| Autor |
Příspěvek |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 206
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 10:28:49 | 
|
K firmě Bertani (asi velká autodoprava) jsem našel jen toto: http://www.bertanitrasporti.it/ O žádné Role se tam ale nic nepíše. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 116
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 11:16:37 |
|
Bertani - stránky znám, je tam i část věnována železnici, včetně fotky z nějaké stanice. Jinak jsou to stránky kde v podstatě žádné informace nejsou - k čemu pak je firmy dělají?
K vozům Railion mohu pokusit se zjistit, ale stále se nakupují další vozy, např. s nižší podlahou a jinými vylomeninami. (pro výšku návěsu 4 m) |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 117
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 12:02:50 |
|
Já nemyslel informace k Bertani na netu - ty si mohu najít sám :-)))
Třeba toto lze najít:
Pressemitteilung der bayerischen Staatsministerium für Wirtschaft, Verkehr und Technologie vom 11. November 2002
Wir zitieren:
Bayerns Verkehrsminister gab Startschuß für neue Rollende Landstraße München - Bozen
Bis zu 500 Lkws sollen pro Woche befördert werden
Wiesheu: "Bahn frei für attraktives Lkw-Transport-Angebot auf der Schiene"
MÜNCHEN / BOZEN Bahn frei für eine neue Rollende Landstraße zwischen München und Bozen. Bayerns Verkehrsminister Otto Wiesheu hat in der bayerischen Landeshauptstadt heute den offiziellen Startschuß für das neue Schienengüterverkehrsangebot der Trientiner Firma Bertani Servizi Ferroviari gegeben. Mit zwölf Zugpaaren und eigenen Waggons wird das Unternehmen vorerst wöchentlich auf der Strecke verkehren. Damit können in diesem Zeitraum bis zu 500 Lkws transportiert werden. Bei entsprechender Nachfrage plant Firmenchef Renato Bertani, die Verbindungen im Jahr 2003 sogar noch auszubauen. Wiesheu begrüßte die Initiative des italienischen Verkehrsunternehmens. "Wir müssen den intensiven Warenaustausch zwischen Bayern und Italien verkehrlich noch besser in den Griff bekommen. Angebote wie diese sind dafür sehr attraktiv. Bertani leistet damit einen wichtigen Beitrag, daß der Straßenverkehr und die Anwohner in den Transitgebieten Bayerns, Tirols und Südtirols entlastet werden", stellte der Minister fest. Italien ist in Europa der wichtigste Handelspartner des Freistaats. 2001 belief sich der Warenaustausch auf 15,7 Milliarden Euro.
Parallel zum Münchner Projekt nimmt die Firma Bertani auch zwischen dem österreichischen Wörgl und Bozen eine Rollende Landstraße (RoLa) auf. Dort werden wöchentlich zwei Zugpaare verkehren und damit bis zu 80 weitere Lkws pro Woche von der Straße auf die Schiene verlagert. Diese neuen Verkehre ergänzen die bereits seit April 2000 bestehende Rollende Landstraße des Unternehmens zwischen Wörgl und Trient. Im Jahr 2001 hatte Bertani auf dieser Strecke mit insgesamt rund 1.800 Zügen fast 32.000 Lkws transportiert und dabei eine durchschnittliche Auslastung von 88 % erzielt. Auch in den ersten drei Quartalen diesen Jahres hatte die Auslastung im Schnitt bei 87 % gelegen.
Der alpenquerende Güterverkehr wird in den kommenden Jahren enorm zulegen. Allein der Güterverkehr über den Brenner soll bis 2015 von 38 Millionen t auf rund 60 Millionen t jährlich steigen. "Dem Ausbau der Straßen sind aber Grenzen gesetzt. Die Lösung liegt in der Schiene - mittel- bis langfristig mit dem Brenner-Basistunnel, kurzfristig mit verbesserten Angeboten gerade auch auf der Rollenden Landstraße" machte Wiesheu deutlich. Bayern habe die Vorteile des kombinierten Verkehrs frühzeitig erkannt und unterstütze sowohl unbegleiteten als auch begleiteten kombinierten Verkehr durch entsprechende Gutachten wie zum Beispiel dem Projekt ''Kombinierter Verkehr München-Verona in 6 Stunden'', erläuterte der Minister.
