Autor |
Příspěvek |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6546 Registrován: 9-2003
| Odesláno Středa, 25. listopadu 2015 - 02:04:10 |
|
Hanku,díky,pokud bude možnost budu děkovat a nebudu šířit dál..a stejně někdy bych měl pár dotazů i k jiným věcem.S pozdravem z Letohradu
..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
hank
Neregistrovaný host Odeslán z: 91.228.45.252
| Odesláno Středa, 25. listopadu 2015 - 16:12:59 |
|
Alf 6546: Klidně šiř, na drážní normálie nemá podle zákona autorské právo nikdo... Akorát prosím zadarmo, rád cokoli publikuju, ale kdyby si z toho někdo chtěl dělal kšeft, tak by mě naštval. A klidně se dotazuj, adresu znáš... |
Iiii Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3128 Registrován: 5-2002
| Odesláno Středa, 25. listopadu 2015 - 18:08:40 |
|
|
Pepa_l
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3163 Registrován: 9-2005
| Odesláno Středa, 25. listopadu 2015 - 19:33:04 |
|
Jedná se o kamna na sušení písku, kdysi výbava kdejaké výtopny... A nejen kdysi a nejen výtopny...
|
Roco Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 51 Registrován: 11-2014
| Odesláno Čtvrtek, 26. listopadu 2015 - 00:00:55 |
|
Prosím Vás - sháním informace ke starému náraží v Pardubicích. Tato budova (fotka ze želpage) K čemu je dnes budova starého nádraží využita? Lze se do ní podívat? Tedy jestli je vůbec nějak zajímavá? Co bych asi tak považoval za zajímavé - čekárnu, přepážky prodeje jízdenek, staré vybavení. Něco na způsob muzejní expozice. ? Děkuji |
motoráček na cestách Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.25
| Odesláno Čtvrtek, 26. listopadu 2015 - 11:06:54 |
|
Roco: v této části např. sídlí RSM. Ale kdo by čekal pozůstatky starého vybavení, tak ten by se mýlil. Už od 60. let sídlilo v přízemí části tohoto traktu budovy Vozové depo Pardubice. Vše přestavěno, předěláno. Sám jsem tu měl kdysi kancelář. Jediné, co šlo v polovině 90. let nalézt, byly zbytky původní dlažby. Když se VD a později DKV vystěhovalo, používaly to nějací soukromníci a správa dopravní cesty. Ze strany kolejí se sice do budovy v pracovní době dá vstoupit, ale pozůstatkem je tak maximálně původní schodiště. Část budovy směrem k Praze byla výrazně změněna při její rekonstrukci v roce 2005. Ona ta budova po bombardování v létě 1944 byla přeci jen takové provizorium. Odjezdová hala byla provizorně zastřešena a to df. existuje dodnes. Schodiště v tomto velkém volném prostoru mi připadá velmi zvláštní. |
Cogwheel Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3711 Registrován: 1-2012
| Odesláno Čtvrtek, 26. listopadu 2015 - 14:36:43 |
|
|
Roco Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 52 Registrován: 11-2014
| Odesláno Čtvrtek, 26. listopadu 2015 - 16:50:03 |
|
motoráček na cestách: Děkuji za odpověď. Škoda že tam nic není, ale historie vyžití jak popisujete je také zajímavá. Ta budova měla a má další využití do dnes. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1973 Registrován: 7-2005
| Odesláno Čtvrtek, 26. listopadu 2015 - 22:51:05 |
|
Na ty kamna byla normálie (jako na většinu věcí)... Někde jsem jí viděl. Ale kde ? Tak pro usmání jinou normálii... |
hank Neregistrovaný host Odeslán z: 91.228.45.252
| Odesláno Pátek, 27. listopadu 2015 - 07:59:45 |
|
Zdepa 1973: Ale ještě k tomu chybí pořádné vysvětlení. Např. že pec na chleba byla standardním vybavením strážních domků novostaveb tratí ČSD ve 20. letech. Nebo že byla ve dvojím provedení, buď vestavěna do domku nebo - jako ta na výkresu - stála venku. A nakonec že tento výkres byl použit na tratích Hor. Lideč - Bylnice a Veselí n. Mor. - N. Mesto nad Váhom. (Možná i jinde, v úvahu by přicházely novostavby na Slovensku, ale ke slovenským tratím jsem neměl v ruce původní výkresy.) Mně na tom fascinuje, že i taková drobná stavbička jako pec na chleba má detailní prvky, které ji vzhledově sjednocují s "velkými" stavbami. A že někomu stálo za to, aby se architekturou takové drobnosti vůbec zabýval. Ještě budiž řečeno, že v oné době nadšeného optimismu kolem 10. výročí vzniku Československé republiky