To Apollo; možná by pomohlo dát poměrový tah na nižší hodnotu, možná začít dříve brzdit. To bych ale pak nebyl velký letec co má ihned 160 a začíná brzdit těsně u peronu bez ohledu jaké je počasí a koleje. A tak někdy místo tlemení zkus víc přemýšlet

To jak kde; určitě zastávka na lokálce zafoukaná listím a bordelem se nedá jinak řešit, ale tady byla řeč pane kolego o releovkách.

by bylo nejlepší, aby každá Lv, ,která má "pískovač", měla povinně "kontrolku otevření ventilu pískování". To údajne ta Lv na osobáku v těch Moravanech neměla. Nebo to měla v poruše - nevím.

Nabeton ta Lv žádnou kontrolku otevření ventilu pískování neměla,stejně jako ostatní vozidla s namontovaným pískovacím zařízením.
A co když na koleji nebude písek,ale vrstva rozježděného listí(což je na kolejích SŽDC na podzim normální stan).V úseku Kynšperk n.Ohří-Tršnice dostávaly všechny vlaky rozkaz OP na přejezdy,které nespolehlivě reagovaly na projíždějící vozidla.

Hund: A tak někdy místo tlemení zkus víc přemýšlet

O kolik zvýší přemýšlení součinitel adneze?Doufám,že také navrhneš,že se nebudou posypávat silnice solí,nebo šotolinou,ale řidiči budou víc přemýšlet.

To Apollo; součinitel adheze se nezvýší, ale sníží se riziko průseru třeba nedobrzděním před návěstidlem.

Jo teoreticky je to úplně jasné.Fakt hodnotná rada.Ovšem realita je nevyzpytatelná a někdy ani přemýšlení moc nepomůže(např.najetí při brzdění na znečištěný přejezd,začátek mrholení zrovna před zastávkou).

firapavel: Zab. zař. zastaralé nie je. Len si musí SŽDC s dopravcami ujasniť, či bude ochota vytvoriť prostredie pre koľajové obvody alebo nebude. Navyše existuje norma (zákonom vyhlásená za záväznú), ktorá nariaďuje mať to pieskovanie v poriadku. A to nie je problém SŽDC... A v iných štátoch s tým nemajú problém.

Kombinovať koľajové obvody a počítače náprav na jednej koľaji je bohužiaľ pred ekonómami neobhájiteľné. Znamená to totiž navýšenie ceny zabzar asi o 30%, navyše pri logickom znížení jeho spoľahlivosti (nie bezpečnosti!), pretože raz bude v poruche KO, druhý raz PCN. Takže riešenie bude najskôr KO zahodiť, s tým, že najskôr hneď pribehnú traťováci, že chcú vyhádzať LISy a všetko pozvárať, že to ušetrí kvantum údržbových nákladov, a ak si to presadia, tak sa v tú ranu dokódovalo, no a namontuje sa ETCS a bude sa jazdiť buď podľa ETCS alebo stovkou podľa živáku... Prinajlepšom sa bude kódovať na trati a v hlavných koľajách. A zas sa bude pindať. Toto chcete?

ad firapavel: V těch Moravanech se písek z Lv toho osobáku sypal už od rozjezdu z Kostěnic až do zastavení v Moravanech a tam ještě asi nějakou dobu i když stál. Viz foto v závěrečné zprávě DI. A jestliže osobák postupně zastavoval, snižoval rychlost jízdy až do zastavení, písek zůstával na koleji ve stále větší vrstvě, protože drobně pršelo-mrholilo, tak se zněj dělala pěkná kaše, neb navíc písek měl jinou hrubost, než měl mít. Postupně se nabalil na kola a držel, neb vagony bez zdrží - kotouče ....a bylo zaděláno ......Kdyby ta kontrolka na Lv byla, tak by si toho fíra určitě všiml, že mu cca 4 minuty svítí a písek se sype a sype ...................Jinak výpravka si práci neulehčuje........ale berte na vědomí, že při stále větším počtu dálkovin, tu volnost kolejí při "ztrátě vlaku na koleji", nebo jakékoliv indikaci obsazení koleje, budete zjišťovat vy jako fíra, neb nikdo jinej po ruce nebude .....

