Dobré odpoledne všem, mám na Vás prosbu. Sháním co nejmenší elektrodynamickou brzdu z tramvaje (pro studijní účely). Nemáte prosím někdo typ, kde to sehnat? Samozřejmě z nějaké již vyřazené tramvaje. Díky moc!

Buď sháníš něco jiného, nebo nevíš, co je resp. jak funguje elektrodynamická brzda u tramvaje.

Pro doplnění : elektrodynamická brzda je způsob zapojení trakčních motorů, nikoliv kus železa s nápisem "brzda".

Jestli neshání spíš elektromagnetickou brzdu (tu, co se přicucne ke koleji). V jiném konstrukčním provedení může brzdit i nějakou hřídel, viz např.: http://www.loziska-policka.cz/elektromagneticke-brzdy-a-spojky/36 78-elektromagneticka-brzda-elb-4.html

Mám to pro kamaráda a napsal jsem mu Vaše postřehy, za které moc děkuji!

O brzdách u tramvají obecně viz: http://home.zcu.cz/~pheller/ZSDM/Brzda%20v%20KV.pdf

Kolik je v provozu tramvaji s vyzbroji TV14? Byly uz nejake vyrazeny?
Olomouc ... 2ks ... 161+152 ... brzy se budou rusit

Cogwheel: proč je tam kolejnicová brzda označená jako neadhezní? Jsem myslel že brzdí hlavně tím že se přicvakne ke koleji, ne jen výřivými proudy?
Nebo se adhezí myslí adheze kol a ne adheze brzdy?

(Příspěvek byl editován uživatelem k_k.)

Ináč to by zaujímalo aj mňa.

Logicky si myslím že pod pojmom adhézna brzda sa chápe brzda taká, ktorej činnosť je závislá od adhézie medzi kolom a koľajnicou, t.j. prenos brzdného účinku je cez kolá na trať. Je pritom jedno ako brzdný účinok vzniká, dôležité je že sa prenáša cez styčnú plochu kola a koľajnice. Brzdný účinok môže vznikať elektromagnetickým odporom (EDB) alebo mechanickým trením dvoch plôch. Prosím o opravu ak sa mýlim.

Elektromagntická koľajová brzda na tramvaji je trecia, trenie vzniká medzi "klátom" a koľajnicou. Neviem posúdiť do akej miery vznikajú u nej vírivé prúdy a ako silne ovplyvňujú brzdný účinok, každopádne vychádzam z toho že primárne brzdí mechanické trenie. Nakoľko činnosť tejto brzdy neovplyvňuje adhéziu medzi kolami a koľajnicou ani brzdný účinok nie je od nej závislý, považoval by som túto brzdu za neadhéznu. Pritom je však pravda že aktuálna adhézna situácia medzi koľajnicou a kolom má súvislosť s účinnosťou elektromagnetickej koľajovej brzdy, nakoľko jej účinnosť tiež závisí od adhézie koľajnice. "Klát" však bude brzdiť rovnako v prípade že kolá sa budú točiť aj v prípade že sa budú kĺzať, opačne to platí tiež. Preto by som označil elektromagnetickú koľajnicovú brzdu za neadhéznu.

Iný prípad by bol keby bola mechanická trecia koľajnicová brzda pri ktorej by nejaký mechanizmus vysunul akési "lyže" a mechanicky nimi tlačil na koľajnice, čím by znížil zaťaženie náprav. Natíska sa otázka či by sme takúto brzdu označili za adhéznu alebo neadhéznu. Jej účinok by síce nezávisel od aktuálnej adhéznej situácie medzi kolom a koľajnicou, ale jej použitie by znižovalo účinosť prenosu brzdnej sily klasickej adhéznej brzdy (špalkovej, kotúčovej, bubnovej; resp. elektrodynamcikej, mechanickej, hydraulickej). Neviem či sa takáto brzda dnes niekde existuje, ale vychádzam z toho že sa určite vyskytla v histórii železničnej dopravy. Naopak to či by boli kolá v sklze alebo nie by bolo "lyže" asi šumafuk.

Za krajný prípad neadhéznej brzdy možno považovať aj kotvu vyhodenú z vozidla na dostatočne pevnej reťazi.

