ad Vagonet - ono "poskládat" historii jedné lokálky je jednodušší, než tak významné železniční společnosti, jakou TKPE byla. A hlavně! Co psát? Dnešní čtenář kouká hlavně na fotky a ty z doby TKPE moc nejsou. Ona to později už nebyla TKPE, ale BNB (to zrovna tobě nemusím říkat). A sloučením se upravily přepravní proudy a změny či přestavby byly řešeny z jiného pohledu. Pak zestátnění, republika, protektorát, zase republika, reorganizace - ředitelství, správy drah, .... Prostě říct si - sepíšu historii TKPE - je záležitost mnoha pohledů a názorů, které v důsledku uspokojí hlavně autora .....

Dobrý den, chystá se na rok 2016 nějaký podobný kalendář, jako byl letošní "Kalendář VÚŽ 2015"?

Reportáž o knize Železná dráha v údolí řeky Kamenice v Jabloneckém deníku:
http://jablonecky.denik.cz/zpravy_region/nova-kniha-mapuje-140-le t-trati-20151021.html

Distribuce po Praze, případně po dohodě i jinde možno dohodnout se mnou, dovezu Vám ji takříkajíc pod nos

Ještě jsi to plato nakradených kliček pořád neprodal ?

ad. Eremu - A o jakých řadách zatím bylo předešlých 12 dílů - já jsem slyšel jen o řadě 423/433. A kolik takový almanach vlastně stojí a dají se sehnat i ty starší díly ?

Zdravím. Nemá někdo prosím , nebo neví někdo prosím kde by se dala sehnat tato publikace?. Díky.

Ad Luboš_3.21: Je určite k dispozícii na prezenčné štúdium v knižnici MDC v Bratislave.

Luboš_3.21: mají ji například i v MZK v Brně.

Pro ještě větší staromilce doporučuji předpis T-6 (pro obsluhu zabezpečovacích zařízení staničních a traťových) z roku 1949. Občas se objevuje v antikvariátech či šotoprodejnách.

Cogwheel - tu T6 již mám, jinak ostatním díky za info, ale to je vše trochu z ruky.

Konečně!

http://www.vydol.cz/publikace/cesnadr4II.html

a proč tu chybí Chorvatsko ? Tam měli jiné budovy ?

Autor se zaměřil na budovy na území dnešní ČR. Pokud železniční společnosti, které v dnešní ČR budovaly/provozovaly dráhy, působily i v jiných částech monarchie, používaly samozřejmě stejné normálie pozemních staveb, které známe tady v ČR.

Ale možná jen v tom citovaném výčtu autor zapomněl Chorvatsko - podle této logiky by sem patřila i Bosna a Hercegovina - uvést.

Luboš 3.21
Od téhož autora mám z roku 1968 modrou učebnici
Zabezpečovací zařízení - novější systémy
Je tam dynamika, RZZ ( i ruská ) a dálkovina Plzeň Cheb

Kolský - díky za info. nebyl by prosím sken té učebnice. Starou ruskou dálkařinu na Plzeň - Cheb pamatuji, a měl jsem možnost se seznámit s jejím ovládáním i nahlédnout do útrob, sice to nebylo přímo na velíně v Plzni, ale pouze ve stanicích. Nebyla to špatná DOZ a na tu dobu docela dobře propracované a spolehlivé, akorát to mělo jedinou vadu, že dopravní koleje měli jen jednu indikační průsvitku, takže nešlo posunovat přímo z pultu, jak je to u novějších RZZ AŽD 71 s tlačítkovou, nebo číslicovou volbou, tak se při posunu muselo chodit na pomocná stavědla umístěná v kolejišti.

(Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.)

Luboš 3.21 Ozvěte se mi na pudr.kolsky@seznam.cz
Nepodařilo se mi odeslav Vám soukr.zprávu

Neví náhodou někdo, jestli už vyšel nový Železniční magazín?

měl http://www.railvolution.net/zm/index.php
ale do schránky mi zatím nedoputoval

363084: no právě, že měl. Ale ještě ho nikde nemají... Nebo alespoň včera neměli.