Asdf: A určuje ta norma také nějaký způsob, jak to udělat? Každá čtyřnápravová lokomotiva má osm pískovačů, každý má nějaké ventily. Jeden z nich je ryze pneumatický (to je ten, co způsobil Moravany) a má gumové součástky. Otázka poruchy v otevřeném stavu je ruská ruleta. Sebelepší údržba je houby platná, dnes to namontuji a zítra to praskne, dovnitř nikdo nevidí. I v Německu se ztrácejí (ztrácely?) vlaky na písku, však se o tom zde psalo. Jedinou jakž takž schůdnou možností by možná byl samostatný přístrojový vzduchojem jen pro pískování doplněný průtokoměrem. Ten propojit s elektrickými spínači pískování-pokud je vyšší průtok i při vypnutém pískování, je to důvod k poplachu. Ale to je jen akademická úvaha, takže stejně jedinou dnes dostupnou možností je poplachové hlášení o zmizení vlaku výpravčímu.

Každá čtyřnápravová lokomotiva má osm pískovačů

A některá dokonce až čtyři a některá vůbec (řada 460).

Starý vlk: Existuje i jiný způsob detekce, v praxi vyzkoušený.
odkaz

Ad Howard_wolowitz: Pokud vím, tak 460 není lokomotiva.
Zatím jsem se nesetkal se čtyřnápravovou lokomotivou, mající pískovače jen na krajních nápravách, čím nechci říci, že neexistuje, protože stejnosměrné ani dvousystémové neznám. Ale diesely, laminátky i plecháče jich mají osm.

Starý vlk: Čtyři písečáky má třeba 761.

patent: Možná jsem to nečetl dostatečně detailně, ale není mi jasné, jak se rozliší "podpískování" nebo jiné odizolování vlaku od toho, když se vjede do úseku bez kolejových obvodů (případně s KO, ale bez kódování, tedy s možností jízdy proti reléovému konci KO bez přítomnosti dalšího proudu)? Resp. pokud by to mělo sloužit jako upozornění pro strojvedoucího, tak jak to pozná on?

(Příspěvek byl editován uživatelem Sonic.)

Sonic:
Budu citovat Hajného oblíbené sousloví "Rovnák na ohejbák".
Patent má taky status "Negativně ukončená po zveřejnění", staženo na návrh účastníka. Takže to vypadá, že si to po zveřejnění přečetl někdo kompetentní a utnul to.

a blbej dotaz, von písek je izolant? jak se mohla souprava na písku ztratit? jestli byl písek izolant to v tom případě nefungovala ani 163 páč kudy by tekl proud z kol do kolejnice?

SV: Ale to je jen akademická úvaha, takže stejně jedinou dnes dostupnou možností je poplachové hlášení o zmizení vlaku výpravčímu.
Není pravda. Na některé mašiny jsme doplňovali kontrolu pískování. Šlo o tlakové spínače na potrubí k pískovačům. Kontrolovalo to, že po určité době po ukončení povelu k pískování všechny spínače rozepnou, během pískování se naopak kontrolovala jejich odezva (funkční kontrola).
Docela potíž byla s tolerancí ne-odezvy po velmi krátkém zapískování, ta totiž musela být omezena na určitý počet krátkých ťuknutí a pak už se to ozvalo, že to chce jedno pořádné zapískování.

jjjj: a blbej dotaz, von písek je izolant?
Překvapivě ano.

jestli byl písek izolant to v tom případě nefungovala ani 163 páč kudy by tekl proud z kol do kolejnice
Druhou kolejnicí. Ke zmizení z KO stačí jednostranná ztráta dotyku, k totálnímu odizolování je potřeba oboustranná.

Mimochodem právě kvůli riziku totálního odizolování je u vozidel elektrické trakce (nebo taky s elektrickým topením) tak jako tak potřeba pískování hlídat, protože ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí. A to se počítači náprav nevyřeší, že, firopavle...?

no a právě od toho jsou počítadla náprav pánové. Kolik náprav do úseku vjede, tolik také musí odjet, jinak ZZ nepustí do oddílu nic. Počítadlu náprav žádnej písek nevadí, jelikož pracuje na principu magn.indukce,tj průjezdem nápravy a ovlivněním magn.pole. Tento způsob kontroly je obvyklý ve všech vyspělých zemích kde vědí, že spoléhat se pouze na KO je hazard. Lokomotivy prostě písek potřebují a přizpůsobit se musí ZZ.

firapavel: A potom ktosi bude nastupovať do vagóna a dostane takú jebu, že už sa z toho nespamätá.

