Jenki (16.02.2014) : Rychle by se ukázalo, že pojízdné muzeum u Carga (12x, 130, 18x) bumbá trošku víc než moderní stroje, ale taková tragédie to asi nebude. Totéž u matky 15x.
Myslím, že jistý pán, jehož jméno bylo (ještě bude) nesčetněkrát zmíněno - ing. Jindřich Hála - by s vámi poněkud nesouhlasil.
Podle jeho odborného názoru (jemuž se nedalo smysluplně oponovat) jsou na tom odporové lokomotivy, pokud jedou na hospodárném stupni - tedy např. 15x na rychlíku - energeticky lépe než lokomotivy 16x,36x, jelikož polovodičová regulace vykazovala 1-2 % ztrát ...

ad Petr_Šimral : Petře, nebudeme se dohadovat jako někde na arabském trhu. O motorové trakci jsem se záměrně nezmínil, tam se dá spotřeba zjistit jednak díky průtokoměrům, jednak primitivní metodou - před odjezdem z depa je nádrž naplněná až po hrdlo, po dojezdu se doplní až po hrdlo a prostými počty se zjistí spotřeba na 1 000 tkm.

Pokud tvrdíš, že 10 l / 1000 tkm je blábol, kolik to tedy bylo a jak jsi to zjistil.
Když jsem se o to před desítkami let zajímal (bohužel v učebních osnovách na střední škole se tohle neprobíralo), tehdejší inženýr pro tepelnou techniky pražské služby 12 - ing. Nový - mi to podrobně vysvětloval a viděl jsem sjetiny z výpočetky. Do výpočetky šly jednak hlášenky V5901, z nichž se zjistily hrtky, jednak naftěnky, z nichž z nichž se zjišťoval odběr nafty pro konkrétní vozidlo. A když se to spočítalo a vydělilo, vycházelo to kolem těch 10 / 1000. Tohle dělal nějaký počítač na základě statisíců vstupních údajů, tudíž nějaké ovlivnění nesprávnými údaji v jednotlivé hlášence nebo naftěnce nemělo na celodepový, celodrážní nebo celosíťový výsledek vliv.
Před pár lety jsem si nechal ukázat "na nábřeží" celosíťové sjetiny, výsledek byl stejný. Kromě toho se ve sjetinách vykazovala i spotřeba maziva - spotřebovaný (nafasovaný) olej se vykazoval u elektrické trakce ...

No a když se před pár lety porovnávala "nabídka, jíž nelze odmítnout" - tedy pronájem německých Desir, které měly v rámci úspornosti nahradit Bardotky na "píseckých" rychlících, tak jak Barče, tak Desira měla o něco menší spotřebu (kolem 9 / 1000) na 1000 tkm a úspora nafty, která by vyrovnala náklady na pronájem, by se projevila asi za 10 let. V porováníní se použilo počítačového programu SBB, kam se zadávaly údaje, o nichž člověk neměl ani ponětí ...

Na základě tohoto výpočtu padl záměr pronájmu Desir ... a kdeže dnes Barče, které měly být nahrazeny jsou ...

jsou na tom odporové lokomotivy, pokud jedou na hospodárném stupni

Kdyby to bylo jen o jízdě na hospodárném stupni --> zde není sporu. Při nasazení typu 1 x za 100 km zastavit a jinak jet na hospodárných stupních, po zastavení v cílové stanici do depa a hned sundat smeták, tak je to nejúspornější mašina, ale stejně to za 25 kWh/1000 hrtkm neudělá.

Pokud tvrdíš, že 10 l / 1000 tkm je blábol, kolik to tedy bylo a jak jsi to zjistil

Důležité je si uvědomit, že dříve se prakticky stálo, nikoliv jezdilo. Nebyl problém v dobách mého pomocničení (1986 - 1990) jít na šichtu, kdy za tři dny lokomotiva stále ve stejné stanici stála na stejném vlaku a my se na ní střídali. To pak ta spotřeba naskakuje rychle (samozřejmě nikdo nedokázal říci, kdy se pojede a proto se mašiny nechcípaly).

Ostatně dnes je již průměrná rychlost vlaků nákladní dopravy v ČR celých 29 km/h . Proti letům mínus 1990 je to úžasný několikanásobný pokrok.

A teď si vezmi, že špičkové výsledky v naftě jsou na hodnotě 1,6 litru /1000 hrtkm (7 kWh/1000 hrtkm) a normál je někde mezi 2 - 3 litry.

tak jak Barče, tak Desira

Desira na osobáku 0,8 (na pravidlu, v souvislém režimu), na Píseckých rychlících bych je odhadoval někam na 0,6 - 0,7 (nízká traťová rychlost) a kdyby nebyla politická cena DC, to by vám to najednou vycházelo úplně jinak. Když Barča váží sama více jak Desiro.

V porováníní se použilo počítačového programu SBB, kam se zadávaly údaje, o nichž člověk neměl ani ponětí ...

Ovšem. Asi jako mělo SBB ponětí o Barče a Desiru.
Stejně jako RAILSIM sice ukazoval nějakou spotřebu, ale nevěděl si, z čeho jí cucal.