Dnes už ho mají

Opět po čase něco pro zájemce o literaturu z oblasti železniční, mhd a průmyslu: http://aukro.cz/listing/user/listing.php?us_id=13178311

Dobrý večer, má někdo z Vás informace jak to vypadá s vydáním knihy o 498.1 od M. Petra (RCH)? Díky.

Takže máme hezké dárky k vánocům. Česká nádraží, IV díl, druhá část, Rakouská severozápadní dráha a Ostravsko-Frýdlantská dráha, dále Motorové vozy a jednotky Ganz u ČSD (1) a Vzpomínky pražského strojvedoucího. Myslím, že to je pěkný Ježíšek.

Jo akorát ty přetisky reklamních letáků a provozních knih si v těch ganzech mohli odpustit.....ale rozumím nějak se to nafouknout muselo.....

Co člověk, to názor. Jsou zase jedinci, co přetisk originálních dokumentů, ať provozních či propagačních, mohou kvitovat. Nikdy se nelze zavděčit 100% lidí.. Někdo chce víc fotek onoho a jiný zase tam toho. A jiný postráda popis tamté časti či jiného období. Je to prostě tak a jiné to nebude.

...aj v Maďarsku je v kurze GANZ

Mám ty "Vzpomínky pražského strojvedoucího".Parádní počtení a taky spoustu fotek z doby socialismu.Páry,motory i elektriky,elektriky v původních nátěrech.Lahůdkou jsou třeba 141 a 150 na Slovensku.Vřele doporučuji...

takhle to našel Google

cena dobrá, za 223,--

Je vidět,že tiskařský šotek řádí na Google.
Autorem je Zdeněk Michl. Jan Vaněk je šéfredaktor Světa železnice.

Transdanubium: Akorát se nemůžu zbavit dojmu, že ten text velmi často doslova vyzařuje určitou autorovu zahořklost proti leckomu a lecčemu (např. vedení depa byl spolek pitomců snad po celou dobu jeho působení na dráze, to se člověk někdy vůbec diví, že to celá ta desetiletí vůbec jezdilo). Zkrátka je třeba to brát jako osobní zpověď autora, nikoli jako historicky věrný text ... a s vědomím této skutečnosti je to pak zajímavé oddychové počtení, prostě akorát tak na Vánoce šotouše

-aa- : historicky věrný text leží tak někde na Chodovci v archívu, ale ne v knihách. V žádné ! Všude jsou jen autorovy subjetivní pocity, plus jeho cenzura, co se pro čtenáře hodí a co ne, a nad tím vším převládá tu menší, tu větší fantazie. Tak tomu bylo už dříve, a tím víc tomu je dnes, v době kdy peníze vládnou světu. Víc knih = víc peněz. Na kvalitu není čas. Takže pokud tomu je tak jak píšete, vůbec to nevybočuje ze zdejších obyčejů.

Kniha: Nu, na první pohled souhlas, protože s těmi knihami to tak v zásadě je. V podstatě platí, že spokojen s nimi může být jen autor (teda pokud to po sobě nečte, to pak obvykle i on záhy nalezne něco, s čím spokojen není). Ostatní si tam vždycky najdou něco, co jim tam chybí (či přebývá), co se jim zdá (nebo i bylo) trošku jinak apod.
Nicméně nevím jestli můžu souhlasit s tím historicky věrným textem v archivu. Když si tak nějak uvědomím, jak vznikají některé materiály, kterým se následně dostane cti dospět do archivu v dnešní době, tak bych spíše konstatoval, že v archivu leží historicky věrnější text, nikoli historicky věrný. Jéje, když si vzpomenu na výrobu některých statistik v dnešní době, na úpravy projektů během realizace .... to za 100 let historik nad některými statistickými ročenkami vysloveně zaplesá. Nebo jak dnes můžeme o nějaké události napsat jenom něco, co je politicky (nebo marketingově) korektní, to budou historické prameny pro budoucí generace....

