Když je podvalníková jáma, jak je to řešené u podvalníků, logicky jinak, ale jak, jako rampa, viz. z úzké na normál, nebo je na to nějaká jiná finta, co já vím ze všech německých úzký je to řešeno rampou, bohužel jsem si to nenafotil Jsem si jistý, že na Drážďanské (té kratší je rampa, ale na stopro to říct to nemůžu).

(Příspěvek byl editován uživatelem M.120_421.)

V Sasku se používaly hlavně podvalníkové vozy, takže v Drážďanech/Radebeulu i Freitalu/ se používaly rampy.

Včera jsem se zajel podívat do Gmundu na otevření nového provozního centra. Nic proti ničemu, ale k dokonalosti chyběly už jenom Hašišbedny, které by se zde krásně vyjímaly ( třeba je JHMD vymění za zdejší motory ). Jak nástupiště, tak depo jsou ve skutečně velkém stylu, ale slušely by spíše novým jednotkám na Mariazellbahn. Pozitivum je, že všechna provozní vozidla, včetně většiny vozů budou celoročně pod střechou, ale parní Mh zde působí jako z jiného světa. Pro příznivce nostalgie je škoda, že staré zázemí včetně podvalníkových ramp je již definitivně odříznuto od ostatní sítě a celé gmundské depo je definitivně prázdné. Redukováno bylo i kolejiště v Gross-Gerungs a dle nového JŘ končí většina vlaků už v Langschlagu. Z pohledu české nostalgie, kde se obrací každá koruna, se člověk jenom diví, kde se mohou sehnat tak obrovské peníze na stavbu takovýchto center, na tratích, kde už definitivně nebude žádná nákladní, ale i normální pravidelná osobní doprava.

Marian P,

Ad pal - Gmuend - pokud jde o rozsah provozu, tak s vámi nelze souhlasit, vlaků opětovně přibývá, a není pravda že se zkracují do Langschlagu, naopak, oproti minulým sezónám jsou protaženy vlaky minule končící ve Waitře, takže o redukci nelze hovořit!! A počet vlaků jedoucí do GGerungs zůstal nezměněn.

pal:
je třeba najít (případně nechat vytvořit)vhodnou kapitolku v nějakých těch evropských fondech.

Před pár lety...

Neco fotek ze Zbysova kveten 2014

Druha cast:

Něco málo z Gmündu

Další úspěchy u našich sousedů

Me video ze Zbysova: http://www.youtube.com/watch?v=dhfrcV1przE

Něco malinko z Nizozemska.V zábavním parku Efteling existují dvě drážky.Jedna "velká" o rozchodu asi 600mm a délce 3,6 km začíná na nádraží na prvních fotkách (hala, pohled zvenku(



Další je zastávka,kde koleje odbočují do depa(nepřístupné) a stojí před ní tato krasavice.



Traťovou službu vykonávala tato kráska


No a místní přejezdy a něco z trati.


Pak následuje "malá" drážka.Paradoxně má větší rozchod- tipuju 760 mm o délce odhadem 200 - 300 m.Jde spíš o takovou hračku,protože se na ní jezdí na těchto "mašinkách" ,asi šlapacích,nevím,drážka nebyla v provozu
\


(Příspěvek byl editován uživatelem robertcert.)

Výstava PŽ 17.5. 2014.

Na tomto odkaze (spodek stranky) jsem se dovedel o Zahradni zeleznici Malenica v Trstie na Slovensku: http://www.vlaky.net/online/diskusia/tema.asp?id=230138&page=2&li st=2 Kdo vi o ni vice? Jaky ma rozchod a jaka vozidla se tam vyskytuji? Podle mapy by to melo byt na zapadnim Slovensku: http://www.mapy.cz/#!x=18.449593&y=49.038521&z=11&d=ward_19575_1&t=s
Diky Kwasi

Kwasi: Citace z vlaky.net:

Trstí je v okrese P.B. a a je to kousek od obce Pružina.
Odbočuje se tam za obcí Visolaje . Trať je budovaná na soukromém pozemku,
má rozchod 600mm a vozidla jsou vlastní stavby:Služebák,osobní a nakladni.
Dale pak výklopná lora a plošiňák.Zajimave vozidlo je úzkorozchodný fúrik na
rozvážení štěrku.Trať má zatím asi tak 300 m , 3 veksle , točnu a male depo.
Zajimavostí je úrovňové křížení trati vlastní konstrukce.Majitel by rád koupil
nějakou provozní BNku či BNDčko což je dnes již problém.Jediná věc která se
mi nepozdává je použití nárazníkú,středové spřáhlo by v ostrých obloucích
chodilo lépe....

