Počkat, ona se někde na IV Korytoru plánuje jednokolejka? (mám na mysli Praha-budějce)

Dneska v Čerčanech odstaveny dvě podbíječky (Ivanka GJW a nějaká od Skansky, GJWácký SSP a GJWácká 740 a cca 10 sypáků. Kde se bude dělat třetí podbití? Případně jak jsou plánované výluky?

Dík Michal

R_1463Úpa:
Samozřejmě že ne.

MP michal: od včerejška se podbíjí Čerčany. Shrnu-li to: Úprava prostorové polohy koleje a TV v úsecích Čerčany - Senohraby a v dopravnách Čerčany
a Senohraby.
Výluky samozřejmě jsou, i traťových kolejí Benešov - Strančice. Chtěl jsem k tomu psát příspěvek s jednotlivými omezeními v podobě změny kolejí na zastávkách, ale není čas. Možná to ještě stihnu.
Každopádně sledovat vývěsky na zastávkách a poslouchat rozhlas.

No tak jsem ty výluky v rychlosti sepsal do tabulky. Snad tam nemám chyby.

Plešoun:

dík, super shrnutí

Michal

Drobná terminologická poznámka k Jakubovým fotkám: pilíř je jen mezi mostními poli, to na kraji jsou opěry.

Hajnej: díky, terminologii jsem u fotek (snad dobře) opravil.

Edit: Ono to na žádné fotce není vidět, ale ta ocelová konstrukce estakády i mostu bude mít servisní vchod. Může to být zajímavý pocit, být uvnitř až technikovi nad hlavou projede ložená "obutá" Wapka

(Příspěvek byl editován uživatelem Plešoun.)

Díky za opravu

Do každého pilíře je vstup...

O těch dutých pilířích a jejich funkci už tady ale nějaký ten čas mluvíme - no, já chápu, paměť je sviňa
Jinak k tunelu - nevím, kolik je vyraženo, ale původní termín ražby byl konec července 2013 až konec června 2014 v délce cca 330 dnů. Vzhledem k tomu, že se začalo v prvé půli loňského listopadu, viděl bych to na začátek letošního října. Ale zázraky se dějí a třeba se díky příznivým geologickým podmínkám ražba urychlí

Já ale psal o vchodu do ocelové konstrukce mostu a estakády, ne o pilířích.

Plešoun: tak ok, v pořádku, je jasné, k čemu to bude sloužit, jako únikový východ. A dolů bude únikové schodiště (u mostu), v nouzi nejvyšší lze otevřít poklopy a prolézt právě dutými pilíři (z estakády).

Počkat, ona se někde na IV Korytoru plánuje jednokolejka? (mám na mysli Praha-budějce)

R_1463Úpa:
Samozřejmě že ne.

Minimálně dočasně už minimálně v jednom úseku ano. A víme, jak to bývá s tou dočasností.

Ve Veselí se už rýsuje ostrov a další část podchodu, směrem na Soběslav se vydatně kácí a řeže.

Od Tábora směrem na sever se začíná navážet a válcovat štěrk pro 1. TK.

V Chotovinách již zmizely 1. a 3. kolej, kus jich zůstává akorát od přejezdu k sudoměřickému zhlaví. Stanice tak v podstatě už slouží pouze jako hláska.
Signalisti zatím na obou stranách zůstávají.

Soběslavský strážní domek je první oběť stavby.

R_1463Úpa: minule si prezentoval svoje moudra na ŽP o tom, jak je koridor špatný a takové základní věci nevíš?

MZ: Kde ta jednokolejka "dočasně" vznikne?

Dnes byly dovezeny další díly estakády Rzavá, patrně byly dnes/budou zítra vyzvednuty.

Simba: Zázraky se dějí, ale nějaký ten den to stálo kvůli vysoké hladině vody uvnitř.

To by asi nikdo neuhádl: Nemanice - Ševětín (přesněji Nemanice - Odbočka Dobřejovice a Chotýčany - Ševětín)

Číslicová releovka ve Veselí se loni v prosinci odporoučela do železniční historie, nahražená provizorní ESA. A to byla dokončena teprve před necelými dvěma desítkami let - po mnoha letech a za mnoho peněz. Jak rychle půjde vývoj techniky ? Jakého věku se asi dožije ESA ? Když se toho dožiju, nechám se překvapit, jedno je ale fakt, není dekády, kdy by se něco velkého na této trati "nečutalo".

