Archiv do 05.října 2007

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 9730 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 28. července 2007 - 20:40:07         K té R4 si sám odpovím - koukal jsem v MF do toho plánku je tam uvedena až v druhé vlně. D11 je docela příjemná dálnice, sjížděl jsem u Chlumce a žádný provoz Ve čtvrtek jsem tam jel zas a poučen minulým zážitkem jsem sjel a zase najel "nákladní trasou" přes Nové Město - bez problémů. A nový úsek se mi též líbí - docela pěkné vedení krajinu, navíc ty efektní lesní tunýlky... Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Martin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3098 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 28. července 2007 - 22:16:30         Milynho: Není. Na RS je 130 km/h jako na dálnici. Martin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3100 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 28. července 2007 - 22:25:06         Mcbain: Dálniční parametry má defacto vždy jen nově otevřená dálnici. Podmínky pro stavbu dálnic se každým rokem zpřísňují a již dnes stavěné dálnice nebudou za 10 let splňovat kritéria nová. Pravda je ta, že v Evropě jsou rychlostní silnice uznávány jako silnice 1. třídy. A to sráží naše RS. Investoři hledají dálnice a na RS kašlou. Stejně tak na mapách budou RS vyznačena tučněji, což současné RS zviditelní a tedy i zatraktivní. Mám pocit, že jedinou překážkou je opravdu jen legislativa, nikoliv parametry. Stará D1 zdaleka nesplňuje parametry současných nových RS. Proto nevidím jediný důvod, proč by měly RS zůstat stále jen silnicemi "1. třídy". Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 34859 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 29. července 2007 - 10:45:33         Martin: Vzpomínám, ale to snad bylo dřív jak v květnu, ne? Už si sice nepamatuji kdo, ale někdo tvrdil, že R je na mapě značena jako D. Našel jsem dost map, kde je Rko nerozlišitelné (krom označení s R) od čtyřproudých silnic I. třídy. (Např. nová I/23 od Lišova na budějckou Okružní by taky v lecčems D1 předčila...) No, ale když si vezmu, co se vydává za rychlostní silnice v jiných zemích (nejen směrem na východ), tak by asi všechny naše rychlostní silnice označení dálnice snesly (ale je to samozřejmě o postupném zpřísňování podmínek). Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2935 Registrován: 6-2002 Odesláno Neděle, 29. července 2007 - 22:23:24         MZ: No moment, v jiných zemích často "silnice pro motorová vozidla" nemusí být vůbec rychlostní. Třeba na rakouské S 37 - Klagenfurter Schnellstraße (stavebně nedělený čtyřpruh) je v celé délce omezení na 100 km/h, tedy stejně jako na obyčejné rakouské silnici (ale já se tam málokdy udržím ). Tohle je podle mě cesta - oddělit silnici pro motorová vozidla a rychlostní omezení. A třeba kousek od vás - I/20 Nová Hospoda - Písek vůbec žádné R-ko není, mýto se tam nevybírá (i když prázdná brána tam je) a stavebně je perfektní (protože nová). Martin: Jasně, parametry dálnic i rychlostních silnic se pořád vylepšují, ale u rychlostních silnic je posun mnohem výraznější než u dálnic a dnes se nově projektované "R" a "D" už neliší vůbec. Návrhová rychlost je stejná a šířkové uspořádání závisí na předpokládané intenzitě provozu. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 34895 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 29. července 2007 - 22:32:23         Ano, to se omlouvám za smíchání pojmů. I/20 u Písku je kupodivu pouze první třída, ale předpokládám, že to tak snad dlouhodobě nemá zůstat. Je ale možné, že to je tak trochu ústupek kvůli nesnižování významu D3. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Martin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3104 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 30. července 2007 - 10:02:33         Mv: Nás na škole učili, že nově stavěné R a D se liší například v kratších připojovacích pruzích, užším dělícím pásem nebo ochranným pásmem. Tedy že protihlukové stěny musí být u dálnice daleko častěji. Dříve to byl snad i sklon a poloměr zatáček, ale to je snad dnes už stejný. šířkové uspořádání závisí na předpokládané intenzitě provozu Pak by musela mít R1 pět pruhů v každém směru a D2 jeden. R1 bude nejvytíženější silnicí v zemi a už je jasné, že dvoupruh mnohde nebude stačit. On nestačí ani dnes, viz. Novořeporyjská. Sám se divim, že okruh přes Radotín a Komořany je pouze dvoupruh s přidaným občasným třetím stoupacím. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2937 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 30. července 2007 - 11:46:04         Martin: Tak to fakt nevím. Pokud někdo má ČSN 73 6101 v aktuálním znění, tak se do ní může podívat. Podle této stránky to vypadá, že se pořád něco mění. R1 má být místy dvoupruh? Vždyť v Ruzyni je třípruh (v každém směru) a přes Suchdol má být taky třípruh (i když někde se píše jen "rezerva na třípruh"). Ale tady koukám, že ÚDI očekává intenzitu pouhých 35 000 tis. aut mezi Lahovicemi a Slivencem, což oproti současným víc než 100 000 na Jižní spojce není mnoho. Martin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3106 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 30. července 2007 - 12:21:11         513 i 514 mají dvoupruhy krom stoupání v tunelech. 