Archiv do 12.dubna 2007

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 86.49.25.181 Odesláno Pátek, 16. února 2007 - 00:03:07       Kopírování za úplatu tam bylo (i v 80. letech), dneska si myslím je běžné spíše přinést si digitál a nacvakat si co potřebuju (neplatí se) - je to běžné ve všech knihovnách, v ÚTKD to snad také šlo. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 161 Registrován: 7-2005 Odesláno Pátek, 16. února 2007 - 08:00:22         ano digitálem šlo cvakat, ale když toho bylo moc, koukali divně. kopírování z knih před r.1945 bylo poslední dobou zpoplatńováno vyšší taxou než běžné 2 Kč. snad 7, už přesně neím. Chomutovák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 785 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 16. února 2007 - 08:49:45         Měl bych historický dotaz. V jízdních řád z 50. let se stále vyskytují mnohé (v té době už neprovozované) přeshraniční železniční tratě. Některé zahraniční pohraniční stanice jsou uvedeny navíc jako ČSD (např. Haidmüle ČSD), jiné počeštěně jako ČSD (např. Habrachtice ČSD, tj. Ebbersbach), některé jsou ale bez tohoto označení (např. Selb). Zajímalo by mě, proč některé tyto zahraniční stanice dodatek ČSD měly jiné ne. Nemohlo to nějak souviset s tím, která strana měla podle dohod zajišťovat dopravu na přeshraničním úseku? Bohužel nemám JŘ z předválečných let, abych porovnal, zda se i tam tato označení vyskytují. Díky za odpověď. BmbČ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 60 Registrován: 1-2007 Odesláno Pátek, 16. února 2007 - 18:06:41         Zdepa: To je ještě dobré, že vůbec lze byť i za vyšší cenu kopírovat. Např. v Jihočeském muzeu v Č. Budějovicích je zakázáno z obavy z poškození kopírovat stránky dobových periodik. Buď hledaný text ručně opsat, nebo ofotit. Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. BmbČ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 61 Registrován: 1-2007 Odesláno Pátek, 16. února 2007 - 18:34:01         Chomutovák: Můj názor je ten, že pohraniční stanice na území jiného státu s dovětkem ČSD znamenaly jejich personální obsazení i pracovníky ČSD (ale mohu se mýlit). Např. ve výše uvedeném Haidmühle měly ČSD stálého komerčního zástupce s jedním pomocníkem, kteří měli ve stanici i byty. Lépe pomalu jet vlakem než rychle utíkat. Myslowitz Neregistrovaný host Odeslán z: 82.113.40.1 Odesláno Sobota, 17. února 2007 - 20:45:53       Orlí spár: Na takové detaily už nestačím, to je práce právě pro tebe Ten směr Obrnice nám Metcalf dobře vysvětlil S tím obloukem staré n. - hlavní n. pochybuju že něco dělali. Pro osobní dopravu to muselo na těch několik let stačit a pro nákladní udělali obchvat hlavního - v první části ze starého n. je to vlastně předělaná spojka na nové n. s pokračováním někam k třebušickému zhlaví hlavního. Ate Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 58 Registrován: 5-2006 Odesláno Neděle, 18. února 2007 - 20:10:01         Orlí spár: Tak podle tohoto plánku by ty upravy na hl. n. v osudovém roce 1968 nemusely byt až tak divoké....Mě by zajímalo,které koleje na ,starém,byly zadrátovány.   Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 470 Registrován: 8-2004 Odesláno Úterý, 20. února 2007 - 16:21:38         Myslowitz: jo, jo, detailů je hodně . Určitě s tím něco udělat museli. To by se jinak z Mostu hlavního n. stala jen dvoukolejná zastávka s několika hodně zbytečnejma kolejema. Nehledě na to, že by každý vlak musel na chomutovském zhlaví jet přes mezikolejové spojky. Navíc se tam přepřahalo z "elektrik" na "páry" a "dýzly" (na trati 13). Taky tam dost osobních vlaků začínalo a končilo-muselo tam teda docházet k objíždění souprav-nedokážu si představit, že po příjezdu vlaku od Prahy by pak po vystoupení cestujích dojel až na ranžír nebo by "zacouval" na staré n. A představa, že tam rychlík stojí pět minut, a za ním se tvoří "kolona" 3 vlaků od Třebušic je taky nic moc Prostě se to tam muselo pořádně překopat, ale žádný "papír", který by to dokazoval ještě v ruce nemám, ale pracuje se na tom K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 471 Registrován: 8-2004 Odesláno Úterý, 20. února 2007 - 17:24:22         Ate: hezké šémátko Jenom je divně orientováno na jih. Právě tohle schéma tu "divokost" spíš potvrzuje . Průjezdné by byly akorát 2 koleje (1 a 3). Zbytek by jim musel sloužit je k hraní gorodek s vagónama . Zajímavá byla ta kolej č. 7. Tohle asi nikde jinde v ČSR nebylo. Někdy okolo roku 1936 se postavila i nová spojka přímo do moldavské tratněkdy krátce potom (neb současně) s tím zaniklo i to kolejiště (30-38). Někde v této části kolejiště (22-38) byly i dvě vlečky mostecko-litvínovské tramvaje ke skladištím ÚTD. Zaroveň tam byla i vlečka, která začínala na točně, pak úrovňově křížila ulici s kolejí tramvaje na Litvínov a v areálu podniku byla další točna. Zadrátovaný tam bylo kromě tratě na Moldavu a manipulačních kolejí prakticky všechno. Nejlepší byla elektrifikace původní trati z Oldřichova, která sloužila jenom 5 let (1963-68)...pak byla trať zrušena a nahrazena přeložkou via Bílina K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Ate Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 5-2006 Odesláno Úterý, 20. února 2007 - 19:00:10         To ano. Ale práce tam elektriky udělali i za těch necelých 5 let dost. Například Duchcovem projelo či zastavilo v letech 60. 120-140 vlaků za 12 hodin. Postrky Most - Oldřichov v elektrické režii výrazně urychlily odvoz Pn vlaků z pánve. A to bylo pro celou trať nejdůležitější. Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 474 Registrován: 8-2004 Odesláno Středa, 21. února 2007 - 21:42:41         To nepochybně. Dost pomohlo taky zadrátování trati z Oldřichova přes Osek, Louku, s.n. Herkules do Mostu . Hodně uhelných vlaků taky vyjíždělo z Mariánských Radčic-doly Kohinoor a Maxim Gorkij I. Nemáš podobných schémátek povícero ? K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Ate Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 60 Registrován: 5-2006 Odesláno Středa, 21. února 2007 - 23:16:57         Ano, tehdy ještě důl Svoboda. Pár let taky premávala Venuše( po dlouholeté odstávce těžby-kuřavka). Ony ty investice do trati, o jejímž osudu se vědělo již koncem 50. let byly nemalé. Kolem roku 1960 se hradlovaly úseky Oldřichov - Duchcov a Duchcov - Břežánky( hlásky, tedy hradla Kopeček a Vaškov), čili nová traťové zabezpečovací zařízení. Stejným rokem výstavba vjezdových světelných návěstidel v Duchcově. V Břežánkách dokonce i odjezdové, vše na ,páky,. Odtud vlečky na důl Mír( dříve Stalingrad) a Kameninu, takže se tam také nenudily( 2. výpravčí ve směně). V Duchcově se měnil i řídící přístroj elektromech. stan. zařízení(původně 2 ks. - 1. ústecký a 1. ledvický) za 1. velký. Tady se už vůbec nenudily. Jen důl Pokrok ložil 120-140 vozových jednotek za 24 hodin + sklárna Želénská+sklárna Bílinská + býv. Endischova cihelna...opravdu rachot. Vše navíc obsluhovaly lok. řady 414., které měly na starosti i obsluhu Oldřichova, Břežánek a Radčic. Tady se výpravčí nezastavil. K tomu přišla nechvalně známá duchcovská mlha a bylo vyhráno.... Bylo dost případů, že vlaková četa zastavila u vjezd. návěstidla(zejm. od Oldřichova)) a osobně zjišťovala, v jaké je poloze(samozřejmě tím, že na něj vylezli)... (Příspěvek byl editován uživatelem a.t.e..) Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 478 Registrován: 8-2004 Odesláno Čtvrtek, 22. února 2007 - 18:28:52         V roce 1960 už byl Svoboda přejmenován na Maxim Gorkij I. Ta vlečka,ač byla poměrně dost daleko od stanice,tak byla zapojena jen do 2. TK (krytá hradlem). Zajímavé informace Všude se až do zblbnutí píše, že po zrušení staré trati Most-Oldřichpv se celý úsek mezi Mostem a Duchcovem snesl-ale to není pravda. V Břežánkách zůstal zachován zhruba kilometrový úsek z dolu Mír přes bývalou stanici a po nové spojce do úpravny uhlí v Ledvicích Dle nepodložených údajů byla pár let po r.68 zachována i deelektrifikovaná a zjednokolejněná trať mezi Radčicema a Mírem, která pak spadala pod SHD. Takže se možná k tomu zjistí ještě něco nového... K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Ate Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 61 Registrován: 5-2006 Odesláno Čtvrtek, 22. února 2007 - 20:14:55         Ten Maxim je možný, já pořád žiju v 50. letech... Ta spojka ze Stalingradu na ÚUL byla, ale určitě nesloužila dlouho, na mapě z roku 1974/5 už je znázorněna jako snesená. A šachta přestala těžit asi 73. O té zachované