V kolik hodin jsi tam byl ? Jen tak pro zajímavost, jak dlouho tam stály.

Tak taky jen pro zajímavost - odjížděly 16:40.

Lc_736__c_954: zhruba o dvě hoďky dříve než ty...

malá vzpomínka na léto - přehrada Les království.
a bylo teplo

Detvanská linková sedmička na autobusovém nádraží ve Zvolenu.

Plzeň - Tachov:

Ad intelpetr: Teď ve středu jsem se vrátil ze své (tentokrát podzimní) dovolené. Po několika letech jsem zavítal na Slovensko, ale iluze o setkání s hranatými sedmistovkami jsem si nedělal. Když jsem si v Krupině na aut.st. fotografoval C954, tak mne její řidič informoval, že je to nejstarší bus u nich v závodě. Doporučil mi návštěvu Zvolena - tam prý mají ešte množstvo Karos na mestskej. Protože jsem tam měl stejně namířeno, tak jsem si mohl jeho slova ověřit na vlastní oči. Než jsem si šel zkontrolovat zmiňované eMHáDéčko, tak jsem se zastavil na autobusáku. A na první pohled to vypadalo, že se tam zastavil čas. No hodně mne ten první vůz překvapil. Myslel jsem si, že jsem měl štěstí na nějakou zálohu, ale asi tam jezdí častěji.

Hranaté Karosy jsem pak potkal ještě dvě.
Na tu první jsem narazil v Banské Bystrici. Zašel jsem si vyfotit starý autobusák než na něm začne dostavba či přestavba (myslím, že ode dneška by měl být mimo provoz). Už jsem se chystal odejít, když se tam objevil tento kousek:

A na druhý kousek jsem narazil (po neúspěšném pronásledování C934, která zbaběle prchla do Nové Dubnice) v Trenčanské Teplé:

Abych nezapomněl - pan řidič z Krupiny měl pravdu. Karosy se ve Zvoleně vyskytují v množství větším než malém (jak na MHD, tak i na příměstě). Řekl bych, že většina jsou repasované sedmičky. Tak vám je sem dám taky.




Při návštěvě BB jsem se byl podívat i budoucího provizorního autobusáku na parkovisku za mostem. Kromě běžných městských busů tam stály i nějaké dálkové. Jeden z nich se mi zdál býti také sedmičkou. Pokud ne, tak se omlouvám. Tutově sedmička je vozidlo používané na MHD v Rožňavě (v době mé návštěvy stálo zaparkované v řadě jiných busů na aut.st.) Podle výrobního štítku by to měla být B732 v.č. 22490.

5735: Táto DT Karosa vo Zvolene, je asi jeden z posledných mohykánov a čoskoro asi skončí, keďže došli ďalšie Cross Line.
MHD už je tiež dosť oklieštená, keďže tam sa v posledných rokoch nakúpili Citelisy
a čo sa týka Rožňavy, je to posledná 700-ka v ich závode, ktorá ešte jazdí a do konca roka bude nahradená Crossom LE.

MHD Zvolen je z 50% ešte stále v réžii sedemstoviek. Model ZV-842BY vytiahli od plota po požiari Citelisu. A z Detvy do Zvolena často jazdia aj sedemstovky, po vzdialených závodoch je ich ešte dosť. Tá červená Karosa od Krellu je origo Recreo.

Z Detvy jednou poslali i tento bastl


A chci se zeptat, má ta ISTRA v Bratislavě nějaké pravidelné časy jízdy?

(Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.)

Měl bych další dotaz na zdejší praktiky: Zajímá mě ještě jedna věc kolem LC736.20 (.40) s ušima - ventilátory topných kanálů nad sedačkama, mají JEDNORYCHLOSTNÍ ovládání, nebo DVOURYCHLOSTNÍ?

Jeden veteránista říká, že dvou, totéž píše i příručka, ale ke starší, atmosférické LC736.00.

Na druhou stranu, Honza Kukla zde před lety psal, že je to jednorychlostní, a totéž se týká i inkriminovaného kusu, kvůli kterému tady píšu.