Bei der Rollenden Landstraße wird die Ladung samt der transportierenden Lkws mit Güterwaggons von Punkt A nach Punkt B befördert. Die Lkw-Fahrer begleiten dabei den Güterzug. Die hauptsächlichen Vorteile der RoLa liegen zum einen in ihrer größeren Pünktlichkeit und Zuverlässigkeit, zum anderen sind auch weder aufwendige Umschlagseinrichtungen wie Krananlagen noch besonderes Equipment wie kranbare Container oder Wechselbrücken erforderlich. Bisher gibt es in Bayern nur auf der Strecke Manching – Brennersee eine RoLa-Verbindung. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 118
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 12:04:48 |
|
Že se firma Bertani neangažovala jen na Brenneru lze najít i zde:
TRUCKER - 22.07.2003 12:00
Neue RoLa zwischen München und Sopron
Lkw-Fahrer können seit dem 15. Juli die "Rollende Landstraße" zwischen München und der ungarischen Grenzstadt Sopron nutzen.
Mit einem Zugpaar täglich verkehrt die neue "Rollende Landstraße" auf der 531 Kilometer langen Strecke zwischen München und Sopron in Ungarn. Die Betreiber der RoLa sind Intercontainer Austria (ICA) und der italienische Kombioperator Bertani.
Im Juli und August fahren die Züge nur an Montagen nicht. Ab September wollen die Betreiber zwei Zugpaare pro Tag auf die Strecke schicken.
Die einfache Fahrt kostet in der Startphase 390 Euro; hin und zurück sind 740 Euro pro Lkw fällig. In Sopron verkauft die Raaber Bahn die Tickets, in München-Riem hat Kombioperateur Bertani ein eigenes Büro. |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 207
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 12:13:00 |
|
Jasně, na stránkách Česmadu lze také najít jízdní řády všech evropských RoL - z roku 2003 - kde je i to Bertani.
www.cesmad-bohemia.cz/files/rola_linky.pdf
Novější informace o RoLe vůbec nějak chybí. Podle mě je to mrtvý směr rozvoje nákladní dopravy. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 119
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 12:28:11 |
|
Česmad nemá důvod podporovat RoLa, tudíž vím, že tam mají pouze historii.
Ale opakuji vozy se kupují a asi někde musí jezdit. |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 208
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 12:38:11 |
|
Česmad nemá důvod podporovat RoLa
A proč ne?? A v placených zprávách má i aktuality o evropských Rolách včetně jízdních řádů, jezdí se zřejmě stále přes Brenner a Rakousko (Wels) - Maďarsko (Šoproň). Což nemění nic na tom, že je to slepá ulička.
A jinak - ČESMAD je stále 20% podílníkem Bohemiakombi, a tím i pětinovým operátorem obou vlaků BoHex. Úplně stejně jako ČD. |
H_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1204
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 12:53:10 |
|
Ad Sggmrrss: Nemáte někdo přehled o ceně těhle vozů? Případně těch aut k tomu? |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1395
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 13:10:25 |
|
V podstatě jsou to dva kloubem spojené Sgns, které se cenově pohybují tak někde mezi 1,5-2 mil. CZK. Ovšem je to jen můj neaktuální odhad. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 120
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 13:30:21 |
|
Nějaké Saadkms typ 690 byly přestavěny na dvojčata u LRS/Leipzig - Smrrs typ 720 pro Railion.
|
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 121
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 13:36:57 |
|
Ad H_k - podívejte se na stránky firmy Palfinger - pokud se jedná systém "mobiler" - systém není vázán na dvojčata Sggmrrss.
Cena 1,5- 2 mil. je asi za dvojče dost podhodnocená - řekl bych dvakrát tolik.
K slepé uličce - RoLa - je to "divná" technika, ale cena ropy stoupá :-)) |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1396
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 13:55:21 |
|
Mobiler určitě není vázán na 8-osá dvojčata Sggmrrss, ale jakýkoli kontejnerový vg pro něj musí být výše zmíněným způsobem upraven.
Tu cenu jsem samozřejmě myslel na ten Sgns, takže dvojče může být tak 2x dražší, i když dvojčata z Popradu pro Metrans se cenově pohybovala někde tady. Další várka bez ručních brzd bude ještě cca o 200 tis. níž. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 122
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 14:05:16 |
|
Jak se spojují Sgns do dvojčete přes kloub???
Pokud dodává Poprad dvojčata pro Metrans za tuto cenu pak se již nedivím, že pomalu krachují - neboť neměli již na nákup materiálu a dílů.
Pouze cena tří podvozků a brzdy je někde okolo 1,4 až 1,5 milionu a kde je zbytek. |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 209
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 14:27:07 |
|
Tomášk 13. července: Na vlečce Maersk mezi Ruzyní a Hostivicí bylo dnes přistaveno tolik vozů, že víc už by se jich k rampě nevešlo. Konkrétně tam byl obligátní hytlák Daa-k s jedním vozem Habbillns (nebo co je to zač, viděl jsem to z vlaku, řadu nepřečetl a tolik to v merku zase nemám), ale k tomu tam byly navíc 4 vozy Gags. Po více než dvou letech, kdy se tam čas od času objevil 1 až 2 nákladní vozy je to vcelku příjemná změna.
