Archiv do 04.října 2007

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek 810666 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 7-2007 Odesláno Pondělí, 24. září 2007 - 21:33:08         Tak tohle mě hlava nebere ... Likvidovat, to nám jde rychle. Ví někdo kolik byl reálný výtěžek likvidace po odečtení všech nákladů? Lidská hloupost je věčná, věčnější láska Canfranc Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 1-2004 Odesláno Pondělí, 24. září 2007 - 23:11:26         Zarri: Díky, i když to bylo moc smutný, neb právě před dvaceti lety jsem tam vedl jednu z akcí KŽC... Zarri Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 6-2006 Odesláno Pondělí, 24. září 2007 - 23:21:04         Ďáblova osmsetdesítka: Výtěžek mi opravdu znám není, ale myslím, že likvidaci zajišťovala jedna z nejlevnějších firem vůbec... Canfranc: Byla to nádherná trať a ta krajina okolo... 810666 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 7-2007 Odesláno Úterý, 25. září 2007 - 08:13:51         Zarri: právě proto by bylo docela zajímavé vědět "výtěžnost". Na tuhle akci bych se díval o dost jinak, kdyby se jednalo o obyčejnou vlečku do fabriky, o níž nikdo neměl zájem, ale tady to bylo jinak. Já vím, někdo na mě vychrlí, jaké tam byly potřeba investice, ale myslím si, že kdyby se chtělo, tak by to šlo. Navíc když vidím jaké obrovské kraviny se podporují z různých fondů EU, tak mi neříkejte, že by se časem prostředky nesehnaly a zatím nemohla trať sloužit jako velodráha. Fakt mě to hlava nebere ... Lidská hloupost je věčná, věčnější láska W. Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.46.205 Odesláno Úterý, 25. září 2007 - 11:59:43       810 : Kolik byl výdělek Vám může být celkem jedno, pokud vím, tak ta dráha byla v majetku soukromé firmy. Všeobecně se však tyto práce vyplatí. Cyrda Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 5-2007 Odesláno Úterý, 25. září 2007 - 18:50:57         Jezdí se ještě do Uhřic s kotlema? Milanisko Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 313 Registrován: 3-2006 Odesláno Úterý, 25. září 2007 - 20:03:23         letos od března ne čeká se na nový GVD zda si firma objedná dopravu nafty po kolejích krásné Ždánky Petan363 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 49 Registrován: 8-2007 Odesláno Úterý, 25. září 2007 - 20:25:49         A nastává zle na ,,Ždance" ... Jestli si ta firma neobjedná dopravu,tak bych řekl,že už se nebude jezdit ani z Čejče do Uhřic a tím zkončí celá doprava na této trati.Ale to je jen můj názor. mluvil jsem s jedním fírem co tam jezdí a říkal,že to nebude mít dlouhé trvaní,protože se tam toho vozí málo a je jen otázka času,kdy to bude vozit kamionová doprava... Iša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 4-2007 Odesláno Úterý, 25. září 2007 - 23:54:16         Ta firma MND si nejen dopravu objednává u ČD,ale ji také spoludotuje protože ČD se údajně nevyplatí pro tak malou zátěž tam vypravovat 742. Hools Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 217 Registrován: 4-2007 Odesláno Středa, 26. září 2007 - 10:20:27         Hmmmm....chudák Ždánka..... Nemá někdo fotku s posledním nákladem nafty v Uhřicích?Díky Tom_tužín Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 453 Registrován: 6-2005 Odesláno Středa, 26. září 2007 - 22:32:44         Iša: Neřekl bych, že zátěž je na jednu 742 tak malá, když prý v dobách naftové slávy musely být manipuláky sváženy do Klobouků snad po 3 vozech kvůli normativu mezi Klobouky a Uhřicemi- jedna 742 tam prý víc neuveze (stoupání přes 20 promile) Vlaky, kde počet cestujících každý den převyšuje ve většině trasy počet míst k sezení, by MĚLY PŘIJÍT O VEŠKERÉ KRAJSKÉ NEBO STÁTNÍ DOTACE! Cestující nejsou brambory, vlak není tramvaj a do kupé se 8 lidí nevejde, aniž by byli jak čuníci v chlívku Iša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 48 Registrován: 4-2007 Odesláno Středa, 26. září 