Je mi to divné, že by byl novější typ "downgradován", na druhou stranu, proč by někdo při generálce nebo kdykoliv, zapojoval jednostupňový spínač, když mohl zapojit, nebo nechat dvoustupňový.
Ještě jsem neměl rozebranou elektřinu a neviděl, kolik tam k tomu leze drátů, nejradši bych s tím nic nedělal, ale chci, aby to bylo podle originálu k danému podtypu.
----------------------
Když už jsem v tom psaní: Poradil by mi někdo, kde měla původní lednice v LC736 hlavní, nejhlavnější vypínač?
Bylo to ten bílý otočný ovladač termostatu v mřížce u podlahy, jak měly klasické Calexky?
Co znamená, když u inkriminované lednice je zmíněný bílý kroutík a vedle něj nový přepínač s kontrolkama, ale bez termostatu? Lednice patrně dostala při generálce nové vnitřnosti a starý kroutík ponechali...?
Na novém panýlku jsou tři kontrolky jako má Calexka, potom tlačítko 0/1 a druhé se symboly N/S. To je předpokládám normální provoz a zvýšené chlazení?
Vypínač 0/1 nic nedělá, lednice se rozběhne, když se na panelu spínačů otočí to, co v "neLuxech" ovládá stropní větráky, takže ten bych chtěl zaslepit a vypínač dát jinam. Mám obavu, že lednice stejně netahá... Kompresor se sice asi točí když z té bedny vrčí, ale nepozoroval jsem, že by to nějak chladilo.

Za případné konzultace předem díky. I za to, že se třeba někdo ozve, a nebude se tu dělat kolektivně mrtvý brouk. Budete s tím určitě jezdit i vy.
Ušákům zdar!

intelpetr: nejak som to konkretne nesledoval, ale medzi 13-14 jazdia kyvadlovo medzi VW a Devínskou Novou Vsou 3 busy, dalsie 2 Karosy potom idú v kolone s ostatnymi medzi 14.20 - 14.30 smer Bratislava.

dnes aj takáto zbastlená sedemstovka na autobusovej stanici Banská Bystrica

Ještě k cyklohráčku. Přípoj v poobě vozu Karosa B731 se vyplatil, poněvadž se odvezlo x kočárků jezdilo se narvaný po 5 minutách, takže nikdo nestrádal. Děkuji za spolupráci s Železničním muzeem Zlonice, ČD a ROPID

5735: Ten "ušák" z Bystrice, to je prekopané Recreo od Krellu

A ešte jedna "sedmička" na NAD ZSSK Jablonica - Senica
2.11.2015, Jablonica

Nl636 - Nevylučoval by som ani downgrade. Je možné, že až pri prevádzke sa zistila slabá účinnosť na prvom stupni, preto sa neskôr vypustil a ponechali až druhý maximálny stupeň.

Diamant: Případně se zjistilo, že na druhém stupni se nestačí vyhřívat výměníky, nebo nějaká jiná karosácká chujovina, které dělají Karosu Karosou, takže ponechali jen ten první stupeň.

Teraz v nedeľu v Ústí nad Orlicí pred žel. stanicou parkovala Karosa LC 735 biela s žltými pruhmi. Videl som z vlaku. Inak tie Letňany 21.10.2015 fotky to je pecka .....hneď dve C 734 a vedľa seba, to sa len tak nevidí.....
A aby som nezabudol - Skalice nad Svitavou to bolo myslím kúsok od stanice v smere na Prahu po ľavej strane tak trochu v kopci je nejaký areál a v ňom je odstavená červenobiela B 732 asi DP Brno, ale tá tam stála už minimálne v dubnu (apríli) 2015 (a zrejme už asi dlhšie). To je čo zač autobus?

voloda - taky jsem si jí v březnu všiml. Jedná se o autobus z ČAD Blansko.

A asi né na vše je třeba upozorňovat..
Sice na takové věci nevěřím, ale po dnešku si říkám že karma/osud je svině, co?

Pan fma, jak se vám daří?

Pár retrozáběrů z výluky Tábor - Milevsko

som sa hrabal trochu v starých poznámkach táto Karosa ešte žije, tak si môžete opraviť na sezname.
A druhý voz, ktorý už na sezname nie je.

