Autor |
Příspěvek |
Happy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 259 Registrován: 9-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 00:02:29 |
|
třeba spojení ČB se Schwarzenau trvá 1hod a 39 min a šlo by to ještě zkrátit.Takže spojení Telč-ČB by šlo zvládnout za 2 hod přes Schwarzenau. Autobus to jede za 2 hodiny a 5 minut.Myslím ,že by to byla velmi zajímavá a pohodlná cesta |
Bkp Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1747 Registrován: 8-2003
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 00:06:33 |
|
Hmm, a kolik lidí by ho využívalo?
Kdo nemá rád RYTMUS, ten není opravdu veselý. |
|
Happy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 260 Registrován: 9-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 00:12:23 |
|
Tak když jezdí lidi v autobuse,tak proč by nejezdili vlakem???Prostě to ukončím tím,že modernizace a prodloužení budou přínosné pro kraj a jeho turistický rozvoj.Náklady po dokončení na provoz budou v celém měřítku s moderní soupravou zanedbatelné,i kdyby tam jel jeden člověk. |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 19285 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 00:12:51 |
|
To záleží pouze a jen na ceně (a samozřejmě i čas musí být v rozumném rozmezí). Ale věřím, že v případě nějaké běžné české ceny (kdo to bude dotovat??) by to bylo využívanější spojení než ta varianta z Vídně...
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org |
|
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 991 Registrován: 9-2004
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 00:13:03 |
|
Happy, proboha, zjisti si, jak daleko je to ze Schwarzenau do Telce a prestan placat. 60 km za pul hodiny po trati se smerovym vedenim jako ma ta dotcena nikdo neudela. Nehlede k tomu, ze takovy vlak by nesmel nikde stavet. Ach jo. kde si dosel na to, ze nkaldy na provoz vlaku, byt s jednim cestujicim, by byly nizke? Co plat firy, nafta, vozidlo, udrzba??? (Příspěvek editován uživatelem kubrt únor 05, 2006) |
Happy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 261 Registrován: 9-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 00:15:35 |
|
Jo ještě by vyšlo časově výhodněji spojení Jihlavy a Budějic přes Schwarzenau a Telč(po úpravě) než přes Cerekev!!Myslím tím R Plzeň-Brno(Bohumín) |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 19288 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 00:21:14 |
|
Ale kdo by tohle platil?? Kraj o tom sice pořád mluví, ale to je tak vše. Možná tam pak s remcáním přidá pár vlaků, aby se neřeklo. Nicméně stavbu platit nebude, podobně jako jiné. A už vůbec ne ty spoje přes Rakousko!
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org |
|
Bkp Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1752 Registrován: 8-2003
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 00:24:07 |
|
Jo ještě by vyšlo časově výhodněji spojení Jihlavy a Budějic přes Schwarzenau a Telč(po úpravě) než přes Cerekev!!Myslím tím R Plzeň-Brno(Bohumín) Ani omylem. Tedy pokud by to nebyla nějaká VRT úprava. I když z podobného soudku mě teď tak napadá např. R Rožmberk Bohumín - Přerov - Břeclav - Znojmo - Sigmundsherberg - České Budějovice - Plzeň.
Kdo nemá rád RYTMUS, ten není opravdu veselý. |
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 19290 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 00:24:42 |
|
Navíc vedení těch rychlíků by tudy bylo nesmyslné - jednak se 225 plíživě upravuje a hlavně by se vynechaly Počátky, Hradec, Cerekev a i zbylí cestující by jistě byli takovou trasou nadšeni
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org |
|
Dj_tisíc_sluncí Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 141 Registrován: 7-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 00:29:19 |
|
60 000 až 100 000 osob denně (šest párů osobních vlaků denně) chci věřit, že je to překlep a myslej "ročně".
...dnes večer v Klubu 19 na Kladně... |
|
Happy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 262 Registrován: 9-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 00:30:42 |
|
čb-jh-jihlava......132km a 2 hodiny 22minut čb-waidhofen a.d. Thaya-jihlava......172km a ta samá jízdní doba. A kde ste sehnal ,že se 225 upravuje??myslíte těch několik úseků upravených na magickou rychlost 60-65km/h??Jinak nevím proč R66x staví v počátkách-žirovnice....spíše ve vesnici Stojčín,když tam je tam minimální obrat cestujících?? |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 19292 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 00:36:13 |
|
Však píšu "plíživě". Upravené úseky jsou dokonce na 70 (!!!) a výhledově i více . nevím proč R66x staví v počátkách-žirovnice....spíše ve vesnici Stojčín,když tam je tam minimální obrat cestujících?? Možná tak v zimě...