2007 - 23:05:29         No to snad v dobách té slávy.Pokusím se pozeptat jak to bylo letos.Jen co sem se dozvěděl zě si prostě MND musely připlatit. Blofeld Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 352 Registrován: 5-2006 Odesláno Čtvrtek, 27. září 2007 - 11:38:47         O posledním nákladu uhřické ropy nevědeli možná ani ti, co ji vezli. V té době už to byla velké mizerie a občasné jízdy. "Poslední" je relativní výraz - vzpomeňme dobovou anekdotu: - Soudruhu, proč jsi nebyl na posledí schůzi ? - Kdybych věděl, že je poseldní, tak bych určitě přišel :-) No a k té normě: z palice to nevím, ale z Uhřic do Klobók bratru 350 tun, takže i 5 ložených kotlů (qůli únosnosti asi loženy na 18 t/nápravu). Stoupání z obou stran je 24 promile. A to svážení po částech ? stejně se odvezly 3 - 4 vozy přes kopec a pak zpět, mezitím se doplnily ty další přistavené prázdné, následně zapřeženy, odvezeny, v Klobókách skuplovány a odvezeny do civilizovaných končin. Iša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 50 Registrován: 4-2007 Odesláno Pátek, 28. září 2007 - 19:22:57         Foto ještě při zajíždění do Uhřic   Hools Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 221 Registrován: 4-2007 Odesláno Pátek, 28. září 2007 - 19:53:39         Iša:Supr!Díky! Tom_tužín Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 454 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 28. září 2007 - 22:16:26         Blofeld: Mám pocit, že ne 18 tun na nápravu, ale jenom 16, proto taky na trati jezdily jenom 735 a posléze 742. Nic těžšího tam asi nikdy nemělo přechodnost. Vlaky, kde počet cestujících každý den převyšuje ve většině trasy počet míst k sezení, by MĚLY PŘIJÍT O VEŠKERÉ KRAJSKÉ NEBO STÁTNÍ DOTACE! Cestující nejsou brambory, vlak není tramvaj a do kupé se 8 lidí nevejde, aniž by byli jak čuníci v chlívku Blofeld Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 353 Registrován: 5-2006 Odesláno Sobota, 29. září 2007 - 12:42:51         Tom-tužín: ono je ale třeba rozlišovat mezi maximálním přípustným nápravovým tlakem hnacích vozidel, nadto vyvíjejících tažnou sílu a nápravovým tlakem vozidel tažených. V tom bude asi krapičátko rozdílek - a nejde jen Ždánku. Jinak souhlas, podle starých tabulek tam směla pouze hnací vozidla z max. VI . skup. přechodnosti podle svislých účinků na žel. svršek a mosty - do 16 t/nápr. Vozidla ze VII.sk. (730/731 či 850/851) už by měla holt smůlu. Tom_tužín Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 456 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 30. září 2007 - 21:21:24         Blofeld: Tak to jo, myslel jsem, že nápravový tlak se bere stejně bez ohledu na to, jestli je to vozidlo hnací nebo tažené. Předpokládal jsem, že i od obyčejného podvozku běžného nákladního vozu vznikají jak vodorovné síly podélné (brzdění), tak i příčné (boční rázy), ale nikdy jsem to nijak nestudoval, takže máte asi lepší informace. To mě překvapilo, že by tam nemohla jet 850tka. U Sergeje nebo Čmeláka bych to pochopil, ale lehký motorák... Ať je to jak chce, mám tušení, že už je to stejně prakticky jedno.... Vlaky, kde počet cestujících každý den převyšuje ve většině trasy počet míst k sezení, by MĚLY PŘIJÍT O VEŠKERÉ KRAJSKÉ NEBO STÁTNÍ DOTACE! Cestující nejsou brambory, vlak není tramvaj a do kupé se 8 lidí nevejde, aniž by byli jak čuníci v chlívku Steamer Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 253 Registrován: 1-2007 Odesláno Pondělí, 01. října 2007 - 17:42:53         O posledním nákladu uhřické ropy nevědeli možná ani ti, co ji vezli. V té době už to byla velké mizerie a občasné jízdy. Uhřická stáčírna je už jen záložní, která je udržována pro případ nouze. Hools Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 224 Registrován: 4-2007 Odesláno Pondělí, 01. října 2007 - 18:10:34         Steamer:Se omlouvám,ale nejsem místní,tak musím říct,že