Já jsem jel dnes i minulé pondělí z Vyškova do Brna v 5:50 a D1 bez kolony, ta se před začátkem omezení (cca. km 221) vytvoří většinou hned po šesté hodině, ale jenom v pondělí, ostatní dny v minulém týdnu byl mezi 6:00-6:30 průjezd v pohodě, kolona se tam vytvořila okolo osmé a většinou dosahuje až na km 224 (viz. kamery na webu dopravniinfo.cz).

Naštěstí je už v pohodě příjezd do Vyškova od Brna díky ukončení omezení v km 226-230, Rousínov by měl být podle informací na uamk.cz hotov do 26.října, ale od 13.října přibylo navíc omezení na "staré" silnici, kde se v úseku Tučapy-Komořany jezdí v jednom pruhu kyvadlově na semafor - termín ukončení je téměř současně s výše uvedenou opravou D1. Prostě opravy nezkoordinované a kritiku si ŘSD a kraj přehazují mezi sebou - ŘSD: s námi nikdo z kraje neprojednával uzavírku kvůli opravě silnice II/430! Kraj: ŘSD nás o žádné opravě dálnice neinformovalo! Řekl bych, že mají pravdu obě strany - prostě se na nějakou vzájemnou komunikaci vysraly a neřešily nic, však se ta nějaká tisícovka*) lidí z Vyškova dojíždějící do Brna do práce nebo škol z hodiny v koloně neposere! Zvlášť v autobusech Karosa C954, Crossway LE nebo MANech Tourbusu, které mají skutečně "luxusní" posezení. To už raději koženkové Béčko. A že to jindy nejde? Výmluva a v tomto českocourkově celkem běžná praxe. Všechno jde, jenom musí být snaha se domluvit. Kdybych v práci řediteli k zadanému úkolu řekl, že to nejde, aniž bych se o tom s kolegy poradil, tak mám podepsanou letenku na pracák!

*) Linka 107 Vyškov-Brno jezdí od 5:06 každých 10 minut, do každého autobusu nastupuje odhadem 50 lidí, navíc další linky na Rousínov a dál do Slavkova, k tomu ti co jezdí do Brna dálkovými spoji, R848 v 6:20 - ve Vyškově nástup lidí na zaplnění jednoho vagónu a SP1638 v 7:00 určitě taky něco nabere.

(Příspěvek byl editován uživatelem cybob.)

Cybob: v září a první půlce října jsem před zmíněným zúžením chytal okolo 8. kolonu pravidelně (asi 6x) bez ohledu na pracovní den v týdnu. Jediný hladký průjezd jsem zažil v pátek 10.10. Naopak nejpikantnější byl den z týdnu předtím, kdy se k tomu přidala nehoda ve zúžení na R46, tehdy cestovali řidiči aut Olomouc - Brno tak 3 hodiny..

Každopádně ta situace je tenhle týden při výlukách nezáviděníhodná, ačkoliv koukám, že třeba ten R 914 měl v Brně psáno +45, takže asi ne všechny busy jely po D1.

OT: Už ti vypatlanci otevřeli aspoň spojku Šumice - Vítovice? Doprava v oblasti Brno - Rousínov - Vyškov je opravdu pojištěná do posledího detailu.

Obyvatel: Naštěstí ne. Opravdu tu o ten provoz nestojíme.

Cybob: Prostě opravy nezkoordinované a kritiku si ŘSD a kraj přehazují mezi sebou...

Nejsem místní, proto se ptám - nebyla některá z akcí sponzorována z peněz EU? U mnoha takových staveb bývá nutnost proinvestovat € do konce listopadu, a pokud se zdrží výběrko nebo nastane nějaký další problém, musí se investovat, aby se to stihlo, bez ohledu na koordinaci oprav. Není to problém jenom dopravních staveb.

