Co si pamatuju, tak vítací plastiku má třeba Benešov z obou stran na silnici II/112.
http://goo.gl/maps/J1xSo
http://goo.gl/maps/yqRin
A pak je ještě torzo na téže silnici mezi pelhřimovským a benešovským okresem.
http://goo.gl/maps/9apyL

Opuštěné Pražské silnice (1)







Hraniční přechod Nové Hrady:




Vítací "plastika" Žumberk, horní část nejspíše zničena, nyní sloužící jako "reklamní" plocha. + opuštěný přejezd.



Tuhle značku v ulici Kolbenova už pozoruji velmi dlouho a stále čekám kdy už upadne.



A další objekty pohlcené lesem... ale nebudu to tu zbytečně plevelit

Zender
Neplevelíš, jsou to náhodou velice zajímavé fotky.
Kde se prosím nachází ta silnice z prvních 4 fotek?
Dík.

Já taky ještě něco přidám.

Zajímavé a dokonce dosud udržované a svému účelu sloužící vjezdové plastiky má město Pelhřimov:
na vjezdu od Jindřichova Hradce, od Jihlavy a společný od Vlašimi a Tábora

A hned vedle toho třetího je další zajímavé místo (1) (2) patřící do právě probíraného tématu - bývalý "památník osvobození", nebo jak to nazvat. Parčík, kde uprostřed stával na soklu sovětský tank. Tank byl odstraněn po sametové revoluci a ten zbytek je tak nějak ponechán svému osudu.

Tady ještě taky zbytky původní styčné křižovatky silnic č. I/19 a II/112 a zaslepený kousek původní "devatenáctky" ve směru na Tábor. Po výstavbě severního obchvatu je zde křížení obou silnic řešeno mimoúrovňově a I/19 vede mimo město rovnou na Humpolec.

Tahle diskuse se teda rozjela, za mě jednoznačně za všechna nedávná témata!

A ze Zenderova příspěvku mě (kromě mnoha jiného) zaujala ta uzavřená dlážděná silnice - to místo nějak nepoznávám...(?)

První fotky by měly být Nad Klíčovem, následuje Přední Kopanina - letiště. Schody nevím.

(Příspěvek byl editován uživatelem Bobek.)

Jef - to je tahle cesta.

No vida - díky. Kopaninu znám z minulosti dobře, ale asi jsem tam ze strany od letiště dlouho nebyl a vůbec to nepoznal... ¨
Dobrá je i značka na Kolbenově

Kolegové již místa správně určili...
1-6 - Nad Klíčovem, před pár lety cesta sloužila jako skládka. Poté byla vetší část odpadků uklizena, zbytek zarostl vegetací.
7-14 - Přední Kopanina, schody jsou naproti u mostku a ústí na R7

A posledních pět fotek:
1-3 - Cínový důl (1939) v Rolavě na Sokolovsku
4-5 - Pustina (u Hartmanic), žil zde lékař Z.Kostrouch. Zvláště při setmění má místo dobrou atmosféru.



Viaflexy od benzinky v Hartmanicích, cedule pohlcená stromem, a ztracený zákaz vjezdu:

Hele, lidi. Chtěl bych znát Váš názor na dvojjazyčné pojmenování obcí. Nekteré obce na Karvinsku zvolily možnost umístit dopravní značky začátek a konec obce právě dvojjayčně. Pokud to bylo řešeno touto formou, tak mi to nijak zvlášť nevadilo...


...když ale začaly být Polské značky postaveny na úroveň těch českých (v případě Stonavy je Polský nápis dokonce větší), tak to mě už s prominutím docela se*e. A ptám se... PROČ???

Bobesh: tak to mě už s prominutím docela se*e. A ptám se... PROČ???

Já se taky zeptám: Proč? Proč to někoho se*e? Má snad někdo pocit, že když je někde nějaká jazyková a národnostní menšina, tak musí mít také menší cedule? A že výměna označení obce v polštině na stejnou velikost jako v češtině uvedla v činnost sled událostí na jehož konci polská armáda obsadí Těšínsko a připojí ho k Polsku?.

v případě Stonavy je Polský nápis dokonce větší

Polský nápis je větší jen díky tomu, že výrobce české verze cedule nedodržel písmo, které se má na dopravních značkách použít a proto je nápis užší.

Pokud to bylo řešeno touto formou, tak mi to nijak zvlášť nevadilo...

Jenže tahle forma byla neskutečný paskvil. Bílý text v modrém poli této velikosti u nás znamená název křižujícího vodního toku, použití stejné cedule i pro název obce v jiném jazyce tak bylo hodně nešťastné.

Paragraf 29 odstavec 2 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích: V obci obývané příslušníky národnostních menšin se název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství a označení budov státních orgánů a územních samosprávných celků uvádějí též v jazyce národnostní menšiny, jestliže se podle posledního sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10 % občanů obce, pokud o to požádají zástupci příslušné národnostní menšiny prostřednictvím výboru pro národnostní menšiny (§ 117 odst. 3) a pokud ten svým usnesením návrh doporučí. Toliko k otázce PROČ polský název obce.

