Mám dojem, že ten vlak přes Liberec do Košic byl výchozí z Drážďan. Ale jezdíval sezónní rychlík Lipsko - Budapešť a ten jezdil přes Litoměřice a Lysou.

R Dre-Lc-Kassa byl první rok bez jména a tak získal přezdívku Peršing. Když se na něm pak v dalším GVD objevily směrovky s názvem Krivan(!), už bylo pozdě. Název Peršing(k) už znal každý. A Margecaňák měl jenom tu svou přezdívku, ofiko název ne.

R.Š. - jo po 072 jezdila Saxonia a Favorit. Pamatuji si jednoho výpravčího na Střekově (říkali jsme mu Fonyod), který hlásil všechny stanice až do Siofoku s nezaměnitelným maďarským přízvukem. A ještě po ní jeden čas jezdil Ex Varna z Drážďan do Varny, byl to speciál, který oficiálně u nás nestavil - pro potřeby německých CK.

Brr:
- Sannsouci se jmenoval jednak noční rychlík Berlín-Wien po revoluci, ale také rychlík Praha-Tábor-Wien počátkem 70-tých let (mám JŘ 1971/2 a tam je). Vezl přímé vozy Berlín-Wien, tak proto asi ten název.

- Praga (Praha-Moskva) jezdila do roku 1976 přes Čop a Kijev (pak ji na této trase nahradila Dukla, která do té doby jezdila jako posilový vlak), v letech 1976-83 přes Hradec Králové-Lichkov-Warszawu, od června 1983 přes Pardubice-Lichkov-Warszawu. Mimochodem, ten posilový rychlík Praha-Čop-Moskva (R 1108/9) v 80-tých letech se jmenoval Vltava.

- Berolina skutečně v ČSSR nejezdila, ale v 80-tých letech jezdil expres Progress Praha-Berlin, koncem 80-tých let protažený do Rostocku a v roce 1991 až do Kodaně (a přejmenovaný na Neptun). V roce 1994 byl zrušen a nahrazen EC "Carl Maria von Weber" do Hamburku.

ad všichni:

Jistě by bylo dobré dát dohromady jakousi databázi zahraničních spojů se jmény a konečnými stanicemi. Byl by to obsáhlý a zajímavý elaborát.

Pokud mě paměť neklame, po druhé světové válce jezdilo spojení Praha - Berlín a zpět se zajímavým názvem "Mír/Frieden" - tedy jakýsi předchůdce známější Vindobony.

A ještě zajímavost, v první a druhé polovině devadesátých let minulého století ČD (nebo ještě ČSD) pronajímaly ve větší míře ubytovací vozy různým společnostem. Tak se mohlo stát, že se mohly ocitnout v poměrně zajímavých destinacích. Vzpomínám si na fotografii z Železničního magazínu, kde byla souprava Berlín - Malmö tvořena právě těmito vozy.

Když už jsme u toho seznamu mezistátních spojů...

Začneme například od písmene A

Amicus, Avala, Alois Negrelli, Anton Bruckner, Antonín Dvořák, Albert Einstein...
Bohemia, Baltic, Báthory, Bem, Balt-Orient, Beskyd, Budatín...
Csárdás, Cracovia, Comenius, Carl-Maria von Weber, Canopus, Cassovia...
Dukla, Detvan, Devín...

Jasmín Tchoř: však můžete přímo editovat ten článek na wikipedii. Od toho ta encyklopedie je ...

Ad Oto:

Abych řekl pravdu, citovaný článek na wikipedii je tvořen stylem - něco rychle napíšu na internet, ať jsem slavný...

Obsahuje velké množství ať již historických nebo faktických nepřesností. Některé vyplývají z faktu, že článek je zastaralý, jiné abych tak řekl, ze zbrklosti autora (bez urážky)...

