Kubrt: Tak to se omlouvám za nedorozumění Ze zákona samozřejmě je potřeba nejdříve bc. a nebo jak napsal Quex

Ťululu: Ty odborné dopravní předměty z Bc. se budou hodit a k tomu též nějaký matematicko-operákový základ, na němž se dá stavět.

...koukám tak do tisku a vidím, že na tom v Pardubicích nejsme z hlediska uplatnění absolventů nijak extra zle. ;-) Ve 2. ročníku ankety Škola doporučená zaměstnavateli se DFJP UPa umístila sice o stupínek hůř než v ročníku prvním, ale pořád v první desítce. Aktuální pořadí mj. vůbec neodráží zájem středoškoláků o studijní obory:
1. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní (968 b.),
2. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství (941 b.),
3. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní (590 b.),
4. Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní (587 b.),
5. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická (482 b.),
6. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta elektrotechnická (455 b.),
7. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta strojní (419 b.),
8. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská (283 b.),
9. Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera (282 b.),
10. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví (281 b.).
Zdroj: Brněnský deník, resp. minulý ročník na Novinkách tu...

Ythomas: Zajímavá statistika. Zajímalo by mě kde je dopravka ČVUT, ale tam to nejspíš zhoršuje MED, kterej studuje kde kdo a jeho uplatnění nebude nic moc...

Ythomas, Ojakup: chápu, že školy, které se umístí dobře, mají takové žebříčky rádi, ale berte to trochu s odstupem (a statistika bych tomu neříkla už vůbec)

Výsledek takovéhoto "srovnávání" samozřejmě vždy záleží na metodice; tady to je anketa v rámci Klubu zaměstnavatelů. Když se kouknete, kdo jsou jeho členové (resp. kolik zástupců reprezentuje jednotlivé obory hospodářství), tak výsledek není překvapivý. Jak jinak by asi vypadal výsledek, kdyby Klub zaměstnavatelů tvořili dominantně banky/pojišťovny, zdravotnické firmy, nebo okresní muzea? Tato anketa by se tedy měla jmenovat cca Jakou školu si vybrat, pokud chcete pracovat v průmyslu??

Zajímalo by mě kde je dopravka ČVUT, ale tam to nejspíš zhoršuje MED, kterej studuje kde kdo a jeho uplatnění nebude nic moc...

O tom ta anketa vůbec není. Jednotlivé studijní obory jsou vesměs pod rozlišovací úrovní zaměstnavatelů a troufnu si říct, že značná část lidí, pokud tedy totálně nezmění obor působnosti (strojař v pojišťovně), i tak dělá něco trochu jiného, než byl studijní obor (strojař - procesní technika dělá do dopravních prostředků).

Obecněji - chci vyrátit klišé, že absolventi humanitních oborů končí na pracáku, zatímco strojaři nastupují za 40000 a výš. Tak to opravdu není a v ČR absolventi VŠ obecně nemají problém se získáním práce (viz třeba zde), pokud se tedy nejedná o absolventy VŠTE
Jediné, co zřejmě platí, je, že absolventi oboru filozofie nenastupují jako podnikoví filozofové, ale díky svým schopnostem přemýšlet, analyzovat a formulovat se uplatňují ve spoustě jiných pozic.

Jediné, co zřejmě platí, je, že absolventi oboru filozofie nenastupují jako podnikoví filozofové, ale díky svým schopnostem přemýšlet, analyzovat a formulovat se uplatňují ve spoustě jiných pozic.

Třeba jako číšníci nebo prodavači v Mekáči

Kubrt: Ono to uplatnění bude záležet hlavně na schopnostech daného jedince (je jedno jaký obor to je). Moje kamarádka studovala FF UPOL a po promoci šla hned do práce.

Ad Ojakup:
Zajímavá statistika.
Jak už pravil Kubrt, tohle opravdu není žádná statistika, nýbrž anketa mezi 230 konkrétními zaměstnavateli...

Ad Kubrt:
...samozřejmě vždy záleží na metodice...
Tak určitě! Je jasné, že právě "z důvodu metodiky" v tomhle žebříčku nikde nefiguruje např. žádná stomatologie, byť zubařů je v ČR také celkem tragický nedostatek...