http://www.vlaky.net/online/diskusia/tema.asp?id=230138&page=1&li st=2

Úzké povídání o velkém Semtíně

Semtín je velké tajuplné místo západně kousek od Pardubic, tvořené třemi rozdílnými továrními
celky - Rybitví je pravoúhlý rastr ulic a výroben z II. světové války a následujících budovatelských let,
Synthesia - industriální poklady a perly z let předválečných a
Explosia - fabrika ukrytá v hlubokém lese mezi stoletými duby a často i pod zemí.
K jeho historii patří od samého počátku kolejová doprava, do padesátých let také úzkorozchodná s neznámými? stroji a rozchodem 680 mm,
v současnosti v nejodlehlejší části Explosie občas dělník ručně tlačí vozík drážky pár set metrů mezi výrobnami.
Úzkorozchodná síť byla velmi rozlehlá, spojovala kilometry od sebe vzdálené budovy a sloužila i k dopravě podnikových hasičů a jejich techniky.

Kromě samotné Explosie je nejvíce pozůstatků sítě nedaleko přejezdu vlečky mezi Semtínem a Rybitvím, kde jsou budovy truhlárny a dílen.
Ty fungovaly už před vznikem továrny na umělé materiály UMA (1940) kam se začlenily a byly spojeny se Synthesií/Explosií úzkorozchodkou.

V tomto vlákně se už objevilo několik fotek z těchto míst, ale nyní voda a těžká auta odkryla
výhybku ukrytou pod asfaltem - takto jsou kolejky zalité v půlce továrny.

Odbočující větev po mostě přešla potok a překřížila seřadiště vlečky.

Přímá větev vedla kolem dílen, kde dnes "slouží" k přivaření zábradlí a pak na jejich dvůr a k dalším budovám Umy a Explosie.

V celém areálu jsou nádherné budovy z cihel, bunkry
a jedinečná tovární zákoutí, bohužel všude platí přísný zákaz focení a mnoho míst už bylo zdemolováno.

Areál UMY je rozprodán podnikatelům, zažil i úmyslné žhářství a megalomanské přestavby, z nichž časem sešlo.

V lesích narazíte na kolej v cestě, která pokračuje vegetací stovky metrů, aby se náhle ztratila pod nánosem hlíny.

V Rybitví při odstranění valu kolem krytu civilní ochrany se odkryly koleje, použité zde při jeho stavbě.

Historie podniku má mnoho bílých míst a vzhledem k všeobecné neúctě a až záměrnému ničení starých památek a archivů
se je už asi nepodaří objasnit - vždyť 10 000 "předrevolučních" zaměstnanců (dnes do 2 000) a vývoz třetiny výrobků, velmi
kvalitních a s čs. patenty do západních zemí s miliardovými tržbami se v současné době nehodí a nezapadá
do "určených" nálad společnosti. Miram

Semtín je velké tajuplné místo západně kousek od Pardubic
Ty začínáš jak v pohádce ... škoda že šance oficiálně ho zdokumentovat je malá a hlavně pro spoustu věcí už je pozdě.