J.U.Ray: na D1 v úseku km 220-214 směr z Vyškova na Brno je to asi s dotací, ta II/430 je určitě z fondů EU - viz. odkazy níže.
Ale dle níže přidaných odkazů ten hlavní problém vidím opravdu v nezkoordinovanosti ze strany kraje, týkající se opravy silnice II/430 než v nutnosti ty peníze proinvestovat letos. Ta oprava byla v plánu již v roce 2012, ale furt ňáké problémy s formalitama . Na D1 to vypadalo zhruba takto:
V roce 2012 (podzim) se na dálnici měnil povrch v úseku km 210-214 směr Vyškov a pravý jízdní pruh v úseku km 220-226 směr Vyškov, exity 226 i 216 (přímé spojení D1 a II/430) byly v provozu. D1 mohla být plnohodnotná záloha.
V roce 2013 (od poloviny září do začátku prosince) se na dálnici měnil povrch v úseku km 214-220 směr Vyškov a km 226-220 směr Brno, exity 226 i 216 byly uzavřeny. Tedy téměř 3/4 roku D1 v plném provozu, kdy se mohlo na II/430 kopat.
Máme rok 2014 - od poloviny srpna do poloviny října oprava úseku km 226-230 od Brna na Kroměříž (na II/430 nemá vliv) a od poloviny září do konce listopadu úsek km 220-214 směr z Vyškova na Brno (uzavřen rousínovský exit 216).
Zadání na vypracování projektů na tyto opravy zveřejnilo ŘSD v září 2013, v únoru zveřejněno zadávací řízení. V té době již na SÚS JmK věděli o opravě D1 viz. odkaz. A články zde ze 17.9.2014 a zde z 2.10.2014 není třeba komentovat - prý těžko najít termín a vzájemná domluva žádná! Dálnice se snad neopravuje celý rok, ale max. tři měsíce, přitom v letních měsících nebyl tak velký provoz. A hlavně že se měl opravovat jen Rousínov, v článku čtu, že úsek Tučapy-Komořany-Rousínov se měl dělat až příští rok a ono je to zavřený už teď! A stejně to nebude letos celé, takže nutnost čerpání € asi , spíš nebyla ochota se domluvit s ŘSD na další rok (v roce 2015 mají být plánované opravy dálnice stejně blíž k Brnu, takže se úseku Vyškov-Rousínov nedotknou) a navíc se nechtělo čekat do jara, když se na dálnici nebude nic dělat a třeba v dubnu se do toho pustit. Já tímto nemám výhrady vůči dlouhodobě a víceméně na určitý termín naplánovaným opravám D1, ale vůči té hurá akci na II/430 v době, kdy je klíčová část dálnice uzavřena a dlouho předem se o tom vědělo.

Cybob: Díky za rozsáhlou odpověď! Je fakt, že načasování všech omezení dohromady nemohlo přijít lépe. Sám jsem měl tu čest sedět v neděli večer v autobuse, zatímco se kolona po staré cestě pomalu posunovala od Komořan k omezení. Docela mne taky překvapilo, že semafory fungovaly, a zatímco ve směru od Vyškova byla kolona asi na půl hodiny, v opačném směru byla nejvýše jednotlivá auta. Proč se to nedá v těch vypjatých časech řídit podle toho, který směr je zrovna silnější? Že spolu nekomunikují kraj, ŘSD a SŽDC, mne taky nepřekvapuje; nebylo by to poprvé a asi ani naposledy.

U té silnice II/430 by ty dotace ale mohly hrát roli. Podle tohoto řízení má projekt opravy silnice od km 15,7 (přibližně podjezd pod železnicí) do km 18,5 (přibližně výjezd z obce na Komořany) předpokládaný začátek 1/3/2014 a konec 31/5/2015, takže je možné, že část museli udělat už letos, a když to nevyšlo (asi?) s výběrovým řízením na zhotovitele, museli začít až na podzim.

Zdravím, je tu pamětník provozu na trati Brno-Přerov z cca 90. let? Jde mi hlavně o spojovaní vlaků na Přerov s vlaky na Valašské Meziříčí.

Zdravím,
již delší dobu zpracovávám údaje ohledně již dnes neexistujících hradel na trati 260. Bohužel nejsou zatím kompletní a nevím zda jsou všechny správně. Uvítal bych velice rád případné připomínky, popř. opravy k následujícím získaným údajům.

Děkuji předem

Rybník
-přesná kilometrická poloha neznámá, pravděpodobně v úseku mezi Českou Třebovou-os. nádražím a odb. Zádulka na souběhu českotřebovské a olomoucké trati
-pravděpodobný konec v době aktivace reléového zabezpečovacího zařízení v žst. Česká Třebová (70. léta)
-návěstidla mechanická

Semanín
-kilometrická poloha 239,5 ve stejnojmenné zastávce
-konec v době elektrifikace trati (1996-1997)
-návěstidla světelná AŽD65
-součástí hradla byly mechanické závory
-existuje teze o částečném autobloku s návaznosti na odb. Zádulka (nepotvrzeno)