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org |
|
Vladass
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1684 Registrován: 3-2004
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 00:38:17 |
|
Lidi nehádejte se. Hádáte se celej den. Už máte po půlnoci, běžte chrápat! Nic tady nevyřešíte Happy: Projekty a vize jsou krásná věc, ve svých začátcích jsem jich taky napsal na K-reportu hromadu (Kubrt by mohl vyprávět), ale nic nejde tak jednoduše. U nás jsou jiné priority než obnovovat někde nějakou trať nebo zlepšovat infrastrukturu pro turisty. Politická reprezentace o tom ráda kecá, ale nic se nedělá! Mě je 25 let, za celý můj život se na bezvýznamných železnicích vše kloní k horšímu. Vozidla jsou, až na velmi velmi řídké vyjímky, stejná, jen starší, špinavější a opotřebovanější. Z nádražích se stávají rujny. Co už jsem slyšel slibů, jak se to bude zlepšovat! Diskutujte klidně dál, ale psaním sem nic nezměníte. Musíte oslovit politickou reprezentaci, ale nebuďte zklamáni nezájmem a obecnou odpovědí! |
Bkp Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1754 Registrován: 8-2003
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 00:41:11 |
|
Happy: Nejde jen o spojení Č. B. - Jihlava, ale i Veselí n. Lužnicí - Jihlava, anebo Jindřichův Hradec - Č. B. (Něco jako když Odrou ne každý jezdí už z Prahy až do Žiliny). Úpravy: kromě 220 se chystají i výraznější úpravy 225 (Veselí - Hradec 120 km/h a pod.).
Kdo nemá rád RYTMUS, ten není opravdu veselý. |
|
Happy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 263 Registrován: 9-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 00:45:04 |
|
No ono se toho chystá a stále se nic neděje. |
Bkp Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1756 Registrován: 8-2003
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 00:50:05 |
|
No protože se děje někde jinde (nápověda: Praha, Hoštejn, Vojkovice n. Ohří, Opava, Strančice,...)...
Kdo nemá rád RYTMUS, ten není opravdu veselý. |
|
Bkp Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1757 Registrován: 8-2003
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 00:57:17 |
|
Jinak dneska už toho mám dost, takže dobrou noc všem!
Kdo nemá rád RYTMUS, ten není opravdu veselý. |
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 19293 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 01:00:27 |
|
A protože se chystají Velenice, Slavonice, ŠED atd. tak se asi jen tak dít ani nebude... Aneb když si hejtman dupnul, bylo přislíbeno rozbití prasátka nikoliv na koridor, ale drátování Velenic
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org |
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 19294 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 01:06:41 |
|
Vladass: Tady je to právě krapet jinak - tyhle akcičky jsou vymýšleny z popudu a za podpory KÚ. Bohužel je to asi stále zajímavější, než se zabývat něčím užitečnějším a hmatatelnějším. Taky budu končit, jdu se věnovat činnosti užitečnější...
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org |
|
Zelená
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 786 Registrován: 3-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 07:32:13 |
|
Martine vrátím se k Tvému příspěvku z 23:31. O značení KČT toho vím dost, sám to dělám na okresní dokonce i krajské úrovni. Je fakt že to dělají dobrovolníci za jen symbolickou odměnu a i to až po roce praxe. Ale peněz to stojí hodně - jediná směrová tabulka 150-200 Kč (a kolik je vandalů, co je ničí), plechovka barvy více něž 100 Kč, instalace směrovníku nebo mapy už jde do tísice. Je to hrazeno jednak ze zdrojů KČT ale z podstatně větší části z dotací Ministerstva pro místní rozvoj ( něco přispěje snad i Fahre - hlavně cyklostezky )a to jsou nemalé částky, které by třeba jinak mohly být použity někde jinde v oblasti cestovního ruchu.
Mám rád vlaky a koleje, nesnáším firmy ČD a ZSSK |
|
efert Neregistrovaný host Odeslán z: 194.213.43.114
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 10:27:57 |
|
Nemohl, by si hejtman taky takto dupnout o prachy na trať 200, 201, 203, 198, 194, jde mu to docela dobře, vydupávat prachy, tak proč toho nevyužít pro dobrou věc, taková trať 203,198, tam by se prachy určitě neztratily. |
Dejvice
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 540 Registrován: 8-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 10:41:28 |
|
efert: To snad ne. Než vrážet prachy do lokálek jako 194, 198 či 203, to už raději ty Slavonice nebo ten Krumlov... |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 19298 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 11:25:18 |
|
Zelená: Díky za upřesnění a doplnění. Nicméněstále platí, že to značení je vcelku marginální položka, na místě už obvykle je. V případě nově vznikjících objektů nebo oblastí se ale setkávám spíše s místním značením, které se si zajistí jiný subjekt (například místní okruh nad Pískem mělo platit město Písek). U vandalismu se dá bohužel s nárůstem atraktivity očekávat zhoršení, i když třeba značení cyklostezek (pomocí značek) bývá nejvíce likvidováno v obydlených oblastech bez ohledu na ruch (turisti si těžko budou ničit značení, které potřebují; i tací žel jsou ). Ale přijde mi to, že nově poničeného značení už pozvolna ubývá... Ale zpět k tématu, najdu jednu takovou fotku
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org |
|
