Dnes jsem měl zajímavý dopravní sen. Arriva Praha provozovala linku PID č.314 z konečné Praha Smíchovské nádraží někam kamsi na Rakovnicko či Kladensko, mám dojem že linka vedla přes Stochov na Kladensku a na linku byla nasazena Karosa B 961 v modrobílém nátěru Connex. A minulý týden jsem byl strojvedoucí motoráčku 810.280 v polomáčeném nátěru se žlutými pruhy šíře 300 mm na čelech. Motoráček jsem proháněl na Pražském semeringu.

Tak podle mého snu z dnešní noci jezdí na trati 273 Červenka - Senice na Hané- Prostějov motorové vozy RegioShark...
Škoda,že to byl jen sen...

Dnes se mi zdálo že jsem byl na neznámém mezilehlém nádraží na železniční trati mezi Frýdlantem a Raspenavou. Na nádraží probíhalo křižování dvou osobních vlaků, ve směru na Raspenavu jela Regionova v klasickém nátěru a do Frýdlantu jela Regionova v červenokrémovém unifiku. Na nádraží ještě posunovali s nákladním vlakem a byla zde odstavena nějaká motorová lokomotiva, ve snu mi přišla jako německá.

Ja jsem mel nedavno sen: Ze byl vydan papir narizujici okamzite a trvale odstaveni vozidel 451/452, 714, 810, 814, 854 s tim, ze se maji co nejrychleji zacit srotovat. Zroven s tim na stejnym papiru stalo, ze k nahrade dojde pomoci panteru, staedleru a zraloku, ktere se maji zacit dodavat do dvou mesicu (mluvilo se o dodavce cca 100 vozidel/rok po dobu tri nebo ctyr let...)

No skoda, ze to byl jen sen.

Nedávno se mi zdálo, že na jakési nádraží přitáhla veselá kráva 4 Baafíky v ODS nátěru. Z jednoho z nich vystoupila Němcová a začala dělat předvolební kampaň.

Tak že pojedu ve snu s mojí kočkou na nákladním vlaku a pak půjdeme pěšky domů, to by ještě šlo, ale že se ráno v dalším snu popere exkolegyně Kingoška Libuna (nejostřejší průvodčí na štrece) s exkolegyní operátorkou (také dosti ostrá diva), tak to už bylo hodně ujeté. A to jsem usínal střízliv.

Mně se nedávno zdálo, že na nádraží, tam, kde je parkoviště pro auta tam byly koleje a na nich stál Modrý šíp.

Mně se na dnešek zdálo, že jsem byl v USA a tam jsem jel Šukafonem - oproti tomu českému měl jiné smětlomety, lepší sedačky a naproti záchodu byl bufet.
Když jsem říkal, že byl vyroben u nás, nikdo mi nevěřil a já jsem spřádal plány, jak to dokázat...

V další části jsem byl v bazénu, kde se mnou flirtovala jakási blondýna a já měl co dělat, abych byl věrný mé nastávající choti

Uz dlouho jsem ve snu nejezdil, tak dneska to prislo - a ne na stroji ledajakym, ale asi na jednom z nejhorsich a nejspinavejsich sracu, co se mi kdy dostaly do ruky - 141.010 a nejaky Sv z TGM na ONJ (pres Malesice,) ale jen jsem vyjel, tak mi to este pred dojetim na Hrabavku kleklo, ale zanedlouho jsem jel zase dal. Oak zacala smrdet izolace a v Libni jsem se zneschopnil sam (ono by to asi este jelo, ale taky by to asi zahorelo.) Nakonec... 141.010 v realu zahorela, ale nevim uz, jestli ji nekdo nepomoh (nejakej vagus ?)