Odkaz na zajímavé video z USA. Doporučuji volume doprava
http://www.washingtonpost.com/blogs/capital-weather-gang/wp/2015/ 02/06/snow-is-no-match-for-this-new-brunswick-locomotive-video/?t id=sm_fb_vid

Jasmín Tchoř - přesně tak, další důkaz toho, že nejvíc toho dokáže napsat ten, co o věci nemá ani šajnu. Ten se totiž nezdržuje detaily a podrobnostmi, protože o nich nic neví. A bohužel, podobné "tvorby" závratně přibývá.
Z Wiki tak s bídou se dá použít nějaká ta kopie (mapy nebo textu) ale ani zde není zaručena spolehlivost. Zato blábolů tam jsou mraky.

Ten Balt-Orient se jeden čas jmenoval i opačně, název vystihoval směr jízdy.

Abych řekl pravdu, citovaný článek na wikipedii je tvořen stylem - něco rychle napíšu na internet, ať jsem slavný...

Obsahuje velké množství ať již historických nebo faktických nepřesností. Některé vyplývají z faktu, že článek je zastaralý, jiné abych tak řekl, ze zbrklosti autora (bez urážky)...

Právě proto se může každý, kdo o tom ví víc, přihlásit a článek opravit, nebo klidně i celý předělat - I vy. Sám jsem pár věci (na jiných stránkách) opravil.

Tohle není článek na nějaké ožehavé politické téma, kde by hrozilo, že se původní autor vrátí a vaše úpravy vám tam přemaže. Když je nový obsah kvalitnější, tak tam zpravidla zůstane.

FS. - řekl bych, že Orient-Balt a Balt- Orient byly dva různé páry vlaků. Jeden jezdil z Německa nebo ze Švédska (podle doby) a další jezdil z Polska (Štětín, Gdyně).

Ten Orient-Balt byl nějakej předchůdce Polonie, ne? Klasickej Balt Orient sotva jezdil z Prahy do Maďarska přes Žilinu...

PV : Tak tak. Některé GVD to jezdilo v ŽA přes budatínskou spojku (mimo osobní nádraží) a z Těšína do Petrovic po spojce. Přípřeže lok. 140.

PV - ale z Berlína do Pešti to bylo přes Bohumín rychlejší než přes Podmokly. A ze Stockholmu taky. Ale tím by Praha zůstala úplně mimo.
Jó, starý jízdní řády, to je zajímavější čtení než detektivky.

Javy - "...jeden a druhý..." - ale mezi nimi je pár let. Asi jako hodinky a holínky...
název sice stejný, ale trasa už jiná.

"ale z Berlína do Pešti to bylo přes Bohumín rychlejší než přes Podmokly"

Možná před válkou... nevím, že by se takto po WW2 jezdilo. Ten jízdní řád od Žiliny je navíc určitě až po roce 56 když tam osobáky maj dvojku. Po WW2 to bylo "z Berlína přes Prahu a z Varšavy přes Bohumíň". Tu via Žilina a jindy via Přerov - Břeclav.

Ad Oto:

Máte svým způsobem pravdu, ale než upravovat zmiňovaný článek na wikipedii, to už je lepší začít úplně znova a vytvořit něco opravdu pořádného.
Pro začátek je nutno vyjít z nějakého základu - já jsem se výše pokusil vypsat "jména" mezistátních vlaků od A do D, můžete mě následovat, samozřejmě nejen Vy.
Sám mám přístup k papírovým jízdním řádům tak od roku 81/82. Nějaké starší mám na digitálních nosičích.



ad ostatní:

To je opravdu zajímavá informace s tím Balt-Orientem a jeho trasováním. Sám jsem toto jméno kdysi vysledoval v poválečných jízdních řádech na trati Žilina - Bohumín.
Vybavuji si, že přes Petrovice u Karviné anebo později přes Bohumín jezdily do/z Polska směrem do Maďarska rychlíky či expresy Nord-Orient, Báthory, Polonia a Bem (snad ještě Nesebar).
Většinou byly vedeny přes odbočky Koukolná, Budatín, Leopoldov a Galantu. Ale některý GVD byla tvořena úvrať v Žilině a snad Polonia byla trasována "zajímavou" přes Vrútky, Martin, Zvolen nákladnú stanicu, Lučenec a Fiľakovo.