nerozumím.... Steamer Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 254 Registrován: 1-2007 Odesláno Pondělí, 01. října 2007 - 18:29:26         Hools: No místo tahání ropy na vagónech ji čerpají ropovodem a stáčírna v Uhřicích se stala zálohou pro případ nějaké poruchy/havárie na ropovodu. Tom_tužín Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 457 Registrován: 6-2005 Odesláno Pondělí, 01. října 2007 - 19:32:43         Steamer: V takovém případě je ovšem otázkou, jestli budou SŽDC ochotné tu trať udržovat jako záložní, třeba několik let s nulovým provozem jenom proto, že by teoreticky po ní ještě někdy mohl projet vlak při poruše ropovodu. Očekávám že ne, tudíž buď si ji převezmou naftové doly a budou si ji udržovat jako vlečku na svůj náklad, což neočekávám, protože to se jim vyplatí raději si držet v záloze pár autocisteren, nebo..... Vlaky, kde počet cestujících každý den převyšuje ve většině trasy počet míst k sezení, by MĚLY PŘIJÍT O VEŠKERÉ KRAJSKÉ NEBO STÁTNÍ DOTACE! Cestující nejsou brambory, vlak není tramvaj a do kupé se 8 lidí nevejde, aniž by byli jak čuníci v chlívku Klv Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 206 Registrován: 6-2006 Odesláno Pondělí, 01. října 2007 - 22:33:17         Jedna vzpomínka na trať Aš - Selb-Plössberg:   (Omluvte prosím kvalitu, je to scan přímo z diáku.) Belinea Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 206 Registrován: 2-2005 Odesláno Pondělí, 01. října 2007 - 23:40:50         Přikládám fotečky z mého včerejšího výletu na nejzápadnější lokálku v České republice, tj. do konečné stanice tratě 148 Hranic v Čechách. Nebudu se o tom moc rozepisovat, snad jen řeknu, že všechny fotky pochází z 1,5km snesené tratě v úseku žst. Hranice v Čechách - státní hranice. Jelikož ten jeden jediný vlak co do této stanice jezdí, má pobyt jen něco málo přes deset minut, využil jsem nedělního autobusu z Aše ve 13.15h do Hranic a tak mi zbyl čas na focení malé části tratě do německého Adorfu. Kdo se chce o této trati dozvědět více, ať nahlédne zde: http://tram.rusign.com/cz/hranice-adorf.htm Jinak v častých zářezech bývalé trati jsou popadané stromy, k vidění je mnoho pražců, nikoliv však kilometrovníky nebo zbylé torza návěstidel nebo něco tomuto podobného. V jednom místě je znatelné, že byla trať úmyslně v době války zasypána, v tomto místě vyčuhuje i pár metrů kolejnic. Zpět jsem odjížděl vlakem v 16.41h, ve kterém sedělo přibližně 35!!! cestujících, hlavně mladých děvčat jedoucích do Chebu a Plzně do škol. Více na přiložených fotkách:               A teď fotografie z míst, kde už desetiletí neprojelo nic...                                   Zeleznicni Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 4-2007 Odesláno Úterý, 02. října 2007 - 11:20:40         Pekne fotky, taky se tam chci vypravit, je to tam uplny konec sveta. Jak dlouho asi trva cesta od nadrazi na st. hr. a zpet? Je st. hr. oznacena? Hools Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 225 Registrován: 4-2007 Odesláno Úterý, 02. října 2007 - 11:44:15         Steamer:Jo takhle...díky za vysvětlení.... Majkl007 Neregistrovaný host Odeslán z: 89.176.5.207 Odesláno Úterý, 02. října 2007 - 14:23:40       Belinea: Pěkná fotoreportáž . Taky jsem byl v Hranicích v Čechách, ale jen na otočku, právě tím jediným vlakem z Chebu a zpět. A k mému překvapení mě až na tento snad nejodlehlejší bod české železniční sítě dovezla Regionova! To jsem docela Ale bylo to ve všední den, takže vlak téměř prázdný, tam jsme přijeli asi tři a zpátky jsem až do Aše města jel úplně sám. V žádném případě nejsem zastáncem rušení lokálek, ale v tomhle případě mi ten jeden pár vlaků za den připadá úplně zbytečný. Ať toho tam jezdí buď víc, a nebo nic! Tady je ta ReNova na konci světa:   Milanklewar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 221 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 02. října 2007 - 16:33:31         Jestli se nepletu.tak část tratě