se i někteří architekti zúčastnili všeobecného třeštění a podíleli se na prosazování pseudofolklórních prvků (viz např. všelijaká ta sluníčka a jiné vzory v bednění štítů budov) u staveb, kam možná až tak nepatřily. (Což později ve 30. letech - dle mého soudu správně - zkritizoval ing. arch. Danda.) Vliv architektů Gočára a Jurkoviče dosáhl i do drážní architektury a dnes si netroufnu říci, jestli prosazování těchto trendů u dráhy skutečně bylo projevem přesvědčení architektů nebo jen snaha jít s dobou a módou, případně - jak je v kraji zvykm - zavděčit se establišmentu... Ale přiznávám, že i když to občas hraničí s kýčem, na pohled se mi to taky líbí... S používáním foklórních prvků v návrzích modernistických drážních budov 20. let je spojeno jméno architekta Miloše Fikra. Nevím sice přesně, jestli má přímo na svědomí i tento návrh, ale jeho vliv je zřejmý. |
Cogwheel Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3722 Registrován: 1-2012
| Odesláno Pátek, 27. listopadu 2015 - 22:59:55 |
|
|
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1975 Registrován: 7-2005
| Odesláno Pátek, 27. listopadu 2015 - 23:48:16 |
|
ad hank - nedokážu říct nic víc než, že je to normálie Ústřední stavební správy schválená v 12/1923. Ještě znám studnu pro strážní domek z 10/1924 a jednoduché hospodářské stavení pro strážní domek ("kůlna / seník a kurník) z 03/1925. Lze předpokládat, že se opravdu jednalo o normálie k novostavbam tratí Vámi uvedených.... |
Kniha Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.8.157
| Odesláno Neděle, 29. listopadu 2015 - 20:35:39 |
|
Když jsem zde napsal, že kniha obsahující bláboly je nekvalitní výrobek, tak jsem neměl na mysli knihu, která měla být veselá, ale já se při čtení nezasmál. Když se mi po týdnu odlepí z boty podrážka, je závada jasná. Jak ale dokázat obchodníkovi, že kniha je nepodarok ? On mi řekne : vy to vidíte tak, autor zas onak, a kde je ta pravda ? . Pokud někdo napíše, že Praha je na Moravě (nebo Polička v jižních Čechách, jak tvrdil vTV kdysi jeden ministr ...) tak to už jsou ty bláboly. A ty by v kvalitním výrobku, za který se kniha vydává, neměly být. Ale kde sehnat kvalitní knihu ? . Dnes je z vydávání knih byznys, kde hlavní roli hrají peníze a nikoli kvalita. Počítá se s tím, že 95% zákazníků o tom nic neví, těm je jedno co tam bude za text, hlavně že tam je hodně obrázků. A těch 5%, kteří o tom už něco ví, a své znalosti by si chtěli doplnit, obohatit, ti mají smůlu. Těch 5% prý vydavatele neuživí. . Železnici přeci u nás rozumí každý, a proto si myslí, že umí o ní psát. To že většinou o tom nemá šajn, mu vůbec nevadí, on si vymýšlí svou vlastní železniční terminologii : jedna kolej je zastávka, dvě koleje už je stanice. O nějakých výhybnách či nákladištích v životě neslyšel, a tak se jimi nezdržuje. A pak bádá nad tím, že mu chybí přednosta v místě, kde bývalo jen nákladiště. Jiný zas v té rychlosti, aby už byl honem hotov, si plete tendr a turbínu – obojí začíná na „T“. Další si zase vytvořil „velké a malé“ opravy. To že opravy byly „hlavní a vyvazovací“ ho vůbec nezajímá. A mnozí to pak opisují a dál tak šíří ty bláboly. .Opisovat už hotové a nebo vymýšlet si pohádky/bláboly jde mnohem rychleji než prostudovat tuny papíru v archivech. Už Lojza Jirásků si ke skutečným postavám vymýšlel kdysi své vlastní příběhy. A po něm následovali další. Své fantazie vydávají za opravdovou historii. A jestliže 95% zákazníků jim to žere, tak proč pracovat kvalitněji ? V textu nové knihy o mašinách jsem viděl, že některé části příliš připomínají půl století starý Atlas, ke kterému byla řada připomínek, a něco z opravených částí textu už bylo nejen publikováno v časopisech, ale i v nové verzi Atlasu – Encyklopedii. A tak jsem ztratil zájem, jen kvůli obrázkům vysolit 16 stovek. . Nekvalitní knihy není problém jenom náš, stejné to je i u našich sousedů kolem dokola (třeba Úzkokolajky...). Loni jsem si koupil Südbahn, novou-zlevněnou za 10 Eur, za tuhle cenu se už dají nějaké ty chyby prominout. Ta debata o kvalitě modelů moc dobře vystihuje i mnohá díla literární. |