Tak jsem si to ověřil - jedná se o docela zajímou novinku, od půli července takhle začaly být naváženy prací prášky z P&G z Rakovníka k další distribuci přes hostivický Maersk. Další důkaz, že železnice může být konkurenceschopná i na krátké vzdálenosti. Mělo by jezdit denně několik vozů řady Gags (dříve samozřejmě pneu - je možné, že část objemu na silnici zůstala).
Viz foto na ŽP http://www.zelpage.cz/detail_photo.php?photo=751203
Nejlepší jsou ty komentáře - ti lidi vůbec netuší, co vlastně fotěj. |
Tomášk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 626
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 14:40:53 |
|
Dj_cargo: Je správný můj pocit, že se v Rakovníku na ty koleje nějak zaměřili? Byl jsem po delší době na dovolené v Nižboře a přišlo mi, že dříve (po přesměrování vápence a dalších nákladů pod dráty) zůstal jezdit snad jen pár Mn, zatímco teď (začátek července) jsem tam vídal ucelenku těch Gags (ložená směr Blboun) snad každý den, k tomu pár stejných vozů v nějaké směsce a k tomu ten manipulák (tuším jen v X) ... |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 210
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 15:35:58 |
|
Je správný můj pocit
Je to fakt jen pocit, Rakovník má dlouhodobou stabilní úroveň. |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1397
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 15:47:32 |
|
Ještě ten kloub u Sggmrrss:
|
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 123
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 16:07:44 |
|
To není kloub, ale pevná spojka nahrazující šroubovky a část táhel. |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1399
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 16:58:53 |
|
Dobře, uznávám, že terminologicky jsem se seknul.  |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 124
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 18:10:51 |
|
No, ono se to tak moc často nevidí - protože je to poměrně drahé řešení. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 125
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 18:25:05 |
|
Častěji je vidět např. toto:
|
M_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2178
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 20:30:37 |
|
Mcx: Drahé? A co je na tom tak drahého? To se kvůli centrálnímu přenosu tlačných sil musí šáhnout i do rámu? Kolik se ušetří na délce vozu? Podle fotek mi připadá, že je tam místo tak na jeden nárazník místo dvou. To by se obzvlášť u kontejnerových vlaků mohlo hodit, ne? |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 126
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Pondělí, 17. července 2006 - 22:39:10 |
|
Většina vozů používá k spojení do dvojčat - pokud jsou speciálně konstruované po jednom krátkém nárazníku křížem a atypickou šroubovku - zůstává tedy klasický přenos sil přes tažné a narážecí ústrojí. A délka může být kratší než u spojovací tyče - a pár mm na délce vlaku nehraje žádnou roli.
Mimo zde představené spojení dvou Sgns znám již jen jedno další použití - vozy Faalrrs typ 152 Railion D (81 80 686 1 500 až 564, tedy 65 dvojčat). Zde jsou dvojčata vybaveny na koncích AK UIC 69e a do dvojčat spojeny spojovací tyčí - pro použití spojovací tyče je nutno vybavit vůz uložením a vypružením automatického spřáhla - tedy dokončit předpřípravu, která dnes na všech vozech je - pro zajištění přenosu tažných a tlačných sil.
Na vozech Sggmrrss je vidět, že bylo dotatečně na vozech doděláváno.
Spíše může být problematické se vypořádání se s provozními závadami. Což je u dvojčat vždy dražší - odstavení z provozu se týká více ložného prostoru.
Zde ještě dvojče Faalrrs typ 152 RailionD:
|
M_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2182
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Úterý, 18. července 2006 - 11:15:26 |
|
Mcx: Díky za vysvětlení. Co je dneska hlavní motivací pro vytváření pevných dvojic (či ještě delších souprav vozů)? Jsou to spíše důvody formální, tedy že je levnější poslat jeden čtyřnápravový vůz než dva dvounápravové, nebo jsou to více důvody technické - tedy lepší poměr využítí délky a hmotnosti vlaku ve prospěch zboží?