Počítadlá náprav majú tiež kopu nie moc pekných vlastností. Tu a tam sa nechajú rozhodiť a potom musí prísť reštart a zistenie voľnosti vlakovej cesty pohľadom, čož na DOZ bude najskôr robiť fíra,... Takže sa tešte na privolávačky, VCRP a hlásenie toho, kde sú a kde nie sú vozidlá, do REDATu a na to, že v prípade nejakej nehody pôjdete k protokolu hneď za výpravcom, aj keď ste už boli o 3 stanice ďalej.

Než sáhodlouze řešit počítače náprav a podobné... Co tak raději vyřešit kontrolu přímo na mašinách a vydat poučný list fírům? Myslím, že by to vyšlo levněji.
Například optické snímače do pískovačů a kontrolu vyvést na pult.
Jak se vůbec Dráha i ostatní dopravci popasovali s možností nechtěného pískování po Moravanech? Kontrolují se pískovače? Doplňuje se písek pouze schválený normou?

Ml636 - třeba u ČDC v SOKV UNL se kontroluje. Horší je co se doplňuje, protože písek při doplňování hrozně práší. Proč, to ať zodpoví zásobovač. Písek dle normy koupený v Provodíně jako balený, to je úplně něco jiného! A pokud srovnáme se zahraničím, tak je to taky rozdíl. Např. písek z Belgie oproti tomu z SOKV vypadá jako kaviár vedle hladké mouky!!!

To je otázka. Kdo je zodpovědný za nákupy zásob a jestli jsou na to vyčleněné ty a ty peníze, za které nelze koupit písek dle normy - čili problém systémový na úrovni vedení.
anebo jsou peníze vyčleněny dostatečné, ale v rámci jistého "šetření", nebo ulévání, se nakupuje písek levnější, nenormovaný - problém na úrovni konkrétní osoby zodpovědné za zásobování SOKV.

Ale pak by měla zase existovat zpětná vazba - namátkové kontroly kvality. Z vedení přijede nehlášená kontrola, a jako se sbírají vzorky provozních náplní, tak by se měly sbírat vzorky písku a zpětně kontrolovat jeho soulad s normou.

Ad Mikulda: A co je to za lokomotivu 761, prosím?

Ad Hajnej: Vím o tom, ale co to řeší? Dokud to nebude na všech vozidlech, což se dá jen velmi obtížně udělat, tak se sice možnost nehody kvůli poruše ventilu pískování trochu sníží, ale nic víc. Přece jen stanic, kde lze, byť složitěji a dráž, uskutečnit indikaci spojenou se ztrátou vlaku, je méně než lokomotiv. Další možností je-viděno na vlastní oči-nalepit kus papíru s obřími písmeny Zákaz pískování tak, aby to měl strojvedoucí neustále na očích. Úsměvné je to, že ona lokomotiva pocházela od stavební firmy, měla řadu 700 a její pískovač byl naposledy funkční někdy v 80 létech minulého století.

761 je Herkules, má je třeba Metrans.

Děuji. Já si do dneška myslel, že Herkules je to německé, co vozí z Furt im Waldu do Plzně Ex Mnichov - Praha. Ale to má řadu 223.

Ten také, jen má jiné označení..

firapavel - a víme, že ty počítače spolehlivě fungují tak do 50km/h? a vozidla nesmí mít mg brzdu?

ten písek je tam pro to, aby se minimalizoval průser při spetné adhezi, už se taky stalo, že na začátku peronu měl fíra 20 a stejně ten peron projel

a gdyž se do prostřed úseku s počítátkama nasere 2-cest bagřík tak zabzař ví co? hovno!

ad Practicus: firapavel - a víme, že ty počítače spolehlivě fungují tak do 50km/h? a vozidla nesmí mít mg brzdu?

Na německých rychlodráhách se jezdí do 50 km/h?

To tedy kroutím hlavou.