trati z Míru do Radčice nic nevím. Študoval jsem i všemožné mapky, ale nic takového si nepamatuji. Snášet trati uměly za socialismu dokonale. Líní byly jenom na sloupy trakčního vedení, ze kterých jsou dodnes pahýly. Dodnes viditelné na úseku Radčice-Libkovice u býv Mototechny a větrací jámy a Duchcov-Oldřichov. Zůstalo i pár mostků, taky u býv. Libkovic(klenutý), v Radčicích( ten je dodnes hojně využíván, ale automobily!), Duchcovský viadukt a v Jeníkově přes Bouřlivák je zabudován v novém mostě pro přeložku. Ještě bych se vrátil k tomu Duchcovu. Zde postrky (556 - bylo jich pět) braly vodu dělaly tzv. kanál( na kolejích č. 9 a 11) a byla pro ně stanovena doba 25 minut,ale zásluhou rybníku Barbora byly hotovy za i za 20 minut, což nebylo ani v Mostě. Postrky byly kvůli spádovým poměrům trati nutné pro vlaky těžší nad 1400 tun. Po již zmíňěné elektrifikaci(1963) byly na tuto práci vyčleněny 4 el. lok řady E 469.1 . Co se týče těch plánků - něco by se našlo, ale v tom bordelu se budu hrabat tak na 1. máj.... david.benes Neregistrovaný host Odeslán z: 83.69.44.1 Odesláno Čtvrtek, 22. února 2007 - 21:03:34       Díky za zajímavé informace. Jako rodák z Liptic jsem byl již v útlém věku odsunut při likvidaci vesnice do Duchcova, kde jsem prožil celé mládí a z oblibou jsem chodíval na zpustlé staré nádraží a představoval si zdejší ruch při jeho největší slávě. Jen více a hustěji, přes moji občasnou snahu mi připadá, že podrobných informací o starém duchcovském nádraží je na netu žalostně málo. DÍKY Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 480 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 23. února 2007 - 12:07:55         Já žiju taky v 50. letech-ale ve druhé polovině Jo, jo, v tom r. 73 to na Míru skončilo. K tomu údajnému zachovalému úseku mezi Radčicema a Břežánkama-tuhle verzi podporuje i generel SHD z 50. let, ale jak to bylo doopravdy.... Taky jsem slyšel, že v 70. letech fungovala vlečka Mototechny v Libkovicích, která byla napojena přes důl Kohinoor a bývalou stanici Mariánské Radčice, ale taky jsem žádný důkaz neviděl. O těch zbytcích vím. Patky tam jsou, ale pahýly jsem neviděl (to spíš budou zbytky veřejného osvětlení a elektrifikace Libkovic). Ten silničně-železniční most v Radčiccíh je taky zajímavej Kousek nad ním je ještě jeden most-u té luftky. Tam bylo křížení s braňanskou pískovou dráhou (poté vlečka na Svobodu (Gorkého I)). Ta nadjížděla "ÚTD" po ocelovém mostě, který byl po zrušení hlavní trati spolu se zářezem zasypán. Až do roku 2003 po něm vedla vlečka k té luftce. Po jejím snesení je tam, zasypaný a zarostlý, pořád Zajímavé informace. Skoro bych řekl, že tam byla rovinatá placka, ale ono ne Předpokládám, že ty štokry se v Mostě ani v Duchcově na točně neotáčely ? david.benes: jo to byla hezká stanice Po ukončení provozu tam byl natočenej nějakej film. Nevíte, jak se jmenoval ? K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Ate Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 62 Registrován: 5-2006 Odesláno Pátek, 23. února 2007 - 20:36:42         Byl to film P. Juráčka Připad pro začínajícího kata.(Budínová,Kostelka,Landovský,Kopřiva aj.) Filmové studio Barrandov 1969.Měl bych pár fotek z toho natáčení. Nádraží bylo už tenkrát dost zarostlé. Stavědlo 1 ještě stálo. Ale i tak se se tam dost jezdilo. Sklárny, cihelna i nově budovaná svařovna kolejnic(v býv. výtopně) jely naplno. Takže slušný obrat vozů. Co se točny týče - byla ruční a štrokr by se tam asi nevešel...průměr měla 20.04 m.Taky by nebylo proč ho tam točit. V Duchcově dělal jen výše uvedené věci a pak honem rychle do Mostu pro další Pn. Točna v Mostě není v mém rajonu. A ty patky....no já jim říkám pohýly. Ale asi myslíme to samé.Posílám nějaké mapky, asi je máš, ale at se juknou i ostatní nemístní.      ...zkusím načmárat Duchcov....mám sice plán ale 180 * 40 cm...to by šlo špatně oscanovat..... Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 969 Registrován: 9-2003 Odesláno Pátek, 23. února 2007 - 23:06:29         Pěkné mapy!Jen tak dál..ta oblast je dráhařský hlavolam Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 531 Registrován: 5-2004 Odesláno Sobota, 24. února 2007 - 09:06:10         Když tu byla řeč o filmu Případ pro začínajicího kata, nemá jej někdo na VHS? Je to super film. Vše jde dokázat , stačí najít cestu. Plešoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 545 Registrován: 9-2005 Odesláno Sobota, 24. února 2007 - 12:33:41         Dovolil jsem si článeček k historii žst. Senohraby (i trati Benešov-Praha) Tady to je IV.koridor-2.etapa aktualizace 24.2.2007 M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 86.49.25.181 Odesláno Neděle, 25. února 2007 - 11:49:04       Zajímavý článek, ale pár detailů ujelo: "V úseku Praha - Benešov byly původně jen tyto stanice: Uhříněves, Strančice, Mnichovice(až 1888), Pyšely (až 1893), Čerčany." Kdyžtak Mnichovice-Stránčice a Čerčany-Pyšely. "Strážník obsluhoval i "koše" - tehdejší vjezdová návěstidla, která byla umístěna na dalších strážních domcích (...) a jeho manželka rozsvěcovala "předzvěst"." Ale no tak... dyť jste zabezpečovák. "V roce 1890 byl postaven strážní domek číslo 111..." To je nějaké divné, strážní domek 111/a byl skutečně postaven, ale taky až 1897 jako výpravní budova. Další strážní dvojdomek byl postaven nový kvůli druhé koleji až 1905. Stanice Senohraby byla otevřena až 15.7.1904. (do té doby zastávka). Zajímavější je, že v km 149,148-150,568 (tedy vlastně na místě stanice) byla v roce 1894 pravděpodobně zřízena provozní výhybna. Iiii Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1148 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 25. února 2007 - 16:28:16         Ještě k oblasti Mostecka: četl jsem, že při vybudování PDE a DBE se obě u Louky křížily mimoúrovňově a žst. Louka byla vybudována až po zestátnění obou drah. Nevíte, kde to křížení bylo? Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 484 Registrován: 8-2004 Odesláno Pondělí, 26. února 2007 - 10:29:42         Ate: slyšel jsem, že ten film nebyl ani vysílán a hned skončil v trezoru. I původní mostecké nádraží (ex. ATE) si při likvidaci zahrálo v několika filmech. Mariánské Radčice: na přelomu 50. a 60. let se vlečka dolu Kohinoor II obsluhovala 3x za 24 hod. Na vlečce byly 2 přesuvny (1 zapuštěná, 1 převýšená) a váha o nosnosti 40t. 2 vlečky byly i v Libkovicích-na jih do cihleny, na sever do keramičky. Nevíš o nich něco podrobnější (napojení do tratě, doba provozu, počet výhybek atp.) ? Duchcov určitě načmárej Iiii: jo, tak to bylo. Křížení bylo zhruba v místech dnešního (částečně sneseného) kolejiště mezi dolem Pluto a opravnou vozů. K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Ate Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 63 Registrován: 5-2006 Odesláno Pondělí, 26. února 2007 - 12:41:11         Jo. Ten Most jsem viděl v nějakém budovatelském filmu z 50. let....v plné slávě. Už nevím jak se jmenoval, ale bylo to o tom , jak hornící očekávaly příjezd nového rypadla, které se později pokoušeli vyhodit do vzduchu imperialisté. Naštěstí přivolané LM a SNB všchny postřílely ze samopalů. Ostatní filmy neznám, které to jsou? O těch vlečkách na keramu vím asi stejně jako ty, ale zkusím se zeptat jednoho vedoucího posunu v důchodu(snad ještě žije). Ta Kohinorka plnila plán na 200%Pokrok v Duchcově se obsluhoval 2x za směnu. Stalingrad nevím. Tam měly samej průser. Břežánky bych taky měl..dá-li se věřit paměti důchodce. Kdosi ze Správy tratí Most mě povídal, že v Radčicích měla šachta své stavědlo...taky se přeptám. Duchcov jsem nečmáral ale přikládám ten plán..jen tak na juknutí.Mimochodem poslední dny se ztrácejí šrouby ze staré trati trati Duchcov-Oldřichov, nevíte o tom něco???Doufám, že si neberete suvenýry.. Spíš to bude ale naše utlačovaná menšina.   Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pondělí, 26. února 2007 - 13:28:09       A ten nenápadný podjezd vpravo, to je (dosud stojící) památný "Duchcovský viadukt", kde "zlí kapitalisté" za 1. republiky nechali střílet do demonstrujících proletářů. Po 1948 komunistické poutní místo, i školní výlety se tam zastavovaly. Zbytky "pietních úprav" (před podjezdem směrem od města vlevo) jsou pravděpodobně dosud patrné. Nyní ten podjezd vlastně nikam nevede, protože hned za ním jsou (postupně opět zakládané) vytěžené povrchové doly. david.benes Neregistrovaný host Odeslán z: 83.69.44.1 Odesláno Pondělí, 26. února 2007 - 16:13:07       Ate: Za ten duchcov moc diky, na levé straně mezi tratí a vlečkou do cihelny nyní stojí rodinný dům mých rodičů. Škoda, že vlečka do cihelny už také osiřela, byl to zážitek, když nám posun jezdil 2 metry od plotu. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Úterý, 27. února 2007 - 09:18:10       Kdysi také přes cihelnu ta vlečka pokračovala dále, přes (starou) silnici k dolům, na jejichž místě je nyní prázdná obrovská jáma. Poručík_pihrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 541 Registrován: 5-2004 Odesláno Úterý, 27. února 2007 - 16:57:59         Mám dotaz Na plámku je vidět jakési drážní těleso které odbočuje jihozápadním směrem a kříží se s vlečkou do sklárny v docela ostrém úhlu. Coto bylo? Vše jde dokázat , stačí najít cestu. Mořepetr Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 67 Registrován: 3-2006 Odesláno Středa, 28. února 2007 - 21:02:04         Zajímavá stránka o výbuších lokomotivních kotlů http://de.wikipedia.org/wiki/Kesselzerknall Fýra Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 480 Registrován: 6-2006 Odesláno Středa, 28. února 2007 - 23:39:37         V Duchcově jsem byl ještě loni v říjnu se soupravou SDK...plánek je zajímavé, říkal jsem si, že to vypadá, jakoby tam kdysi byl normální provoz, ne jako vlečka :-D Ate Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 64 Registrován: 5-2006 Odesláno Čtvrtek, 01. března 2007 - 20:59:48         Cogwheel: Ano to vedla. Podle mapy z roku 1880 vedla až do Hostomic nad Bělou(šachta).Později pouze do Želének. Poručík pihrt: Byla to krátká vlečka na hlubinný důl Šťastná hvězda(Glückstern-Schacht). Těžit přestala dost brzy, tak k roku 1926. Fýra: Nevšiml sis staré výpravní budovy???   Karloslt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1406 Registrován: 2-2005 Odesláno Čtvrtek, 01. března 2007 - 23:19:55         ATE: k jakému účelu byla ta druhá budova vedle této? na té starší fotce zcela vpravo - administrativní budova? http://www.trat087.info - http://karel-loko.net - http://www.atlasloko.cz ICQ 264305638 Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 488 Registrován: 8-2004 Odesláno Sobota, 03. března 2007 - 00:49:07         Ate: tak film z 50. let neznám V sedmdesátkách se tam toho natáčelo hodně: detektivka s Adamírou (Stíhán a podezřelý-ale nádraží tam asi nebylo (?)). Pak spíš nějaké cizí (většinou americké a ruské) filmy a záběry: Na západní frontě klid, Jatka č.5 (v tomto filmu vzešla naše rodina do filmové historie-byl tam asi třísekundový záběr na mého strýce, kterak se jako německý voják občerstvuje z čutory ), Bitva o Berlín a jiné...pak taky několik dokumentačních filmů Krátkého filmu, ale i různé soukromé filmy. Z mosteckého nádraží mám i pár "fotek", které jsou "vystřiženy" právě z jednoho takové filmu. Snad se pamětník řádně rozkecá Jo, tak to bylo, šachta měla vlastní stavědlo. Ale plán na "200%" se tam plnil až tak od druhé poloviny let šedesátých-přestavba dolu (postavení fungl nového kolejiště a třídirny). To opuštěné těleso sloužilo naposled jako vlečka k nakládací stanici, do které se vozilo lanovkou uhlí z dolu Heřman. Opuštěné těleso vlevo nahoře zase vedlo ma důl Valpurga, zároveň tam bylo i překladiště z úzkokolejky, po které se vozilo vápno z vápenek u Hudcova. K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Ate Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 65 Registrován: 5-2006 Odesláno Sobota, 03. března 2007 - 12:18:40         Karloslt: Jo dá se to tak říct. Sídlil tam taky traťmistr.Později byty pro zaměstnance ČSD. Ate Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 66 Registrován: 5-2006 Odesláno Sobota, 03. března 2007 - 12:20:23         Orlí spár: Bohužel si na jméno filmu nevtpomínám, ale vysílali ho na CS Filmu tak před 3 měsíci. Snad ho budou opakovat. Ate Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 67 Registrován: 5-2006 Odesláno Sobota, 03. března 2007 - 12:20:40         Orlí spár: Bohužel si na jméno filmu nevzpomínám, ale vysílali ho na CS Filmu tak před 3 měsíci. Snad ho budou opakovat. Plešoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 557 Registrován: 9-2005 Odesláno Sobota, 03. března 2007 - 18:29:13         M.Kunt: ale pár detailů ujelo: Děkuji za připomínky. Článek jsem převzal ze zmíněného periodika, s tím, že bude doslovně. Předzvěst je jasná, ostatní předám autorce, ať si opraví kroniku. Vaše připomínky dám zítra na konec článku, abych nebyl za osla IV.koridor-2.etapa aktualizace 3.3.2007 M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 86.49.25.181 Odesláno Neděle, 04. března 2007 - 20:33:18       Za osla určitě nebudete. Onou předzvěstí (no, s tím "z" bych svého času asi letěl od zkoušky, ale ve staré literatuře jsem to tak i viděl, stejně tak semafor/Semaphore) se zřejmě myslí distanční návěstidlo. Na KFJB se používal Schönbach. Koše na FJB končili 1.10.1876. M.T. Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.40.40 Odesláno Pondělí, 05. března 2007 - 20:45:11       Zdravím , nemá někdo náhodou fotografii příhradového vodojemu , který před lety stál v Děčíně na Ulici Práce? M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 86.49.25.181 Odesláno Sobota, 10. března 2007 - 20:44:50       Bych jen chtěl upozornit na http://www.nacr.cz/C-fondy/F-pom.asp, zejména pak na http://www.nacr.cz/C-fondy/G-pomdet.asp?row=33 a také na http://www.nacr.cz/C-fondy/G-pomdet.asp?row=21 Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 175 Registrován: 7-2005 Odesláno Neděle, 11. března 2007 - 21:43:48         míro dobrý!!! já jen pro méně znalé trochu doplním - když otevřete "záznam o archiválích" rozbalí se vám vlastně inventář, který by jste v archivu (NA) stejně museli prolistovat. a pak stačí napsat mejl nebo zatelefonovat číslo krabice, kterou chcete studovat a nemusíte na chodovec jezdit jednou jen projít inventáře Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 499 Registrován: 8-2004 Odesláno Úterý, 20. března 2007 - 21:01:47         Tak to je super. Až teď jsem měl čas to pořádně prohlédnout To už abych se tam pomalu natěhoval Budou časem následovat další (GI, MŽ do 1945 atd.) ? Mmch.: jak to vypadá s tou knihovnou ČD ? K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 86.49.25.181 Odesláno Úterý, 20. března 2007 - 22:07:22       GI spíše ano, prvorepublikové MŽ ne (to by chtělo předělat, na což není kapacita; možná jen jako image - ale není čas to naskenovat), připravené je MD do roku 1957 a rozpracované jsou MD 1958-1960, MDS 1960-1963 a kolegia FMD 1971-1992 (tam je soupis, ale není to v krabicích). Všechno je běh na dlouhou trať, valí se nebo má se valit další papír (po stovkách kartonů, zvlášť z ministerstva). Priorita jsou fondy ÚV KSČ, tam jsou taky zajímavé věci. A zkuste třeba vládu http://www.nacr.cz/C-fondy/G-pomdet.asp?row=31 Knihovna - přípravy na stěhování, na můj dotaz přes "obálku" na cd.cz odpověď žádná. Více na mých stránkách (http://www.archiv.kvalitne.cz/archivy/utkd.htm) Past Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 239 Registrován: 11-2005 Odesláno Středa, 21. března 2007 - 07:04:01         M.Kunt: Děkuji za odkazy NA na archiválie týkající se železnice. Je alespoň přehled co zde je a hlavně pod jakými čísly je co uspořádáno. Pro mimopražské to ušetří mnoho času. Jen tak dál. Artaban Neregistrovaný host Odeslán z: 213.194.226.2 Odesláno Středa, 21. března 2007 - 21:53:18       Jelikož taky občas hrabu v archiváliích (chci taky něco sepsat o lok. dráhách na jihu Čech)a jako archivářka vím, kde co občas vyhledat, tak chci jen doplnit, že v NA mají ještě fond želez. stanic, jehož inventář se (podle informací pracovnic z badatelny, možná líp objasní p. M. Kunt z NA) má časem objevit na stránkách NA. Jinak v rámci pátrání po archiváliích z oblasti žel.dopr., zejména v případě historie lokálních drah bych doporučila navštívit archiv OPŘ (např. v archivu OPŘ v Plzni mají i originály koncesí na některé z lokálních drah), u starších věcí do r. 1918 však občas narazíte na němčinu, stejně tak bych nevynechala okresní archivy daného regionu+oblastní (např. i v rámci fondu velkostatků se dá leccos vyhrabat), no snad jsem nic nevynechala. Když, tak to jistě někdo doplní. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 182 Registrován: 7-2005 Odesláno Středa, 21. března 2007 - 22:10:12         jen poopravím - fond železničních stanic je "sbírka staničních kronik". všechny byly přefoceny na mikrofiše (v době skenerů !!) a budou badatelům předkládány až bude dokončen inventář. takže badatel dostavek ruličku filmu a už ne kroniku. jinak k lokálkám pokud byly s garancí země je nedostižný fond zemský výbor-železniční oddělení (někde výše na něj kolega kunt odkazuje). "podnikové" archivy u OPŘ ano, ale jen v omezené míře. je to takový miš-maš. pro daný region samozřejmě okresní archivy, kroniky,... jinak musím konstatovat, že ve fondech min.