Kniha Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.8.157
| Odesláno Neděle, 29. listopadu 2015 - 20:38:14 |
|
|
hank Neregistrovaný host Odeslán z: 91.228.45.252
| Odesláno Neděle, 29. listopadu 2015 - 21:12:39 |
|
Kniha: "V textu nové knihy o mašinách jsem viděl..." Nešlo by prosím být konkrétní? Které knihy? Druhá a čtvrtá fotka jsou z knihy Železnice v Sudetech. Ta se ale opravdu "podařila", chyb jsou v ní desítky... Jejich zřejmě neúplný přehled pořízený čtenáři je tady: http://archiv.kvalitne.cz/literat/suderrat.rtf I když otevřeně řečeno, možná víc než faktické chyby mi v ní vadily provokační řeči starých nácků, se kterými se ani překladatel a spoluautor českého textu moc nepopasoval. |
JVM Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.63.151
| Odesláno Neděle, 29. listopadu 2015 - 22:40:23 |
|
hank: ano,i mě to dost zarazilo. Ten duch Sudet je tam dost prosazován. Skoro až úmyslně. Ale do hlav, nebo kam jim nevidím. |
Bramac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 115 Registrován: 12-2013
| Odesláno Pondělí, 30. listopadu 2015 - 08:37:44 |
|
hank: Železnice v Sudetech: Ty texty jsou autentické z německého originálu - vzpomínky na dětství (Jablonec, Opava) a pak ten, který je hodně tendenční - ale i to je dokument doby a smýšlení některých lidí. Nemám tady knihu u sebe, ale myslím, že je o tom řeč v českém úvodu od Ludvíka Lososa. |
Pepa_l
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3164 Registrován: 9-2005
| Odesláno Pondělí, 30. listopadu 2015 - 11:59:52 |
|
I když otevřeně řečeno, možná víc než faktické chyby mi v ní vadily provokační řeči starých nácků, se kterými se ani překladatel a spoluautor českého textu moc nepopasoval. Nic proti spoluautorovi, ale příjde mi, že se nepopasoval z celým dílem jako takovým, faktické chyby mi (z opravou) moc nevadí, ale třeba kapitola o návěstních předpisech vyznívá v kontextu díla (které je danou tematikou velice zajímavé) dost zabitě, rozhodně by snesla většího rozpracování. Pamětníky v knize zpovídané bych paušálně nenazýval slovem nácek, prostě je to ta klasická německá ukřivděnost s tím, že celá pravda „o zlých němcích” není tendenčně vyřčena...
|
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1978 Registrován: 7-2005
| Odesláno Pondělí, 30. listopadu 2015 - 20:13:05 |
|
ad simba - srážka osobního a nákladního vlaku u stanice Hostivař 1.4.1899 viz GI/R ka.39, čj.4219 (popis, plán nehody, plán stanice, účet za opravu loko - nákl.vlak 7374/3721, osobní 500/4871) - 100% němčina |
Union_pacific
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4890 Registrován: 11-2009
| Odesláno Pondělí, 30. listopadu 2015 - 21:17:08 |
|
F106 Orient-Express, CSD 555.0, ex-DR 52, SNCF fourgon Praha - Paris, PKP Warszawa - Paris, CIWL WL Warszawa/ Praha - Paris, Schirnding 1953 (Gottfried Turnwald)
|
hank Neregistrovaný host Odeslán z: 91.228.45.252
| Odesláno Úterý, 01. prosince 2015 - 13:20:19 |
|
Přátelé-pamětníci od jízdy a z topíren, na modelářském fóru modely.biz se diskutuje na téma "jak se zbrojila uhlím za provozu lokomotiva 314.3" - nebo obecně malé tendrovky se zásobníky uhlí v budce na konci jejich provozu v 60. letech. Z košů ručně? Nebo z košů nějakou jednoúčelovou mechanizací? Pásovým dopravníkem? Přímo lopatami zvenku (z nějaké rampy ve figurách) přes okno v zadním čele budky? Nějak jinak? |
Jára de Cimrman Neregistrovaný host Odeslán z: 81.200.55.6
| Odesláno Úterý, 01. prosince 2015 - 18:51:32 |
|
hank: Jak kde, někde košem, někde pásem, někde z figury... |
Kniha Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.8.157
| Odesláno Úterý, 01. prosince 2015 - 20:22:39 |
|
Jára de Cimrman - a nebo taky jinak |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6550 Registrován: 9-2003
| Odesláno Úterý, 01. prosince 2015 - 22:20:59 |
|
Příklad.Doudleby nad Orlicí,trať do Rokytnice v Orl.h. Konec parní trakce 1967,poslední stroj 423.0117 předtím řada 422.0,ev.354.0 a jiné..U těchto menších které zbrojily uhlí, byl použit pásový dopravník kam určený pracovník lopatou za pomocí lokomotivní čety uhlí musel naházet..