Ale na Tvou obranu musím říci, že i já se s ní porovnával .

Každopádně co vím přesně:
v turnusu 771 Os Sokolov - Kraslice spotřebovala za dvojdenní obrat 731 900 litrů a 714 pouze 600 litrů na oba motory. Na jeden cca 580 -590 litrů.

něco o spotřebě nafty :
http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/5132-Kapitola-z-pociatku-ok uliarnikov-aj-majster-CKD-sa-utne/

Honzasl: Zdroj obživy (ve smyslu mého příspěvku) je to, že výrobce, poř. montážní firma, si na to, o vyrobí a namontuje na lokomotivy, naúčtuje tolik, že to "odporuje dobrým mravům". Nikoli to, že za výrobek a práci dostane zaplaceno tak, jak je obvyklé.
Jestli je něco spravedlivé je sice hezké, ale pokud to vyhodnocení spravedlnosti zatíží všechny zúčastněné tak, že si na to musí půjčit a splátky s úroky je dusí mnohem víc, než nespravedlnost. Zřejmě to bude u lokomotiv jiné, než v paneláku, kde si ještě dnes rveme vlasy, že jsme si elektronické měřiče pořizovali. Ty ne moc přesné, které byly povinné, sice nebyly tak spravedlivé, ale stačily. Jenže dnes je obtížné je sehnat, jsou příliš laciné.

Starý vlk:
Ceny a dobré mravy - věčný problém eráru. Ale to je o lidech, ne o systému.

Teplo a voda v paneláku: nemíchejme dohromady žaludy a bukvice. Jsou věci co se dají spravedlvě rozpočítat - v bytě voda, eletřina, na dráze trakční elektřina, nebo nafta. A pak ty, co se dají rozpočítat jen přibližně - teplo, nebo ošupné za koleje či nástupiště. Ale je hloupost ty dobře měřitelné pokoušet "spravedlivě" rozpočítat, když jdou dobře změřit.
Když na to přijde, mohli bychom třeba nechat všechny dopravce tankovat naftu v depech ČD a vybírat penízky podle tunkilometrů. Myslíte, že je potřeba se ptát odborníků, jestli se to (někomu) vyplatí?

Honzasl: Myslím, že ano. Neboť Vy nechápete smysl mého příspěvku-i ty dobře měřitelné veličiny-připusťme, že i odběr jednotlivého elektrického vozidla k nim patří-se musí něčím změřit a ty výsledky nějak zpracovat. Jinak není možné vystavit účet. A protože je nutné tato vozidla nejdříve vybavit měřidly (nemají je), je nutné si někde zjistit, zda náklady na vybavení jsou únosné. To není žádné míchání bukvic a žaludů, to je prostá ekonomická úvaha. Nechat na vozidlo, jehož životnost je na konci namontovat něco, co není za hubičku se prostě nemusí vyplatit. Proto existuje něco jako poradenství, využívané nejen na železnici.
Jinak nevidím důvod, proč by dopravci s hnacími vozidly, poháněnými naftovými motory, měli tankovat naftu v depech ČD. Ať si natankují, kde chtějí, protože VŠECHNA výdejní zařízení (včetně mobilních) mají počítadla množství vydaného paliva a na zjištění celkové ceny stačí kalkulačka, či papír a tužka. Tato zařízení dodávají palivo do konkrétního vozidla-to jsou dejme tomu ty žaludy. Jenže u pevných trakčních zařízení tomu tak není-to jsou ty bukvice.

Jo, takhle..... Jak jsem psal, samotné měřidlo bývá u velké energetiky v majetku distributora, jeho životnost je mnoho let = dá se recykovat na dalších lokomotivách. A energetiky ta měřidla umí ve výběrových řízeních koupit zatraceně levně, za cenu levné placaté televize. Kolik že stojí nová lokomotivní vysílačka? Já bych v tomhle fakt neviděl problém.

Starý vlk.:existuje nařízení SŽDC , které zakazuje tankovat hnací vozidla, mimo zařízení , které vyhovují podmínkám uvedeným v tom výnosu, neříkám , že se tankuje i jinde

správně: netankuje

Honzasl: Naposledy. Velkou energetiku měřidlo spotřeby na jednotlivých lokomotivách nezajímá. Ta má svoje měřidla na svých přívodech do drážních napájecích stanic. Měřidlo spotřeby na lokomotivách je něco úplně jiného a silně pochybuji, že jinak než draho se koupit nedá-jinde je totiž prakticky nepoužitelné. (Nevím, jestli něco jiného než lokomotiva používá jednofázové napájení pro výkon v řádu MVA). S tou recyklací na jinou lokomotivu to není tak jednoduché, bez úprav by to musela být lokomotiva téže řady. Ad nová vysílačka: není to tak jednoduché a určitě to není levné. Nevím, jestli by se dalo nějak zabudovat do stávajících radiostanic-většinou systému TRS-něco, umožňující on line přenos údajů měřidla spotřeby a přitom to ani v nejmenším neovlivňovalo původní funkce a účel radiostanice. Závěr: Měřidla ano, ale až po posouzení technické proveditelnosti, nákladovosti a návratnosti investice. Jinak je to dost rizikové, těch elektrických vozidel je hodně.

