Autor |
Příspěvek |
Statistik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 427 Registrován: 6-2004
| Odesláno Středa, 22. března 2006 - 16:50:50 |
|
Ony nějaké 122 a 123 samozřejmě v Oušti zbydou. A pokud já vím, tak do toho Pytlíkova by měla jít trochu "zajímavější" řada... Kterápak to asi bude... |
Sinar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 51 Registrován: 1-2006
| Odesláno Středa, 22. března 2006 - 18:55:01 |
|
Myslíš jako skútry? Až tak povýšíme? Tož už jsem myslel, že tady v Pytlíkově budem čumět jen na samé krabice 163/363. No! Ještě že nám naši předci nadělali tolik nesmrtelnejch mašin. To bych chtěl vidět, jak bychom tady tlačili Mosty a Lideč peršingama. |
PŠ Neregistrovaný host Odeslán z: 83.177.101.202
| Odesláno Středa, 22. března 2006 - 20:12:10 |
|
Jena: "Luboš: ono asi ani není tak tajné, jako je málo informací." Třeba já mám informací více než dost, ovšem některým lidem by se nemuselo líbit, kdybych to všechno vyklopil :-) |
Ear
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7 Registrován: 2-2006
| Odesláno Středa, 22. března 2006 - 20:14:35 |
|
No nevím Chlapi kde berete informace ale o něčem takovém se v depu nemluví.A mám pocit ,že správkárenská základna na to taky není dvakrát připravevená.Mluvilo se o tom možná dva roky zpět ale to už snad není pravda.Tu řadu má navic asi jen 30 z nás to by znamenalo kurzy a zácviky a na to není ani čas a ani prachy.Připadá mi to málo pravděpodobné ale na dráze se situace měni co 10 minut tak se nechme překvapit. |
Emitor Neregistrovaný host Odeslán z: 217.196.213.131
| Odesláno Středa, 22. března 2006 - 20:35:43 |
|
Nestraš Pytlíkov,to už fakt můžem dotáhnout z Polske řadu 50 DRB,jediná solidní náhrada za šestikola je riad 131, myslím že by to slováci i pustili-chtějí rušit 3kV....ostatně by mě zajímalo kdy padla ta dohoda,že ČD a ŽSR či co to tam je nebudou poskytovat konkurenci loko,(181 OKD-D v Čierne)a najednou plný Šumperk a pronájmy BRKS. |
Poručík_pihrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 350 Registrován: 5-2004
| Odesláno Středa, 22. března 2006 - 21:28:46 |
|
Tato dohoda padla asi v době kdy ČD začali spolupracovat s BRKS.
Najde te li v mém příspěvku chybu, gratuluji neboť se stávate jejím majitelem. |
|
141001 Neregistrovaný host Odeslán z: 82.99.180.234
| Odesláno Středa, 22. března 2006 - 21:29:41 |
|
Dohoda žádná nepadla, pouze ČD nepostoupily do užšího kola o slovenské CARGO, takže šlo spíš o pomstu ... na kterou zareagovaly rychle i ŽSR ... . A co se týče lokomotiv pro OKD dříve, ŽSR měly určitý dluh vůči ČD z dob dělení federace, takže se to snadno "dohadovalo" ... |
1234 Neregistrovaný host Odeslán z: 88.212.31.62
| Odesláno Středa, 22. března 2006 - 21:55:40 |
|
131 nahradí 2x130. Ak by ČD potrebovali voziť viac ťažších vlakov smer Mosty, ako by to riešili? 131 viac nebude. |
Viky_cabadaj
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 53 Registrován: 11-2005
| Odesláno Středa, 22. března 2006 - 23:03:58 |
|
141001 - pravdu má Pihrt. Spolupráce ČD a BRKS začala mnohem dříve, než někdo o nějaké privatizaci Carga vůbec tušil (léto 2004). A co se týče lokomotiv pro OKD dříve, ŽSR měly určitý dluh vůči ČD z dob dělení federace, takže se to snadno "dohadovalo" ... co je to zase za nesmysl? Jaký dluh?
