| Autor |
Příspěvek |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3036
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Čtvrtek, 11. června 2009 - 20:43:05 | 
|
Nemá tu někdo ponětí o původní barvě omítky budov Rakouské severozápadní dráhy?Nemyslím režné zdivo ale hlavně omítky vodárny ,remízy a pod.Ptám se kvůli modelu..
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Orlí_spár
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 966
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Neděle, 14. června 2009 - 16:01:23 |
|
Kuřil P.: pošlete mi mail na adresu pod jménem 
Petr Barchánek: naprostý souhlas 
Martin Kašpar: no, to je ale srovnání nesrovnatelného Musíme srovnávat třeba železničář x dělník v textilce nebo třeba pošťák. Ajzboňáci za první republiky určitě "vysmáti" byli.
Co vím, tak nebylo žádnou vzácností, že železničáři jezdili do Jugoslávie.
K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály.
Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz
DĚKUJEME |
|
W.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.103.77.34
| | Odesláno Neděle, 14. června 2009 - 16:28:32 |
|
O.S. Zapni si vobčas skype.... |
M.Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 77.116.242.80
| | Odesláno Neděle, 14. června 2009 - 23:23:38 |
|
Ajzboňáci za první republiky určitě "vysmáti" byli.
Asi jak kteri. Ti, co meli definitivu, vicemene ano (od podurednickych kategorii), ostatni zas tak moc ne. Postaci na tom byli podobne - personalni status (systemizace) byl podobne konstruovan. Je take pravda, ze na drahu se lidi hnali (zpravidle to bez protekce ani neslo). Kvalifikovani delnici v tovarnach meli vsak vice (treba strojari). |
M.Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 77.116.242.80
| | Odesláno Neděle, 14. června 2009 - 23:47:05 |
|
O vikendu probehly oslavy 125 let Arlbergbahn (Insbruck - Bludenz). Historicky vlak v elektricke trakci, trvaji vystavy - zejmena Landecku (na hrade) a Klösterle. Na nadrazich v Bludenzi a Landecku nastenky s historii drahy. Pro Kralovstvi Ceske je Arlbergbahn zajimave zejmena v tom, ze podle jejiho vzoru byly kresleny budovy Ceskomoravske (a Halicske) transverzalky. Nektere typove listy Arlbergbahn pouzity v Cechach rovnou (skladiste). |
Frigo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 24
Registrován: 8-2006
| | Odesláno Pondělí, 15. června 2009 - 15:45:23 |
|
Ad) Kuřil P. (7.6.09):
Ze životopisů pr.T9.3 se mi podařilo zjistit následující:
91 1522: výrobce: Aktiengesellschaft für Lokomotivbau Hohenzollern; rok výroby: 1911; výrobní číslo: 2689; ze životopisu: označena BRESLAU 7380 -> '23 DRBv 91 1495 -> '25 DRB 91 1522 -> ke dni 31.12.1936 v obvodu RBD Breslau -> '45 ČSD +
91 1552: výrobce: Aktiengesellschaft für Lokomotivbau Hohenzollern; r.v.: 1911; v.č.: 2776; ze životopisu: označena MÜNSTER 7363 -> '23 DRBv 91 1526 -> '25 DRB 91 1552 zrušena ke dni +01.12.1932.
Proto se domnívám, že u nás po válce nemohla zůstat 91 1552 DRB. A v tom naskenovaném dokumentu se musí jednat o překlep. |
Filnorm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 163
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Pondělí, 15. června 2009 - 16:49:53 |
|
Dobrý den, k případu 3. března 1945 mohu dodat, že šlo o lokomotivu č. 414.055. Případ je popsán v knize Praha v plamenech a také na http://hloubkari.bloguje.cz/409653-nucice-3-brezna-1945.php
Dobové hlášení skutečně hovoří o špatném počasí (sněhové přeháňky a vítr), proto nebyl přílet stíhačky včas zaregistrován. Nikdo ovšem nebyl zraněn. Letoun patřil zcela jistě k části 55. stíhací skupiny, která kolem 11. hodiny zaútočila na železniční cíle v okolí Prahy a také na letiště v Klecanech.
(Příspěvek byl editován uživatelem filnorm.)
| *** Kde všude udeřili hloubkaři proti železniční dopravě? Sledujte http://hloubkari.bloguje.cz |
|
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Pondělí, 15. června 2009 - 21:59:17 |
|
Pravda. U této události se o zranění nepíše. Jak jsem psal, nejdříve jsem si zjistil počasí, a poté při vyhledávání narazil na nápadně podobnou událost. Ptal jsem se jednoho pilota (o létání za snížené viditelnosti), a ten potvrdil, že to není zase takový problém létat v takových podmínkách. Rozhovor zaslechl jiný kolega a ten začal vyprávět o svém otci a sousedovi strojvedoucím (již nežijí), kteří tyto nálety zažili (strojvedoucí z výtopny Plzeň).