Svitavy-Lačnov
-kilometrická poloha 233,2 ve stejnojmenné zastávce
-návěstidla světelná AŽD65
-konec v době elektrifikace trati (1996-1997)
-součástí hradla byly mechanické závory

Svitavy-Lány
-kilometrická poloha 226,7 ve stejnojmenné zastávce
-návěstidla mechanická
-součástí hradla byly mechanické závory
-konec v době elektrifikace trati v roce 1996

Hradec nad Svitavou
-kilometrická poloha 222,9 ve stejnojmenné zastávce
-návěstidla světelná
-konec v době elektrifikace trati (1996-1997)

Banín
-kilometrická poloha 219,3
-návěstidla mechanická
-konec počátkem 90. let

Dlouhá
-kilometrická poloha 216,1 ve stejnojmenné zastávce
-návěstidla mechanická
-konec v době elektrifikace trati (1996-1997)
-součástí hradla byly mechanické závory

Rozhraní
-kilometrická poloha 209,4 ve stejnojmenné zastávce
-návěstidla světelná AŽD71
-konec v době elektrifikace trati (1996-1997)
-součástí hradla byly mechanické závory

Zboněk
-kilometrická poloha 199,4 ve stejnojmenné zastávce
-návěstidla světelná
-konec v době elektrifikace trati (1996-1997)

Svitávka
-kilometrická poloha 196,6 ve stejnojmenné zastávce
-návěstidla mechanická
-konec neznámý

Lhota Rapotina
-kilometrická poloha 191,1
-návěstidla mechanická
-konec 1990

Doubravice nad Svitavou
-kilometrická poloha 188,9 ve stejnojmenné zastávce
-návěstidla světelná
-konec v rozmezí let 1996-1997

Ráječko
-kilometrická poloha 182,3
-návěstidla světelná AŽD71
-konec v rozmezí let 1996-1997

Nový Hrad
-kilometrická poloha 176,6
-návěstidla mechanická
-konec v 70. letech s aktivací autobloku

Jelení Skok
-kilometrická poloha 173,8
-návěstidla mechanická
-konec v 70. letech s aktivací autobloku

Ronov
-kilometrická poloha 167,5
-návěstidla mechanická
-konec v 70. letech s aktivací autobloku

Bílovice nad Svitavou
-kilometrická poloha 164,3 ve stejnojmenné zastávce
-návěstidla mechanická
-konec v 70. letech s aktivací autobloku

Mark21: hradla Jelení skok a Nový Hrad zrušeny při stavbě koridoru, zapoměls na hr. Karlova v Židenicích v km: 159.933 ,hr. odb.Hády v km. 161.424 zrušeny v 70. letech při přestavbě uzlu Brno, jako hradlo byla jeden čas vedena i odb. Zádulka v km. 240.515

Mark21: P.S. km.poloha hr. Rybník byla :243.146

Hradla jsou v pohodě, stačí vypsat z Dodatků
Ale dát dohromady třeba výhybny při všech rekonstrukcích (mosty a tunely hned po válce, následně příprava tunelů na elektrizaci až do 90. let), to je větší detektivka

Středeční manipulák v Brně na hlavním nádraží

Mark21> Semanin - elektrifikace zde byla uz vyrazne drive (70. leta ?) kvuli postrkum na nakladnich vlacich v useku C. Trebova - Lacnov. Konec nastal se stavbou koridoru 199X.

(Příspěvek byl editován uživatelem adam_r.)

Mark21: v GVD 1969/1970 byly v činnosti výhybny Ronov v km167,5 a Babice v km 168,5

Mark21: HR Banín mělo světelná návěstidla, co pamatuji. V první polovině sedmdesátých let (přesná roky si nevzpomínám - byl jsem ještě kluk)byly mezi 1 a 2 traťovou kolejí spojky, kvůli opravě muzlovského tunelu. Při zřízení těchto spojek zde byla dosazena světelná návěstidla 5 světelná - SSSR vzor.

Parmezano:
Pokud ale byl v celém úseku z Adamova až do Brna autoblok, mimo tehdejší výhybny Hradiska při rekonstrukci tunelu č.1 a 2 (usuzuji tak podle fotografií oddílových návěstidel z devadesátých let), musely být hradla Nový Hrad i Jelení skok zrušeny dříve, pokud ovšem nesloužily jako výhybny.

Hády jeden čas sloužily také jako výhybna.

Za ostatní informace díky

Adam_r:
Ano vím, "elektrifikací" jsme myslel celou trať, zajímavě pak byla řešená i elektrifikace jedné koleje z Opatova do Lačnova.