Teda Viky, ty máš ale xxxxx to víš, to musí bejt...
|
|
Luboš_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2221 Registrován: 9-2002
| Odesláno Čtvrtek, 23. března 2006 - 08:05:11 |
|
Hm samý zajímaovsti... Já se dnes trochu informoval ale moc sem toho stejně nevyzjistil, jen že prý jsou dvě varianty jak to bude s náhradou šestikol v Ově a že si depa mají vybrat, tak nevim kde je pravda...jedna varianta je že do Ovy pujdou tzv. nákladní peršingy z UnL (nevim teda který myslí) a řeč byla i o všech pantácích z UnL do Ovy, ale tomu už teda nerozumim...nevim, nechápu raději nevypouštět asi... PŠ: Tak mi o tom něco napiš na ten mejl viz víše, chci být informovaný díky |
Past
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 97 Registrován: 11-2005
| Odesláno Čtvrtek, 23. března 2006 - 08:21:28 |
|
Ad: 1234 Tato varianta zde byla již asi před deseti roky. Dokonce v DKV ČT byly dvě dvojice loko 130 spojená (mám fotku detailu propojení kabelů vícečlenného řízení), ale pak najednou vše bylo demontováno a 130. jezdí dále samotné. Jinak kromě provozu dvojic 130 u DNT,lokomotivy ČD takto nejezdily nikdy, snad hned v roce 1977 bylo několik po dodání takto zkoušeno, ale s nejistým výsledkem. Navíc tehdejší depo v ČT potřebovalo lokomotivy hlavně na osobní dopravu, protože s dodáním 130. odevzdalo bobiny. |
Ear
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8 Registrován: 2-2006
| Odesláno Čtvrtek, 23. března 2006 - 10:48:41 |
|
To že by do Ovy nebo Bi podle toho jak dopadné rozhodnutí o přesunu el.lok přišly Peršingy z Ustí mi přijde realné.Dílna na pulzáky je vybavená a naučená s řadou 122,123 tady nejsou žádné zkušenosti a jak jsem už psal výše taky ji má málo fíru.Není to jen o fírech ale náhradní díly apod.Pro opravnu komplet přezbrojení na novou řadu a to dost stojí. |
Jena
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2982 Registrován: 11-2002
| Odesláno Čtvrtek, 23. března 2006 - 11:44:10 |
|
Já bych taky spíš věřil tomu, že do Ostravy přijdou nějací peršouni. Jinak 182.152 dělá asi dnes dispečerku, tedy nejvíce pendle Těšín-Ostrava. Definitivní konec provozu šestikol v čechách se blíží rychleji, než by kdo vůbec čekal.... |
Garfield Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1771 Registrován: 10-2004
| Odesláno Čtvrtek, 23. března 2006 - 15:48:43 |
|
Ale i tak toho v Ústí moc nezbude... Už dneska tam mají těch peršounů jenom kolem 20. A navíc se ve velké míře začínají rušit i 122, takže nevím, s čím chcou jezdit .
|
Petr_l
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 131 Registrován: 6-2005
| Odesláno Čtvrtek, 23. března 2006 - 18:09:39 |
|
(dnes 13:00) 181008 Čadca (kusá kolej) 181150 Mosty u Jablunkova 182038 Olomouc hl.n.(za 4. nástupištěm 16:00) |
Garfield Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1774 Registrován: 10-2004
| Odesláno Čtvrtek, 23. března 2006 - 18:20:13 |
|
A 181.008 odjela v 18:08 z Karviné na Bohumín
|
Kalas Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.54.190
| Odesláno Čtvrtek, 23. března 2006 - 21:25:32 |
|
Včera 182.038 s uhlím v Praze - Malešicích. |
141001 Neregistrovaný host Odeslán z: 82.99.180.234
| Odesláno Čtvrtek, 23. března 2006 - 23:41:20 |
|
Postrky Jablunkov: 181.115 a 182.072 |
Interviuk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 173 Registrován: 8-2005
| Odesláno Pátek, 24. března 2006 - 09:41:42 |
|