Frigo: Děkuji. Vypadá to na překlep. Koukám na ty stránky přispěvatele "Filnorm", a u události ve Středočeským kraji "Senomaty, 16. dubna 1945" je rovněž překlep u lokomotivy zde uvedené jako "86 691". Měla být zasažena společně s lokomotivami 52 3753, 77 325 (ex 354.188) a 58 2380. Lokomotiva pod číslem "86 691" nebyla vyrobena. Podle všeho se jedná o stroj 86 091 z Bw Ratibor, která s uvedenými lokomotivami 52 3753 a 58 2380 byla po válce (např. v neděli 15. července 1945) odstavena ve služebně Městečko u Rakovníka s ostatními kořistními lokomotivami SSSR. U lokomotiv 52 3753 a 58 2380 se později píše, že jsou letecky poškozeny. Ta lokomotiva 354.188 (u DR 77 325) v Rakovníku po válce zůstala (mám ji zde napsanou v roce 1948). Za války sloužila v Krnově (DR). Takže tyhle lokomotivy byly zřejmě evakuovány ze služeben z východu.
Už jsem to jednou psal. Jsou to moc pěkné stránky. |
Filnorm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 164
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Úterý, 16. června 2009 - 09:49:31 |
|
To Kuřil P.: Díky za doplnění, jakožto v podstatě laik co se týče železniční historie jsem vděčný za jakékoliv doplňující informace.
Filip
| *** Kde všude udeřili hloubkaři proti železniční dopravě? Sledujte http://hloubkari.bloguje.cz |
|
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Úterý, 16. června 2009 - 11:39:22 |
|
Filnorm: Ta lokomotiva 58 2380 byla původně polskou lokomotivou Ty23-105. Ke konci války sloužila u Ostbahndirektion Krakau. Kde sloužila lokomotiva 52 3753, nevím. Snad u Bw Lundenburg (Břeclav), ale nejsem si jistý. V žel. stanici Městečko bylo těsno, tak lokomotivy později putovaly na jiná místa např. do Zdic.
Ilustrační obrázek lokomotivy Ty23:
|
Filnorm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 165
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Úterý, 16. června 2009 - 13:45:42 |
|
Dobrý den, připojuji kopii hlášení s uvedenými čísly lokomotiv.
| *** Kde všude udeřili hloubkaři proti železniční dopravě? Sledujte http://hloubkari.bloguje.cz |
|
Adolf_bleichert
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 116
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pátek, 19. června 2009 - 14:32:06 |
|
Dobrý den. Dotaz se bude týkat výrobních tabulek parních lokomotiv ČKD do roku 1948. Uměl by někdo odpovědět na otázku, zda se stávalo, zřejmě z důvodu nesplnění zakázky v předpokládaném termínu, že u patrně dopředu odlitých výrobních tabulek muselo být poslední číslo roku výroby ubroušeno a nahrazeno správným? Měl by někdo např. fotografii takového štítku? Byla v tom případě poslední cifra přiletovaná, nebo přinýtovaná? Tisíceré díky. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 571
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Pátek, 19. června 2009 - 19:47:33 |
|
Dotaz k historii výtopny Jaroměř-Josefov. Původní dva objekty výtopny stály naproti výpravní budově (té nové dostavbě) a proti stávajícímu objektu bývalé (nové) vodárny. Původní výtopna z r.1856 byla určitě ta 3-kolejná (pro 9 loko), ta 2-kolejná (pro 4 loko), což byly zároveň vedeny i jako dílny, byla dostavbou z r.1870 nebo se taky jednalo o původní stavbu ? |
Vámos
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3531
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Pondělí, 22. června 2009 - 20:24:47 |
|
Měl bych jeden dotaz:
Ve kterých městech sídlila oblastní řediteleství ČSD těsně po 2.světové válce? A jaké bylo (přibližně) pod ně spadající území?
Ideální by byla mapa, ale mělo by to jít vyčíst i z obyčejného jízdního řádu. Bohužel žádným z tohoto období nedisponuji.
Díky
|
M.Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.113.70.77
| | Odesláno Úterý, 23. června 2009 - 16:39:35 |
|
Stačí takhle? Jinak soupis dle tratí viz Výroční zpráva podniku ČSD za rok 1945, 1946.
|
Vámos
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3534
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Úterý, 23. června 2009 - 17:12:01 |
|
Jo, díky, i když lepší by bylo nějaké přesnější vymezení území nebo tratí.
Předpokládám, že ty vyskoké km soukromých drah na účet vlastníka v ŘSD Blava a Košice dělá KBD.