úzká v Explosii začíná hlášením z 07/1921 - stavba závodní úzkokolejky v závodě C (továrna na dynamol) a L (továrna na černý prach), rozchod 680 mm, délka 4500 bm, kolejnice 9 kg/bm – nákup vyhybek, kolejnic ; pražce vlastní
A zprávou o předání materiál z továrny Dynamit Nobel (Bratislava). Stroje převzaté do 1.11.1922
-materiál polních drah : 3810 m kolenic (1 metr 42 Kč), 30 vyhybek (kus 900 Kč). 2 točny (kus 1000 Kč), 4 vagony (kus 2000 Kč), 5 plechů pro točny (kus 900 Kč)
Také bylo zajímavé barevné rozlišení vozíku -
R&K -12/1923 – nabídka dvouetážových vozíků pro přepravu bezdýmného prachu s bronzovými koly o průměru 250 mm, nátěr fialovou barvou a označen pílým písmenem B, cena 4495 Kč ; dále 2 skříňových vozíků pro dopravu nitroglycerinu a bronzovými koly o průměru 290 mm, nátěr světle fialový s písmenem B, cena 3955 Kč
tyto dodala Ferrovia -12/1925 – dodány 2 plošinové vozy na dopravu kyseliny dusičné o nosnosti 1000 kg o rozchodu 680 mm, nátěr žlutý (tmavý okr) a bílé písmeno H (oddělení) ; jsou stejné jako byly dodány v roce 1923 s ocelovým odpérovaným soukolím
-08/1925 objednány 2 transportní plošinové vozíky s bronzovými koly o průměru 250/290 mm ; plošina 1,5 x 1,0 metr
-07/1925 objednáno 1000 m trati o výšce 65 mm o váze 7 kg/bm, přenosné vyhybky o délkách 5 a 6 metrů, rozchod 680 mm
-12/1928 – firma Ebert Praha dodala motorovou stříkačku, pošlete nabídku na úzkorozchodný podvozek kam půjde se stříkačkou najíždět

válka se blížila a bylo potřeba masivně stavět -08/1937 – poptáno 4000 bm kolejnic (trati, tzn. 8000 bm kolejnic) 55/7 , 6 točnic , 15 L a 15 P vyhybek o délce 5 m (R-10,68 m) , 4 L a 4 P vyhybek o délce 6 m (R-15 m) , 1 symetrická vyhybka o délce 5 m , 1 symetrická vyhybka o délce 6 m , 10 kiplor 0,75-1,00 m3 , 2 plošinové vozy nosnost 2 t , 1 plošinový vůz nosnost 5 t , 1 plošinový vozík traťmistrovský

K velmi zajímavým informacím o Semtínu si dovolím doplnit stejný plán, jako nahoře, ale v barvě a v plném rozsahu.

Zmar: Tvůj plán je staršího data, například ještě není zakreslena dole větev ke stáčení RK podél silnice a nahoře není výměna a remíza vlečky 1435 mmm. Přesto díky

Část archivu Synthesie a Explosie je ve státním archivu v Zámrsku a je zčásti přístupná. IMHO tam bude leccos k nalezení, ale jsou toho desítky metrů. Nicméně pokud má někdo dostatek času, může to zkusit...

Clanek z Vychylovky: http://kysuce.sme.sk/c/7204523/historickym-vlacikom-sa-zatial-na- oravu-nedostanete.html

ad Tass - data mnou uvedená jsou právě z písemností uložených v Zámsku. Bylo by jich určitě víc, ale není čas.

Pár videí z dačické úzkokolejky:

https://www.youtube.com/watch?v=z8AJ2bslJG8

https://www.youtube.com/watch?v=_Eg_Ka9ueFA

https://www.youtube.com/watch?v=K2vV5uZBr9s

https://www.youtube.com/watch?v=CDC--cl5ATs

https://www.youtube.com/watch?v=TIpY_yIs_L0

https://www.youtube.com/watch?v=aUxRH6WJDMk

https://www.youtube.com/watch?v=IRNLvnuLF4E

K Synthesii: drobných dopravně zajímavých staveb bylo v areálu spousta. Třeba v ose červené čáry na obrázku 1 vedla krátká nákladní lanovka. I po jejím zrušení stál v dolní stanici dlouhá léta "zaparkovaný" vozík. Na baráku kde jsem kdysi začínal zase v posledním patře vedla nekonečná oběžná lanovka s vozíky na materiál, dopravovaný tam z přízemí řetězovým korečkem. A za jedním provozem v Rybitví byl kousíček "širokorozchodné" drážky, po kterých se na vozíku posunovaly na místo pod násypku velké vany složené z aut (na obrázku 2 osa drážky zvýrazněna červeně). Krátké kousky úzkých manuálních drážek byly na spoustě míst...