35 000 bych se neobával. Tam bude zatížení výrazně vyšší. R1 bude propojovat všechny významné dálnice a erka v zemi. Přes Barranďák projede něco kolem 150 000 aut denně. Odhadl bych, že tak polovina jich bude tranzitní. Ty se nejspíš přesunou na jih. Otázkou je, kolik jich v budoucnu bude jezdit přes sever. Yalapeak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 10-2006 Odesláno Úterý, 31. července 2007 - 20:54:23         Takto jsem si psal s ŘSD před více jak rokem a půl: Znění dotazu: Proč se celý okruh R1 nebuduje v kategorii R 34? Myslím si, že zejména v propojení D1 a D5 (v budoucnu i D3) se ve špičkách narazí na strop v kapacitě komunikace se všemi důsledky jako je zvýšené množství nehod a zácpy. Příklad o cca 300 km severněji - Berlin Ring je kompletně přebudován na 3 + 3 pruhy. Díky za odpověď. Dobrý den. Silniční okruh kolem Prahy je u staveb 514, 513 a 512 připravován jako 2+2 pruhy to je v kat. 27,5.Stavby 511 , 518 a519 jsou připravovány jako 3 +3 pruhy.Toto příčné uspořádání vychází z plánovaných intenzit dopravy , které dodává UDI Praha. S pozdravem Ing. Petr Kural vedoucí oddělení realizace Závod Praha M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2940 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 31. července 2007 - 23:52:36         Yalapeak: No mě by hlavně zajímalo kdy ÚDI ty plánované hodnoty vypočítal. 35 000 vozidel za den v roce 2015 může být odhad z roku 2005 nebo taky z roku 2000. To pak může být zatíženo zcela jinou chybou. Loni projíželo přes Barrandovský most 127 000 vozidel/den, z nich ale dál nahoru směrem Slivenec a Zličín pokračovalo jen kolem 50 000, což ovšem je často na hranici saturace, takže těžko odhadovat, kolik "by jich tam jelo, kdyby to tam plynule jelo". P.S. Zrovna 50 000 vozidel/den je hranice nad níž se má navrhovat 3+3. Trupman Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 418 Registrován: 12-2005 Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 14:19:13         No, ty budoucí dvoupruhy nechápu na více úsecích Třeba si vemte budoucí D1 v úseku mezi Přerovem a Hulínem, kde povede v peáži s R55. Vůbec, jaké jsou předpoklady na to, aby se celá D1 rozšířila na 3+3? Snad ne dobudování R35 mezi Mohelnicí a HK, protože to se ještě dlouho načekáme Těm, co tu pořád mají dotazy na rozdíly mezi R a D, doporučuji navštívit stránky www.ceskedalnice.cz I seek you: 246-442-983 Martin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3112 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 14:31:28         Trupman: Já si hlavně myslim, že nejen dvoupruh, ale i třípruh bude na R1 málo. Samotná D1 3+3 Praha-Mirošovice nestíhá už dnes. Je mi jasný, že nelze silnice přifukovat podle intenzity provozu, která roste každým rokem. Ale R1, resp. 513 a 514 jako dvoupruh a jako spojnice našich dvou nejvytíženějších dálnic bude málo. Přerov-Hulín nebude taková katastrofa. Sám jsem zvědav na vytížení D1 po dokončení celé R35. Nebude to náhodou horem přes Hradec z Ostravy rychlejší? Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 9758 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 15:07:19         Trupman - Těm, co tu pořád mají dotazy na rozdíly mezi R a D, doporučuji navštívit stránky www.ceskedalnice.cz Nejsou náhodou ty www.ceskedalnice.cz jen slabší odvar www.dalnice.com ? Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Trupman Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 420 Registrován: 12-2005 Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 15:19:55         Martin: No nejspíš to přes Hradec bude rychlejší, ale tak uvidíme. Ono to tady od Olomouce do Hulína bude jedna velká dálniční křižovatka No a pak kdyby se daly věci do pohybu a přerovské letiště by se rozšířilo a postavily by se VRT a výhledově i třeba ten kanál D-O-L, tak to by bylo na Hané hnedle investorů I seek you: 246-442-983 Trupman Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 421 Registrován: 12-2005 Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 15:21:28         Mcbain: dalnice.com jsou hlavně o historií dálnic v ČR, ale tak sou taky pěkny. I seek you: 246-442-983 Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 9759 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 15:33:03         dalnice.com jsou hlavně o historií dálnic v ČR To si nemyslím. Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 9761 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 02. srpna 2007 - 09:07:15         Pád dálničního mostu v Americe Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici 3260 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3443 Registrován: 10-2003 Odesláno Čtvrtek, 02. srpna 2007 - 10:12:44         Přispěji také svojí troškou do mlýna. Na jižní Moravě se rozbíhá plánování R43 (tentokrát již zcela vážně). V první etapě je trasa naplánovaná po Kuřim, v plánu je obří křižovatka mezi Kuřimí a Čebínem a obchvat Kuřimi za Toskou (napojení v Lipůvce na silnici 43). Tento budoucí stav i podle studie MěÚ Kuřim přinese městu zvýšenou zátěž. A jelikož se mě to více dotýká, tak bych chtěl znát váš názor na to, zda je podle Vás R43 skutečně tak potřebná? Abych demonstroval situaci v Kuřimi, tak jen informace, že nejvíce město zatěžuje přepravní proud BRNO-KUŘIM-TIŠNOV-BYSTŘICE (analyzováno podle Régiomap. A také fakt, že počet vozidel je ve špičce půl napůl (myšleno mezi směrem na Svitavy a na Tišnov) Podotýkám, že nejsem žádný lobbista proti dálnicím. Naopak, pokud dálnice odlehčí městům, tak pak je to jenom dobře (odstrašujícím příkladem je podle mě D5 okolo Plzně, kde bylo město kvůli průtahům zbytečně vystaveno dopravní zátěži) STAHUJ: Régiomap JM-kraje - aktualizace 3.7.2007 (xls) 3260 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3444 Registrován: 10-2003 Odesláno Čtvrtek, 02. srpna 2007 - 10:18:47         Ještě mapa variant. Prosazena je varianta B:   STAHUJ: Régiomap JM-kraje - aktualizace 3.7.2007 (xls) Bobyk Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6899 Registrován: 1-2005 Odesláno Čtvrtek, 02. srpna 2007 - 