Past:
Díky

Budu rád za další připomínky



(Příspěvek byl editován uživatelem Mark21.)

Mark21: po dobu rušení tunelu č. 6 , byla aktivována výhybna Babice, cca . 1985-87, tak AB končil na této výhybně a po Adamov RPB . V pondělí dodám , období aktivace výhyben Hradec n. Svitavou a Banín . Tehdy v Hradci vykolejil R424 , který vjel do odbočky asi 100km rychlostí

Neměl Banín spíš AŽD65? Matně se mi vybavuje fotka právě s těmito návěstidly. Ale už je to dlouho, co jsem ji viděl, tak se můžu plést.

Takto zahořela bráchovi na man.82220 laminátka...Brno - Slatina

U Babic probíhaly tři různé akce:
1) rekonstrukce tunelů III a IV (přelom 60./70. let)
2) snášení tunelu V (70. léta)
3) snášení tunelu VI (80. léta)

Výhybna nebyla stále stejná: ve fázích 1 a 2, které na sebe navazovaly, byla v km 168,5 (u zastávky); ve fázi 3 byla v km 169,4 (cca 1 km dále od Brna).
Najde se znalec nebo pamětník, který může tyto informace jakkoli doplnit, dodat nějakou bližší dokumentaci, upřesnit tehdejší dopravní opatření apod.? Předem díky.

Když už tu řešíte další zastávky v Kuřimi, zeptám se, plánuje se vlaková zastávka v Bohunicích, nebo ve Starém Lískovci?

1714:Plánuje.

Neví někdo proč od změny oběhů (1.11.2014) řad 242 WTB a 650/640, jezdí 242 WTB místo Panterů a místo 242 WTB jezdí 242.274 a 814.227 ?

1714: Plánuje, plánuje a plánuje... Ve Starém Lískovci, tam kde byla a v Ostopovicích. Otázkou je, jestli se toho dožijeme...

Slíbil jsem dobu aktivování výhyben Hradec n. Svitavou a Banín . Obě výhybny byly aktivovány od dubna roku 1967 z důvodu obnovy svršku obou traťových kolejí mezi Březovou a Hradcem , z důvodů co největší propustnosti trati a podle jednotlivých etap byly v činnosti. Měli světelná návěstidla pouze se dvěma světly a hradlo Banín bylo dočasně zrušeno.

Lukyne,
protože je všechno polámaný. Jsou to všechno strašný plečky a není čím jezdit. Tak proto. P.

V Chrlicich stoji chcipla jednotka r.560. Za ni nejaka 242 se Syslem. Bude odjizdet pravdepodobnvvve sunutim na sokolnicke zhlavi a potom teprve na Brno.

Poslední dobou čtu v novinkách o novém GVD, že se zlepší od prosince spojení Brno - Břeclav. Neví někdo, jak? Když jsem si dnes odpoledne porovnával grafikon současný a plánovaný, nenašel jsem ani jeden přidaný spoj navíc z Brna do Břeclavi, tak už jsem ani nekontroloval opačný směr...

Díval jsem se na nový GVD a docela mi nebere hlava, jak to, že Brněnský drak, který odjíždí z Pardubic jen o 4 min. později, než Zlínský expres, přijíždí do cajzlárny později, přestože Zlíňák staví v Kolíně a v Libni.
To snad cajzli dělajó naschvál, že drakovi vždy pletou něco do cesty. Teď to je žluťák, který může max. 140 (rail jet 160). Většinou se sjedou v Třebové, ale první jede žluťák a když má dispečer dobrou náladu, tak ho v Kolíně odhodí na bok a pustí draka.

Miropiro: asi je myšlen Ex 570 v 6.07 z Břeclavi a railjet 371 v 19.21 z Brna?
Hlavně ten ranní Ex 570 určitě ocení dojíždějící. Ještě kdyby v něm tak platil tarif IDS-JMK.

Co se týče návěstidel HR Banín, dovolím si upozornit na známou fotografii Z. Bauera z knihy Parní symfonie - červen 1973:

Jindřich Rosa : výlukový rozkaz, tehdy nařizoval vypnutí původních mech. návěstidel

Lukyy: Je potřeba 242+Sysel předisponovat jinam mj. na zácviky strojvedoucích... krásně to vychází 2 za 2 soupravy a tam kde jezdil sólo panter "protože zrovna zbyl" se dočasně vrátilo to, co tam jezdilo dřív ;-)

Parmezano:
Hmm, takže mechanická předvěst trvale na volno (tehdy ještě neexistovalo "zakřížování"?) a světelná tedy stála někde před ní...