Hurá na trať jsou právě: 181008: Mosty od 0041. 181047: NYMBURK od 0438. 181069: OVA od 22.3. 181084: Vsetín 0902, Pn H.Lideč. 181112: Třinec od 0745. 181114: OVA od 0455. 181115: Mosty od 0732 - P1. 181126: Od 0843 Lv Bohumín Vrbice. 181150: P-Horní Počernice od 0610, Pn NBK. 182038: OVA 0903, Nex Bohumín SH. 182071: Polom 0909, Pn Třinec. 182072: Mosty od 23.3. 1713hod - P6. 182134: Hranice 0848, Pn H.Lideč. 182152: OVA-Kunčice od 0600 - D2. 182168: OVA hn od 0758 - D3. |
141037 Neregistrovaný host Odeslán z: 81.19.46.66
| Odesláno Pátek, 24. března 2006 - 13:07:15 |
|
Dnes v 12.45 h.: 181: 008 P6 Čadca postrky 047 Záboří 66161 do Zlína 069 depo Ostrava 084 V.Meziříčí 45731 do Lidče 112 TK Č.Těšín 90401 do Třince 114 Hranice 60302 do Třebové 115 Čadca 149745 126 P1 Čadca 149745 postrky 150 Praha - Krč 47360 do Berouna, zpět 55261 do K.Hory 182: 038 depo Ostrava 071 Louky 60026 do Ostravy 072 Čadca 46972 do Ostr.Bartovic 134 Lhotka n.B. 49208 do Hranic 152 Ostrava hl.n. 45219 do Bn.Vrbice 168 D3 Louky 48238 do PuK |
141037
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1 Registrován: 3-2006
| Odesláno Pátek, 24. března 2006 - 13:18:38 |
|
Data byla zprostředkována od 141001. |
Vejce_zářícího Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 84 Registrován: 9-2005
| Odesláno Pátek, 24. března 2006 - 13:34:51 |
|
115 Čadca 149745 126 P1 Čadca 149745 postrky to jely dva šestikoláky na jednom vlaku? Hezké. |
Interviuk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 175 Registrován: 8-2005
| Odesláno Pátek, 24. března 2006 - 13:48:35 |
|
Tam to žije, škoda že je to tam 454 km... |
Garfield Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1778 Registrován: 10-2004
| Odesláno Pátek, 24. března 2006 - 14:16:46 |
|
Že bych se vydal ještě dneska na Mosty?
|
John
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 76 Registrován: 7-2005
| Odesláno Pátek, 24. března 2006 - 18:32:06 |
|
Dneska stálo šestikolo v Lupěným s nákladem směr ČT - . Konkrétně to byla 181.114 něco po 16:00. |
Garfield Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1779 Registrován: 10-2004
| Odesláno Pátek, 24. března 2006 - 20:09:12 |
|
Takže dneska v okolí Mostů mezi 16:00 a 18:00 velmi rušno: 181.126 a 181.008 postrky, dále 181.112, 183.012 a minimálně ještě jedno šestikolo
|
Garfield Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1780 Registrován: 10-2004
| Odesláno Pátek, 24. března 2006 - 20:28:56 |
|
183.013 (vlaková) a 181.126 (pk) zdolávají poslední metry stoupání těsně před jablunkovskými tunely. 181.008 se veze "dolů" na nákladu.
|
Sinar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 53 Registrován: 1-2006
| Odesláno Pátek, 24. března 2006 - 20:41:09 |
|
K náhradě šestikol v Ově mám drobnou otázku. Jsou peršingy vhodné stroje na postrky Mosty, Lideč? Co kritická rychlost 63 km/h? Vždyť ono i ucelenky s dvojičkou na čele a dnes ještě šestikolem na Pk se vlečou s rudou nebo uhlím hore kopcom sotva 50 km/h. A co případy, kdy je na čele třeba loko 771 (např. BRKS)? Peršingem to určitě tlačit nepůjde. Takže to vypadá na něco z oněch 121,2,3,130. A to že by předislokace stála prachy, jak psal Ear, by mně ani neudivilo. Však budou prachy z pronájmu šestikol, ne? |
Petr_l
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 133 Registrován: 6-2005
| Odesláno Pátek, 24. března 2006 - 20:46:03 |
|
v Lupěném toho stálo dnes hodne, kromě uvedené 181114 s Pn 60302, tam dnes stál i IC 120, Os 3710 a perlička 814/914 aj. |
Lukash
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 989 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 24. března 2006 - 20:54:05 |
|
No ví někdo kolik cca dělá ten pronájem za jednoho lamouše nebo dvě šestikačky? Lamouše mám zmapovanýho, ale kam jezdí pronajmutý šestikačky?