v úseku Hranice v Čechách-státní hranice sloužila nejdříve na odstavování vozů a potom byla snesena.A to vše po únosu rychlíku 63 do Německa po této trati. Belinea Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 207 Registrován: 2-2005 Odesláno Úterý, 02. října 2007 - 20:25:05         Zeleznicni: Trva to tak okolo dvaceti minut, ale pokud si prohlizis zbytky trati apod, je potreba tomu dat tak dvojnasob casu. Statni hranice oznacena neni, je tam bila tycka, na ktere asi byla cedule, ale jiz neni. Ale pri kouknuti do mapy je to presne v miste "hranicniho" potoka, resp. tunelu pod naspem trati, viz zde: https://www.k-report.net/discus/nahledy/092293.jpg Ja bych dopravu nerusil, pripadne omezil jen na vikendy, ale casteji. Ale od vlakvedouciho mi bylo receno, ze starosta Hranic vlak do obce NECHCE a ze od prosince zrejme nevyjede ani jeden par jako je tomu nyni. Je to pruser, ale ta trat je nadherna. A docela i svizna, kdyz nepocitam ty desitky na vsech prejezdech... Jnd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1578 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 00:33:51         Unos rychlíku 63 ?? Nejaký věčí info by nebylo ?? Quex Administrátor Číslo příspěvku: 4489 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 08:03:03         Jnd: To je ten známý případ s únosem vlaku až do Adorfu v roce 1951. Výpravčí v Aši, který byl domluvený s pomocníkem strojvedoucího, odpojil vlakovou brzdu, aby nikdo nemohl vlak zastavit např. stržením záchranné brzdy, nastoupil na lokomotivu a strojvedoucího držel v šachu pistolí, aby nezastavil v Hranicích a pokračoval dál. Vlak pak prorazil spíš symbolickou dřevěnou závoru přes koleje (žádná výkolejka apod. tam tehdy nebyla) a bez problému zastavil až v Adorfu. "Doba střelců neminula. Přesvědčím Vás o tom. A nejen Vás!" Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1020 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 08:25:36         Quex: Tak teď jsi to vše pěkně pomotal........ Vlak byl rychlík Praha - Aš. Vlak nezastavil v Aši, ale už v Hazlově, kde bylo po zastavení vlaku provedeno vypuštění vzduchu z brzdových válců a to u každého vozu. Důvod byl jediný - bylo potřeba zajistit, aby při stržení záchranné brzdy nedošlo k vypuštění vzduchu z potrubí a vlak nebyl zastaven dříve nežli bylo potřeba. Zároveň takový úkon neznamenal, že soupravu nešlo zabrzdit z lokomotivy. Zastavení v Hazlově ( tam vlak běžně nestavěl ) osádka vlaku vysvětlila tím, že byly problémy s brzdou. Po odjezdu z Hazlova vše až k Aši vypadalo jako vždy, tj. normálně, vlak před nádražím lehce přibrzdil, na nádraží ovšem zrychlil, projel nádraží, na hranici přerazil dřevěnou závoru a pokračoval do Selbu - Plössbergu, kde svojí jízdu ukončil. Trať z Hranic do Adorfu už byla v té době nesjízdná ( na konci války byl zničen most u Adorfu ), navíc do Hranic rychlíky nejezdily, navíc to byla to místní dráha. Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1021 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 08:36:32         Ještě dodám, že také by těžko rychlík končil na místním mininádražíčku v Aši ( odkud se jezdí do Hranic ), když mohl pohodlně zajet na druhou stranu budovy do "velkého" nádraží s dostatečnou délkou kolejí. Milanklewar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 222 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 08:50:42         Svého času všla kniha pod názvem: Zastavte rychlík č.63.Byla spíše reportáž o přípravách a provedení únosu.Ten rychlík tenkrát končil v Aši,ale měl pokračovat jako osobní vlak do Hranic.Aspoň tak to bylo uvedeno v knize.Podle ní se z Německa vrátil první topič,který se ukryl v dýmnici vyhaslé mašiny a využil toho,že Němci soupravu vraceli dříve než cestující,kteří nechtěli využít tehdejší pohostinosti západu. Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1022 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 09:06:46         Milanklewar: To je nějaké divné, viděl jsem i fotky s tímto vlakem focené v Selbu, takže ty Hranice jsou nějaká zavádějící divočina. Spíše to bylo asi tak, že část lidí jedoucích rychlíkem do Aše měla zájem dále pokračovat osobním vlakem na Hranice. Chtělo by to porovnat s platným jízdním řádem z té doby, zda vůbec nějaké přímé vozy do Hranic od rychlíku Praha - Aš jezdily. Nějak se mi to nezdá, v knihách jde mnohdy o trochu něco jiného, než o fakta. Milanklewar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 223 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 09:14:50         Kniha vyšla v Roce 1969 v edici Magnet.Měl jsem jí svého času doma.Určitě fakta byla upravená tehdejší normalizační době.Jako školák jsem po skutečnostech nepátral.Možná by bylo dobré uvést některé věci na pravou míru.Možná,že v pozdější době vyšla znova s jinýmy fakty,ale to už nevím. Viajero Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 116 Registrován: 10-2005 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 09:49:38         S ohledem na to, že tento případ byl v poslední době několikrát vytažen na světlo, rekonstruován z dochovaných archiválií a vyšel i rozhovor s organizátorem dovolil bych si rekapitulovat: 1. Vlak byl osobní zastávkový, složen z několika vozů pokračujících od pražského rychlíku, tažen lokomotivou ř. 365.0 (019??) 2. K manipulaci s brzdami došlo v Hazlově. 3. Organizátor byl chebský (?) výpravčí, který se vezl na lokomotivě, s ním byl dohodnut strojvedoucí. 4. Vlak projel hranice skutečně do Selbu, existují dokumentarní fotografie z této stanice hojně publikované v západních novinách. 5. Vlak byl kromě lidí seznámených se záměrem, či jejich rodinných příslušníků obsazen běžným pasantem (školáci apod.), někteří využili možnosti zůstat ve svobodném světě, většina se vrátila (jak někteří vzpomínali, neradi). 6. Topič byl asi dost uvědomělý, rozhodně nepobýval v Německu v dýmnici (romanticky znějící blábol hodný doby vzniku uváděné publikace), to by umřel hlady, protože stroj se vracel v řádu týdnů. Využil možnosti, že se mělo za to, že jde o selhání brzd a pro vlak byla vyslána náhradní lokomotiva, na níž se mu podařilo nepozorovaně dostat a vrátit se. 7. Státní bezpečnost rozpoutala po tomto ujetí vlaku velké represe a přinejmenším tam byly obrovské tresty na svobodě ve vykonstruovaných procesech. Pro mne to byl snad nejúžasnější příklad úspěšného a přitom nenásilného vzdoru a úprku z nejhorších dob tehdejšího režimu. Mimo jiné celý příběh podvakráte zpracoval spisovatel Cílek. Zatímco publikace vydaná před r. 1989 je ideologicky správně, tak publikace vydaná v 90. letech týmž autorem je taky ideologicky správně Nemusím asi dodávat, že návzájem se to ideologicky naprosto vylučuje Milanklewar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 224 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 10:09:03         Děkuji za uvedení faktů.Ono hodně publikací před rokem 89 zabývajících se pokusy,ať úspěšnými nebo neúspěšnými,o překročení státních hranic směrem na západ,bylo ideologicky upravováno. Pavel_reiser Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 537 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 11:14:58         Ad útěky přes čáru, mě velice zaujal pokus prorazit dráty na jižní Moravě podomácku vyrobeným "tankem" na podvozku Š100, který ztroskotal na poruše převodovky ještě před hranicí (asi 70.léta, vozidlo by snad mělo být v nějakém muzeu u Břeclavi) a pak ten, kdy se asi dva nebo tři lidi pokusili překonat hranici po zemnícím vodiči vedení vysokého napětí za pomoci speciálně samodomo vyrobených závěsných vozíčků a povedlo se (konec let osmdesátých) Jnd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1582 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 11:16:22         Dík za info. Za svých 26 let jsem se to dozvěděl poprvé..... Tož budem se těšit až o tom někdo natočí