Kotvou bych to raději nekomplikoval. I tření dostatečně dlouhého řetězu, spuštěného z tramvaje, by mělo být schopné vozidlo zastavit.
Připomělo mi to, že v minulosti se v zimě na horách dřevo dopravovalo na saních. Na příkrých svazích lesní dělník připjal řetězem za saně s nákladem dřeva ještě 1-2 otýpky jako "přídatné brzdy", jak je patrno na maličkém obrázku z pozvánky:

(lepší znázornění jsem v rychlosti nenašel)

vaclavq: Nějakých 35 kosků by mělo jezdit v Mostě/Litvínově, 2 T3 a 2 T3R (Samary) v Brně, tamtéž i 4 K2, 7 KT8D5N a 3 RT6. To je asi v ČR vše, pak je snad pár kousků v Bratislavě. Ale někdo z tamních třeba doplní (ve vyřazování bude mít Olomouc asi prvenství).

A ty jediné 2 olomoucké TV14 jsou prý od ostatních výzbrojí TV14 v ČR, mimo digitální verze TV14D na těch 3 RT6N1, snad i v něčem trochu odlišné. Proto možná prý bylo i tolik problémů s ND=delší odstavení. Možná i z tohoto důvodu je snaha se jich co nejdříve zbavit. Ta Bratislava by mě taky zajímala.

1x T5C5 ve Strasubergu
Dříve též T6A5 e.č. 0030, dnes v Bratislave.č. 7957.
Bratislava:
6x K2S (7101 - 7106)
2x T3S (7301+7302)
Košice: nic

Tu v Košiciach sa zrejme plánovalo modernizovať električky tiež, no netuším, či to mala byť práve TV14. Nakoniec k tomuto kroku nedošlo ...

Mkzb: Děkuji za výčet! A to jsou všechno klasické analogové TV14, nebo je mezi nimi i TV14D? Takže té bratislavské T6A5 ev.č.7957 TV14 tedy zůstala a nedostala "svou" TV3? Předem moc děkuji!

Pánové, mám prosbičku. Nevíte kde bych sehnal pár kousků takových těch tlačítek (a ev. i kontrolek), co mají na pultu například T3 (ale třeba taky petřínská lanovka a spoustu dalších) - nepotřebuji použitá či někde znárodněná, rád koupím nová, jen potřebuju hodit lano, kde se taková věc objedná...

Jbb: Občas se nová objeví na Aukru v sekci elektro. Tlačítka a přepínače se skládají ze "spínací jednotky" a "ovládací hlavice", kontrolka je myslím "signalizační hlavice".

Honzamhol:
V ČKD měla 0030 TV14 a 0032 TV30.
Po krachu je koupil Pars a dal do nich standartní TV3 a potom je prodal Bratislavě.

Mkzb: Děkuji! A ty 2 olomoucké TV14 alias T3M.4 ev.č.152 a 161 si již můžete škrtnout, bo již nevyjedou, a pomalu se začaly rozebírat... Ale výzbroje jsou na prodej, tak třeba je někde ještě odkoupí, a objeví se tak jinde, a nebo skončí aspoň na náhradní díly...

betakaroten A nebyla by ta tlačítka i nová? O cenu nejde, hlavně je sehnat...

Jbb: Tu fabriku v Písku, co vyráběla ta tlačítka, pohltila zahraniřní konkurence. Všechny její sklady skoupili spekulanti, aby to následně prodávali za 10x vyšší cenu.
Co se týče dostupnosti, doporučuji pravidelné návštěvy v bazarech a zastavárnách.
Konkrétně v brněnské Zlevněnce na Štefánikově ulici je občas něco k sehnání.

Elektropřístroj Písek. Jak jsem slyšel, navíc důsledně zlikvidovali všechny výrobní matrice, aby někoho nedej bože nenapadlo pokračovat ve výrobě někde v garáži, protože to by pak konkurenci jejich šmejdy nešly tolik na odbyt.

Před 13 lety byl vyhlášen konkurs na ČKD Dopravní Systémy.

Čaute, hele je na internetu někde nějaká mnou neobjevená tabulka rychlostních limitů na tramvajových tratích? Nikde nemůžu nic konkrétního najít. Nevíte o něčem?

Godynek: Každý dopravní podnik vydává předpisy pro provoz na svých tratích. Předpis platný v Praze najdeš zde:
http://www.prazsketramvaje.cz/clanky/predpis_d1-2_20120401.pdf
Myslím, že i jinde jsou tyto předpisy dostupné. Jen hledat.

kolejovky fungují vlivem uzavření magnetického obvodu. Stav kolejnice nemá na jejich funkci vliv (teda pokud není dřevěná)¨
Proto je neadhezní.

Takže kolejovka bude na naolejovaný kolejnici brzdit stejně dobře jako na suchý? To se mi nějak nezdá..

ano, bude. Magnety totiž nepůsobí na kola, ale přímo na kolejnici.