K otázce PROČ vypadá značka, jak vypadá. Modrá cedule s bílým písmem je původní podoba dopravní značka IS 12c "Obec v jazyce národnostní menšiny". V této podobě je vskutku nerozeznatelná od dopravní značky IS 15a "Jiný název", která ovšem neznamená pouze název vodního toku, ale i např. pohoří, části obce apod. Později byla proto zavedena nová podoba dopravní značky IS 12c v podobě bílé cedule s černým písmem. Nemám k dispozici aktuální vzorové listy, které by obsahovaly i dopravní značku IS 12c, no zdá se, že by měla být menší velikosti, než dopravní značka "Obec", pod niž se umisťuje. Pak by provedení v podobě dvou shodných cedulí pod sebou nebylo správně.

Jinak, na Slovensku je cedule označující název obce v jazyku národnostní menšiny modrá s bílým písmem, rozměrově menší než cedule obce, pod níž je umístěna.

Doktor
Jinak, na Slovensku je cedule označující název obce v jazyku národnostní menšiny modrá s bílým písmem, rozměrově menší než cedule obce, pod níž je umístěna.

Je to tak, ačkoliv v mnoha případech by ta cedule "menšiny" měla být nahoře a opačně...

Pravda, menšina je leckdy většina :-) No, na státem neregulovaných cedulích je už reálný poměr "sil" znát ;-)

Martin-I. Předpokládám, ži jsi z Plzně, takže to tady nejspíš neznaáš, ale Poláci tady žijící a pracující opravdu veřejně prohlašují, že by chtěli toto území připojit zpět k Polsku. Časté hádky v hospodách. A vypadá to tady jak v Polském obležení. Plné šachty poláků, plné koupaliště poláků a kamarádka koupila ve Stonavě barák a na magistrátu se s ní pomalu nechtěli ani bavit česky. Nikdy mi Poláci nevadili, ale poslední dobou toho je moc.

Abych dodal, někde jsem četl, že správně by to mělo vypadat následovně. Oba názvy na jedné tabuli, český nahoře větším písmem, druhý pod ním, menším písmem.

Abych dodal, někde jsem četl, že správně by to mělo vypadat následovně. Oba názvy na jedné tabuli, český nahoře větším písmem, druhý pod ním, menším písmem.
Viz můj příspěvek 2750 - IS 12a "Obec" a pod ní IS 12c "Obec v jazyce národnostní menšiny".

Bobesh: Předpokládám, ži jsi z Plzně, takže to tady nejspíš neznaáš, ale Poláci tady žijící a pracující opravdu veřejně prohlašují, že by chtěli toto území připojit zpět k Polsku. Časté hádky v hospodách. A vypadá to tady jak v Polském obležení.

Ano, jsem z Plzně a situaci na Těšínsku opravdu detailně neznám. Ale dovolím si jednu kacířskou myšlenku: V Evropě bez hraničních kontrol, kde si člověk ani pořádně nevšimne, že přejel státní hranici je podle mě úplně jedno, jestli nějaké území patří k tomu nebo onomu státu. Je to prakticky na stejné úrovni jako příslušnost okresu k tomu či onomu kraji. I kdyby těšínští Poláci skutečně docílili připojení k Polsku, tak jediný výsledek bude posunutí pár hraničních kamenů a výměna několika cedulí. Źádné ostnaté dráty nebo odsuny obyvatel, už nejsme v polovině minulého století. Proto se mi zdají jakékoli obavy z polské invaze jako naprosto liché. A jako obyvatel západních Čech můžu s klidem říci, že by mi dvojjazyčné česko/německé cedule v regionu nijak nepohoršovaly a ani nezpůsobovaly pocit ohrožení. Pokud bychom se bavili o Rusku a o ruštině, tak tam to bude samozřejmě úplně jiné.

Doktor: V této podobě je vskutku nerozeznatelná od dopravní značky IS 15a "Jiný název", která ovšem neznamená pouze název vodního toku, ale i např. pohoří, části obce apod.

Ano, je to tak. Ale v praxi zcela převládají ty vodní toky.

A jako obyvatel západních Čech můžu s klidem říci, že by mi dvojjazyčné česko/německé cedule v regionu nijak nepohoršovaly a ani nezpůsobovaly pocit ohrožení.
A kdyby se oblast západních Čech připojila k Německu? Taky v pohodě? Vždyť by šlo jen o posunutí pár hraničních kamenů a výměnu několika cedulí.

Pokud bychom se bavili o Rusku a o ruštině, tak tam to bude samozřejmě úplně jiné.
Proč? Ruská menšina snad nemá stejná práva jako polská či německá?

Doktor: A kdyby se oblast západních Čech připojila k Německu? Taky v pohodě?

Ano. V poměrech, které dnes máme v rámci EU by šlo jen o administrativní krok, v reálu by se nic nezměnilo.

Proč? Ruská menšina snad nemá stejná práva jako polská či německá?

Nejde o práva menšin, jde o tu hrozbu připojení k jinému státu. S Poláky jsme součástí Visegradského paktu, jsme s nimi v NATO, EU atd. Zkrátka to jsou přátelé, spojenci, kamarádi. O Němcích platí v podstatě totéž. O Rusech rozhodně ne.

No, s Ruskem jsme byli donedávna taky přátele, spojenci, kamarádi. S tvým přístupem jsme mohli být jednou ze sovětských republik, no teď bys ruské menšině upíral jejich práva jen proto, že už s Ruskem nekamarádíme. Teď kamarádíme s Německem, donedávna úhlavním nepřítelem. Opravdu si myslíš, že připojením k Německu by sis jen vyměnil občanku, značky na autě a vše by bylo jako před tím? A co až naši současní přátelé přestanou být přáteli, či se dokonce stanou nepřáteli? Narukuješ do Bundeswehru a potáhneš na Prahu?