Nejspíš z toho, jak se těším, až poprvé pojedu k našim na "daleký sever" vlakem přes Děčín a Německo, se mi nějak nápadně častěji zdávají sny se železniční tématikou. Předhazuju dva takové nejzajímavější:

První se mi zdál asi před čtrnácti dny. Byl jsem v Rumburku na nádraží, které bylo v podobě ještě před rekonstrukcí. Kupoval jsem si jízdenku do Vilémova přes Šluknov jako obvykle a nevím, jestli to ta slečna v pokladně nějak popletla nebo co, ale chtěla za ni 60 Kč (normálně stojí 29 Kč). Reklamoval jsem to, ta slečna se pak ještě hrabala v počítači a nakonec si pozvala nějakého technika. Nakonec jsem dostal jízdenku za 10 Kč, coby omluvu. Jenže vlak, který se sestával z lokomotivy V100, vagónu typu Rybák a hytláku, mi před nosem ujel. Ale ani jsem se nestačil naštvat, když jsem si všiml, že nad prvními třemi kolejemi jsou natažené dráty a za chvíli tam začaly projíždět staré německé elektrické lokomotivy - někdy sólo, někdy s nějakým tím vagónem. Takže jsem si čekání na další vlak pěkně krátil kocháním se tím parádním divadlem, co se přede mnou odehrávalo

Druhý sen se mi zdál před několika dny a byl trochu podobný. Odehrával se na mikulášovickém dolním nádraží, já si žádnou jízdenku nekupoval a proháněly se tam nákladní vlaky tažené postaršími českými i německými lokomotivami - ani nevím přesne, co všechno mi před očima projelo, ale pamatuju si na V200, která táhla šest plošiňáků s nějakými zabalenými konstrukcemi v igelitu a trio Pilštyk+Pomeranč+Čmelák (všechny tři značně zrezivělé) s několika uhláky.

A ještě na jeden jsem si vzpomněl, co se mi zdál asi před měsícem a půl - kdy jsem byl u nás ve Vilémově a představoval si, že z Poustevny na Šenov a dále vede linka metra. A světe div se - tato představa se mi zhmotnila A tak jsem nastoupil ve stanici "U Pietschmannů" a chtěl jet směrem ke stanici "STAP" a dále na Šenov. Nástupní stanice měla zajímavé obložení v kombinaci žluté a tmavě modré, jen jsem nedomyslel šířku eskalátorů, a tak jsem se sotva na něj vešel. V metru jezdily soupravy M1 s podobným nátěrem tomu pražskému, jen místo červené byla modrá. Nastoupil jsem a těsně potom, co se vlak rozjel, jsem se probudil.

Sice to není železnice, ale trolejbusy jsou taky dráha.

Zdálo se mi ze včerejška na dnešek, že v Pardubicích jsem byl na zastávce 17. listopadu, a přijel trolejbus (14Tr) linky 7. Nastoupil jsem, ale vevnitř nebyli žádní cestující, jen jedna revizorka, kterou tu potkávám pořád dokola. Rozjeli jsme se směr Masarykáč, dojeli tam, jenže tam nebyl AFI palace (to jsem měl asi zbtoho, že jsem předtím koukal na fotky z doby kdy tam ještě nebyl). No a dál za Masarykáčem tam kde je křižovatka u zimáku, tak tam prostě nebylo nic, ani ten zimák, jen pole a jakýsi kopec, na který ta silnice vedla (kopec v Pardubicích...). Následoval les, to už jsem ale neseděl v trolejbusu, ale šel pěšky, jak to tak ve snech bývá. A v tom lese zničeho nic silnice končila, stejně jako končilo trolejové vedení, u nějaké opravdu velké propasti.

A ještě jednou někdy dřív se mi zdálo, že v Pardubicích opět u zimního stadionu místo té čtyřproudové silnice byla stanice metra s takovou klenutou střechou. Ještě jsem si v tom snu říkal, jak je to skvělé, že teď půjde do Prahy z Pardubic jezdit jen za 26 korun. A vůbec mi to v tom snu nepřišlo divné...