Btw: 27.5. jsem Vám psal mail (na soukromou adresu) s jedním dotazem (na jiné téma), ale nebyla žádná reakce. Došlo to?
|
M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.45.112.124
| | Odesláno Úterý, 23. června 2009 - 20:07:20 |
|
Ad vámos: došlo, ale ještě jsem se k tomu nedostal - a nevím, jak do toho. Byl jsem teď navíc 14 dní mimo republiku a nestíhám. |
Vámos
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3539
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Středa, 24. června 2009 - 11:04:50 |
|
Díky
|
Tomáš180
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 164
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Neděle, 28. června 2009 - 20:02:16 |
|
Věděl by někdo jestli a případně kde se dá zjistit číslo lokomotivy podle čísla kotelního štítku?
Jde o štítek z roku 1946 ze Škodových závodů, pravděpodobně z 498.0 a jeho číslo je 1712.
Předem děkuji...
(Příspěvek byl editován uživatelem Tomáš180.)
|
čtenář
Neregistrovaný host
Odeslán z: 84.42.164.97
| | Odesláno Neděle, 28. června 2009 - 20:46:38 |
|
Je to 498.007 skončila v Táboře. |
Tomáš180
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 166
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Pondělí, 29. června 2009 - 12:02:14 |
|
čtenář: Paráda, děkuji
Ještě mám ve sbírce jeden kotelní štítek: tentokrát ČKD-Sokolovo n.p. Praha z roku 1955, výrobní číslo štítku 48. Pravděpodobně z papouška. Neznal by i zde někdo číslo stroje?
|
Motoráček
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 319
Registrován: 8-2006
| | Odesláno Pondělí, 29. června 2009 - 15:09:14 |
|
Když už jsme u těch štítků - nevíte, co mohlo být za malou lokomotivu s kotlem ČKD 1045 z roku 1958? Kdysi jsem si vyfotil kotel se štítkem v jednom kovošrotu, ale ničemu známému se to nepodobalo. Dík za odpověď.
| Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz |
|
Frank 810-010-010
Neregistrovaný host
Odeslán z: 147.231.23.156
| | Odesláno Středa, 01. července 2009 - 13:32:43 |
|
Mohu-li mít dotaz: neví někdo ze zdejších znalců železniční historie, jaké je místo úmrtí, případně místo náhrobku, legendy železničního stavitelství Josefa Dandy (1906–1999)? V jinak výborné Hájkově monografii je pouze datum, nikoli místo, průzkumem uvažovatelných hřbitovů jsem taky nic nedohledal... Díky moc. |
Zeleznicni
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 910
Registrován: 4-2007
| | Odesláno Středa, 01. července 2009 - 13:51:14 |
|
Frank 810-010-010: Podařilo se mi zjistit, že se narodil v Kolči u Slaného, v dětství pak žil v Kralupech nad Vltavou, kde také vystudoval gymnázium. Od roku 1939 žil v Horních Počernicích. Tam všude jste pátral? |
Frank 810-010-010
Neregistrovaný host
Odeslán z: 147.231.23.156
| | Odesláno Středa, 01. července 2009 - 14:46:38 |
|
Ad Zeleznicni:
v Kolci jsem, priznam se, nebyl (tam ale Danda zil jen asi do dvou let), v Kralupech na hrbitove nula (ani hrob rodicu), oba pocernicke - katolicky i evangelicky - taky nula. Samozrejme, mohl jsem se prehlednout, nahrobku je jak naseto...
Ta Hajkova monografie z pred asi dvou let je vynikajici, jen tam je ponekud pominut zaver zivota (vlastne od odchodu do penze dal, i datum umrti je jen letmo zmineno v textu). |
Petr_barchánek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 314
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 01. července 2009 - 15:44:15 |
|
Když už tady řešíte náhrobky - nedávno jsem náhodou narazil na hrob Ing. Eduadra Baziky. Na Olšanech, první vstup z Vinohradnské třídy směrem od Jiřího z Poděbrad, po vstupu o 45 stupňů vlevo, cca 50 m od brány po levé straně chodníku. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 573
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Středa, 01. července 2009 - 21:38:21 |
|
ad motoráček - kotel č.1045 dostal skrývkový krutwig - 900 BS 200 tov.č. 4164. dodán SHD Most, důl Gorkij
ad tomáš180 - kotel 45 měl papoušek 45 |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3060
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Středa, 01. července 2009 - 23:31:46 |
|
Také kus historie se dá najít a přečíst v Kořenově a Harrachově..ŽOS Bubny se narozdíl od soudruhů z ROH o boudu příliš nestará.. Pro mladší šotoušky:ŽOS - železniční opravny a strojírny,ROH - revoluční odborové hnutí.