Jo a ještě jeden související dotaz. Kdesi jsem četl, že délka vozu je nějak omezena (cca 30 metrů), ale viděl jsem obrázek německých krytých čtyřdílných autovozů dlouhých snad 50 metrů. To může být poněkud nešikovné nejen při provozních závadách. Co s takovou soupravou třeba při obyčejném vykolejení? |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1401
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 18. července 2006 - 12:36:44 |
|
Pokud jde o dvojičky s centrálním podvozkem, tak tam jde o celkové lepší využití nosnosti a prostoru - to se tedy týká kontejnerových vozů a pak vlastně i autovozů - tam je možné využít k ložení aut i přímo prostor nad pevným spojením článků.
Ovšem u toho Sggmrrss a třeba níže uvedeného Hirrs už hrají roli zjevně pouze lepší tarifní podmínky. Z hlediska technického to žádné zlepšení nepřináší.
Někde v archívu mám dokonce takový špek, jako je dvoučlánkový sypák RENFE. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 589
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Úterý, 18. července 2006 - 14:24:43 |
|
M_v:
Nebo http://www.railfaneurope.net/pix/gb/car/freight/misc/coveredwagons-BristolTM-01.jpg |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 127
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Úterý, 18. července 2006 - 16:53:25 |
|
Z hlediska důvodů k stavbě dvojčat (tedy vozů se společným středním podvozkem) bych si dovolil oponovat:
není to v žádném případě technické zlepšení - spíše komplikace, důvodem pro takové řešení je cena vozu (tedy jedné jednotky ložného prostoru) a hmotnost přepravovaného zboží "na 1 metr" délky vozu, tedy pokud nepotřebuji mít nosnost vozu - dnes při 22,5 tunách na dvojkolí a váze vozu cca 20 tun je ložná na jednotlivý vůz 70 tun - což je pro kontejnerák mnohdy zbytečně moc. A pak nastupuje úvaha - stačí-li mi menší ložná hmotnost můžu udělat dvojče se společným středním podvozkem - ušetřím 1x podvozek Y25Lsd1 - cca 380 tis. Kč, klasické táhlové a narážecí ústrojí 2x - cca 80 tis a musím připočíst kloub - patent Talbot, takže mohu ušetřit až 430 tis Kč na vůz - a to tedy stojí za to.
Důvodem pro spojování klasických dvou vozů v nerozdělitelnou dvojici s jedním číslem je opět ekonomická - tj. cena za přepravu dvou nebo jednoho vozu. Nevýhodou nutnost optimálního využití většího ložného prostoru. A tak se to novými dvojicemi hemží jak s žížalami po dešti.
Společnou nevýhodou obou řešení je odstavení většího ložného prostoru při technické závadě - při dnešní kvalitě a způsobu údržby vozů není zase až tak velký problém.
Qěcy: na fotografii jsou vozy Sefoorss EWSI, délka přes nárazníky 66 365 mm, čísla 85 70 497 1 000 až 059, podvozky Y39 4x Jakobs, 2x samostatně, tedy 5 článků (dílů) výroba afr/Douai-F, 1993
O omezení délkou "jednoho" vozu nevím.
U nás se pohybují různé zajímavé dvojice:
Fmrrs/BDŽ
pouze půlka na fotce
spojení a druhý vůz bez popisu
|
M_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2187
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Úterý, 18. července 2006 - 17:48:42 |
|
Mcx: O omezení délkou "jednoho" vozu nevím. Takže na bázi Feelrrs by se dal poskládat třeba "jednovozový vlak"? Je to pořád jen prototyp, nebo si někdo u PESA objednal sérii?
A když už se nakousla hmotnost na dvojkolí - spousta nových vozů (hlavně pro hutní sortiment) se vyrábí s podvozky na 25 t/nápr., existují někde v normálněrozchodné Evropě veřejné tratě s větším povoleným zatížením než D4, nebo jsou jen ojedinělé výjimky typu Narvik - Kiruna? |
S200
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 113
Registrován: 4-2006
| | Odesláno Úterý, 18. července 2006 - 20:24:08 |
|
Dotaz z trochu jiného soudku. Existuje nějaká statistika využití jednotlivých terminálů kombinované dopravy? Docela by mě zajímalo, kolik TEU jednotlivými terminály v ČR a SR ročně projde. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 128
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Úterý, 18. července 2006 - 21:15:02 |
|
"Jednovozový vlak" to asi není to pravé ořechové :-))), vlak se nevozí jen z místa na místo, ale taky se přistavuje na nakládací a vykládací místa, na vlečky s různou kapacitou délkou kolejí.... Tedy musí být kompromis mezi technickou jednotkou její délkou - "vozem" s jedním číslem a použitelnosti takové "hydry". Zatím se víceméně ustálila na délkách maximálně do cca 65 metrů.