..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
hank Neregistrovaný host Odeslán z: 91.228.45.252
| Odesláno Úterý, 01. prosince 2015 - 22:48:47 |
|
Alf: Dobře, zas tak úplně neopeřenej ve svém dědkovském věku nejsem a všechny, které zmiňuješ, ještě pamatuju v provozu, včetně kyšperské 354.201... To jsou "normální" tendrovky, kam se dá do uhláku sypat uhlí zvenku. Mně šlo o ty malé lokomotivy, které měly zásobu uhlí jen uvnitř budky a/nebo v kastlíku za vanou. V 60. letech ještě dosluhovaly 310.0, 310.1, 310.4, 313.4, 314.2, 314.3, 400.1, možná i jiné, na které si teď nevzpomenu. Nepamatuju si přesně, jestli se v té době ještě zbrojilo z košů. A když ne z košů, tak jak? |
Bobik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2312 Registrován: 7-2011
| Odesláno Středa, 02. prosince 2015 - 08:57:39 |
|
A když ne z košů, tak jak? Pravděpodobně tak akorát tím košem, kýblem, či uhlířskou putnou. Do budky to nejspíš jinak nešlo. Do kaslíku za vanou ještě tak pásem, s trochou cviku a šikovnosti, aby to nelítalo přes kotel, nebo rovnou z figury lopatou, byla-li dost vysoká a těsně u koleje. Čímž nezpochybňuju různé ojedinělé místní vychytávky, o kterých se ale asi těžko už dozvíme. Třeba to na fotce od Knihy mi přijde, byť je tam prd vidět, jako nějaká samodomo násypka skrz větrací otvor ve střeše do zadní kapsy, do který Kirow vykyd něco uhlí a četa uklízí, co se vyblilo vedle. |
hank Neregistrovaný host Odeslán z: 91.228.45.252
| Odesláno Středa, 02. prosince 2015 - 13:35:00 |
|
Bobik 2312: Děkuji. I násypky na uhelných kastlících za vanami 310.0 byly občas předmětem kouzelného bastlení, viz např. plzeňský topírák v podobě 310.047, která měla v polovině 60. let tu násypku přímo obludnou... |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1979 Registrován: 7-2005
| Odesláno Středa, 02. prosince 2015 - 14:51:47 |
|
V pasportech výtopen (služeben) z 50.let se velkém objevují poznámky o drobné mechanizaci typu pásový / transportní dopravník. Ale stejně se muselo na pás házet. A bylo potřeba mít vhodnou prodlužovačku... |
hank Neregistrovaný host Odeslán z: 91.228.45.252
| Odesláno Středa, 02. prosince 2015 - 17:58:04 |
|
Zdepa 1979: Ano, a koncem 60. let se v menších služebnách (napadají mě jako příklad Otrokovice, tehdy tam kromě osamocené T 478.1122 měli jen stádečko několika 423.0 a na staniční posun jednu 434.2) zbrojilo hlavně nebo výhradně dopravníky i tam, kde byly ještě funkční vozíkové výtahy Vosáhlo nebo Teudloff. |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6553 Registrován: 9-2003
| Odesláno Čtvrtek, 03. prosince 2015 - 00:11:39 |
|
Žila byla jedna kotelna..a teď bude srovnána se zemí..Zbývá zbytek jednoho parního kotle který kdysi jezdil..a otázka zní z čeho to je?Jedná se už jen o zbytek skříňového kotle,ale v zajímavém řezu,což činí názornou ukázkou konstrukce.. a žádné muzeum u nás nic podobného nemá..konstrukce je svařovaná,na délku cca 3m.Pokud bude možnost pokusil bych se torzo zachránit..cena šrotu je teď nízko..
..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6555 Registrován: 9-2003
| Odesláno Čtvrtek, 03. prosince 2015 - 00:32:42 |
|
Dodatek..vzhledem k tomu že je to svařované ale vcelku malé..odhadoval bych to na nějakou lokomotivu pro průmysl..