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.45.112.124
| | Odesláno Čtvrtek, 02. července 2009 - 00:08:16 |
|
Frank 810-010-010: Místo úmrtí J.Dandy je Praha. Pokud máte skutečný zájem, mohu se zeptat na místo pohřbení jeho syna ing. arch. Jiřího Dandy. Arch. Hájovi Vaši kritiku pošlu
Petr_barchánek: Bazika je neprávem opomíjená osobnost. Jeho potomci stále žijí a on sám zanechal výborné paměti a k dispozici jsou i kompletní opisy rodinné korespondence. |
Bdlm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 412
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 02. července 2009 - 08:31:09 |
|
Potřeboval bych půjčit na odlití kotelní štítek na 433.0,477.0, 2 série. |
Frank 810-010-010
Neregistrovaný host
Odeslán z: 147.231.23.156
| | Odesláno Čtvrtek, 02. července 2009 - 10:53:51 |
|
Ad M. Kunt:
mnohokráte děkuji. Potřeboval jsem to pro Dandovo heslo pro Biografický slovník českých zemí. Kdybyste příležitostně získal informaci o hrobu, můžu ji tam z pozice redaktora (to jsem se odmaskoval :-)) ještě doplnit. |
M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.45.112.124
| | Odesláno Úterý, 07. července 2009 - 22:50:19 |
|
Josef Danda je pohřben na hřbitově v Horních Počernicích (na východním okraji obce) v rodinném hrobě. Pozor, v Počernicích jsou hřbitovy dva (druhý je chvalský, v ulici Náchodská). Info od ing. arch. Jiřího Dandy. |
Frank 810-010-010
Neregistrovaný host
Odeslán z: 147.231.23.156
| | Odesláno Středa, 08. července 2009 - 12:52:01 |
|
Děkuji za info, k heslu doplním.
(Mimochodem na tom hřbitově jsem byl, Dandu jsem přehlédl, zato jsem tam našel herce Roberta Vrchotu....) |
Orlí_spár
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 984
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Středa, 08. července 2009 - 14:50:07 |
|
Výborná stránka o historii maďarských železničních tratích.
http://www.vasutallomasok.hu/ 
Hafo starých fotek, pohlednic, plánů, map atd.
K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály.
Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz
DĚKUJEME |
|
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Středa, 15. července 2009 - 16:35:41 |
|
Nedávno tu přispěvatel "Zdepa" upozornil na pěkné stránky města Smiřice www.smirice.eu/nadrazi/parni/parni.htm. Na jedné fotografii (vlevo, druhá shora) je zobrazena kořistní lokomotiva. Pokud popisek k fotografii je pravdivý, tak s identifikací této lokomotivy to není moc složité. Mě spíše zajímají ta písmena na dýmničních dveřích "P.N.". Mělo by se jednat o lokomotivu 324,313 MÁV. V dokumentu se píše o jejím stavu: prsa silně ohnutá, schopen přepravy jako náběžník. Toho času (po válce) to byl kořistní stroj SSSR. Ta písmena by měla být zkratka výtopny kam byla lokomotiva přidělena. Nevím, která výtopna na území Maďarska (i část Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny) by mohla mít takovou zkratku. Může se jednat i o služebnu na okupovaném území SSSR. |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Středa, 15. července 2009 - 19:01:08 |
|
Ještě k těm kořistním lokomotivám. Většina lokomotiv měla čela s nárazníky poškozena. Ty lokomotivy, které měly tato čela v pořádku mají zase poškozenou armaturu. Nabízí se vysvětlení, že tyto lokomotivy byly záměrně takto poškozovány, aby nebyly provozuschopné v rukou nepřítele.
Za pozornost stojí ta fotografie vedle té s tou maďarskou lokomotivou. Ten písmomalíř bude patrně předek majitele jednoho nejmenovaného grafického studia. |
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1210
Registrován: 1-2005
| | Odesláno Středa, 15. července 2009 - 21:07:21 |
|
Kuřil P. : P.N. : Mal by som jeden tip, neoverený. Pred rokom 1948 sa Štúrovo volalo Parkány - Nána . A v časoch po Viedenskej arbitráži až do 9.5.1945 to bolo územie Magyar Királyságu. |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Čtvrtek, 16. července 2009 - 23:15:37 |
|
Rk kn: Dík za tip. O Parkanu (název z období první republiky) jsem rovněž přemýšlel. Nevím, zda v období války tam byla výtopna disponující s takovou řadou jako byla 324 MÁV (u ČSD 344.4). Za první republiky ty tratě okolo Parkanu patřily do obvodu výtopny Nové Zámky. Např. výtopna Nové Zámky uvádějí na trati Nové Zámky-Parkan řadu 333.1 (ex VIII KFNB). Ty zkratky výtopen byly na lokomotivách především patřící DR, které se nacházely na různých místech (SSSR, Řecko, Polsko atd.). Neviděl jsem dosud žádnou fotografii maďarské lokomotivy s touto zkratkou na dýmničních dveřích. Tyhle lokomotivy (ř. 324) také byly ve velkém počtu po první světové válce v Rumunsku. Tahle lokomotiva 324,313 se uvádí jako stroj MÁV. I u nás se píše, že je to stroj MÁV. Tyto dráhy za války měly pronajaté stroje z Itálie, Rakouska atd. Také všechny italské parní lokomotivy nacházející se po válce na našem území, nepřijely z Itálie, ale právě z Maďarska. |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3082
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Pátek, 17. července 2009 - 00:28:19 |
|
Také všechny italské parní lokomotivy nacházející se po válce na našem území, nepřijely z Itálie, ale právě z Maďarska....To je zajímavé,to jsem netušil..ale co italské elektriky?nebo to byl jen kořistní materiál který se přesouval po evropě?