Vozidla můžou mít mg. brzdu. Opět můžeme kouknout do Německa, kde počítače náprav spolehlivě detekují jak třínápravové podvozky se zeslabeným prostředním okolkem, tak vozidla s magnetickou brzdou (například Desiro nebo Uerdingen).

A u nás tam, kde tyto vozidla jezdí se to vychytalo taky.

Nemůžeme být papežtější než Papež.

To je to samé jako volání po generálním stopu. Celá Evropa ho nepotřebuje, jen Češi ano.

Opět můžeme kouknout do Německa, kde počítače náprav spolehlivě detekují jak třínápravové podvozky se zeslabeným prostředním okolkem, ....
Což Slováci v Čadci ještě nevychytali Tu a tam jim ještě postrkové šestikolo počítač náprav rozhodí.

Starý vlk:takový Favorit-731 má sice 8 pískovačů,ale funkční jenom 4bo upgrade na popud průseru u Moravan..a viděl jsem to i na laminátce.

Laminátky a všechny motory (4npr) mají funkční jen vnější písečáky už řadu let snad ne?

Rád bych se zeptal jestli někdo neví podrobnosti o nehodě lokomotivy 623.0 viz přiložené foto. Foto z internetu, nejsem autorem ani majitelem fotografie

nahradime piskovani laserem?
http://www.osel.cz/index.php?clanek=7983

Ad strejda juvík: Jedna věc je funkčnost a druhá (úřední a tudíž jediná platná) skutečnost, že ty písečníky tam jsou. Pokud někdo oprávněný nevydá nařízení, že vnitřní písečníky lokomotiv budou odebrány, zneschopněny nebo zaslepeny, jsou tam a pokud jen jeden jediný z nich nebude mít namontováno zařízení, signalizující poruchu, spočívající v nadměrném pískování, je to stejné, jako kdyby ta lokomotiva neměla takové zařízení nikde.

Nestačilo by jen zpřísnit kvalitu údržby elektrických nebo vzduchových obvodů písečníků a seřízení vlastních trysek písečníků? Zaváděním moderních prvků jako je sledování tlaku vzduchu v potrubí pískování, laserů, elektronických písečníků apod. je jen komplikace na straně údržby a zvyšování ceny vozidla. Zajímalo by mě v jakém stavu bude takové elektronické zařízení za několik let. Nakonec stačí se podívat na některé koleje, kde se pravidelně odstavují HV. V minulosti se pískování používalo k zamezení skluzu nápravy (mělo svá přísná pravidla, hlavně s ohledem na pastorky TM), čím víc častěji zde slyším o pískování v souvislosti s brzděním.

to by ale stálo peníze u ČD a ČD-C...takhle se to elegantně přehrálo na SŽDC. A to tady jde. Je zajímavé, že např. Starý vlk nepožaduje, aby ŘSD řešilo úpravou povrchu dálnic a silnic sjeté gumy kamionů nebo svod vytékajícího oleje ze starých škopků. Ty prostě nesmí na silnic a vymalováno. Škopky ČD, které kašlou na údržbu (viz zprávy DI o ne/údržbě plecháčů v souvislosti s jejich vykolejením jsou více než vypovídající) se prohání po dopravní cestě, která se jim má přizpůsobovat. Jenže ono to už není o pinkání odpovědnosti mezi službami 12, 13, 14 ČSD, ale o tom, že tu jsou nezávislé subjekty. A spousta dalších, po kterých se chce, aby ta pravidla dodržovali. Tj. nesypal se jim písek z nefunkčních písečníků apod. Asi to chce nějakou "dopravní policii", která bude provádět kontroly a škopky odstavovat.

Hajnej (8682), Aleš L. (2612), Asdf(4456): Pánové, díky za odpovědi. Ačkoliv se to nezdá, ale jedno slůvko ve Vašich odpovědích mi pomohlo k řešení mimodrážního problému. Snad mi to pan "Starý vlk" nebude mít za zlé, ale ta pomoc (i když v tomto případě možná i náhodná) může ledasčemu pomoci, neboť dělám ve fabrice, kde některé stroje dokáží trhat ručičky i nožičky celkem spolehlivě (bohužel ověřeno v praxi). Mě opravdu zajímá systém a systémový přístup, i když je z jiného oboru. Jak každý vývojář i systémák ví, tak zhruba po 5 letech v oboru začíná každý bez vyjímky trpět "profesionální slepotou", i když si ji nechce moc připouštět. Takže dík.