..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Pepa_l
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3165 Registrován: 9-2005
| Odesláno Čtvrtek, 03. prosince 2015 - 06:59:23 |
|
a žádné muzeum u nás nic podobného nemá Protože se u nás parní lokomotivy radši šrotují, než by se něco takového názorného vytvořilo. Kotel v řezu jsem viděl i v Indonesii a tam přitom se na tu páru pořád nahlíží ještě tak nějak jinak...
|
Bobik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2317 Registrován: 7-2011
| Odesláno Čtvrtek, 03. prosince 2015 - 10:54:30 |
|
Protože se u nás parní lokomotivy radši šrotují, než by se něco takového názorného vytvořilo. Hmm. A dokážeš si představit ten kvikot, kdyby se něco takovýho udělalo a ještě, ó hrůza, vystavilo? Počítám několikanásobný oproti tomu, když se to "jenom" šrotuje (a mizí z očí). |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1980 Registrován: 7-2005
| Odesláno Čtvrtek, 03. prosince 2015 - 14:35:11 |
|
Technické muzeum někdo kolem roku 1950-51 získalo od pražského Stavebního podniku silniční Sentinel. Měl snad dokonce chvíli stát i v hale na Letném, ale už při první reorganizaci byl vyjmut z expozice. A pak jsou vzpomínky pamětníků matné - buď byl z tohoto vyjmut kotel a udělán řez, který se vrátil na čas do expozice. A nebo mělo muzeum jeden další kotel. V důsledku tak či tam, při další reogranizaci zmizel. Ale NTM řez kotlem mělo. Lidé z NTM uvádí, že Sentinel odešel na Slovensko do tamního Technivkého muzea. Ale Banícké muzeum v Roňave, které je majitelem "slovenského" Sentinelu, na svém webu uvádí původ v bratislavské plynárně |
Cogwheel Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3741 Registrován: 1-2012
| Odesláno Čtvrtek, 03. prosince 2015 - 15:05:29 |
|
NTM toho mělo - a už nemá. V diskusi na tam konaném semináři k dějinám hornictví ale zaznělo tvrzení, že malá "nadšenecká" muzea a skanzeny nejsou zárukou dlouhodobého uchování exponátů a sbírek. Na několik desetiletí možná, ale pak - ? Proto je prý lepší předávat cenné exponáty a sbírkové předměty velkým státním muzeím, jako je např. NTM. P.S.: Velmi doporučuji nově vydaný, kvalitně zpracovaný Průvodce hornickou expozicí NTM (včetně imitace dolu). Vyšel v nákladu pouhých 500 výtisků (autoři = Martin Přibil a Karol Šmehil), v krámku NTM je v prodeji za 350 Kč. |
Kniha Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.8.157
| Odesláno Úterý, 08. prosince 2015 - 21:01:06 |
|
A takhle vypadá Qualität od našich jižních sousedů. Je to ostuda, když neznají své vlastní mašiny, ale přesto píšou a píšou....asi to mají stejné jako u nás : honorář je za plochu popsaného papíru a ne za kvalitu informací. |
eNko
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 214 Registrován: 2-2013
| Odesláno Pátek, 11. prosince 2015 - 13:13:45 |
|
Může mi někdo osvětlit "úzkorozchodnou parní tramvaj" v Kyselce? odkaz |
kapa Neregistrovaný host Odeslán z: 178.40.96.249
| Odesláno Pátek, 11. prosince 2015 - 19:25:41 |
|
Malodráhu K.V. - Kyselka objasnil L. Losos vo Svete železnice 3/2004 |
Cogwheel Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3789 Registrován: 1-2012
| Odesláno Pátek, 11. prosince 2015 - 21:00:01 |
|
Viděl jsem projekt úzkorozchodné elektrické tramvaje z Kyselky do Karlových Varů z počátku 20. století - ale že ještě před tím existoval projekt pro parní tramvaj, to je pro mne novinka. |
Kniha Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.8.157
| Odesláno Sobota, 12. prosince 2015 - 22:41:00 |
|
Mnoho pisálků, "odborníků" píše o rakouskouherských státních drahách. Že to byly dvě zcela samostatné firmy, to jim nic neříká, o tom nikdy neslyšeli. |
kapa Neregistrovaný host Odeslán z: 178.40.96.249
| Odesláno Sobota, 12. prosince 2015 - 23:10:01 |
|
Kniha - asi to bude tak, že sa v slovutnom c.a k. bordellande nevyznali ani je ho súčasníci, a už vôbec taký dnešní novinári a pod. Dôležité je, že ich chápeme. |
Kniha Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.8.157
| Odesláno Neděle, 13. prosince 2015 - 10:37:03 |
|
kapa - on to bordel nebyl. Naopak, dá se tomu říci demokracie. A možná větší, než v těch pozdějších státech. V Rakousku měli své železnice a v Uhrách taky svoje. Zatímco na západě měly v názvu c.k., na východě jen k - královské. Na cisára tam nedbali. A že se v Pešti už od roku 1873 vyráběly lokomotivy, to ví dnes už asi jen málokterý pisálek : jak hezky se nám ty bláboly množí, zima jim nevadí, rostou bez sluníčka i bez deště, je jich stále víc a víc |
McBain Administrátor
Číslo příspěvku: 24464 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 13. prosince 2015 - 11:56:30 |
|
Mnoho pisálků, "odborníků" píše o rakouskouherských státních drahách. Já tam nic takového nevidím. Že to byly dvě zcela samostatné firmy Jo a firmy to pochopitelně taky nebyly.