Netroufám si věřit tomu, že minulé generace byly v tomhle jiné. Takže možná je potřeba někdy ty archivní údaje kombinovat se zdravým selským rozumem, leč pak někdy zase hrozí ty menší či větší fantazie.
Takže lepší si to přečíst a zas tak nad tím nebádat. Pravdu si nepamatují obvykle ani pamětníci

Na té poznámce k dokumentům uložených v archivech, jejich vzniku a nutné kombinaci s dalšími podklady je hodně pravdy !!
Stále vzpomínám na dopis, který uveřejnil časopis Železnice před 20 lety a kde RJ měl k ZB, jako renomovanomu autorovi, přípomínky na sběru podkladů pro jím vytvářené texty....

Když si vzpomenu, co dnes o přípravě a realizaci některých opatření v dopravě říkáme ven dneska a jaký je rozdíl proti tomu, jak to bylo ve skutečnosti, tak to budou mít historici v budoucnosti zajímavé. A to i při čerpání informací z odborného tisku, protože za 100 let se takové tiskoviny jako Železničář nebo Obzor budou zdát jako zajímavé a fundované zdroje informací (v reálu pěkně přefiltrovaných ... no, když píšou oba o tom samém, tak stačí přečíst obojí, sečíst to a zprůměrovat a jsme pravdě nejblíž). O informacích z ostatních tiskovin (denní tisk, natož internetové zpravodajství) už vůbec škoda pomlčet. Fakt by mě zajímalo, zda úroveň novinářů byla před 100 - 150 lety lepší. Samozřejmě výše popsané nebude platit zdaleka jen o dopravě.
Zkrátka nenamlouvejme si, že ani dílo vycházející ze sebelépe prolezených archivů, je historicky naprosto správné. Ale každopádně čest a dík těm, kdo mají trpělivost (a čas) ty archivy prolejzat a ty informace tam hledat. A když to umí pak i čtivě sepsat, ideálně tak, aby to oslovilo nejen nepočetný kroužek pár na danou věc úzce specializovaných šotoušů, pak nastane skoro zázrak. Ovšem obvykle ona čtivost znamená ztrátu mnoha detailních údajů, takže pak zas není spokojen onen nepočetný kroužek

ad -aa- : Pravdu si nepamatují obvykle ani pamětníci

naprostý souhlas, mám stejné zkušenosti.
Pamětník si pamatuje událost, ale už ne detaily – datum (ani rok),vlak, loko...někdy i místo, Přesto respektuji staré přísloví – není šprochu,aby na něm nebylo pravdy trochu. Takže pokud nemám údaje, které tu událost zcela vylučují, tak ji též beru jako jednu z možností.
Archivy – souhlas, ani tam není 100% přesnost. Zeměpisné znalosti úředníků MŽ byly děsné : pletli si Milovice a Milotice, Turnov a Trutnov, takže pak jim rychlíky z Prahy do Turnova jezdily přes Chlumec a Starou Paku, psali o mostu přes Labe na trati Nymburk-Jičín a mnoho dalších nesmyslů. Takže pokud tohle někdo pečlivě opíše, pustí do světa bláboly.

Asi jako když autor opsal do knihy blábol o Prešovsko-Tarnopolské dráze, kde měl být správně Tarnow. Tarnopol je trochu moc daleko, stačí kouknout do mapy. Nebo se stále opisují ty různé bláboly o těch rychlících Marchegg-Szob, které prý vozila výtopna Nové Zámky. Stačí pohlédnout do jízdního řádu – a ty početné rychlíky tam chybí. Jezdil tam jen 3krát týdně Orient Ex – nic víc, a ten vozila výtopna Bratislava. Takže jak píše Zdepa, neuškodí si ty údaje porovnat s jinými zdroji, a pak je skutečnost často úplně jiná.
Tak třeba rok vedený u této fotky potvrzují patráky, které tehdy z Vysočan do Turnova jezdily. A u kremáka už 6 let chybí na dýmnici nezbytný doplněk dnešních Mikulášských vlaků - bez hvězdy není Mikuláš !