Asdf: Nevyštrachal byste někde, prosím, která norma to zakazuje?
Jak se EZŠ chová, tak ze systémového hlediska je to "ošetřeno", prostě logika vyhodí, něco je blbě, sám to řešit "neumím", tak se postarej (berte ten popis z nadhledu). To je ze systémového hlediska O.K. - nelogický stav je ošetřen, i když třeba z provozního to nemusí být úplně to pravé ořechové.

6LenkaPe, Stará Kremnička, rok 1927, odvratná kolej, vlak směr Hronská Dúbrava.

Fanda76: Začnite od normy ČSN EN 50 126, ktorá stanovuje akým spôsobom majú byť stanovované a dokumentované požiadavky a proces vývoja bezpečnostne relevantného SW (odkaz som napochytre nezohnal, nájde sa niekde na europa.eu, ale ak máte prístup k ČSN tak to tam nájdete), pokračujte smernicou SŽDC č. 34, kde sú tie kolečká popísané pre prípad SŽDC
http://www.szdc.cz/documentpublisher/download?documentId=1%3B%23c d835eff-25c2-4165-bc0c-62ed9a033ff0&contentId=0 (je tam aj postup, keby si dodávateľ predsalen chcel niečo vymyslieť sám, ale ktorý spravidla vedie na nejaké normalizované požiadavky) a nakoniec tu sa môžete pozrieť ako vyzerajú tie špecifikácie, podľa ktorých sa to potom robí
http://www.szdc.cz/provozuschopnost-drahy/technicke-pozadavky/zab ezpecovaci-zarizeni.html

Practicus: Počítače náprav fungujú až do 300km/h (resp. teda ako ktorý, ale 160 zvládajú všetky), správna detekcia mg brźd, zoslabených okolkov a pod. je otázkou správnej kalibrácie čidla (tzn nejde hovoriť o systémovom probléme, ale že to tí a tí pracovníci vedia, alebo nevedia, pričom chyba sa vždy prejaví bezpečným smerom - akurát ale treba úseky resetiť čož je nepriame bezpečnostné riziko). Ďalší zaujímavý problém môže nastať keď vlak zastaví kolesom priamo na čidle alebo v jeho bezprostrednej blízkosti (tak plusmínus 10cm), kde sa dostáva na hranu spoľahlivej činnosti a je vysoká pravdepodobnosť, že to celé spadne do bezpečného stavu (tzn. na úsekoch medzi ktorými toto čidlo je sa objaví obsadenie a je opäť potrebný reštart).

(Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)

(Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)

Ad Johny11: Žádné přehrávání na SŽDC se nekonalo. Lokomotiva, na které se v Moravanech porouchalo pískování, byla schválená do provozu a měla platnou technickou prohlídku.
Co se týká škopku-242, vykolejivší v Nepomuku, měla sice překročené lhůty vyššího stupně opravy, ale podle směrnice výrobce se kontrola zařízení pro přenos tažných sil stejně provádí vizuálně. Prasklý šroub se vizuálně zjistí, až když praskne.
Když v Klenčí pod Čerchovem upadlo kolo u 810 (lom nápravy v místě nalisování kola), tak všechny nařízené kontroly a opravy byly provedeny správně. Únava materiálu je holt sviňa.
Celé je to o hierarchii důležitosti pro bezpečnost, a zabezpečovací zařízení prostě stojí na vrcholu. Jestliže selže člověk, mělo by to ZZ zjistit a něco udělat-třeba registrovat a ohlásit rozřez výměny, projetí návěstidla nebo stavění vl.cesty na obsazenou. Totéž snad platí i pro vozidlo, nebo snad ne? Pokud budou mít všechna vozidla zajištěnou kontrolu pískovacího zařízení v provozu (viz tlakové spínače či průtokoměry vzduchu) a bude nařízeno jejich dokumentované kontrolování, pak si může SŽDC zařízení ke zjišťování ztráty vlaku ze ZZ odpojit. Do té doby ne.
Ještě k Vašemu srovnávání s kamiony-nikdo nechce po SŽDC kompenzaci za projetá kola či za opotřebené obložení ližiny sběrače.

