zajímavější mohou být důvody vzniku projektu ??

Případné pátrání v terénu by chtělo jedině se znalostí projektu, aby bylo jasné, co přesně hledat.

(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)