Dluhonice Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.21.80
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 11:40:13 |
|
Dj. tisíc sluncí: "Proto se tehdejší doba dá srovnávat z dnešní - zvlášť, když z Kostelce do Dačic jezdilo zhruba stejně vlaků jako dnes (jaxem uvedl nahoře)": Ale pane kolego, za 65 let se hodně věcí změnilo. Srovnávat opravdu nemůžeme, už jenom kvůli naprosté změně v průmyslovém systému (některé fabriky zanikly, jiné vznikly), nebo i ve školství (mnoho venkovských škol zaniklo- nárůst dojíždění do větších sídel), nebo hospodářství obecně (kamenolomy, zemědělská velkovýroba, náročnější na dopravu, než dřívější převážně soběstační sedláci). Je to složitější než srovnat 2 jízdní řády. "Japonci patří mezi nejpovrchnější a nejtupější stádní turisty na světě": Ale přináší peníze, pane kolego, a o to jde. "A z čeho vychazejí při potenciální obnově svého úseku Rakušáci? Ti chtějí lákat Japonce kam?": To bych nechal na nich, každopádně jsou-li ochotní zainvestovat výrazně víc než Češi, potom k tomu patrně mají důvod. Také jejich tržní ekonomika a zkušenosti s turistickým ruchem jsou poněkud na jiné úrovni než u nás. Takže předpokládám, že do čistě ztrátové akce by nešli. |
Dluhonice Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.21.80
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 11:44:50 |
|
"Dobronín - Polná, výborný příklad! V sezoně 1940/41 trať 717b, sedm dvojic osobních vlaků (z toho jedna jen ve dnech školního vyučování)." Opět vedle, pane kolego! Takle si nadběhnout! Dovolím si citovat z knížky 100 let místní dráhy Dobronín-Polná, strana 41 a 42: "Vlivem změny hospodářských poměrů a omezením soukromé automobilové dopravy došlo (začátkem 40. let) na lokálce ke zvýšení přepravy cestujících, zavazadel a nákladního zboží. Ke značnému navýšení přepravy osob na lokálce došlo od nového školního roku 1940/1941. Již v šervnu 1940 byla z nařízení německých úřadů uzavřena Obchodní akademie v Jihlavě a přestěhována do Polné, kde byla umístěna do budovy dívčí školy..." Dále je popisováno navyšování vozového parku a počtu vlaků. Denně dojíždělo 200 studentů! Takže skutečně vynikající příklad, ovšem toho, že fakt nemáte pravdu s blahobytem 40. let., ale naopak začínající válečnou bídou (omezování automobilového provozu) |
Dluhonice Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.21.80
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 11:51:10 |
|
Tolik jenom uvedení páru věcí na pravou míru, dále už v tom nebudu šťourat, neboť se musím učit na zkoušku. |
Dj_tisíc_sluncí Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 142 Registrován: 7-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 12:17:26 |
|
Dluhonice: Ale pane kolego, za 65 let se hodně věcí změnilo. Srovnávat opravdu nemůžeme, už jenom kvůli naprosté změně v průmyslovém systému (některé fabriky zanikly, jiné vznikly), nebo i ve školství (mnoho venkovských škol zaniklo- nárůst dojíždění do větších sídel), nebo hospodářství obecně (kamenolomy, zemědělská velkovýroba, náročnější na dopravu, než dřívější převážně soběstační sedláci). Je to složitější než srovnat 2 jízdní řády. právě proto jsem ty jízdní řády srovnával - před 65 lety byla doba pro železnici mnohem příznivější. A přesto na trati Slavonice - Fratres jezdilo vlaků minimum. Koho tam chcete vozit dnes? Soběstačným sedlákům nerozumím. Opět vedle, pane kolego! Takle si nadběhnout! co je na tom za náběh? Těch sedm dvojic tam snad nejezdilo? Takže skutečně vynikající příklad, ovšem toho, že fakt nemáte pravdu s blahobytem 40. let., ale naopak začínající válečnou bídou takže opět doporučuji učebnici dějepisu. V případě trati Slavonice - Waidhofen jsem mluvil o území Říše. Trať Dobronín - Polná ležela na území protektorátu. Doufám, že oba pojmy rozlišujete. Ale i kdybych neměl pravdu, tak potom tedy znamená, že i ty tři dvojice vlaků ze Slavonic do Rakous byly z důvodu "vzepětí z válečné bídy", a za mírových časů tam nejezdilo už vůbec nic? "Japonci patří mezi nejpovrchnější a nejtupější stádní turisty na světě": Ale přináší peníze, pane kolego, a o to jde. a co když mi jejich peníze nestačí? Já třeba poklonkování před stádními Japonci s foťáčky a jejich jeny odmítám. Masový turismus má i své negativní stránky.
...dnes večer v Klubu 19 na Kladně... |
|
efert Neregistrovaný host Odeslán z: 194.213.43.114
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 14:51:57 |
|
Se 198 jsem to přehnal,i když mezi Strakonicemi a Volyní by tím určitě měl kdo jet, hlavně ráno a odpoledne. Ještě nedávno se zde obstojně uživila 810 se dvěma vleky(ráno a odpoledne, tak okolo druhé). Potom se mi zdá, že hodně lidu jezdí také mezi Blatnou a Strakonicemi a dále mezi Blatnou a Příbramí. Jinak aby si nemyslel někdo, že chci tyto tratě zadrátovat, chci jenom, aby se tam kde je to možné, stálo by to rozumné peníze, provedli úpravy na zvýšení rychlosti, kdyby byla 70 mezi Strakonicemi a Blatnou, tak má Bus smůlu. Je tam vůbec, kde zvýšit rychlost, třeba kdyby se tam dali pražce co se teď zkoušejí na trati 225, nějaká vyjímka na maximální ostředivé(dostředivé???) zrychlení? |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 19319 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 15:38:15 |
|
Rychlost by se dala zvýšit leckde, možná by občas stačil průjezd podbíječky. nesmí se ale zapomenout ani na soupravy, které by té rychlosti měly dosáhnout...