Parmezano: Znám ten výnos, s jeho dodržováním je to podobné, jako s konáním malé potřeby u mužů. Prostě když je WC blízko, dá se jít tam, když není, jde se třeba do křoví. Otázka tankování-zbrojení-nafty je o to komplikovanější, že veřejné WC je přístupné komukoli, kdežto výdejní stojan dopravce nikoli. A bez nafty se jezdit nedá.

Sv: Nedělej z toho vědu. Elektroměr v řádu MW má každá fabrika s vlastní trafačkou a vůbec se nešpekuluje o tom, jestli se to vyplatí nebo je to technicky proveditelné.

Jestliže pro někoho není únosné měřák montovat, nech ať. Když je celková spotřeba X, mašinky A, B mají měřák a spotřeby a,b,zatímco mašinky Č, D nikoli, pak spotřeba Č+D=X-a- b a je hotovo.
(Pak je ale namístě otázka, co s těma mašinama dělá, když na nich neumí vydělávat?)

Starý vlk
Omlouvám se, špatně jsem se vyjádřil a vy jste mě pochopil úplně jinak. Chtěl jsem říct toto: Velká energetika (ČEZ, E-On), kupuje měřidla pro měření na VN za pár kaček, když bude potřeba podobná měřidla osadit na lokomotivy, dají se taky koupit ve velkém levněji. O tom jsem psal, abych vyvrátil vaše obavy o cenu toho měření.

A o té vysílačce jsem psal proto, že jsem chtěl říct, že se dneska kupují (například) nové vysílačky za deseti(sta) tisíce a nikdo nekoumá, jestli se "to vyplatí."

Mmch, na ty přenosy není potřeba nic zabudovávat, elektroměry s GPRS se běžně vyrábějí.

Lokomotiva (podle mého názoru) není ničím výjimečná proto jinému odběru na hladině VN, je naopak jednodušší o to, že je jednofázová. Problémem je spíš to měření stejnosměru (jak se píše v tom slovenském dokumentu). Ano problém může být, že lokomotiva se klepe, zrychluje, zpomaluje a je v ní asi horší klima, než v teplíčku VN trafačky. Možná se mýlím, opravte mě.

Ano, měření bude rozhodně nákladově dražší, než paušál. Ale bude spravedlivější a o to jde. Demokracie je taky mnohem dražší, než diktatura osvíceného císaře (lord Vetenari či Josef II.).

gp: Ale já z toho vědu nedělám. Jen vím, že lokomotiva či elektrická jednotka je poněkud rozdílná od průmyslové či domácí instalace. Jednofázové měřidlo se schopností měřit v řádu MVAh možná existuje, byť to asi není běžné, ale jestli se dá "vtěsnat" do rozměrově omezeného prostoru elektrického vozidla nevím, jestli vydrží poměrně náročné podmínky (otřesy, vibrace) také nevím, bez nějakých úprav to asi nepůjde.
K tomuto:"Pak je ale namístě otázka, co s těma mašinama dělá, když na nich neumí vydělávat"?
Dopravce s mašinama v první řadě provozuje dopravu, ve většině případů osobní. A na ní se nedá vydělávat, měřidlo neměřidlo. Jestli se elektřina spotřebovává v nezbytné míře-bez ní to nejezdí-nebo se s ní někdy plýtvá, nezáleží na měření, ale na strojvedoucím a na pracovnících, řídících dopravu. Měření na jednotlivých vozidlech je nutné jen proto, že z jednoho trakčního vedení odebírají elektřinu různí dopravci, za jejich výkony objednavatel platí jim a oni zpětně uhrazují spotřebovanou energii. Ale dávat měřidlo na vozidlo jen kvůli tomu, aby se zjistilo, že se spotřeba případ od případu liší a stejně se s tím nedá nic dělat, je zvrácenost a vyhazování peněz.

Ale dávat měřidlo na vozidlo jen kvůli tomu, aby se zjistilo, že se spotřeba případ od případu liší a stejně se s tím nedá nic dělat, je zvrácenost a vyhazování peněz.

Tuto větu bych zdůraznil a souhlasím s ní.

Jenže k tomu je potřeba provést měření spotřeby včetně spotřeby u neproduktivních výkonů a zavést pak platbu podle přesných měření.

A pak i dohlížet na to, nechová - li se někdo v provozu nehospodárně, například podle systému: ELEKTŘINA V TROLEJI PROSTĚ JE.

Jsou to ty různé zastavovačky vlaků o hmotnosti 2400 tun kvůli přešibování mašinky, spánek ve tři ráno atd., atd.

Jsem toho názoru, že spotřeba elektřiny by šla snížit nejméně o 30%, ale spotřeba vlaků osobní dopravy by se zvýšila (byť fenomén rekuperace přichází).