Ve Veselí asi dlouhého, protože si myslím, že do stanice se dalších možná 100 let nešáhne...

V Curychu mají reléovku dodnes. Při mnohonásobně větším provozu, dálkově ovládanou a s automatickým stavěním vlakových cest a s ETCS. Asi jim ještě nikdo nevysvětlil, jak je to nemoderní, nebezpečné atd. - prostě nemožné.
U nás máme dost peněz na to, abychom novějším stavědlem provoz zpomalili a promrhané minuty pak naháněli draze o kus vedle.

Simba: podobně se poroučely ještě mladší číslicové reléovky v Zámrsku a Uhersku. Důvod je prostý: je potřeba je zDOZkovat kvůli ETCS, přičemž už to znamená velké rejpání, ve Veselí navíc ještě větší kvůli rekonstrukci kolejiště.

MZ: V Curychu mají reléovku dodnes. Při mnohonásobně větším provozu, dálkově ovládanou a s automatickým stavěním vlakových cest a s ETCS
Akorát že tu dálkovinu asi měla od začátku.
A to ETCS se dá na švýcarskou návěstní soustavu mnohem snáz - nemají kmitavá světla, takže se dají číst přímo žárovky (resp. světelná relé).

Vono je potřeba nejdřív do něčeho trochu víc vidět a teprve potom se dá kritizovat...

ad Hajnej: to slovíčko asi je dost podstatné... Takhle klidně může mít MZ pravdu a ty ne.

Nojo, když holt monopolní výrobce zabezpečovací techniky v ČR zvolil technologii pro DOZ takovou, která neumí řídit spolohlivé a energeticky úsporné reléovky a správci kolejí to nevadí, tak je to těžké.

Holt budeme mít dálkově ovládané zařízení, které je bohužel pomalejší a energeticky náročnější než to původní. To jsou naše světlé zítřky. A to se vůbec nezmiňuji o fialových smrtích a studených zálohách většiny elektronických stavěděl. Chybu nehledejme u výrobce, ale především u SŽDC, ta je pánem, ta si má diktovat podmínky.
Martin

Fialové smrti se vyskytují jen zpočátku života. Je to přece jen dost složité zařízení a občas se vyskytne vadná součástka. Po "zahoření" už nevíme, co to "fialová" je. Ve svém okolí jsem fialovou nezažil víc než dva roky. A to ani částečný výpadek, z důvodu chyby PP.
Studená záloha: nemyslím si, že to je tak závažný problém. Při výpadku je v řádu minut systém obnoven automatickým startem. Tam záleží na obsluze, jak rychle zvládne proceduru.
A jsme u nejslabšího článku - člověk. Znám jich několik, kteří začnou zmatkovat a to, co jeden dokáže za tři minuty s prstem v nose, druhý s přítelem na telefonu mrší půl hodiny, případně si povolá pohotovost. A je i takový, který při ztrátě dohledu jedné jediné výhybky ve stanici dokáže hodinu a půl sedět, koukat na monitor a zastavit provoz. A nic se nestane, slouží dál bez jakéhokoliv postihu.

Martin2: To si ale v podstate nevymyslel monopolný dodávateľ sám. To po ňom viacmenej chcel od začiatku (čo vzniklo szz-etb) jeho zákazník. Kľúčové slovo: Povinne dokumentované úkony.

M2: Nojo, když holt monopolní výrobce zabezpečovací techniky v ČR zvolil technologii pro DOZ takovou, která neumí řídit spolehlivé a energeticky úsporné reléovky a správci kolejí to nevadí, tak je to těžké.
A na to jsi zase přišel jak...?
On je trochu rozdíl dělat DOZ ke klasické reléovce, kde jdou povely ze stolu, čili z vně stojanu a tudíž přes svorkovnice, a k číslicovce, kde jsou interfejsy číslicovky přímo na stojanu.
Zatímco v prvním případě mohou zůstat vlastní panely téměř netknuty a změní se jen jejich okolí, ve druhém případě se musí rozrejt prakticky každej stojan.

Jinak ta spolehlivost reléovky je vykoupena periodickou rotací všech jejích bloků, zejména Vt (asi jsi nikdy neviděl chodbu někde poblíž reléové místnosti, obvykle se tam nějakej ten příchozí nebo odchozí blok povaluje). Do té se přitom mohou výziskové bloky ze snesených reléovek snadno zapojit.
Ohledně té pomalosti - pomalejší je i skládání schématu na počítačem řízené mašině oproti čistě reléově stykačové. Akorát Ti ta počítačová dokáže rovnou vyoslit, co se nepovedlo, zatímco u těch relátek to musíš hledat sám.