Nesebar jezdil. Někdy v roce 1992, když jsem naposled jel do Bulharska, tak jsme vyrazili z Prahy do Púchova a tam nás přivěsili právě na Nesebar z Varšavy do Burgasu.

Zdravím,

nemáte tu někdo zkušenosti s cestováním v Itálii??
Slyšel jsem, že se tam má platit nějaký poplatek za vlaky vyšší kvality..
Měl bych v plánu cestovat s kamarádkou na jih Itálie..
Ona by jela na FIPku, já na InterRail...

Díky za každou informaci..

Petr_vlček - v záhlaví těch kopií je uveden rok, tak není třeba bádat nad tím, ze kdy to je.
Na té růžové z r.1950 máte lůžkáč z Berlína, co ale nejel přes Prahu. Jel ze šléšiše bánhofu nach Pózen, a odtud po spojení s hlavní částí od Baltu směr Óderberk.
Takže úplně jiné trasy, než mnozí znalci znají.
Chce to číst jinou literaturu, z originál zdrojů a ne upravené pohádky. Někde na webu jsem narazil na historii Krakonoše = děs a běs !

Pepas87:
Na jih Itálie není vhodný Interrail ani FIP. Nejlevněji vyjdou jízdenky zakoupené dopředu přes internet (super economy), ceny začínají již na 9EUR. Většinou to vyjde levněji než příplatek na FIP. Nákup zde:

http://www.trenitalia.com/trenitalia21.html

Lze i pro Rakousko tady:

https://ticketing.oebb.at/inet/pub/ticket

V Itálii platí FIP pouze ve vlacích Regionale a Regionale Veloce, dále by měla platit v EN z Vídně do Říma s příplatkem kolem 7EUR. Interrail je zbytečně drahý...na delší přesuny nakoupit jízdenky předem přes net, zbytek cestovat Regionale na FIP nebo kupovat na místě (tarif regionale není o tolik dražší, než základní jízdné v ČR).

Gisborne Airport

ad FS a Petr Vlček:

Tak ono s tím rychlíkem Balt-Orient je to opravdu zajímavé. Právě v jízdním řádu z roku 1950 je uveden na území našeho státu pod číslem 5/6 v úseku Praha - Štúrovo a zpět, jeho křídlo pod číslem 313/314 v úseku Nové Zámky - Žilina a zpět a pod číslem 261/262 v úseku Žilina - Bohumín a zpět. Přímé vozy (které nejsou uvedeny) tedy mohly být vedeny přesně podle toho, co říká pan FS.

Mezi zajímavé trasy patřily například v minulosti rychlíky Praha - Medzilaborce, Bratislava - Medzilaborce, Praha - Plešivec, Bratislava - Snina, Most - Margecany, Leipzig - Margecany, Komárno - Olomouc, Ostrava - Humenné/Galanta...

Pokud mě paměť neklame, svého času jezdil přímý lůžkový vůz Praha - Luhačovice, který se ale vracel trasou Gottwaldov - Praha (nebo to bylo naopak)... Možná se pletu anebo pamětníci potvrdí či upřesní...

V 70-tých a počátkem 80-tých let jezdilo to lůžko v relaci Praha-Otrokovice, zpět Gottwaldov-Praha.

Lůžko Praha-Luhačovice myslím v 80-tých letech taky jezdilo - v době kdy jezdil Devín (noční vlak Praha-Bratislava) vlárskou tratí. Ale to nevím na 100%.

Rozhodně jezdilo lůžko Praha-Zlín (tedy Gottwaldov), z Otrokovic na Os. Jak to jezdilo zpátky a jak by to bylo svázané s Luhačovicemi ?
(nemám tady k dospozici tehdejší JŘ). Začátek 80. let.