Sem tam se sice snímek toho vozu někde objeví, ale snad neurazí důkaz, že známá a už hoooodně letitá FMA 64-47 stále pravidelně brázdí naše silnice na zaměstnanecké lince pro KES Vratimov. Zejména, když to člověk srovná s tím, co vyřazují (a šrotují) u 3ČSAD, neví, zda má jásat, nebo plakat.

Ač vůz vypadá poměrně omšele (zejména střecha), řada věcí na něm byla v nedávné době opravena, takže to nevypadá, že by s ním jeho majitel Arnošt Novák z Vratimova už nepočítal.

ČR - raj Karos radu 700, budem úprimný - tichúčko závidím páni pri prezeraní týchto fotiek. Tiež by som si rád nejakú odfotil u nás na SK no tu už je to biedne. Vie niekto či ešte nejak pravidelne funguje táto klasická modrobiela C 734 http://evidencia-dopravcov.eu/voz/4371
Myslím že je to táto. Dala by sa niekde vyfotiť v teréne? Myslím že tu bola jej fotka spred žel. st. Zvolen počas výluky vlakov v okolí Zvolena v 9.2014 keď jazdila na NAD.

voloda: Byl jsi někdy v Galantě nebo Dunajskej? Tam se to sedmistovkama jen hemží Tady jsem dával pár fotek, vše C734 https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3340100


(Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.)

Zdravím, měl byh dotaz ohledně karosa 732*1654, vin TMKB21654RMO33805*, Intercooler, rok výroby 1994, bývalá pražská 5956, AU 16 72 ,při aktuálně probíhající opravě motoru se objevili komponenty odkazující na euro 3, např vstřikovací čerpadlo, či jiné vstřiky a odlišné hlavy, a cekově jiná stavba motoru (odlišné umístění odststředivky například ) a motor velikostí-délkou vypadá spíše na karosu s prodlouženou řití ,nevíte nekdo zda nebyl nejak odlišný motor od sériového, či to nebyl nejaký prototyp ? Dekuji

Technická otázka na znalejších,

rozdiel medzi LC735.40 a LC735.1011 bol ten, že v .1011 už je motor Euro 1?
Podobne aj u .40 / .1014?

Ďakujem

B732.40: Nebol medzi nimi žiadny rozdiel.

Motor Euro 1 sa do 700viek dával až od MR 1994, výroba .1011 aj .1014 sa skončila v roku 1991.

Tomino: Euro 1 už melo "zo par lepenakov" 1992+ (ML637N) :-)

A domnívám se," že rozdiel medzi 735.40 a .1011 bol i ba v novom značení, ktore zaviedla Karosa tusim od R. 1989 v suvislosti s prechodom na nový inventarny system znacenia v celej fabrike. Pociatok zlomu znacenia bych hladal po celozavodnej dovolenke" :-)

Znalejsi jistě upřesní a doplní.

Takže nehledejme velblouda tam kde není, nehlede na to že se opet vrátila otázka "bumerang" rozdíly mezi .40/1011 :-)

Dnešní Krtíš:

Měl bych retro dotaz, když v roce 86 nastoupila turba, začaly také škubavé rozjezdy, s výjimkou 736. Dokázal by mi někdo osvetlit, proč ty škubavé rozjezdy nastaly a proč se 736 chovaly jinak? Kdyby se vzorně chovaly i 735, chápal bych to v souvislosti s vyšším výkonem motoru. Ale prostě jen 736 neškubaly, měly v nízkých otáčkách tvrdší zvuk, naopak v tahu takový "hutnější" . A taky tam tak nekvílela trojka. Je možné, že se tomu jako "top" modelu věnovala větší péče pri výrobě? Odpovědi typu "že se mi to zdálo" neberu.