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Pátek, 17. července 2009 - 18:16:56 |
|
Alf: Ty italské elektrické lokomotivy jsme tu nedávno probírali. Ty se na naše území dostaly z Ostbahndirektion Warschau přes Reichsbahndirektion Breslau, tedy území dnešního Polska. Dvě z těchto lokomotiv (E.626.021 a E.626.024) se objevují ve filmu "Železný dědek" z roku 1948 v Praze-Vršovicích. Na záběru jsou vidět vlevo.
Ty ostatní italské parní lokomotivy si pro vojenské transporty pronajaly MÁV. Také se jedná pouze o dva typy nákladních lokomotiv bývalých kkStB (ř. 170 a ř. 180 u FS 729 a 477). Možná by bylo lepší napsat, že se sem lokomotivy dostaly z východu, než přímo z území dnešního Maďarska. Také se u nás po válce tyto stroje vyskytují vedle lokomotiv MÁV a SŽ.
Dle dokumentu z prosince 1947 se u ČSD eviduje 19 italských lokomotiv. Bez znaku SSSR to bylo 5 lokomotiv z toho 1 provozní. Se znakem SSSR to bylo 14 lokomotiv. Čtyři lokomotivy byly elektrické a 10 parních z toho 2 parní lokomotivy byly provozní. Tehdejší úředník zapomněl na dva stroje FS, které toho roku byly označeny prozatímními čísly ř. 434.05.
Jedna lokomotiva se však k nám možná dostala skutečně z Itálie. Je to pro mě dosud záhadná lokomotiva. Opět v dílnách České Velenice se objevuje torzo lokomotivy. Dle evidence má číslo 116-007. Původně se jedná o lokomotivu patřící JDŽ (ex 229.36 kkStB). Za války s spolu s pěti dalšími lokomotivami stejného typu přešla do Itálie. Zde patrně nebyla označena. Tohle torzo lokomotivy bylo u nás zrušeno v březnu 1952. Jedná se opravdu o stroj "116-007"? V úvahu připadá i překlep, a může se jednat o jinou jugoslávskou lokomotivu s označením
"16-007", tedy stroj původně ozančený jako 414-007. Tahle lokomotiva, ale byla za války rovněž u MÁV, a zde by měla mít označení 22,152. Stroj 116-007 se stal kořistí SSSR. Mělo by se jednat pouze o kotel s podvozkem. Zvláštní je, že se u ní v dokumentech píše v kolonce tendr výraz "chybí".
|
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 15905
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Sobota, 18. července 2009 - 09:13:31 |
|
Ty italské elektrické lokomotivy jsme tu nedávno probírali. Ty se na naše území dostaly z Ostbahndirektion Warschau přes Reichsbahndirektion Breslau, tedy území dnešního Polska.
A určitě v té Varšavě byly? Já jsem kdysi někde četl něco o tom, že se u nás "zasekly" při přepravě tam, a že dokonce další ještě byly někde v Bavorsku (ty byly po válce vráceny FS).
|
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 179
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Sobota, 18. července 2009 - 12:25:28 |
|
Rk kn + Kuřil P.:
Název Parkan existoval až do podzimu 1948. Odkaz na časopis Železnice, článek od Jana Koutného o M 273.1. |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Sobota, 18. července 2009 - 19:28:05 |
|
Modřaňák: Dík.
Mcbain: Když pominu literaturu, tak je pro mě částečným důkazem o pobytu těchto lokomotiv u OBD Warschau, dokument z 2. června 1945. V tomto dokumentu uvádí výtopna Kyšperk např. v Králíkách dvě lokomotivy "E.626.017" a "E.301" (obě kořist SSSR). V Šilperku se zase uvádějí lok. "E.626.019" a "E.305" a "E.306" (všechny kořist SSSR). Ty stroje E.301, E.305 a E.306 v době války byly určitě u OBD Warschau. Byly pro tu dráhu u Varšavy vyrobeny. Určitě není náhodou, že lokomotivy původem polské a italské lokomotivy stály po válce vedle sebe. I ta literatura uvádí přesun k RBD Breslau. Pod toto ředitelství patřily např. výtopny Hanušovice, Dolní Lipová atd. Snad ve Varšavě byly, ale dostaly se tyto italské lokomotivy do provozu?
