Pane jo, to je větší sesuv, než jsem podle prvotních zpráv očekával. Byla klika, že se nikomu nestalo nic vážnějšího. I když strojvedoucí asi nebude mít "jen" zlomenou nohu jak píše SŽDC, to by pro něho asi vrtulník neposílali.
No a koneckonců, štěstí je i to, že to více neodskákala trať, to by mohl být pomyslný hřebíček do rakvičky.

Těch 10 lidí jelo proti poptávkovému směru jízdy nebo je to standardní špičková obsazenost?

Standardní obsazenost v tuto raní dobu směr Jilemnice. Večer zase naopak.

Hodně blbá nehoda. 810 to má asi za sebou, ale může být asi štěstí, že tam nejela Regionova s plastovým čelem, to by měl fíra mnohem horší, ne-li definitivní. Nevím, jestli má Regionova nějaké výztuhy vpředu, ale podle všech srážek, co jsem s ní viděl, to nevypadá, že by nějak účinně chránila život strojvedoucích.

K těm fotkám: Koukal jsem na brzdič BS2, podle mého ani za něj nestačil vzít a použil spíš BP, když jel samotný motor. Zřejmě to bylo účinnější a rychlejší. Spínač převodovky byl v neutrálu, zatímco palivová páka ve výkonu. Buďto se tam dostala nárazem, nebo ji fíra ani nestačil stáhnout.
Takže mě napadá - jak se v podobných průserech u 810 stopuje motor, když není stopnutí motoru svázáno s použitím rychlobrzdy? Tak nějak mi vychází, že po stržení brzdy na stažení páky a odstranění dorazu nezbývá čas. Takže motor po nárazu řve v maximálních otáčkách, musí se stáhnout ručně tou samou pákou, kterou byl ovládaný a navíc hrozí vyšší riziko požáru po nárazu. To je dost nevýhoda...

Ad Ml636: Žádné hnací vozidlo české výroby nevypíná chod spalovacího motoru při rychlobrzdě. Většina vypíná výkon, otáčky spal.motoru se zpravidla přestaví na volnoběh. 810 vypne výkon (rozpojí se tlak. spínač v hl.potrubí a tím rozepne relé B 6), chod spal. motoru to neovlivní. A takhle to měla i dnešní 754 první série.
Co se týká používání brzdičů: Nevím jak dnes, ale v poslední verzi V 15/1 pro ČD to bylo napsané tak, jak velí zdravý rozum: u sólo vozidel, která mají přímočinnou brzdou brzděna všechna dvojkolí, se samočinná brzda jen vyzkouší a za jízdy se brzdí přímočinnou. Je to operativnější a brzdí i odbrzďuje to dřív.

Ml636

Ke konstrukci nových čel Regionovy na tzv. "plastová" nebyl hlavní důvod estetický, ale hlavní motivací bylo zvýšení bezpečnosti!

Viz např . Wikipedie:
"Původní čela jsou odpálena a nahrazena novými laminátovými, která mírně zvětšují prostor pro strojvedoucího. Za laminátovým čelem je umístěna konstrukce, která vůči řadě 810 zvyšuje z hlediska pevnosti až čtrnáctinásobně bezpečnost strojvedoucího."

Adam Št.: ano, je tam příhradová konstrukce.

To je zajímavé, že mi vždycky připadají ty Reginy víc rozsekané, než 810. Nejednou i s průniky větví apod. čelem na stanoviště. Je otázka, jak je to řešené no.

Starý vlk: Alespoň by tam mělo být řešené, jak dát motor do volnoběhu. Ale tenkrát když 810 vznikala, asi ještě nebyly takové předpisy, nebo náročnost na tuto bezpečnost.
Jaká byla asi příčina požáru při srážce na "Edově mostě" na Spálově v roce 1990. Myslím, kdyby se nafta jen vylila do té mostní "vany", nic by se nestalo. Něco jí muselo zapálit a musela někde stříkat pod tlakem. Jen polemizuji. Samotného by mě to zajímalo. Benzín (resp. jeho výpary) nebývá problém zapálit, ale s naftou je to náročnější.