Starý vlku
plácáš nesmysly. ESA11 Moravany měla platný PZ. Jestliže údržba v depech si nosí písek schválený pro pískování domů a do písečníků se sype mouka, tak dokud zab.zař. pracuje na fyzikálních zákonech (ohmův zákon apod.) a nikdo nevymyslí křišťálovou kouli, tak vždy půjde u zab.zař. jen o napravování šlendriánů a nedostatků vozidel. A nějaká dopravní policie na dráze by byla potřeba, aby občas odstavila nějaké vozidlo nesplňující v daném okamžiku technické specifikace a fyzikální zákony. Nebo se za chvíli dočkáme, že dopravce kvůli hlučnosti nahradil nákolky plastovými a kolejový obvod to zase nezaregistruje. A pak tu někdo napíše, že s tím ZZ mělo počítat. A svým známým doporučuji, aby pro nástup a výstup do elektrických vlaků používali dielektrické rukavice, neb pravděpodobnost opakování "Moravan" není vzhledem ke stavu údržby lokomotiv malá. Protože jestli se v Moravanech se při stejném pískování na obou stranách odizolovalo 12 kol na jedné kolejnici tak s touto informací bych se holou rukou soupravy radši nedotýkal.

gumovákola: Bojím sa, že keby sa to naozaj odizolovalo, a na skriňu vozňa by prerazilo 3000V ss, tak by som si už nebol úplne istý ani tými rukavicami.

že dopravce kvůli hlučnosti nahradil nákolky plastovými Ona by hlavne v tú ranu prestala fungovať nemalá časť počítačov náprav, resp. všetky s čídlami Frauscher RSR...

Ať si tady kdo chce co chce remcá, pořád vozíme lidi! To si uvědomte, ať to stojí, co to stojí (asdf - ekonomické navýšení.. ). Počítače náprav spojená s klasickým KO, ať se zvýší poruchovost nebo ne (asdf), to je mi opět u , pořád vozíme lidi. Jestli nějaké PN reagují do 50 km/h a rozhodí je šetikolo (nebo čmelda před páe měsíci) nebo kdysi 380 (E 109) ve výkonu a nějaké jsou úplně v klidu (vyzkoušeno, nikoliv používat PN AŽD, ale Frauscher), tak to mluví samo za sebe. Ono by všechno šlo, kdyby tady nebyl monopol SŽDC - AŽD.

Starý vlk: Když v Klenčí pod Čerchovem upadlo kolo u 810 (lom nápravy v místě nalisování kola), tak všechny nařízené kontroly a opravy byly provedeny správně. Únava materiálu je holt sviňa.

A právě tomuhle se říká tolerovatelné riziko. A takové tolerovatelné riziko bylo i to podpískování v Moravanech.

Jenže u těch 810 na základě té nehody nikdo nenařídil preventivní rentgenování kol každého půl roku. I když podle Vašich slov "Kolik to stojí je nepodstatné, je to nutné ke zvýšení bezpečnosti a ochraně lidského života." by se to mělo požadovat.

Hmm, rentgenování by určitě pomohlo

Moravany-dotaz: Poprosím znalé o vysvětlení. Pokud byla příčina nehody opravdu taková, jak ji společně s vyšetřovateli vysvětluje náš národní dodavatel zab.zařízení, nemůže k obdobnému případu dojít i na trati s autoblokem popřípadě automatickým hradlem s oddílovým návěstidlem? Osobní vlak, za ním Lv v těsném sledu, zastávka na širé trati hned za oddílovým návěstidlem, tak masivní ztráta šuntovací schopnosti celé soupravy. Pokud byl tento problém výrobcem "vyřešen" jen doplňkovou funkcí, indikovanou nadstavbami zab.zařízení ve stanici, jak je tento velký problém (pokud k němu může dojít) řešen na trati? Neměl by mít náš téměř jediný dodavatel zab.zařízení ještě nějaké jiné řešení i za cenu zvýšení redundance prvků a zvýšení nákladů? Děkuji předem za vysvětlení.