Určitě znáte akci "Piana v ulicích". Např. Praha, Pardubice, Olomouc, atd.
No a u mě se opět projevilo, že polovina snů je založena na věcech, které jsem viděl.
Po shlédnutí videa, ve kterém byl jako hudební podklad použit klasický hit Turecký pochod od Mozarta se mi zdál sen o tom, jak přijedu na nádraží s majestátní hranatou halou (asi ty Pardubky). No a tam nějaký týpek dotyčného Mozarta hrál s celou kapelou. Já i ostatní jsme stáli jako přibití a odstáli tam celý koncert. Pak jsem si to vzal do ruky já, ale pro množství chyb jsem tolik potlesku nedostal. Koněc filma.

Závěrem dodávám, že Pardubice hl.n. jsem skutečně někdy před dvěma měsíci navštívil a na ono piano jsem si chtěl zahrát, neboť mi ujel návazný vlak, ale za pět minut mi jelo Pendolino.

(Příspěvek byl editován uživatelem Pavel_Večeřa.)

Já jsem nějak náchylný na podivné sny o železnici. Mně se zdálo, že v Mostě začala během dne hlásit Andula. Bylo 23. 11., což je taky zvláštní, protože pokud šlo o rok 2013 (což určitě šlo, protože na ten den jsem si před spaním vzpomněl), tak ten den jsem v Mostě vůbec nebyl. Sen byl zajímavější o to, že to tam nevypadalo vůbec jako v reálu a že jsem tam byl ráno, kdy tam ještě hlásil Knop, ale večer už to tam obsadila Andula. A to jsem ještě nezmínil Ústí nad Orlicí, kterým jsem ve spánku také projížděl. To totiž mělo opravenou budovu se žlutou fasádou.

To mě se tuhle zdál taky super sen.
Byl jsem ve službě (jako výpravčí) a po ohlášení vjezdové vlakové cesty jsem šel postavit cestu na elektromechanickém ZZ. Ale co se nestalo, dvojité, už tak dost shnilé hradlové tlačítko se mi přelomilo. Z toho důvodu se mi změnilo pouze návěstní hradlo a ne už hradlové zarážka (nedotočila se celá), ale co se nestalo po průjezdu vlaku se barva hradlové zarážky změnila (co se dělo mezi tím už nevím), ale zároveň se změnila i barva štítku (nově bílý štítek a černé písmo).
Když přišli zabezpečováci, tak mě seřvali, že musím pro postavení vlakové cesty používat náhradní způsob, když se mi otočí cedulka hradlové zarážky, že oni pak mají u sebe hotové pozdvižení, protože tam mají indikaci projetí izolované koleje při otočení štítku hradlové zarážky.
Dál bohužel nevím jak to dopadlo.

Jo a pak si to večer přečtu já a zdálo se mi téměř o tom stejném. V Přerově na nákladním jsem topořil posunové cesty. Jestli to byl RANK nebo TEST jsem se v tom snu nedozvěděl.
Jediné, co si pamatuji je: "Ze druhé na čtvrtou postaveno a volno."

Já mám asi svojí hlavu "převlakovanou." Níže uvádím své sny s železniční tématikou za poslední měsíc.

– 30.7: Jel jsem osobákem z Tábora do Benešova ve zvláštním řídícím voze. Čelo měl jako sysel, uspořádání jako RegioPanter a v prostřední nízkopodlažní části bylo bistro. Nádraží v Táboře jsem v reálu navštívil o tři týdny později. Ve snu nástupiště neměla zastřešení, tak zeshora svítilo slunce.

– 23.8: Jel jsem v EC Avala v Bpee. V Bělehradu jsem přestoupil na jakýsi přímý spoj (zřejmě ubytovací vozy) Bělehrad-Istambul-Adana-Sýrie. Na Tureckém území byly vozy součástí vysokorychlostní jednotky, která projížděla malebným údolím zdejších hor. Okolí Adany bylo ruské území, kde žili Rusové a železnice byla rovněž ruská.

– 24.8: Jedné známé osobě jsem vyhledal v IDOSu spojení Ostrava-Krakov. Dotyčný cestu realizoval Chopinem.

– 29.8: V americkém státě Connecticut jsem se projel oranžovou jednotkou Stadler Flirt, kterou jsem v reálu viděl v Estonsku. Connecticut byl ve snu plný pláží a velkých hotelů, jako kdyby se nacházel v tropech.