k 25 t/na nápravu - přesněji v již neplatné RIV2000 či novější AVV, ale v rastrech je uváděno DB, SNCF. |
Bkp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2264
Registrován: 8-2003
| | Odesláno Úterý, 18. července 2006 - 23:15:39 |
|
Hezký článek, jenom nějak nechápu, proč se na poli překladišť angažují státní ŽSR (budiš) s penězi EU (tj. s veřejnými penězi), jako (patrně) konkurence soukromým subjektům se soukromými finančními zdroji?
| ...when you're alone and life is making you lonely you can always go DownTown. |
|
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1403
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 19. července 2006 - 01:26:50 |
|
Mcx - a zase se dostáváme k tomu, kde jsme kdysi byli. Pro maritimní přepravy je právě varianta dvoučlánkových 80' vozů optimální, což již pochopil i Railion - viz objednávka dvojčat z Lostru. Důvody vyplývající z "tabulkových" tarifů u těchto ucelených vlaků celkem nehrají roli.
S200 - oficiální veřejná statistika neexistuje, nicméně něco k dispozici je. V zásadě se dá říci, že "jedničkou" je samozřejmě Uhříněves s cca 300 tis. TEU přeložených za rok. Za ním je s o něco více než polovičními výkony Mělník, pak následují Želechovice a Žižkov.
Bkp - provozování překladišť silnice-železnice je - bohužel - celkem dost ztrátová záležitost. Sama o sobě si na sebe moc nevidělá, kromě několika málo specifických případů - a i zde je tato činnost vždy "dotována" z výnosů z ostatních služeb (provoz vlaků, silniční rozvozy). Těmito případy jsou přepravy námořních kontejnerů na větší vzdálenosti. Čistě pro vnitrokontinentální přepravy to bez veřejné podpory bohužel nejde nikde v Evropě, ostatně i námořní kontejnery není vůbec problém dovézt přímo kamiony z přístavů. A ať se vám to možná bude zdát divné, i současní operátoři, provozující vlaky z přístavům, by rádi využili služby terminálů dotovaných z veřejných prostředků. Ostatně přístup do terminálů má patřit mezi základní služby poskytované manažerem infrastruktury i podle evropských směrnic. Stále je co se učit... |
Miram
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 231
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Středa, 19. července 2006 - 03:27:59 |
|
Tak ze života:
Jistá Pardubická firma vozí zboží kamiony do Uhříněvsi,aby se vezli přes Pardubice vlakem na východ,vlečka zarůstá firmě pět metrů od pozemku a jakési překladiště(jistě konkurence Metransu) je 300 metrů po silnici a též již zmiňované vlečce...
Člověk není špatný. ...To jen lidi jsou svině!
|
|
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 129
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Středa, 19. července 2006 - 05:09:09 |
|
Ad Trainspot: ale vůbec ne - jen si lehce spočítejte kolik se ušetří při nákupu soupravy vozů :-))) a jestli bude mít souprava 600 nebo 620 metrů nehraje roli, váha soupravy rovněž nikoliv. |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1407
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 19. července 2006 - 07:50:05 |
|
Mcx - lehce nechápu, co mám jako porovnávat? Z 620 m soupravy by měli na ČD určitě velkou radost. Váha soupravy hraje také roli - oni ty kontejnery taky kupodivu něco váží.
Miram - v Pcích mají "překladiště" České přístavy, i když s lodní dopravou vůbec nesouvisí. Souvisí především s fabrikou Foxconnu a objemy přeložených kontejnerů jsou takové, že by to vydalo denně možná na celý vlak. Prakticky vše jde po silnici z/do Mělníka nebo Uhříněvse. |
S200
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 114
Registrován: 4-2006
| | Odesláno Středa, 19. července 2006 - 09:11:17 |
|
Trainspot: není těch 300 tisíc TEU ročně v Uhříněvsi nadsazených? Vždyť to není zase tak velký terminál a třeba obří přístav Rotterdam "udělal" v r. 2005 2,5 milionu TEU. |
Kofolytik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 274
Registrován: 10-2003
| | Odesláno Středa, 19. července 2006 - 11:54:51 |
|
Miram: Jedná se o kontejnery? Jestli ano, tak na jaký východ jezdí? |
Miram
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 233
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Středa, 19. července 2006 - 14:56:57 |
|
Jde o kontejnery,východem myšleno Polsko,Slovensko,Maďarsko...,pokusím se zjistit víc a upřesnit.