(Příspěvek byl editován uživatelem ML636.)

Nevím, jestli má Regionova nějaké výztuhy vpředu, ale podle všech srážek, co jsem s ní viděl, to nevypadá, že by nějak účinně chránila život strojvedoucích.
Nezlob se,ale když něco nevím,tak se nepouštím do takových spekulací.

Vždyť byly i nějaké reklamace ze strany ČD a upozornění DI, že při destrukci interiéru vznikají ostré hrany.
A pokud vidím originál fotku, kde se po srážce s malým autem nebo větví, dostanou jejich části dírou v laminátu na stanoviště, případně se tam rovnou zalomí i nárazník, tak nemusím ani vědět. Stačí, když vidím. Jestli vám to ale přijde bezpečnější... Vím, prošlo to jistě Euronormou. Tak to je bezpečnější i kdyby nebylo.

Jestli vám to ale přijde bezpečnější..
Nevykat

Ml636: K nehodě na Spálově v r.1990-příčinou vznícení nafty a požáru soupravy nebyl chod motoru, ale náraz, při kterém se naftová nádrž utrhla ze silentbloků a dvojkolí ze svých závěsů. Po železné podlaze mostu se tak sunul ocelový spletenec trosek, politý naftou a to spolu s vysoce pravděpodobnými zkraty na el.výzbroji (bateriová skříň byla také utržená) způsobilo vznícení. Při takovém nárazu, který vyrval dvojkolí ze závěsů, se pochopitelně utrhl i diesel s převodovkou a tím se stopnul. Takže v době vzniku požáru už v chodu nebyl.
Pokud má diesel jen omezovací regulátor a poloha palivové tyče čerpadla se ovládá pouze mechanicky, tak se nedá (nebo dá, ale dost obtížně) realizovat nastavování volnoběhu nezávisle na poloze palivové páky na stanovišti. Je to stejné, jako v autě. Proto se to neudělalo. V prototypu a ověřovací sérii 810 byl uzavírací elektromagneticky ovládaný ventil v palivovém potrubí. Ten se uzavíral činností KBS. Celé to fungovalo naprosto katastrofálně-při změně stanoviště bylo nutno spalovací motor stopnout-tak se to dalo pryč.

Kdysi jsem viděl nějaké propagační video z výroby regionovy (nebo snad ještě té jednodílné předchůdkyně), kde bylo krásně vidět, jak do prostoru před fíru byla vložena poměrně festovní konstrukce. Samozřejmě že regilión bude po srážce s těžkou mašinou vypadat vždycky hůř než ta mašina, protože je to ve srovnání s ní lehká váha (když se uživatel ML636 srazí s Mikem Tysonem, taky bude po srážce s vysokou pravděpodobností vypadat podstatně hůř než Tyson ). Ale stálo by za srovnání, jak to po takovém "obyčejném" střetu na přejezdu s něčím větším vypadá na stanovišti 810 a jak na 814. Pár 810 po nárazu do náklaďáku už jsem viděl. Fíra pokaždé přežil jen díky tomu, že zavčasu ze stanoviště utekl, jinak by neměl šanci. Ten konzervový plech, který má před sebou, ho neochrání při střetu s ničím, co přesáhne úroveň výšky rámu.

Festovní konstrukce před fírou být může, a jistě oproti 810 celkovou bezpečnost strojvedoucího zvyšuje. Ale pokud je příhradová, a něco dostatečně ostrého (větev stromu nebo část auta) se trefí do nějaké mezery v té konstrukci, tak laminátem před konstrukcí projde o dost snadněji, než plechem. Proto si myslím, že místo laminátu měl být alespoň v místech před kabinou strojvedoucího použit plech, pokud možno trochu tlustší než ten "konzervový".