Dle literatury se lokomotivy ..., E.626.017, E.626.019, ..............., E.301, ...., E.305 a E.306 úředně předávají z OBD Warschau do RBD Breslau. |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Sobota, 18. července 2009 - 19:31:31 |
|
Oprava: poslední věta měla pokračovat. .... do RBD Breslau ve stejný den 23. září 1944. |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Pondělí, 20. července 2009 - 08:05:19 |
|
Zase v jiném dokumentu z 14. června 1945 se uvádí u lokomotiviv E.301, E.305 a E.306 pod kolonkou "stát" název "OSTBAHN". V tomto dokumentu se píše, že tyto lokomotivy nejsou označeny kořistním znakem SSSR. U lokomotivy E.626.017 se uvádí v kolonce "stát" zkratka FS, a lokomotiva je označena kořistním znakem SSSR. U lokomotivy E.626.019 zkratka FS chybí a je označena kořistním znakem SSSR.
Patrně lokomotivy byly do Ostbahndirektion Warschau zapůjčeny, a stále byly majetkem italských státních drah. V kolonce "stav" se uvádí u všech vyjmenovaných výraz "schopen". To zřejmě znamenalo, že jsou schopné přepravy. Ta trať Dolní Lipka-Šilperk patřila po Mnichovu 1938 Německu. Spadala pod Reichsbahndirektion Breslau pod výtopnu v Hanušovicích (Bw Hannsdorf). Dle literatury do oblasti tohoto ředitelství byly tyto lokomotivy přesunuty z důvodu blížící se válečné fronty.
Lokomotivy byly po válce označeny kořistním znakem SSSR, což znamenalo, že byly majetkem SSSR. Teprve až po moskevské dohodě z r. 1948 připadly ČSD jako protihodnota za opravované lokomotivy do SSSR. |
T-N
Neregistrovaný host
Odeslán z: 217.11.253.210
| | Odesláno Pondělí, 20. července 2009 - 14:42:38 |
|
Dobrý den, pro přípravu referátu na konferenci sháním CD s názvem "Eisenbahnstadt Berlin". Nenachází se mezi čtenáři tohoto vlákna náhodou disponent tohoto CD? Pokud ano, ozvěte se mi prosím na mail po nickem. Díky moc a omlouvám se za přerušení diskuze, TN |
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 15915
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 20. července 2009 - 15:14:31 |
|
Patrně lokomotivy byly do Ostbahndirektion Warschau zapůjčeny, a stále byly majetkem italských státních drah.
To se mi nějak nezdá. FS existovaly na severu Itálie i po okupaci Německem v roce 1943?
I když na druhou stranu - co v té době znamenají výrazy "majetkem" a "zapůjčeny"? To si lze vykládat různě...
|
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Pondělí, 20. července 2009 - 18:10:10 |
|
Mcbain: Dobrý postřeh, dík.
18. září 1943 by měla vzniknout na severu Itálie tzv. "Italská socialistická republika". Ty lokomotivy by měly být oddirigovány do Varšavy z depa v Udine 19. 10. 1943. Většina lokomotiv, které připadly za války DR se přeznačila. K přeznačení docházelo ještě na začátku roku 1945, alespoň úředně. Nevím, jestli na severu Itálie vznikem té tzv. socialistické republiky zanikly "FS".
Např. nevím, jak to bylo s francouzskými lokomotivami, které z Francie byly odvezeny po okupaci do Německa. V mnoha případech to byly původně lokomotivy pruské, saské atd.
DR je používaly ve svých výtopnách, přesto k přeznačení nedošlo. Mluví se rovněž o pronájmu (dobrovolnému?).
V případě lokomotiv u nás označených kořistním znakem SSSR se jedná o majetek SSSR. ČSD je nemohly po válce rušit, ani předávat jejich původním majitelům. Některé byly i označeny prozatímním označením a používány. Podle jakých dohod se tak dělo zatím nevím.
Je toho zatím mnoho co nevím o těchto lokomotivách. Proto zde očekávám opravy a nové poznatky. |
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 15919
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pondělí, 20. července 2009 - 23:08:50 |
|
Ty lokomotivy by měly být oddirigovány do Varšavy z depa v Udine 19. 10. 1943.
Tak to je zajímavé. V tom případě se ale zeptám jinak - existují nějaké dostupné materiály o tom elektrickém provozu v okolí Varšavy, řekněme od počátku ve 30. letech až do roku (třeba) 1945? Přiznám se, že o tom nevím skoro nic. A právě proto by mě zajímalo, k čemu tam ty italské lokomotivy měly být dobré? Pro osobní vlaky?