V měření spotřeby el.lok. nevidím žádný problém. Moderní(tím myslím lokomotivy firem Siemens,Bombardier apod.)mají tyto měřiče v zákl.výbavě. Ve velikosti a ceně nevidím též žádný problém. Měří veškerou spotřebovanou energii i vrácenou do systému. Dle mého názoru je to jen o ochotě uvést věci na pravou míru a odpověď na otázku , komu tento stav vyhovuje. I SŽDC by na to měla být zainteresována, neboť - Co je výhodnější pro společnost. Zastavit těžký náklad kvůli Os nebo dát Os 1 nebo 2 min zpoždění ? Vědí vůbec výpr.,kolik spotřebuje lokomotiva k rozjezdu kontejnerů o hm.1600 tun ?

měření bude rozhodně nákladově dražší, než paušál. Ale bude spravedlivější
Mně teda na přesném měření spotřeby u vlaku, který jednou projede jak nůž máslem a podruhé brzdí a rozjíždí se (vinou ostatního provozu) u každé vrby, nic spravedlivého nepřijde. Naopak, v motorové trakci to je dost nespravedlivé, že dopravce platí různá ta pozdní stavění, špatné sledy vlaků, narušení jízdního řádu zpožděním jiných vlaků apod. Takže jsem též spíše pro věrnější stanovení paušálů, případně slevu za rekuperaci, než blbnout s každou kWh.

P.S. Problém Slovenska je ten, že podle energetického zákona je tam odběrným místem lokomotiva, zatímco u nás je (jednodušší) systém, kdy je odběratelem SŽDC na styku mezi veřejnou sítí a trolejí.

K tomu měření drobnost. Když ještě u nás dráha byla dráhou a po kolejích jezdily opravdové vlaky,Byla u nás v H.Brodě specialita. Vlak jedoucí do Brna zastavil mašinkou"v peronu",výpravčí doručil rozkaz, pak mašinka 2200 tun těžký vláček popotáhla, najel postrk a když se přivázal, jelo se dál. Někdy se jen popotáhlo k cesťáku. Přitom stačilo, aby rozkazy doručoval někdo ze stavědla II. Poukazovalo se na to nesčetněkrát, ale nikdo to neřešil, hlavně že panáci brali prémie... ale to je ze starověku, teď, když čtu Železničáře, je všechno v pořádku a zlepšovat není co.

firapavel: Myslím, že je to tak někde mezi. Vestavěná měřidla u nově vyrobených lokomotiv jistě umí i přenášet údaje tam, kde se dají zpracovat. Staré lokomotivy to však nemají a zde nejde o ochotu či neochotu, ale o peníze a o problémy s instalací jak atypického měřidla, tak zařízení na přenos naměřeného. Není problém např. na střídavkách obnovit elektroměry, neboť tyto jsou-díky tomu, že lokomotivy mají jednofázovou pomocnou síť 220V 50 Hz-stejné jako v domácnosti, byť jejich přesnost rozhodně není špičková. Ale tím to také končí, zjistit, že lokomotiva mezi vyjetím a zajetím do depa spotřebovala x kWh je celkem k ničemu. Stejnosměrky neznám, tak o nich nepíši. SŽDC, potažmo výpravčího a dispečera, nezajímá ekonomika dopravy, neboť oni ji nedělají. Mají svoje předpisy a ty jednoznačně stanoví, kdo má při vámi popsaných situacích přednost.

TH: Naopak, v motorové trakci to je dost nespravedlivé, že dopravce platí různá ta pozdní stavění, špatné sledy vlaků, narušení jízdního řádu zpožděním jiných vlaků apod.
A že tedy v Nizozemí dávají dohromady expertní systém, který tyhle příčiny odhaluje, aby se podle toho mohly dávat slevy a flastry...?
Samozřejmě díky rozvinuté DOZ vidí ten expertní systém do provozu líp (rozlišovací úroveň je jednotlivý KO či PN), než když u nás někdo něco napíše do DD...

Takže jsem též spíše pro věrnější stanovení paušálů, případně slevu za rekuperaci, než blbnout s každou kWh.
Jenže to bez pořádného proměření stejně nestanovíš...
A když už to proměříš, tak se aspoň konečně ukážou všechny tyhle vlivy, o kterých my všichni víme, ale pro cifršpióny prostě neexistujou (už jsem to zažil dostkrát).
Koneckonců se vždycky dá příhodně namíchat obojí, stejně jako u vyúčtování ústředního topení podle měřičů.

Když už je tady nekonečná debata na elektroměry, tak aspoň jedno foto měřáku na řadě 150

A že tedy v Nizozemí dávají dohromady expertní systém, který tyhle příčiny odhaluje, aby se podle toho mohly dávat slevy a flastry
No tak jsem holt debil, co tomu nerozumí, i když mi není jasné, kde jsem s těmi Židoskoty ve při.

Drobný dotaz - existuje nějaká evropská země, kde se v rámci tamní železnice řeší "náhrada škody" v podobě zvýšené energetické spotřeby způsobená dopravci nesprávným řízením provozu nebo vlivem jiného dopravce ...

Kdo tyhle záležitostí řeší ? Je na to nějaký speciální úřad nebo to řeší "drážní úřad", ministerstvo ... kdo takovou činnost financuje a jaká je její efektivnost = není náhodou nákladovost takové práce vyšší než pseudoškody vzniklé dopravcům ...