Mladějov: JŘ 1981/2: http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/index.php?page=jizdni-rady-19 81-1982

trať 33 - lůžko Praha-Otrokovice a Gottwaldov-Praha 5x týdně
trať 34 - v létě jezdilo přímé (denní) sedadlo Praha-Luhačovice, ale lůžko ne

Mladějov a ZFJ:

Já zase mám v hlavě zafixován oběh Praha - Luhačovice (na nočním spojí Devín nebo Amicus). Poté lůžkový vůz přes den přepravili do Zlína, odkudpak se vracel do Prahy.

Jistě by bylo dobré zjistit obsazenost těchto ubytovacích vozů.

Vzpomínám si také na lůžkový vůz v relaci Praha - Bohumín a zpět. Dnes to působí úsměvně, když cestovní doba je pod čtyři hodiny. Tehdy se ji snažili natahovat, jak se dalo (pomalé jízdy, delší pobyty ve stanicích, přepřahy na osobní vlak). V jízdním řádu byla kdysi poznámka: Do lůžkového vozu v Bohumíně možno nastupovat od 22 hodin.

ZFJ: Ono to jezdilo na ranním Os až do toho Zlína, jen to nebylo v místním JŘ, jen v přehledu přímých vozů. Jezdil Piestick (T466.0)+WLAB+ vozy na sedačku.
Tím padá potřeba nějakých přetahů přes den.

Lůžko Praha-Luhačovice si nevybavuju, kdy to mělo jezdit ?


EDIT : Ano, Praha-Ova-Bi ano, také mne to zaujalo. Prostě tehdy to bylo na ubytovací vůz, když tam člověk potřeboval být ráno (a opačně do Prahy).
Jinak klasikou té doby byl třeba nedostatek ubytovacích kapacit (hotely ap.) a hodně služebních cest se dělalo lůžkem.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)

>Jistě by bylo dobré zjistit obsazenost těchto ubytovacích vozů.

Těžko to dneska nějak objektivně zjistíte.
Jinak to byla reakce na zdražení ropy a redukci dálkových busů a vnitrostátní letecké dopravy. Důsledkem byl právě vznik Děvínu jakožto ubytovacího spoje Praha-Bratislava, toho WLABu do Gottwaldova a dalších jako náhrada především pro služební cesty (a omezováním jízd služebních aut tehdy státních podniků).

Jasmín Tchoř - přesně tak, vozy Pha-Bucur/Sofia/Istan jely do NZ na bezejmenném R6, tam se přidávaly na Balt. A ty kursáky uvedené na růžové kopii nejezdily denně. Za jejich trasou jsou v závorce dny jízdy (serda, čutortok, pentek, sombatom - ani ta madarština moc od češtiny neliší,že?).
A tehdy obyvatelé Dolného Ponitria měli na pár let přímé spojení na Balkán, do Bucuresti, Sofie a snad i do Istanbulu. A na sever až do Stockholmu. Kolik z nich asi tuto možnost využilo ? A mají smůlu, tahle příležitost se již nikdy opakovat nebude. A dotaz na znalce lokomotiv - stroj 344.4 v čele Balt-Orientu : nebyla by fotka ?

ad Mladějov:

Pokud se dá věřit konkurenčním stránkám, tak například v GVD 85/86.

http://www.vagonweb.cz/razeni/vlak.php?zeme=CSD&cislo=179&rok=198 6

Tak koukám, že Mladějov se předvedl jako opravdový pamětník : 20 let sem, 30 let tam !
Ten WLAB do Zlína jezdil už v době, kdy nafta byla za korunu litr, to jste s tou ropnou krizí trochu mimo .

Mladějov se předvedl jako opravdový pamětník : 20 let sem, 30 let tam

Čekal jste moc dlouho, abyste si mohl kopnout ?

Ono těch ropných krizí v ČSSR bylo víc. To byste ale musel o historii něco vědět.
A každá měla za následek nějaké změny v dopravě.