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org |
|
Dluhonice Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.21.80
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 15:50:16 |
|
Dj 1000: Takže se pokusím ještě jednou a naposledy vyvrátit bludy: "Co je na tom za náběh? Těch sedm dvojic tam snad nejezdilo?" Takže když se kouknete do svých příspěvků dočtete se: "Tehdy žila Říše v období maximální hojnosti (i paliva do motorových vozů bylo dost)." "Neříkám snad, že v té době jezdilo víc vlaků než dnes?" Lidé neměli auta... "před 65 lety byla doba pro železnici mnohem příznivější" skutečnost je ovšem taková, že: 1)Období hojnosti se projevilo redukcí automobilové osobní dopravy a NUCENÝM zvýšením železniční dopravy. 2)Odstavováním motorových vozů, nebo jejich přestavbou na dřevoplyn. 3)V daném případě nesmyslným denním dojížděním 200 studentů z krajského města do blízkého provinčního městečka. Tento dočasný a umělý, 2 roky trvající boom Polenské lokálky tu srovnáváte se současným zastavením provozu (z důvodu výstavby vlečky do agropodniku Dobronín a NE zdůvodu nezájmu o osobní dopravu), a tím se tu snažíte ostatní čtenáře masírovat, jak se propadla železniční osobní doprava všeobecně. Kdybych chtěl dávat podobné pseudopříklady, tak vám teda vytrhnu trať Kojetín Tovačov, kde se v létě vozí 2 až 3 ucelené vlaky po 20 vozech se štěrkem a na tom vám budu jasně dokumentovat, že oproti roku 1930 (denně tak 5 vozů s obilím, uhlím nebo řepou) vzrostla nákladní doprava o 800% Dobrý příklad, že? |
Desiro
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 432 Registrován: 2-2004
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 15:58:23 |
|
Efert: Březnice-strakonice-Volary je ZV 400 m. Takže max. 60 km/h. Zrychlení je odstředivé. |
Dluhonice Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.21.80
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 16:13:22 |
|
"Soběstačným sedlákům nerozumím.": Soběstačný sedlák si sám vyrobí hnojivo (trus od vlastního dobytku), sám spotřebuje část své produkce a zbytek prodá na trhu v nejbližším maloměstě. Ročně po železnici pošle tak 2 kravky na porážku a za to si na podzim nechá dovézt 1 vagon uhlí. Ztoho plyne, že v každé zapadlé vísce byla sem tam používaná nakládková kolej. Zemědělská velkovýroba si nechá dovézt ročně 300 vagonů hnojiva a odvézt 500 vagonů obilí nebo brambor a slouží pro 50 vesnic v širokém okolí. Místo 50 malých nákladišť máte jednu velkovlečku, z čehož plyne, ŽE DOŠLO K PŘESMĚROVÁNÍ TOKU PRODUKTŮ, MÍSTNĚ KE SNÍŽENÍ NÁKLADNÍ DOPRAVY, MÍSTNĚ NAOPAK KE ZVÝŠENÍ. Rozhodně váš názor, že když stál 1 vagon na každém druhém nákladišti, tak byla doba pro nákladní dopravu příznivější, je poněkud vedle. "V případě trati Slavonice - Waidhofen jsem mluvil o území Říše. Trať Dobronín - Polná ležela na území protektorátu. Doufám, že oba pojmy rozlišujete.": Ekonomika Říše i protektorátu byla plně pod Fuhrerovým vedením a byla podřízená plně válečnému zbrojení a minimalizací nevojenských investic. Doufám, že mě nechcete přesvědčovat o nezávislosti protektorátní vlády. Jestli bylo něco v Reichu nebo v protektorátu mělo asi stejný význam, jako jestli jsou dnes Slavonice v kraji Jihomooravském, Jihočeském nebo v kraji Vysočina. "a co když mi jejich peníze nestačí? Já třeba poklonkování před stádními Japonci s foťáčky a jejich jeny odmítám. Masový turismus má i své negativní stránky.": Tak váš osobní názor na Japonce respektuji, ale z hlediska diskuse o železnicích je to zcela "off topic" |
Dluhonice Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.21.80
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 16:20:30 |
|
Martin Z: Dobré fotky Traťová rychlost je daná taky šířkou tělesa. Pokud je širší, dá se udělat přechodnice a převýšení, pokud není místo (úzký násep nebo skalnatý zářez) musí zůstat oblouky bez přechodnic a bez převýšení s Vmax= 40 km/hod. Taky dost závisí na mostech, na kterých jsou často pomalé jízdy, takže zvýšení rychlosti na krátkých úsecích mezi nimi by nemělo smysl. |
Dj_tisíc_sluncí Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 143 Registrován: 7-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 16:32:03 |
|
Rozhodně váš názor, že když stál 1 vagon na každém druhém nákladišti, tak byla doba pro nákladní dopravu příznivější, je poněkud vedle. můj názor? Kde jsem ho vyslovil? Ekonomika Říše i protektorátu byla plně pod Fuhrerovým vedením a byla podřízená plně válečnému zbrojení a minimalizací nevojenských investic. v roce 1940 k žádnému dramatickému omezování nevojenských investic na území Říše ani protektorátu nedocházelo. Například běžela naplno výstavba dálnice Praha - Brno. Viz www.dalnice.com (aby bylo jasno, dálnice v Německu i jinde byly považovány za civilní investici. Pro přesuny vojenské techniky, nabíc hluboko v týlu uvažované fronty měly minimální význam). O zamrznutí v Rusku ani o Stalingradu neměl nikdo ještě ani tušení. Vidím, že toho o Třetí Říši a jejím fungování moc nevíte. Obecné fráze o "Fýrerovi" nestačí. Ale abysme si rozuměli - proč jsem sem dával příklad tratě Dobronín - Polná. V té době zde došlo k údajnému vzepětí provozu skrze válečnou bídu. Nedošlo třeba ke stejnému vzepětí i na trati Slavonice - Fratres? Nejsou náhodou ty tři dvojice vlaků obdoba těch sedmi dvojic do Polné? A to podotýkám, že mezi Slavonicemi a Fratres neexistovala státní hranice a kolem celé trati se mluvilo stejným jazykem. Tak váš osobní názor na Japonce respektuji, ale z hlediska diskuse o železnicích je to zcela "off topic" je stejně off-topic jako obhajování znovupostavení železniční tratě jejich masivním přílivem. Jiný argument (kromě "pilin" od známého ) tu nepadl.