Takže DOZ1 umí ovládat reléovky a výrobce s projektantama jsou ochotni to dělat?

Nechápu, proč by ovládací periferie DOZ u číslicovky nemohla prostě nahradit jen ovládací skříňku? Plus by si jako kontrolu snímala zobrazené číslo. A zbytek (PN,indikace obsazení, polohy výhybek, návěstidla atd.) by byly na obou reléovkách stejné. Takže z pohledu volby VC žádné vrtání do stojanů, možná by to bylo i jednodušší než u reléovky s tlačítkama.

A u ESY zase máme pravidelné změny SW. Kolikrát se třeba u Plešouna SW už měnil? Pokud mám správné informace, tak každou změnu SW si dráha velice tvrdě platí, mluvíme o statisících až milionech za jednu stanici. Se vzhledem ke komplikovanosti zařízení ani té ceně nedivím.

A k čemu strojvedoucímu je, že je problém tam a tam, když pak přijde ke stykači a zjistí rozpadlý koncák, takže je stejně neschopnej? A teď to převedeme na tu stanici. Výpravčího opravdu nezajímá, že je problém v tom a tom relé. Funguje/nefugnuje (jsou postupy co dál dělat).
Takže se bavíme o diagnostice tedy zařízení, které usnadňuje práci Plešounovi nebo správkárně na dílně. Ano elektronická stavědla jsou schopna docela přesně nasměřovat údržbu na problémový celek. A teď pozor použití reléovky nebo staré mašiny bez počítače přeci vůbec nevylučuje mít taky podrobné informace o stavu zařízení. Bohužel u ČD, ČDC, SŽDC je diagnostika a sběr dat pro předcházení závadám nebo pro jejich snadné nalezení sprosté slovo. By ses divili, kolik práce a nervů stojí protlačení externí diagnostiky na elektronická stavědla a představa, že by se to dávalo třeba na reléovky je dost úsměvná. Na ní má většina lidí stejný náhled jako na nepřetržitý kód VZ v kolejích. Kdežto u garážových dopravců je naprosto běžné, že se zapojí všechny vstupy elektronického rychloměru do různých míst v zapojení lokomotivy a pak má dílna stejné informace jako u mašiny s počítačem, ale mohou se vynechat závadu, ala vadná karta za 50tis Kč nebo chyba v programu. Ostatní závady (vadné relé, vadný drát, vadná svorkovnice) je stejně reálná na obou druzích mašin a i zabezpečovacím zařízení.
Martin

Abych to jen doplnil, tak nejsem žádnej extremista. Pokud má instalace elektronického stavědla smysl, tak není co řešit. Takže třeba mezi Prahou a Voticema ani jiné rozumné řešení nebylo. Ve Veselí je instalace ES taky logická, protože dojde k výrazné změně konfigurace a úprava reléovky by stála hodně peněz a dělat to za provozu by nebylo šťastné řešení. Co podle mne není ideální je vyhazování zařízení na 1 korirodu jen kvůli DOZ a ETCS, i když nedochází ke změně kolejiště. Na druhou stranu jsme dost bohatý stát (i oficiálně), tak si to můžeme dovolit.
Martin

Soběslavská nádražka "u traviče" (omlouvám se poslednímu nájemci, který vařil moc dobrou domácí kuchyni) už mele z posledního.

M2: Nechápu, proč by ovládací periferie DOZ u číslicovky nemohla prostě nahradit jen ovládací skříňku?
Maličko Ti uniká, že se při ETCSizaci ta DOZ nedělá ani tak kvůli ovládání, ale kvůli bezpečnému přenosu informací opačným směrem do RBC. A k tomu tu číslicovku jaksi nezmermomocníš...

A k čemu strojvedoucímu je, že je problém tam a tam, když pak přijde ke stykači a zjistí rozpadlý koncák, takže je stejně neschopnej?
U hodně stykačů si jde pomoci "odpojením" skupiny nebo třeba vypnutím šuntování.
Už jsem zažil příliš mnoho neschopností, kde stačilo řídit se návodem. A upřímně: leckdy strávíme docela dost času vymejšlením různejch manipulací tohoto typu - jak něco vyřadit, rozumně obejít, přejít na nějakou nouzi. O to víc mě pak nasere případ, kdy se na to fíra vykašle, udělá neschopnost, napíše to na regulátor a já to pak ještě dostanu k vyřízení jako reklamaci.
Pak se nedivte, že takových možností mašinu od mašiny ubývá - sami nám dáváte argumenty, proč je zbytečný se s tím zalamovat...