Jindřich Rosa: existovalo

Parmezano:
...tehdy ještě neexistovalo "zakřížování"?... - ...existovalo...

A já to už teda nevydržím a tu blbou otázku položím: Tak proč tomu tak nebylo?

No nic, dlouho se tady nic neděje, a tak raději popojedem - alespoň o pár set metrů... :

Jindřich Rosa- Dík za tuhle památeční fotku , připomíná mi mé mládí na dolním. Je to nezvyk, vidět třebovskou štreku zarostlou trávou a bez drátů.....

Jindřich Rosa: na tom Baníně , byly vloženy dvě kolejový spojky a výhybky byly asi zabezpečeny "vojenským " ZZ a k němu patřily svět. návěstidla .

Podroužek, Fixi: Díky za vysvětlení

Tak jsem se díval na návrh vlakových spojení mezi Havlíčkovým Brodem a Brnem, tak staronový pár rychlíků (ráno odjezd v 5.03 z H.Brodu, příjezd cca v 6.41 do Brna hl.n., večer odjezd z Brna ve 20.20, příjezd do H.Brodu ve 21.56) bude mít číslo R 970/971 a jméno Gustav Brom podle legendárního kapelníka (žil v letech 1921 až 1995), jehož jazzový orchestr dodnes působí pod jeho jménem. U ostatních rychlíků tedy budou čísla posunuta - v lichém směru R 973 až R 991, v sudém směru R 990 až R 972.

Kam má namířeno 5 es co před chvilí projeli Tišnovem směr Žďár. Táhlo to slovenské eso a tím pádem asi vše slovenské.

Do Velimi

To jsou nějaké reko? Když jsem to míjel tak jsem si všiml čísla 103? v konvoji. Pravda že lak vypadal nově.

Jsou to ty nově upravený Esa na dvojčlen, 103/104 a 138/142

Díky. Už jsem si myslel že blbě vidím hned od začátku hokny. Tolik lok a ani vůz. A ještě zahraniční.

V lednu bude v úseku mezi žst. Břeclav a státní hranicí na trati do Rakouska zřízena provizorní Odb. Pohansko. Bude zde až do listopadu.
Téměř celý příští rok se mezi Břeclaví a státní hranicí bude jezdit jen po jedné koleji. Důvodem je rekonstrukce mostu v km 80,930.

Mouka: zajímavá informace, díky za ni
Podrobnosti by někde byly?

771068: Čerpal jsem z Ročního plánu výluk, který dne 3.11. zveřejnil Drážní úřad.

Jinak na stránkách SŽDC http://www.szdc.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady-141214.ht ml byly zveřejněny definitivní JŘ platné od 14.XII. Zastavování Sp na 260 ráno směrem do Brna v Adamově-zastávce zůstalo, nádraží projíždí. To se myslím moc líbit nebude... z Ptačiny je mnohem víc lidí než z města. Kdysi jsem ráno v 7 na jednom průzkumu počítal ten Sp (tuším Peklák), na nádraží nastupovalo kolem 50 lidí.
Odpoledne už zastavují na nádraží.
Víc jsem to neprohlížel, jiný tratě tak neznám .

Ve směru do Brna je problém s jednostranným nástupištěm.

Fotil včerá někdo měřící vůz?

Jarda krapas: Ono jde spíš o to, že z "města" to má na nádraží docela dost lidí zhruba stejně daleko, jako na zastávku; zastávka je vysloveně pro obsluhu fabriky, tam by ten spěšňák byl zajímavá obsluha pro dojíždějící z Blanska...kdyby pár minut od něj nejel osobák...

Martin:
Hmm, jenže doby 11(či kolika)-ti vozových OS, dovezoucích na zastávku v 6:05 (a zase odvezoucích v 15:25)cca 2000 zaměstnanců z těch 4tisíc, co dřív v Adastu dělali jsou dávno pryč..
Teď tam nastupuje/vystupuje do oněch již polovičních, (zato častěji jezdících) osobáků osobáků tak do 30 lidí.
A řek bych, že na "Ptačině" v novějších panelácích je víc mladších obyvatel (a jejich studujících dětí) dojíždějících do Brna, než na dříve postavených a obydlených "Hradčanech".
Ale třeba Kordis naváže ráno městskou 215 tak, aby to stíhala na zastávku k přestupu. Stejně to nevyřešíme, uvidíme...