...dnes večer v Klubu 19 na Kladně... |
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 19323 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 16:38:36 |
|
Japonci: Upřesním jen, co již napsal Růžový Petr. Nebylo přesně řečeno, že Krumlov turisty nechce, to by snad ani žádný zástupce města nemohl vyslovit. Prostě bylo v souvislosti s argumentem pro výstavbu přeložky tratě ČB - Linec přes Krumlov řečeno, že pro město Krumlov jsou turisté, kteří tam jedou pouze na skok, spíše přítěží a taková trať by to spíše jen prohloubila. Mají zájem o takové, co tam stráví alespoň jednu noc. To jen k těm Japoncům a jejich ekonomickému přínosu. Já do toho tolik nevidím, ale když tohle řekne jeden z radních, tak na tom asi něco bude...
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org |
|
Happy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 266 Registrován: 9-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 16:58:28 |
|
ad MZ: takového radního bych nevolil!! co má co povídat o zdroji peněz,že sou přítěží!! Vždyt i ty turisté na jednu noc se někde musí najíst,zaplatit někam vstupné a podobně!!! Ale zpět k Slavonicím.Město si to přeje,takže ví asi co chtějí.Navíc nějakej ten manipůlák by se vždycky našel.Zemědělské produkty,hnojiva,dřevo,piliny a podobně.Koneckonců telečáci maj ted 714 tak by jí aspoň pořádně využili.navíc by se dalo vozit náklady hlouběji do rakous přes "vstupní bránu" Schwarzenau |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 19325 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 17:17:37 |
|
Jak jsem koupil, tak prodávám. Zda má pravdu, či ne, nechci soudit a ponechám na ostatních.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org |
|
Kurt_mužík
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15 Registrován: 11-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 17:29:26 |
|
Samozřejmě, že má pravdu. Projdou se po náměstí, dají si oběd. Turistický byznys se dělá jinak. Po stavbě "rychlodráhy" odpadne i ten čas na oběd. Skoro stejný příklad jako čeští "řízkaři" v Benátkách začátkem devadesátek. |
Tex Neregistrovaný host Odeslán z: 62.141.24.81
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 17:33:01 |
|
Dobrý den, už je elektrifikován celý úsek Cheb-Ústí na Labem? Nebo se to ještě přetahuje diselem. Jaký je současný stav? |
efert Neregistrovaný host Odeslán z: 194.213.43.114
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 18:04:58 |
|
Možná i ta 60 by byla schopná konkurence, kdyby tam jezdilo něco ještě s větším odpichem než má 810 a samozřejmě s lepším posezem. Z idosu jsem dostal, že autobusu trvá 35 minut!!! než se do té Blatné domotá, jo okreska, po té to moc busu nejede. Možná kdyby se snažil, tak to za 30 minut dá, ale jenom za cenu, že mu lidi budou nadávat do řidičského prasete. Kolik asi stoji zvětšit ZV? |
Dj_tisíc_sluncí Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 144 Registrován: 7-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 18:15:39 |
|
Ještě jednou k historii tratí na ČM vrchovině - abysme tomu učinili zadost. Jízdní řád kkStB léto 1912 - tedy vrcholná doba jednotné monarchie, do začátku WWI zbývají ještě dva dlouhé roky. Trať 100a Wolframs-Cejl (Kostelec) - Schwarzenau. v úseku Kostelec - Slavonice 4 dvojice vlaků, v úseku Slavonice - Waidhofen a.d. Thaya 3 dvojice. Odjezdy Slavonice 8:15, 13:45 a 19:50, odjezdy Waidhofen 4:31, 11:56 a 18:50. Jízdní doba cca 1:15 minut. Tedy nic moc, ale nárokům to zřejmě postačovalo. Na trati Polná-Štoky - Polná město (odbočce hlavní trati 114) pět dvojic vlaků denně. Jízdní řád ČSD léto 1921. Tedy řekněme komplikovaná doba po 1. světové válce, nová hranice s Rakouskem. Trať 37 Kostelec-Cejl - Slavonice stabilní 4 dvojice vlaků. Ze Slavonic uvedena 1 dvojice přípojných vlaků do "Švarcenavy". Jen jedna. Na trati 36 Polná-Štoky - Polná město stabilních 5 dvojic vlaků denně. Jízdní řád ČSD zima 1949/50. Tedy začátek budování socialismu a právě spuštěná železná opona na hranici s Rakouskem. na trati 23b Celje-Kostelec - Slavonice v úseku Kostelec - Telč 10 dvojic vlaků (některé jen v pracovní dny), v úseku Telč - Slavonice 8 dvojic (některé opět jen v pracovní dny). Dál samozřejmě nic. na trati 22p Polná-Štoky - Polná město již 10 dvojic vlaků, z toho 2 pouze v pracovní dny. Asi pozůstatek bídy protektorátu... Z této analýzy historických pramenů se odvážím tvrdit, že trať Slavonice - Waidhofen a.d.T. nikdy nenabyla zvláštní důležitosti, a proto si myslím, že snahy o její obnovení jsou podloženy jen chimérickými představami o "důležité tepně minulosti". V období těžkostí (1921, 1949) nebyla v provozu vůbec nebo jen minimálně, v období relativní prosperity, jazykově jednotného obyvatelstva a bez státní hranice u Slavonic (1912, 1940) jen ve velmi chabém rozsahu. Ani vytoužení Japonci s Jihokorejcema dohromady to nezmění...