|
Sinar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 54 Registrován: 1-2006
| Odesláno Pátek, 24. března 2006 - 21:14:22 |
|
Rušno bylo dnes i před Dětmárkama. Od Bohumína souběžka 183.026 a 182.168. U mně jeli bohužel v těsném sledu, ale v Lutyni mohli být vedle sebe, neboť 2.168 po nesprávné už jen dojížděla na stůj na vjezdu, mezitím co slovenská 3.026 to měla přes Dětmárky skrz (do tuším stovkové odbočky) a jela tedy o poznání rychleji. Jinak včera byla 181.100 na váze v Kolíně, dnes se předávala v Olmiku a v pondělí zřejmně předávka v Calupkách!!! Do Kolína jela v noci a zpátky kolem 17. hod Zábřehem na Mor. Dal jsem ji až v Olmiku po příjezdu na snímku spolu se 181.039 LOTOSu.
|
Apollo 17 Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.54.2
| Odesláno Pátek, 24. března 2006 - 21:31:35 |
|
Ad Sinar:Co kritická rychlost 63 km/h? Vždyť ono i ucelenky s dvojičkou na čele a dnes ještě šestikolem na Pk se vlečou s rudou nebo uhlím hore kopcom sotva 50 km/h. Kritická rychlost je rychlost,kterou vyvine určitá řada s max.zatížením na daném stoupání.Protože max .tažná síla je omezená hmotností na nápravu a koeficientem adheze,kritická rychlost stoupá úměrně s výkonem lok.Není žáden problém dělat postrk řadou 163 řadě 131 která má menší výkon(i kritickou rychlost). |
Sinar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 57 Registrován: 1-2006
| Odesláno Pátek, 24. března 2006 - 21:49:39 |
|
Apollo 17: No já do toho toliko nevidím. Jen si pamatuji, že mi někdo do tohoto problému zainteresovaný vyprávěl něco o přehřívání TM při dlouhodobém zatížení velkými proudy pod touto rychlostí. Něco jako nedostatečné chlazení nebo tak něco. A co to má co dělat s hodinovou rychlostí? Ale když tvrdíš, že to klidně peršingama jde, tak nebudu proti. Jenom si tento problém rád proštuduji. Díky |
Kade
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 399 Registrován: 7-2002
| Odesláno Pátek, 24. března 2006 - 23:29:50 |
|
No i kdyby došlo k použití nesprávného pojmu , tak konkrétněji tu jde o to, že když by se hodila 163 na postrk vlaku se 2 x 771, a jel by hodinovou rychlostí pro řadu 163, tj. 66 km/h, tak pro čmeláky na max. sklonu, jaký je na stoupání za lidčí (15 promile - třída sklonu IX), při této rychlosti vychází max. hmotnost tažených vozidel plusmínus nula. Kdežto se šestikolákem, který má hod. rychlost 44 km/h už ty 771 nějakou smysluplnou tažnou sílu vyvinou, i když i v tomto případě by to (zjednodušeně) v součtu dalo jen nějakých 1 600 tun (vlak měl 2 300 t), takže i v tomto případě by musel šestikolák jet nějakou dobu pod hodinovou rychlostí, což samozřejmě nevadí (a zároveň by při ní tedy byla tažná síla čmeláků ještě o něco vyšší). Ale právě to, že v Lidči byly k dispozici v daný moment jen 163 bylo důvodem, proč bylo BRKS odkázáno samo na sebe a museli si to vytáhnout čmelákama sami na dvakrát. Jinak šestikola ve službách BRKS pochopitelně jezdí na těch výkonech BRKS které jsou pod ss dráty. Nejlepší příležitost byla v krátkodobé historii vozby uhlí po trase (Polsko-ČR-)Čadca - Haniska, teď snad občas nějaký cement mezi Lidčí a Haniskou (z/do Turni) a teoreticky snad i to jediné uhlí, které momentálně BRKS vozí na "severní" větvi, což je Povážska Bystrica. |
Vláďa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 136 Registrován: 6-2002