Tato anketa by se tedy měla jmenovat cca Jakou školu si vybrat, pokud chcete pracovat v průmyslu?
...no a pokud dopravu považujeme za odvětví, které s průmyslem velmi úzce souvisí, tak je ale jedině dobře, že se dopravní fakulta v takovém žebříčku vedle klasických "strojáren" a "elektrotechnik" umístí... ;-)

...absolventi oboru filozofie nenastupují jako podnikoví filozofové, ale díky svým schopnostem přemýšlet, analyzovat a formulovat se uplatňují...
Tak k tomu si však dovolím jednu poznámku. Schopnostmi přemýšlet, analyzovat a formulovat by měl - dle mého názoru - disponovat každý absolvent VŠ! Ponechme stranou, jaká je mnohdy (resp. mnohde) realita...

Mnozí absloventi VŠ, "chytří jak Kruppova ocel" - viz: http://outsidermedia.cz/Chytri-jak-Kruppova-ocel/ nakonec určitě rádi nastartují svoji hvězdnou kariéru jako palubní personál Student Agency busů a vlaků. A podnikatele Jančuru (a jeho manažerské způsoby) pak budou vynášet do nebe coby příkladného chlebodárce, který by měl být pro ostatní zaměstnavatele vzorem. Takže, vzdělaná mládeži, hurá do provozu - expandující žlutý dopravce stále hledá posily svého báječného pracovního týmu!
P.S.: Vskutku mě překvapilo, kolik je na http://studentagency.jobs.cz/ volných míst vhodných pro absolventy. Např. i pokojská lůžkových vozů.

Článek z roku 2011 a 34 přečtení. Název domény je přiléhavý.

Omlouvám se za OT, ale tomuhle nešlo odolat.

Schopnostmi přemýšlet, analyzovat a formulovat by měl - dle mého názoru - disponovat každý absolvent VŠ! Ponechme stranou, jaká je mnohdy (resp. mnohde) realita...

To je fakt. Disponovat schopností přemýšlet a analyzovat se nejednomu absolventovi opravdu "vyplatí" zejména u českých zaměstnavatelů. Záhy totiž dotyčný "nabyde poznání", že jsou tyto schopnosti vyloženě nadbytečné, neřku-li škodlivé.
Stále totiž platí, že naopak schopnost "leštit & lézt" něco/někam je zárukou raketové kariéry. Případně být ve správný čas na správném místě a disponovat schopností včas zasednout právě uvolněnou židli. Ale to Ythomas asi na mysli neměl...

Zajímavé srovnání: Podle aktuálního průzkumu v zemích střední a JV Evropy očekávají čeští vysokoškoláci nástupní plat 25 000 Kč čistého. Na Slovensku (asi vzhledem k Euru) by absolventi chtěli brát 1000 Euro čistá ruka, tedy asi 27 000 Kč. Ještě vyšší mzdu při nástupu do prvního zaměstnání očekávají studenti ve Slovinsku, kteří si představují 1500 eur měsíčně (cca 40 500 Kč). Naopak skromnější ambice mají Poláci a úplně nejmíň očekávají po absolvování VŠ Albánci (asi 11 500 Kč, resp. 429 Euro).
V kontrastu s těmito představami: Na kolik si přijde řadový pracovník Regiojetu, nejlépe čerstvý absolvent VŠ, při práci na plný úvazek? Má s tím někdo zkušenosti?

Ad Statistik:
Stále totiž platí...
Ne, že bys neměl pravdu. Ale přeci kvůli tomu nezavedeme předmět "Vybrané statě z leštění a lezení". Pořád si myslím, že ten absolvent VŠ by měl umět nejen číst, psát a počítat, ale i trochu myslet...

Ad Cogwheel:
Zajímavé srovnání...
Možná by bylo zajímavější uvést to v procentech průměrné mzdy. Pak by ta Albánie možná tolik "nepodčnívala"...

Na kolik si přijde řadový pracovník Regiojetu, nejlépe čerstvý absolvent VŠ, při práci na plný úvazek?
Řekl bych, že přijde na to, jakou funkci zastává. Pokud si při VŠ stihl třeba udělat papíry na mašinu, tak na tom jako strojvedoucí možná nebude úplně špatně...

Přiznávám, že nechápu moc tu myšlenkovou vazbu mezi VŠ a RJ.
Regiojet je typicky firma, která platí tak jak platí a proto je pro VŠ téměř nezajímavá (možná s výjimkou manažerských pozic).
Snažím se pohybovat mezi mladými lidmi a při současné, prakticky plné zaměstnanosti, absolventi VŠ odcházejí rovnou na slušně placená místa.
RJ resp. SA je IMHO spíše brigáda pro středoškoláky. Nic víc bych za tím nehledal.