|
kapa Neregistrovaný host Odeslán z: 178.40.96.249
| Odesláno Neděle, 13. prosince 2015 - 15:20:10 |
|
Kniha - bordel bol všade. Slovné výrazy ako " tunel", "lže jako když tiskne" a pod. majú pôvod práve v RU. Takže bol to bordel právny, politický, ekonomický atď. To, že to pripomína dnešnú "demokraciu", za to demokracia fakt nemôže. Tích skratiek ako ck, c a k, a pod. bolo toľko že ich presný význam robil problém na presné rozlíšenie už vtedy. Takže pokiaľ sa nejedná o čisto "železničnú" históriu danej spoločnosti, necháva ma to chladným. Na východe mali MÁV, čo zase neodráža oficiálny názov štátu, čo zase bolo dané bordelom v Uhrách. Tak či tak, RU bol bordel už z podstaty a že sa rozpadol žiadny bolehlav z toho nikto nemal, teda s výnimkou trotlov okolo je ho jasnosti. Takéto "popletenia" po 100 rokoch sú u novinárov bežné. Úplne by som im odpustil, keby mali "prehľad" aspoň o súčasnosti. |
Jan_perner Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 182 Registrován: 10-2002
| Odesláno Neděle, 13. prosince 2015 - 17:00:33 |
|
U 58 1.třídních knih zas nikdo neví, že státní dráhy nebyly firmy Ale o rak. uh. státních drahách v tom ústřižku opravdu nic nevidím
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam |
|
Jan_perner Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 183 Registrován: 10-2002
| Odesláno Neděle, 13. prosince 2015 - 17:11:14 |
|
Kapa On tam právní ani ekonomický bordel zas moc nebyl. C. a k. monarchie (i když více její c.k. část) v posledních desetiletích své existence docela prosperovala. Hospodářská síla č.s. 1.republiky vznikla právě už za té "zlé" monarchie. Chce se to jen opírat o fakta a ne o politická prohlášení
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam |
|
Kniha Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.8.157
| Odesláno Neděle, 13. prosince 2015 - 20:07:06 |
|
McBain - omylem jsem ve tvém textu vynechal pomlčku, ale to nic nemění na tom textu. A na faktu, že ty rak-uher státní dráhy je nesmysl. Je jasné, že když byly "státní" tak že to nebyla firma, ale státní "statek" - tak to nazývali při porcování R-U. kapa - máš pravdu, zkratka je MÁV, celý název je Magyár király álam...to máš stejný jako ČMD -moc odborníků si podle té zkratky myslí, že oficiální název byl Česko-Mor.dráhy. Pokud se spokojíme s tím, že pisálci budou dál psát jenom bláboly, k čemu to bude ? Pak to bude vše jako ty "uhranky". Mají se podobné bláboly považovat za naši historii ? Tady jsou další: |
kapa Neregistrovaný host Odeslán z: 178.40.96.249
| Odesláno Neděle, 13. prosince 2015 - 22:54:52 |
|
Jan_perner - ale bol, len netreba veriť "politickým prehláseniam", ale faktom. Ono totiž v tej dobe prosperoval kde,kdo , nie len "RU", stačí sa pozrieť na fakty krajín okolo RU, na také Nemecko a spol. RU nemala a búrlivý rozvoj v tej dobe zaznamenala aj Čierna Hora . Takže žiadna sláva. Je to na dlhú históriu, ale legenda o "prosperujúcej monarchii", div nie zázraku sveta tej doby je výplod "historikov", ktorý sa zamilovali do RU. Takže ostaňme radšej pri zemi. Čo sa týka právneho systému, RU bol posledný štát v Európe, ktorý zrušil nevoľníctvo. A to 30.10. 1918 kedy sa rozpadla a nikto z nástupcov tieto dokonalé zákony neprebral. Chápem, že niekomu sa môže cnieť za takýmto ideálným štátom. |
Jan_perner Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 184 Registrován: 10-2002
| Odesláno Pondělí, 14. prosince 2015 - 09:07:18 |
|
Kapa: Ano, Německo a i jiné státy západní Evropy na tom byly ekonomicky lépe. A teď některá nejzákladnější fakta: Rakousko-Uhersko vzniklo v roce 1867, čímž ovšem vznikly dva téměř samostatné státy: Království a země na říšské radě zastoupené a Země svaté Štěpánské koruny uherské. První se zkráceně nazýval Předlitavsko nebo i jen Rakousko, druhý Uhry. Oba tyto státy měly své vlastní zákony. Znalci faktů jistě nemusím připomínat čl. 2 zákona 11/1918 Sb., prvního československého zákona vydaného už 28.10.1918. A dost rakouských zákonů se v RČS dožilo i protektorátu, protože nebyl žádný důvod je měnit. Co se týče zrušení nevolnictví, tak to bylo na území Rakouska-Uherska zrušeno už dlouho před jeho vznikem a to v roce 1781. Třeba v Bádensku nebo Bavorsku 1783, v Hessensku nebo Prusku 1811, Hannoversku 1833, atd. To jsou fakta Ale pokud to RU znamená Rusko, tak tam 1861 jako poslední v Evropě asi bude pravda.