Doktor: No, s Ruskem jsme byli donedávna taky přátele, spojenci, kamarádi. S tvým přístupem jsme mohli být jednou ze sovětských republik

Nikoliv. Srovnávat prostředí Evropské unie s prostředím bloku satelitů Sovětského svazu je absolutní nesmysl. Ta spojenectví se zcela zásadně liší v celém ekonomicko-politickém pozadí. A proto by mi zásadně vadilo, kdyby se Československo stalo přímou součástí SSSR (stejně jako mi vadí, že Československo bylo v sovětské éře vlivu), ale nemám žádný problém s tím, že jsme přímou součástí Evropské unie a je mi vcelku jedno, jaké jsou vnitřní hranice tohoto společenství ať už na úrovni okresů, krajů, zemí nebo států. Mezi dnešním spojenectvím v EU a někdejším východním blokem je asi takový rozdíl jako mezi trestem odnětí svobody a sdílením bytu několika spolubydlícími.

Opravdu si myslíš, že připojením k Německu by sis jen vyměnil občanku, značky na autě a vše by bylo jako před tím?

Ano. Musíš si uvědomit jednu věc, že se píše rok 2014. Nechci se připojovat k Německu ročníku 1939 a jsem moc rád, že bylo tehdejší nacistické Německo poraženo a že dnešní SRN je stát se kterým se můžeme bez obav kamarádit. A kdybych si mohl vybrat, tak bych určitě raději měl ve vedení státu dvojici Gauck/Merkelová než dvojici Zeman/Sobotka.
Předně si ale myslím, že Německo si dost užilo vlastního sjednocení a nalití miliard do zaostalých regionů a proto nemá sebemenší zájem připojovat jakoukoli součást Česka (nanejvýš tak samotnou Prahu).

A co až naši současní přátelé přestanou být přáteli, či se dokonce stanou nepřáteli?

Pak bude třeba nastalou situaci řešit. Teď nemá žádný smysl se tím zabývat. Snad s výjimkou Maďarska.

Narukuješ do Bundeswehru a potáhneš na Prahu?

To už je hodně divoká fantazie, nemyslíš? Všechno, co jsem napsal výše se vztahuje k aktuální geopolitické sitauci. V ní se žádný útok Bundeswehru na Prahu nechystá. Pokud by se chystal, tak už v té době nebude existovat ani EU, ani NATO a do značné míry tedy ani svět, který známe.

Martin I. Ty si to fakt představuješ velice jednoduše. Dovedeš si představit o jaké území se v případě Karvinska jedná. Vždyť to tehdy sahalo až po Ostravu. To znamená stovky tisíc obyvatel. Začaly by tu platit polské zákony, děcka by se učily ve školách polsky, koruny bychom vyměnili za zloté. Nespíš by spousta lidí přišla i o praci a osobně neznám nikoho z okolí, kdo by s lehkostí přenesl přes srdce, že z ničehonic žije v Polsku.

(Příspěvek byl editován uživatelem bobesh.)

(Příspěvek byl editován uživatelem bobesh.)

Snad s výjimkou Maďarska.
Tak počkat, vždyť s Maďarskem jsme přeci taky přátelé, spojenci, kamarádi! Maďarsko je součástí EU, NATO, Visegrádská čtyřka se dokonce jmenuje podle maďarského města. Tak jaképak zase výjimky?

Všechno, co jsem napsal výše se vztahuje k aktuální geopolitické sitauci. V ní se žádný útok Bundeswehru na Prahu nechystá. Pokud by se chystal, tak už v té době nebude existovat ani EU, ani NATO a do značné míry tedy ani svět, který známe.
Ano, a jak dlouho bude aktuální geopolitická situace trvat? A víš, co ji vystřídá? A ano, pokud by měl Bundeswehr pochodovat na Prahu, současný svět s NATO či EU vskutku již nebude existovat, no západní Čechy by byly součástí Německa, ty bys byl německý občan a rukoval do Bundeswehru, neboť v době lásky a míru pod praporem EU bys nechal připojit svoji domovinu k jinému státu, protože hranice jsou jen čáry na mapě a jejich posunováním by se přeci nic nezměnilo.

Opravdu si myslíš, že připojením k Německu by sis jen vyměnil občanku, značky na autě a vše by bylo jako před tím?

Ano.
Ne. Byť je jednotná Evropa zbavená suverenit jednotlivých států vlhkým snem rozličných individuí, stále existují suverénní státy a ty by ses připojením své domoviny k Německu stal německým občanem se vším, co k tomu patří.

Ještě, když vidím podpis PLZEŇ. DŮVOD K HRDOSTI. - co kdyby se Plzeň připojila úředně k Praze a stala se jednou z pražských čtvrtí? Bylo by to v pohodě? Vždyť by o nic nešlo, jen pár administrativních úkonů.

Martine, při vší úctě a jak s tebou prezentovanými názory v jiných diskusích povětšinou souhlasím, tak tady si myslím, že jsi opravdu dost mimo. Představuješ si to podle mě hodně, hodně jednoduše. Tady nejde jen o nějaký posun hraničních kamenů a překreslení čáry na mapě, ale o to, že by ze dne na den začali platit úplně jiné zákony se vším co s tím souvisí. A to psychologické hledisko, že bych se já jako Čech najednou ocitl v jiném státě aniž bych se kamkoliv přestěhoval také není zanedbatelné.