Ziki: pseudoškody vzniklé doprav
Jestli jsou desítky kWh zbytečně prolítlé komínem "pseudoškoda", tak nemám slov...
Mmch už procenta nákladů na trakční energii stojí za hřích, natožpak desítky procent.

TH: No tak jsem holt debil, co tomu nerozumí
Tolik sebekritiky ani snad bejt nemuselo...

i když mi není jasné, kde jsem s těmi Židoskoty ve při
Zdá se, že v tom, že oni to chtějí rozmotávat a jít po původci, kdežto Ty chceš vymýšlet "věrnější" paušály.

Sv: Lokomotiva nebo jednotka je od pořádné fabriky odlišná akorát v tom, že většinou nestojí na jednom místě a taky tím, že ve strojovna elektrické lokomotivy sice není obývák, ale jinak je to docela příjemné prostředí ve srovnání třeba se slévárnou, válcovnou zastudena, svařovnou nebo cementárnou.
K tomu vydělávání: dopravce NENÍ charita a jeho zaměstnanci nejsou chudí mniši. Všechno, co dopravce potřebuje, musí koupit a musí za to zaplatit. Aby mohl fungovat trvale,což je nejen v jeho vlastním zájmu, musí vydělávat, což teda neznamená, že si na to všechno vydělá z jízdného, ale ani to neznamená, že svou ztrátu dorovná levnější elektrikou na úkor dráhy. Představa, že osobka vydělávat nemůže, je blud největšího kalibru. Osobní doprava výdělečná je, běž se podívat na nádraží, letiště nebo na benzínku a uvidíš spoustu lidí s plnou peněženkou, kteří se chtějí někam dostat a chtějí za to zaplatit.
Za co ale lidi platit nechtí, je dřevěná souprava tažená dřevěnou mašinkou s dřevěnou jízdní dobou.
Za co naopak lidi platit chtí (ale nechtějí to moc přiznat), jsou ty kamióny, který se nebudou motat osmdesát tři v prostředním pruhu a osmdesát šest v levým, jejichž přestěhování na koleje ty dřevěný osobáčky fakt brání.

kdežto Ty chceš vymýšlet "věrnější" paušály.

Pak je otázka,jak ty "věrnější paušály "stanovit.
Konkrétně jednotka 440 spotřebovala na trase Most-Děčín-Most-Děčín 1379 kWh energie celkem(trakce 749 kWh,pom.pohony 404 kWh) na 210 km se 64 zastaveními a asi hodinovým stáním před a po výkonu+ 20 minut v obrat.stanicích.To vychází při hmotnosti 163 tun na 40 kWh/1000 htkm,ovšem zpátky do sítě rekuperovala 226 kWh,což snižuje její spotřebu na 33,7 kWh/1000 htkm.

Venkovní teplota 2-5 stupňů C,topení větrání bylo celou dobu v činnosti.Podle toho by byl paušál 38 kWh/1000 htkm odpovídající(při delším stání a topení se spotřeba zvětší).

běž se podívat na nádraží ... a uvidíš spoustu lidí s plnou peněženkou, kteří se chtějí někam dostat a chtějí za to zaplatit.
To ale vůbec není relevantní. Otevři si auto- či jinej salon a nabízej tam zboží za třetinu obvyklý ceny. Těch lidí s plnou peněženkou, co tam budeš mít a budou ti chtít zaplatit! Za půl roku si povíme, jak je to s tou výdělečností
(aneb správně jsi řekl, že z jízdnýho se to celý zaplatit nedá, ale ten příklad poté byl úlet)

gr.:Naprostý souhlas s Aleš_Liesk.! Jinak bych prosil napsat, ve které cementárně, slévárně či válcovně je vysokonapěťtové měřící zařízení umístěno přímo u pece či válcovací stolice. Ale hlavně-stavby stojí na pevném základě, lokomotivy jezdí a to nejen po perfektně udržovaných tratích. Proto také dlouhá léta fungovaly více-méně bezproblémově čerpané excitronové usměrňovače v trakčních měnírnách a na elektrické lokomotivy je nikdo ani nezkoušel dát. Ale již potřetí opakuji-to, co se běžně vyrábí pro potřeby měření v průmyslu, je pro tentýž účel na lokomotivě většinou nepoužitelné. To použitelné je pak násobně dražší, neboť už to není běžné.

elektrické lokomotivy je nikdo ani nezkoušel dát.

Ale zkoušel. Bohužel to bylo dost

Mladějov: Neměl jsem na mysli prototypy, tam se zkoušelo ledacos. Měl jsem na mysli sériově vyráběná vozidla.

Dovoluji si upozornit, že již celkem dlouho a seriově existují statické (tj lze s nimi i vrtět-vibrovat) elektroměry, které jsou schopny spočítat energii téměř u jakéhokoliv odběru jen na základě konstant převodníků.