železnic i min.dopravy I,II, je daleko více zajímavých informací než co je nabízeno inventářem. inventář odkazuje v krabici na 2-3 spisy, ale těch je tam třeba 20. badatel se musí naučit pracovat s pomůckama (pomocné a spisové knihy), aby vydoloval co nejvíc (míro díky !!) M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 86.49.25.181 Odesláno Středa, 21. března 2007 - 23:33:57       Nová pomůcka ke Sbírce staničních kronik jde ke schválení, okamžitě bude na webu. Bohužel, došlo na mikrofilmování a v digitální podobě jsou zatím jen 3 ruličky/kartony (trochu moje partyzánština). Roky 1952-1953 kronik jsou v Archivu ČD, který je součástí odboru 04 GŘ ČD (OPŘ už dlouho neexistují). Pokud jde o místní dráhy, tak jedině NA (uváděný fond Železničního oddělení + Kancelář správních rad akciových společností m.d. - odtud ve skutečnosti pocházejí i originály koncesí, co jsou nyní v Archivu ČD, dále + Ministerstvo železnic Vídeň + Generální inspekce rakouských drah (plány) popř. místodržitelství (neplatí pro Slezsko, pro Moravu částečně)). Spisy okresů a obcí se většinou dublují s místodržitelstvím (až na výjimky). Okresní úřady, okresní zastupitelstva a archivy měst jsou nedostižné pro starší dobu (do 1890). Bez té němčiny a "kurentu" se do roku 1918 nedá - o co jde viz třeba na mých stránkách http://www.archiv.kvalitne.cz/jaknato/svabach.htm Louis de Mydlaque Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.13.149 Odesláno Sobota, 07. dubna 2007 - 15:54:35       Takže chápu správně,že v současnosti se staniční kroniky stále fotí a jsou tudíž nepřístupné? Docela se začínám děsit, protože v úterý se chystám na "výlet" do NA, nahrabat nějaké informace k Vyššíbrodské elektrické dráze. SM Lomoz Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.76.35 Odesláno Sobota, 07. dubna 2007 - 23:27:05       Louis de Mydlaque: Než tam pojedete, raději se informujte u někoho přímo v NA. Aby to nebyla zbytečná cesta. V roce 2004 Státní ústřední archiv uzavřel z důvodu ohrožení fyzického stavu fond Sbírka staničních kronik a tyto by měly být k dispozici už jen na mikrofiších. Otázkou zůstává zdali skutečně jsou dnes k dispozici alespoň ty mikrofiše. Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 507 Registrován: 8-2004 Odesláno Neděle, 08. dubna 2007 - 18:27:15         Dotaz na ATE: v nějaké starší publikaci (teď si nevzpomenu jaké) jsem se dočetl, že ATE provozovala na své velké vlečkové sítí, která vycházela z Mostu, i dopravu osobní (neveřejná-jen pro horníky). Měla být vedená po trase z mostecké nádraží ÚTD okolo dolu Julius II (zastávka) na důl Julius III. Dopravu platily tyto doly (státní). Nemáš k tomu nějaké další informace ? Třeba rozsah a trvání provozu, vozidla, jízdní řád atd. Neprovozovala takovou neveřejnou dopravu ATE i na jiných vlečkách ? Díky. K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Plha Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 2-2007 Odesláno Pondělí, 09. dubna 2007 - 01:03:30         Pro ATE: Ještě nedávno jsme jezdili do Mariánské Radčice na štiky. Nádraží bylo pod vodou. Nyní se rybník přesunul kousek vedle a zbytky bývalého nádraží (vč. podchodu) se zase objevily na suchu. Ate Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 82 Registrován: 5-2006 Odesláno Pondělí, 09. dubna 2007 - 11:09:52         Orli_spar: O té osobní dopravě jsem jen něco zaslechl.Ta starší publikace by mne zajímala. Takže nepomůžu, ale zkusím něco vyšťourat od kolegů. Plha: Jak se přesouvá rybník? Na to se musím jet podívat... Plha Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 2-2007 Odesláno Pondělí, 09. dubna 2007 - 12:30:54         Normálně se krapet nakloní a za pár dní je kus vedle. To bývalé Račické nádraží se taky kdysi prostě propadlo a zaplavilo spodní vodou. Ate Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 83 Registrován: 5-2006 Odesláno Pondělí, 09. dubna 2007 - 18:10:58         Ale nepropadlo se snad celé. Týká