Pavouček: Mám ta to, že na úplném konci provozu trolejbusů jezdilo vše až na Stadion jih (tehdy linka 51).

Borovička: Ano, máte pravdu. Jednapadesátka jezdila opravdu ke Stadionu všem spoji. Já jsem to možná špatně formuloval. To ta původní linka 53 jezdila dříve v delších intervalech, nežli bylo jinde v Praze běžné a až nahoru nejel každý vůz. Proto to vedení bylo trochu méně ošoupané.

Jako malý kluk (ještě před rokem 1960) pamatuji, že původní 53 v neděli (soboty byly pracovní) jezdila pouze v úseku Petřínské sady (dnes Švandovo divadlo) - Hřebenka.

Vzpomenete si kde to ta třiapadesátka dole točila?

Nippy: při jízdě ze Hřebenek byl výstup frekvence v pravidelné zastávce (stejná jako dnešní 176 Švandovo divadlo), trolejbus pokračoval kousek po pravidelné trase ulicí Elišky Peškové, doleva do ulice Malátova, doleva do ulice V Lesíčku, doleva do Vodní a na pravidelnou trať. Nástup byl ve stejném místě, jako je dnes 176 směr Stadion Strahov.
Smyčka byla využívána zejména při spartakiádním provozu.
Smyčka u strahovského stadionu se jmenovala Stadion-jih.

Jo tak tohle byla ta "spartakiádní smyčka"? Já mám v těch stopách kolem Újezda hrozný guláš...

Ano, tohle byla "spartakiádní smyčka". V oblasti Újezda ještě byla pravidelná smyčka pro linku 59:
příjezd od V. Chuchle Zborovskou (Zborovská tehdy nebyla jednosměrná), vlevo do Petřínské (taky nebyla jednosměrná), vpravo Újezd, vpravo Plaská (tam byla výstupní a nástupní zast. Újezd), vpravo Zborovská a dál rovně směr Velká Chuchle.
Mezi Zborovskou a Elišky Peškové byla i manipulační stopa (jen pro tento směr), ale už se nepamatuji, zda vedla ulicí Kořenského nebo ulicí Pavla Švandy ze Semčic.

Pokud vlastníte knížku Trolejbusy v pražských ulicích, doporučuji podrobně si prohlédnout obrázky na straně 153 dole, kde je vidět průjezd spartakiádní smyčkou, do které bylo napojeno i opuštěné torzo tratě bývalé linky 59 poté, co byla zrušena bloková smyčka Újezd, která před tím ještě dočasně posloužila i lince 51.
Obratišť pražských trolejbusů bylo tolik, že by jejich historie vydala na samostatnou publikaci. Znala je doslova každá linka. A teď myslím nejen koncové a nácestné smyčky opatřené či neopatřené výhybkami, ale i různá pomocná trolejová zařízení v podobě kusých oblouků, rovných stop či trianglů, někde využívajících sklonových poměrů, jinde vyžadujících pomoc další osoby, která se za jízdy "pověsila" na provazy sběračů apod. V každém trolejbuse seděl průvodčí, takže manipulace se sběrači v klidu nebo za jízdy, jakož i přestavování ručně ovládaných výhybek, nebo dokonce překonávání železničního přejezdu Krejcárek v době, kdy už tam chybělo to slavné trolejové křížení, nebyl problém. Když pak nastal nějaký dopravně technický zádrhel nebo když centrum Prahy rok od roku více blokovaly prvomájové oslavy, jezdily trolejbusy dál a otáčely se na nejrůznějších k tomu upravených místech, a to i při svých tradičně krátkých intervalech.
Ostatně v prvních služebních předpisech pro trolejbusovou dráhu v Brně byl podrobný návod, jak se s trolejbusem otočit kdekoliv na trati bez pomocných trolejových zařízení. Takže i bez náhradních agregátů, baterií či superkondenzátorů bývala trolejbusová doprava velmi pružná. Zkuste dnes v Praze, a nejen tam, couvat s 12 m vozidlem bez asistence policie (nebo Otíka Rákosníka ) někam do hlavní ulice samospádem nebo zatarasit na několik minut někde celou vozovku při popojíždění vpřed, vzad, vpřed ... při několikerém překládání sběračů.