Ono na té M 152 to opravdu není co do ochrany strojvedoucího nic moc

Laminát nebo plech... ostrý předmět s dostatečnou silou projde obojím. Obrněné auto by to přežilo, ale taky váží násobky neobrněného.

Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4503

Nestačí, bo vedle jak jedle. "§ 66 zák. č. 266/1994 Sb.:..." sám nic nestanoví, pouze zaúkolovává někoho/něco jiného, aby udělal, vypracoval, zařídil...
Takže platí původní výrok.

z galerie: § 66 zák. 266/1994 Sb. samozřejmě něco stanoví. Konkrétně: kdo a jakým druhem právního předpisu upraví otázky tam uvedené. Bez tohoto zmocnění by ministerstva nemohla nic upravit ani vyhláškou (§66 čl. 1 a 5), ani výnosem (ostatní body). Orgán státní moci a správy nesmí dělat nic, než to, k čemu byl ústavou, zákonem či přímo použitelným předpisem EU zmocněn.

Závěrečná zpráva Kyjov 30.4.2014
DI zveřejnila závěrečnou zprávu. Připomínám, že se jedná o střet auta a vlaku v Kyjově u zastávky, řidič auta byl usmrcen. Přičiny byly na obou stranách. Řidič se nepřesvědčil, zdali může bezpečně přejet přejezd. Fíra měl na motoráku několik závad, které musel řešit, v důsledku čehož zapomněl, že PZZ je vypnuté a namísto rychlosti 10km/h vjel na přejezd rychlostí 62 km/h a to navíc bez houkání.
Fírovi tento průser nezávidím, je tady vidět, jak jsou jednou nohou v kriminále. Na druhou stranu, kdyby se ten řidič rozhlídl, tak mohl být naživu.

Takto vypadal rodící se řidičák regošky. Názor ať si udělá každý sám

Ohledne bezpecnosti stanoviste 810 vs. 814 ... ono ma vsechno dve strany a je vzdy nutne si rict, co je dulezitejsi.
U 810 je pred firou prakticky jen plech (bez ohledu na to, jak je silny), ktery sice na prvni pohled pusobi mohutneji (ve srovnani s laminatem 814 i na poklep :-D) a taky v urcitych situacich zpusobi mensi skodu a chrani lepe - ale jen vocamcad pocamcad. Pro silnejsi narazy "jako by tam nebyl", navic chybi prakticky jakakoliv deformacni zona - resp. deformacni zonou tohoto motoraku v podstate je (pro firu bohuzel) ridici stanoviste.
A tak pri vyvoji 814 (resp. 812) bylo jednim ze zakladnich pozadavku zlepseni bezpecnosti pro firu ... a k tomu doslo v podstate dvojim zpusobem. Jednak je pred firou pomerne tuha konstrukce (viz forka v prispevku vyse), ktera ma za ukol "zasahnout" v pripadech, kdy v 810 dojde k takove deformaci kabiny, ze fira zustane zaklinen. Zaroven je kabina delsi a fira ma pred sebou vice hmoty, takze se - s trochou nadsazky - da rict, ze fira uz konecne nefunguje jako zivy stit. Samosebou ze muze nastat situace, kdy nejaky klacek by u 810 dovnitr neprolezl, zatimco u 814 se zrovna trefi tak blbe, ze projde az na stanoviste. Ale celkove je RN postavena tak, ze bude mozna fira vic poskrabany a podreny od strepu laminatu, ale casteji vyjde po narazu z kabiny po svych.

Pri klasickych modelovych situacich - srazka motoraku se stojicim vagonem - dopadne prakticky vzdy lepe regina, nez srovnatelna souprava (tady je potreba si pripustit, ze RN jezdi vzdy minimalne po dvou vozech, takze to chce srovnavat s 810+010 a ne jen se solo motorem). A ze z laminatoveho cela jsou trsatka, takze to na prvni pohled vypada mnohem hure, to je jen detail.