11:39:48         Já osobně si myslím, že ta dálnice je nutností. Stačí se projet z Brna do Svitav. Absolutně nemožné kohokoliv předjet, nekonečné řady aut, silnice vede přes mnoho obcí, které jsou na tom tragicky, velmi časté nehody. Za sebe říkám jednoznačně ano. ICQ: 321725091 Tabulka nejvyšších spatřených RZ 3260 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3447 Registrován: 10-2003 Odesláno Čtvrtek, 02. srpna 2007 - 12:55:50         Bobyk, dík za názor, souhlasím. Otázkou je jestli to pomůže samotnému Brnu neřku-li třeba právě Kuřimi. Pochybuji, že se budu vracet z Brna do Kohoutovic či Troubska (napojit se na R43). Raději pojedu klasicky do Kuřimi a napojím se na Lipůvce na obchvat za Toskou. Ono toiž to křížení JIH-SEVER vs. VÝCHOD-ZÁPAD není zrovna na nejlepším místě. Ať se propadnu do západního Německa, jestli melu STAHUJ: Régiomap JM-kraje - aktualizace 3.7.2007 (xls) Bobyk Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6902 Registrován: 1-2005 Odesláno Čtvrtek, 02. srpna 2007 - 13:33:17         3260: Brnu to pomůže v tom, že zmizí tranzitní doprava D1-I/43, jinak Brňáci asi opravdu těžkou budou jezdit k Troubsku. ICQ: 321725091 Tabulka nejvyšších spatřených RZ M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2945 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 02. srpna 2007 - 17:10:37         3260: Souhlasím s Bobykem, (nejen) Brno R43 potřebuje jako koza drbání. Když se kouknu na mapu, tak Brno sedí už zhruba 20 let v takové "misce" tvořené D1 z Prahy do Vyškova (dnes skoro až do Kroměříže) se dvěma "nohama" - pohořelickou (do pěti, sedmi let snad až do Vídně) a břeclavskou (dnes přes Bratislavu až do Maďarska). S tranzitní dopravou tedy nemá problém - až na jednu výjimku a tou je severní směr na Svitavy. Po nedávném otevření mimoúrovňové pisárecké křižovatky se kritická situace o něco zlepší, ale pořád to je tahání tranzitu přes město. Věčná škoda pro Brno, že Hitler nestačil dálnici Wien - Wroclaw dostavět, či aspoň zprovoznit v polovičním profilu. Prosazena je varianta B Jak to teď vypadá? V době, kdy jsem ještě žil v Brně, byli Bystrčáci dosti zásadně proti. I když podle mě se jim zasypáním zářezu životní prostředí zlepší a sídliště zcelí. Je to dost podobná situace jako odpor proti rychlostnímu okruhu R1 kolem Prahy v Suchdole. Co se týče Kuřimi, v nějakých materiálech jsem kdysi viděl průraz pod hřebenem mezi Českou a Moravskými Knínicemi. Tahle varianta už není ve hře? To by elegantně řešilo napojení radiály od Lužánek na západní tangentu Troubsko - Bystrc - Kuřim a odvedlo by brnocentrickou dopravu jak ve směru na Svitavy, tak na Tišnov mimo Kuřim. Janatak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 850 Registrován: 9-2004 Odesláno Sobota, 04. srpna 2007 - 23:48:17         Taky jsem pro dálnici R43 jako potřebnou komunikaci avšak za předpokladu, že Bystrcí povede, jak je navrženo, to jest, že dálnice bude v těchto místech zakryta. Otázka je, jak dál směrem k Moravské Třebové...přece jenom mít dálnici za barákem se většině lidem z dotčených obcí líbit nebude, stejně jako související hluk a emise. Čili by se měly brát vážně v potaz veškeré připomínky dotčeného obyvatelstva. 3260: proč obří křižovatka mezi Kuřimí a Čebínem? Vždyť zde je pouze komunikace II/385...? Dálnice D5 - rád bych se mýlil, ale pokud se stavby takového typu budou realizovat bez připomínek místních samospráv, zainteresovaných skupin či dokonce samotných obyvatel, kterých se stavba dálnice bezprostředně týká, dá se očekávat vždy protahování stavby. Přece jen, máme tu demokracii. Ono se tu stýká mnoho zájmů a je na investorovi, aby když už ne všechnu, tak alespoň většinu připomínek zvážil, či lépe projednal s dotčenými subjekty. Bohužel obávám se, že přesně takhle to u nás nefunguje - viz příkladně plánovaná R35 přes oblast Českého ráje. Trupman, Martin - ono přidání pruhů na dálnici řeší problém intenzit dopravy jenom krátkodobě. Je již dokázáno, že zkapacitnění jakékoli vytížené komunikace vede k další indukci dopravy a tím dalšímu navýšení dopravy. Rozumnější je udržení automobilové dopravy na jakési úrovni a nabídnout jiné alternativní druhy dopravy. Na druhou stranu, některé úseky dálnice toto rozšíření chtě nechtě potřebují, příkladně přes Brno. U budoucí R1 mezi D1 a D5 nejspíše taky, zde se dá vysoká intenzita dopravy předpokládat. Ale tvrdím, že kdyby se stát postaral o nabourání většinového převozu zboží kamiony ve prospěch vlaků, tak má částečně problém vyřešen. A relativně levně. Je rozumnější v centrech měst omezovat individuální automobilovou dopravu než zde proboha jenom uvažovat o zrušení zavedených linek mhd...o zrovnoprávnění cyklistiky ve městě coby druhu dopravy ani nemluvit - pokud někam jedu, chci dojet živej a zdravej! Především v Brně... Martin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3122 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 05. srpna 2007 - 10:09:22         Janatak: Je již dokázáno, že zkapacitnění jakékoli vytížené komunikace vede k další indukci dopravy To je dokázáno například u parkovišť v centru, která přitáhnou další automobily, ale u dálnic ne. Zvyšující se počet aut v daném směru nezávisí na počtu pruhů, ale na růstu automobilové dopravy jako takové. Nabídnutím jiné alternativy se také moc automobilů nesníží. Po dálnici mezi Kolínem a Frankfurtem jezdí více automobilů, než před výstavbou ICE, takže i tady je mylné se domnívat, že zatraktivněním železnice dostanu lidi z aut. Může to platit u podstatné části automobilistů, ale na zatížení dálnice se to moc neprojeví a jestli ano, tak jen zlomkem. Kamiony na železnici: Jaké to zbožné přání nejen šotoušů, leč realita není v žádném případě