To na prvním obrázku (nyní se právě demoluje) byl vlastně sklad kovových pilin s jeřábem a lanovkou, později pásem se piliny dopravovali nahoru nad kotel
jako redukční činidlo k výrobě anilinu a nitrobenzenu, v této části fabriky byl zákaz jízdy na kole kvůli defektům Ale spíš to patří do vlákna vleček, protože se piliny vozili v Easech

HU uzkokolejny vlek z tramvaje na lesni draze: http://www.youtube.com/watch?v=n1wnIBGjVpo&feature=youtu.be

V Milovicích vzniká uzkokolejná železnice 760 mm - http://www.tankodrommilovice.cz/aktivity/uzkokolejna-zeleznice/

Ty Milovice se tu už probíraly, řada rozestavěnou drážku navštívila poslední víkend v dubnu, kdy do Milovic jezdily "žabotlamy" při příležitosti jejich 50. výročí. Viz archiv tohoto vlákna z konce dubna.
ad Kwasi: Ten původně tramvajový dvounápravový vlečňák, kterému pouze zúžili rozchod pro provoz na 760 mm úzkokolejce Szob - Márianosztra, se asi moc neosvědčil: z několika získaných tram. vleků byl takto upraven jediný. Ostatní (nerekonstruované) vlečňáky možná dosud chátrají u úzkého depa v Szobu. Možná, kdyby raději místo ponechaného dlouhého rozvoru dostal podvozky, měl by jistě lepší jízdní vlastnosti (to by ale byla dost komplikovaná rekonstrukce - spodek původního tram. vleku je určitě slabě dimenzovaný).

Po stopách svážnic a úzkokolejek v magnezitové bani Dúbrava (SMZ Jelšava).
V bani Dúbrava se těžil magnezit lomovým způsobem a k jeho dopravě do magnezitky na Teplej Vodě se používala soustava úzkokolejek a svážnic. Horní svážnici na Dúbravě postavili Uhři v roce 1905 (rozchod 1435 mm, pro protivážný vozík 900 mm, délka 281,4 m, max. 490 ‰, výšk. rozdíl 133,6 m). Dolní svážnice pochází z roku 1922 (rozchod 1435 mm, délka 412 m, max. 329 ‰, výšk. rozdíl 103 m), spolu s ní postavena úzkokolejka do magnezitky (2,9 km, 760 mm, parní pohon, max. 50 ‰, odbočka úzké do baně Jedlovec zůstala nedokončena).
Po svážnicích se pohybovaly klínovité podstavné vozy, dopravovaly dolů 2 - 3 naložené úzkorozchodné vozíky, prázdné nahoru. Na dolní svážnici se dva vozy míjely na výhybně uprostřed, na horní svážnici tvořil protizávaží plochý protivážný vozík, pohybující se po 900 mm koleji uprostřed normální koleje. Obě svážnice na sebe nenavazovaly přímo, horní stanici dolní svážnice a dolní stanici horní svážnice dělilo několik desítek metrů vrstevnicové drážky. Na horní svážnici byly dvě mezistanice, od nich a od horní stanice vycházely vrstevnicové drážky do lomů (tunely) nebo na odvaly. Systém zanikl při přechodu na hlubinnou těžbu (nejspíš 60. léta).
Z úzkokolejky do magnezitky je dnes nezajímavá rozšířená cesta pro nákladní avtomobily, používaná jimi v úseku ze závodu po tunel do nitra hory. Na svážnice se podíváme...

Dúbrava II

Dúbrava III

Dúbrava IV

Dúbrava V.

Dúbrava VI

Dúbrava VII, dokončení

Angličan na 600 mm
http://www.schmalspur-ostwestfalen.de/index.php?nav=1408385&lang= 1

V Recku zase meli ve Volosu trojsplitku 600/1000/1435mm: http://www.steane.com/photos/phgroup.php?g=10#p761 ; http://en.wikipedia.org/wiki/Pelion_railway ; http://www.digplanet.com/wiki/Pelion_railway

Na anglicke zahradni uzkokolejce Statfold Barn rail zase maji splitku 610/762mm a kousek i s normalnim rozchodem. Jinak tam maji zajimavou drezinu z Landrovera, rozchod asi 610 mm

Mym sotosnem je muzejni draha se splitkou 610/760/1000/1435 mm, z normalnich kolejnic (S49 apod.) a jednou kolejnici spolecnou pro vsechny rozchody. Je muj navrh realizovatelny, zejmena cast 610/760mm? Predpokladam, ze by byly komplikovane a drahe vyhybky? Diky Kwasi