Swe: Zkusím odpověd, nebo si spíše tipnout jen na část dotazu a věřím, že znalejší doplní, nebo opraví. Neškubání u turbo LC736 mě napadá, zda nebylo dáno jednak vyšším výkonem (všechny LC735 neměly ML637, zatím co všechny LC736 měly ML637) a také zpřevodováním, které bylo nejrychlejší, LC735 měly mít stejné jako C734 pak tedy nemusela tolik kvílet trojka,podle mého je nejukvílenější ale jednička. Naopak škubání mohlo být u turba dáno také změnou převodovky oproti atm., zatím co i LC736.00 měly motor ML637, (ten se dával do 700 už od r.1983-např. F.V.C744)takže ke změně zde nedošlo, tudíž ani ke škubání? C744 také škubaly? Jak jsem psal je to můj tip. Jinak verzi, že by se do LC736 ,,dávaly lepší díly,, nevidím jako moc pravděpodobnou třeba i vzhledem k tomu, že několik verzí turbo dostalo starou Rábu, když byl výpadek ve výrobě nových a atd... Pochybuji, že by ve VM zkoumaly díly, který je lepší, ty pak odložily na stranu a čekali, až si někdo objedná LC736, nevím, moc se mi to nezdá, třeba se ale pletu,ale zároven pochybuju, že se to dozvíme... PS: Pokud jde ale o typ C735, ten už měl ML637 a 8 stup. stejně tak jako až na pár vyjímek lepené LC736, tyto vozy už jsou ale asi moc nové na porovnání atmos/turbo.

Swe:ja som iba šofér,ale pripisoval by som neškubání 736 dlhšiemu prevodu.Tým pádom aj tupejšiemu nástupu jednotky.Obecne mám vyskúšané,že 732/4 sa dá pri opatrnej práci rozhýbať aj bez plynu.736 mi na toto nebola ochotná pristúpiť...videl by som to teda na tvrdší prevod,ale vyjadril som to len velmi laicky...

Původní atmosféráky od náběhu výroby měly všechny motor ML635 o výkonu 148 kW. Jestli se v nějakém vyskytl ML637, což byl přeplňovaný motor, pak asi jen v rámci generálky, kdy se do všech autobusů cpalo všechno možné.
Ani všechny turba LC736 ho neměly. ML637 se začal dodávat až do lepených LC736 po revoluci. Možná v rámci nějaké předvýroby a ověřování, ho měly gumáky z posledních sérií. Tak, jako se to běžně v Československu dělalo.

Celkový převod byl stejný u LC735 i LC736, a to 4,4:1 (C734 měla 5,07). I převodovka byla totožná pro oba typy. Potom dostala LC736 půlený osmikvalt s motorem ML637 a celkovým převodem 4,3:1.

Ad škubavé rozjezdy: Na sedmistovce s "meziměstským" převodem v B732.20 jsem ještě loni jezdil v denním provozu, ale pokud nebyla sešmajdaná spojka od mamlasů, co se rozjíždějí na dvojku nejlépe i do kopce, nevšiml jsem si, že by tam cokoliv škubalo.
Jakékoliv škubání tam má na svědomí závada, ne typ motoru. Pravda, také málokterá klacková Karosa v dnešních dobách, dokud byly ještě v trvalém provozu, měla spojku v pořádku.
Samozřejmě se na volnoběh rozjede i bez přidání plynu (na jedničku!). Vstřikovací čerpadlo si to zreguluje, když se mu dá čas, není šišatá spojka a pouští se s citem. Moje technologie jízdy s klackem je taková, že na rovině nikdy před rozjezdem nepřidám plyn, ale přidávám ho těsně potom, co se mi spojka dostane do záběru a autobus se lehce pohne dopředu (jakoby se "prověsí").
Tím se vymezí všechny vůle a při zvýšení výkonu už nemůže dojít ani k vibracím a škubům, ani k namáhání spojky.
Dokonce i na Vysočanské estakádě jsem rozjížděl B732 do kopce bez plynu, rozjela se a dopajdal jsem s ní do zálivu Nad Jetelkou, kde jsem čekal na výměnu. To když se mi při předjíždění traktoru v kopci propadl pedál plynu a za mnou jedoucí kolega zastavil přede mnou a přeložili jsme lidi do kloubáku. Potom jsem se prostě rozjet musel, abych nezůstal v zatáčce trčet. Nesmělo to couvnout (bez ruční brzdy) a motor nesměl chcípnout.
S LC736.20 už jsem také několikrát manévroval "bez plynu" a také si to nechala líbit. Mimochodem, má motor ML636. I s autobusem se dá jezdit "hodinářsky" a je to znát i na těch 10 tunách.