K té nehodě v Kyjově- pokud něco z toho hodí fírovi na triko (jako že asi ano- ač mu to vůbec nepřeji), tak bychom se mohli dočkat toho, že se nebude jezdit vůbec. Prostě jakmile bude porucha, tak zabrzdit, odstavit, nikam nejedeme. Já to chápu- opravdu se nejde soustředit na cestu před sebou a ještě řešit nějaké technické problémy.

Trochu analogie s telefonováním za jízdy, ač má řidič v autě HF, tak se stejně nikdy nevěnuje všemu před sebou, protože i u telefonování se přemýšlí...

22michal: Jaký je rozdíl mezi telefonováním přes HF a komunikací se spolujezdcem (který sedí vzadu a nesleduje cestu)? Jenže komunikaci se spolujezdcem nelze dost dobře zakázat, to je neprokazatelný čin.

jako fíra sem dost* zažil: žlutosráč vaří, klouže nebo se jinak sere (neplatí jen pro 814) tak čumim na budíky, čumim na budíky, čumim na budíky, snažim se doject, čumim na budíky, čumim na budíky,snažim se doject, čumim na budíky, jéééééééé my už sme tady????????

Doufám, Bobo, že fíru už neděláš a myslím, žes ho nikdy ani nedělal. Ten, který používá výrazy jako "žlutosráč" a místo na koleje čumí na budíky nemá na stanovišti co pohledávat. Čuměním na budíky se stejně nic nevyřeší.

Bobo by mohl vyprávět o deformační zóně u 810, viď Bobo? Souboj s náklaďákem na přejezdu... Regínu jsi vystihnul docela trefně Jak je na "druhé" straně barikády u KK?

Přátelé, já vás všechny prostě miluju!!!!! Vaše vlákno čtu velmi pozorně a je pro mne i přes 45 let na dráze velkou studnicí moudrostí a ponaučení. Dnes jsem již v důchodu, ale stále si ještě občas udělám radost, a vyrazím na koleje mojí milované kraslické dráhy. V naprosté většině příspěvků vidím ponaučení, ale občas se i pobavím, jako u přispivatele "Bobo". Nádherně popsaná posloupnost ve službě a to nemám Regíny. Zaregistrovat se mne přimělo, až potřeba se pochlubit s foto v jiném vláknu. Děkuji vám všem za poučení!!! Váš Lup

Mouka- rozdíl není veskrze žádný, obojí odvádí pozornost. U toho fíry v Kyjově to bylo ještě umocněno tech. problémy se strojem.
Jinak tady jedna dnešní nehoda: http://www.pozary.cz/clanek/104363-po-dopravni-nehode-osobniho-vl aku-s-automobilem-v-obci-branka-u-opavy-vznikla-skoda-200-tisic-k orun/

Rozdil trochu je. Spolujezdec se muze (a obvykle to i udela) prizpusobit situaci, protoze vidi, co se deje. Tvuj telepartner nikoli. :-)
U sluchatkove HF mas jeste navic neco v uchu, coz taky odvadi cast pozornosti, a pak se pokousis neco z toho slyset a rozumet.
A je tu jeste psychologicky rozdil, ze telefonu se prisuzuje jista dulezitost, kdezto se spolujezdcem "jen placas"...

Arctia- já mám HF v autě už asi 10 let (napřed pevnou, teď BT). A vím, že každé telefonování odvádí pozornost, protože při každém hovoru na něco odpovídáš, nad odpovědmi se musíš zamyslet. Proto jsem to tady uvedl, jako analogii k tomu, jak bylo pro fíru v Kyjově jednoduché něco přehlédnout, když byl vystaven stresové situaci díky poruchám na HV.

No jako kdyby tam zůstal v tom autě otec nebo manželka, tak si nedovedu představit mojí reakci. Kdyby přemýšlel a držel se dopravních značek, nikdy by pod ten vlak nevjel. Vlak zase jel o 59 km/h rychleji než měl. Fakt nevím, kolik z nás by mávlo rukou a řekl by, že Darwin zaúřadoval...