| Odesláno Sobota, 25. března 2006 - 12:21:58 |
|
Ad.Apollo a kritická rychlost:Tak to ani omylem. Kritická rychlost je průsečíkem krivky meze adheze a křivky maximálního výkonu hnacího vozidla v trakční charakteristice, ze sklonem a zátěží nemá vůbec nic společného. Pokud jedu rychlostí podkritickou, tak musím regulovat vykon HV tak, abych nepřekročil mez adheze neboť hrozí skluz. Při rychlosti nadkritické mohu využít plný výkon, protože skluz nemůže nastat (teoreticky). Pokud se jedná o problém tažení vlaku podkritickou rychlostí, vyplývá z nutnosti regulovat výkon HV, u ss lokomotiv klasické koncepce tedy odporovou regulací, což je vždy problém s ohledem na oteplení odporníků. U lokomotiv s plynulou regulací jakoukoli tento problém neexistuje, můžete strkat klidně 30 km/h, navíc skluzová ochrana se o regulaci tažných sil na mezi adheze postará sama. Jak jinak použít v nákladní dopravě třeba Taurus s kritickou rychlostí asi 175 km/h? |
Kade
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 400 Registrován: 7-2002
| Odesláno Sobota, 25. března 2006 - 14:04:54 |
|
Nuže tedy k odmítnutí peršinga na postrku nebyl důvod nebo by kvůli nižší rychlosti (aby ty čmeláci byli k něčemu) měl přecejen malou tažnou sílu ? Ke starší diskuzi - chápat pronájmy na BRKS jako pomstu za privatizaci je samozřejmě naprostý nesmysl, obojí jsou dlouhodobé procesy, a toto pouze jejich viditelné důsledky. Spolupráce s BRKS je důsledek cenové politiky ZSSK likvidující použitelnost železnice (pokud zrovna nevyužijete těch spedičních služeb, v nichž mají někteří členové managementu ZSSK osobní zájmy), nešlo o snahu ČD spolupracovat se soukromníkem za každou cenu. |
141037
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2 Registrován: 3-2006
| Odesláno Sobota, 25. března 2006 - 14:21:42 |
|
Sinar: Velmi pěkné |
Sare
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5 Registrován: 10-2005
| Odesláno Sobota, 25. března 2006 - 15:01:22 |
|
23.3. jsem zastihnul 181.100 v Brandyse nad Orlici kdyz jela z vahy... viz http://trainweb.cz/?search=181+100 |
Vláďa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 137 Registrován: 6-2002
| Odesláno Sobota, 25. března 2006 - 16:19:29 |
|
Ad.Kade:No viděl bych to asi tak, že problémem jsou právě 770/771, které svými parametry nejsou primárně určeny pro traťovou službu, ovšem pokud se nic lepšího nedostává....., lze jezdit i na vratech od stodoly. V případě používání peršingů v postrkové službě vidím největší problém v tom, že stav tratí na obou zmíněných relacích Mosty, Lideč je tak tragický, že zde jsou obrovské problémy s adhezí (rozválcované hlavy kolejnic, styky apod.), což vyvolává u peršingu rozhodně větší problémy, než u šestikol nejen z důvodu vyšší hmotnosti lokomotivy. A je rozhodně nepřípustné, aby postrková lokomotiva měnila tažnou - ,,tlačnou´" sílů v rozsahu 100% - 20% neustálými zásahy nestabilní skluzové ochrany na každém propadlém styku. Z tohoto pohledu sdílím plně obavu Sinarovu, že vhodná náhrada šestikol v současnosti neexistuje. |
Garfield Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1791 Registrován: 10-2004
| Odesláno Sobota, 25. března 2006 - 16:34:29 |
|
Na Mostech se už delší čas často objevují na postrcích 183 ZSCS, takže jak se zruší šestikola v Ostravě, tak postrky asi zbudou právě na ty 183.