tak jednoduchá. Kamiony jsou vidět všude v Evropě a to i v opěvovaném Švýcarsku. Samozřejmě, že by Turek vezoucí hračky do Švédska neměl po našich silnicích ujet ani metr, ale výstavba celé infrastruktury je odhadem tak na 20 let za optimistické vize. Janatak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 851 Registrován: 9-2004 Odesláno Neděle, 05. srpna 2007 - 11:14:21         Martine, k té indukci dopravy při zkapacitnění dálnice, to jsem si nevycucnul z prstu, to je vypozorováno z podobných případů například ze zahraničí. Bohužel nyní nemohu posloužit čísly, která by mé tvrzení podpořila. Ale on se tento fakt doslova nabízí, protože pokud postavíš dálnici nebo ji zkapacitníš přidáním pruhu, tak se stane co? Určitá množina řidičů, která tudy nejezdila, protože ucpáno a kolony, najednou vidí, že má k dispozici novou a krásnou dálnici nebo právě pruh navíc a rozhodnou se tudy jet za ušetření nezanedbatelného množství času. A toto rozhodnutí napadne ne zrovna zanedbatelnou skupinu lidí. Každopádně zkusím své tvrzení nějak doložit, pouze zatím vím, že takové signály se ze zahraničí objevují. Netvrdím, že alternativní druhy dopravy dostanou velkou množinu lidí z aut hned. Zvlášť u nás. Pokud bude český řidič brát vlak nebo mhd jako socku a svého čtyřkolového mazlíka jako vyjádření svého já, tak pak ho do vlaku nedostaneme ani párem volů. Jednak to chce nějaký posun myšlení lidí, jednak nabídnout skutečně alternativu vlakového spojení, to jest rychle, včas a vlakem, kterej není čtyřicet let starej před rozpadnutím. A zároveň pozvolna znevýhodňovat cestovaní autem, zejména v centrech měst. Jo, kamiony jezdí i ve Švýcarsku. Poslední týden a půl jsem ve Švýcarsku byl a všiml jsem si jedné věci, která však v kontrastu s Čechami (obzvlášť s Jižní spojkou) bila do očí - žádné ucpané silnice, žádné kolony! A to můžu říct, že jsem zemi projel křížem krážem. Čímpak to asi bude? Krom toho, opět netvrdím, že všechny kamiony narvat do vlaků. Ten poměr převozu zboží vlakem a kamionem by se měl posunout opět směrem k železnici, už kvůli sekundárním nákladům provozu nadměrné kamionové dopravy (opravy komunikací, zkapacitnění vybraných komunikací, zatížení životního prostředí). Čili určitou množinu kamionů při určité užité trase. Je rozumnější v centrech měst omezovat individuální automobilovou dopravu než zde proboha jenom uvažovat o zrušení zavedených linek mhd...o zrovnoprávnění cyklistiky ve městě coby druhu dopravy ani nemluvit - pokud někam jedu, chci dojet živej a zdravej! Především v Brně... Martin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3123 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 05. srpna 2007 - 16:29:25         Janatak: to je vypozorováno z podobných případů například ze zahraničí že takové signály se ze zahraničí objevují Tak co si mám vybrat? Nevím jak je to v zahraničí, ale u nás toto pravidlo neplatí. Ano, je pravda, že část řidičů na tuto dálnici pojede, protože bude volnější než před tím. Ale neznamená to, že před tím nechali auto doma a teď si ho vemou. Jen se přemístí s okolních silnic na dálnici a to je primární účel dálnic. Aby převzaly hustou silniční dopravu z "okresek" na plynulou magistrálu. My si asi nerozuměli. Já tvrdím, že rozšíření dálnice nezvýší počet automobilů jako takových, jen bude aktraktivnější pro ty, kteří dálnici kvůli kolonám raději objíždějí přes Rudnou. Podtrženo sečteno, pokud dálnice nestačí, je třeba jí rozšířit, aby nám gumokoly nezahlcovaly obce podél dálnice. Naivní šotoušské představy, postavíme vedle vlak a všichni nadšeně nechaj plechového miláčka doma, nejsou pravdivé a nikde ani vypozorované. S druhým odstavcem souhlasím. Přesto je třeba brát v úvahu, že v Německu, ve Francii nebo v Rakousku je myšlení lidí posunuto dál, mají tam krásné rychlé vlaky, zrekonstruovaná nádraží a přesto maj zahlcené dálnice stejně nebo snad ještě více než my. Tím nechci říct, že by se u nás neměla železniční infrastruktura vylepšovat, ale představy, jak postavíme lidem mezi Prahou a Brnem ICE a jak se rázem uleví D1, je prostě mylné. Ad. třetí odstavec. Já bych si samozřejmě strašně přál větší zaintegrování železnice do dopravy zboží, ale to že ve Švýcarsku neexistují kolony tyráků není jen jejich mentální povahou cpát je na železnici. Je to z několika dalších důvodů. Švýcaři maj perfektně vybudovaný systém silniční infrastruktury, což o ČR říci tedy rozhodně nelze. Jižní spojka je zacpaná proto, protože neexistuje zatím Pražskej okruh. Dále je to polohou země. ČR je vysloveně uprostřed celé Evropy a většina tranzitu sever-jih, západ-východ vede přes nás. Švýcarsko je alpská země, a tam kde nejsou dálnice se kamionům ani nevyplatí jezdit. Proto se raději Švýcarsku vyhýbají úplně. Důležitou roli bude hrát i to, že CH není v EU a s tím související větší papírování pro tranzit. Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 9779 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 05. srpna 2007 - 19:56:25         Janatak - Krom toho, opět netvrdím, že všechny kamiony narvat do vlaků. Ten poměr převozu zboží vlakem a kamionem by se měl posunout opět směrem k železnici, už kvůli sekundárním nákladům provozu nadměrné kamionové dopravy (opravy komunikací, zkapacitnění vybraných komunikací, zatížení životního prostředí). Čili určitou množinu kamionů při určité užité trase. Jenom aby po uvolnění silnic od nákladní dopravy nedošlo k indukci osobní dopravy. Zbytek napsal Martin, nemám k tomu co dodat. Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Martin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3124 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 05. srpna 2007 - 21:32:16         MB: nemám k tomu co dodat Snad jenom abys mi opravil ty hrubky 1. příspěvek 2. odst. mylné 2. příspěvek 1. odst. z okolních silnic že_by Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 103 Registrován: 6-2007 Odesláno Pondělí, 06. srpna 2007 - 18:32:51         Doporučuji k přečtení: http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=480209 Článek považuji za naprostý blábol, v němž autoři jakési údajné studie zpochybňují stavěné a připravované úseky dálnic. Myslím, že by autor článku i autoři studie svá stanoviska mohli vysvětlovat lidem dotčených obcí. No, nechtěl bych při tomto vysvětlování být v jejich kůži (než z ní budou staženi...). Nebo jsou v článku zmíněné i doopravdy zbytečné úseky? Trupman Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 437 Registrován: 12-2005 Odesláno Pondělí, 06. srpna 2007 - 19:41:27         Joj to sem se pousmál! I seek you: 246-442-983 Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 35057 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 06. srpna 2007 - 21:00:31         A divíte se, že se tací najdou, když se staví (bezproblémové, ale v současnosti zbytné) úseky a kritická místa se vynechávají? Proč se už dávno nazačalo s masivními přípravami výstavby D3 od Tábora na jih k obchvatu Veselí a místo toho se buduje dálnice na Sibiři? Pak se nemůžeme divit, že dochází k průšvihům jako u Plzně. Nebo je to snad účel? Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Janatak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 854 Registrován: 9-2004 Odesláno Pondělí, 06. srpna 2007 - 21:57:20         Martin - s Tvými názory lze v podstatě souhlasit, ale....Pod tím nárůstem neboli indukcí dopravy si můžeš též představit výstavbu továren či závodů podél takové komunikace neb jak víme, dálnice ekonomicky povzbuzuje. No a už ty samotné závody jsou schopné dálnici slušně zaplnit, viz příkladně poptávka po nově budované R48 firmou Hyundai. Já tím nechci tvrdit, že stavět dálnice je blbost, některé jsou už hodně potřeba. Jen se chci pobavit nad možnými souvisejícími problémy a mnou zmíněný nárůst dopravy v souvislosti vystavby/zkapacitnění dálnice jako problém vidím. D1 spíš uleví stavba R35. A stejně tak i větší propagace cestování vlakem v relaci Brno - Praha a obráceně. Ono se to nezdá, ale jen třeba u nás v práci dává spousta lidí při cestě do Prahy přednost jízdě autem než vlakem. Třeba proto, že auto Ti odjede zpod baráku, kdežto na vlak se musíš nějak dopravit. Pokud takhle uvažují další tisíce lidí, není se co divit, že D1 vypadá, jak vypadá. Poloha naší země vůči Švýcarsku - v tom máš pravdu. Ta tranzitu kamionů moc nepřeje. Je fakt, že pokud je dálniční síť hustá, tak se ani osobní auta moc neshustí, na to jsem, pravda, nepomyslel. Že CH není v EU - jasně. Zajímalo by mě však, pokud se u nás dálniční síť dovybuduje podle všech těch plánů, jestli se dokáže srovnat s obecně rostoucím nárůstem dopravy vůbec....jestli to nebude málo, nebo tak podobně...pokud je tranzitní doprava silná. Mcbain - si z toho dělá srandu, co? (Příspěvek byl editován uživatelem janatak.) Je rozumné v centrech měst omezovat individuální automobilovou dopravu...o zrovnoprávnění cyklistiky ve městě coby druhu dopravy ani nemluvit - pokud někam jedu, chci dojet živej a zdravej! Především v Brně... Martin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3133 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 06. srpna 2007 - 22:16:07         Janatak: Samozřejmě že dálnice povzbuzují výstavbu továren, hal, logistických center, montážních fabrik apod. Nejsem si ale jist zda tento nárůst dopravy nevykompenzuje například životní úroveň apod. A tady jsme v začarovaném kruhu. Máme si vybrat lézt po stromech a nebo nadávat na malou životní úroveň a chtít jí zvedat? Trvale udržitelný rozvoj je pitomost, která v reálu není prostě možná. Ale tady bychom zabředli do filosofování. D1 uleví R35, to je samozřejmě pravda. R35 měla stát už dávno, to je taky pravda. Nejsem si jist, zda do té doby rozšiřovat D1 nebo ne. Taky bych raději uspíšil stavbu R35 a pak se uvidí. Preferenci vlaku jsme již probrali. Po D1 odhadem z Prahy až do Brna může projet denně 20 000 os. aut. Pokud by každé auto bylo obsazeno jedním pasažérem a chtěli bychom tyto řidiče přenést do vlaku, potřebovali bychom vlak Praha-Brno o kapacitě 500 cestujících každou půl hodinu. A tady se obávám, že to není v silách naší železnice. A pokud by i bylo, část lidí stejně tím autem pojede. Snažím se jen poukázat na to, že železnice může být motivujícm prvkem pro cestující, ale v žádném případě výrazně nesníží počet automobilů. To může i nemusí platit hlavně v centrech měst, kde nejsou parkovací místa a cesta autem trvá mnohdy déle než metrem nebo tramvají. Ale toto není příklad našich dálnic v. železnic. Zajímalo by mě však, pokud se u nás dálniční síť dovybuduje podle plánů, jak se dokáže srovnat s obecně rostoucím nárůstem dopravy vůbec To už se dá na některých místech vypozorovat dnes. Chlumec nad Cidlinou, Plzeň, Cínovec nebo Dubí. Po otevření dálnice v těchto obcích tranzitní doprava klesla o 60-80%. Pokud bude tento trend obdobný i u jiných dálnic, bude to super. A jestli dopravní zátěž poroste? Kamiony asi ano, auta už moc ne. Za pár let bude v ČR vlastnit automobil ve věku 18-65 let skoro každý. Další růst IAD by tedy neměl být tak markantní. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2951 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 07. srpna 2007 - 01:13:44         že_by: Zajímalo by mě, kde vidí hraniční intenzitu pro dálnici stavět/nestavět. Podle zpochybňovaných úseků odhaduji 15 000 vozidel za den, viz pentlogram. Jak už psal MZ, s lecčím se dá souhlasit (ukončení D11 u Jaroměře, nutnost urychlené výstavby R35), s něčím rozhodně ne (R52 z Pohořelic do Mikulova). Obecně si myslím, že zrovna intenzita v hraničních úsecích poroste zdaleka nejrychleji. Třeba v roce 2000 měly Rozvadov a Lanžhot intenzitu 6 000 voz./den, o pouhých pět let později už 16 tis., resp. 14 tisíc, tedy více než dvojnásobek. Z úseků, které se ani nechystají v nejbližší době k výstavbě, asi nejvíc chybí R35 Opatovice - Zámrsk (v jejich tabulce na 13. místě priorit). Tam fakt nevím, na co se ještě čeká. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 35165 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 12. srpna 2007 - 00:28:01         Průmyslová zóna Triangle bude od srpna dostupnější Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 35216 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 13. srpna 2007 - 11:59:18         Auta vyženeme na okruhy, slibuje už léta vedení Prahy Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 2390 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 13. srpna 2007 - 15:34:38         Závodní? M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2968 Registrován: 6-2002 Odesláno Středa, 15. srpna 2007 - 15:58:52         Prezentace z tiskové konference MD ČR 4. 6. 2007: Další postup budování systému výkonového zpoplatnění Je to sice poněkud starší, ale ještě se to tu myslím neobjevilo. R_b Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1126 Registrován: 3-2005 Odesláno Pátek, 17. srpna 2007 - 20:39:22         Něco silniční archeologie, nebo spíš historie. Schválně, pozná někdo kde?     Martin_l Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1547 Registrován: 5-2004 Odesláno Úterý, 21. srpna 2007 - 15:52:31         Tipoval bych, že to bude někde u Obrataně v kraji Vysočina. Již 300 let jsme špičkou technického vzdělávání ČVUT v Praze RegioMap Plzeňského kraje Syverin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 642 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 21. srpna 2007 - 17:01:44         Martin_L: Mám dojem, že ano odkaz Lidstvo bude směřovat k záhubě do té doby, dokud bude považovat ústupky své pohodlnosti za pokrok Martin_l Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1549 Registrován: 5-2004 Odesláno Úterý, 21. srpna 2007 - 22:17:56         Ne snad, že bych to tam nějak znal, ale prozradilo mi to číslo toho mostu na značce a z něj plynoucí číslo silnice a odtud už byl přes rsd.cz jednoduchý krůček... Již 300 let jsme špičkou technického vzdělávání ČVUT v Praze RegioMap Plzeňského kraje R_b Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1134 Registrován: 3-2005 Odesláno Středa, 22. srpna 2007 - 15:56:57         Máte pravdu, je to hráz rybníka Dvořiště u Obrataně a silnice č. 19. Jinak na té ortofoto mapě to vlevo je lihovar a kolem něj vedoucí silnice do obce Šimpach a to vpravo je bývalý mlým, jehož majitel má v něm a na zahradě velkou sbírku elektrických izolátorů. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 35595 Registrován: 4-2003 Odesláno Úterý, 28. srpna 2007 - 18:34:44         Ministr porušil slib, část peněz na dopravu se promrhá Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 35670 Registrován: 4-2003 Odesláno Čtvrtek, 30. srpna 2007 - 15:33:05         Za dražší dálniční známky se postaví kilometr dálnice Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Janatak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 937 Registrován: 9-2004 Odesláno Sobota, 08. září 2007 - 09:52:52         Článek o D1 Je rozumné v centrech měst omezovat individuální automobilovou dopravu...o zrovnoprávnění cyklistiky ve městě coby druhu dopravy ani nemluvit - pokud někam jedu, chci dojet živej a zdravej! Především v Brně... Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 35846 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 09. září 2007 - 18:19:48         Vláda bude rozhodovat o nových cenách dálničních kupónů Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 36027 Registrován: 4-2003 Odesláno Čtvrtek, 20. září 2007 - 13:57:25         Délka dálnic se zdvojnásobí, za 9 let a 800 miliard Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Amatér Neregistrovaný host Odeslán z: 82.99.166.202 Odesláno Pátek, 21. září 2007 - 13:24:02       Délka dálnic se zdvojnásobí, za 9 let a 800 miliard no fuj, zas ta D3, možná mě ukamenujete ale nesnášim jí, jen když projedu okolo toho tělesa u Chotovin tak je mi zle - tohle má vést přes Č.Sibiř a Posázaví, neni to trochu škoda, když se staví R4 a 4.koridor? Kdyby radši udělali obchvaty kde je to třeba Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 36058 Registrován: 4-2003 Odesláno Pátek, 21. září 2007 - 14:25:12         Ty se bohužel asi nechají až na konec. Situace hoří mezi Táborem a Planou (a i Soběslav na tom není nejlépe), proto je nutné začít kdesi na Sibiři, kde to ještě tak kritické není. R4 se staví bohužel docela nenápadně, o to však je efekt vyšší, jen Baranďák (a chybějící jižní okruh) brání tomu, aby byla I/20 - R4 jasnou volbou pro každého. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Martin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3342 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 21. září 2007 - 15:04:02         Martine, nejen Barranďák, ale celá Strakonická bývá celé dopoledne v pracovní dny zacpaná až na Zbraslav. Aby mohla R4 pojmout většinu dopravní zátěže, která jezdí dnes přes Tábor, musela by se od Dobříše až po Smíchov rozšířit. Poslat na současnou R4 všechno by byla katastrofa. Amatér Neregistrovaný host Odeslán z: 82.99.166.202 Odesláno Pátek, 21. září 2007 - 15:50:23       ad 1) no, právě já mylel na tu Planou, eventuelně Benešovsko to hoří a kdyby se udělalo tohle, tak by to pomohlo daleko více než kilomery dálnice někde na sibiři možná by se i ukázalo že vlastní dálnice není nutná - na co si ničit přírodu s nulovým užitkem a tahat sem náklady (p.s. nejsem žádnej greenpeace ) ad 2) nevim jak je na tom Praha Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 36072 Registrován: 4-2003 Odesláno Pátek, 21. září 2007 - 16:48:00         Ano, Strakonická už moc rezervy nemá. Dokonce někdo z Písku tvrdil, že občas jezdí radši přes Orlík a po vedlejších (Jesenici?) než tudy, když nemíří přímo někam na Smíchov. Ale stále radši na levý břeh Prahy (snad vyjma Holešovic, tam už je to asi jedno, kudy...) pojedu po ní, než se tam probíjet od D1. Pokud se na pražský jižní okruh dokončí dřív jak kritická místa na trase D3, tak věřím, že se značná část na píseckou opravdu přesune (ale tolik, aby se vytvořila nová rovnováha) a nově budované úseky D3 budou ještě pustější jak nyní, dokud se nepostaví obchvat Budějc a především pak úsek pod Táborem, který je asi současným největším hrdlem. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz R_b Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1153 Registrován: 3-2005 Odesláno Neděle, 23. září 2007 - 11:39:45         Asi to tady už někdy bylo, ale opakování je matka moudrosti Stará I/19 mezi Hodušínem a Sepekovem             Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 36206 Registrován: 4-2003 Odesláno Pátek, 28. září 2007 - 18:26:28         Dálnici D2 blokoval pět hodin převrácený kamion Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Janatak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1019 Registrován: 9-2004 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 21:15:32         R43 R43: boj o trasu se hrotí Zastánci R43 v Bystrci včera hromadně vystoupili. Desítky obcí podporuje kraj Brno - Občanským sdružením bojujícím proti stavbě R43 přes Bystrc vyrostl silný soupeř. Dostala jasný vzkaz z druhé strany barikády: Silnice má být u vás, my ji nechceme! Včera to hromadně oznámily více než dvě desítky starostů, jejichž obce leží v Boskovické brázdě, tedy místě další varianty rychlostní silnice. A že vzkaz bojovníků bojovníkům není jen plácnutím do vody, potvrzuje fakt, že za nimi stojí vysoce postavení politici - už tradičně kraj a ODS. Ta v čele se senátorem Richardem Svobodou. Těm všem se nelíbí, co prosazují „Bystrčtí“: že by auta jezdila údolím na západním konci Brněnské přehrady. Silnice by těsně míjela například Veverskou Bítýšku, Chudčice nebo Hvozdec. A vinula by se i nedaleko hradu Veveří, proti čemuž je jeho kastelán Petr Fedor. S touto variantou nesouhlasí ani starostové obcí na severu kraje, kteří touží po kvalitním spojení s Brnem. A to vidí v obnovení takzvané Hitlerovy dálnice. „Mám pocit, že ta silnice je jako shnilé jablko. Když ho nechtějí v Bystrci, tak ho hodí přes plot,“ konstatoval šéf brněnských zastupitelů za ODS Leo Venclík. Narážel tak na fakt, že aktivisté z okolí Bystrce a Strana zelených chtějí přesunout R43 do sousedního údolí. Narozdíl od „Bystrckých“ stojí na straně nově zformovaného bloku i rozhodující úřad - kraj. A to dlouhodobě. „Variantu Boskovickou brázdou jsme byli nuceni po protestech aktivistů prověřit. A neprokázala dopravní efektivitu. Nemá cenu stavět silnici tam, kde nebudou jezdit auta,“ konstatovala včera krajská radní Anna Procházková (ODS). Na vystoupení příznivců bystrcké varianty okamžitě zareagovala protistrana. Několik hodin po tiskové konferenci rozeslal tiskovou zprávu náměstek primátora Martin Ander. A pojal ji jako boj s ODS. „Reagujeme na obvinění vznesená na dnešní tiskové konferenci uspořádané politiky ODS,“ konstatuje ve zprávě Ander. Srovnávací studie nepomohla Oba bloky se nejsou schopny shodnout, kde bude mít silnice větší význam. Zelení a bystrčtí aktivisté tvrdí, že silnice jako obchvat Brna má smysl pouze v Boskovické brázdě, jejich oponenti přesný opak. Stavba se posuzuje už šest let, obě varianty se dočkaly porovnávacích studií. Z nich zatím vždy lépe vyšla takzvaná bystrcká stopa, aktivisté ale studie zpochybňují. **** Skončí silnice v soudní síni? Výsledek šestiletého sporu o silnici R43 na Svitavy: dva silní protivníci a příprava bystrcké varianty Brno - Šest let se na západě Brna urputně válčí o to, kudy povede silnice R43. Kraj, desítky obcí ze severu kraje a z Boskovické brázdy a dosud i město podporují vedení silnice Bystrcí, proti nim stojí občanští aktivisté z Troubska, městských částí Bosonohy, Bystrc, Kníničky a z Rozdrojovic a Jinačovic podporovaní většinou i místními zastupitelstvy. Silnice je zakreslená v územním plánu tam, kde ji začala stavět Třetí říše za protektorátu. Tedy přes sídliště Bystrc, které tehdy ovšem neexistovalo. Na trase jsou už od války hotové některé úpravy krajiny a menší stavby, za pětašedesát let však přímo v místě silnice vyrostly například zahrádkářské kolonie a její okolí zaplnily paneláky a rodinné domy. „Za minulého režimu nebylo pravděpodobné, že by se silnice stavěla, když u Mikulova obrazně řečeno končil svět,“ popsal před časem Zdeněk Kolíbal, žabovřeský zastupitel bojující proti bystrckým aktivistům. Spor se točí kolem několika argumentů: může podle současných zákonů vést rychlostní silnice hustě osídleným územím bystrckého sídliště? A nebyla by lepší alternativní varianta boskovickou brázdou? Aktivistům, kteří většinou mají blízko plánované trasy své domy, se už podařilo dosáhnout toho, že v Bystrci by silnice zmizela pod zem. Přesto stále tvrdí, že evropské právo neumožňuje vést silnici takového významu středem městské části. Mnohem ožehavější problém představuje alternativní stopa Boskovickou