Martin_b: Koukám, že Soběslavské nádraží začíná přepisovat svou historii. Jenom bych dodal, že tam byl také útulek pro vlakové čety. A tak přidávám fota z Veselí nad Lužnicí, kde každým dnem je něco jiného.

Pérák: Ten útulek byl v patře nad hospodou?

Martin_b: ne hned na rohu, jak máš tu první fotku. To co je ubourané. Byla to taková nudle. Používaly ho čety v době kdy jezdila pravidelná obsluha.

Pérák: Tam pamatuju jen trafiku.

Pánové, díky za fotky z jihu
Jestli mohu poprosit, nezapomínejte fotit, co zmizí i historii, co zůstává, já se nedostanu na jih tak často, jak bych chtěl. Ač se jí zde příliš nedochovalo, neboť tu proběhly rozsáhlé modernizace v 80.letech 20.stol. na rozdíl od pražské oblasti. V létě začne i Ševětín - Horusice, snad se tam dostanu dřív, než to rozkopou. Díky

Martin_b : Já tam jezdil obsluhu ještě s parovkama a to tam byl ten útulek. Potom tam skutečně byla trafika. Nevím určitě, snad půlka byla ona trafika půlka byl ten útulek. Možná to někdo ještě upřesní.

Simba: Snažíme se. Moc dobře vím jak špatně se shání fotografie, když chceš někde dokumentovat historii. K tomu úseku Ševětín - Horusice snad od 1.5.2014 vypukne stavba Veselí - Soběslav.

Jen co se od dubna začne v Sobíku pořádně kopat, tak to tu budu "tapetovat."

Co byste asi tak čekal od podnikového časopisu, socialistickou sebekritiku? Je to prezentace své činnosti na uvedené stavbě.
http://www.azd.cz/admin/files/Dokumenty/pdf/Reporter/2014-1.pdf

Ehm, a co byste v tom časopise asi tak o Vo-Ben čekali? Je to velmi krátký úsek, autoblok, odbočná stanice. Není to tím, že by v AŽD byli pitomci a opisovači letáků, ale tím, že předmět článku je prostě velmi banální a nebylo moc o čem psát kromě toho, že to je plus krátký popisek.

Pokud si tamtéž přečtete o Přerově, je to o dost jiné kafe. Stejně tak není úplně marné, že si zabezpečovácká firma sama navrhne měřící vůz, nebo se jí povede vstoupit na americký trh (čímž dost překvapili i mě).

Ještě se vrátím k myšlence napojení RZZ do DOZ "jen" přes ovládací skříňku číslicovky - ona ještě má ale releovka ne úplně malou sekci nouzových obsluh, takže při tomhle řešení bych nerozsvítil PN, nevybavil nouzově závěr apod.

Ad Hajnej: ano přenos bezpečných informací zpět už je o klasickém drátování a o tom není žádného sporu. A je na SŽDC zda si pečlivě spočítala, co vyjde levněji, zda vyhodit třeba 20 let staré zařízení nebo to dodrátovat. Jenže Ty jsi v příspěvku 7666 mluvil o volbě cesty, zda je tlačítková nebo číslicová. Takže nechápu, proč teď do toho motáš přenos informací zpět.