Hajnej : Jestli jsou desítky kWh zbytečně prolítlé komínem "pseudoškoda", tak nemám slov... - ve srovnání s náklady na úřad (kdo by ho platil - snad ne daňový poplatník > to by si museli dopravci platit sami [podle jakého klíče]), který by se tím zabýval, je to opravdu skutečně pseudoškoda ... celý ten cirkus (lepší název mne nenapadá) by se blížil socialistické zásadě - ušetříme korunu, ať to stojí co to stojí ...

Například ve finančně zatěžovaném DPP by se ušetřilo několik milionů na tramvajové energii jenom tím, kdyby se místo popojíždění od výstupního označníku k nástupního označníku a kumulaci tří nebo někdy čtyř souprav při dojezdu zajíždělo rovnou k nástupnímu (jedinému označníku)... stejně tak by se ušetřilo několik desítek milionů jen na mzdách - elektrickou energiii nepočítaje.
Kdyby si pražské tramvaje na "jednoduchých" křižovatkách (křížení pozemní komunikace s tramvajovou dráhou) stavěly samy jízdní cestu a nemusely zbytečně zastavovat, rep. často popojíždět od označníku pár metrů ke křižovatce a ušetřilo se tak na cestovní době u jednoho spoje "jen" 5 minut ... tak to jen za plnoprovozní pracovní dny bude dělat odhadem nejméně 25 milionů mzdových prostředků (při uvažovaném platu 100 Kč / hod). A nikoho to nezajímá ...

Ad M_g: Děkuji, já bych to už dnes těžko zjišťoval. Ale co dál? Jsou tato zařízení schopna spolupracovat s datovou sítí SŽDC? To, aby se jednou za čas vytáhla data z paměti či disku bez toho, aby se dal aspoň přibližně rekonstruovat průběh měřené jízdy tak měření zřejmě postrádá smysl. Nebo naopak povede k věčným sporům. To, že by se všichni dopravci shodli se SŽDC na úzké spolupráci se mi zdá být poněkud vzdálené

Starý vlk: Jsou "odborníci", kteří si myslí, že sledováním lihovarů pomocí kamerového sytému, nahrávajícího flaškování alkoholických nápojů v lihovarech zabrání otravám lidí metylalkoholem. A dokonce to prosadili do zákona. Že ta kamera nerozpozná líh od vody, natož metylalkoholu jim zatím nedošlo. Ale bude se to dělat.

Naproti tomu sestavit měřič spotřeby elektrické lokomotivy možné je, a jsou výrobci, (včetně Škody) běžně takové zařízení dodávají.

Miroslav Zikmund: s náklady na úřad Ktorý ale za súčasných okolností vznikne tak či onak za inými účelmi a zaplatí ho kupodivu daňový poplatník...

kdyby se místo popojíždění A vodičova prestávka je kde? Zrovna toto by som od Vás moc nečakal!?!

Starý vlk: Kedysi som sa o to zaujímal, a bolo mi povedané, že tá "datová síť SŽDC" je vraj na niečo podobné (kupodivu) viacmenej pripravená...

Elektroměr včetně černé skříňky a datového přenosu.
odkaz

Výborně. Kolik to stojí? A kdy to bude povinné pro všechna elektrická vozidla ještě nikdo neřešil, nebo snad ano? Do té doby je to použitelné jen omezeně, ale aspoň něco.

Ad Mořepetr-díky za vysvětlení. Jestli můžete ukojit zvědavost penzionovaného "střídavkáře": Na co se to připojuje? Dá se to připojit místo původního elektroměru, to jest na vinutí trafa pro pomocné pohony a na stávající měřicí trafo proudu autotransformátoru? Ještě jednou dík.

Ceny elektroměrů pro kolomotivy na Slovensku k nalezení zde:
http://www.zmluvy.gov.sk/index.php?ID=131756

Zadání zakázky zde:
www.zsr.sk/buxus/docs/verejneobst/pristroje.doc

Prakticky to vychází na 464 € za 1 ks elektroměru.


(Příspěvek byl editován uživatelem honzasl.)

Ad Starý vlk: Bohužel bližší informace nemám. Myslím, že hodně dlouho bude možné vybrat si mezi paušálem a odečtem na elektroměru. Ale pro provozovatele lokomotivy, bude samozřejmě výhodnější zajistit odečet.

Ziki: Kdyby si pražské tramvaje na "jednoduchých" křižovatkách (křížení pozemní komunikace s tramvajovou dráhou) stavěly samy jízdní cestu a nemusely zbytečně zastavovat
A v Braníku u Přístaviště je už dlouhá léta co...?
A na spoustě jiných křižovatek si umějí tramvaje "přidržet" Volno - namátkou u Edenu, nebo na křižovatce Korunní x Kladská (široko daleko žádná tramvaj, zmáčknu čudl, za chvilku zelenej panák, zatímco když je tramvaj u vodárny, tak čekám, než projede a šmrncne si o dotyk na troleji).

resp. často popojíždět od označníku pár metrů ke křižovatce
A že se nám tedy objevují křižovatky s předsunutými výhybkami...?
Mimochodem, to popojetí krokem až zas tolik energie není, přece jen kvadrát rychlosti, že ano...

A nikoho to nezajímá ...
Z výše uvedeného se zdá, že zajímá. Jenom je potřeba chtít to vidět...