brázdou. Ta sama existuje v několika variantách lišících se v tom, jak překonávají problematické úseky hlavně kolem Veverské Bítýšky. Silnice by tak mohla například překonávat chráněné Údolí Bílého potoka nebo naopak překračovat západní konec přehrady a část trasy by vedla tunelem. Kraj byl donucen obě varianty na nátlak aktivistů porovnat. Výsledek? Varianta přes Bystrc je výhodnější, i když alternativní Boskovická brázda není technicky neuskutečnitelná. „Politicky“ a finančně to ale může být problém. Podobně skončilo i prověření dopravní vytíženosti. Přestože má být silnice R43 zařazena do transevropské sítě dálnic, má podle dopravních modelů velký smysl přímo pro Brňany. „Tranzitní doprava netvoří vysoký podíl, R43 bude sloužit i jako obchvat Brna,“ tlumočí výsledky krajská radní Anna Procházková. Ze stejného dokumentu také vyplývá, že silnice vedená Boskovickou brázdou by byla prakticky zbytečná a využívalo by ji minimum řidičů. Mezitím ovšem noví představitelé města rozhodli, že nechají vytvořit i další variantu svého územního plánu, ve které by silnice R43 nebyla. „Boskovická brázda je plnohodnotná varianta, která musí být nepředpojatě posuzována při přípravě nového územního plánu Jihomoravského kraje i města Brna,“ řekl náměstek primátora Martin Ander (Strana zelených). Kraj ovšem argumentuje tím, že silnici vedoucí přes Bystrc už má zakreslenu v závazné části tohoto klíčového dokumentu a ta se měnit nebude. Před několika týdny nicméně dal náměstek ministra pro místní rozvoj Petr Pávek za pravdu aktivistům, že bystrcká trasa není v závazné, ale takzvané směrné části územního plánu. Radní Procházková naopak včera předložila právní analýzu Ústavu práva a státu Akademie věd, který pro změnu dává za pravdu kraji. Kdy spor o R43 skončí? Nejspíš až po rozhodnutí soudu. Na ten se ve finále budou muset obrátit aktivisté, kraj k tomu totiž nemá žádný důvod. „My to určitě nebudeme, jsme přesvědčení, že vše děláme v souladu se zákony,“ potvrdila Procházková, že kraj bude pokračovat v přípravě bystrcké varianty. Pokud by R43 vůbec nevznikla, přitíží se především Brnu, konkrétně velkému městskému okruhu. Je rozumné v centrech měst omezovat individuální automobilovou dopravu...o zrovnoprávnění cyklistiky ve městě coby druhu dopravy ani nemluvit - pokud někam jedu, chci dojet živej a zdravej! Především v Brně... Janatak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1020 Registrován: 9-2004 Odesláno Středa, 03. října 2007 - 21:21:45         Silnice do Saska nabírá zpoždění Stavbu důležité mezinárodní silnice z Hrádku do Německa stále blokují Poláci. Nemají o ni zájem Hrádek nad Nisou - Už letos na konci roku se měla otvírat a měla se stát nejdůležitější spojnicí mezi Libereckým krajem a Saskem. Nyní je jasné, že nová čtyřproudovka z Hrádku do Žitavy nebude dříve než v roce 2010. Potvrdilo to jednání na mezinárodní úrovni, které se konalo v minulých dnech v Žitavě. „Situace se nevyvíjí dobře,“ říká vedoucí odboru dopravy Libereckého kraje Stanislava Jakešová. „V současné době nejsou stále předány nóty mezi zeměmi, nutné k oficiálnímu otevření hraničních přechodů z Hrádku na polské území a z Polska zase na území Německa.“ Hrádecký starosta Martin Půta začíná být pořádně naštvaný. „Zatímco my už budujeme kruhový objezd s odbočkou k novému přechodu, svoji část staví i Němci, Poláci ani nekopli,“ říká Půta. „A nemají ani stavební povolení. Tvrdí, že závisí na nótě, na kterou ale sami neodpověděli už od jara.“ I když na polský úsek přispěly německá a česká strana, Poláci se k výstavbě staví přinejmenším vlažně. „Považují ji z hlediska celostátního za bezvýznamnou věc, protože nevede přes jejich největší centra,“ míní Půta. „Pro polská města a vesnice tady v pohraničí je ale neméně důležitá.“ Poláci slíbili, že svůj zhruba čtyři a půl kilometru dlouhý úsek začnou stavět na jaře příštího roku. „I pokud dodrží slovo, nebude silnice hotová dřív než za tři roky, a to je velké zdržení,“ míní Půta. O stavbě silnice Trojzemím se mluví už od poloviny 90. let. V dubnu 2004 podepsali dohodu o stavbě ministři všech tří zemí. Česká strana do stavby kruhové křižovatky a nové 800 metrů dlouhé silnice dá celkem 65 milionů korun. Na pořádnou silnici Trojzemím už netrpělivě čekají firmy, které musejí nyní kamiony posílat až do Rumburku nebo Harrachova. „Je to pro nás velký problém,“ říká šéfka logistiky společnosti KSM Casting Helena Štučková. „Znamená to víc naježděných kilometrů, větší zdržení i víc peněz za pohonné hmoty.“ Podle ní navíc musejí kamiony jezdit po silnici z Bílého Kostela, kde proudí těžká nákladní auta z nedaleké pískovny. „V zimě se často stane, že silnice je úplně zablokovaná,“ říká Štučková. Nová čtyřproudovka bude mít význam i z hlediska turistiky. Propojí totiž Liberecký kraj dále na Drážďany, Berlín až k Baltskému moři. Podle Půty ale Poláci stavbu zdržují úmyslně. „Čekají, až přistoupíme k Schengenu, aby nemuseli budovat celní zóny pro odbavení,“ míní Půta. Hraničním přechodem v Hrádku nad Nisou ještě donedávna nemohly projíždět ani menší dodávky. Po dlouhých vyjednáváních Poláci ustoupili a malá nákladní auta už tudy projíždět mohou. „Chceme co nejdříve prosadit, aby přechod mohly používat i nákladní auta do sedmi a půl tuny,“ dodává Půta. Je rozumné v centrech měst omezovat individuální automobilovou dopravu...o zrovnoprávnění cyklistiky ve městě coby druhu dopravy ani nemluvit - pokud někam jedu, chci dojet živej a zdravej! Především v Brně... Louňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 282 Registrován: 1-2007 Odesláno Pátek, 05. října 2007 - 19:40:04         http://www.novinky.cz/krimi/dalnici-d1-zablokovala-hromadna-nehoda_124031_gi7mj.html