...dnes večer v Klubu 19 na Kladně... |
|
Standa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 451 Registrován: 3-2004
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 18:22:19 |
|
Tex: Není. Od prosince se jezdí nově elekricky jen mezi Karlovými Vary a Vojkovicemi, v současnosti se vesele drátuje mezi Stráží a Kláštercem. Rychlíky mají přípřež nezávislé trakce v úseku Kadaň - Ostrov. Osobní vlaky relace Chomutov - Cheb jsou v úseku Chomutov - Ostrov vedeny v sestavě 742+2*010, dál z Ostrova 242+3*Bdt. Část nákladních vlaků jezdí nezávisle Chomutov/Kadaň - Karlovy Vary, část přepřahá ve Vojkovicích. |
Tex Neregistrovaný host Odeslán z: 62.141.24.81
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 18:39:54 |
|
To: Standa Díky akorát jsem ve vlaku Cheb-Ústí tak se podívám z okýnka až nám budou dávat disel. |
Happy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 267 Registrován: 9-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 18:53:16 |
|
Ad DJ: ano ta trať nikdy nebyla stěžejní pro nějaký provoz!Takže i dnes by se jednalo o propojení lokálek a lokálkový provoz,hlavně pro turisty cca ve všední den bych řadil v nějaké stěžejní časy 2 páry sp z Jihlavy a 2-3 páry vlaků osobních z Telče(nevím kolik lidí by to využilo ve Fratres).O víkendech bych řadil 3-4 páry sp a 2 páry os.Ještě by mě zajímalo ,jak by se k tomu postavilo Obb. Jinak na os regionava a na sp...jo to je ve hvězdách(uvítal bych desiro ,malej talent,GTW). Vše by bylo za vydatné reklamní kampaně-vše by zařizovaly kraje.2 páry manipuláků by se za ten den jistě také využily cca 8 vagonů.To je o tom ,že nikdo neví výsledek:může to být propadák(o čem pochybuji),nebo to může prospět dobré věci.Náklady zas nejsou nijak přemrštěné |
Happy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 268 Registrován: 9-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 19:03:52 |
|
Nebo bych politicky zatlačil na čd(udělal bububu),aby se všemi ptostředky snažily na tuto trať přilákat cestující(na 810 přilákáte tak leda masochistu),nebo by se kraj Vysočina se službami čd rozloučil a nabídl by provoz na vysočině někomu jinému.Když mají čd na vydržování flotily úředníků a zeměstnanců,tak maj i pár feniků na udržování spojení Slavonic se Schwarzenau.Navíc Rakousko by toto nikdy nepodpořilo,kdyby to bylo tak strašně nevhodné |
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 992 Registrován: 9-2004
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 19:35:58 |
|
Rakousko by toto nikdy nepodpořilo,kdyby to bylo tak strašně nevhodné No vsak oni to (stejne jako "my") zatim podporuji jen pusou a nic nerikajicimi memorandy, ktere, jak nekdo vyse vtipne a vystizne formuloval, maji jen cenu papiru a inkoustu. Prave proto, ze na rakouske strane by ty investice byly radove vyssi nez na ceske a proto, ze pripadny efekt na cestovni ruch (kteremu neverim) by se odehraval prevazne na ceske strane, nejakym realnym (rozumej investicnim) krokum rakouske strany neverim. Samozrejme, ze "jednodenni" turisti v meste typu Cesky Krumlov jsou nezadouci. Utrati minimum penez, ale zato "zahustuji" provoz v uzkych ulickach a na zamku, ale i na parkovistich, coz znacne zneprijemnuje zivot tem navstevnikum, kteri by radi zustali nekolik dni, utratili nejen za jedno jidlo, ale i za ubytovani, pujcovnu kol, lodicek, plavecky bazen, navstivili by pametihodnosti v okoli atd. No reknete, kdo se rad "prochazi" ucpanou ulickou a tezko hleda misto v hospode? Lide o dovolene davaji prednost klidu, pohode, rekreacnim aktivitam, shonu a tlacenic maji dost doma. (Příspěvek editován uživatelem kubrt únor 05, 2006) |
Dj_tisíc_sluncí Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 145 Registrován: 7-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 19:42:48 |
|
navstevnikum, kteri by radi zustali nekolik dni no to ale právě "dluhoniční" Japonci "tři země za dva dny" nejsou. Ti jen přiletí motorákem z Prahy, šup na náměstí v Telči, pak fofrem z5 na motorák, repete ve Slavonicích a pak dál do Švarcenavy a večeře ve Vídni.