Presne tak, 735 a 736 mali vždy (v jednom čase výroby) identický motor, prevodovku aj sprevodovanie.

Neškubanie pripisujem jednoznačne ťažšiemu sprevodovaniu.

Naopak škubanie pri rozjazde má u 732 a 734 problém spojky, ale aj vybehaný kardanový hriadeľ.

Pohnúť sa len na spojke sa dá na B732 aj na 4ke, samozrejme o tom ako sa to páči spojke písať nemusím.

Nic ve zlém, ale až na pár vyjímek, před náběhem lepenáků, LC736 a LC735 (turbo) neměly stejné motory a tím pádem bylo jiné spřevodování, v turbo LC736 byl z výroby vždy motor ML637, také proto, že měla nejdelší rychlosti, zatím co LC735 (až na poslední kusy kryjící se s lepenou LC736 a těsně před zahájením její výroby) měla motor ML636 a stejné spřevodování jako C734. Můžete mě ukamenovat, ale vím to z ověřených zdrojů, klidně pohovořím přes SZ. LC736 není, (z výroby, nepočítám GO) a neměla být ,,jen ušatá,, LC735. ML637, pravda ve všech 00 736 nebyl, byl od prototypu LC3, přes LC4-jedna z nich byla devítikval známý z Liazky a pro nechvalnou spolehlivost ne zas tak rozšířená převodovka až po rok 1983 a vůz Klementa Hladíka LC736.00, vždy šlo ale o LC736, 735.00 byl 635. Spřevodování opět u vozů s ML637 jiné. Je to stejné, jako srovnávat Axera 259 kW a C954 ne E v základu s pětikvaltem..

6117: souhlas napůl, motory mezi 735 turbo a 736 turbo se lišily, naopak zpřevodování bylo shodné, určitě neměla 735 stejné jako 734. Tedy aspoň z výroby, v době jejich největší slávy v první polovině devadesátých let se notoricky sypaly diferáky a notoricky nebyly k sehnání, takže často se dalo do busu, co se zrovna povedlo sehnat, jen ať může vyjeť, a na dajaké sprevodovanie sa, prisám bačku, Kefakín, někukalo...

Než se dohodnete pánové, tak vám mezitím opíšu údaje z dílenských příruček a továrního popisu typů, kde si myslím, že nekecali a dávalo se tam to, co se psalo. Pokud zrovna agregáty byly a nemusely se nahrazovat něčím jiným a formálním přepsáním podtypu.

Mám dotaz - ve kterých typech autobusů se používal tenhle typ motoru - M1.2A-ML636N ? Mám ho totiž v B732.1654 s intercoolerem a má některé prvky netradičně umístěné, což jsem u 1654 takto uspořádané prvky ještě neviděl (např. odstředivka má zvlášť dekl v podlaze a manipulace s ní stojí za to). Děkuji

Když tady tak pročítám tuto diskusi, tak si tipněte v čem je tento motor.


(Příspěvek byl editován uživatelem Busmagor.)

Slim: Díky za vysvětlení, jsem rád, že nejsem jediný v davu a že (snad) ověřené zdroje nešálí a hlavně mě nešálel sluch, protože LC736 turbo má prostě trochu jiný zvuk. U B741 je to zkreslené převodovkou, ale C744 je dobrým příkladem. No a delší převody- to jsem si myslel právě že byl důvod použití tohoto motoru.

Vinařičák: Tento typ se užíval v B/C 730.20 a 40 a LC735.20... Výkon 152 Kw. Podívej se do TP, zda náhodou nemáš výkon 155 Kw, ten by měla 1654 mít z výroby, motor má pouze koncovku P a snad by měl splnovat normu Euro. Neplést s motorem ML636E (175 Kw, ten se objevil v roce 1995 a norma Euro 2, kterou splnoval přišla v roce 1996)

Busmagor, když už tu jsem tipnu si.
Varianta A (méně pravděpodobná): vzhledem k rv. C744.1902, B741, C735 (pokud se ještě dělaly) a LC736 lepená. Pokud by byl S, (190 Kw a rv. 1995-pak ještě B731.1669)

Varianta B (pravděpodobnější)-tipuji B731/2. Zkrátka a dobře jakákoliv 700 po GO/SO kde bylo potřeba vyměnit motor může mít ML637, nedivil bych se, alespon teoreticky, kdyby se objevil i v B931/B932/B941...