V nedávno zakoupené "vložce do šanonu" o historii pražských trolejbusů je reprodukován historický plánek, z kterého je patrné, že i na konečné první trolejbusové trati v Praze u sv. Matěje měl být triangl. Trolejbusy v pravidelném provozu se tam také měly obracet couváním přes vozovku (tehdy klidnou). V průběhu projektování ale bylo rozhodnuto o smyčce.

Cogwheel: U Matěje si točení couváním vyzkoušely později autobusy na lince 131. Na počátku provozu, kdy 131 posilovala 125 v úseku Sv. Matěj - Revoluční.

Projekt s trianglem U Matěje (viz detail na obrázku) nese razítko s datem 28. XII. 1934. Trianglem mělo být původně vybaveno i ukončení tratě U Zdravotního ústavu.

Projekt z května 1936 už má U Matěje točnu. Druhý obrázek ukazuje projektový návrh z června 1938 na připojení tratě Sv. Matěj - Bubeneč. Tehdy to ještě bylo pro levostranný provoz. To připojení nakonec nějaký čas existovalo, ale jak už tady bylo řečeno, bylo to mnohem později a vypadalo to jinak.

ale už se nepamatuji, zda vedla ulicí Kořenského nebo ulicí Pavla Švandy ze Semčic.

Stopa vedla ulicí Kořenského, ještě tam jsou stopy po růžicích a dokonce zachovalé růžice na tom kachlíkovém funkcionalistickém baráku, co v něm kdysi bylo kino Arbes.

Antar: díky za upřesnění.

Tady je to pěkně vidět.
Rychlík z Ostravy.

Já tyhle pro mou generaci téměř sci-fi záběry na notoricky známá místa prostě zbožňuju...

Obrázek je to krásný.
Velice matně si vzpomínám, že jsem jednou jedinkrát jel po této manipulační spojce, ale už nevím, při jaké to bylo příležitosti.

Nippy: udělám malou reklamu. Něco jsem zaslechl o knížce ze serie Zmizelá Praha na téma trolejbusy, a patrně bude dvoudílná. Tam bude podobných fotek něúrekom.

Kniha se snad objeví už brzo, třeba tady už je a píšou, že vyjde teď 3.12.(?)

A určitě doporučuju pár let starou fotoknihu Trolejbusy v pražských ulicích, jistě se dá ještě sehnat...

Tak kniha Zmizelá Praha-Trolejbusy a trolejbusové tratě je už v prodeji - jsou tam docela zajímavé dosud neznámé fotky, a to jak záběry trolejbusů, tak záběry ulic bez trolejbusů, třeba jen s trolejovým vedením, ale o to cennější, protože konečně víme, jak to tam tehdy vypadalo. Ale je tam i dost fotek, které již známe odjinud, např. za zmíněné knihy Trolejbusy v pražských ulicích. Ale už teď jsem zvědav na 2. díl.

Jinak - zase mi to nedalo, a na svém webu, konkrétně na http://www.trolejbusyvpraze.net/tb_navrh_linky.htm jsem zase cosi nového spáchal, překopal jsem jak síťové varianty, tak i všechny varianty oblastní a místo toho udělal 16 variant už rovnou s linkovým vedením trolejbusů. Jsou tam některé nové věci, např. trolejbusová trať Libockou ulicí atd. Návazná doprava bude až později. Takže můžete studovat a kritizovat.

Zdravím
Mohla bych se vás zeptat, proč DPHMP nezavede znovu trolejbusové tratě v Praze. myslím si že by to nebylo zase tak nákladné.Mohly by zajišťovat dopravu okolo centra Prahy.

Mohla bych ještě vědět jaký byl důvod,ukončení trolejbusové dopravy v Praze.

novterezka:
jako v ČB a Dc- vládní nařízení, levná nafta, spolehlivé, snadno ovladatelné autobusy, odmítavý postoje tehdejšího ředitele(?).
Aneb zde je vše v kocke.
Trolejbusy v Praze

kdysi sem slyšel že trolejbusy skončili pro svojí nevyužitelnost coby evakuačního prostředku ... jo studená válka tehdá zuřila...