Popište nám to tedy přehledně, jak to bylo 1970-1990. Děkuji.

Dám vám informaci - v roce 1959 ještě nebyla ČSSR.
Tohle je zadarmo, to další by ale bylo za honorář - kolik dáte ?
(a v kopii WL Zlín ještě o 10 let dřív než předchozí)
Skutečná historie je trochu jiná, než ji vy pamatujete. Takovejch přesnejch údajů (jako ty vaše) najdete v železničních časopisech mraky, se divím, že ještě fungují.

Tohle je zadarmo, to další by ale bylo za honorář

Aha. Takže jako obyčejně, jen kecy.

Bude to na úrovni vašeho rozboru italského hospodářského zázraku při vaší diskusi s T.H. ?
Nebo lepší, experte na historii ?



Hlavně, že se točíte na ČSSR. Typické.

85/86 byl poslední rok jízdy do Luhačovic/Gottwaldova a právě s přetahem prázdného vozu Luhačovice - Gottwaldov, jak tu někdo zmínil. Podobně to bylo i v 84/85.
Např. v 79/80 - 81/82 a 83/84 se jezdilo do Otrokovic a z Gottwaldova a v 82/83 se jezdilo do/z Gottwaldova v obou směrech.

K otázce "kdo jezdil lehátkem/lůžkem Praha-Bohumín?" Třeba já ... na konci -ismu jsem měl jako pracovník nadřízeného orgánu na starosti firmu v Ostravě a musel se tak 3x za 2 měsíce zúčastňovat jejich gremiálky. Hotelů a ubytovacích kapacit tehdy nebylo zdaleka tolik jako dnes, takže vlak s možností pohodlnějšího přespání se hodil. Kolik ovšem takových lidí jako já bylo, to nedovedu odhadnout.

K diskusi FS-Mladějov o ropných krizích a jejich vlivu na veřejnou dopravu bych dodal, že ta ropa na VHD zase takový vliv neměla ... pokud si pamatuji, tak cena nafty (která tehdy byla v podstatě jen pro státní podniky, soukromých dieselových vozidel bylo minimum) vzrostla z 90 hal. na 2 Kčs někdy v 80.letech.
Co se měnilo, byly ceny benzinu: někdy v polovině 60.let (s určitým růstem motorizace) ze 4 Kčs na 2,10/2,30 (+ zavedení silniční daně), pak na velikonoce 1974 zpět na 4 Kčs (a daň byla zrušena), léto 1979 na 6 Kčs a pak 1986 (?) na 8 Kčs.
Vnitrostátní letectví bylo naopak výrazně posíleno na počátku 70.let se vznikem Slovairu a jeho vybavením Turbolety, jeho linky byly vesměs zrušeny současně s otevřením celé D1/2 z Prahy do Blavy, ale ve stejný den zavedeny bus expresy Pha-Brno, Pha-Blava a přímé bus linky do různých z Prahy do různých západo- a středoslovenských destinací. Takže v tomto případě určitá vazba na ceny PHM je, byť s odstupem 1,5 roku.
V autobusové dopravě došlo k odstranění "souběhu s vlakem" až v polovině 80.let, což ovšem ČSAD řešily tím, že linky měly licenci na nějakou "nesmyslnou relaci", kterou jel jediný spoj a ty zbylé jely jen mezi hlavními centry

Ale když už jsem se zapojil do diskuse - máte někdo k dispozici "žluté stránky" z JŘ ČSD dávnějších dob? Zajímalo by mne, jaká byla jízdní doba rychlíků Praha - Berlín a Berlín - Praha ... a její srovnání s dneškem (aktuálních 4:45 hodin za 400 km mi přijde dost šílené - tak kolik to bylo v dobách "dolévání vody do tendru" a kolik v dobách několika přepřahů a kontrol přísných celníků v obou dobách)

FS, ale i Arj : Tak ceny nafty v socialistickém hospodářství samozřejmě ostře nekopírovaly ceny vstupů (tedy tehdy ruské ropy), ale byl to druhotný efekt způsobený vyšším prodejem SSSR do valutových oblastí a zdražením pro lidodemo.