Resumé: Už bych to asi neřešil, nebudeme se dohadovat jako malé děti, kdo najde více důkazů že je v 736 ten, nebo naopak ten motor, nevím jak ostatní, ale já všemi LC736 co byly vyrobeny jsem nejel a i kdyby, tak po měsíci už mohly mít motor jiný, je tedy možná,že já měl LC736 s dodatečně dodanou ML637, či Ml636 jen s LC736, která právě dostala přebytečnou ML636... Přítomnost ML637 ale dokazuje například fakt, který tuto diskuzi rozpoutal - Swe popisoval neškubání v kombinaci s jiným zvukem (hutnějším) já to popisuji jako umocnění toho, co mají sluchaři na Liazce rádi...No a (ne)škubání bylo snad popsáno výše...

Vinařičák: O který vůz konkrétně jde?

Tr man: O ten 5956, ex DPP a autoškola Pernica

6117: Mno jo, ale problém je v tom, že když jsme vyndali čerpadlo a dali ho čerpadláři, bylo to normálně to Palácký, ale mělo v sobě elementy z Euro 3, takže i repase a vstřiky vyšly dráž. Startér ten motor má moc vysoko, všechno je namačkaný na sobě hrozně (nedostanu se třeba ke chcípací cívce, aniž bych odmontoval 5 věcí okolo, ke skleničce taky ne), odstředivka je v samostatným deklu v podlaze a horko těžko se vytahuje, motor je širší a vyšší, hlavy jsou taky o trošku jinaččí. Ono je problém, že na ten motor se kašlalo, takže jsme vyměnili 3/4 věcí okolo, byl poblitej volejem a nánosem, ve kterým se dalo najít mnoho pokladů (matičky, podložky, šroubky).. A hlavně - hlavy nejdou vyndat ani po vytažený příčky motoru, poněvadž tam přesně končí rám, což na jiné B732, ani na B832 nemám

Pánové, nečekal jsem, že vyvolám takovou diskuzi, je to záležitost, kdy se čtyříctkou na krku řeším zvuky z přelomu ZŠ a SŠ :-). Ale jsem prostě posluchač (i Diamant vyhověl mé zálibě a nahrál mi 8* 744 v plné verzi ). Každopádně děkuji za názory a poznatky a teď doporučuji sluchátka na uši a tady je luxusní nahrávka právě lakované LC 736 Martina Dvořáka. Jinak tu spojitost mezi 744 a 736, jak byla zmiňována, je poznat i přes jinou převodovku. Prostě taková plnější Liazka.
No a další téma do pranice, to je už do dětství, ale důkazy žijí, nemůžu si pomoc, ale B 732 a LC 73X z doby reduktorové jako by měly něco společného. Oproti až nepříjemně uřvané 734.

Povedal by som, že s tou 732 v Znojme sa pohynal na dvojke, preto sa to zda byť podobne...

Inak tiež som tzv "poslucháč", kvalitná nahrávka je jak Beethoven, škoda, že na internete ich veľa nie je... Keď som bol malý vždy ma fascinoval ten mohutný zvuk C734 pri rozbiehaní, na to som sa vždy tešil...

To 6117: Na ten štítek jsem koukal jako puk, ale mám ho ve svojí B732.00. I přes to tam není turbo.

Swe: Asi jsem tedy hluchý, ale na zmiňované velmi kvalitní nahrávce slyším většinu sedmistovek, které jsem kdy řídil, a ty měly ML636.
On ten zvuk motorů je taky pokaždé jiný. Málokterá Liazka má totožný zvuk s jinou Liazkou.
Na nahrávce motor víc chrochtá, je tam přesně to, co Liaz dělá Liazem, jenže přesně takhle chrochtala i moje poslední B732.20 a ta měla určitě ML636N, i když na to, jak lítala, jsem ji kolikrát taky podezíral ze silnějšího motoru.
Hodně záleží na zajetí motoru, vstřikovačích, vůli ventilů, hluku ostatních agregátů...
Budu asi muset napsat do Karosy a nechat si to všechno vysvětlit. Do té doby si stojím za tím, co píšu: z fabriky většina LC736 před 1990 = ML636N.