Jeste jsem zapomnel na odkazy:
GB Statfold Barn Railway: http://www.geoffspages.co.uk/raildiary/statfold10.htm ; http://www.railbrit.co.uk/location.php?loc=Statfold%20Barn ; http://www.joenemethengineeringltd.co.uk/Special%20projects.htm ; http://www.focustransport.org.uk/mem07.aspx ; https://www.flickr.com/groups/2267514@N22/pool/ ;
GB Welsh Highland Railway: http://www.whrsoc.org.uk/WHRProject/superpower11.html

Ad Plzenecká_ž:
Moc pekne kolejiste prumyslovych/polnich drah mají ve Frankfurtu:
Anglican a trojcestna vyhybka
A taky mají moc peknou Malletku na 600mm!
DKA

V sobotu 14.6.2014 se koná ve Zbýšově Modelářský den. U přílezitosti jízd na zbýšovké dráze budou k vidění modelové kolejiště různých měřítek od H0e až po LGB, statické exponáty a tramvajové kolejiště velikosti H0, model maďarských úzkokolejek v H0e a mnoho dalšího.

Madarska uzkokolejka Szob: Podle meho madarskeho kamarada je fotka tramvajoveho vleku z videa ze zkusebni jizdy: So it was a test ride with passengers. They haven"t any official regulation from the traffic authority yet.

Upřesním, že s bytelnějšími vagony už tam několik let úspěšně jezdí (pro veřejnost, dle JŘ). Ale ten původně tramvajový vlečňák (a jeho nepříliš zdařilá úprava pro úzký rozchod), to podle mě nebyl dobrý tah.

Fascinující drezínový provoz na 600 mm trati, která dříve sloužila k dopravě při těžbě zlata v nepřístupné džungli na Sumatře

http://www.internationalsteam.co.uk/tales/indonesiatales01.htm
http://eefphotographic.wordpress.com/category/uncategorized/
http://www.okinawan-lyrics.com/2013/01/molekpulau-sumatra.html



Další odkazy se dají googlit pod heslem "Lebong Tandai"
Tady ještě jedno historické video:
https://www.youtube.com/watch?v=yAotFg9uzck#t=153

Edit: Jestli jsem to dobře pochopil, tak ty drezíny jsou jediné spojení se světem pro vesnici Lebong Tandai, což je jedna z vesnic založená za účelem těžby zlaté rudy. Na podzim 2013 tam byly povodně a trať byla poškozena. Jestli to opravili, nevím.

Začalo to tímto videem: I like Gemenc. Takový normální pracovní den. A protože ani ve starších diskusích jsem zde nenašel adekvátní odkaz na úzkou Gemenc, začal jsem to zkoumat. Musím přiznat, že odkaz na originální video, které jsem musel stáhnout, mne dostal ještě víc, než na Youtube pro jeho „hudební podmaz". Domovská stránka samotného Gemence nenabízí v rámci zájmů o úzké příliš mnoho informací, kdo se v té maďarštině má vyznat, ale vše potřebné lze nalézt na Maďarských stránkách úzkých (Kisvasut = úzké), včetně aktuálních jízdních řádů Gemence pro tuto sezónu, i docela rozsáhlou fotogalerii, včetně technických údajů. Pokud se tam vypravíte, nezapomeňte si zjistit před cestou i stav výskytu moskytů zde v menu vlevo dole! Jestli naleznu více síly, asi se tam někdy vypravím protože se mi to docela líbí! A jedno podmračené odpoledne tímto virtuálním cestováním „bylo fuk“!

K madarske uzkokolejce Szob Marianostra jsem nasel dalsi celkem novy MADARSKY clanek z 29.5.2014 vcetne videi HU Marianostra vlek z tramvaje: http://hamster.blog.hu/2014/05/28/a_marianosztrai_villamos



China Fuxin dulni draha / mine rail: https://www.youtube.com/watch?v=puru4GbBmfI - maji tu zajimave elektricke lokomotivy a jerab :-)

Celková ošuntělost toho tram. vlečňáku na trati do Márianostry - budiž (podobně či ještě hůř vypadaly různé tramvajové vleky, dosluhující na slovenských lesních železnicích). Ale že má ještě z provozu na tramvajích v Budapešti od vandalů podrápaná okna - fuj!