Arj, jř : Tak u sebe ne, ale byly tam veliké rozdíly mezi prestižními MR (Vindobona, Hungaria), kde se dělaly pohraniční formality za jízdy, a obyčejnými R, které stály cca okolo hodiny (minimálně půl) v Děčíně a totéž v Bádu.

Jinak k letectví - ano, po 1970 posílení, ovšem cca s D1 a "oranžových busech" ta likvidace - souhlas.
A skutečně se shodujeme i v tom využívání WLABů na služebky. Ostrava, Bratislava, Praha, Košice - klasika. Ono v singlu (1. tř.) a za peníze zaměstnavatele to byla celkem lahoda. Plus vyšší cesťák a možnost být ještě večer doma s rodinou.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)

asi takhle:
Praha-decin 2 hod
Tak 45 pobyt
Do schad bandau 25
Dalsi pobyt 30-45
45 do drazdan
10 pobyt
2 a kousek na senefeld
Tak 20 po berline

U nas brejlovec, do drazdan naka 118, do berlina 01. Rekneme +/-1975

Tady by šel pěkně demonstrovat vývoj na naši asi nejvýznamnější trati 270 (Praha - Bohumín).

Dnes se tam prohánějí vlaky tří dopravců - jízdní doba nejrychlejších spojů je něco málo přes tři hodiny.

V minulosti zde byl veden přímý lůžkový vůz, pan "arj" by nám mohl sdělit, zda se vyspal dosyta nebo kolik byla tehdy konkrétní jízdní doba (odhaduji přibližně šest hodin).

A my dříve narození pamatujeme i osobní vlak Praha - Bohumín s jízdní dobou kolem devíti hodin. Je zde někdo, kdo absolvoval celou trasu? :-)

Já ještě pamatuji v první polovině osmdesátek odpolední osobák Praha Střed - Přerov. Absolvoval jsem tím jednou cestu z Prahy do Zábřeha bo 16 Kč rychlíkového příplatku bratrance nerežisty. Je ale fakt, že těch rychlíků tehdy nejezdilo až tak moc a třeba Ostravan, který v Praze stál při odjezdu na vedlejší koleji v Zábřehu nestavěl a navíc erkovrámečku. A když jsme prakticky celá osmdesátá léta jezdili s příbuznými na dovolenou do Zábřeha, tak ten Detvan jezdíval tak našvihaný, že to i s přestupem v Kolíně a v Pardubicích snad bylo pohodlnější. V těch osobácích jsme si vždy bez problému sedli a s bratránkama se nějak zabavili.

by nám mohl sdělit, zda se vyspal dosyta nebo kolik byla tehdy konkrétní jízdní doba

Jízdní dobu si už nepamatuji a vyspal jsem se na pokračování - po krátké době se to řešilo tak, že jsem vyfasoval klíč od jejich "ředitelské ubytovny", takže jsem jezdil lůžkem nějakým pozdním večerním vlakem, dojel do OV uprostřed noci, došel do té garsonky a tam noc dospal.

Jasmín Tchoř - Pha-Bohumín/Ostrava. Lepší pro vyspání bylo, jet až do Cieszyna a pak zpátky, co dělat v Bi/MO ráno ve 4 ?
Jel jsem takhle v Bca vícekrát a pohodě, i když tedy ranní Os bývaly dost plné.

FS:
Tak určitě... Ovšem problém se týká "krátkých" tras přímých ubytovacích vozů typů Praha - Luhačovice, Praha - Gottwaldov nebo právě zmiňované Praha - Bohumín. Kdy vlak z Prahy vyjížděl po půlnoci a do Ostravy přijel kolem šesté hodiny. Příjezd by celkem ušel, ale stačí takováto doba na kvalitní spánek?
Jistě je to velmi subjektivní, proto jsem chtěl znát názor pana "arj", který toto absolvoval...

stačí takováto doba na kvalitní spánek?