Fakt nevím, díky.
|
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Úterý, 21. července 2009 - 20:30:45 |
|
Mcbain: Já toho o tom elektrickém provozu rovněž moc nevím. Něco se dá najít na internetu, a něco v literatuře. Například v naší literatuře se píše, že se tam stroje předaly z důvodu neschopnosti původních vozidel vlivem válečných událostí. |
Rk_kn
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1223
Registrován: 1-2005
| | Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 06:30:49 |
|
Vynikajúce video pre milovníkov histórie, alebo spomienky na detstvo a mladosť :
cestovanie parnými vlakmi, v salónnom a reštauračnom vozni :
http://www.youtube.com/watch?v=ykU8s-o5oEw |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 181
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 09:50:24 |
|
Kuřil P.
Ke stroji JŽD 116-007. Když se jugoslávské lokomotivy dělily mezi Německo a Itálii, připadl výše uvedený stroj FS. Pohybem po válečné Evropě se nakonec dostal i do ČSR. V seznamech se mě objevuje poprvé v roce 1947 (České Velenice) a to jako neprovozní, patřící SSSR. V roce 1950 stále neprovozní (České Velenice), v majetku ČSD, veden jako kotel s podvozkem. Přidám záhadu. V Českých Velenicích v roce 1950 zbytky lokomotivy dostaly označení T 11.6007. Zrušení 14.3.1952 (820.1/47-52-551). Jak jsem vyčetl, tak jsem napsal. |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 16:24:23 |
|
Modřaňák: Děkuji. To označení T 11 6007 se psalo v dokumentech výtopny Č. Budějovice. To "T" znamená "trofejní". Stroj je v dokumentech zařazen mezi kořistními lokomotivami SSSR. Tak se to ve stejných dokumentech výtopny Č. Budějovice píše i u jiných strojů např. T 54 409, TE 52 3801, Ty 55 5910 atd. Protože ve stejném sloupci v dokumentu za touto lokomotivou následují stroje DR řad 35, 39, 44, 52, 54, 55 atd., tak to úředník u téhle lokomotivy zapsal stejně "11 6007". Bohužel se v dokumentu nepíše o vlastníkovi (DR, MÁV atd.). Byla zrušena s spolu s dalšími lokomotivami z Jugoslávie (4 lokomotivy). Tyhle stroje se nemohly vrátit do Jugoslávie kvůli neschopnosti přesunu po vlastních kolech. Píše se o pěti strojích, které nemohou být vráceny. To by sedělo, tedy pokud se opravdu vrátil do Jugoslávie stroj 30-009 (ten byl prostřílen, ale schopen přepravy). |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Pátek, 24. července 2009 - 17:09:51 |
|
Modřaňák: Ještě se vrátím k jedné lokomotivě řady 52 DR z pobočné výtopny Děčín. Jedná se o stroj "52 7174". Je to další záhadná lokomotiva. V nedatovaném soupisu z roku 1945 ji tato výtopna neuvádí. V dalším dokumentu z 1. června 1945 ji tato výtopna uvádí společně se stroji 52 5182 a 52 7173 (kořistní stroje SSSR). Jenže dle tohoto dokumentu se tyto stroje nenacházely v obvodu výtopny Děčín. Výtopna zřejmě neměla tušení, kde se tyto stroje nacházejí, takže ostatní služebny žádala o hlášení. Ty dvě lokomotivy (52 5182 a 52 7173) se nacházely tou dobou v jiných výtopnách u Řsd Hradec Králové. Lokomotivu 52 7174 však žádná jiná výtopna nevykazuje. Tento stroj není uveden ani v soupisu kořistních strojů SSSR. V překladu do ruštiny tohoto dokumentu rovněž ne. Ten stroj výtopna Děčín vykazuje ještě v roce 1946. Byla tam opravdu fyzicky? Jiné výtopny po válce rovněž uvádějí lokomotivy, které byly dávno v zahraničí nebo u jiných výtopen. Dle literatury se taková lokomotiva nacházela po válce v Polsku u PKP. Byla později označena jako Ty2-791. Tahle lokomotiva patřila zřejmě do skupiny strojů 52 7171, 52 7173, 52 7174 a 52 7175 (RBD Dresden), které zřejmě patřily výtopně Děčín (Bw Tetschen) za války. V roce 1947 se vracely Polsku lokomotivy kořistní ČSD. Proč by tento stroj předávaly ČSD Polsku? Vypadá to, že tento stroj se po skončení války na našem území vůbec nenacházel. |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 10:07:37 |
|
Modřaňák: Tu lokomotivu 116-007 výtopna v Českých Budějovicích dříve nemohla uvádět ve stavu, neboť kořistní lokomotivy nacházející se v dílnách České Velenice jí nepatřily. Dílny v Českých Velenicích tehdy spadaly úředně pod Řsd Praha (později oddělení C). Například v létě roku 1945 žádala Řsd Plzeň výtopna Č. Budějovice o zákrok u správy dílen Č. Velenice, aby jim vydala stroj "460,459", přestože nese označení SSSR. Zaměstnanci výtopny v dílnách našli na součástkách označení "423.035". Takže vzniklo podezření "Ježto se jedná o stroj ř. 423.0, který byl asi v r. 1938 předán DR" (přesný opis z dokumentu-tehdy neexistovaly atlasy lokomotiv, takže zaměstnanci se v těch cizích označení nevyznali). Dílny jim takto označenou lokomotivu pochpitelně odmítly vydat. Vše se řešilo přes Ministerstvo dopravy oddělení V/1. |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 182
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 12:35:50 |
|
Kuřil P.