|
Desiro
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 519 Registrován: 2-2004
| Odesláno Sobota, 25. března 2006 - 16:38:35 |
|
Platí rovnost kritická rychlost = rychlost při trvalém výkonu? Předpokládám, že ne. |
Desiro
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 520 Registrován: 2-2004
| Odesláno Sobota, 25. března 2006 - 17:06:37 |
|
Kade: A jak je nutno chápat prodej 140 a 750 ODOSu ? |
Dj_cargo Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 81 Registrován: 11-2005
| Odesláno Sobota, 25. března 2006 - 18:00:25 |
|
Kade: A jak je nutno chápat prodej 140 a 750 ODOSu ? A majitelem je skutečně ODOS? A i kdyby - ODOS se zrovna nechová jako "hodný" směrem k ZSCS. Na Slovensku je zatím jeho jediný partner BRKS... |
141037
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5 Registrován: 3-2006
| Odesláno Sobota, 25. března 2006 - 18:06:13 |
|
140 a 750 ZSSK, hlavně že budou jezdit, bude-li to po kolejích SŽDC tím líp |
Kade
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 401 Registrován: 7-2002
| Odesláno Sobota, 25. března 2006 - 18:27:57 |
|
Taktak, prodej 140/750 je zatim obestřen tolika tajemstvími, stejně jako 182 které jsou v Pars, že těžko spekulovat o nějakých souvislostech a příčinách. |
Jena
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2990 Registrován: 11-2002
| Odesláno Sobota, 25. března 2006 - 19:41:58 |
|
Garfield: v posledních letech postrky na Mostech probíhaly vždy systémem fifty:fifty. Jen průběh se lišíval - jeden GVD jezdily celý rok 1x181/2 ČD, 1x183 ŽSR, další GVD 1/2 roku mašiny ČD, druhou půlku ŽSR. Letos to vypadá na podobný průběh jen s tím rozdílem, že až v létě vyjedou opět 183, tak se s novým GVD už česká šestikola nevrátí... |
Jena
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2991 Registrován: 11-2002
| Odesláno Sobota, 25. března 2006 - 19:48:14 |
|
141037: vzhledem k tomu, že se žádnými velkými úpravami 140 a 750 ODOSu nepočítá a na slovenské koleje už nesmí (aspoň podle info, co se mě "dopluly"), tak se s nimi jinde než v ČR asi ani nebudeme moct potkat... |
Vláďa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 140 Registrován: 6-2002
| Odesláno Sobota, 25. března 2006 - 22:16:34 |
|
Ad.Jena: To co tady popisujete s postrky je jen otázkou ,,bartrového obchodu" vyrovnávka výkonů. Myslím si že v případě reálné ekonomiky je rozhodně levnější nakoupit postrkové výkony od ZSCS, než udržovat v Ostravě pár šestikol jen pro tyto účely. 140 a 750 ODOSu nepočítá a na slovenské koleje už nesmí Nechte se vysmát člověče, brejlovce pro ČMKS taky nesměly jezdit na SŽDC, vymyslel se kšeft přes ECC a kde jsou dnes. Smlouva o prodeji se uzavře s ODOSem, mašiny bude provozovat NH Trans a na Slovensku na licenci třeba BRKS a je to soudně neprůstřelné. Všichni to ví a proto to taky tak dělají. |
Zelená
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 862 Registrován: 3-2005
| Odesláno Sobota, 25. března 2006 - 22:39:09 |
|
Dnes na postrku náklaďáku v ůseku Čadca - Mosty u J. v 16:30 šestikolo 181.126. A ta 181.112 je často k vidění v Ćeském Těšíně
|
Kade
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 402 Registrován: 7-2002
| Odesláno Neděle, 26. března 2006 - 12:20:00 |
|
140 a 750 ODOSu.. taktak.. Já mám dokonce i , byť mlhavé, info, že ty brejlovci by měly být vskutku provozovány na Slovensku. Pro pobavení publika dodám, že s brejlovci ČMKS/OKD prý se to povedlo mj. taky tak, že zákaz byl smluvně vztažen na ČD, s.o. a náhle nám "nečekaně" vznikla ČD a.s. a bylo... Samozřejmě "vůle" musí být na obou stranách , těžko pujde o nějakou nepochopitelnou chybu právníka, který to sepisoval. |