Ad: Pak se nedivte, že takových možností mašinu od mašiny ubývá - sami nám dáváte argumenty, proč je zbytečný se s tím zalamovat..
už aby tyhle možnosti byly úplně pryč. Pochop konečně, že už nejsme v minulém stolelí s regulátory GC a spol. Opravdu nechápu proč nové regulace mašin pocházejicí z ČR nemohou míst jistou inteligenci. Když už tu manipulaci máš vymyšlenou a dáváš ji do návodu, proč ji ten regulátor neprovede sám? Uvedu příklad:
1) regulátor dá povel k sepnutí trakčního stykače, ale ten vůbec nesepne a začne s tím otravovat strojvedoucího. Ten podle tebe má začít lítat po mašině jako hadr na holi a postupovat podle návodu, tedy zkontrolovat stykač, případně odpojit trakčák (což třeba u 753.7 jde jen za stání, protože k tomu potřebuju klíček řízení). V dnešní době by mělo zařízení samo ten stykač odpojit a strojvedoucímu napísat, že nesepnul stykač prvního motoru, jede se jen na tři, se sníženou tažnou silou a až bude vhodná dopravní situace, tak ať zkontroluje ten a ten stykač. Vidíš ten zásadní rozdíl? Ty strojvedoucího prudíš hned, protože mu popelnice vůbec nejede, rozumný počítač se zařídí podle aktuální situace a když je to možné, tak jede dál a strojvedoucího jen upozorní, že je nějaký problém a ať se na to podívá. Jasně, když dojde k nadproudu usměrňovače nebo nesepne stykač buzení, tak to prostě obejít nejde. U stykačů trakčáků nebo třeba šunťáků se dá opravdu jet v klidu dál, jen sníženou rychlostí nebo s nižší silou. Jo a než to psát do návodu (si jako myslíš, že to za jízdy bude někdo číst nebo si bude pamatovat třeba 20 stran? Proto jsou piloti dva, jeden pilotuje, druhý čte co se má dělat, když je problém) tak ty postupy dát rovnou do toho dispeleje, aby se mi napsalo co mám zkusit, stejně jako na taurusu. A to včetně dopravních opatření, tedy pokyn ihned zastavte a pak zkuste to a to nebo zkuste to a to, pokud to nepomůže tak zastavte a pak zkuste to a to.
Elektronika mašiny nebo třeba elektronické stavědlo prostě není pupek světa, je to jen prostředek k základnímu poslání železnice a to dopravě z bodu A do bodu B. Pro strojvedoucího nebo výpravčího je základem práce zajištění jízdy vlaků, tedy doprava a práce podle dopravních předpisů (vedení vlaku, přemýšlení nad dopravní situací ve stanici), pak dlouho nic a pak teprve přímá obsluha mašiny nebo SZZ. Čím méně ho tohle zařízení otravuje a zaměstnává, tím více má času na svůj hlavní úkol (vedení vlaku, přemýšlení nad dopravní situací). Chápu, že tohle je pro člověka co nikdy samostatně na dráze nepracoval těžké pochopit. Je něco úplně jiného mít na mašině odježděno třeba 100tis km, ale vždy mít za zády ještě fíru (tedy toho chudáka, který všechno odskáče, když se něco zkazí), takže je pak dost času si hrát se zařízením co se zkouší nebo testuje a nebo mít odježděno třeba jen desetinu toho co ty, ale sám, na vlastní triko a odpovědnost. Opravdu to je o něčem úplně jiném a další level je právě být tim fírou, který dohlíží na někoho dalšího (testera zařízení nebo zaučujicího se kolegu), je to fajn práce, ale ještě mnohem víc na palici, protože člověk sice musí být ještě více ve střehu, ale přitom vlastně vůbec nic nedělá a jen se kouká...
Martin

ad Koudy: ještě jednou si přečti co jsem psal v příspěvku 3413. V závorce jasně píšu, že všechno ostatní by bylo stejné na obou reléovkách, přímo zmiňuju PN. Ano i vybavení závěru atd. by se muselo prodrátovat, o tom není sporu.
A je otázkou zda to natahání 500 drátů pro nějakou mezilehlou stanici je o tolik dražší než to celé vybourat, postavit novou esu s praštěnou UNZetou, která stejně není 100% bezvýpadková(známe z Budějic, kde se porouchala ta součástka, která dělá tu bezvýpadkovost). Plus zvýšení spotřeby elektrické energie v takovéto stanici. Předpokládám, že i pro tuhle možnost by šly udělat nějaké periferie, aby se těch 500 drátů netahalo do jednoho místa v reléovce, ale jen kousek a tam zapojilo do něčeho ala prováděcí počítač.
Martin

M2: Jenže Ty jsi v příspěvku 7666 mluvil o volbě cesty, zda je tlačítková nebo číslicová. Takže nechápu, proč teď do toho motáš přenos informací zpět.
Ten zpětnej přenos do toho motám proto, že si nevystačí s prostředkama číslicové volby. Musí tam bejt tak jako tak a tvoří část ceny úpravy.
Dá se však pořídit extra natahanejma drátama, což se dá udělat šetrně ke stávající drátový formě stojanu. Zato když budu ze stojanu vybourávat původní číslicovku, musím se v tý formě rejt.
A to se dělá strašně nerado, protože u rozrytý formy hrozí, že se časem někde něco dotkne a malér je na světě. Viz jistá nedávno zbouraná a předtím 30 let podepřená vlaštovka...
A to riziko je další vstup do rozhodování ponechat či vyměnit. Přičemž je dobré mít na paměti, že je každej další typ propojení SZZ-DOZ nutno extra schvalovat a to rozhodně není zadarmo. Naopak to stojí takový prachy a trvá tak dlouho, že to dokáže smáznout rozdíl dobastl vs. výměna hned u několika stanic.