Nedávno vyšla zajímavá kniha- životopis významného vynálezce ze Vsetína Josefa Sousedíka.
Josef Sousedík byl m.j. tvůrcem elektromechanického přenosu výkonu u motorového vozu M 290, známého jako Slovenská strela.
Samotná kniha je velmi dobře zpracována, včetně stručných (ale velmi dobře zpracovaných) popisů jeho významných vynálezů. Velmi dobře je sestaven jeho životopis.
Odkaz na knihu:http://shop.ben.cz/cz/235657-josef-sousedik.aspx

Jáchym_a_stroj - jeho zakázek pro železnici bylo mnohem víc, než jen přenos pro Strelu, je o tom psáno v té knize ?

ad Sousedík - jeho přenos byl použit i na úzkorozchodném benzino-elektrickém vlaku, který si armáda nechala vyrobit v Kopřivnici a následně zkoušela v Milovicích na speciálně pro to postavené dráze. I to tam je ?

-aa- novináři vs. úřední dokumenty - zrovna sleduju a srovnávám uvedený problém v souvislosti železniční nehody ve stanici Vyšehrad 28.5.1901.
Není to nějaká zvláštní nehoda. Takových bylo mnoho. Ale hodně se o ní rozepsal dobový odborový (odborný?) tisk - Zájmy strojvůdce, Železniční zřízenec. Také běžný tisk. Ale jsou dochovány i podklady zaslané pražským ředitelstvím pro vídeňskou Generální inspekci a také spisy Zemského soudu.
Ale v důsledku to hlavní sepsal Václav Zahrádka v periodiku Železničář č.6, rok 1991 (vypadá to, že na podkladech z tisku)

V knize je poměrně rozsáhlá kapitola, věnovaná jeho vývoji trakčních zařízení. Rozsáhlý text, včetně názorných ilustrací se zabývá právě železniční trakcí, zejména vozu M 290.0.
O úzkorozchodné mašince je jen zmínka. Několik stran pojednává i o jeho podílu na konstrukci trolejbusů pro Prahu.

Pánové, když jsme u díla Pana Zdeňka Michla (mimochodem ho znám osobně a je to znalý a vstřícný člověk, jehož vzpomínky jsem měl nejednou možnost si poslechnout), na straně 9 začíná na posledním řádku vyprávění věta, která není dokončena a stále nemohu najít její pokračování. Přitom po kontrole stránkování jsem se ujistil, že všechny strany pojednání mám... ví někdo, kde text pokračuje? Nebo že by tiskařský šotek?!

Papírek "opravenku" tam vloženou nemáš? U mého výtisku byla, na straně 9 má bejt "ké škole strojní a elektro v Plzni, ale po prvním semestru jsem je přerušil, neboť mi vůbec nešlo rýsování a toho tam bylo víc než mnoho."

Doufám, že mě teď nikdo nebude honit po soudech za porušení autorských práv.

Tak papírek neobjeven... Díky Pane! :-)

-aa-: Také mně připadá, že na Masaryčce museli na páře jezdit samí tupci, když měli s přeškolením na ,,tramvaje" takové potíže, jak autor líčí. Mám s přeškolením párařů na nové trakce opačnou zkušenost, většina z nich na dieselech nebo elektrikách dostála své dosavadní pověsti mistrů svého fírovského řemesla. I doposud čistě parní správkáři, z nichž někteří byli téměř v penzijním věku, si s novými vozidly velice rychle poradili. A naši instruktoři? Také straničtí exponenti, ale zároveň machři v pravém slova smyslu! Holt na Masaryčce takovou kliku neměli.
A když jsme u té železniční literatury – co říkají znalci horní fotce na str. 61 ve 3. dílu České stavby parních lokomotiv?

Pro Tajemný em: Určitě Vás nikdo honit v žádném případě nebude, naopak, díky za za reakci a vysvětlení.
Pro Strumi: Bohužel, papírek s "opravenkou" se nedostal do prvních prodaných výtisků, na chybu se přišlo až po jejich prodeji. "Opravenky" byly následně vkládány do všech sešitů, bohužel se v mnoha případech stalo, že při manipulaci s časopisem vypadla, aniž by si toho kdokoliv všiml. V prodejně v Hybernské jich na zemi měli dost. Při případne cestě okolo Masaryčky je možné zajít do Corony a novou "opravenku" si vyžádat.