Doktor: Tak počkat, vždyť s Maďarskem jsme přeci taky přátelé, spojenci, kamarádi! Maďarsko je součástí EU, NATO, Visegrádská čtyřka se dokonce jmenuje podle maďarského města. Tak jaképak zase výjimky?

Maďarsko je výjimka v tom smyslu, že pokud se tamní vnitropolitický vývoj bude dál vydávat dosavadním směrem, tak pravděpodobně jednou součástí EU i NATO být přestane a Visegradská skupina se rozpadne. A pak tím pádem přestane být spojencem, kamarádem a přítelem, kterým v tuto chvíli nepochybně je. Tou výjimkou jsem měl na mysli jen to, že Maďarsko je jediný stát v našem okolí, u něhož má případný nepříznivý vývoj trochu reálné obrysy.

Ano, a jak dlouho bude aktuální geopolitická situace trvat? A víš, co ji vystřídá?

Oboje neví nikdo. Jediné, co můžeme, je snažit se, aby ta akutální situace vydržela co nejdéle.

Bobesh: Začaly by tu platit polské zákony, děcka by se učily ve školách polsky, koruny bychom vyměnili za zloté.

Díváš se na to optikou minulého století. Děcka se dnes už v mateřských školách po celé republice učí anglicky a jejich českou identitu to nijak neohrožuje. Tak proč by se vedle češtiny nemohly učit polsky (což ostatně dělají už teď, ne?).
Polské zákony se stejně jako zákony kdekoli po Evropě neliší od těch českých tak zásadně, aby to přinášelo do života běžného člověka nějaké podstatné problémy. A proč by lidé přicházeli o práci? Jako že by současní majitelé firem začali vyměňovat české zaměstnance za polské? A proč by to dělali? Při volném pohybu osob a zboží je úplně jedno, jestli je nějaká fabrika na té či oné straně hranice (nanejvýš s ohledem na daňové zákony).
Tvůj náhled na připojení Těšínska k Polsku vychází z předpokladu, že by to vypadalo stejně jako po Mnichovu. A chápu, že tě taková představa děsí. Ale v současném světě nic takového nehrozí a už vůbec ne na základě toho, že je polský nápis na ceduli stejně velký jako ten český. Pokud se tím někdo cítí ohrožen, tak jen proto, že nevěří sám sobě.

Martin l
Chtěl jsem před chvílí napsat něco podobného jako kolega R_b, ale předběhl mě. Chtěl bych být takový optimista jako ty a myslet si, že se v 21. století nemůže již opakovat nic podobného jako 70 let dozadu...

R_b: Představuješ si to podle mě hodně, hodně jednoduše. Tady nejde jen o nějaký posun hraničních kamenů a překreslení čáry na mapě, ale o to, že by ze dne na den začali platit úplně jiné zákony se vším co s tím souvisí.

Ano, jsou to hodně zjednodušující představy. Šlo mi o to ilustrovat, že národní identita není založena na tom, jestli někde je nebo není nějaká cedule.
Úplně jiná legislativa - jak jsem naznačil výše, tak v zásadních věcech jsou zákony napříč Evropou sladěné, takže v tom by zase až takový problém nebyl.
Ale aby bylo zcela jasno: Žádné překreslování státních hranic v Evropě nechci, nechci připojovat Plzeňsko k Německu ani Těšínsko k Polsku. A nemyslím si, že to má kdokoliv s reálným politickým vlivem v plánu a proto se mi zdá pocit ohrožení sousedním státem skrze dvojjazyčné nápisy jako zcela neopodstatněný.

Doktor: co kdyby se Plzeň připojila úředně k Praze a stala se jednou z pražských čtvrtí? Bylo by to v pohodě?

Zatím jsme se bavili výhradně o příslušnosti regionů ke státům. V územní samosprávě by měl platit princip subsidiarity, takže připojovat Plzeň k Praze postrádá racionální jádro.
Ale vzhledem k tomu, že ve své rodné město věřím, tak by to asi v pohodě bylo. Ostatně Žižkov, Vinohrady nebo Dejvice mají stále svoji identitu i když jsou už přes devadesát let součástí velké Prahy.

Mr. Peugeot: Chtěl bych být takový optimista jako ty a myslet si, že se v 21. století nemůže již opakovat nic podobného jako 70 let dozadu...

Jsem optimista z povahy a těžko mě někdo předělá. V 21. století se mohou dít i ještě horší věci než ve 20. století, ostatně před sto lety si také lidé mysleli, že válka v Srbsku skončí za pár týdnů a bude klid... Ale ten vývoj máme do značné míry v rukou sami a protože nacionalismus a důraz na maximální suverenitu jednotlivých států nám v dějinám přinesl hodně nepěkného, tak asi jediná cesta vede skrze snahu ty hranice v maximální možné míře gumovat.

Martin I. No počkej, angličtina se sice vyučuje od školky, ale není povinná!! Po připojení k polsku by se stala polština úředním jazykem, takže by se děti učily v prvé řadě polsky, pak teprve česky. A nezaměstnanost jsem měl na mysli především státní zaměstnanci. Na celém tom území by přestaly fungovat české úřady, policie, pošty a co já vím co všechno a co s jejich zaměstnanci? A české firmy by byly na území Polska, musely by se přizpůsobit jejich legislativě, do čehož moc nevidím, ale jen tak by to asi taky nebylo.

(Příspěvek byl editován uživatelem bobesh.)