Pružinskij: Právě že tam vazba je, ze svého okolí znám minimálně 3 lidi, studující VŠ, kteří u SA dělali. Odešli kvůli podmínkám a skončili radši na pokladně.

K VŠTE: v roce 2011 končili pouze absolventi ekonomických oborů, minimum z technických, postupně začínají končit i první absolventi technických oborů.

Kvalita studentů je zde rozdílná, je zde i spousta kvalitních lidí, kteří mají o daný obor velký zájem, jezdí na exkurze, mají dobré výstupy v semestrálních pracích.

k oboru MED/ME/LO na ČVUT FD - není problém se hned po škole i po tomto oboru chytit, většina mých spolužáků se chytla během konce studia, tenhle obor je úžasný v tom, že máte čas se věnovat tomu, co vás zajímá a baví a nejste zahlcovány náročnými semestrálními pracemi v Autocadu (například v oboru DS/DOS pod K612)

minimálně 3 lidi, studující VŠ, kteří u SA dělali. Odešli kvůli podmínkám a skončili radši na pokladně.

No ale to mluvíš, aspoň já tomu tak rozumím, o studentech pracujících během studia, nikoliv o absolventech VŠ. To jsou v mnohém velmi odlišné skupiny.

Jenže předimenzovaný sektor vysokých škol produkuje tak velký počet absolventů, že ne všichni po vystudování naleznou odpovídající uplatnění. Takže některým (třeba ani ne slabším) absolventům nezbyde než přijmout práci u toho Regiojetu, např. jako ony aktuálně hledané "pokojské pro lůžkové vozy".

A čemu říkáš odpovídající uplatnění. Momentálně práci najdou téměř všichni a těch pár % je na úkor např. postižených nebo jinak skutečně znevýhodněných.
Já si prostě nedovedu představit v současné době absolventa technické VŠ, který by nesehnal lepší práci než nějakou brigádu na nočích spojích RJ. A to i v tradičně problémových regionech typu Mostecko.

Ad Cogwheel, Pružinskij:

Jenže předimenzovaný sektor vysokých škol produkuje tak velký počet absolventů, že ne všichni po vystudování naleznou odpovídající uplatnění.
Já si prostě nedovedu představit v současné době absolventa technické VŠ, který by nesehnal lepší práci než nějakou brigádu na nočních spojích RJ.

Jednak vidím velmi důležitý rozdíl mezi oběma tvrzeními v onom přídavném jméně "technické" (jenom se podívejte, kolik existuje např. technických soukromých VŠ), jednak ne všechny obory všech technických VŠ produkují skutečně "techniky" (kdyby totiž technické VŠ nabízely jen technické obory, tak mají tak málo studentů, že se prostě neuživí) a do třetice - každý sám svého štěstí strůjce. Statistikovy úvahy ohledně "lezení & leštění" zde opomíjím... ;-)

Nejde jen o technické obory. Kupříkladu absolventka humanitního oboru, s nadáním pro jazyky, která na VŠ vystudovala arabštinu, bude coby "pokojská pro lůžkové vozy" u Regiojetu moci komunikovat s arabským zákazníkem v jeho řeči. K oboustranné spokojenosti jak zákazníka, tak žluté firmy. Ocení to Jančura ve srovnání s ostatními, méně vzdělanými průvodčími lůžkových vozů? (Myslím, že ani ne.)

Cogwheel: máte nějaká data o uplatnění absolventů VŠ, nebo to jsou jen nějaké vaše dojmy, nebo snad věštby?

Dobře, tak ponechme stranou řitní alpinismus a zůstaneme u teorie:

Jednak vidím velmi důležitý rozdíl mezi oběma tvrzeními v onom přídavném jméně "technické" (jenom se podívejte, kolik existuje např. technických soukromých VŠ), jednak ne všechny obory všech technických VŠ produkují skutečně "techniky"