Martin 100:
Ano, tak to bylo. I to byl jeden z důvodů, proč pražské trolejbusy dopadly právě takhle.

Je to trochu dojmologie, ale připadá mi, že poválečný a hlavně poúnorový rozvoj trolejbusů v Praze vykazuje povážlivé rysy nepříliš promyšlené a nepříliš důsledně naplánované "hurá akce", která nebyla účinně zkoordinována s jinými dopravně-stavebními projekty. Zdá se rovněž, že celý systém byl ušit jaksi horkou jehlou a poté neúměrně zatěžován, což brzy přineslo své plody. Následné rozčarování pak v kombinaci s dalšími faktory a především díky nově dostupné alternativě v podobě moderních autobusů vedlo k rychlému utlumení trolejbusové dopravy.

> Nippy: Možná by se vše vyvíjelo trochu jiným směrem, pokud by Praha, během poválečného rozmachu trolejbusové sítě, šla stejnou cestou jako Plzeň (Zlín a částečně Brno) a důsledně užívala systém trolejového vedení s pružnými závěsy a podvěsnými výhybkami a kříženími dle švýcarského vzoru od firmy Kummler-Matter.
To by mohlo přinést menší opotřebení pevných zařízení zvlášť vytížených tratí (Vysočany, Čakovice i Waltrovka) vlivem nižšího potřebného přítlaku sběrače na trolejový drát.

V nové knize Trolejbusy a trolejbusové tratě se pan Arazim zmiňuje o problematických kříženích
(tramvaj x trolejbus), montovaných po nástupu pantografů a množství jejich defektů -
viz tato fotka T3 z Nábř. Karla Marxe jen kousek od křížení s TBUS tratí z Libušiny ulice
Demontáž těchto křížení (v souvislosti s rušením celých trolejbusových tratí) byl vlastně v té době "úspěch"
pro snížení počtu takových závad.

A ač je v současné době podvěsný systém mírně zatracován, tehdy by tyto problémy elegantně vyřešil.
Kromě jiného trolejbusová "Mekka" - Salzburg je na tomto systému založena a zdejší vozy nejsou vybaveny stahováky sběračů, neboť tamní DP si je svým vrchním vedením absolutně jistý.

Tramvajak: I v Brně urvali hned před zahájením trolej na křížení s tramají, ale tentokrát trolejbusem. Problém nakonec vyřešili zahnutím sběračů.
Zbytek republiky jel na pevný závěs ještě 20 let a provozů se zrušilo minimum. Vždy za zrušením stála ochota vedení daného DP.
A takový Szeged je dělán zase Elektrolinem a jejich vedení snese snad nemožné. Jinak Bdapešť na ZIU 9 taky zrušila stahováky a nezažil jsem tam výpadek, ač vedení nebylo nejnovější a styl jízdy, no občas i to "prase" dost zaostávalo.

Tramvajak14: Nově vydanou knihu páně Arazima mám a na tuhle zmínku jsem v ní nenarazil, můžete to prosím upřesnit?

Jinak musím říci, že kniha je to dobrá a plná zajímavých obrázků, ale přesto se nemohu ubránit zklamání z pro mě těžko pochopitelného odporu autora k barevným fotografiím, kterým byla poznamenána i dřívější publikace "Trolejbusy v pražských ulicích". V této knize je problém výslovně adresován s odůvodněním, že čb fotografie "k této době tak nějak patří". To je sice klidně možné, ale barevné fotografie na druhou stranu dokážou lépe zpřístupnit onu živoucí, každodenní, nenalíčenou realitu, o kterou by v dokumentárních/historiografických publikacích mělo jít především. Myslím, že stará Praha a její trolejbusy v sobě mají dost kouzla i bez přikrášlování a málo vhodného sentimentalismu... Je to škoda a to tím spíše, že obdobný přístup lze očekávat i u dalšího dílu.

Nippy: je to tam, taky jsem to četl. Ale teď to nemůžu najít.

Je to sice možná škoda, ale je to autorovo právo. Máte-li jiný názor, můžete vydat knihu vlastní.