Protože s Maďarskem už nebudeme kamarádit, tak bys - v paralele s Ruskem - maďarské menšině upřel jejich práva? Teď je to Maďarsko, za chvíli to může být kdokoliv jiný, třeba to Polsko nebo Německo. Hrát si s hranicemi, protože právě teď jsme velcí kamarádi, je silně naivní. A věř, že ač se jako velcí kamarádi tváříme, resp. EU to tak vykresluje, není to tak a stačí malá jiskřička k zažehnutí ohně. Národní hrdost direktiva z Bruselu nevymaže.

...protože nacionalismus a důraz na maximální suverenitu jednotlivých států nám v dějinám přinesl hodně nepěkného, tak asi jediná cesta vede skrze snahu ty hranice v maximální možné míře gumovat.
Jestli to ale nebude naopak, že? Jugoslávie, ostatně i Československo. Jednotné Evropy s potřenými hranicemi a suverenitou jednotlivých států se vskutku nechci dožít. A rovněž tak si nemyslím, že by takový celek byl z dlouhodobějšího hlediska udržitelný.

Tak proč by se vedle češtiny nemohly učit polsky
Protože by to bylo přesně naopak. Učily by se polsky - úřední jazyk a vedle polštiny by se mohly učit i česky, pokud jim to ovšem bude umožněno.

Plzeň připojená k Praze byla paralelou a překvapuje mě, že by se hrdý Plzeňák v pohodě stal pražským Pepíkem (stále paralela).

Jednotné Evropy s potřenými hranicemi a suverenitou jednotlivých států se vskutku nechci dožít. A rovněž tak si nemyslím, že by takový celek byl z dlouhodobějšího hlediska udržitelný.

Tak nějak. Sjednocování je sice fajn věc, ale něco jako stát Evropa a národ Evropanů podle mě nikdy nemůže fungovat, protože v tu chvíli Evropané z jednoho konce Evropy zjistí, že jsou úplně jiní než ti z druhého konce a začne "druhé kolo dějin".

Doktor: Plzeň připojená k Praze byla paralelou a překvapuje mě, že by se hrdý Plzeňák v pohodě stal pražským Pepíkem (stále paralela).

Protože to s hrdostí vůbec nesouvisí. V Praze jsem nějakou dobu pobýval a na mém vztahu k rodnému městu se to nijak nepodepsalo. Občas jezdím auty s pražskou RZ a nestydím se za to. Být na něco hrdý a mít něco rád přeci nestojí a nepadá s tím, k čemu je dotyčné místo připojeno a pod co náleží.

Jestli to ale nebude naopak, že? Jugoslávie, ostatně i Československo.

Jenže oboje bylo postaveno na úplně jiné filozofii. Oba jmenované celky se navenek tvářily jako jednolité národní státy "Jugoslávců" a "Čechoslováků", přičemž v obou případech se o žádné "národy" nejednalo a vnitřní národnostní struktura těchto států byla komplikovanější. Vnitřní pnutí se navenek naplno projevilo poté, co povolilo totalitní sešněrování poměrů. A tady je opět jasně vidět, že paralela se sjednocenou Evropou kulhá na obě nohy. Žádnou totalitu tu nemáme a "jednotný evropský národ" je také nesmysl, ve který nikdo nevěří.

Jednotné Evropy s potřenými hranicemi a suverenitou jednotlivých států se vskutku nechci dožít. A rovněž tak si nemyslím, že by takový celek byl z dlouhodobějšího hlediska udržitelný.

Ta udržitelnost bude především záviset na vnitřní struktuře řízení na jednotlivých stupních rozhodování. Otázka je, co si představuješ pod pojmem "potřená suverenita". Dnes je naprosto běžné, že si o spoustě věcí rozhoduje na úrovni obcí a krajů a stát do toho nemluví. Stejně tak si by si mnoha věcech měly rozhodovat státy bez toho, aniž by to toho mluvila Evropa. A o něčem by měla rozhodovat Evropa jako celek.
Mimochodem, zeptám se: Jakou ty máš představu o podobě dlouhodobě udržitelné Evropy? Je to návrat k hraničním kontrolám, clům, vízům, obchodním a pracovním bariérám nebo snad i ostnatým drátům?

Protože s Maďarskem už nebudeme kamarádit, tak bys - v paralele s Ruskem - maďarské menšině upřel jejich práva?

Nejde o upření něčích práv. Jde o obezřetnost před případným vznášením územních nároků.

Oba jmenované celky se navenek tvářily jako jednolité národní státy "Jugoslávců" a "Čechoslováků", přičemž v obou případech se o žádné "národy" nejednalo a vnitřní národnostní struktura těchto států byla komplikovanější.
No, a přesně takový by byl panevropský stát s vygumovanými hranicemi, jak si to ty představuješ. V čem by měla paralela se sjednocenou Evropou kulhat? Jinak, netušil jsem, že jsme tu měli mezi lety 1918 a 1939 totalitu.

Působíš na mě (opět) rozpolceně až zmatečně. Vyhrazuješ se proti přílišné suverenitě jednotlivých států, chtěl bys gumováním hranic z jednotlivých států vytvářet umělý jednotný celek s cílem nastolit stabilitu, současně zmiňuješ existenci pnutí uvnitř takto vytvořených celků (Jugoslávie, ČS) a jejich udržení jen kvůli totalitnímu zřízení, po jehož pádu se tyto celky rozpadly. Ujasni si - suverénní národní státy, bez gumování hranic, nebo gumování hranic a spojování národů do jednotných celků s pravděpodobným vnitřním pnutím.