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam |
|
McBain Administrátor
Číslo příspěvku: 24470 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 14. prosince 2015 - 09:18:59 |
|
|
McBain Administrátor
Číslo příspěvku: 24471 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 14. prosince 2015 - 09:20:30 |
|
|
drake Neregistrovaný host Odeslán z: 128.131.167.141
| Odesláno Pondělí, 14. prosince 2015 - 11:44:04 |
|
McBain: V tehdejší době to běžný člověk mohl těžko rozlišit. Nemyslím si, že by tehdejší schopnost rozlišovat podobné věci byla výrazně jiná než dnes. Část běžných lidí si podobné věci jasně uvědomuje, druhé části podstata uniká. Nejde teď jen o železniční záležitosti, ale o obecné fungování společnosti. Kniha: S podstatou připomínek lze jen souhlasit. Co chcete dělat? Můžete každého autora internetového příspěvku kontaktovat, vysvětlit to a zkusit někam poslat opravu. Nebuduete do konce života dělat nic jiného. U tištěných periodik by občas větší kontrola neškodila, ale mnohdy jde spíše o nešťastné formulace, mnohdy vzniklé upravováním (zkracováním) článků. Třeba zmíněné pluhy pro BEB. Horší je to s podstatnými chybami dotýkající se podstaty článku. |
McBain Administrátor
Číslo příspěvku: 24472 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 14. prosince 2015 - 12:12:35 |
|
Nemyslím si, že by tehdejší schopnost rozlišovat podobné věci byla výrazně jiná než dnes. Část běžných lidí si podobné věci jasně uvědomuje, druhé části podstata uniká. Nejde teď jen o železniční záležitosti, ale o obecné fungování společnosti. A tvrdím snad něco jiného? Kolik lidí má dnes asi ponětí, jaká je to s vlastnictvím ČD a jakou mají vlastně právní formu? Kolik lidí žije v představě, že zaměnstnanec ČD je "státní zaměstnanec"? Takže si nedělám iluze o tom, že tehdy se našlo dost lidí, kteří rozdíl mezi Státní dráhou a Společností státní dráhy nebyli schopni postřehnout.