Je to divočina, fíra je chudák


ale popravdě, přijedu k přejezdu, zastavím, kouknu na jednu stranu, nic, na druhou, nic, jedu a prásk

tou rychlostí vlak urazil 200 m na které je tam vidět za 10 s a bez zvukové výstrahy, to byla bohužel velká chyba

řidič udělal pořádnou chybu za kterou zaplatil, ale úplně stejně to mohlo dopadnout, i kdyby vše dodržel

děsí mě, že hlavní příčina je stávkující software odvádějící pozornost

Popravdě si nedokážu představit, že by ten řidič vyjížděl ten kopeček a vzápětí hned zprudka zatočil na přejezd - to by byl vskutku sebevrah (i když nakonec tak opravdu dopadnul ). Spíše přibrzdil, zkontroloval, zda nejede nějaký auťák od fabriky (přímo naproti z cesty podél zastávky či zprava od parkoviště - jsou tam stromy!), a pak teprve zatočil na přejezd. To, že se mu zezadu rychle přiblížil vlak, nemohl možná ve zpětném zrcátku vidět. To ho samozřejmě neomlouvá, měl následně respektovat tu informační ceduli a stopku, spíše chci říct, že také on musel řešit v prvé řadě dopravní situaci (křižovatku - pohyb aut či lidí) a to ho mohlo poněkud odvést od dalšího požadavku na pozorné přejetí železničního přejezdu "v nestandardní konfiguraci".

Ad Petr_Šída: Dovolím si oponovat-hlavní příčinou je předpisové zvěrstvo, které umožňuje při plánovaném vypnutí přejezdu "ojebat" bezpečnost naprosto debilní a snadno přehlédnutelnou tabulkou, umístěnou několik set metrů před přejezdem. Pevně věřím tomu, že kdyby byla u přejezdu zřízena pomalá jízda (což předpis umožňuje, ale nevyžaduje), tak k této události nedošlo. Takže se ušetřily dva klacky a dvě tabulky s odrazkami a stálo to lidský život. Po létech ježdění si troufám tvrdit, že i kdyby strojvedoucí opravdu přehlédl předvěstní štít s desítkou (pravděpodobnost mnohem nižší než přehlédnutí přenosného přejezdníku) tak při zpozorování začáteční tabulky u přejezdu skočil po houkačkách a začal brzdit. A pokud by řidič auta neměl rádio naplno, tak ho "trklo", že se něco děje. Jak je vidět z mapy (je tam rovina), možná že by strojvedoucí stačil když ne zastavit, tak aspoň razantně snížit rychlost a následky by nemusely být tak fatální.

Rozdil trochu je. Spolujezdec se muze (a obvykle to i udela) prizpusobit situaci, protoze vidi, co se deje. Tvuj telepartner nikoli. :-)
Tohle jásem čekal. Právě proto jsem záměrně napsal, že spolujezdec sedí vzadu.

Vlak zase jel o 59 km/h rychleji než měl. Fakt nevím, kolik z nás by mávlo rukou a řekl by, že Darwin zaúřadoval...
V době střetu jel 62 km/h, tzn. o 52 km/h víc. Ale pokud máte na mysli vzdálenost 60 metrů před přejezdem, tak máte pravdu.

Starýk Vlk: Ze zprávy DI jsem pochopil, že krom přejezdníku dostal ještě v Brně rozkaz. Ale bohužel těch přejezdů bylo víc (čtyři) a to ve dvou rozkazech (jeden z Brna a jeden z Nemotic) a chudák si neuvědomil, kterej přejezd to je. Myslel si, že to je až za kyjovskou zastávkou.

ad JR: řekl bych, že tam hrála svoji roli i jízda po paměti, pokud nějakou štreku jezdím každý den a najednou mi tam přibude značka, je k ní člověk slepý

mrtvý úhel zrcátka je taky problém, jenže on přehlíd stopku

jinak křižovatka těsně před přejezdem je zase silniční zvěrstvo, nutí člověka zastavit v křižovatce a vznikají tak nebezpečné situace

Starý vlk: jojo, souhlas, aneb ušetřím na návěstech a všechno hodím na fíru, který musí k tomu řešit ještě x blbin

Mouka: 2 rozkazy, další šílenost, prostě co nejvíc člověka zmást

nevděčná práce, smekám před vámi

(Příspěvek byl editován uživatelem Petr_Šída.)