Co nechápeš na pojmu "potřená suverenita"? Prostě stát přijde o svoji suverenitu. Suverenitou se rozumí nejvyšší moc státu nad svým územím, nezávislost v mezinárodních vztazích atd. Pokud se o státu a jeho chodu bude rozhodovat bez něj či bez jeho možnosti rozhodnutí zvrátit, ztratí svoji suverenitu. Ano, samosprávné územní celky se rozhodují samostatně, ale jen do jisté míry a vždy v mezích zákona státu. Pokud uvažuješ v intencích, že o něčem si budou rozhodovat státy samostatně a o něčem bude rozhodovat Evropa, pak máš zase nakročeno k myšlence vygumovaných hranic a panevropského státu. Spojeno se ztrátou suverenity a dříve či později se vznikem vnitřního pnutí. Mimochodem, implementace evropského práva do českého je již skutečností, to jen k tomu potírání suverenity.

Pokud bude pohraniční stráž dostatečně silná, nebude třeba bariér. Pokud však nebude schopna zvládat ostrahu hranic, pak se ostnatý drát jeví jako dobrý a účinný pomocník při ochraně před narušiteli ;-)

Prosím vraťme se zpět od politických otázek k tématu dopravního značení....

Doktor: Jinak, netušil jsem, že jsme tu měli mezi lety 1918 a 1939 totalitu.

Předpokládal jsem podobnou reakci. Poznámka o totalitním státě byla směřována na poválečné Československo (přesněji na období 1948-1989) a vidím, že musím učinit i poznámku o Československu předválečném. Tehdejší ČSR samozřejmě žádnou totalitou nebylo a šlo o relativně dobře fungující demokracii (byť se mnoha neduhy, které známe ze současnosti). Mělo tu "výhodu", že Slováci nebyli zdaleka tak emancipovaným národem jako Češi. Mnohem tvrdší poměry v rámci Uherska jim nedovolily prožít si svoje národní obrození tak, jako jsme to dokázali my uvnitř Rakouska. Slováci tak v meziválečném období nebyli natolik sebevědomí, aby mohli otevírat otázky vnitřního uspořádání Československa. To ovšem neplatilo o Němcích, kterým podobné sebevědomí rozhodně nechybělo a po celé období I. republiky se dožadovali mnohem vyšší pozornosti, než jaká jim byla poskytována. Jakkoli nelze státní aparát meziválečné ČSR obviňovat z jakéhokoli potírání menšin a útlaku vůči nim, tak je pravda, že je z pohledu možnosti podílet se na správě věcí veřejných důsledně přehlížela. A toto přehlížení postupem času vyústilo až v neblahé události v závěru třicátých let za silného přispění sousedního, silného a suverénního státu - hitlerovského Německa.

V čem by měla paralela se sjednocenou Evropou kulhat?

V tom zásadním rozdílu, že jak Československo, tak Jugoslávie se prezentovalo jako národní státy, přičemž ani jeden z deklarovaných národů neexistoval a šlo o pouhou iluzi. To ale neznamená, že by tyto státy nemohly existovat za předpokladu, že by jejich idea připustila, že se jedná o státy mnohonárodnostní se vším, co k tomu náleží. Což se ale ani v jednom případě nestalo a to vedlo (spolu s dalšími okolnostmi) k rozpadu. Když mohou existovat státy složené z několika národů (Švýcarsko, Belgie, Velká Británie), tak proč by nemohla takto fungovat Evropa. Ale fungovat to samozřejmě nebude, když se budeme tvářit, že budujeme "evropský národ". To je nesmysl, který nemá šanci na život.

Mimochodem, implementace evropského práva do českého je již skutečností

A to je dobře nebo špatně?

Pokud se o státu a jeho chodu bude rozhodovat bez něj či bez jeho možnosti rozhodnutí zvrátit, ztratí svoji suverenitu.

A pokud se stát suverénně rozhodne, že o části věcí, o kterých dosud rozhodoval sám, nechá rozhodovat širší společenství, tak tím přichází o suverenitu? Nepřichází, protože se může kdykoliv rozhodnout, že si předané pravomoci opět vezme zpět a bude to jen jeho suverénní rozhodnutí. A to je ten princip sjednocené Evropy.

se ostnatý drát jeví jako dobrý a účinný pomocník při ochraně před narušiteli

Před narušiteli vnějšími nebo vnitřními? Ono se jistě najde spousta lidí, kteří nebudou chtít živořit v tom svrchovaném izolovaném státě a raději odejdou do sice méně suverénních, ale o to více prosperujících zemí. Aby tam vůbec někdo zbyl, tak je potřeba ten dobrý a účinný pomocník. Ona Berlínská zeď také chránila před narušiteli, ale ve skutečnosti před těmi z opačné strany, než se chtěla tvářit.

A protože chci potěšit Nystroma, tak toto je můj definitivně poslední příspěvek na toto téma, i když nepochybuji o tom, že bych na další reakci od Doktora chtěl určitě něco odepsat.

Dovolím si ještě dvě poznámky a pak dám zase jednu značkovou.