film:o)) Oldcerry Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 309 Registrován: 7-2007 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 11:24:12         Jnd: film respektive reportáž jsem už někde viděl..myslím že to bylo v pořadu Na vlastní oči a nebo jak uvádí pan Hutka na čt1..o útěkách přes železnou oponu Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1023 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 11:24:41         Viajero: Obě publikace mistra Cílka bych si rád přečetl a porovnal........... Docela by mne zajímalo, která publikace je více překroucená. Sranda by byla, kdyby si obě přečetl i organizátor celé akce. Nedovedu si představit jeho údiv.......... Tomášk Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 890 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 11:25:46         Zpracování ČT viz zde: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10095467107-pribehy-zelezne-opony/ Tuším, že reportáže vycházející z jednotlivých dílů otiskla i MFDnes, potažmo iDnes, ale ruku do ohně bych za to nedal. Oldcerry Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 310 Registrován: 7-2007 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 11:29:11         Jnd: dej si do vyhledávače "vlak svobody " a je tam spousty odkazů... Rudolf 33 Neregistrovaný host Odeslán z: 195.22.42.147 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 12:08:34       Jo a jen blbec by utíkal do Adorfu. Tam totiž byla NDR..... Bobo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6584 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 12:57:24         já četl pro změnu knížu "rychlík do selbu" autora nevim, vydáno za ksč. moc ideologie tam nebylo, spíš popis, jak se na to kdo připravoval a tak. fíra si nachal 365.0 otočit komínem napřed, pravidlo bylo opačně. jinak domotankem někdo zdrhnul už v snad v 50-60. letech, nedávno (+-rok) to bylo v TV. a třeba výpravčí v břeclavi prej zdrhnul tak, že šel vyplácačkovat vídenskej rychlík a pak do něj skočil. kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ Quex Administrátor Číslo příspěvku: 4491 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 14:44:49         Bram: Jasně, byl to Selb a ne Adorf, to mi nějak ujelo... Rudolf 33: Jo a jen blbec by utíkal do Adorfu. Tam totiž byla NDR..... No a co jako? Do roku 1961 byly hranice se Západním Berlínem otevřené, takže dostat se do NDR znamenalo prakticky volný průchod na Západ. Navíc do roku 1968 měla ČSSR s NDR vízový styk a do roku 1966 byly hranice s NDR střeženy tzv. vojskovým způsobem, tedy stejně jako s Rakouskem a SRN, včetně hraničního pásma a působení Pohraniční stráže (jen ŽTZ se nezavedlo v takové míře). "Doba střelců neminula. Přesvědčím Vás o tom. A nejen Vás!" Viajero Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 118 Registrován: 10-2005 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 15:11:39         ... takže dostat se do NDR znamenalo prakticky volný průchod na Západ. ...to myslíte v kontextu popisovaného ujetí vlaku vážně??? Ať si lze myslet o Mašínech cokoli, fakt je, že hranici přešli nenásilně a snažili se být nenápadní. Jak to s tím volným průchodem vypadalo, je dostatečně známo. Quex Administrátor Číslo příspěvku: 4492 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 15:22:58         ...to myslíte v kontextu popisovaného ujetí vlaku vážně??? Ne, to myslím obecně. Kdo se dostal do NDR, mohl se už dostat volně na Západ. Po Mašínech už se usilovně pátralo před tím, než se vůbec dostali do NDR, takže je jasné, že jim byla horká i tamní půda. Právě proto ještě v 60. letech vycestovat do spřátelené NDR nebylo vůbec jednoduché. "Doba střelců neminula. Přesvědčím Vás o tom. A nejen Vás!" Viajero Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 119 Registrován: 10-2005 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 16:05:01         Po Mašínech už se usilovně pátralo před