Kdyby si pražské tramvaje na "jednoduchých" křižovatkách ... stavěly samy jízdní cestu a nemusely zbytečně zastavovat, rep. často popojíždět od označníku pár metrů ke křižovatce
"Stavět jízdní cestu" znamená "stavět výhybky"?
Nejsem zas takovej tramvajovej šotouš, ale mám pocit, že poslední výhybka (či jedna z posledních), která se pravidelně házela pro jednotlivé linky ještě ručně, byla od nám. Rep. k Bílé Labuti / Masaryčce, a ta skončila před už hodně lety. Dneska jsou na dálkové ovládání (snad) všechny pravidelně přestavované a i drtivá většina těch přestavovaných jen výjimečně.

Pokud pod "Stavět jízdní cestu" míníte preferenci na křižovatkách se SSZ, tak k tomu asi 2 roky stará zpráva DPP říká:
V Praze se nachází celkem 233 semaforů na tramvajové síti, z nichž 161 je s preferencí tramvají. Z toho 100 semaforů je s podmíněnou preferencí a 61 s absolutní preferencí.

ušetřilo se tak na cestovní době u jednoho spoje "jen" 5 minut ... tak to jen za plnoprovozní pracovní dny bude dělat odhadem nejméně 25 milionů mzdových prostředků
Zajímavý výpočet. Asi jako když vlak poveze 100 cestujících, tak jsou na něj náklady X, a když 101, tak jsou taky X, tudíž jeden cestující se může vézt zadarmo (na režijku ... a už se utíkám někam schovat ), a když se může vézt zadarmo jeden, tak se můžou vézt i dva, a když 2, tak i 4... takže když tam bude místo 100 lidí 10000, tak budou náklady pořád stejný, ne?

ČD mají nového šéfa: http://www.novinky.cz/ekonomika/328315-ceske-drahy-maji-noveho-se fa.html

Aleš_Liesk. : Ano, stavěním jízdní cesty míním "zelenou ulici", kterou si bude tramvaj stavět sama; docela by mne zajímalo, kde ty preferované křižovatky jsou a jestli to také funguje ...
Na trasách centrem města mi nějak ty preferované křižovatky chybějí. Např. I.P.Pavlova, Náměstí Míru (tam popojede souprava několik metrů, zastaví a zase se rozjíždí), tragická je křižovat Lidická x Zborovská/Svornosti. Lidická je hlavní, ale zelená je tak krátká, že na interval stačí projet jedna souprava, pokud projíždí druhá, tak už vjíždí do křižovatky na zákaz jízdy ...

Promiňte, ale nepochopil jste ten výpočet. Ta úspora se týká pouze mzdových prostředků řidičů tramvají. Denně (plněpracovní den) je vypraveno cca 5 700 tramvajových spojů, při 5 minutách / spoj je to 475 hodin denně ...

Miroslav Zikmund: Pokud dáte preferenci tramvají i na křižovatky, které jsou vzájemně provázány s jinými tak, aby auta jezdila na tzv. zelenou ulici, bude to znamenat vyšší spotřebou pohonných hmot těch aut, zvýšení znečištění ovzduší (tyto dvě věci samozřejmě DPP nemusí trápit), současně ucpete půlku Prahy, čímž dojde k prodloužení jízdních dob autobusů, takže budete muset koupit další autobusy, ty celkem spotřebují více nafty a bude potřeba zaplatit navýšení člověkohodin řidičů autobusů. Takže abyste se pak nedivil, že celé opatření bude v součtu pro DPP ztrátové.

To se ani pochopit nedá. Když tramvaj projede rychleji, bude ukončení denního provozu dřív?

M.Z.18.2., 16:41
Úplně s vámi souhlasím, ta spotřeba ve vztahu 10l/1000htkm pasuje (Sergeje), alespoň v letech 83-87, nehledě k provrčeným hodinam pro nic za nic zejména v letech 87,88, pak už to šlo, sám jsem si to počítal už jenom proto, že socialistická soutěž za úspory nafty pro nás měla nezanedbatelný finanční prospěch, každého půl roku 2 litry, někdy i víc, rozdělené mezi 4 lidi v tehdejší hodnotě nebylo rozhodně málo. Samozřejmě ideální kombinace byla 2400t tam a zpět Vn 450t, to šlo i za 8 l. Jisté je, kdo se v tom trochu vyznal, tak do hlášenky V5901 zaznamenal potřebné údaje. Apropó existuje ta hlášenka ještě?
P.Š. uhlí po "Podkrušnohorské magistrále" celkem jezdilo, horší to bylo se "salakvardama" (rozpuštěné po stanicích), lepší varianta. V horším případě na nich vrčeli Sergeje, to v zimě, mimo zimu, pokud bylo snesitelno, tak se šetřilo.
Znám tu dobu dobře, nejen z pohledu fíry.

Dáme si trošku sci-fi.
Co říkáte Pánové mašinfíři na Head Up Display na lokomotivách?
Bylo by to z pohledu uživatele zvýšení komfortu? Zanedbejme prosím teď cenu a papírování, spíše mi jde o tu filozofii.