Když mohou existovat státy složené z několika národů (Švýcarsko, Belgie, Velká Británie), tak proč by nemohla takto fungovat Evropa.
Výborně zvolené příklady - Belgie drží rekord v délce trvání bezvládí zapříčiněném rozpory mezi Vlámy a Valony a ve Velké Británii se bude za tři týdny v referendu rozhodovat o nezávislosti Skotska ;-) Jen to Švýcarsko je výjimkou danou historickým a hlavně nepřenositelným vývojem v řádu stovek let.

A pokud se stát suverénně rozhodne, že o části věcí, o kterých dosud rozhodoval sám, nechá rozhodovat širší společenství, tak tím přichází o suverenitu?
Samozřejmě, že ano.
...se může kdykoliv rozhodnout, že si předané pravomoci opět vezme zpět a bude to jen jeho suverénní rozhodnutí. A to je ten princip sjednocené Evropy.
Nikoliv, je to opět přesně naopak. Ve sjednocené Evropě se zákony přijímají na evropské úrovni (legislativní proces je kapitola sama o sobě) a jsou závazné pro jednotlivé země, které je musí implementovat do svého práva. Vzít si zpět předané pravomoci znamená opustit sjednocenou Evropu. Zdá se mi, že v tom máš maďarský guláš, no pro tebe raději německý eintopf ;-)

----

A zpět ke značkám. To si tak jedete po západním obchvatu Zvolena, chcete se dostat k Hronské Dúbrave (směr Žiar nad Hronom) a nemáte dálniční známku. Návěstní cedule o zpoplatněné komunikaci nic neříká, ukazuje silnici I/50, takže pohoda.

Silnice se rozděluje na pruh přímo a pruh odbočující vpravo.

Další návěstní cedule, stále jen I/50. Do třetice to samé.

A za zatáčkou, již bez možnosti vrátit se či změnit směr, překvapení - návěst před rychlostní komunikací, zpoplatněnou.

A vskutku, vítejte na silnici pro motorová vozidla, zpoplatněné komunikaci.

Aj Košice maju pred vstupom do mesta rôzneho smeru svoje monumenty. Tento ostal v pôvodnom stave.
http://goo.gl/maps/gr2E7
Po oprave to vyzera takto :/
http://goo.gl/maps/sBM6e

Doktor. Něco podobného je i u nás. Jeden konkrétní příklad. Dálnice z Frýdku do Těšína. Nestojí dlouho, co vede D1 až do Ostravy, tak není důvod jezdit z Karviné na jih přes Frýdek a pokud potřebuju přímo do Frýdku, jezdím přes Šenov. Až tuhle, jedem od N.Jičína, potřebuju přes Těšín a přesně jak píšeš. Klasické modré směrovky bez jakéhokoli upozornění na dálnici, navíc zvyklý postaremu a najednou člověk zjistí že nevyjel na starou cestu jak předpokládal, ale rovnou na dálnici a to už je bohužel pozdě. Naštěstí mě tehdy nečapli. Hnus.

Doktor: Další návěstní cedule, stále jen I/50. Do třetice to samé.

Slováci by určitě před křižovatkou měli mít výraznější upozornění, že odbočením vpravo se člověk dostane na zpoplatněnou komunikaci, takhle je to trochu zákeřné. Na druhou stranu na všech těch návěstních cedulích jsou oba cíle pro odbočení vpravo (tedy Bratislava a Nitra) napsány bílým písmem v zeleném poli, což znamená, že vpravo bude buď dálnice nebo rychlostní silnice, což jsou implicitně zpoplatněné komunikace. Úplně bez varování to tedy není, ale mohli by to označit lépe, tohle je poněkud zlomyslné.

Bobesh, Doktor - něco podobného jsem posílal i já, mezi Berounem a Loděnicemi na II/605, kde neodpovídá značení křižovatce... A pak bum, za zatáčkou nájezd na dálnici, z něhož taky není (bezpečné) cesty zpět.

Shodou okolností vlastně kdysi taky E50, byť to označení fakticky nikdy neměla.

(Příspěvek byl editován uživatelem peta303.)

Tohle je už několik dní u I/14 ve Smržovce směrem od Jablonce n.N.

Smrzovka. Oranžová je správně

Na své 600 km dlouhé cyklopouti Čechami jsem narazil hned na několik vítacích poutačů. Nezklamalo avízované Tachovsko, tři totožné monumenty jsou na příjezdech do Doks (jeden na území opuštěného vrakobazaru, leč stále viditelný dobře od silnice). U mnohých nelze dost dobře urtčit, jestli pocházejí ze socialismu nebo až z postsocialismu. A radost mi udělalo i několik jiných cedulí z dávných desetiletí (např. na opuštěných restauracích, obchodech apod.).
Navzdory očekávání se mi nepodařilo objevit cestou žádný dosud neznámý kamenný historický ukazatel, pouze několik atypických kilometrových kamenů, zřizovaných na úrovni bývalých soudních okresů. Paradoxně jsem starý rozcestník našel v Huti (JN), což je území, které zejména zachycuje moje kniha. Hmm, kovářova kobyla... Ale za rok od vydání (a téměř rozprodání celého nákladu) už se několik stran novinek objevilo. Je to stálý posun. Tentokrát bych tam dal i ty poutače.
Asi největší překvapení pro mě tedy byla aplikace značky IS14-Hranice územního celku na úrovni ORP. Všude jsou totiž stále značky pouze s uvedením okresů, ale za Měcholupy se objevila s textem REGION ŽATEC.