Ne, nestačí. Přesto těmi lůžky tisíce lidí jezdily a jezdí a to celkem rádi. Neb zdravému člověku zas tak nevadí, vyspí-li se jednou místo osmi pět a půl hodiny. Zas zaspí nudnou pěti - šestihodinovou cestu vlakem (často i s přestupy) a ušetří jeden den na cestě. To jsou důvody, proč jezdí lidé lůžky i dnes a kdyby byla jednodušší cenová politika, jezdilo by i víc. Ne ovšem na relaci Praha-Ostrava, ale na těch dnes aspoň osmihodinových trasách.

tak ono se tehdy v ostrave fungovalo od sedmi i na "sefovskejch urovnich". A jezdilo tam mraky techniku, projektantu a pod do huti a sachet. My jezdili bud autem nebo pulnocnikem jednickou. Rano po sesty gulasek neb buface pro odchozi z nocnich a bylo to akorat. Odpoledne zpatky zvolenak ve 4 nebo r v 6 po pivu:-).

Nemuzete to brat dnesnim pohledem schuzovani nad exceltabulkama po desaty... Kdyz byl nejakej pruser treba na valcovne tak se proste resil nepretrzite. Tedy se treba odjizdelo i o pulnoci nebo prvnim rannim...

Detvan jezdil narvanej akorat pa+ne. Jiny dny v nem nebyl problem kupe pro sebe z olomouce do prahy. Mch tuto trasu urazil v gvd 74/5 za 3.04 bez jediny zastavky (ani pernikov)

Jó, bývaly doby, kdy lehátko do Ostravy bylo za 30, a stejně tolik i do Pešti. Tak proč by nebyla využívána. jet do Košic na sedačku v 8mi lidech v kupátku, nebylo žádné pohodlí. A ještě ty názvy - kdo ví, jaké číslo měl "cikánský Expres" ? Ten byl v pátek tak narvaný, že jsem stál až do Popradu, takže jsem byl dokonale odpočatý.
A to samé v Italsku - dokud tam bylo "kučete 6" za 12, bylo vždy narváno. Comfort býval za 17.
Člověk si hezky odpočal - zalehnul v Milanu v 17, vstával v Laméciji v10, nebo v Torinu ve 20 a vystupoval ve 14 v Katancáru.
Dnes 6ky nejsou vůbec, pouze v ceníku, a Comfort(4) je za 38, takže jsou zas narvány sedačky.
Ještě před pár lety jsem v sám kupátku na sedačce jel z Peckáry do Milána, a o něco dřív dokonce ze Sýka kus až Miláno sám a sám....celou cestu. A o dvě kupátka vedle měli pejska, a ten tak tvrdě spal, že neslyšel, jak jim kradou zavazadla z kupátka. V Tiburtině jsme pak čekali přes půl hodiny na Políciju, a nakonec okradení vystoupili a čekali dál, a my pokračovali na sever. Bylo to poslední teplý den, v Milánu ještě vedro, u Peskiéry silnej vítr a v Benátkách už ledárna.

ad FS:

Který vlak máte na mysli? :-)
Protože ať už Laborec nebo jiný spoj (který by Vašemu popisu odpovídal) vystřídal za svoji existenci několik čísel, kategorií vlaků a také tras...

co jsem slychal tak "vyzivnej" bejval pa/ne posilak ostrava-humenne.

V 80-tých letech byl Laborec Ex 526/7.

Mezinárodní vlaky a přímé vozy z Č.S.R. 1930-31 podle "knihy" Ministerstva železnic

Arj -ten přehled spojů je dost nepřehledný. Velký písmem jen Praha, KV,Fr.L. a jen výjimečně jiná naše stanice, u spojů 22,30,42,45 vůbec chybí kudy přes nás jedou.
Daleko zajímavější je ta mapka, která dokazuje, že i po 12ti letech ČSR hlavní směr na jih zůstával přes Summerau, zatímco Břeclav byla tradičně stále KFNB. A ty spoje 10,11 z Bln šléšiše BF jezdily stejně i v tom roce 1950(+1,2).