Dotaz, mohl by někdo poskytnout výkres náprav pro rozchod 600 mm na lokomotivu BN30 a BNE50. Plánujeme opravu BN30 13027/1956, která by se mohla vrátit do provozu po 35 letech. Plzenecka.zeleznice@seznam.cz

Naprava 2.doc (101.4 k)

Jeden ,,cirkus" na rozchodu 900 mm - nemecke Meuselwitz http://www.drehscheibe-online.de/foren/read.php?108,6926105,page= all ; http://www.kohlebahnen.de/start.html ; http://www.mdv.de/inhalte/freizeitangebote-im-mdv.php?haupt_id=99 &lk=2 ; http://altenburg-tourismus.de/node/369 ;

Lomova elektricka lokomotiva jezdici na agregat zde taha prerozchodovane osobni vozy, pravdepodobne ze saskych uzkokolejek rozchodu 750 mm? Obcas zde poradaji kovbojsky prepad tohoto vlaku :-) http://www.altenburg-tourismus.de/node/693 Jsem rad, ze tyto aktivity umoznuji zachovani tohoto zajimaveho vlacku.

Irkutsk - dětská železnice na břehu řeky Angary nedaleko hráze Irkutské přehrady. Délka cca. 3,5 km, vystavěna v roce 1939. Trať tvoří velkou smyčku na jejímž konci blízko města je nádraží a malé venkovní muzeum. Provoz evidetně bohatě podporují RŽD. Největší zajímavostí je plechový tunel.

Kwasi: ten devítistovkový cirkus jim závidím. Škoda, že u nás ve Svatavě nevyšlo něco podobného.

Přepadení odklizového vlaku na skrývce bandou kovbojů musí být jedinečná šou. I když oni to asi pojali trochu víc konformně.

Jsem rad, ze se Meuselwitzka uzkokolejka libila a prikladam dalsi, tentokrat americky ,,cirkus". Tramvaj z Lisabonu jezdici na agregat ve Whitehorse v USA. Pry ji zakoupili z muzea. http://www.explorenorth.com/library/weekly/aa091300a.htm ; http://en.wikipedia.org/wiki/Whitehorse_trolley ;

Kdosi provozu ve Whitehorse rikal ,,Nejsevernejsi tramvajovy provoz na svete".
Puvodni Lisabonsky rozchod je 900 mm, rozchod Whitehorse 914 mm, zda to prestavovali, nevim? Cetl jsem, ze podobnou zmenu prestavovali na Mallorce.
Anglicane prestaveli Lisabonskou tramvaj na normalni rozchod

V Lisabonu meli zajimave posunovatko
Pramen: https://www.flickr.com/photos/tim_boric/3456255490/
I tramvaj na agregat, parni lokomotiva, motoracek nebo drezina by se mi v Meuselwitz libila :-)

Aktuální info z Jablonky:

http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/5337-Kolej-torfowa-Podczerw one-Pu%C5%9Bcizna-Wielka/

Atmák: Zajímavé. Jen bych poopravil info o lokomotivách. Ta NS1 je bezesporu ona, ale jak tam autor článku píše o upravených BN30R tak ta tam neni ani jedna. Ovšem pod č.2 se schovává zjevně prodloužená a remotorizovaná BN15R.

Gmund v roce 1990

SK dulni lokomotivy / mine locomotives: http://www.locomotion-slovakia.sk/en/trolley-locomotives/
Dotaz: Divim se, ze se dulni lokomotivy vyrabeji po rozchod 1200 az 1435 mm? Ve kterem hlubinnem dole pouzivaji normalni rozchod? Cinane delaji dulni lokomotivy pro rozchody 600mm, 762mm, 900mm. Diky Kwasi

Obálka časopisu "Moderní Mexiko" z roku 1907:

Ad Kwasi: O nově zřízené normálněrozchodné trati (s automatizovaným provozem bez strojvůdce) v hlubinných železnorudných dolech ve Švédsku se zmiňuje např. tento článek: http://www.railjournal.com/index.php/freight/automated-standard-g auge-mine-railway-opens-in-kiruna-sweden.html Na zajímavém obrázku v tom článku je částečně vyfocen nájezd na vykládací místo, kde lokomotiva i vozy za ní se "vznášejí" na válcích podpírajících okraj speciálního širokého rámu vozidel (a kolej dole může být přerušena). Podobně sice bylo řešeno i výkladiště 900 mm magnezitové úzkokolejky v Jelšavě na středním Slovensku, ale "slovenský vynález" to není.