– 30.8: Sen se odehrával mezi Libercem a Tanvaldem. Nejprve jsem jel v Bbdgmee. Pak jsem se záhadně teleportoval dovnitř osobního automobilu. Auto řídila maminka a vezla dvě děcka. Dojeli na panelákové sídliště. Tam jsem vystoupil a poděkoval jim, že byli na mě hodní, jako že přede mnou nepanikařili. Sídliště bylo přímo u vlakového nádraží. Přijel vlak a jel jsem v divném poštovním vagonu, který měl otevřené vnější dveře a patrně byl navržen na zrušení. Prý jela náhradní souprava. Z vlaku byl výhled na Tanvald, kterému dominovala kostelní věž, jako typické české městečko. Dále sen nesouvisel se železnicí. V Tanvaldu jsem nikdy nebyl.

Soudě podle obsahu snů a jejich hustotě doufám, že nebudu označen za blázna

Já jsem měl taky pár snů o železnici. Některé vypíšu (i s obrázky) zde:
1. Podivný železniční přejezd
Jedu v autě po lesní cestě, přede mnou zatáčka. Za zatáčkou přejezd vybavený PZS AŽD 71. Ale nebyl to jen obyčejný přejezd s AŽD 71. Jeden ze 2 výstražníků měl zakrytá všechna výstražná světla (plech přes každé světlo). Doprava odbočuje pěšina. Přejezd měl na pravém boku výstražníku tři maličkatá výstražná světýlka bez stínítek. Z výstražníku trčel další výložník, jenž držel krabici, uvnitř níž bylo podivné potrubí napojené na 3 houkačky (takovýto výstražník ve skutečnosti vůbec neexistují). Čekal jsem, až tento mutant začne "zvonit". Blíží se vlak. Já jsem natěšený na akord vydávaný houkačkami v krabici. Jakmile přejezd spustil, byl jsem fakt zklamán. Přejezd zvonil jako takto (odkaz), ale rychleji. Dál na této cestě byly už jen obyčejné přejezdy jako ve skutečnosti.

2. ŽD 810 141 po požáru
Jsem v Loučné nad Desnou, nedaleko zastávky Filipová (trať 293 Železnice Desná), a najednou vidím divný vlak. Něco jako 810 v nátěru Železnice Desná, ale divný předek měl, vzadu žádné stanoviště a taky nikde žádná okna (kromě jediných dochovaných dveří)... U přejezdu ve Filipové vlak zastavil. Dozvěděl jsem, že se jedná o motorový vůz 810 141 "Ježek", předělaný po požáru v Koutech na pracovní vozidlo. Tímto vozem mě dokonce svezli z Filipové do zastávky Velké Losiny zastávka. Uvnitř vozu byla tma, svítila jenom oranžovo-modrá světla. Jedno na zemi, oranžovo-modrý plamen do boku, ne nahoru (!); druhé světlo byla oranžovo-modrá zářivka. Jediný výhled byl jedinými dochovanými dveřmi (jediné okno).