Když už tu manipulaci máš vymyšlenou a dáváš ji do návodu, proč ji ten regulátor neprovede sám?
Protože ten regulátor je na rozdíl od fíry jen blbej kus křemíku, kterej vidí jen to, co mu čidla vyčidlej.
Poruchy zná jen takový, který mu někdo předem popsal, protože se s nima už někdy setkal nebo protože si dokázal představit, že by mohly nastat.
Kdyby regulátor uměl to samý co fíra, tak tam ten fíra už dávno nemusí bejt, ekonomika je neúprosná.

Jednou se stalo, že na 754 uhořela minusová propojka na reverzu. Výsledek: dva proudy na nule, zbylý dva nějaký a maličko rozdílný. Logiku, která má poznat jeden divnej proud ze čtyř, to zmátlo, takže označila jeden ze zdravejch stykačů (ten s větším proudem) za špatnej. Po jeho odpojení označila za špatnej i ten druhej zdravej - a od tý chvíle se mašina nepohnula.

Jasně, ale stále nechápu, proč bych musel tu číslicovku vybourávat? Proč by to nešlo udělat stejně jako třeba v Roudnici? Tedy číslicovka s ovládáním přes JOP plus zadrátování tlačítek na PN, nouzouvých uvolnění závěrů atd... Nebo snad chceš říct, že tam kvůli ovládání z JOPky rozbourali půlku reléovky?
Ono to je s penězma docela zajímavé, u většiny stanic s esou se při stavbě tvrdilo, že je všechno připraveno na DOZ a při samotné realizaci se zjišťuje, že to tak zdaleka není a do každý stanice se naleje hodně peněz. Předpokládám, že naroubování DOZetky na ESU se taky musí schválit, plus výměna SW, takže to je taky peněz jako za kozu.
Nejenom můj názor je takový, že se schválně tvrdí, že nejde RZZ ovládat pomocí DOZ1, jen proto, aby se prostě udalo další elektronické stavědlo. Jinak totiž nevidím důvod, proč nevycházet z toho, co se dělalo v 90tých letech, kdy se na stávajicí RZZ připojilo obslužné pracoviště JOP a nebyl s tím žádný problém. Ano v té době ESA nebyla a ETB se rozjíždělo. Na druhou stranu, teď už je to jedno, protože to mají všechny reléovky na koridorech spočítané. Stejně si myslím, že za to můžou energetici, aby měli zajištěný trvale větší odběr.

A zase odbíháš někam jinam. Jsme řešili spínání/nerozpínání stykačů a najednou tu je upálená propojka. Taky nikde netvrdím, že by musel přemýšlet a sám rozhodovat u všech událostí, ale jen u těch, které ty jako autor znáš. A tedy nesepnutí trakčních nebo shuntovacích stykačů je jedna z věcí. Další co by ta slavná elektronika mohla dělat je upozornění v logu., že nějakému konkrétním stykači trvá sepnutí/rozepnutí déle než je zdrávo. Dílna by se pak na ten stykač mohla preventivně podívat, zda tam není náznak nějaké větší závady. Umí to váš SW? Prostě tohle jsou věci, kvůli kterým se podle mého soukromého názoru na mašiny montují počítače.
Martin
P.S. v žádném případě nechci vypadat jako někdo, kdo je proti modernizaci. Jen si myslím, že technika by nám měla sloužit a né aby lidé byli otroky techniky a děsili se každé chvíle, co si na ně počítač připaví za kulišárnu. Bohužel moje zkušenosti se současnou technikou na mašinách, na kterých se pohybuju, jsou blíže spíš k druhé alternativě.

(Příspěvek byl editován uživatelem martin2.)

Martin2: Neviem, ako je to v Roudnici, ale práve to zadrátovanie tých tlačítok PN, núdzového uvoľnenia záverov, a podobne tak, aby sa dali ovládať z DOZ, vyžaduje, aby sa do stanice nainštalovala veľká časť technológie ESA (t.j. celá skriňa TPC plus EIP, ktoré budú tými tlačítkami bezpečne hýbať). V opačnom prípade sa niečo také nedá bezpečne (bezpečne = so SIL4) zaistiť.