A podle zprávy z rádia se nekrásnějším nádražím v Česku, Moravskoslezku aj na Moravě stalo podle hlasování nádraží Brno-Chrlice...

Jarda Krapas: Potěmkinovy Chrlice se svou plesnivou čekárnou... Zajímala by mě kritéria, kterými se tato soutěž řídí.

Zajímala by mě kritéria, kterými se tato soutěž řídí.
Jak je zřejmé z tohoto článku (mimochodem, před rokem, kdy vyhrála žst. Rynoltice, by podle stejné logiky napsali nadpis "Nejkrásnější nádraží Česka najdete v Čechách"? ), tak rozhodoval počet hlasů od obyčejných občanů.

Ve směru do Brna je problém s jednostranným nástupištěm.
Opakování - matka moudrosti.

Ono jde spíš o to, že z "města" to má na nádraží docela dost lidí zhruba stejně daleko, jako na zastávku
Bohužel zastavení oněch Sp na té zastávce je technologicky bezproblémové.
Zastavení ve stanici (po posunu odjezdu EC/Ex z Brna hl. n. z původních X:39 h na nových X:41 h) bohužel nikoliv.

zastávka je vysloveně pro obsluhu fabriky, tam by ten spěšňák byl zajímavá obsluha pro dojíždějící z Blanska...kdyby pár minut od něj nejel osobák...
Nabízí se otázka, proč ten Os jede z Blanska jen 7 minut po Sp vlaku?
Dalo by se čekat, že když tam je dvoukolejka + autoblok + dráty, tak tam přeci mohou být rozestupy mezi odjezdy jednotlivých vlaků přesně 15minutové, ne?
Intervaly mezi odjezdy vlaků z Blanska směr Brno od 5. do 7. hodiny ranní budou v GVD 2014/15: 16 - 11 - 22 - 7 - 20 - 13 - 20 - 10.
To má do přesného 15minutového intervalu docela daleko, přeci.

Ad most u Břeclavi.
Stávající trojpolové mosty budou nahrazeny novou dvojicí oblouků o rozpětí 97,5 m. Bude zvýšena niveleta, aby byl pod mostem dosažen průtočný profil Q100. V úseku Břeclav-státní hranice bude zvýšena rychlost ze stávajících 100-120 km/h na 160 km/h pro klasické soupravy. To si vyžádá zvětšení osové vzdálenosti v oblasti mostů. Na mostě bude bezstyková kolej, což je umožněno systémem řízení dilatace pomocí řídících tyčí.

Ve středu 12.11. jel slušnej náklad na Blansko:
750 163 + 23 vozů (byl asi půl hodiny zpožděn - jel 14.10).

Mimořádnost v provozu

Trať 250 | (Praha -) Havlíčkův Brod - Brno - Kúty (a zpět)
Úsek: Pohled - Sázava u Žďáru Kraj: Kraj Vysočina
Počátek: 13.11.2014 23:10 Příčina: následky vykolejení vlaku
Plánovaný konec: 14.11.2014 12:00 Stav: probíhající
Zjistit polohu vlaků Zobrazit na mapě

Opatření v dálkové dopravě (SC, EC, IC, EN, Ex, R):
Provoz omezen.

Všechny vlaky jsou vedeny pouze po jedné traťové koleji (ze dvou). Ve stanici Přibyslav jsou úseky se sníženou rychlostí na 10 km/hod. Z tohoto důvodu může docházet ke zpožďování vlaků za místem omezení o cca 10 - 20 minut.

Opatření v regionální dopravě (Sp, Os):
Provoz omezen.

Všechny vlaky jsou vedeny pouze po jedné traťové koleji (ze dvou). Ve stanici Přibyslav jsou úseky se sníženou rychlostí na 10 km/hod. Z tohoto důvodu může docházet ke zpožďování vlaků za místem omezení o cca 10 - 20 minut.

R 975 Porta coeli, R 982 Svratka, R 984 Sázava, R 973 Jan Blažej Santini, R 971, R 986, R 988, Os 14811, Os 14802, Os 5904, Os 14814, Os 14803, Os 14805, Os 14806, Os 14808, Os 14801, Os 14809

Blíže neurčené omezení provozu pro vlaky .
Poznámka:
Zatím bez opatření

Poznámka:
Vliv nočního vykolejení vozu nákladního vlaku jiného dopravce.