Díky všem za avíza z jejich domovin. Neopomenu ani národnostní otázku. Před měsícem jsem si na SV Slovensku všiml, že některé názvy obcí jsou na modrých cizojazyčných tabulkách pouze přepsány azbukou, zatímco jiné jsou skutečným ekvivalentem v ukrajinštině (rusínštině?).

Mr. Peugeot: Co takhle vymyslet nějaké setkání? Knihu bych Ti předal.

Joel
Nejsem vůbec proti, rád se s Tebou setkám.

Jinak co se starých kamenných kilometrovníku týká, docela bohatá je na ně krajina kolem Ratají nad Sázavou a Uhlířských Janovic. Takto rychle si vzpomenu na silnici II/125 mezi Janovicemi a Zbizuby, pak určitě na místní silnici mezi Mirošovicemi a Mitrovem. Myslím, že bych byl schopen vyhrabat i fotky.

Některé okresy přistoupily k odstraňování kilometrovníků vzoru 1933 velmi laxně. Těžko na to byl nějaký výnos nebo předpis, protože po krátké době neúdržby stejně všechno smyl déšť a číslice vtesané do světlé žuly nebyly už z vozidel vidět, ale právě okresy středočeské patří k těm lépe dochovaným (např. od zcela vymydlených západních Čech). Takže Kutnohorsko, Kolínsko, Nymbursko, Berounsko, Mladoboleslavsko, Příbramsko tam se dá ještě hodně solitérů i delších ucelenějších řad objevit. Někde dokonce i s hektometrovými kameny, kdy jeden typ je zmenšeninou kilometrovníku a udává pouze stovkovou číslici (např. 6 místo 28,6 apod.), a druhý je široký hranolek s plnou hodnotou (tedy 28,6, kde číslice za desetinnou čárkou je menší). Smůlu mají tam, kde se číslice stříkaly přes šablonu. Tam dodnes zůstaly jen kameny bez významu. Opravdu velmi výjimečně některé dosud nesmyl déšť a posypová sůl.
To vše se týká kamenů z někdejších státních silnic a těch okresů, které jejich tvarosloví postupně převzaly. Místy lze ale narazit na starší kilometrovníky, které si každý okres zřizoval sám. A to jsou žně rozmanitosti. Bohužel, jsou i okresy (staré soudní), kde nenajdeš už ani jeden, protože byly odstraňovány možná už před II. sv. v.

Apropos, tyto stále běžné, leč s ohledem na jejich původní množství vlastně torzálně dochované kilometrovníky vzoru 1933 mají i svůj unikátní rozměr. Těch s číslicemi od 1 do 20 je samozřejmě nejvíc. Mnohem méně se dochovaly nuly na samém počátku staničení. Ale čím vyšší čísla, tím raritnější, protože se jednalo o hlavní tahy, které logicky později podlehly největším stavebním změnám a úpravám. Prozatímní r.r. je 309 v Rožmberku n. Vlt., ale druhé místo má až chrastavská 200ka.

Joel: len upresním, na SV Slovensku to je rusínčina. A aby to bolo trochu aktuálne (70. rokov SNP), tak odporúčam na strítvju prehliadku prvej oslobodenej obce Kalinov, kde sa nachádzajú rôzne dobové obrazce.

Ta spodní cedule už tam asi taky nějakou dobu bude...

Hledání hub na Šumavě se opravdu vyplatilo. Při prolézání houštiny u hlavní cesty, jsem měl štěstí na tento pěkný dobový směrový sloupek, ležel asi 30m od cesty pohřbený komplet v zemi, koukal jen kus kolíku. Myslím že jde o úplně první typ směrového sloupku který se na našich silnicích objevil.
Možná někdo ví, kde se ještě tyto sloupky vyskytují, já vím pouze o dvou místech, jsou už ale za hranicí své životnosti.

Jedna "vykopavka" z Bratislavy. Drienova ulica.

Taky pozůstatek dob minulých - Blatno (LN).

Přímo v centru Pardubic máme tohle moc pěkné a velké (myšleno jako rozměrově) retro

Značky jsou pravděpodobně původně z doby otevření "rychlodráhy". Všechny ostatní (na jiných nájezdech, ale i tady v opačném směru) jsou už dávno vyměněné, ale na tyhle se nějak pořád zapomíná.

Väčšie z dvoch sídlisk v meste Šahy na juhu Slovenska. Staré, ešte pôvodné dopravné značenia tu majú stále stopercentné zastúpenie.

Combaynista Hlavně ten font písma na těch dodatkových tabulkách.

Na ten font jsem taky koukal překvapeně - to byla nějaká regionální specialita? Nebo vyloženě místní?
(moc čitelné, třeba za jízdy, mi to teda nepřijde...)

353: Značky jsou pravděpodobně původně z doby otevření "rychlodráhy".

Zajímavé. Kdy se ta vaše "rychlodráha" otevírala? Ono se totiž od 1.1.1990 v Československu změnilo barevné uspořádání směrového značení, takže těm cedulím by nemělo být více než 25 let.

Jef No pri rýchlosti 25 km/h na sídlisku to problémom nemôže byť.
Ináč mi tie písmená pripomínajú detskú knižku alebo herecké obsadenie na začiatku československých filmov

Opět jedna, podle mě zbytečně umístěna značka. Zákaz vjezdu přece platil i tak, stačilo ji umístit pouze z druhé strany. Pokud se mýlim, rád se nechám poučit.

Bobesh: Dnes v 17.00 je vernisaz tech fotek - okresni archiv, Frystatska 54.