Malý_hektor
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 81 Registrován: 3-2005
| Odesláno Neděle, 26. března 2006 - 15:36:29 |
|
V pátek v Jeseníku nad Odrou na nákladu 181 114. |
Jena
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2994 Registrován: 11-2002
| Odesláno Neděle, 26. března 2006 - 15:44:30 |
|
Kade, Vláďa - ono asi bude hodně záležet na tom, jak je ta smlouva o prodeji sepsána. A protože ji nikdo z nás asi neviděl, můžeme jen spekulovat. Jaká bude realita ukáže až čas. |
Apollo 17 Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.54.2
| Odesláno Neděle, 26. března 2006 - 16:59:26 |
|
Ad Vláďa:Tak to ani omylem. Kritická rychlost je průsečíkem krivky meze adheze a křivky maximálního výkonu hnacího vozidla v trakční charakteristice, ze sklonem a zátěží nemá vůbec nic společného Souhlasím s tím,co jsi napsal,protože z toho zjistíme max.zatížení na daném sklonu jak jsem psal já. Jinak polemika,zda lze,nebo nelze dělat postrky řadou 163 na Mosty,nebo Lideč je bezpředmětná,protože jinde šestikoláky nemají,postrky se jezdí řadama 230,240,363která mají obdobnou "kritickou rychlost" jako 163 a až zruší šestikoláky bude na Mosty i Lideč dělat postrk něco jiného(třeba 163). |
Kade
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 404 Registrován: 7-2002
| Odesláno Neděle, 26. března 2006 - 18:56:10 |
|
Jo, však původem debaty byl poněkud specifický případ dvou typů s dost rozdílnými charakteristikami (163 vs. 771). Nicméně realita je taková, že přinejmenším v tomto specifickém případě polemika bezpředmětná není. BRKS používá čmeláky často a že v Lidči neni k mání šestikolák jistě taky není až taková rarita. Ale ono BRKS je zvyklé tahat haldy uhlí na kopec nadvakrát. Jinak nevim jak na východě, ale třeba v úseku Zámrsk - Česká Třebová už jsou "peršingové pantografy" (163+wapky+163) docela běžné. |
A.F. Neregistrovaný host Odeslán z: 62.240.183.15
| Odesláno Neděle, 26. března 2006 - 18:58:25 |
|
Dnes stál šestikolák 181 047 DKV Ostrava v Pardubicích kolem 9 hod. se soupravou vozů Eas,pak přijížděl od Prahy nějaký Pn v čele s 122 008 a za ní rosekaná 740 558(UNIDO)u Bíliny cílová stanice kocoura Brno.Dle mého úsudku asi likvidace ve Firmě Lokomont Brno,může někdo potvrdit nebo vyvrátit! |
141001 Neregistrovaný host Odeslán z: 82.99.180.234
| Odesláno Neděle, 26. března 2006 - 19:16:32 |
|
Dnes kolem 16.00: 181.008 P6 postrky Mosty 181.047 odst. Č.Třebová 181.069 od 22.3. v Ostravě 181.084 Vsetín 45717 do Lidče 181.112 TK Třinec 90406 do Těšína 181.114 odst. Ostrava 181.115 Třinec 49758 do Bohumína 181.126 P1 postrky Jablunkov 181.150 provozní oš. v Ostravě 182.038 Řečany 60498 do Nymburka 182.071 Ostrava 60402 do Nymburka 182.072 Krasíkov 66061 do Třince 182.134 odst. Č.Třebová 182.152 D2 Kunčice 50085 do Těšína 182.168 D3 Těšín 160013 do Třinec |
Kade
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 405 Registrován: 7-2002
| Odesláno Neděle, 26. března 2006 - 19:26:19 |
|
Vláďa - ..u ss lokomotiv klasické koncepce tedy odporovou regulací, což je vždy problém s ohledem na oteplení odporníků.. A oteplení samotných trakčních motorů neexistuje ? Proč je pak i u lokomotiv s plynulou regulací uváděn v D2/1 údaj (doslova) "hodinová rychlost" ? Měl jsem za to, že to znamená rychlost, kterou lze jet nejvýše hodinu, právě s ohledem na oteplení motorů. |