Mouka: 2 rozkazy, další šílenost, prostě co nejvíc člověka zmást
Osobně si myslím, že to zpravování v dispoziční stanici má svoje mouchy. Když se jedná o přejezdy za Kyjovem, bylo by asi přijatelnější, kdyby fíra dostal rozkaz v Kyjově. Ale to by se prodloužil pobyt vlaku o několik sekund a to by ekonomové nerozdejchali. Takto to dostal v Brně, jenže z Brna do Kyjova je to hodinu a během té hodiny ještě dostal další rozkaz v Nemoticích, do toho problémy s motorákem.

Kdyby ten rozkaz dostal v Kyjově a krom km polohy, by tam bylo i nějaká slovní označení přejezdu (v tomto případě název blízké zastávky), tak by se to třeba nemuselo stát.

On je rozdíl dostat hodinu předem rozkaz s km xxx a nebo pět minut předem rozkaz, kde je uvedeno přejezd u zastávky Kyjov zastávka.

Přejezdy to slovní označení mají, je to někde ve staničních řádech, aby se výpravčí zorientoval, když mu někdo zavolá, o kterej přesně se jedná.

Mouko, starý vlku a spol.
Naprostý souhlas. Předpisově bylo vše v pořádku. Zda to není šílený nápad, takto informovat strojvedoucího o závažné situaci, to je jiná.
Když k tomu připočtete, jak vypadá návěstidlo "přenosný přejezdník", pak ta šílenost narůstá. Nevelká černá deska! Návěst tohoto významu by měla svítit, blikat, troubit! Paní gestorka přislíbila, že se možná do některých dalších změn v D1 něco vymyslí. Zatím půjde (možná nejeden) strojvedoucí do tepláků a osádka (možná nejednoho) auta do hrobu. A vše je O.K.
Tady fakt nikoho nic nesere.
Jinak ještě co říkáte na navrhovaný dopravní výnos č. 1/2015? Zkušební provoz. Zejména článek 4109 D1! P.

Podroužek: ad výnos: Tady to nikde nevidím, ať hledám, jak hledám. Můžete prosím poradit? Díky.

Ad D1 č. 4109: Usoudí-li strojvedoucí za jízdy vlaku nebo PMD, že by vzhledem k mimořádným povětrnostním
poměrům mohlo dojít k nesjízdnosti trati (i když o tom nebyl zpraven), upraví rychlost jízdy
tak, aby na vzdálenost rovnající se délce koleje, kterou vidí před sebou, zastavil před případnou
překážkou na trati.

Podle mě je to na první pohled logické, ale to, co jeden považuje za rizikové, jiný zase nemusí. A pak MU přišijou fírovi, protože "měl předpokládáat".

Nevím, kolik by to stálo, ale každá jízda se zvýšenou opatrností (jakkoli označená či vůbec neoznačená) by měla být strojvedoucímu nařizována Rozkazem Op část A se vším všudy, tedy i s vydáváním ve stanici, kde vlak naposledy zastaví. Ještě bych tam přidal to, o čem hovoří přispěvatel Mouka. A přenosný přejezdník bych úplně zrušil-pokud je někde plánované vypnutí nebo porucha delší než 12 hodin, návěstidla pro pomalou jízdu a basta. A přidal bych tam přenosný pískáček 250 mm před přejezdem. (Vše pochopitelně na provozované koleji, na vyloučené to opravdu nejde, ale tam se jezdí pomalu).

Mouko a spol,
jenže právě tento článek má být změněn. Dal bych sem odkaz, mám ten výnos v poště. Ale neumím to. P.