tím, než se vůbec dostali do NDR, takže je jasné, že jim byla horká i tamní půda. Off topic Ale kdepak, žádnej socialistickej Interpol, ani policejní spolupráce na začátku nebyly. Prostě je práskli němečtí bdělí dříve i později Genossen a Genossinen bdělé východoněmecké policii. O koho přesně jde se zjistilo, až když chytli Janatu a Švédu. Ale to je jedno a nezaplavelujme tím dále diskusi. Jezisek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 297 Registrován: 4-2004 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 16:11:41         Quex: nene, hranice NDR a NSR byla střežená, jinak by spousta občanů NDR prchla v náruč zlého Německa (ti, co za války nestříleli do vzduchu). Docela dobrá demonstrace, jak to mám v mysl je berlínská zeď. Vlak svobody ujel přes Aš a poté se začalo realizovat spousta opatření. Třeba se zastavovaly náklady na hranici a propíchavalo se uhlí apod. Ten výpravčí v Břeclavi to tak opravdu udělal a nazpět poslal čepku a výpravku. No a od těch dob to musel peróňák obcházeti neb jim pohrančník zadrátoval branku mezi 1. a 2. nástupištěm... http://www.kromerizske-drahy.com/ Quex Administrátor Číslo příspěvku: 4495 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 16:41:09         nene, hranice NDR a NSR byla střežená, jinak by spousta občanů NDR prchla v náruč zlého Německa (ti, co za války nestříleli do vzduchu). Docela dobrá demonstrace, jak to mám v mysl je berlínská zeď. Umíte číst?! Píšu o hranici mezi NDR a Západním Berlínem, která byla až do 13. 8. 1961 volně prostupná. V 50. letech žádná berlínská zeď ještě neexistovala. "Doba střelců neminula. Přesvědčím Vás o tom. A nejen Vás!" Trolleybus Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 862 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 20:48:23         Píšu o hranici mezi NDR a Západním Berlínem, která byla až do 13. 8. 1961 volně prostupná Přesně tak, stačilo kupříkladu nasednout do metra, "zapomenout" vystoupit ve východním sektoru a přejet do západního... Kdo se ve sporu odvolává na autoritu, bere si na pomoc paměť a ne rozum. Leonardo da Vinci Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 595 Registrován: 8-2004 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 21:55:09         Navíc do roku 1968 měla ČSSR s NDR vízový styk a do roku 1966 byly hranice s NDR střeženy tzv. vojskovým způsobem, tedy stejně jako s Rakouskem a SRN, včetně hraničního pásma a působení Pohraniční stráže (jen ŽTZ se nezavedlo v takové míře). To poválečné střežení hranice s NDR (převážně v krušných horách) je (teda aspoň pro mně) velkou neznámou. Na netu jsem k tomu prakticky nic nenašel. Někde jsem četl, že to vojenské střežení s "drátama" bylo jen do roku 1961 (od kdy vůbec byly dráty mezí NDR a NSR, taky 1961 ?) Na současných leteckých ortofotomapách jsou zbytky ŽTZ zrušeného v 60. letech stále leckde patrné. K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Rudolf 33 Neregistrovaný host Odeslán z: 195.22.42.147 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 22:10:32       quex: Pletete si pojmy s dojmy. Mezi ČSR,event. ČSSR a NDR nebyl nikdy vizový styk (t.j. ani před 1968).Problém byl v tom, že běžný občan , který chtěl cestovat do NDR nedostal cestovní pas, ale tzv. cestovní doložku k občanskému průkazu. Na tu mohl překročit česko -východoněmecké hranice a pohybovat se po NDR, nemohl však legálně do západního Berlína či kamkoliv jinam - k tomu byl zapotřebí cestovní pas. A "pohraniční" kontroly mezi NDR a záp. Berlínem byly i před vznikem zdi. Západní Němci jezdili do vých. Berlína bez omezení(jen si museli v nesmyslném kursu vyměnit západní marky za východní), východoberlíňané směli do západního Berlína s dokladem, že jsou tam zaměstnáni, přičemž západní marky jim byly nuceně směněny za východní v tomtéž nesmyslném kursu (1:1).Kontrolu pohybu mezi vých a záp B. prováděli příslušníci okupačních mocností (nikoli orgány německé). Ono "náhodné" přejetí mělo zpravidla za následek pár dní v sovětské "tjurmě" - a pokračování doma.Samozřejme, že k takovým pokusům docházelo a to dalo za vznik zdi. Rudolf 33 Neregistrovaný host Odeslán z: 195.22.42.147 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 22:24:52       Ad Orlí spár: na česko - výchooněmecké hranici nikdy nebyly budovány zátarasy toho typu, jako na hranicích s Rakouskem a NSR (tehdejší název, dnes SRN).Strěžila je z počátku Pohraniční stráž (ta však několikrát přešla administrativně z působnosti Ministerstva vnitra - tzv. vojska MV- do Ministerstva národní obrany a naopak.V šedesátých letech byla Pohraniční stráž na hranicích s NDR,PLR, SSSR a MLR (kdo dnes ty zkratky zná!) přetransformována do proesionální složky Pohraničních oddělení VB v pravomoci min. vnitra. Rudolf 33 Neregistrovaný host Odeslán z: 195.22.42.147 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 22:40:27       A ještě ke qouexovi: Že ten pohyb mezi záp. a vých. Berlínem nebyl ani před vznikem zdi volný se můžete nejlépe přesvědčit na tzv. blokádě Berlína v r. 1948-1949. Stačil rozkaz sovětského generála a i uhlí bylo nutno do záp. Berlína vozit letecky, neboť sověti západní Berlín zcela uzavřeli. Quex Administrátor Číslo příspěvku: 4496 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 04. října 2007 - 08:38:17         Že ten pohyb mezi záp. a vých. Berlínem nebyl ani před vznikem zdi volný se můžete nejlépe přesvědčit na tzv. blokádě Berlína v r. 1948-1949. Pane Rudolfe, samozřejmě že máte pravdu, já opravdu nejsem blbec, který si myslí, že do roku 1961 vypadala hranice mezi NDR a Západním Berlínem jako někde v dnešním schengenském prostoru. Kontrola se však prováděla namátkově orgány okupačních mocností a rozhodně se nejednalo o režim, jako na bežné státní hranici, takže byla opravdu velice snadno prostupná, což bylo nakonec i důvodem stavby berlínské zdi (v oficiálním žargonu "zavedení normálního režimu na státní hranici"). S NDR vízový styk byl, na tom trvám, až do roku 1967 nebo 1968 (viz Dohoda mezi vládou ČSSR a NDR o bezvízovém styku, vyhlášená pod č. 101/1967 Sb.). Vztahy s oběma německými státy se prostě normalizovaly pomalu, uvědomte si, že válečný stav s Německem byl ukončen oficiálně teprve v roce 1955. Jinak Pohraniční stráž byla až do svého konce podřízená ministerstvu vnitra, s výjimkou let 1966 - 1972, kdy byla podřízena ministersvu národní obrany (tzv. jednotné ozbrojené síly). Střežení hranice s NDR tehdy probíhalo (až na ŽTZ) obdobně, jako na hranici s Rakouskem a SRN (dečínská a karlovarská brigáda PS, obě zrušené právě v roce 1966). "Doba střelců neminula. Přesvědčím Vás o tom. A nejen Vás!" Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1025 Registrován: 4-2003 Odesláno Čtvrtek, 04. října 2007 - 09:03:22         Ostatně podobnost režimu na hrancích Československa a NDR před rokem 1961 s režimem na hranicích Československa s NSR a Rakouskem dokladuje i to, že nejen v Krušných horách bylo mnoho obcí blízko hranic zlikvidováno. A nebyl to jen zánik díky odsunu Němců. Jako doklad lze také uvést například i to, že osobní doprava od Karlových Varů do Potůčků měla být ukončena již v Horní Blatné a dále následovat režim alá Nové Údolí či Železná Ruda. Nakonec k tomu díky vývoji politické situace nedošlo. Viajero Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 120 Registrován: 10-2005 Odesláno Čtvrtek, 04. října 2007 - 10:18:05         K prostupnosti hranice mezi Ost a West Berlinem mohu dodat pouze, že můj otec byl v Berlíně v roce 1960 na nějakém studentském zájezdě a prostě prošel Postupimskou bránou, aniž by byl jakkoli kontrolován (pro něj smůla a pro mě štěstí, že šel i zpátky). Takže se přikláním k tomu, jak to popsal Quex. Navíc režim byl skutečně dán na úrovni okupačních mocností, takže pane Rudolfe Vaše tvrzení o blokádě nikterak nevylučuje víceméně volný pohyb mezi zónami v ostatních dobách.