M2: u většiny stanic s esou se při stavbě tvrdilo, že je všechno připraveno na DOZ
Však taky ano - to, že se upgraduje SW s tím přece není v rozporu. Ono totiž dost dobře nejde bianko schválit SW s funkcemi na "až někdy", což dost lidem uniká.

že se schválně tvrdí, že nejde RZZ ovládat pomocí DOZ1
Ono by možní i ovládat šlo, ale jde přece o to zpětné čtení pro RBC...

Další co by ta slavná elektronika mohla dělat je upozornění v logu., že nějakému konkrétním stykači trvá sepnutí/rozepnutí déle než je zdrávo
Nerouhej se - dokážu si představit, jak by se z toho dal udělat nádhernej penězovod...

Abych vysvětlil tu poslední odpověď: v zahraničí jsem se setkal s projektem (grantovým, jak jinak), kdy se chce tahat z mašiny každou sekundu ne některá, ale veškerá data a syslit je někde na serveru. No a pokud bude potřeba něco vypátrat, tak se z té hromady dat udělají (nejspíš za další úplatu) nějaké grafy a dál už jen samá pozitiva a sociální jistoty...

Jen bych upozornil - ty poslední číslicovky, jako např. právě to Veselí nebo Klatovy byly na vybourání už jen z toho titulu, že zde byly použity "Téčková" relé. Já sám jsem sice s nimi do styku nepřišel, ale o jejich nevodivých kontaktech kolují celé legendy, které se vzájemně potvrzují z různých koutů kraje.

ad Asdf: když nevíš, tak nechápu, proč něco píšeš.

Jenže on se upgraduje i HW...

Předpokládal jsem, že DOZ čte data z ESY nebo třeba z RZZ a teprve z DOZtky si je čte RBC. Jinak nechápu důvodu k nutnosti montáže DOZ kvůli RBC.

Ad
Nerouhej se - dokážu si představit, jak by se z toho dal udělat nádhernej penězovod... a je to venku, jak možná uvažují výrobci různých zařízení. Jen některým je blbé či proti srsti to tak dělat. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě. Myslel jsem, že by si regulátor sám hlídal a evidoval maximální, minimální a průměrné doby sepnutí a rozepnutí stykačů a relé. No a v případě velkých rozdílů, buď nahodilých a nebo trvalého dlouhodbého prodlužování času by dal informaci, že se mu něco nelíbí.
Když si dokážou počítače hlídat dobu běhu chladicích ventilátorů traf v elektrárnách, tak by si snad dokázaly bez větších problémů hlídat i stav elektriky na mašině a včeas upozornit majitele stroje, že je něco mimo normál. A pak by ses mohl vyprdnout na různé nouzové obsluhy a nebyl bys mrzutý, že fírové neznají nazpaměť návod o 100 a více stranách a tedy dělají zbytečné neschopnosti.
Martin

Tak Soběslavská hospoda to má za sebou.

Ale zato se odhalily dosud nevídané pohledy na staniční budovu.

K Mitošinkovi jsem do hospody chodíval rád.Vařilo se tam moc chutně..
No jo no,halt je to pryč.

M2: a je to venku, jak možná uvažují výrobci různých zařízení.
Já tak neuvažuju, naopak jsem nedávno vymejšlel, jak se z podpory takový kraviny vyvlíknout.

Myslel jsem, že by si regulátor sám hlídal a evidoval maximální, minimální a průměrné doby sepnutí a rozepnutí stykačů a relé. No a v případě velkých rozdílů, buď nahodilých a nebo trvalého dlouhodobého prodlužování času by dal informaci, že se mu něco nelíbí.
Pokud chceš sledovat nějaké trendy, zejména dlouhodobé, musíš ukládat docela hodně dat a v těch se průběžně přehrabovat. To docela žere výpočetní výkon, který je přitom u toho regulátoru potřeba pro vlastní regulaci.
Můžes si sice pomoci tím, že to vyšoupneš do nějakého jiného počítače, ale pak tím zase víc zatížíš komunikace (buď musíš přenášet obvyklá data častěji, abys neztratil rozlišovací schopnost, nebo musíš přenášet další data, bez kterých ses zatím obešel).
To všechno si pronásob počtem stykačů a zjistíš, že jsi sestrojil velemonstrum, jehož parametry budeš muset dlouho nastavovat pro každej typ stykače zvlášť, přitom zachytí pořád jen určitej typ poruch a na ty ostatní to bude stejně krátký.