Technické, technický, technik... Chlapci, uvažovali jste vůbec někdy nad tím, co se pod zaklínadly tohoto typu skrývá, resp. má skrývat? Není měsíce, aby se v TV, zejména na ČT neexhiboval nějaký ouřada, případně přímo HR-menežééér jakékoli strojírenské firmy a deklamoval o tom, jaký je hlad po "technických" profesích a že nikdo nechodí na "technické" obory a že by se tomu mělo přizpůsobit školství a že takový absolvent má pracovní pozici stoprocentně jistou a blablabla. No a poté, kdy nejen absolvent, ale i nějaký řekněme "technik" s praxí konfrontuje výše naznačené plky se situací na trhu práce, tak se ukáže, že jsou to jen kecy. Shání někdo "techniky"? Ne. Už jen proto, že nikdo pořádně neví, co vlastně jste a co umíte. Nejčastěji je sháňka po procesních a SW inženýrech, vývojářích, datlovačích kódu, ve výrobě třeba po programátorech robotů, sem tam ještě CNC strojů, do konstrukce obecně "kresliče výkresů" (neodvažuju se to nazvat slovem "konstruktéry", nicméně na to nemusím chodit studovat VŠ), případně "inženýra přes 5S". A podstatná věc je, kde takové uplatnění nalézt - Praha, Brno, pak dlouho nic, pak možná Plzeň, Liberec. Včera v TV opět zaznělo, že lidi jsou líní se stěhovat za prací. Ano, všichni se sestěhujeme do Prahy a do Brna, protože je tam nejvíc příležitostí, a za 5 let po vyhoření se odstěhujeme na druhý konec republiky a začneme od nuly pro změnu tam. Tak určitě... Kdo tohle nikdy nepodstoupil, neví, o čem mluví. Pomíjím fakt, že ostatní regiony se tím pádem vylidňují, o nějakém plánovaném usídlení a budování rodiny (a dejme tomu i upevnění pracovní pozice a pracovní růst) taky nemůže být řeči... Trochu zvrácená politika zaměstnanosti.

Pro absolventa i člověka s praxí je zároveň krajně naivní myslet si, že najdu nějakou "odpovídající" práci (doplňte si sami, co si pod tím představujete) přes nějakou agenturu ve stylu "teď jsem se vylíhnul, tak se o mě poperte". Totální nesmysl. Ani jednou jedinkrát, když jsem se za poslední dva-tři roky ucházel o jiné místo, ani jednou to nešlo bez předchozí "tlačenky" nebo doporučení. Pouhá registrace na agenturních portálech, kde se samozřejmě dají patřičné základní informace o Vás snadno dohledat NIKDY nestačily ani k tomu, aby o Vás sám od sebe někdo projevil zájem.

A k zaklínadlu "technik". Kdo to vlastně je? Nikdo neví. Ale že je "hlad" po "technických" profesích, to vědí všichni. K tomu, abych specifikoval, co za "technika" vlastně jsem, musím něco umět, nebo umět předvést. Omyl. Ne, nemusím. Protože "umět" je v téhle republice stále synonymem mít na to "papír", bez ohledu na skutečný stav věci. " Tady uvádíte, že umíte to a to. Máte na certifikát? Nemáte? Tak to sorry, takže to vlastně neumíte, nezájem, nashle".
No, a teď ruku na srdce - s jakým papírem, který by dokládal, že něco umím, jsem odešel z VŠ? Diplom nedokládá nic, jen ty výše zmíněné obecné předpoklady, že mám tu výše uvedenou "schopnost analyzovat, popsat, vyjádřit se" atd. To je ale pouhá imaginace.

Vzpomínám si, že během studií na VŠ jsem byl na praxi v lok. depu a prošel zácvikem na strojvedoucího. Výsledek? Nic. Prostě jsem si odbyl praxi. Čekal bych, že naše alma mater to taky dotáhne do konce a umožní nám třeba získat PZ (protože, světe div se, i technik přes ŽKV se v praxi může setsakra dobře uplatnit jako strojvedoucí například při zkouškách vozidel). nějaká jazyková zkouška s osvědčením? Kdepak, taky ne. Prošel jsem celkem podrobným materiálovým inženýrstvím a NDT. Jak doložit potenciálnímu zaměstnavateli, že to umím? Diplomem? To nestačí, protože to stejně nemůžu v praxi vykonávat. Nějakou vyhlášku elektro? Chacha (zatímco na učňáku...). V regionu, kde já bydlím, tak absolvent hnojařského učňáku může odcházet po absolvování tohoto ústavu s ŘP skupiny C a T, s papíry na VZV, na podvalník... Naše střední průmyslovka uměla například zařídit svářečský kurz na získání stupně EWT, z anglického jazyka uměla v případě zájmu zajistit v rámci mimoškolní aktivity kurz s možností získání osvědčení aspoň základní úrovně BEC Preliminary, tedy opět nějaký doklad o tom, že něco umíte. Zatímco naše slavná pardubická VŠ? Ale hlavně, že jsem absolvoval tabulkově "technický" obor a mám diplom.