Pavel_Večeřa: je tomu 7 let, co jsem si to dovolil navrhnout. Byl jsem za totálního blba....
Už se to montuje do dražších aut, za takových 5 let to bude mít střední třída aut a cena půjde dolů. V smyslu základního hesla "Nespouštěj oči z trati!" by to podle mě (nejsem fíra) byl přínos.

Koupil jsem si HUD Garmin předloni za necelé čtyři tisícovky,většinou ho mám v krabici.Nijak mě to nenadchlo. Spíš bych na mašinky namontoval kamery se záznamem, tu si občas do práce beru a před přejezdy jí zapínám .Ale to je jen můj názor.

Brý večer, mě právě nadchla ta myšlenka nespouštěti očí z trati, to byl můj prvotní motor k tomuto nápadu.
Mohl by se vyjádřit někdo další?

Frako: Výkony dopravců se sledují jiným způsobem se zapojením výpočetní techniky podle údajů nahlášených dopravcem. Předpis Sei 412 pojednávající o způsobu vykazování výkonů, zbrojení nafty apod. se v této době ruší.

mě právě nadchla ta myšlenka nespouštěti očí z trati

A kdyby ty oči z trati spustil,vlak by zabrzdil? Takže při přeladění vysílačky,obsluze informačního systému,zapůsobení nějaké ochrany by nejdřív zastavil a pak vykonával jinou činnost?

Jo, zapoměl jsem napsat, že to Háúdéčko jsem si koupil do auta, ne do práce na mašinu...

Apollo17: myslim, ze slo spis o to, ze kdyby byl head-up display, tak by se na celni sklo promitala rychlost a vse, co je na tech vsech displejich na pultu a fira nemusi odvracet oci z trate na zkontrolovani rychlomeru a tak. A ne jako kdyz sklopis oci, ze to automaticky zastavi.

Ad vydon z mobilu: lepsi je si nastavit automatiku jizdy a pak rychlomer kontrolujete jen, kdyz mate naladu. Stejne jako v aute.

Co říkáte Pánové mašinfíři na Head Up Display na lokomotivách?
Na mašinách úplně na hovno. Proti slunci a při oknu zasraným několikatýdenním šmudláním zbytků much a špíny jen stěračem to ani nebude vidět.

A při vysklení čelního okna kamenem, či flaškou, jsme dojezdili, ne?

Hele, vy vizionáři, které nikdo nezval. Dělejte si ve svých autech, nebo v čem to jezdíte, co chcete, ale když nemáte zkušenosti s řízením kolosu jménem vlak a s příbuznými náležitostmi, netlačte nám sem podobné voloviny. Nebo si toho nějaký systémověspecializovaný aktivní blboun na GŘ všimne, a hned si podá zlepšovací návrh. A vy to ještě zaplatíte ze svých daní.

m.J. - nic ve zlým, ale auta nejezdí občas proti slunci? K tomu vysklení - on může fíra pokračovat bez skla? Já nejsem fíra, ale občas se s nějakým potkám a z těch informací mi vychází, že jen tak jednoduše nemůže. Když mu zůstanou "kostičky", tak nic nevidí a když to vypadne všechno, tak by asi moc velkou rychlost nevydržel, nehledě na to, že by v takovém případě byl asi zraněný...

PV: Co říkáte Pánové mašinfíři na Head Up Display na lokomotivách?
Nejsem si jist, zda by šel udělat pro obsluhu vsedě i vestoje (to u auta není).
Pak si na něm nedovedu představit touchscreen (zejména na aerodynamických nebo TSI-crashových čumácích, kde je sklo hooodně daleko).
No a hlavně na mašině je toho na displeji ke koukání krapet víc, než u auťáku.

prag : když pojede tramvaj rychleji, tak bude nižší turnusová potřeba vozidel i personálu ...

S200 : řekl bych, že těch křížení tramvajových kolejí a pozemní komunikací po níž jezdí autobusy zase tolik není, aby nastala vámi předpokládaná katastrofa. Autobusy jezdí vesměs tam, kde koleje nejsou, resp. není to tzv. jednoduchá křížovatka ...
A absolutní preference tramvají by mohla vést k tomu, že se bude MHD více využívat ...

frako ; ad socialistická soutěž - nejvíce se dalo "ušetřit" při jízdě těžkého nákladu na spádu .. přeborníkem byly brejlovce VS Pardubice, jezdící v turnuse, v němž se vozil ze Žďárce u Skutče do Rosic / Pardubic noční Pn vlak se štěrkem. Prakticky celá trase vede na spádu a dá se jet výběhem nebo s minimálním trakčním výkonem na rovince ... Pro náklad se jezdilo v závěsu osobáku 5329 ...

Pavel_Večeřa Číslo příspěvku: 608
Nevím, jak ostatní, ale já celou šichtu nesedím na jednom fleku a občas jedu kus ve stoje. To asi pak uvidím kulové.

Miroslav Zikmund:"... Pro náklad se jezdilo v závěsu osobáku 5329 ..."
Hmm.. a vyrovnávka prázdných vozů pro nakládku se posílala v balících poštou!!! To se to pak dělají výsledky soc.prc. brigád.