3. Retrosysel
Tento sysel stál ve stanici Šumperk.

Dnes se mi zdálo, že v trianglu u jižního portálu Vinohradských tunelů byly dvě kusé koleje, napojené na trať směr hlavní nádraží. Ve snu jsem byl tady na K-Reportu, kde se objevila fotka dvou lokomotiv Alstom Prima, které byly na těchto kolejích odstaveny, zarostlé trávou tak, že nebyly vidět podvozky. Uživatel Dispečer_o11 v reakci na tu fotku napsal: "Tyhle kužely mi tady už svítí dlouho." Ve snu jsem se na místo vypravil, načež jsem zjistil, že to tam vypadá docela jinak. Kusé koleje tam nebyly, pouze asi v místě původních zarážedel stály vedle sebe dva plecháče bez podvozků. Zajímavé bylo, že jejich červený nátěr čela se včetně širokého žlutého pruhu dešťovou vodou překopíroval na betonovou plochu před nimi. Potom přišel nějaký drážní zaměstnanec a začal odhrabávat mech z jakéhosi poklopu před těmi plecháči. Poklop při otevírání jiskřil, zdálo se, že je pod napětím. V tom snu jsem nějak došel k závěru, že je to nejspíš napájecí zdroj pro zabezpečovací zařízení. Po otevření jsem zjistil, že vnitřní prostor je zcela zatopen páchnoucí vodou. Zajímavé však bylo, že uvnitř byly ponořeny dvě laminátky, které zřejmě nějak zabezpečovací zařízení napájely, protože kolem nich též jiskřilo. S drážním zaměstnancem, o kterém jsem věděl, že je to i zdejší přispěvatel, jsme přemýšleli, jak laminátky vytáhnout ven. Nakonec jsem z okolo plovoucích ocelových trosek (!) vytáhnul jeden kus, který mi posloužil jako hák, kterým jsem jednu z laminátek vytáhnul (!) před poklop. Zatímco z laminátky crčela voda, drážní zaměstnanec objevil rozmočený deník údržby druhé laminátky, která stále ještě spočívala v onom prostoru. Potom prohlásil, že druhou laminátku vytáhneme zase příště. Šel jsem prozkoumat okolí.

Tady začíná druhá část snu, kdy jsem se díval z nadhledu, přičemž někdo komentoval to, co vidím. V místech Kongresového centra byla nějaká průmyslová oblast, přičemž z něj vycházela kolej asi ve stopě spojovací koleje z Vršovic na Smíchov. Tato kolej ale nebyla na vršovické straně napojena, končila těsně před kolejí z hlavního nádraží do Vršovic. Existovala totiž další kolej, která vycházela z předávacího kolejiště té průmyslové oblasti, kde na jednom zhlaví byla místo několika výhybek zřejmě přesuvna, a obloukem se stáčela do podjezdu pod západním zhlavím Vršovic, načež se dalším obloukem, vedoucím v místě Gröbovky (!) a tvarem připomínajícím dálniční nájezd, napojila do krajní koleje z Vršovic na hlavní nádraží. U přesuvny byla odstavena lokomotiva řady 380.

Třetí část snu se odehrávala na hlavním nádraží, jehož interiér vypadal úplně jinak než ve skutečnosti. Byla tam pouze jedna vysoká hala. Všude byla spousta spěchajících lidí, oblečených do kabátů a plášťů, které vypadaly jako z osmdesátých let. K tomu spěchu staniční rozhlas opakoval: "Obsazeno! Obsazeno! Obsazeno!" Když jsem směrem k ostatním podotkl, že to už by rovnou mohli hlásit: "Nas*at!", staniční rozhlas ihned začal: "Nas*at! Nas*at! Nas*at!"

Poslední část snu byla o osobních vozech. Nastoupil jsem do nějakého vlaku. Interiér vozu byl obložen dřevem a natřen svěle zelenou barvou. Kupé byla po obou stranách uličky, procházející středem celého vozu, všude však bylo obsazeno. Osazenstvo tvořily dámy, které byly oblečeny ve společenských šatech asi tak ze třicátých let minulého století. Na představku byla zajímavá stropní kazeta, ve které byl plasticky vyřezán znak Olomouce včetně písmen SPQO, což jsem ve snu nějak věděl. Potom mi před očima kaleidoskopicky proběhly další varianty těchto kazet, které zřejmě označovaly jednotlivé vozy a odpovídaly jejich pojmenování. Byly tam další znaky měst (pamatuji si Pardubice a Přerov) a dále různé ornamenty. Nakonec jsem šel do vedlejšího vozu, jehož interiér nebyl natřen zeleně, nýbrž světlou béžovou barvou. Stropní kazeta nesla malý státní znak České republiky. Okolo znaku bylo "Česká republika" dokonce napsáno. Dozvěděl jsem se, že tento vůz je rekonstruovaný.

(Příspěvek byl editován uživatelem 3690013.)