Člověk není špatný. ...To jen lidi jsou svině!
|
|
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 130
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Středa, 19. července 2006 - 18:30:39 |
|
K objednávce Railion: ano 100 dvojčat 80´ - asi jste měl na mysli tyto vozy - Sggrss typ 734:
a znovu zopakuji to co jsem tu již psal - další nákup RailionD:
2006 - 324 vozů Sgnss typ 600, s ložnou délkou 18,5 m pro ISO kontejnery 20´ až 45´ a výměnné nástavby až 13,6 m, opce na další 615 vozů v roce 2007 a 185 vozů v roce 2008.
Kontejnerové vlaky/vlaky kombinované přepravy jsou z hlediska hmotnosti "prázdné vlaky" protože ložná hmotnost 600 až 700 tun s celkovou hmotností soupravy 23 vozů např. u Metransu nějakých 1200-1300 tun je takový 2/3 (váhově) normální vlak. Tedy průměr na vůz nějakých 38 tun.
Nevím zda máte k dispozici nakládací schéma Sggrss typ 576.0/Metrans, tak z něj jsou jasné možnosti vozu.
Nedodržení nakládacích schémat vedlo např v minulosti u prvních dvojčat AAE k defektům kloubů nad středním podvozkem, dnes již jsou obsluhy terminálů na dvojčata zvyklé tak asi k porušování pravidel nedochází.
Příklad části nakládacího schématu Sdggmrss/AAE:
váhy kontejnerů a zatížení podvozků:
|
M_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2192
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 20. července 2006 - 00:44:20 |
|
S200: Rotterdam loni "udělal" 9 286 757 TEU a přes Mělník bylo přepraveno 150 582 TEU. Tradičně velmi aktuální stránky Metransu  udávají, že terminál v Uhříněvsi v roce 2003 přepravil 175 447 plných a 130 196 prázdných TEU. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 131
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 20. července 2006 - 18:09:47 |
|
Ještě k maximální délce "jednoho vozu" - jednotky. Asi nejdelší vystavoval Bombardier/DWA na transport logistic 2001. Byla sestavena z 5 dvounápravových nosičů kontejnerů a nástaveb o celkové délce přes nárazníky 82 810 mm a ložnou hmotnosti 170 tun. Jednotlivé díly spojeny pevnými spojkami a neměly mezi sebou vůbec čelníky. Označení Laagoos (zájemce o výrobu se ale asi nenašel) |
M_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2196
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 20. července 2006 - 18:52:53 |
|
Já jsem si mezitím vzpomněl, co se v tom textu uvádělo jako důvod omezení délky vozu. Tím byla potřeba umožnit přechod z jedné strany vlaku na druhou. Třeba kontejnerové kloubáky mají šprušle u prostředního podvozku a dá se přelézt přes kloub mezi kontejnery. Z tohoto pohledu by zmíněný Laagoos nemusel být problém, ale kryté autovozy už asi jo. Ovšem netuším, do jaké míry je požadavek na snadný přesun z jedné strany vlaku na druhou dnes ještě aktuální, či zda se jedná o relikt ze starých předpisů. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 132
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 20. července 2006 - 21:47:43 |
|
Myslím, že v minulosti tato podmínka byla - dělaly se i přechody přes vozy (miniplošinky), ale dnes to již asi neplatí. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 133
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 20. července 2006 - 22:40:36 |
|
Jedna překročená ložná míra Pha Žižkov - Malaszewice a Sgnss 31 54 4575 222-5.
I kontejnery mohou být trochu vyšší.
|
M_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2199
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Pátek, 21. července 2006 - 11:09:16 |
|
Mcx: To je fakt PLM? Vždyť výška je pouze 4,05 m. Vůči čemu překročená? Vždyť do tohoto http://predpisy.wz.cz/Predpisy/V62/191.jpg obrysu se nevejde ani Ešus.  A ten přitom jezdí i místy, která UIC-GC nesplňují. |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 222
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Pátek, 21. července 2006 - 12:16:11 |
|
To mě taky přeqapuje, že High-Cube na Sgnss je PLM. |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1409
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 24. července 2006 - 11:50:34 |
|
Že by byl problém na polské straně? |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 134
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Pondělí, 24. července 2006 - 16:11:06 |
|
Ložná míra GC (SJ) se asi na tratích SŽDC a PLK nepoužívá.
Mezinárodní ložná míra jako základní je poněkud "malá" pro výšku 4060 dává pouze šířku 1742 mm - do toho se kontejner s výškou 2900 mm nevejde.
A při výšce podlahy Sgnss 1155 a výšce kontejneru High Cube 2900 mm je výška 4055 mm na šířce 2438 mm použitelné bez překročky pouze u ložné míry GB, ta pro PLK neplatí a u nás myslím platí pro hlavní tratě mimo stanice.