2) Bezpečnostní přínos AVV by měl být zejména v tom, že strojvedoucí nemusí sledovat v průběhu brzdění manometry a jiné přístoje, stačí mu "zádama" vnímat jak hodně brzdí. Stále by měl mít 100% pozornost. Bohužel toto se často neděje, zejména na S1. Strojvedoucí jsem několikrát viděl, kterak po ujetí cca 50 metrů přestávají sledovat trať a čtou si noviny (1x), či knížku (1x). nebo jí svačinu. Kolikrát se stává, že strojvedoucí si za jízdy jde lovit svačinu do chladničky, co má za zády. Prý je to taky jedna z pravděpodobných příčin nedávné nehody v Ústí na Jihu.

Tak aspoň už vím proč v Běchovicích Sko vyšekjlo našeho malýho z kočáru.

Poříčany:
kastle elefanta je docela pevná, je to trochu dělaný jako letadlo tak se tomu dá vcelku věřit. horší je už jen to, kdyby oba jeli rychle, třeba těch 60
Tak z toho má rohlíček

Za starejch časů by výpravka osobák šupl před barák s velmi vážným rizikem újmy muškátů v truhlíkách na zábradlí peronu od vystupujícího osazenstva vlaku a rychlík nechal projet průběžnou. Odstál by si průjezd Rka signalista by mu postavil vlakovku pro osobák odpísklo by se a jelo. Dnes se jen pozastavuju nad tím proč na trati kde se vše počítá už na vteřiny vzhledem k provozu se dokáže výpravčí dopustit toho luxusu nadělit tomu Rku minimálně 2 minuty zpoždění za to, že ho táhne do odbočky. Myslím si, že pokud by Os dal do odbočky a Rko poslal průběžnou tak se to vůbec nestalo. Otázkou je zda tam před osobákem něco nestálo co stihlo odjet těsně před příjezdem osobáku, ale rko to zase nedojede nebo to předjede třeba v Pečkách. Nepodíval by se někdo co tam dle grafikonu lozilo předtím?

(Příspěvek byl editován uživatelem KarelF.)

jenže ono se v Moravanech 12 kol na jedné straně neodizolovalo a jestli si dobře vzpomínám při rekonstrukci nehody se po napískování lokomotiva ztratila taky! a odpor se měřil, jen se někde dostat k výsledkům!

Ad gumovákola?: Neplácám, diskutuji k tématu, na rozdíl o některých dalších diskutujících. Protože zab.zař. je opravdu zabezpečovací, tak jeho výrobce jej zdokonalil tak, aby bylo schopné rozpoznat i to, že na hnacím vozidle došlo k poruše, v tomto případě na pískování a díky mu za to. Ono totiž zab.zař. existuje právě proto, aby mimo usnadnění obsluhy a zvýšení propustnosti napravovalo, nebo aspoň zmírňovalo následky lidských chyb i šlendriánu. I když nazvat poruchu pískovacího zařízení šlendriánem asi není to pravé ořechové.
A když už jste zmínil Ohmův zákon-je jistý rozdíl mezi odizolováním při malém napětí, používaném v kolejových obvodech a při vysokém napětí, používaném v elektrické trakci.

KarelF: já mám za to , že ten výpravčí udělal tak , proto aby mu ten rychlík vyšel "hladko" , kdyby ten osobní dal " do boku" , tak by ten rychlík , asi zvostal stát u šajby .

Nevím tak se ptám. To, že je loko přihlášená do LV nebo je odhlášená z LV lokomotiva ví tuto informaci? Pokud ano napadla mne jednoduchá věc odhlášku at si pískne a blikne v kabině strojvedoucího a strojvedoucí se musí přihlásit výpravkovy - dispečerovi stačí radiostanicí zdravím Franto NEx521005 stojím ti tu na tý první v Kolíně na jak dlouho to ještě vidíš. Asi notně se zvedne provoz bude se muset dodržovat hovorová kázeň (ml636 manipuláci obvyklé zlo a dispečeři pánové dodržujte hovorovou kázeň), ale prostá zahláška výpravku informuje hele já tam mám vlak a von tam neni na monitoru jak to? Výpravka by si musel při delším pobytu označit kolej manuálně méně 5 minut než proběhne odhláška z LV nebo by mu toto automaticky nastavil počítač, aby se nezbláznil a při ohlášení strojvedoucího by si toto potvrdili kde by mu sdělil čas pobytu a strojvedoucí by se mu ohlásil před odjezdem poté by výpravku uzávěru na koleji zrušil postavením vlakové cesty. Na širé trati to zase fíru může varovat před zřejmě jiným průserem a případně i zvolnit po domluvě s nejbližším výpravkou či dispečerem. Pořízení si myslím, že je to o přenosu z řídící jednotky na diodu a bzučák. Samozřejmě kde z toho může být zakázka za pár desítek milionů když by to vyšlo na pár set tisíc.