...dnes večer v Klubu 19 na Kladně... |
|
Dluhonice Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.21.80
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 20:16:15 |
|
"no to ale právě "dluhoniční" Japonci "tři země za dva dny" nejsou. Ti jen přiletí motorákem z Prahy, šup na náměstí v Telči, pak fofrem z5 na motorák, repete ve Slavonicích a pak dál do Švarcenavy a večeře ve Vídni.": Ale jémine, pane kolego, takže vy už nechtě připouštíte, že by to šlo tak rychle otočit? Pak je naše železnice opravdu na špici! To si v tom motoráku budou připadat jak v Šinkanzenu" "V období těžkostí (1921, 1949) nebyla v provozu vůbec nebo jen minimálně, v období relativní prosperity, jazykově jednotného obyvatelstva a bez státní hranice u Slavonic (1912, 1940) jen ve velmi chabém rozsahu.": Potisící: Byla by to převážně turistická doprava, tudíž by sloužila JINÉMU DRUHU ZÁTĚŽE NEŽ V DOBĚ, Z NÍŽ NEUSTÁLE Z NEPOCHOPITELNÝCH DŮVODŮ PŘEPISUJETE JÍZDNÍ ŘÁD. Tehdy tam totiž (skoro) žádní turisti nejezdili Víte co, napište mi, kolik se vozilo cisteren s naftou na ruzyňské letiště v roce 1920 (určitě to máte v tom svém historickém Kurzbuchu) a při známém poklesu dopravy odborně odhadněte, kolik se tam vozí dnes. "Nedošlo třeba ke stejnému vzepětí i na trati Slavonice - Fratres?": Nedošlo, leda že by se nějaká jihlavská škola přestěhovala do Fratres, což nepředpokládám. Nedošlo tam ke krátkodobému umělému navýšení dopravy, tudíž by tam nedošlo ani k dramatickému poklesu dopravy po navrácení k původnímu stavu. (nebýt ovšem železné opony a věcí souvisejících. |
Dj_tisíc_sluncí Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 146 Registrován: 7-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 20:30:11 |
|
Byla by to převážně turistická doprava, tudíž by sloužila JINÉMU DRUHU ZÁTĚŽE NEŽ V DOBĚ, Z NÍŽ NEUSTÁLE Z NEPOCHOPITELNÝCH DŮVODŮ PŘEPISUJETE JÍZDNÍ ŘÁD. Potisícíprvní - a to je právě ta chiméra. V České republice, natož v CZ-A pohraničí, neexistuje příklad železnice, jež by celoročně prosperovala z turistického ruchu. Natož z pofidérních Japonců. Proto se musím dívat do historie, abych si zjistil, jaký panoval na trati "normální" provoz. Když zjistím, že trať celou svou dobu balancovala na hraně existence, tak nemám důvod si myslet, že v roce 2006 tomu bude jinak. A co takhle obnovit provoz do Polné? Trať existuje, a Japoncům by tam taky bylo co ukazovat. Myslím, že Polná je z hlediska evropských dějin důležitější hnízdo než Slavonice.
...dnes večer v Klubu 19 na Kladně... |
|
Dluhonice Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.21.80
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 20:33:08 |
|
" Například běžela naplno výstavba dálnice Praha - Brno. Viz www.dalnice.com (aby bylo jasno, dálnice v Německu i jinde byly považovány za civilní investici.": Ale pane kolego, to jako myslíte vážně, že v době, kdy nebyl pro civilní potřebu k dispozici prakticky žádný benzín se stavěla dálnice pro civilní potřeby? Civilisté tam mohli jezdit leda tak na kole Kde vy na ty dedukce chodíte? Stavba dálnice byla strategickou stavbou Říše, kvůli vojenské technice bylo přikázané Němci například posílit konstrukce mostů. Veškeré práce podléhaly schvalováním přímo u Němců. (Prošel jsem velkou část pěšky včetně mostů a napsal jsem o tom seminární práci, za kterou jsem vyhrál ve studentské soutěži 5000 kč a v mezinárodním kole získal 2. místo, takže mám fakt celkem přehled) |
Dj_tisíc_sluncí Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 147 Registrován: 7-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 20:33:33 |
|
Nedošlo ano, tady se konečně shodneme. Provoz na trati Slavonice - Waidhofen stál vždycky za starou belu. Ty tři páry vlaků denně byl běžný mírový standart. K takovým "výkonům" ale železnici ve 21. století skutečně nepotřebuji.
...dnes večer v Klubu 19 na Kladně... |
|
Dj_tisíc_sluncí Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 148 Registrován: 7-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 20:36:40 |
|
Stavba dálnice byla strategickou stavbou Říše a proto ji hned po prvních neúspěších na východní frontě zastavili. Jinak všechno z té vítězné seminární práce platí. Ale pro roky 1941 a dál. Ne pro zimní sezonu 1940/41.