Statistik: Hezky napsáno. O tom, jak je náročné získat certifikát, tedy mezinárodně platný "průkaz", že dotyčný něco umí např. v oboru NDT zkoušení ultrazvukem (UT), svědčí např. tento předpis: http://www.apccz.cz/images/pdf/Std-101-13-R4.pdf

Ale jo, souhlasím, Statistik má v podstatě pravdu. Ale to je zcela mimoběžné k nějaké elementární úctě ke vzdělání, jakožto k základnímu předpokladu pokroku lidí. Statistik popisuje velmi výstižně českou realitu.
A podstatná věc je, kde takové uplatnění nalézt - Praha, Brno, pak dlouho nic, pak možná Plzeň, Liberec.
Mno, kámoška promovala v létě, pak si dala pár měsíců prázdniny a práci našla okamžitě. Jako absolventka prakticky nic moc neumí, jen zakvákat něco v anglině nebo němčině. V Praze měla nabídku okamžitě na 32 hrubýho, v KV nastoupila za 25 kKč. To si myslím je zcela adekvátní. Bez konexí a bez využití kundy.
Něco jiného je ovšem DOBŘE nebo výborně placená práce - to bez konexí nejde asi nikde na světě (s výjimkou extrémních specialistů).
IMHO je dnes vzdělání především o tom, zda se člověk chce skutečně vzdělávat a o svém oboru něco vědět. Taky to jde pochopitelně i praxí - proto souhlasím i s názorem, že inflační diplomy jsou v podstatě k hownu a ať každý sám ukáže co umí.

Nezlobte se, nesouhlasím.
Jako ten, který se několikrát snažil získat na současném trhu práce posilu do vývojového týmu musím říci, že "technici" vymřeli. Jasně, ze škol (i "technického" typu) vycházejí absolventi - ale u nich není ani zbla toho, co považuji za základ práce v technickém oboru - tj. znalosti oboru, znalosti fyziky a "techniky" a hlavně citu pro souvislosti, který je doprovázen jistou mírou pokory jak před zkušeností, tak před světem hmoty.
Těch, kteří se na pohovoru dokázali aspoň trochu orientovat, bych spočítal na jedné ruce. Pro ostatní byl i prostý Ohmův zákon vrcholem, po jehož zdolání se tvářili, že mají nárok na mimořádné odměny (a také si o ně v zásadě říkali).
Technici se samozřejmě hledají - ale nikoli asi ti, co si tak říkají (nebo se tváří). A nezlobte se, na pohovoru (už v 1. nebo pak 2. kole) se fakt dá poznát, zda uchazeč je k něčemu nebo typu VPN (V Praxi Nepoužitelný) - a nějaký dekret k tomu není třeba.

Já jako letošní absolvent TŘD na UPCE si taky nemůžu stěžovat. Spolupráci se zaměstnavatelem jsem navázel již během posledního ročníku studia, přičemž po vystudování a prázdninách jsem přešel na plný úvazek. Uznávám, že pracovní adaptece mi určité obtíže činila, ale zas to není nic, co by se nedalo zvládnout. Nájem mi sice spolkne nezanedbatelnou část platu, nicméně když člověk přiliš nerozhazuje, tak i něco zbyde.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mouka.)

Zajímavé poznatky.

...tak ještě oficiální pozvánka na DOD DFJP - středa 13. 1. 2016 od 9:00 v Pardubicích...

Těch, kteří se na pohovoru dokázali aspoň trochu orientovat, bych spočítal na jedné ruce. Pro ostatní byl i prostý Ohmův zákon vrcholem, po jehož zdolání se tvářili, že mají nárok na mimořádné odměny (a také si o ně v zásadě říkali).
Kolik bylo uchazečů, ze kterých jste vybíral ty "na jedné ruce spočitatelné"?
A nevybírali jste spíše na pomocné škole? :-)) To je sice ironie, ale Ohmův zákon apod. se snad učí někde v sedmičce na obecné, ne?
Technici se hledají leckde. Ovšem někdy je také potíž, že lidem s mnohaletou praxí je nabídnuto 30 hrubýho a následuje šílený divení jako proč je to málo...
To je podobný jako když si jistý správce infra myslí, že relativně velmi odbornou činnost údržby zab. zař. mu budou dělat lidi za výrazně podprůměrný plat. No, může si to myslet, to je asi tak vše.