Jestli ono není lepší, když si údržba stykače při emce stykače nasucho procvaká (naše regulátory to u hlavních stykačů ve zkoušení umějí) a jejich stav zhodnotí uchometricky...?

Houmr : relé T byl dobrý úlet... To co se děje dneska (vše, co přichází z brusele je dokonalé) se dělo i tenkrát(vše, co přichází z moskvy je dokonalé).
Znova musím vzpomenout příběh z Tesly Pardubice let 70-tých, kdy brigáda mladých uklízela jakousi půdu a našla stará relátka po válečné výrobě. Kontakty stříbrné, vodivé i po 30 letech totální neúdržby!!!

Jen některým je blbé či proti srsti to tak dělat
Blbé to něterým je, resp. je jim u toho blbě, když to dělají, protože to zákazník požaduje. A že je to šetření hovadina na N-tou rozumný člověk pochopí na následujícím příkladu který se stal hned v několika kusech:
SŽDC zbyly nějaké peníze a tak se rozhodlo zrekonstruovat LOW-COST způsobem nějaké nejhorší PZZ. Ale aby to moc nestálo, rozhodlo se, že výstražníky, pohony a kabely k nim nejsou ještě ani 30 let staré, tak zůstanou původní. Romantik možná zajásal, že 71-kový výstražník zůstal, ale technik by zaplakal.
Před 30 lety o izolační pevnosti byly jiné představy. Místo dnešního 4kV standartu zůstalo tehdejších 500V a to ještě po 30 letech v bůhví jakém stavu.
Počítám až za rok zase zbydou peníze, vymění se pohony a výstražníky, možná jednou kabely.
A teď co se ušetřilo? V lepším případě se salámovou metodou propracujeme do kompletně zmodernizovaného stavu. A bude to levnější? A co když si při první bouřce přes ty skvělé izolační pevnosti původních komponetů najde blesk cestu např. k počítači náprav, kterým se nahradily původní nevyhovující (a energeticky náročné) KO ?

A podobnou optikou by asi odbornící zuřili, kdyby někdo chtěl na staré relovky nedejbože s Téčkovými relátky "roubovat" elektroniku nějaké DOZ a ETCS.

A ještě se vrátím i k, cituji praštěné UNZet, která stejně není 100% bezvýpadková(známe z Budějic, kde se porouchala ta součástka, která dělá tu bezvýpadkovost)
To je opravdu odborný pohled. Tam nebyl problém v UNZ. Tam šlo o problém obecný a totiž když se kontroluje něco spolehlivého prvkem, který má tu spolehlivost o řád nižší.
A třeba v takové Lysé nebo jinde s 6kV napájením by za tu, ještě jednou cituji praštěnou UNZ byli určitě rádi. Ono když ti při přepínání elektrodispečera např. propadávají dohledy výhybek, tak analogicky (kdyby byla v ČB ss trakce a 6kV napájení, bez UNZ) už vidím např. ty obsazené počítače náprav, které by se při krátkodobém propadu neudržely.

Jinak kdo by do toho chtěl "vědět" a "umět", stále ještě je neobsazené to místo, které inzeruji v podpisu. Stačí poslat stručný životopis.

Houmr:
...poslední číslicovky, jako např. právě to Veselí nebo Klatovy...
Jen drobné upřesnění - v Klatovech cestový systém s tlačítkovou (klasický šikmý stůl), nikoliv číslicovou volbou.

Nicméně také s téčkovými relátky, takže ač to byla taky velmi "mladá" rélovka, návěstní se na její konec vesměs těšili.

Hajnej, Houmr:
Je sice pěkné, jak tu předkládáte mnoho důvodů, proč je složité dosáhnout dnes kvalit dřívějších zařízení, ale na faktu, že pro koncového uživatele (tedy přepravce a cestující) to prostě je zhoršení, to nic nemění.

Bohužel víceméně monopolní dodavatel zařízení nepokrytě využívá (zneužívá) svého postavení a týká se to samozřejmě i toho případu, který zmiňuje Houmr v příspěvku 1769. V klasickém tržním prostředí by se za stejné peníze dalo prostě těch přejezdů opravit/vylepšit více nebo by ta oprava mohla proběhnout komplexněji.

V posledních dnech proběhla demolice strážního domku u Bedrče (u Císaře), již léta neobydleného. Je to ten strážní domek v lese, nedaleko bývalého hradla Bedrč.