Tramvaje ČKD na naolejované kolejnici nebudou brzdit stejně jak na na suché, existují kolejovky, které jen zvyšují tlak nápravy na kolejnici a tím zlepšují adhezi při brzdění, tramvaje ČKD mají kolejovky, které zvyšují adhezi a zároveň se přisají ke kolejnici, tím vlastně se o ni třou (hoblují ji, před zastávkou jsou kolejnice více výškově ojeté) a tím tramvaj brzdí. Na naolejované kolejnici bude tedy méně brzdit, protože bude ve smyku náprava i kolejovka

Jé, tady se rozebírá středoškolská fyzika

Jmb:
Magnetky na podvozku T3 zvyšujú nápravové tlaky? To mi je novinka, o koľko ton? Ja som bol v tom že magnety sa akurát pricucnú ku koľaji a trením brzdia, a to bez vpyvu na aktuálna adhéznu situáciu náprav.

Taky si myslím, že brzdná dráha bude delší. Ano sice tam je vztah magnet - kolejnice, ale pořád tam je ten faktor, že mezi magnetem a kolejnicí je něco co umožní vozu jet dopředu i přes magnetickou sílu.

V opačném pořadí je koleno. S chrupavkou to jde jednodušeji a ten olej byl právě přirovnal ke chrupavce.

Jmb: ...existují kolejovky, které jen zvyšují tlak nápravy na kolejnici a tím zlepšují adhezi při brzdění...

To si nejspis pletete s kolejnicovymi brzdami brzdicimi prostrednictvim virivych proudu.

Má někdo tušení, kam tohle míří? Stojí na D11 směr Hradec.

Tyto tramvaje se podrobují modernizaci v dílnách DP Ostrava. Po opravě se opět vrací do Goteborgu na tramvajové tratě.

(Příspěvek byl editován uživatelem náhradník.)

Náhradník: V nějakou tu dobu již bývalých ústředních dílnách DP Ostrava, v současnosti Ekova Electric, a.s. ...

Pro zajímavost sem zase hodím nějaký náhodný výstřel jako ukázku mé snahy graficky se vypořádat s vývojem sítí MHD:

Vývoj tramvají v Liberci a Jablonci nad Nisou [momentálně NEfunguje v MS Internet Exploreru, použijte jiný prohlížeč].

Tentokrát se nejedná data pro Google Earth; v některých ohledech je to takhle snad víc uživatelsky přívětivé, i když tam není mapový podklad.

Zatím je to pořád ve vývoji, zejména není úplně dořešeno, aby se jména zastávek a dopravců měnila tak, jak mají (nehledě k tomu, že zrovna k tomu mi dost chybí údaje). A některé funkce jsou zatím jenom v mojí hlavě. I tak by to ale snad mělo být použitelné, jen někdy si server dává trochu načas (většinou by to ale snad mělo fungovat plynule).

(Zdroje: především Úzkorozchodné tram. provozy - Liberec a 100 let MHD na Jablonecku.)

Zdravím všechny! Představují vám webové stránky http://urban-trans.net
Je to mezinárodní projekt, věnovaný městské dopravě.
Web je několikajazyčný – je v češtině, ruštině, angličtině a ukrajinštině.
Základní idea webu – zveřejnění různých informaci o tramvajích, trolejbusech a metru.
Např. Ostrava
Historie: http://urban-trans.net/cz/city/116?chapter=history&sid=1209
Vozový park: http://urban-trans.net/cz/city/116?chapter=rs&sid=1209
Linky: http://urban-trans.net/cz/city/116?chapter=routes&sid=1209
Interaktivní mapa dopravy: http://urban-trans.net/cz/city/116?chapter=map&sid=
Fotogalerie: http://urban-trans.net/cz/photo/#!/p=0&c=7&ct=116&gt=list&cat=1,3
Kdokoliv se může stát členem projektu, registrace je zdarma.
S pozdravem, Kolja

A má nějaký smysl vytvářet dublicitní seznamy? Existují např. seznam a řada zahraničních seznamů...

mikolalex - záslužné, ale nesmí tam být nesmysly, jako např "První elektrifikovaná trať úzkorozchodné tramvaje byla uvedená do provozu v Ostravě v roce 1904."
Nevím, kdo vkládá údaje, asi není z Ostravy, mělo by se jim pomoci
K zamyšlení: neuvádět město Ostravu, ale aglomeraci Ostravsko a rozlišit jednotlivé systémy (i v časové ose)

Ohledně ostravské aglomerace je velký znalec historie tamní MHD jistý ing. Mitáček. Je to už pán v letech, momentálně se zotavuje po operaci - tudíž by teoreticky mohl mít čas na voloviny. Vhodný kontakt na něj ale nemám.