Pro trati PLK lze max. použít ložnou míru podle dnes již neplatné RIV2000 dle tab. 1-4. A podle této tab. je pro výšku 4060 max. šířka 2364 mm. |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1416
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 24. července 2006 - 16:18:23 |
|
No, každopádně HighCube na Sgnss jsem snad nikdy jako PLM neviděl  , a to jsem pár kontejnerů na vagóně už viděl.
Ložná míra UIC GC by jinak měla být samozřejmým parametrem u všech koridorizovaných tratí.
Z jiného soudku - další kumulace: Transwaggon AB kupuje obchodní podíl v Nordwaggon AB. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 135
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Pondělí, 24. července 2006 - 17:48:56 |
|
Nemůžu si pomoci, ale ložnou míru označovanou GC jsem mimo Švédsko nikde v Evropě nenašel. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 136
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Pondělí, 24. července 2006 - 19:29:39 |
|
Rozpory zde pramení ze záměny mezi průjezdným průřezem (vycházející ze vztažného obrysu vozidel GB a GC) a ložnou mírou.
Hodnoty ložných měr jsou uvedeny v příloze II k RIV2000 zároveň s uvedením pro které tratě ložné míry platí.
Takže minimálně: průjezdný průřez - obrys vozidla - ložná míra, tři soubory údajů, které nejsou totožné, ale spolu souvisí.
Pro náklad, což kontejner je platí ložná míra. |
RadekŠ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1786
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Úterý, 25. července 2006 - 07:42:50 |
|
Z jiného soudku - další kumulace
Djó, tůhle už jsem viděl novotou záříci cisternu GATX. |
Citátor Předpisový
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.188.73
| | Odesláno Úterý, 25. července 2006 - 10:06:21 |
|
ad Trainspot, Mcx, Dj_Cargo:
Všechny IPJ (= intermodální přepravní jednotky) ve světě i na síti SŽDC jezdí na kódy profilu (tj. platí směrodatné profilové číslo vozu, IPJ, resp. tratě), platí pro všechny vozy s kodifikačními znaky C a P (v trojúhelníku) tedy Sgnss, Sggmrs(s) atd. atd. a žádná LM se jich tedy v žádném případě netýká, pouze pokud by na dané trati (úseku) kód nebyl vyhlášen, nebo se jednalo o vůz bez kodifikačního znaku (typicky třeba Sgs ČD) tak platí příloha ex-Úmluvy RIV, kde se dle řady vozů vybere konkrétní profilové číslo přepravní jednotky nebo se jede na tzv. výškový modul....
PS: Na SŽDC s.o. je nejkrizovější místo asi 2 km dlouhý úsek Nelahozeves - Nelehozeves zámek, kde platí traťový profil P/C 47/360 (nerealizovaná koridorová stavba "Rekonstrukce Nelahozeveských tunelů"), čili HIGH CUBE výšky 2 891 mm (přepočtené profilové číslo C 45) projede na Sgnss "tak tak" (výška podlahy vozu nad TK 1 155 mm + 2 891 mm = 4 046 mm, profil 47/360 znamenající rohovou výšku 4 100 mm pro IPJ do 2 550 mm šířky a 3 930 mm pro IPJ do 2 600 mm), lepší je jízda po druhém břehu kde platí "traťovina" 58-ka a tedy 4 210 mm rohové výšky, tam se velkýmu vysokýmu kámošovi líp dýchá, totéž platí např. pro celou Havlíčkobrodskou štreku, ovšem štrece st.hranice - Břeclav - Bohumín - PKP kde je "traťovina" C 78 tedy 4 410 mm to těžko může konkurovat...
Přeji pěkný den všem. |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1420
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 25. července 2006 - 10:31:21 |
|
Jasně, měl jsem na mysli průjezdní průřez UIC GC, který by měl být všude na modernizovaných tratích dodržen. To je myslím obsahem nějakých těch zásad "optimalizace a modernizace".