(Příspěvek byl editován uživatelem KarelF.)

(Příspěvek byl editován uživatelem KarelF.)

napadla mne ještě jedna možnost a to bez zásahu obsluhy. Pokud by počítač pracoval s grafikonem a reálným řádem měl by možnost dát informační hlášku na monitor objevil by se tam 5 minut před uplynutím LV červený popisek pobyt. Pak je na otázku zda to využít a pokud by chtěl výpravka nastavit jinému vlaku cestu tak by to napsalo do pobytové koleje nelze stavět vlakovou cestu nastavte jinou kolej. Nic víc nic míň. Ovšem kombinace s fírou zajištuje info o tom, že vlak je reálně v stanici to asi nic nenahradí.

Častý čtenář:
viz diskuze 1.1.2015 cca kolem 11:00 v tomto vlákně.

Otázkou je zda tam před osobákem něco nestálo co stihlo odjet těsně před příjezdem osobáku

Nebylo !

proto aby mu ten rychlík vyšel "hladko" , kdyby ten osobní dal " do boku" , tak by ten rychlík , asi zvostal stát u šajby .

Ten rychlík jel s náskokem !

častý čtenář: Doporučuji si přečíst celou diskusi k tématu, viz tohle vlákno od 31.12.2014, už jsme to tu řešili. A ano, pokud dojde k podpískování na trati s AB, tak na všech dnešních AB z principu ke srážce vlaků dojít může (protože není s KO možné rozlišit ztrátu šuntu od "slití" vlaku s předchozím po projetí permisivní návěsti stůj)!

U autohradla (které stejně jako AB má blokovou podmínku též) si myslím, že k problému za běžné situace dojít nemůže, protože návěst stůj na oddílových návěstidlech má absolutní význam. A PN zde dává výpravčí. A pokud se nepletu, tak APN se dává sama jen při přepálení vlákna zelené žárovky ... ?

Pardál: Áno, ale netreba zabúdať, že sa to stále robí za peniaze. A je ekonomické navýšenie a ekonomické navýšenie. Ekonomické navýšenie ja neviem do pár sto miliónov určite prijateľné je, keď sa jedná o bezpečnosť, ale v momente, keď do tej bezpečnosti vozenia ľudí budeme musieť investovať baj vočko dobre vyše 10 miliárd na zadublovanie KO počítačmi náprav a na MIMO sa bude "porucha zabezpečovacího zařízení" objavovať na to konto možno častejšie než doteraz, tak sa veľmi rýchlo môže stať, že tých ľudí dovozíme. Aj keď si viem predstaviť, že by sa do určitej miery dalo to zapojenie použiť aj na zvýšenie spoľahlivosti, tzn. EZŠ na KO sa bude rušiť automaticky v prípade, že si PN myslí, že je voľno, úseky PN sa budú samé resetovať za určitých podmienok (tu to bude zložitejšie, aby sme si nerozkurvili bezpečnosť o ktorú sa tým dublovaním snažíme).

Riešenie do budúcna sa javí ako zrejmé, montovať výhradne počítače náprav, a koľajové obvody len tam, kde bude rozumné kódovať (tzn. trať, hlavné, predjazdné, koľaje s nástupišťami vedúce na kódovanú trať, koľaje rozdelené výhybkami a cestovými návestidlami, hotovo) a to prípadne aj dublovane s počítačom náprav.

KarelF: Informácia o grafikone vlaku je tak zložitá, dynamická a spracováva sa z toľkých zdrojov, že ju prakticky nie je možné obstarať úplne bez chyby. Realizovať na základe takejto informácie nejaký bezpečnostný algoritmus je troška nonsens, to by sme dopadli jak Číňania v tom Tibete. A ten postup ste inak vymyslel podstatne zložitejší, než je súčasná EZŠ.

Asdf: Díky za "nakopnutí" do směru.....