Starý vlk: V civilizaci se to řeší tak, že při plánovaném vypnutí přejezdu nastoupí závorář, před každým vlakem natáhne přes přejezd "harmoniku" a jezdí se traťovou.

Podroužek: měl jste na mysli takovýto možný navrhovaný text, který ještě není v platnosti a kdoví, zda v této podobě bude? :
čl.4109: "Strojvedoucí vlaku (PMD), který nebyl zpraven písemným rozkazem o zhoršené povětrnostní situaci v úseku tratě, který pojíždí, musí upravit rychlost, tak aby zastavil na vzdálenost rovnající se délce volné koleje, kterou vidí před sebou.
Byl-li strojvedoucí vlaku (PMD) výpravčím zpraven písemným rozkazem o přizpůsobení rychlosti jízdy tak, aby zastavil na vzdálenost rovnající se délce volné koleje, kterou vidí před sebou, jedná dle ustanovení tohoto oddílu."

Na definitivní podobu si je třeba teprve počkat a pak je možné o ní diskutovat. Třeba bylo (bude) teprve konzultováno s dopravci s tím, jak a kdy má dopravce vnímat zhoršenou povětrnostní situaci (skály mohou padat, vítr houpe trolejí, stromy se naklánějí-místo aby se vykácely jako potencionální nebezpečí ohrožení životů, zdraví a majetku).

Jo, tohle přesně jsem měl na mysli. A i jinak souhlas. P.

Asi jsem blbej, ale přijde mi, že se to liší slovosledem, použitými slovo, ale uniká mi ta podstata rozdílu.
Zkrátka, pokud vím, že na trati hrozí průser, tak pojedu pomalu.

Já v tom vidím sakramentský rozdíl!
Buď jsi zpraven rozkazem - a jedeš dle něj. Nebo nejsi zpraven - a už nemáš nic usuzovat! Musíš upravit rychlost atd.
Čili neboli, hledá se, kdo případnou škodu zaplatí. A už jej našli! Hádej, kdo to bude. Vstoupí-li tohle v platnost. Jedná se totiž o to, že teď škody na vozidlech v případě najetí do překážky, hradí SŽDC, pokud nebyl vlak zpraven rozkazem. A tento pokus zjevně směřuje k tomu, aby to už SŽDC více neplatila. A kdo to bude platiti? Zkus hádat, po kom bude škoda vymáhána.
Nechci být špatným prorokem. Ale já už ty hajzlíky dávno prohlédl. To jsou těžké zkušenosti.
Ale třeba se mýlím a smyslem úpravy tohoto článku je češtinářská preciznost. P.

Mouka: anebo nevyjedu ze stanice vůbec, protože rozhodnutí zda vyjet ze stanice a následná odpovědnost je na mně. A za každou škodu odpovídám ikdyž nejsem zpravena a musím mít ten správný čich, kdy by mohlo dojít k nesjízdnosti trati. A z manglu se budu zpovídat vždy.

Mikulda:V civilizaci se to řeší tak, že při plánovaném vypnutí přejezdu nastoupí závorář, před každým vlakem natáhne přes přejezd "harmoniku" a jezdí se traťovou.
No a u nás se to řeší tak, že ten, který by mohl tu harmoniku natáhnout za plat z daňových poplatníků, tak ten je živ z peněz pracovního úřadu nebo soc. podpory (taktéž z peněz daňových poplatníků), sedí doma v teple a čeká, až mu úřad najde práci.

Zkrátka, život v naší vlasti má svoje špecifika.
I když už jsme oběma nohama v Evropě. Někdy si však připadám, že Evropa je někde hodně daleko. Asi slabé znalosti zeměpisu. Hezký večer. P.

Strojvedoucí vlaku (PMD), který nebyl zpraven písemným rozkazem o zhoršené povětrnostní situaci v úseku tratě, který pojíždí, musí upravit rychlost, tak aby zastavil na vzdálenost rovnající se délce volné koleje, kterou vidí před sebou.