|
kapa Neregistrovaný host Odeslán z: 178.40.96.249
| Odesláno Pondělí, 14. prosince 2015 - 22:50:27 |
|
Jan_Perner,McBain - k tím zákonom, pozostatok "kvalitného" právneho stavu po RU bolo to, že ČSR musela zosúladiť 3 pravné systémy do 1. Preto veľa zákonov tích hlavných, muselo byť nanovo prijatých, rozpracovaných atď.Takže menej dôležité zákony museli počkať až do roku 1960. Právne zjednotenie Slovenska a Čiech prišlo až v roku 1960. Prednosť mali samozrejme zákony dôležité pre chod štátu. Viz. napr. zákony o železnici, tarifné úpravy a zjednotenie. To sa ťahalo až do 30 rokov. A to iba "blbé železnice". A podobne to bolo aj s tím nevoľníctvom. V roku 1781 síce Jozef II. zrušil, ale nie v celej ríši a nie celkovo, iba zmiernil formu na poddanstvo. To bolo zrušené až v 50. rokoch 19. st. V roku 1878 bola obsadená Bosna a Herzegovina a bolo prevzaté zákonodarstvo Turecké. Turecké zákony platili teda v RU, samozrejme aj s nevoľníctvom. To nebolo zrušené ani po anexii. Myslím, že ako mala ukážka c.k. Kocúrkova to stačí. Dali by sa o tom písať celé knihy. Takže žiadny "ordnung" ale bordel. |
Pepa_l
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3176 Registrován: 9-2005
| Odesláno Úterý, 15. prosince 2015 - 06:47:34 |
|
Takže žiadny "ordnung" ale bordel. Pro stav Rakouské říše používalo vilémovské Německo přiléhavý termín „österreichische Schweinerei”
|
hank Neregistrovaný host Odeslán z: 91.228.45.252
| Odesláno Úterý, 15. prosince 2015 - 10:07:00 |
|
Pepa_l 3176: Do této logiky dobře zapadá i skutečnost, že v silových strukturách toho pozdějšího hitlerovsko-německého ordnungu se Rakušáci nejlépe uplatnili jako dozorci v kriminálech a koncentrácích... Ale mohlo to být i jinak: V anglickojazyčných zemích koluje bonmot, že největším úspěchem poválečné (západo)německé propagandy je přesvědčení některých Američanů (zřejmě nepříliš vzdělaných, dodávám já - u nás v Evropě ten problém zřejmě nemáme), že Hitler byl Rakušák, zatímco Mozart Němec... |
Jan_perner Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 185 Registrován: 10-2002
| Odesláno Úterý, 15. prosince 2015 - 10:29:29 |
|
kapa: Jak píšu. Rakousko-Uhersko nebyl jeden stát. V různých státech platí různé zákony i dnes BiH byla sice obsazená v roce 1878, ale součástí R-U se stala až v roce 1908. To by znalec zákonů měl vědět. Jinak bych tě chtěl upozornit, že obdobný bordel byl i v Německé Říši, protože platnost zemských zákonů taky přetrvávala a tvrdě sjednocovat je začal až Hitler.
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam |
|
Jan_perner Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 187 Registrován: 10-2002
| Odesláno Úterý, 15. prosince 2015 - 10:39:50 |
|
PS: Jinak ten "bordel" je i }v současnosti typickým znakem různých federálních státu, protože tam platí v jeho různých částech (státech, zemích) různé zákony.
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam |
|
Kniha Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.8.157
| Odesláno Úterý, 15. prosince 2015 - 10:56:25 |
|
koukám hanku, že jseš stejnej manipulátor jako většina těch pisálků, co si dějiny vytvářejí doma u kafíčka a PC. A skutečná historie je jim ukradena. Kdyby ses zamyslel nad tím, co to byli ti "zlí rakušáci" musel bys přiznat, že to byla míchanice všech národů z celé východní půlky Evropy, od Baltu až po Jadran a Černé moře. Tady máš pár ouřadů z vídeňského Min.žel. - samej Němec jak poleno, že ? : |
McBain Administrátor
Číslo příspěvku: 24476 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 15. prosince 2015 - 11:22:26 |
|
Jan Perner - BiH byla sice obsazená v roce 1878, ale součástí R-U se stala až v roce 1908. To by znalec zákonů měl vědět. Asi tak. Až do té doby to v jistém smyslu bylo turecké (psáno s malým "t" podle pravidel českého pravopisu) svrchované území. Hank - V anglickojazyčných zemích koluje bonmot, že největším úspěchem poválečné (západo)německé propagandy je přesvědčení některých Američanů (zřejmě nepříliš vzdělaných, dodávám já - u nás v Evropě ten problém zřejmě nemáme), že Hitler byl Rakušák, zatímco Mozart Němec... Tak to nevím, ale takto to nedává moc smysl. Já jsem slyšel obrácnou verzi, že hlavním úspěchem poválečné rakouské politiky bylo přesvědčit spojence (včetně SSSR samozřejmě), že Hitler byl Němec, kdežto Mozart Rakušan... Tzn. že kulturní (Mozart) osvobozené Rakousko nemá s velkoněmeckým nacismem vůbec nic společného a ten byl mu vnucen násilím . I když na druhou stranu je možné, že kolují obě verze a pak je jasné, že je to jen přiblblý výmysl pozdější doby. Kniha - koukám hanku, že jseš stejnej manipulátor jako většina těch pisálků, co si dějiny vytvářejí doma u kafíčka a PC. A skutečná historie je jim ukradena. Kdyby ses zamyslel nad tím, co to byli ti "zlí rakušáci" musel bys přiznat, že to byla míchanice všech národů z celé východní půlky Evropy, od Baltu až po Jadran a Černé moře. Tady máš pár ouřadů z vídeňského Min.žel. - samej Němec jak poleno, že ? Tentokrát musím s Knihou souhlasit.
|