se to jen břežánského zhlaví. Ten podchod byl vpravo od staniční budovy. Ta byla trochu na kopečku.Někde tam bude starý kilometrovník s označení km...už nevím kolik. Fotky před budovy by měly být v Mosteckém museu. Jedna pracovnice to tam byla fotit. Já sám přesně nevím kdy ji zbourali. Snad místní... M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 86.49.25.181 Odesláno Úterý, 10. dubna 2007 - 20:12:55       Stavba m.d. Rakovník - Mladotice (odborně, ne šotoušsky): http://www.soapraha.cz/rakovnik/images/sbornik-2004.pdf Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1149 Registrován: 9-2003 Odesláno Úterý, 10. dubna 2007 - 21:30:19         Díky všem solidním za kvalitní příspěvky v této diskuzi.. ..pořádná mašina má kotel a komín.. Standa_blábol Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 292 Registrován: 5-2004 Odesláno Středa, 11. dubna 2007 - 08:59:08         Nalezeno v hlubinách internetu: Hledáme fotografie pro naučnou stezku 11.4.2007 Tachovský deník str. 14 Servis (kal) České dráhy SERVIS TACHOVSKA kultura.denik.cz Konstantinovy Lázně/ Občanské sdružení Spolek obyvatel a přátel Konstantinových Lázní připravuje další, v pořadí již čtvrtou naučnou stezku v okolí Konstantinových Lázních. Ta bude mapovat vývěry minerálních vod na konstantinolázeňsku a na osmikilomterovém úseku zavede návštěvníky ke známému minerálnímu vývěru Studánka lásky na Hadovce. Turisté se však na trase budou moci seznámit i se dvěma dnes již zapomenutými technickými památkami: překládací stanicí bývalé lanovky pod Břetislaví, která samotížně přepravovala a přesýpala kamenivo z kamenolomu na Hradišťském vrchu do železničních vagónů. Druhou technickou památkou je dosud zachovalé čerpání vody ze samozavodňovací nádrže pod kamenným mostem na potoce Hadovka. Z té parní lokomotivy několikrát denně nasávaly vodu do svých kotlů a jak jinak než vlastními silami – pohon zajišťoval tlak páry samotné lokomotivy. Přestože betonová a kamenná torza těchto památek dodnes stojí zarostlá v křovinách a náletech, dobové fotografie se nám však dohledat dosud nepodařilo. Proto pro nově připravovanou naučnou stezku hledáme jakékoli fotografie: 1. Lanové dráhy, která do roku 1956 svážela kamenivo z hradišťského kamenolomu na vlakové nádraží pod Břetislaví. 2. Nakládací rampy na vlakové zastávce u Břetislavi, kde se nakládalo kamenivo z lanovky do železničních vagónů. 3. Plnění parní lokomotivy vodou (tzv.zbrojení vodou) na mostě mezi Břetislaví a Strahovem na potoce Hadovka. Prosíme majitele či znalce podobných fotografií o jakoukoli informaci na telefonní číslo 724 286 058 (Jiří Kalista). Region| Západní Čechy Vidím jen výjevy... Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 512 Registrován: 8-2004 Odesláno Středa, 11. dubna 2007 - 15:51:26         Ate: já tu publikaci vyhrabu. Ona ta vlečková síť byla vůbec celá zajímavá. Ale v těch Radčicích přeci žádnej podchod určitě nebyl-matete cestující veřejnost Tam je akorát polozatopenej a zdeformovanej propustek. Kousek od něho jsou zbytky frefabrikované váhy (ještě před několika lety stála celá). Jedna známá pohlednice http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=34957 Nejzajímavější je ale stejně ten zasypaný most jižně od Radčic Znáš Führer an der Teplitz-Reichenberger Eisenbahn z roku 1901 ? K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 191 Registrován: 7-2005 Odesláno Středa, 11. dubna 2007 - 22:22:16         ad Orlí spár - o "pískové dráze" je velké množství materiálu ve fondech MŽ i v býv. PA SHD (dnes SOkA Litoměřice, pob.Most). co byla "kulometná zavážka" ?? zmiňují se o ní v zápisu RBÚ z Libkovické větrné jámy v r.1931 při schvalování úzkých lokomotiv č.I a II. (asi způsob zavážení důlního díla ??) -k PDD (PDE) potkal jsem pár zajímavostí v ČM (TPZ lokomotiv v r.1884, 1891) Ate Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 84 Registrován: 5-2006 Odesláno Čtvrtek, 12. dubna 2007 - 15:06:47         Orli_spar: No s tim ,,podchodem,, jsem taky pochyboval, ale na mapách opravdu je. A na jen nějaký propustek se mi zdá velký.Je tam zakreslen, jak zkracoval cestu z Radčic do Lomu. Jináč by museli přez stanicu či až k přejezdu u St. 1. V sobotu to zkontroluji osobně...mapy beru s sebou. Tu publikaci neznám.