Arj: vidím dobře, že tenkrát jezdil rychlík do Jáchymova?

FS:

Podle mě ten přehled je poměrně přesný, hodně objasní mapa, kde jsou u výchozích a příchozích stanic uvedena čísílka odpovídající seznamu. Takže podle tohoto a trochou znalostí reálií jde dobře vysledovat trasu vlaku.

Mě zase zaujalo spojení Vídeň - Plešivec, podle mapy trasováno přes Bratislavu, Žilinu, Turčianský Svätý Martin a Fiľakovo.

Jasmín Tchoř - díky, už je vidím. Já je hledal u hranic, a ne u výchozího bodu.
Ale přeci jen, každý není zběhlý v zeměpisu (jak jeden náš ministr vnitra, co prohlásil : "někde v jižních Čechách, myslím že v Poličce...") a tak pro něj by ta trasa mohla být vypsána trochu podrobněji. Mně to stačí, Lökösháza a Episcopia Bihorului byla má nejoblíbnější slova ve škole.
Na té barevné mapě je hezky vidět, jak daleko je Tarnow od Tarnopolu, autor Atlasu si to kdysi popletl, když napsal Prešovsko-T. železnice, a další už to od něj bez přemýšlení opisovali.

Paul2Novidím dobře, že tenkrát jezdil rychlík do Jáchymova?

Ano, vidíte dobře. Rychlík do Jáchymova jezdil krátce ještě po 2.světové válce (1945-7), pak nahradili vlaky do Jáchymova busy a kolem roku 1950 už byla trať odepsána.

Jasmín Tchoř: Mě zase zaujalo spojení Vídeň - Plešivec, podle mapy trasováno přes Bratislavu, Žilinu, Turčianský Svätý Martin a Fiľakovo.

Ano, touto trasou ty vozy jezdily, a to mj. i v letech 1937/8 (mám JŘ z této sezóny). Jo, Fiĺakovo (nebo Biĺakovo? ) bylo tehdy docela důležitý uzlík. A Plešivec taky - jezdily tam mj. přímé rychlíky z Prahy (i když nechápu proč ne až do Rožňavy).

FS: Mně to stačí, Lökösháza a Episcopia Bihorului byla má nejoblíbnější slova ve škole.

A co třeba Hódmezövásárhely ? Nebo Kiskunfélegyháza ? Jo, maďarština je suprovej jazyk...

Z F J : Rózsnyó - protože by mašina musela kus zpátky do depa, a to už by byla neproduktivní jízda. To je jako dnes Pinďa - nestaví na Štrbě, doporučujou přestup v Miklósi na Os tím dál do hor.
Od Pešti dál na východ monarchie až za Kolozsvár jsem to projezdil nejen vlakem, ale i autem. A někde u Temešváru na mne kluci čaučeskovi mířili Kalašnikovama, že prej jsem fotil vlak a to se nesmí, a navíc tam prý je "zóna frontiéra". Chvíli jsme se dohadovali, ale film mi nakonec nesebrali.
V Szatmár Németi jsem v cukrárně objednal "keté kávéš éš keté tórta" ale na další pokec s obsluhou už došla zásoba. Ona si chtěla pokecat v rodné řeči a ne pořád jen rumunsky.

a nebyl ten plesivec treba proto ze dal to byla lokalka kam by to co vezlo ten krychlik nemelo prechodnost a muselo se preprahat? To snad bylo zhlavneny az s dostavbou roznava-turna - nebo ne?

Do jachymova to bejval primej vuz od rychliku na bustehradce.

Nakonec jeste v 60-tejch se rychlik z prahy o vikendu skladal z kurzu do harrachova, vrchlabi a svobody...