Dík za info. Pár poznámek k řadě 52 dislokované údajně v podslužebně Děčín.
52 7173: k červnu 1945-výtopna Most (neprovozní, T SSSR), dále stále Most, v roce 1947 deponována Třebušice (neprovozní, T SSSR), v říjnu 1950 k SŽD jako TE-7173, 1962 Ty2-7173 (museum ?).
52 7174: v seznamu se objevuje až v druhé polovině roku 1945 ve výtopně ČL, podslužebně Děčín (neprovozní T SSSR). V roce 1947 PKP Ty2-833. Poslední údaj je však s otazníkem.
52 5182: v seznamu až v druhé polovině 1945 ve výtopně ČL, podslužebně Děčín (neprovozní, vyšinul, T SSSR). V roce 1946 výtopna Nymburk, podslužebna Velký Osek (stále neprovozní). 22.4.1950 SŽD TE-5182, v roce 1958 do průmyslu.
Souhrnem: 52 7171 a 7174 dislokace v podslužebně Děčín, 52 7175 výtopna Česká Lípa (nevylučuji podslužebnu Děčín, nemám však podloženo), 52 7173 výtopna Most. |
Kuřil P.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.137.224
| | Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 14:38:48 |
|
Modřaňák: Já rovněž děkuji. To polské označení Ty2-791, které jsem uvedl u stroje 52 7174 je taky nejisté. Ještě jsem přehlédl ten stroj scházející podslužebně Děčín "52 7173". V dokumentu z 15. července 1945 se nachází ve stanici Počerady, tedy jak píšete je vedena pod výtopnou Most. Ta druhá 52 5182 se nachází v obvodu Řsd Hradec Králové.
O tom, že stroj 52 7174 byl na našem území (resp. po červnu 1945) pochybuji z několika důvodů. Výtopna Děčín (tehdy podslužebna výtopny Č. Lípa) ji zprvu postrádá. Stroj se nenachází ani v soupisech kořistních strojů SSSR. Výtopna Děčín ji sice uvádí, že by se mělo jednat o kořist SSSR. V letech 1945 a 1946 se tyto stroje předávají za hranice našeho státu, ale to se dělo v režii Rudé armády nikoliv ČSD. Měla na to plné právo, neboť to byl majetek SSSR. Důvody přesunů byly např. doprava potravin pro Rakousko atd. V roce 1947 se tyto přesuny Rudé armády do zahraničí kořistních strojů SSSR již neprovádějí (?). Do Polska se v roce 1947 vracely stroje, které Polsku patřily před válkou. Opět to byly pouze stroje, které nebyly kořistí SSSR, ale kořistí ČSD. Tedy ČSD s nimi mohla volně nakládat. Navíc se toto vrácení lokomotiv Polsku dělo spíše výměnou za naše lokomotivy zavlečené na jejich území. Dost tedy pochybuji, že by ČSD předaly stroj, který jim nepatřil Polsku, kde stroj nebyl ani za války v provozu. |
230100
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1046
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 14:52:39 |
|
Modřanák
Můžeš někde doložit kde byla 52 7174 hned po válce,německé seznamy uvádějí po 9.5.45 místo pobytu neznámé.Poslední co mám je že k 30.4 nebo 1.5.45 je vedena u RBD Dresden s poznámkou-poškozena náletem?-bez uvedení výtopny.Jsi si tím Bw Tetschen na 100 procent jistej?
Osobně si myslím že byla prostřílená od kotlářů. |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 183
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 17:54:00 |
|
230100:
52 7174-kde byla ihned po válce nevím. Já jsem psal, že se objevila na soupisu až v druhé polovině roku 1945 (k prosinci 1945). Zda byla fysicky přítomna mě není známo.
Po tvém příspěvku jsem ještě zalovil v archivu. Je fakt, že v období války byla u RBD Dresden. Na základě nově nalezených informací se též domnívám, že byla poškozena v Německu a snad se dostala k PKP. Dle rakouského historika se v ČSR nevyskytovala. Brnkni. |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 184
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Sobota, 25. července 2009 - 18:54:06 |
|
52 7174:
Právě jsem dostal mail od známého žel.historika Jana Koutného. Sděluje, že 52 7174 skutečně byla v Děčíně. Při odsunu Němců se již z Německa nevrátila na území ČSR. K tomu dodávám, že v roce 1947 se objevuje u PKP jako Ty2-833. U polského přečíslování inventární číslo je s otazníkem. |