Já su fakt asi blbej, ale mně z toho plyne, že i bez rozkazu musím zastavit před překážkou na trati, která může být kdekoliv.

Mouka: ano, ale vtip je v tom, že doteď jste tak jednal, když Vás ta nepříznivá povětrnostní situace stihla na trati za jízdy vlaku, pro dojezd vlaku do nejbližší stanice. Kdežto od teď-pokud to tak bude platit-budete Vy coby strojvedoucí rozhodovat o tom, jestli ze stanice odjedete. A pokud se rozhodnete odjet, tak všechny škody jdou za Vámi, protože jste se rozhodl špatně.

Haan: Díky za vysvětlení. Tento zásadní rozdíl tam není explicitně řečen a mně to bohužel nedošlo.
Takže když najede vlak do stromu, bude to "blbost fíry", protože tam neměl jezdit? Úžasné. Oni už fakt neví, kolik zodpovědností by fírům přidali.

No, zase jeden úžasný bodík v předpisech.

A dalších 50 bodů bude popisovat, jak strojvedoucí zjistí, že již nastaly "zhoršené povětrnostní podmínky".

Co tam asi bude?
Rychlost větru vyšší než 25 m/s (vyfasujeme měřák).
Déšť tak silný, že musíme mít stěrače naplno (starostroje budou mít reko na elektrické a budeme podstupovat certifikaci rychlosti stírání stěračů).
Mlha omezující viditelnost pod 50 metrů (vyfasujeme pomocníky a každé dva kilometry vyrazí před mašinu a budeme zjišťovat, jaká je viditelnost).
Při hodně silném dešti zastavíme před každým propustkem a mostem a ověříme, zda ho náhodou voda neodplavila.
Při námraze (v noci s definovanou silou záblesku), ve dne nevím atd... atd...

Nezdá se vám, že už si z nás předpisáři fakt dělají prdel?

Petr_Šimral: dovolil bych si opravit na "vyfasujeme KALIBROVANÝ měřák" (anemometr). Vozidlo, jehož anemometr bude mít propadlou lhůtu kalibrace, bude NEZPŮSOBILÉ

Mouka+PŠ: nic takového o čem zde píši není zatím v platnosti (třeba ani nebude). A text "možného" jsem třeba blbě pochopila. Takže na tom nestavte své závěry.

Jako fírové si můžete uzavřít "pojistku na blbost", či ne?

Kůň: náhradu škody lze předepsat max. do 4,5 násobku hrubého měsíčního příjmu. Zbytek jde k tíži zaměstnavatele.

Viděl bych to takhle: Někdo chce, abychom jezdili tak, jako se jezdí na silnici, přestože podmínky jsou diametrálně rozdílné. Takže pokud nebude článek upraven a místo slov "musí upravit....aby zastavil" tam nebude "upraví....aby dle možnosti zastavil" tak je splnění nereálné. Tudíž, protože nejsem kouzelník Merlin, nebudu dělat zázraky, před prvním obloukem zastavím, zavolám, že nemohu jet dál, neboť fouká silný vítr, strašně chumelí, rozvodňují se řeky, leje jako z konve, není vidět na trať a postavím si na kávu. No a za pár měsíců se bude v továrnách na autobusy dělat i o víkendu na tři směny, autoškoly budou praskat ve švech, spousta lidí se napakuje a ještě větší sousta zapláče. Nebo se opravdu někdo z managerů domnívá, že strojvedoucí budou dobrovolně strkat hlavu do oprátky? Protože jezdit jen za hezkého počasí si žádný železniční dopravce nemůže dovolit. To není rekreačním účelům sloužící lanovka-tam to jde říci: fouká vítr, zalyžuj si na sídlišti.

Zbytek jde k tíži zaměstnavatele.

To skoro vypadá, jako by to, že zbytek zůstane zaměstnavateli nikoho netrápilo