Díky za odkaz, zajímavý zdroj.
Urbantrans liší z této stránky na toto téma a funkčnost.
V databázi válí Urbantransi lze také zveřejnit informace o trasách, články o modely kolejových vozidel, publikovat články a tématické galerie (např. http://urban-trans.net/cz/galery/29 ), je pohodlné vyhledávání fotek a kolejových vozidel. Také Urbantrans, jak jsem řekl, je mezinárodní projekt.

Jak Ostravě, fungovalo to naše strana Radim, žije v Ostravě a zná historii dopravy ve městě. Ale samozřejmě, že by mohl být špatný, může být informace nepřesné. Můžete se zaregistrovat na webu a opravit jej. Urbantrans jako Wikipedie, mohou všichni účastníci upravit informace na této stránce.
Myslím, že můžeme oddělit úzkorozchodnou tramvaj systém.

Omlouvám se za případné chyby. Přeložit do České automatického překladu.

mikolalex - nebo tento údaj
trolejbusy v Brně
trolejbus nepatří brněnskému Dopravnímu podniku, ale je ve státním Technickém muzeu v Brně, které má s Brnem společné jen to, že v Brně sídlí jeho hlavní budova

Čau, potřeboval bych poradit.
Získal jsem Apex DT01 z Prahy.
Myslíte že by šel zprovoznit? (aby svítil displej, popř. aby tam byla nabídka nakódování)
P.S. - jde to spojit s PC?

Díky za každou informaci

Dobrý májový den. Mám dotaz, v novějším filmu Láska je láska (2012) je záběr na nové přemostění přes Vltavu. Koukal jsem na letecký snímek hlavního města, kde to je prosím a co tam jezdí?

To není Vltava, ale jezírko na Lužinách. Možná má i nějaký název, nevím. Nejbližší ulice pro vyhledávání: Pod hranicí, Modrá, Jeremiášova... A jinak je to zakrytý most metra B mezi Hůrkou a Lužinami.

Díky, už to vidím Nepomucký rybník u sídl. Nové Butovice. Samá nová zástavba

Zábrzdné zkoušky tram.vozu ev.č. 500

http://youtu.be/Wn7Jhb5fWig

Muzeum DP Praha - Vozovna Střešovice

http://youtu.be/HUCfxcaGgII

Dratenici s autem
http://youtu.be/gTaeDKPwwLI

Dnes v otázkách jeden bílý límeček prohlásil,že "chcete mít v Praze nové tramvaje? Zvedneme vám jízdné." Jak jednoduché!!!

Zajímalo by mne, jak velké proudy procházejí běžnými tramvajovými vozidly v ČR, alespoň přibližně. Děkuji.

Trakcnimi obvody 1000-1200 A.

Upravím ranní info - Pochopitelně myšleno u vozidel velikosti 2T...
Sóla mají maximum na cca 520-600 A.

Chystám se v září do Paříže a četl jsem něco o muzeu městské dopravy. Nemá někdo konkrétnější info, než že se nachází ve čtvrti Saint-Mandé. Díky

Čaute, hele nemáte někdo odkaz na webovou adresu, kde byly prototypy tramvají (teď nevím jestli Tatra nebo Škoda). Jednou tady byl odkaz, ale teď ho nemůžu vůbec najít. Kdyby se teda našla nějaká dobrá duše, která by ten odkaz napsala sem. Díky

Nějaké "prototypy" Tatra máš tady...

Zdravím, chtěl bych se na něco neobvyklého zeptat, ale nevím kde, tak to zkusím tady. Zajímala by mě elektroinstalace posledních před T tramvají a vleků (ponorka, krasin a trabuka...).
1. předpokládám, že vozy neměly baterie?
2. pro osvětlení (vnitřní/vnější) se používá nižší napětí, které se získávalo ze srážecího odporu?
3. vnitřní osvětlení se "zapínalo" nasazením sběrače na trolej?
4. pomocí spojovacího kabelu mezi motorem a vlekem se ovládala solenoidová brzda vleku a světla?
5. mohla se nějak (př. elektricky) dorozumívat průvodčí z vleku s řidičem? Domnívám se, že trabuka měla ve vleku stanoviště průvodčího.
6. jak se (ne)řešil odjezd soupravy, např. v Praze vlek+vlek+, ze zastávky se 3 průvodčími? Jako na dráze?
Děkuji

demon3: Jojo, to sem hledal. Moc díky