Vláďa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 143 Registrován: 6-2002
| Odesláno Neděle, 26. března 2006 - 21:03:58 |
|
Ale jistě že problém oteplení trakčních motorů existuje. Ovšem trakční motory neotepluje ,,rychlost,, , protože ta na to nemá vliv. Motory otepluje procházející trakční proud, jež je závislostí tažné síly a ta spolu s rychlostí je závislostí výkonu. Pro trakční vypočty se udavá trvalý výkon HV Poo (nekonečno), který generuje trvalou tažnou sílu Foo a trvalou rychlost voo - při těchto parametrech lze teoreticky provozovat HV nekonečně dlouho. Pak jsou udávány stejné hodnoty hodinové (P60), omezující délku použití na hodinu, ovšem pouze teoreticky. Pro peršing a spol. je trvalý proud Ioo=715A, kdežto hodinový I60=750A. Ovšem kde lze táhnout nebo tlačit hodinu konstantním proudem netuše, takový provozní režim neexistuje. Proto se stanovuje otepletí trakčních motorů výpočtem pro konkrétní úseky a dovolené zátěže. Používá se Buchold - Trawnikova metoda, která funguje na principu kontroly tepelného spádu trakčního motoru. Důležitým parametrem je tepelná konstanta motoru, která u peršingu vychází na 25 minut a udává maximální dobu zatížení TM hodinovým proudem v provozním režimu (teplý stav motoru).Na základě výpočtů se pak volí technologie dopravy v daném úseku - normy zátěže pro HV, kombinace přípustných HV na vlacích, technologické přestávky pro dochlazování TM a podobně. Klasickým příkladem nechť je Jablunkov, kde se nejen připřahají postrky, ale jsou zde technologické přestávky pro vlaková HV a navíc se kontroluje elektrické mezidobí na trati. Dosti technologicky náročné, byť zřejmě úplně zbytečné, jak nás přesvědčují u BRKS a dalších extrémních dopravců. Ono převést 2000 tun uhlí přes štrbskou rampu není žádná prd............ |
Kade
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 406 Registrován: 7-2002
| Odesláno Pondělí, 27. března 2006 - 00:06:35 |
|
A nemá na to rychlost vliv ani nepřímo ? Třeba tím, že když snížím rychlost tak tedy můžu zvýšit tažnou sílu a tedy i proud ? Nejde mi o to, že bych chtěl mít za každou cenu pravdu, ale že bych se chtěl dobrat vysvětlení toho rozdílu v postrkání vlaku který má v čele 2x771. Tedy jestli to omezení tlačné síly 163 při nižší rychlosti a tedy její nevhodnost je dáno spíš jen adhezí nebo i tou rychlostí samotnou... Podivat se do SJŘ na normativy hmotnosti bych málem zapomněl, ale předpokládám, že pro ten "můj" případ míchání 163 a 771 by mi to stejně mělo být jedno, právě kvůli tomu, co bylo na začátku diskuze, tedy že takovéto max. hodnoty u tak rozdílných typů odpovídají zcela jiným rychlostem (když jsme u té štrby, tak tu mám taky hezký případ 182 + 730+740pk). Tepelná konstanta motoru - to že maximální doba zatížení hodinovým proudem není hodina, ale 25 min. je právě odlišnost teorie a praxe ? Tj. že hodinová rychlost je z nějakého teoretického výpočtu, který uvažuje na začátku studený motor, neměnný výkon/rychlost/proud/tažnou sílu a další skleníkové podmínky ? |
Mcbain Administrátor
Číslo příspěvku: 5630 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 27. března 2006 - 10:02:28 |
|
Vláďa - Důležitým parametrem je tepelná konstanta motoru, která u peršingu vychází na 25 minut a udává maximální dobu zatížení TM hodinovým proudem v provozním režimu (teplý stav motoru). Tím "teplým stavem motoru" se myslí přesně jaká hodnota? Jde o motor, zahřátý maximálním trvalým zatěžováním (trvalým proudem)?
|