...dnes večer v Klubu 19 na Kladně... |
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 19332 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 20:44:29 |
|
V České republice, natož v CZ-A pohraničí, neexistuje příklad železnice, jež by celoročně prosperovala z turistického ruchu. Vážil bych slova. Nebýt turismu, tak 194 by za Kájovem nejspíš už dávno v provozu nebyla, maximálně tak do Boletic kvůli vojskům. Pro těch pár lidí kolem Nové Pece nemají koleje význam, dopadla by jako třeba 165.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org |
|
Viky_cabadaj
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 27 Registrován: 11-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 20:46:37 |
|
Stavba dálnice byla strategickou stavbou Říše je zajímavý, že v roce 1943 bylo v celém Německu dovoleno jezdit po dokončených dálnicích cyklistům a selským povozům. (V té době už skutečně benzín pro civilisty nebyl). To musely mít ty říšské dálnice skutečně obrovský význam pro Brannou moc, když dovolila takovýmhle vozidlům se motat po dálnici...
Teda Viky, ty máš ale xxxxx to víš, to musí bejt...
|
|
Dj_tisíc_sluncí Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 149 Registrován: 7-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 20:53:56 |
|
Nebýt turismu, tak 194 by za Kájovem nejspíš už dávno v provozu nebyla já mluvím o celoroční prosperitě. I když určitý příklad to samozřejmě je. Ale slavonicko není Šumava.
...dnes večer v Klubu 19 na Kladně... |
|
Dluhonice Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.21.80
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 20:57:13 |
|
" Provoz na trati Slavonice - Waidhofen stál vždycky za starou belu. Ty tři páry vlaků denně byl běžný mírový standart. K takovým "výkonům" ale železnici ve 21. století skutečně nepotřebuji.": Jenže doprava od té doby velice vzrostla (obecně). Valnou většinou sice díky automobilům, ale osobní železniční doprava vzrostla taky. Zkuste najít, kolik cestujících přepravily ČSD koncem 30. let a kolik přepravují dnes. (samotného by mě to zajímalo) Ono totiž parním lokomotivám lépe vyhovovalo jezdit 3 krát denně se smíšeným vlakem a 5. osobními vozy, motorák mohl jezdit sólo a pro přepravení stejného množství lidí to otočil třeba 8 krát, čímž se zatraktivnila přepravní nabídka. Kdyby tam jezdil v létě třeba jenom 3 krát denně a pokaždé vezl 200 cestujících jak nedaleko na Novobystřické, tak by se to vyplatilo (stejně jak se to vyplácí tam) |
Happy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 269 Registrován: 9-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 21:02:57 |
|
to není pravda!! začínám nabývat dojmu,žes tam nikdy nebyl!!Vysočina potřebuje kvalitní síť železnic a proto spojení do Rakous je více než lákavé!!Naštěstí tu je řídká sít,takže defakto neexistují lokálky z lhoty do lhoty.Vysočina jako taková má co nabídnout!! vždyt každé místo na této trati je perla!!Třešť-blízký hrad Rokštejn,Telč-UNESCO,Dačice nádherný zámek a jiné,Slavonice-nádherná architektura!! TAk mi tu doprčic nepište slinty,že není co nabídnout turistům!! Navíc ve Scharczenau je výborný železniční uzel ! od tud mohu cestovat kamkoliv! |
Dluhonice Neregistrovaný host Odeslán z: 213.192.21.80
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 21:04:37 |
|
"já mluvím o celoroční prosperitě.": Já taky. Na výlety se dá jezdit od dubna do října, v zimě na běžky... Prakticky tedy celoročně. Hotely dávají mimosezónní slevy, takže třeba důchodci jezdí v zimě docela rádi. (já teď nezkoumám movitost českého ani rakouského důchodce, ale to, že turisticky mrtvé období v atraktivních oblastech prakticky neexistuje) |
Dj_tisíc_sluncí Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 150 Registrován: 7-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 21:11:51 |
|
Ono totiž parním lokomotivám lépe vyhovovalo jezdit 3 krát denně se smíšeným vlakem a 5. osobními vozy, motorák mohl jezdit sólo a pro přepravení stejného množství lidí to otočil třeba 8 krát, čímž se zatraktivnila přepravní nabídka. už jsem to tu nejmíň jednou psal. V roce 1940 jezdily v úseku Zlabings - Waidhofen motorové vozy, tak jako na mnoha jiných tratích. Aspoň na to usuzuji z četných zastávek na znamení (Bedarfhaltestelle), uvedených v dobovém JŘ. Pochybuji, že toto bylo možné u smíšených vlaků s parní lokomotivou. Prosím rok 1940 neplést s rokem 1910. Kdyby tam jezdil v létě třeba jenom 3 krát denně a pokaždé vezl 200 cestujících jak nedaleko na Novobystřické, tak by se to vyplatilo (stejně jak se to vyplácí tam) a můžeme začít znova. Kde se tam ti lidi vezmou? (Přiletí z Japonska...) A navíc - "úzkou" nikdo nemusel stavět znova. Proto se to tam (možná) vyplácí.
...dnes večer v Klubu 19 na Kladně... |
|
Happy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 270 Registrován: 9-2005
| Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 21:13:12 |
|
Přes zimu by těch vlaků přepravující osoby mohlo být méně.Nákladní vlaky by si na sebe určitě vidělaly a mohli by krýt ztrátovost osobní přepravy mimo sezonu.Navíc tady jde jen o počáteční investici! Na trati ze slavonic do walkirchenu není žádné nádraží ,takže žádná obsluha,žádné jiné náklady na provoz!!TAm jde jen skutečně o položení kolejnic a naplánování přepravy a přeměrování nákladů |