Na SŽDC jsou určitě i místa s horšími parametry, ale ty nelahozevské tunely skutečně vadí citelně a řekl bych, že je to docela ostuda. Dalším "hrdlem flašky" na hlavních tazích je např. modernizovaná Přelouč, kde vadí na koleji č.2 vlaštovky, nebo kolej č.2 v tunelu v úseku Boletice - V.Březno. |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 1421
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 25. července 2006 - 12:12:31 |
|
M_v přes Mělník bylo přepraveno 150 582 TEU
Odkud je tento údaj? ČP udávají trochu jiné číslo, ale mají tam započtené zřejmě obě překladiště v přístavu - své a MIT. |
Citátor Předpisový
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.188.73
| | Odesláno Úterý, 25. července 2006 - 12:17:30 |
|
ad Trainspot:
S tou LM UIC GC si můžete vcelku nechat zajít chuť, ta je "fyzicky" z koridorových "štrek" realizována pouze na celém II. koridoru, jinak ji má asi 45 - 55 % zbylé sítě SŽDC, s. o. a to ještě tak "porůznu" a né vždy souvisle - myšleno z pohledu praktické využitelnosti (možná je těch % víc, ale nechce se mi počítat kilometry v jisté mapě..), nicméně i kdyby byla všude, tak ji stejně nemůžete prakticky využít neb platí stále na síti SŽDC "pouze" ložná míra I, alias LM ČD (pro trať normálního rozchodu) - tato věc je taky
koneckonců součástí stávající obrysnice spolu s ložnou mírou III., která platí pro převázané vozy normálního rozchodu na úzký rozchod na podvalnících.....
PS: Fyzicky lze ještě použít mezinárodní kontinentální míru UIC, ta je vepsaná do té naší + ještě další "vnitřek" UIC GA a snad UIC GB, ta ale neplatí ve stanicích (snad vyjma hlavních kolejí) jen na širé trati - takže ta použitelnost je tady takřka nulová, všechno ostatní vede automaticky na URMIZA PRAHA a tudíž na mimořádnou zásilku.... |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 137
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Středa, 26. července 2006 - 13:08:08 |
|
Ano u vozu Sgnss označeným kódem určení vozu "C" se jednotkám kombinované přepravy - velkým kontejnerům přidáva kódové číslo (zde jsem se jaksi předtím netrefil :-))) C... A podle další tabulky se postupuje dále, případně je kód dán vlakům .
Ale nemusí být to být jen vlak KLV a zde to je přeprava jako PLM:
Není to první vůz Sgnss, který měl velký kontejner - High Cube a měl nálepku PLM s uvedením čísla souhlasu (URMIZA Olomouc :-)):
Toto je on:
Vzhledem k tomu, že se zde opět objevil termín LM UIC GC tak několik informací:
seznam železničních podniků a používajících LM
LM mezinárodní
LM UIC GA a GB
LM ČD, DB, MAV.........
no a lozna GC
|
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 138
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Středa, 26. července 2006 - 13:31:22 |
|
Na Mn z Hanušovic do Mikulovic, vozy Eas SK-LTS (původně JŽ, zrušené jedny křídlové dveře, financovala NACCO) v režii CZ-Wood pro nakládku do Písečné.
|
Citátor Předpisový
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.188.73
| | Odesláno Středa, 26. července 2006 - 14:11:58 |
|
ad Mcx:
Na té fotce ale není PLM, ale PTL což je "Přepravní typový list", na ten jezdila na SŽDC, s.o. nebožka Ro-La a stále na něj jezdí vozy DB stavěné podle kinematického gabaritu UIC GC (řada Hi... - tt, ty dvě "tt" jsou určující..) které jinak jezdí jako IPJ na tratích s profilem P 400 (na tom voze je to tuším snad napsáno..)..u nás na PTL, přes celý II.koridor by to jelo na tu P 400 jako klasická intermodální IPJ (na celé štrece platí kód P/C 78/402), čili vůz je tam 2 cm od horní hrany profilového obrysu), bohužel to tam nejezdí...
Jinak obrázky jsou (sic!) platné, nicméně gabarity GA, GB, GC na síti SŽDC, s.o. neplatí (= rozuměj nezná je URMIZA), platí pouze profil ČD, to co se do něj vejde není PLM, co je přes už je a jede to jako PLM....toliko k vysvětlení.
PS: Kontejner 2,9 metrů výšky je profilové číslo C 45 a Sgnss je "lepší" nad základní profil o 2 profilová čísla - lze si to představit jako nápis na podélníku "+ 2" v trojúhelníku, čili celé dohromady (vůz resp. odborněji nosič IPJ + IPJ jede s kódem C 47, kde má trať aspoň toto numero, tak projede bez problémů...)
Přeji pěkný den. |
Citátor Předpisový
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.188.73
| | Odesláno Středa, 26. července 2006 - 14:17:48 |
|
Ještě malá technická k minulému: Pokud by ta 2,9-ka byla PLM, tak na tom modrém listu by nutně musely být "škrábnuty" hodnoty překročení ložné míry a muselo by to být asi i graficky na obrázku vyznačeno, to tam není, a proto lze s takřka jistotou usuzovat opravdu na jízdu dle Přepravního typového listu.... |