Nerad to přiznávám zrovna u sebe, ale musím uznat, že i zvuková složka francouzské 3,14če má něco do sebe a také není každý MIHR zvukově totožný, i když typické lehce rezonující "vuvuvuvuvu" v otáčkách nad 1300/min. mívají všechny a vytočený žabožrout má zvuk jako meluzína.

Katalóg náhradných dielov potvrdzuje, že Karosa 735.20 a 736.20 majú identickú prevodovku aj diferenciál, čiže sprevodovanie je rovnaké. Ale motory majú ML636 a ML637.

Súhlas, že zvuk motora tvorí aj hluk všetkých agregátov, ale asi najviac to ovplyvňuje časovanie vstrekovacieho čerpadla a tam stačí malinký posun a už má motor iný zvuk.

Ml636: No pred rokom 1989 neboli ešte žiadne písmená v štýle ML636N. Bol motor ML636 s výkonom 152 kW a koniec. Písmená naviac prišli až keď sa objavili silnejšie výkonové verzie motora ML636 a všakovaké úpravy pre Euro normy.

Tentokrát jsem to ale směřoval k samotné reduktorové Rábě, není tam nějaká souvislost? U LC a B732 mají podobný, celkem uspávací zvuk, ale u 734 už řve jako kráva.
Ml636: tady si těch 1300 ot. moc neužijeme, ale rozhodně to má něco do sebe. Asi je to dáno i prevodovkou Praga, která se podepisuje na zvukové kulise.

(Příspěvek byl editován uživatelem swe.)

Vážení, přiznávám, že vám asi dlužím omluvu a opravu. Prostudoval jsem přímo materiály z Liazu z přelomu 80. a 90. let, kam se který motor dával, a podle těch dokumentů, se do LC736.20 skutečně v základu měl dávat motor ML637 (s jiným regulátorem čerpadla a přetlakovým korektorem).
Tyto materiály můžu považovat za skutečně věrohodné a přiznat chybu.
Na druhou stranu je fakt, že v praxi po letech už kdejaká nejen LC736 má jiný motor, než by tam měl být.

P.S. K tomu jsem se tam dočetl, že LC736.00 má skutečně motor ML635. Takže v tomhle jsem zase tolik nekecal.

Reduktorová Rába je u mestských B-čiek sprevodovaná viac do pomala práve na reduktore, ktorý má nepravý planétový prevod. C a LC majú rovnaký rýchlejší prevod reduktora. Čiže práve medzi B a C/LC by mohol byť rozdiel vo zvuku. Niektoré C-čka mali novší reduktor (širší a kratší, ako trolejbusy), nemohol byť práve on zdrojom iného zvuku?

Diamant: Reduktor jako trolejbusy měly snad všechny B 731 a 732. C 734 měly původní ŠLkový jen v prvním roce výroby, pak už taky ten kratší a širší, jen LC 735 a 736 měly původní až do příchodu turba.

Na rychlo včerejší výcvak, každopádně vlastně ani nevím, jestli nepatří spíše do odstavených vozidel. Co mají nový autobus, tak Karosa asi stojí?

Mimochodem, jedno odstavené HDčko stojí cca měsíc v Mukařově u Říčan u silnice směrem na K.Horu, již ve značné fázi rozkladu.

Jedličkarna.
V Mukarové stoji ještě jedna(asi 35) a vypadá po požáru.

Ad Ertak: ze by ze dvou nakonec postavili jednu?

Takže 56 nakonec unikla ze spárů vrakare na Chomutovsku?

Já bych řekl, že ta v Mukařově je ex autodopravy Mašinda (tedy výr.č.37).

Ta z jedličkárny byla na vrakovišti? je pravda, že v září v areálu nestála. Teď stojí u ZŠ Jedličkova ústavu.

Zvolen karosový prímestský aj v dnešné upršané ráno...Karosy radu C 734 na autobusovej stanici.

777 Za třetí fotku děkuji autorovi